Forbes Byznys

Češi se během posledních let posunuli od spoření přes opatrné investování k odvážnějším investicím. Na vyšší ligu to ale zatím není. S vidinou velkého výnosu totiž drobní investoři často přehlížejí moc vysoké riziko. Jaké dělají další chyby?

Původem brněnský startup Lifeliqe zaměřený na výuku a vzdělávání s pomocí 3D modelů a rozšířené i virtuální reality má za sebou krušné covidové roky, které přežil hlavně díky pomoci jejího investora v podobě skupiny Creditas miliardáře Pavla Hubáčka. „Už jsme zas back on track,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu dnešní šéf Lifeliqu a zároveň i jeho historicky první zaměstnanec Matouš Tlapák. Firma nabrala dech zejména v USA, kde dnes pomocí své platformy rekvalifikuje zaměstnance, a také v Číně, kde zrovna rozbíhá projekt do školy postavený na myšlence metaverzu.

Digitalizace prostupuje do všech firem, ale sebelepší technologie vám nepomohou, pokud se nebudete věnovat i lidem. Na tom se shodli Tomáš Kouřil, finanční ředitel a člen představenstva O2, a Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika, kteří spolu debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu.

Setkal se s tím kdekdo. A čím je sledovanější, tím větší odezvu pocítil. Znelíbit se na sociálních sítích a stát se terčem útoků je snadné – a často stačí jen vyjádřit názor, ať je jakýkoliv. Počet výpadů „za hranou“ roste a leckdy porušují práva na ochranu osobnosti. Ve Forbes BrandVoice podcastu o tom debatovali Jozef Mikloško a Jan Hrušínský.

Česká věda má potenciál a může mít celosvětový význam. Úspěšné nápady se však nikdy neprosadí bez dostatečných investic. Dřív bylo financování výzkumných projektů doménou globálních hráčů, teď se situace mění. V Česku téměř dva roky funguje speciální fond, který vědce podporuje. Jeho šéfa Jaromíra Zahrádku vyzpovídala Veronika Jonášová v tomto díle Forbes byznys podcastu.

České designérské firmě vyrábějící městské mobiliáře po celém světě mmcité se loni rekordně dařilo. Firma oceněná mnoha designérskými cenami včetně prestižní Red Dot Design Award loni poprvé na tržbách překonala hranici jedné miliardy korun a zisk ji vzrostl o více než pětinu nad 60 milionů korun. “Náš byznys je anticyklický, na druhé straně vždy trochu cítíme volby. Když se blíží komunální volby, logicky se dokončují projekty,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéf a majitel mmcité a zároveň designér David Karásek. Ten chce ve firmě pro další roky udržet stabilní minimálně pětiprocentní růst. Na čem mmcité dnes pracuje a o jaké projekty ve světě se uchází? Kde se v oboru silně závislém na veřejných zakázkách láme chleba? A jakou funkci by měly městské mobiliáře plnit? To vše se doslechnete v podcastu.

Bankovní svět zažívá poslední měsíce otřesy. Po krachu americké Silicon Valley Bank a dalších dvou menších bank v USA se do potíží dostala i jedna z nejslavnějších bankovních značek světa: švýcarskou Credit Suisse musel převzít její dosavadní konkurent USB. Přesto podle analytiků nestojíme na prahu podobné finanční krize, jakou svět zažil v letech 2007 – 2008. Ubezpečuje o tom také jedna centrální banka za druhou. Klidní můžeme být i podle česko- amerického investičního bankéře Ondřeje Jonáše. „Já bych to nepřeceňoval, ve Spojených státech skončily tři malé banky, i když Credit Suisse je samozřejmě jiný případ. Přesto z toho nelze vyvozovat obecné závěry a nemůžeme strašit děti ani svět tím, že budeme mluvit o krizi,“ potvrzuje Jonáš. Podle něj může za pád těchto konkrétních bank jednak jejich špatné vedení a také špatný dozor. V USA podle jeho slov funguje kolem pěti tisíc bank a to, že skončily tři menší z nich, nic neznamená. Je to součástí přirozené konsolidace a očisty bankovního trhu. Jaké konkrétní chyby bank podle něj vedly nyní k jejich krachu? A máme se bát o své vklady? Jakou chybu dělají Češi ve svých bankovních návycích? Jak hodnotí záchranu švýcarské Credit Suisse? A jaká je budoucnost v bankovnictví? A co obecně vytýká České republice?

Investice do nemovitostí se považuje za konzervativní sázku na jistotu, která slušně odolává krizi. Trh s průmyslovými nemovitostmi či parky je ale pro většinu lidí neznámou oblastí. I proto se na něj chce zaměřit investiční skupina Progresus. Ve Forbes BrandVoice podcastu o rostoucím segmentu debatovali Lukáš Zrůst a Ferdinand Hlobil. „Industriální development je absolutní vítěz této krize. Je to stále rostoucí trh, který má jen jedno procento nepronajatých prostor. A je to zároveň trh, který má na vstupu docela dost bariér, takže do něj nemůže vstoupit úplně každý,“ popisuje Lukáš Zrůst, spolumajitel Progresus. Proč se trhu s průmyslovými nemovitostmi tak daří? V čem jsou rizika investic do průmyslových nemovitostí a jaká je naplněnost těchto investicí? A jak se financují? Poslechněte si další Forbes BrandVoice podcast.

Vláda hledá úspory, aby rozpočtu ušetřila 70 miliard korun a vešla se tak do plánovaného letošního schodku 295 miliard korun. Jestli se ji ale podaří tento schodek udržet je ve hvězdách. Podle hlavního ekonoma Deloitte Czech Republic Davida Marka bude schodek vyšší. “Dodržet schodek bude opravdu strašně těžké. Navíc, když teď víme o dírách v rozpočtu, se kterými se nepočítalo,” říká člen Národní ekonomické rady vlády a také poradce prezidenta Petra Pavla v dalším Forbes Byznys podcastu v narážce na nižší než očekávané příjmy státu z tzv. windfall tax. Co jsou podle Marka současné nejpalčivější problémy české ekonomiky a jak by se k nim měla postavit vláda? Nejde náhodou Česko ve šlépějích zadluženého Řecka, které musela Evropat zachraňovat? To vše a mnoho více se doslechnete v podcastu.

Zatímco výrobci a prodejci kol hlásí propad poptávky až o vyšší desítky procent, českému prodejci kol Bikero se loni dařilo, když mu vzrostly tržby meziročně o 23 procent na 140 milionů korun. A růst udržuje i v úvodu letošního roku. „Oproti loňskému rekordnímu roku i v úvodu toho letošního rosteme. Jde sice o jednotky procent, ale je to růst,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel prodejce kol Bikero Jan Coufal. Vzápětí ale dodává, že i když letos očekává opětovný růst tržeb, firma bojuje s vyššími náklady. Jaký má Jan Coufal recept na růst byznysu, když ostatní klesají? Otevře letos Bikero své další kamenné pobočky? A zkusí své štěstí i v zahraničí? To vše se doslechnete v podcastu.

Málokdo vidí tak hluboko do českého byznysu a málokdo spolupracoval téměř se všemi Čechy z nejvyšších příček žebříčku nejbohatších. Advokát Radek Pokorný se už třetí dekádu pohybuje přesně v těchto patrech. Jací jsou podle něj čeští miliardáři a miliardářky? „Jsou to lidé, kteří měli v životě obrovské štěstí a neuvědomují si to. Významná část z nich má pocit, že uspěli jen proto, že jsou úžasní. Zároveň jsou také relativně bezohlední. Takové ty filantropy typu Warrena Buffetta, kapitalisty západní střihu, ty tu moc nemáme. Jsou tu, ale není jich mnoho,“ říká v dalším díle našeho pořadu Closer. Řešili jsme, zda se považuje za vlivného člověka a toho, kdo tahal za nitky, jak jej média vždy titulovala. Rozebrali jsme, co ho dostalo k lidem jako Zdeněk Bakala nebo Jan Sýkora i to, jak je možné že v osmadvaceti letech zastupoval Procter & Gamble. A došlo pochopitelně i na pátého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše, s nímž Pokorný dlouhá léta spolupracoval. „Vždy se ke mně choval slušně a uctivě, jakkoliv mě pak v různých novinách pomlouval. Do očí mí křivého slova neřekl,“ rekapituluje Pokorný. „Je to barvitý člověk, často je vtipný, aniž by si to uvědomoval,“ dodává na stranu bývalého premiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta. Probrali jsme vše od českých miliardářů přes investiční vstup Číňanů do Česka, umělou inteligenci v advokacii, Pokorného investici do Alzheonu (a nejen tam), až k důvodům, proč neodešel do advokátního důchodu, ačkoliv chtěl. Rozhovor, který zhltnete na jeden zátah, výjimečně odemykáme.

Nucené zavření provozoven během covidu jim osekalo tržby o sedmdesát procent a museli si pomoct půjčkou, nyní už se zvedají zpět k předcovidovým hodnotám. Řeč je o dvojici Silvii Steiner a Petru Kovaříkovi, kteří stojí za prémiovou značkou slavící úspěch po celém světě Pražská čokoláda Steiner & Kovařík. K návratu na úrovně před čtyřmi lety jim ale brání dozvuky covidu, zejména pak absence bonitnějších zahraničních zákazníků v Česku. „Do Prahy nyní létá málo přímých linek. málo přímých letů. A ta solventní klientela je líná létat přes přestupy,“ popisuje dnešní realitu v novém Forbes Byznys podcastu Petr Kovařík, jehož čokoládu znají ti nejsolventnější zákazníci. Mezi nimi například i ománský sultán. Ve spojitosti s velikonočními svátky, ke kterým cukrovinky bezesporu patří, v podcastu zazní i to, podle čeho zákazník pozná v supermarketu kvalitní čokoládu nebo proč si lidé o bílé čokoládě často myslí, že je méně kvalitní než ta tmavá. „Je to jen marketing,“ říká Kovařík a začíná vysvětlovat tajemství řemeslné výroby čokolády. Jaký fuck-up Petr Kovařík v současnosti řeší? Otevře v Česku další obchod? A proč se po pravé čokoládě netloustne? To vše se doslechnete v podcastu

Firma z Dolní Dobrouče postavila svůj byznys na výrobě jediné látky, která má své využití v kosmetice, ale ve zdravotnictví: lidskému tělu vlastní kyseliny hyaluronové. Loni a předloni se jí rekordně dařilo. Její obrat přesáhl v obou letech miliardu korun. „Letos už růst nečekáme, už i na nás dopadá aktuální krize,“ tvrdí její spoluzakladatel a generální ředitel Vladimír Velebný. „V kosmetice je to jedinečná látka, vyrábí se z ní široké spektrum výrobků, i třeba nanovlákna, nebo nosiče pro různé aktivní látky a podobně. Kyselina má před sebou velký rozvoj v kosmetice a ještě větší v medicíně,“ tvrdí Velebný. Contipro přitom vyváží 95 procent produkce do zahraničí. Firma patří podle jeho slov mezi pět největších světových hráčů na tomto poli. Kyselinu dodává na všechny kontinenty kromě Antarktidy. „Tučňáci jako jedni z mála kyselinu nepotřebují,“ říká s úsměvem původním vzděláním biochemik. Kde se dá všude tahle kyselina využít? Proč se už se nevyrábí jako původně z kohoutích hřebínků? Které trhy, kam se vyváží, jsou klíčové a které nejnáročnější? A jak vzpomíná Velebný na začátky v oboru? Poslechněte si další díl Forbes byznys podcastu

Česko má od minulého týdne vůbec první veřejnou vodíkovou stanici, kde si zájemci mohou během pár minut doplnit vodík do nádrží svých vozů. Slavnostní otevření sledoval i bývalý šéf O2 Czech Republic a dnes hlavně zakladatel investiční skupiny Thein Tomáš Budník. Jeho skupina se o vodík zajímá a dnes ve spolupráci s logistickou Packetou (Zásilkovna) testují v rámci doručování vodíkové dodávky. I přes to Tomáš Budník vidí využití vodíku hlavně v průmyslu nebo v logistice, v individuální osobní dopravě už tak pozitivní není. “Vidím příležitost pro vodík v oblasti hromadné dopravy jako je železniční nebo městská hromadná doprava, kde budou mít dopravní prostředky možnost plnit vodík v jednom logistickém uzlu,” říká Budník v aktuálním Forbes Byznys podcastu. Investiční skupina Thein funguje tři roky a investuje zejména do ICT a průmyslu 4.0. Dnes jsou ve fondu aktiva za zhruba miliardu korun. Kdy se portfolio rozšíří si ale Budník netroufne odhadovat, protože trh private equity investic nyní tak zamrzl. Jednak je to dáno opatrností investorů a za druhé nerealistickým očekáváním majitelů firem. “Majitelé mají pocit, že se valuace nezměnily a často nepoučeni kreslí na tabuli grafy ve tvaru hokejek a říkají, že všecno špatné jako covid a krize pominulo a vše bude zalité sluncem. Ale to nebude,” říká Budník mimo jiné v podcastu.

Brněnské firmě Y Soft Corporation, jednomu ze světových lídrů v segmentu digitalizace a správy tisku, se v letošním finančním roce končícím červnem přehoupnou tržby opět nad miliardu korun. “Od září se vše změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Od té doby máme na tržbách plus padesát procent.. Celkově očekávám, že se určitě vrátíme nad miliardu korun,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel a šéf firmy Václav Muchna s tím, že výsledky by mohly být lepší, kdyby tolik neposílila koruna. Y Softu začíná přinášet dodatečné příjmy i jeho vlastní zlepšovák, který se mu osvědčil zejména během covidu. V té době totiž v jeho kancelářích nahradily vývojáře v rutinních činnostech roboti, s kterými vývojáři na home office kooperovali na dálku. A toto řešení nyní Y Soft začíná prodávat dalším firmám. Václav Muchna patří k podporovatelům nového prezidenta Petra Pavla, proto se v podcastu dostalo výjimečně i na politiku včetně aktuálního tématu zdanění OSVČ. K tomu dvaačtyřicetiletý podnikatel zastává nekompromisní názor. “Celá řada programátorů dneska pracuje jako OSVČ na švarc systém pro jednoho zákazníka. Mně tohle hrozně pije krev. Prostě mi přijde nefér, když programátor, který vydělává 120 000, 130 000 nebo i 150 000 měsíčně, odvede na daních mín než pani v Lidlu.” Proč Václav Muchna podporuje politiky? Jaká je budoucnost tisku? A uvažuje majitel Y Softu o tom, že by firmu někdy prodal?

Co dělat v kraji, kde byla krize už před covidem a válkou? Proměnit se. Přizpůsobit se době. A oslovit novou klientelu. Dobře to ví Alexandr Rebjonok, generální ředitel Imperial Karlovy Vary, a. s., i Pavel Mencl, šéf sklárny Moser. Společně debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu. Oba jsou zástupci tradičních odvětví. Oba dobře pocítili odliv návštěvníků z Karlovarského kraje, který způsobily události z posledních let. „V kraji všechno nebylo jednoduché ani před krizí, takže během krize a po krizi logicky nemůže být lépe. Obrovský problém je podle mě jeho dostupnost a možnosti vůbec dělat obchod,“ zmiňuje Mencl jedny z hlavních problémů, na které se podle něho bylo potřeba v dalších letech maximálně zaměřit. „Kraj je krásný a má obrovský potenciál, ale ten dost možná nejsme schopni naplno využít,“ dodává Rebjonok. Zároveň hovoří o zcela nové podobě lázeňství, která postupně nahrazuje klasické pojetí ve smyslu dlouhodobých pobytů na několik týdnů a komplexní léčbu daného problému. Jak se Karlovarskému kraji daří zotavování z krize? Co vše se musí změnit, aby tradiční firmy mohly nejen přežít, ale nadále také prosperovat? A do jakých oblastí poputují největší investice?

Česká sportovní platforma Livesport miliardáře Martina Hájka má za sebou rok plný investic a také náboru lidí. A letos se chce kromě poskytování sportovních výsledků soustředit na rozvoj své další nohy, kterou je vedle jejího hlavního datového produktu Flashscore i zpravodajství ze sportovního prostředí s názvem Flashscore News, v Česku s počeštěným Livesport Zprávy. “Firmu jsem našel v přerodu. Do roku 2021 byla firma založená na excelentním datovém sportovním servisu. Minulý rok došli zakladatelé k rozhodnutí, že udělají zásadní změnu a začali budovat mezinárodní redakci,” říká od ledna nový CEO Livesportu Pavel Krbec s tím, že soustředit se bude i na monetizaci obsahu. Jak se Flashscore News liší od projektu FlashNews, který vedl bývalý novinář Filip Horký a který skončil loni na podzim? Jak se Livesportu daří po finanční stránce? A na jaké novinky se uživatelé Livesportu mohou v brzké době těšit?

Když firmy potřebují peníze na svůj další rozjezd, někdy jim bankovní financování nestačí. Je pomalé a příliš konzervativní. A dluhopisy také nejsou pro každého. Nabízí se tedy možnost investičního crowdfundingu, při kterém se firmě na úvěr složí přes specializovanou platformu drobní investoři. O jeho výhodách a nevýhodách debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Rostislav Posker a Vít Endler. „Banka vás dnes profinancuje dva roky zpátky. Ale my jsme potřebovali někoho, kdo nám pomůže jít dopředu, takže se nám nehodil úplně konzervativní způsob financování,“ popisuje spolumajitel firmy Kolovna Rostislav Posker svoje důvody, proč zvolil crowdfunding. „My vlastně poskytujeme úvěrové financování, stejně jako banky. A není to o tom, že k nám chodí firmy, kterým v bance řeknou, že je nikdy financovat nebudou. Ale mohou třeba dosáhnout svého úvěrového limitu nebo potřebují peníze rychleji,“ popisuje Vít Endler, spolumajitel platformy Fingood, která vznikla v roce 2020 a od té doby pomohla profinancovat projekty ve výši 1,1 miliardy korun. Jaké má Kolovna plány a jaké mají podobné české firmy možnosti, když jim bankovní úvěr nestačí, nevyhovuje nebo na něj nedosáhnou? Je crowdfunding dobrý způsob, jak získat peníze na rozjezd i další rozvoj? Proč jsou takové investice zajímavé pro investory a jak jsou zajištěné?

„Po začátku konfliktu mi šlo o jednu zásadní věc: dostat zbraně na Ukrajinu. Hodně mě v tom inspiroval Twitter, kde se tisíce lidí v panice ptaly na to, co mají dělat a jak mohou pomoci,“ popisuje Tomáš Kopečný, nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, jak začal před rokem oslovovat české miliardáře a další lidi, aby přispěli na boj proti ruskému agresorovi. Funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny zřídila vláda 11. ledna 2023 a nastoupil do ni právě Tomáš Kopečný, který předtím působil na ministerstvu obrany. Jeho náplní práce je koordinace státní i nestátní pomoci Ukrajině během válečného konfliktu, ale především při její poválečné obnově. Mají české firmy zájem investovat na Ukrajině už nyní, když se v zemi bojuje? A co je tam čeká za příležitosti? Jak je možné se zapojit do pomoci Ukrajině a co je tam teď nejvíc potřeba? A proč se nedaří dodávat na Ukrajinu munici, která je klíčová v současné době?

Česká republika má dva unikáty v evropském měřítku: je to země s nejdelší rodičovskou dovolenou a zároveň patří dlouhodobě v rámci EU mezi země s nejmenším podílem lidí, kteří pracují na částečné úvazky. To přispívá k nízké zaměstnanosti žen – především pak matek – v produktivním věku. „Ženy si myslí, že dlouhou rodičovskou něco dostaly zadarmo, ale zadarmo není vůbec nic. Postupně a plíživě ztrácí svou kvalifikaci, pracovní návyky a schopnost uplatnit se na trhu. Nevěnujeme tomuto tématu dostatečnou pozornost,“ míní vlivná ekonomka a viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Problém je mimo jiné v nedostatku částečných úvazků. V Česku pracuje na částečný úvazek jen 10 procent lidí, třeba v Nizozemsku tento systém práce využívá 37 procent pracovní síly. „Tohle má dopad především na matky, které se vracejí do práce po rodičovské dovolené. Nemohou se vracet postupně a zahodí tak svůj potenciál. Sleduji to téma už od devadesátých let a poměr částečných úvazků se u nás skoro vůbec nezvyšuje,“ dodává Zamrazilová. Uznávaná ekonomka, která je mimo jiné matkou tří dětí, také tvrdí, že nedostatek částečných úvazků ve spojení s dlouhou rodičovskou a nízkým zapojením otců do péče o děti (na rodičovskou jich v ČR chodí jen jedno procento) je pro české ženy obrovská past. V čem podle ní spočívá? Co si myslí o v Česku rozšířených názorech, že děti mají být doma do tří let? Jak to dělala ona sama? A setkávala se s předsudky okolí, když se vracela po mateřské do práce?

I přestože loni bravurně zvládla odstřihnutí od ruského plynu a situace na trhu s energiemi vypadá pro podniky i domácnosti z pohledu cen více než příznivě, oslavy je ještě třeba raději odložit. I letos nás totiž čeká náročnější rok. „Podle všeho bychom měli další zimu opět zvládnout, ale bude to vyžadovat všechny kroky, které děláme teď,“ říká zakladatel a šéf skupiny Amper Jan Palaščák v dalším Forbes Byznys podcastu. „Určitě si ale musíme zvykat na nové cenové hladiny energií,“ dodává. Čerstvě čtyřicetiletý podnikatel už čtvrtým rokem buduje skupinu Amper, které vedle dceřinek Amper Savings nebo Amper Meteo postupně vyrůstají další byznysové nohy. V současnosti například investuje do výstavby fotovoltaických elektráren v Polsku Jak se po odstřihnutí od rusjkého plynu změní plynárenská soustava v Evropě? Jaké má Jan Palaščák další plány se svou skupinou Amper? A‘ jak se daří jeho projektu CO2IN, kterým chce prostřednictvím tokenů bránit emisím skleníkových plynů do ovzduší?

Nově zvolený český prezident Petr Pavel se chce v zahraniční politice orientovat víc na Tchaj -wan. Už krátce po svém zvolení si telefonoval s tamní prezidentkou a byla to jedna z jeho prvních interakcí se zahraničím vůbec. Co to může znamenat pro český byznys? „Tchaj – wan je významný obchodní partner pro Českou republiku už několik let. I Čína je důležitá, ale co se týká investic, zůstali jsme daleko za očekáváním a obchodní spolupráce tam ne vždy fungují dobře. Některé české firmy proto začaly hledat alternativy v jiných asijských zemích: například ve Vietnamu, v Indonésii, či v Malajsii,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. A dodává, že podnikatelé doufají, že i v tomhle ohledu jim nový český prezident bude schopný pomoci a vydá se s nimi na obchodní mise i do těchto zemí. Miloš Zeman se i kvůli svým zdravotním problémům cestám s podnikateli v posledních letech nevěnoval. Česko je poměrně silně orientovaná ekonomika, ale téměř 90 procent exportu končí podle slov Špicara v Evropské unii a Češi se složitě prosazují na třetích trzích. Právě na těchto trzích je diplomatická role prezidenta důležitá, protože je tam ekonomika úzce provázaná s politikou. Jaká atmosféra podle něj teď panuje v českém průmyslu? Kolik firem se chystá letos propouštět? A jak moc český byznys trápí silná koruna? A jaký je výhled na rok 2023 a mají už firmy to nejhorší za sebou?

Ryze česká realitně-poradenská firma 108 Agency vstupuje do nového roku s velkými změnami. Po čtrnácti letech fungování v oblasti průmyslových a kancelářských nemovitostí mění nejen své sídlo, když se z pražského Žižkova stěhuje do kanceláří v Palladiu, ale i interní procesy a svůj název. Nově se místo 108 Agency budeme setkávat se 108 Real Estate. Jakub Holec založil 108 Agency v roce 2008, kdy na svět udeřila ekonomická krize. On ji ale využil a během ní vybudoval lokální značku s obratem zhruba 60 milionů korun, která na trhu konkuruje zavedeným zahraničním jménům. Teď před ním ale stojí nová výzva. I když při pohledu do skladů automotive a e-commerce firem není krize v Česku vidět, investice do průmyslových nemovitostí skomírají. „Trh zamrzl loni v únoru s příchodem konfliktu na Ukrajině.. ..Američtí nebo asijští investoři neřeší, kde leží Česko a kde Ukrajina. Pro ně je to válka u nás v regionu a úplně tu skončili, “ vysvětluje Holec, který je zvědavý například na to, co letos s trhem udělá udělá návrat inflační doložky do nájemních smluv. Jaký bude podle Jakuba Holce rok 2023 pro průmyslové a kancelářské nemovitosti a jaké v ní má 108 Real Estate plány? Poklesl po covidu zájem o kanceláře, nebo se zaměstnanci vrátili z home office do starých kolejí?

Předávání rodinné firmy je v Česku stále častějším tématem s tím, jak stárne skupina podnikatelů, která začínala v devadesátých letech. O různých metodách, jak řešit podnikové nástupnictví, debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Jakub Hollmann a Michal Pomahač. Jakub Hollmann je předsedou správní rady CCS Premium Trust a nedávno napsal knihu o svěřenských fondech, které představují stále populárnější formu, jak naložit s nástupnictvím. Michal Pomahač je zase zástupcem druhé generace v rodinné firmě, která provozuje výrobce dveří CAG a Pivovar Kytín. Oba se shodli na tom, že při převodu firmy je klíčové zachovat její filozofii. „Když se předává firma, tak většinou její zakladatelé chtějí, aby byla následována jejich myšlenka. Aby to, proč tu firmu založili, a filozofie, kterou do ní vložili, byly předány na další generaci,“ prohlásil Hollmann. Pomahač s tím souhlasil: „I po letech vidím, že zachování filozofie je věc, která mého tátu ve firmě stále drží. Když žijete s firmou tak dlouho, není jednoduché se od toho odpoutat a všechno předat.“ Jak správně předat rodinnou firmu další generaci? Hodí se na to svěřenské fondy? Jak přesně fungují a jak je nastavit?

Věra Komárová oslavila dvacet let ve firmě Dermacol a značce se zároveň rekordně dařilo. Dermacol v roce 2022 totiž zaznamenal své historicky nejvyšší prodeje na českém a slovenském trhu: obrat značky tu činil téměř 500 milionů korun. „Je to částečně dané i současnou ekonomickou krizí, kdy k nám přechází mnoho klientek od dražších značek kosmetiky,“ tvrdí Věra Komárová a dodává, že prodeje byly dokonce o 20 % vyšší než před pandemií. Během pandemie se Komárová také vrhla do dalšího projektu: založila si vlastní základní školu a gymnázium. „Bylo to zoufalství,“ popisuje jedna z nejvlivnějších Češek, jak prožívala školní docházku svých dětí během pandemických lockdownů. Matka tří dcer se tehdy stala hlasitou podporovatelkou otevření škol a právě v tomto období ji napadlo, že si založí školu vlastní, kterou už koronavirus podle jejích slov nezavře. Jak to zvládá sladit dohromady? Jak hodnotí dvacet let v Dermacolu? Jak firmu ovlivnil nárůst cen energií? Jak se daří značce na zahraničních trzích a jaké to bylo například vyjednávat spolupráci se Saudskou Arábií, která je důležitým obchodním partnerem? A jak firma bojuje proti padělkům, které se rozmohly v zahraničí?