Forbes Byznys

Česko má od minulého týdne vůbec první veřejnou vodíkovou stanici, kde si zájemci mohou během pár minut doplnit vodík do nádrží svých vozů. Slavnostní otevření sledoval i bývalý šéf O2 Czech Republic a dnes hlavně zakladatel investiční skupiny Thein Tomáš Budník. Jeho skupina se o vodík zajímá a dnes ve spolupráci s logistickou Packetou (Zásilkovna) testují v rámci doručování vodíkové dodávky. I přes to Tomáš Budník vidí využití vodíku hlavně v průmyslu nebo v logistice, v individuální osobní dopravě už tak pozitivní není. “Vidím příležitost pro vodík v oblasti hromadné dopravy jako je železniční nebo městská hromadná doprava, kde budou mít dopravní prostředky možnost plnit vodík v jednom logistickém uzlu,” říká Budník v aktuálním Forbes Byznys podcastu. Investiční skupina Thein funguje tři roky a investuje zejména do ICT a průmyslu 4.0. Dnes jsou ve fondu aktiva za zhruba miliardu korun. Kdy se portfolio rozšíří si ale Budník netroufne odhadovat, protože trh private equity investic nyní tak zamrzl. Jednak je to dáno opatrností investorů a za druhé nerealistickým očekáváním majitelů firem. “Majitelé mají pocit, že se valuace nezměnily a často nepoučeni kreslí na tabuli grafy ve tvaru hokejek a říkají, že všecno špatné jako covid a krize pominulo a vše bude zalité sluncem. Ale to nebude,” říká Budník mimo jiné v podcastu.

Brněnské firmě Y Soft Corporation, jednomu ze světových lídrů v segmentu digitalizace a správy tisku, se v letošním finančním roce končícím červnem přehoupnou tržby opět nad miliardu korun. “Od září se vše změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Od té doby máme na tržbách plus padesát procent.. Celkově očekávám, že se určitě vrátíme nad miliardu korun,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel a šéf firmy Václav Muchna s tím, že výsledky by mohly být lepší, kdyby tolik neposílila koruna. Y Softu začíná přinášet dodatečné příjmy i jeho vlastní zlepšovák, který se mu osvědčil zejména během covidu. V té době totiž v jeho kancelářích nahradily vývojáře v rutinních činnostech roboti, s kterými vývojáři na home office kooperovali na dálku. A toto řešení nyní Y Soft začíná prodávat dalším firmám. Václav Muchna patří k podporovatelům nového prezidenta Petra Pavla, proto se v podcastu dostalo výjimečně i na politiku včetně aktuálního tématu zdanění OSVČ. K tomu dvaačtyřicetiletý podnikatel zastává nekompromisní názor. “Celá řada programátorů dneska pracuje jako OSVČ na švarc systém pro jednoho zákazníka. Mně tohle hrozně pije krev. Prostě mi přijde nefér, když programátor, který vydělává 120 000, 130 000 nebo i 150 000 měsíčně, odvede na daních mín než pani v Lidlu.” Proč Václav Muchna podporuje politiky? Jaká je budoucnost tisku? A uvažuje majitel Y Softu o tom, že by firmu někdy prodal?

Co dělat v kraji, kde byla krize už před covidem a válkou? Proměnit se. Přizpůsobit se době. A oslovit novou klientelu. Dobře to ví Alexandr Rebjonok, generální ředitel Imperial Karlovy Vary, a. s., i Pavel Mencl, šéf sklárny Moser. Společně debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu. Oba jsou zástupci tradičních odvětví. Oba dobře pocítili odliv návštěvníků z Karlovarského kraje, který způsobily události z posledních let. „V kraji všechno nebylo jednoduché ani před krizí, takže během krize a po krizi logicky nemůže být lépe. Obrovský problém je podle mě jeho dostupnost a možnosti vůbec dělat obchod,“ zmiňuje Mencl jedny z hlavních problémů, na které se podle něho bylo potřeba v dalších letech maximálně zaměřit. „Kraj je krásný a má obrovský potenciál, ale ten dost možná nejsme schopni naplno využít,“ dodává Rebjonok. Zároveň hovoří o zcela nové podobě lázeňství, která postupně nahrazuje klasické pojetí ve smyslu dlouhodobých pobytů na několik týdnů a komplexní léčbu daného problému. Jak se Karlovarskému kraji daří zotavování z krize? Co vše se musí změnit, aby tradiční firmy mohly nejen přežít, ale nadále také prosperovat? A do jakých oblastí poputují největší investice?

Česká sportovní platforma Livesport miliardáře Martina Hájka má za sebou rok plný investic a také náboru lidí. A letos se chce kromě poskytování sportovních výsledků soustředit na rozvoj své další nohy, kterou je vedle jejího hlavního datového produktu Flashscore i zpravodajství ze sportovního prostředí s názvem Flashscore News, v Česku s počeštěným Livesport Zprávy. “Firmu jsem našel v přerodu. Do roku 2021 byla firma založená na excelentním datovém sportovním servisu. Minulý rok došli zakladatelé k rozhodnutí, že udělají zásadní změnu a začali budovat mezinárodní redakci,” říká od ledna nový CEO Livesportu Pavel Krbec s tím, že soustředit se bude i na monetizaci obsahu. Jak se Flashscore News liší od projektu FlashNews, který vedl bývalý novinář Filip Horký a který skončil loni na podzim? Jak se Livesportu daří po finanční stránce? A na jaké novinky se uživatelé Livesportu mohou v brzké době těšit?

Když firmy potřebují peníze na svůj další rozjezd, někdy jim bankovní financování nestačí. Je pomalé a příliš konzervativní. A dluhopisy také nejsou pro každého. Nabízí se tedy možnost investičního crowdfundingu, při kterém se firmě na úvěr složí přes specializovanou platformu drobní investoři. O jeho výhodách a nevýhodách debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Rostislav Posker a Vít Endler. „Banka vás dnes profinancuje dva roky zpátky. Ale my jsme potřebovali někoho, kdo nám pomůže jít dopředu, takže se nám nehodil úplně konzervativní způsob financování,“ popisuje spolumajitel firmy Kolovna Rostislav Posker svoje důvody, proč zvolil crowdfunding. „My vlastně poskytujeme úvěrové financování, stejně jako banky. A není to o tom, že k nám chodí firmy, kterým v bance řeknou, že je nikdy financovat nebudou. Ale mohou třeba dosáhnout svého úvěrového limitu nebo potřebují peníze rychleji,“ popisuje Vít Endler, spolumajitel platformy Fingood, která vznikla v roce 2020 a od té doby pomohla profinancovat projekty ve výši 1,1 miliardy korun. Jaké má Kolovna plány a jaké mají podobné české firmy možnosti, když jim bankovní úvěr nestačí, nevyhovuje nebo na něj nedosáhnou? Je crowdfunding dobrý způsob, jak získat peníze na rozjezd i další rozvoj? Proč jsou takové investice zajímavé pro investory a jak jsou zajištěné?

„Po začátku konfliktu mi šlo o jednu zásadní věc: dostat zbraně na Ukrajinu. Hodně mě v tom inspiroval Twitter, kde se tisíce lidí v panice ptaly na to, co mají dělat a jak mohou pomoci,“ popisuje Tomáš Kopečný, nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, jak začal před rokem oslovovat české miliardáře a další lidi, aby přispěli na boj proti ruskému agresorovi. Funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny zřídila vláda 11. ledna 2023 a nastoupil do ni právě Tomáš Kopečný, který předtím působil na ministerstvu obrany. Jeho náplní práce je koordinace státní i nestátní pomoci Ukrajině během válečného konfliktu, ale především při její poválečné obnově. Mají české firmy zájem investovat na Ukrajině už nyní, když se v zemi bojuje? A co je tam čeká za příležitosti? Jak je možné se zapojit do pomoci Ukrajině a co je tam teď nejvíc potřeba? A proč se nedaří dodávat na Ukrajinu munici, která je klíčová v současné době?

Česká republika má dva unikáty v evropském měřítku: je to země s nejdelší rodičovskou dovolenou a zároveň patří dlouhodobě v rámci EU mezi země s nejmenším podílem lidí, kteří pracují na částečné úvazky. To přispívá k nízké zaměstnanosti žen – především pak matek – v produktivním věku. „Ženy si myslí, že dlouhou rodičovskou něco dostaly zadarmo, ale zadarmo není vůbec nic. Postupně a plíživě ztrácí svou kvalifikaci, pracovní návyky a schopnost uplatnit se na trhu. Nevěnujeme tomuto tématu dostatečnou pozornost,“ míní vlivná ekonomka a viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Problém je mimo jiné v nedostatku částečných úvazků. V Česku pracuje na částečný úvazek jen 10 procent lidí, třeba v Nizozemsku tento systém práce využívá 37 procent pracovní síly. „Tohle má dopad především na matky, které se vracejí do práce po rodičovské dovolené. Nemohou se vracet postupně a zahodí tak svůj potenciál. Sleduji to téma už od devadesátých let a poměr částečných úvazků se u nás skoro vůbec nezvyšuje,“ dodává Zamrazilová. Uznávaná ekonomka, která je mimo jiné matkou tří dětí, také tvrdí, že nedostatek částečných úvazků ve spojení s dlouhou rodičovskou a nízkým zapojením otců do péče o děti (na rodičovskou jich v ČR chodí jen jedno procento) je pro české ženy obrovská past. V čem podle ní spočívá? Co si myslí o v Česku rozšířených názorech, že děti mají být doma do tří let? Jak to dělala ona sama? A setkávala se s předsudky okolí, když se vracela po mateřské do práce?

I přestože loni bravurně zvládla odstřihnutí od ruského plynu a situace na trhu s energiemi vypadá pro podniky i domácnosti z pohledu cen více než příznivě, oslavy je ještě třeba raději odložit. I letos nás totiž čeká náročnější rok. „Podle všeho bychom měli další zimu opět zvládnout, ale bude to vyžadovat všechny kroky, které děláme teď,“ říká zakladatel a šéf skupiny Amper Jan Palaščák v dalším Forbes Byznys podcastu. „Určitě si ale musíme zvykat na nové cenové hladiny energií,“ dodává. Čerstvě čtyřicetiletý podnikatel už čtvrtým rokem buduje skupinu Amper, které vedle dceřinek Amper Savings nebo Amper Meteo postupně vyrůstají další byznysové nohy. V současnosti například investuje do výstavby fotovoltaických elektráren v Polsku Jak se po odstřihnutí od rusjkého plynu změní plynárenská soustava v Evropě? Jaké má Jan Palaščák další plány se svou skupinou Amper? A‘ jak se daří jeho projektu CO2IN, kterým chce prostřednictvím tokenů bránit emisím skleníkových plynů do ovzduší?

Nově zvolený český prezident Petr Pavel se chce v zahraniční politice orientovat víc na Tchaj -wan. Už krátce po svém zvolení si telefonoval s tamní prezidentkou a byla to jedna z jeho prvních interakcí se zahraničím vůbec. Co to může znamenat pro český byznys? „Tchaj – wan je významný obchodní partner pro Českou republiku už několik let. I Čína je důležitá, ale co se týká investic, zůstali jsme daleko za očekáváním a obchodní spolupráce tam ne vždy fungují dobře. Některé české firmy proto začaly hledat alternativy v jiných asijských zemích: například ve Vietnamu, v Indonésii, či v Malajsii,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. A dodává, že podnikatelé doufají, že i v tomhle ohledu jim nový český prezident bude schopný pomoci a vydá se s nimi na obchodní mise i do těchto zemí. Miloš Zeman se i kvůli svým zdravotním problémům cestám s podnikateli v posledních letech nevěnoval. Česko je poměrně silně orientovaná ekonomika, ale téměř 90 procent exportu končí podle slov Špicara v Evropské unii a Češi se složitě prosazují na třetích trzích. Právě na těchto trzích je diplomatická role prezidenta důležitá, protože je tam ekonomika úzce provázaná s politikou. Jaká atmosféra podle něj teď panuje v českém průmyslu? Kolik firem se chystá letos propouštět? A jak moc český byznys trápí silná koruna? A jaký je výhled na rok 2023 a mají už firmy to nejhorší za sebou?

Ryze česká realitně-poradenská firma 108 Agency vstupuje do nového roku s velkými změnami. Po čtrnácti letech fungování v oblasti průmyslových a kancelářských nemovitostí mění nejen své sídlo, když se z pražského Žižkova stěhuje do kanceláří v Palladiu, ale i interní procesy a svůj název. Nově se místo 108 Agency budeme setkávat se 108 Real Estate. Jakub Holec založil 108 Agency v roce 2008, kdy na svět udeřila ekonomická krize. On ji ale využil a během ní vybudoval lokální značku s obratem zhruba 60 milionů korun, která na trhu konkuruje zavedeným zahraničním jménům. Teď před ním ale stojí nová výzva. I když při pohledu do skladů automotive a e-commerce firem není krize v Česku vidět, investice do průmyslových nemovitostí skomírají. „Trh zamrzl loni v únoru s příchodem konfliktu na Ukrajině.. ..Američtí nebo asijští investoři neřeší, kde leží Česko a kde Ukrajina. Pro ně je to válka u nás v regionu a úplně tu skončili, “ vysvětluje Holec, který je zvědavý například na to, co letos s trhem udělá udělá návrat inflační doložky do nájemních smluv. Jaký bude podle Jakuba Holce rok 2023 pro průmyslové a kancelářské nemovitosti a jaké v ní má 108 Real Estate plány? Poklesl po covidu zájem o kanceláře, nebo se zaměstnanci vrátili z home office do starých kolejí?

Předávání rodinné firmy je v Česku stále častějším tématem s tím, jak stárne skupina podnikatelů, která začínala v devadesátých letech. O různých metodách, jak řešit podnikové nástupnictví, debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Jakub Hollmann a Michal Pomahač. Jakub Hollmann je předsedou správní rady CCS Premium Trust a nedávno napsal knihu o svěřenských fondech, které představují stále populárnější formu, jak naložit s nástupnictvím. Michal Pomahač je zase zástupcem druhé generace v rodinné firmě, která provozuje výrobce dveří CAG a Pivovar Kytín. Oba se shodli na tom, že při převodu firmy je klíčové zachovat její filozofii. „Když se předává firma, tak většinou její zakladatelé chtějí, aby byla následována jejich myšlenka. Aby to, proč tu firmu založili, a filozofie, kterou do ní vložili, byly předány na další generaci,“ prohlásil Hollmann. Pomahač s tím souhlasil: „I po letech vidím, že zachování filozofie je věc, která mého tátu ve firmě stále drží. Když žijete s firmou tak dlouho, není jednoduché se od toho odpoutat a všechno předat.“ Jak správně předat rodinnou firmu další generaci? Hodí se na to svěřenské fondy? Jak přesně fungují a jak je nastavit?

Věra Komárová oslavila dvacet let ve firmě Dermacol a značce se zároveň rekordně dařilo. Dermacol v roce 2022 totiž zaznamenal své historicky nejvyšší prodeje na českém a slovenském trhu: obrat značky tu činil téměř 500 milionů korun. „Je to částečně dané i současnou ekonomickou krizí, kdy k nám přechází mnoho klientek od dražších značek kosmetiky,“ tvrdí Věra Komárová a dodává, že prodeje byly dokonce o 20 % vyšší než před pandemií. Během pandemie se Komárová také vrhla do dalšího projektu: založila si vlastní základní školu a gymnázium. „Bylo to zoufalství,“ popisuje jedna z nejvlivnějších Češek, jak prožívala školní docházku svých dětí během pandemických lockdownů. Matka tří dcer se tehdy stala hlasitou podporovatelkou otevření škol a právě v tomto období ji napadlo, že si založí školu vlastní, kterou už koronavirus podle jejích slov nezavře. Jak to zvládá sladit dohromady? Jak hodnotí dvacet let v Dermacolu? Jak firmu ovlivnil nárůst cen energií? Jak se daří značce na zahraničních trzích a jaké to bylo například vyjednávat spolupráci se Saudskou Arábií, která je důležitým obchodním partnerem? A jak firma bojuje proti padělkům, které se rozmohly v zahraničí?

Zatímco v zahraničí zažívají dřevostavby velký boom, v České republice jejich rozkvět tlumí zejména přísné požární limity. I přesto se společnost Skanska Residential rozhodla, že na nevyužívaném pozemku na Praze 5 postaví dřevěný bytový dům. Podle jejího generálního ředitele Petra Michálka půjde o unikátní projekt a jeho cílem je vyzdvihnout dřevo jako stavební materiál, který je šetrnější k životnímu prostředí. Skanska se proto spojila s Jakubem Ciglerem, zakladatelem architektonického studia Jakub Cigler Architekti, a společně vymysleli podobu čtyřpatrového, dvanáct metrů vysokého domu, kterému dali jméno Radlický Dřevák. „Co se týče dřevostaveb, tak jsme trochu zelenáči, nicméně jsem velmi rád, že jsme se s developerem potkali, protože celý ten projekt považuji, s ohledem na udržitelnost, za výjimečný. Ve srovnání s okolními zeměmi, třeba Rakouskem nebo Švýcarskem, jsme pozadu desítky let,“ upozorňuje. Kdy výstavba prvního dřevěného bytového domu začne a kolik bude celý projekt stát? Jak bude dům uvnitř vypadat? A mají o něj zákazníci už teď zájem?

Pro někoho jsou roboti ve výrobě zajímavá cesta k pokroku. Pro jiného prostě nutnost. „Sídlíme na Mladoboleslavsku, tedy v regionu, kde je posledních dvacet let prakticky nulová nezaměstnanost, takže jinou možnost, jak vyrábět, ani nemáme. Tedy pokud nechceme mít obrovské množství nájemních zaměstnanců ze zahraničí,“ říká Lukáš Formánek. Technický ředitel společnosti DZ Dražice, předního českého výrobce ohřívačů vody, náleží mezi zástupce firem, které už si bez robotů svoje fungování téměř neumějí představit. I proto, že akutní nedostatek lidí není jedinou potíží. „V průmyslovém rybníce v Čechách uteklo hodně vody, kritérií je dnes mnohem víc. Jde i o zlepšení podmínek, zejména v těžkých provozech,“ zmiňuje Formánek jejich svařovny a lisovny. „V nich panuje obrovský hluk, s ním spojený stres, výpary poškozující zdraví – lepšíme tak podmínky k práci. S tím jde ruku v ruce produktivita a kvalita výrobků.“ V Dražicích používají roboty od firmy ABB a její šéf pro Česko Vítězslav Lukáš je stále vidí jako příklad toho, kudy vede cesta k chytřejšímu, efektivnějšímu a tím pádem i lépe vydělávajícímu průmyslu v zemi. „Jejich první pracoviště byl futuristický, až revoluční počin. Firma tehdy nebyla až pod takovým tlakem kvůli zaměstnancům, spíš viděla jiné benefity, hlavně zvýšení kvality,“ oceňuje Lukáš. Proč v některých profesích už dnes roboti předčí člověka na celé čáře? Kolik lidí dokážou nahradit ve směnném provozu? A jaké mentální bariéry ještě český průmysl potřebuje odbourat, aby na automatizaci vsadil opravdu naplno?

Achillovou patou českých podniků je podle Vladimíry Michnové, viceprezidentky Linet Group pro lidské zdroje, konzervatismus v přístupu ke změně a nízká ochota investovat do inovací v procesech. Mnohdy je těžké prosadit něco nového. Potvrzují to i data. Společnost SAP se v rámci průzkumu dotazovala, jak české společnosti přistupují k digitalizaci. Z výsledků vyplynulo, že z 200 dotazovaných podniků pouze šest procent systematicky investovalo do digitalizace oblasti HR. Investice do personalistiky tak je stále v českých byznysových vodách velmi podceňovaná, což vytváří značný prostor k možnému zlepšení a posunu. Vladimíra Michnová v podcastu popisuje, jak digitalizace pomohla v Linetu. Skýtá dle ní hned několik benefitů, například lidem umožní zabývat se aktivitami s vyšší přidanou hodnotou. Důkazem, že se investice do digitalizace vyplácí, byl pak Covid. „Když se do toho nebojíte jít, tak se vám to vrátí. V Linetu se nám to vrátilo už za dva a půl roku,“ uvedla příklad situace za pandemie, kdy měly digitalizované podniky konkurenční výhodu a byly lépe připraveny na neočekávané události. Jak udělat z HR strategického partnera byznysu? Jaké jsou nejnovější technologie v HR? Jak zvládnout digitalizaci a s čím je nejlepší začít?

Jak zvládnou česká města nástup elektromobility? Poslechněte si názor expertů ze Škoda Auto a EIT. „Bydlím v centru Prahy a po petrolejařích také nečekám, že mi přivedou hadici s benzínem až před dům,” říká ředitel pro vnější vztahy Škoda Auto, Michal Kadera. Dobíjení elektromobilů bude podle něj fungovat spíše tak, že řidiči budou vědět, kolik mají týdenní či denní nájezdovou vzdálenost, a budou kombinovat dobíjení na firemním parkovišti a třeba při nakupování. Pro centra měst budou účelnější dobíjecí huby, které už po Praze začínají vznikat. Trendem v městské mobilitě bude kombinace různých typů přepravy. Typicky by to stále více mohlo fungovat tak, že se člověk autem dopraví na vlakové nádraží, odtud přijede do většího města a tam si například na elektrické koloběžce dojede do práce. Inspirací v tom mohou dle ředitele Innovation Hub East, EIT Urban Mobility, Traiana Urbana, být města jako Kodaň či Amsterdam. Jak se aktuálně mění mobilita a logistika ve městech Česka i zahraničí? Kde si občané měst budou nabíjet elektromobily? A jakou roli v tom sehrají drony?

Rok 2022 byl z pohledu technologií v mnoha směrech přelomový. A to i pro tech-evangelistu Petra Máru. Ten letos například ukázal velkou dávku prozíravosti, když se už na jaře zbavil bitcoinu. “Když je nějaká technologie na vrcholu, vždy si pokládám otázku, jak dlouho na něm bude a kdy spadne,” vysvětluje Petr Mára v dalším Forbes byznys podcastu, který jsme tentokráte nemohli zasvětit ničemu jinému než technologiím. Petr Mára se zbavil nejen bitcoinu, ale také Tesly, které byl v minulosti také velkým propagátorem. Nyní už si ale užívá jiný elektrický sporťák, když tedy zrovna nenatáčí videa na Youtube. Tuto platformu má proti Instagramu a TikToku stále nejraději. Jakou Petr Mára vidí další budoucnost bitcoinu? Jaký elektrický sporťák si nyní užívá? A proč kvůli službě Open AI budeme muset změnit přístup k nově vyrůstající generaci?

Vysoká inflace i pád tradičních investičních artiklů nahrávají alternativním investicím. Portfolia složená podle pouček v poměru z 60 % akcií a 40 % dluhopisů mají totiž za sebou jeden z nejhorších roků od začátku 90. let. Dobře vybrané alternativní fondy dokážou zajistit přístup k atraktivním artiklům, umožňují poměrně bezpečně zaparkovat kapitál, rozložit kreditní riziko a zajistit dopředu dobře predikovatelný výnos. A proto o takové depozitní fondy v posledních měsících výrazně roste zájem retailových i kvalifikovaných investorů. „Alternativní aktivum je něco, co nekoreluje s vývojem tradičních, burzovně obchodovaných nástrojů,“ podotýká ředitel Investičního bankovnictví Conseq Investment Management Tomáš Kálal. „Takže je schopné růst nebo držet hodnotu i v době, kdy akcie a dluhopisy klesají,“ dodává. „Dříve byly alternativní fondy čistě exotická investice, teď už to začíná být velmi zajímavé,“ upozorňuje šéf a majitel finanční skupiny APS, Martin Machoň, který se s Tomášem Kálalem sešel ve studiu Forbesu při rozhovoru o méně tradičních způsobech investování. Jaké jsou v době vysoké inflace alternativy k investování volných peněz? Jaká by měla být role alternativních investičních fondů v portfoliu investora? Kdy je nejlepší doba pro takovou investici a v jakých sektorech jsou největší příležitosti v souvislosti s ekonomickým a geopolitickým vývojem?

Miliardový brněnský holding Solitea završil důležitou marketingovou změnu. Nově jej budou definovat zelené a fialové barvy a hlavně zbrusu nový název Seyfor, který už je zapsaný v obchodním rejstříku. „Hledali jsme brand, který vyjadřuje skutečně to, co děláme. Pokud chcete být úspěšná firma, to hlavní, co musíte dělat, je naslouchat svým zákazníkům. A od toho vznikl Seyfor, “ říká k tomu v dalším Forbes Byznys podcastu spoluzakladatel a spolumajitel holdingu Martin Cígler. Brněnský podnikatel, který svůj byznys postavil na vlastnoručně napsaném účetním programu Money se před necelou dekádou spojil s Martinem Fedorem a s jeho fondem Sandberg Capital. Od té doby Seyfor roste, letos dokonce dle Cíglera firma na tržbách nebude růst meziročně o třetinu, ale rovnou o dvě třetiny. Jak Martin Cígler zvládá řídít firmu a do toho v rychlém sledu realizovat akvizice? Jak u nich ve firmě funguje neomezená dovolená, kterou pro zaměstnance letos zavedli? A jak vidí šance Čechů na rallye Dakar, které se už pošesté zúčastní jako doprovod kamionu pilota Martina Macíka?

Češi jsou národ spořivý, ale neukládají svoje peníze v takových instrumentech, které mohou v dlouhodobém horizontu obstát a generovat výnosy. „V takovém případě vyhazují peníze tak trošku z okna,“ říká generální ředitelka a předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Lenka Kejíková. Kvůli inflaci pak Češi přijdou za rok zhruba o 47 miliard korun. „To je děsivé,“ podotýká bývalý guvernér ČNB a dnes hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Přitom teď je velmi dobrý čas investovat. Trhy propadly, sice ne na dno, ale propadly. A čas pro investování je výrazně lepší než před půl rokem,“ dodává. Kdy a jak začít správně spořit na důchod? V jakých instrumentech držet peníze, aby je nepožírala inflace? Do čeho investovat a na co si naopak dávat pozor? Jaké jsou reálné výnosy a kdy skonči dvouciferná inflace?

Globální ekonomiku si lze představit i ve formě cyklistického pelotonu. Nejlepší udávají tempo, ti nejhorší už z dálky na záda šampionů ani nevidí. Kde se ale v pelotonu nachází Česko? „Spíš uprostřed. A i tam už se začínáme propadat. Je potřeba šlápnout do pedálů,“ burcuje Vítězslav Lukáš, šéf společnosti ABB v ČR. Lukáš, podle Forbesu jeden ze 22 nejinspirativnějších CEO Česka, byl hostem dalšího Forbes BrandVoice podcastu a transformaci tuzemského byznysu směrem k vyšší automatizaci a robotizaci probíral s Davidem Markem, hlavním ekonomem společnosti Deloitte. Ze zřejmých důvodů: ABB se jako přední dodavatel digitálních technologií pro průmysl věnuje robotizaci v praxi, Marek je zase spoluautorem studie nazvané Automatizace práce v ČR: Proč se nebát robotů. Oba ve studiu o automatizaci a robotizaci důrazně prohlásili: „Už to není volba, nýbrž nutnost.“ Proč je ještě důležitější reforma školství a podpora vědy a výzkumu? Do kterých oblastí roboty nevpustíme, i kdybychom mohli? A proč už se ekonomický koncept 90. let definitivně vyčerpal?

„Když občas zaslechnu, jestli není pro Česko škoda, že nás koupili Američani, říkám si, co vlastně dělá firmu českou. Jednak nešlo o akvizici, ale o fúzi, a hlavně Gen je dost možná víc česká firma, než byl Avast třeba před pěti šesti lety, kdy jsem byl v celém výkonném týmu jediný Čech,“ přemítá Ondřej Vlček, donedávna CEO Avastu a od září prezident ve společnosti Gen, která vznikla fúzí původem českého technologického obra s dalším americkým obrem NortonLifeLock v jednom z největších obchodů v české historii v hodnotě 8,6 miliardy dolarů. Jaké plány má Gen a jeho prezident do budoucna? Které kyberbezpečnostní výzvy musí společnost nejvíc řešit? Co je podle Ondřeje Vlčka next big thing? A proč tráví čas ve firemním call centru?

„Data jsou dnes základní esencí každého podnikání – bez dat a bez lidí nemůžete fungovat. A my s daty potřebujeme pracovat moderně a dynamicky,“ říká Jan Volšík obchodní ředitel společnosti Preciosa Lighting, jedné z divizí jablonecké Preciosy. Firma sídlící v Kamenickém Šenově vyrábí výjimečná designová svítidla a lustry, které po celém světě zdobí interiéry jacht, hotelů, obchodních center, letišť, paláců a dalších nablýskaných budov či rezidencí. Několik měsíců pracuje na přípravě nového, vylepšeného firemního systému od společnosti SAP. Spustit ho chce příští rok a slibuje si od něj operativní řízení vztahů se zákazníky, zjednodušení práce zaměstnanců a také analýzu dat, která firmě pomůže předvídat situaci na stávajících i nových světových trzích. S čím konkrétně digitální transformace Preciose pomůže? Jaké jsou její dlouhodobé plány v oblasti IT? Jak na změny reagují zaměstnanci? A v čem umí SAP pomoci i dalším firmám?

Český průmysl si vzhledem k vývoji cen energií bude muse projít zásadní transformací, která si vyžádá i společenské náklady. Alespoň si to myslí ekonom, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a zakladatel českého institutu CERGE Jan Švejnar. “Měli jsme dekády, kdy jsme kupovali plyn poměrně levně. Teď si musíme zvyknout na to, že ať už se ta cena ustálí kdekoliv, bude to násobek toho, kde byla před tím,” říká v aktuálním díle Forbes Byznys podcastu. Podle něj byl český i evropský průmysl dotován a dopován levnými energiemi. Tato doba ale končí a zejména český průmysl, který je energeticky náročnější než v jiných zemích, se musí začít orientovat na moderní technologie. Jak se Jan Švejnar dívá na víkendové dění v Číně, kde pod sebe všechnu moc získal prezident Si Ťin-pching a hrozí změna ekonomických reforem? A kdo bude ze současných problémů v Evropě nejvíce těžit – Asie nebo USA? A zasáhne Jan Švejnar ještě do bojů o Hrad?

Tempo růstu spotřebitelských cen se v meziročním porovnání drží pod osmnácti procenty, do konce roku ale může i vlivem efektu zrušení DPH u faktur za energie, která letos opět platí, zase poskočit o něco více. Pozitivní zprávou je, že inflace v Česku reálně klesá. „Jde o nejaktuálnější měsíční hodnotu. A ta skutečně klesá někdy od letošního června či července a to celkem setrvale,“ vysvětluje v podcastu hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Podle něj to nejhorší máme z pohledu inflace za sebou a pro příští rok existuje vysoká pravděpodobnost, že se v některých jednotlivých měsících podíváme do deflace, tedy do prostředí klesajících cen. Jak vysoká je dnes inflace v Česku dle nejaktuálnějších hodnot? Jak Petr Bartoň hodnotí kroky České národní banky v boji proti inflaci? A máme období prudkého růstu sazeb už za sebou?