Forbes Byznys

Čechy čeká náročný podzim pokud jde o růst cen. V příštím roce ale už by situace kolem inflace neměla být tak dramatická, říká v dalším Forbes Byznys podcastu zkušený bankéř Pavel Štěpánek. „Vnímaná inflace je vždy vyšší než měřená,“ říká Štěpánek v dalším Forbes Byznys podcastu a dodává. „Inflace je ale nepochybně vysoká. Ale vysoká nebude. Jsem přesvědčen, že centrální banka udělá vše, co je schopná, aby ji postupně vrátila zpátky,“ reaguje na současné zvyšování úrokových sazeb. Štěpánek má za sebou třicetiletou kariérů bankéře. Mezi lety 1999 až 2005 byl členem bankovní rady České národní banky, následně od roku 2011 působil jako výkonný ředitel České bankovní asociace. Letos stal členem týmu českého fintech startupu Fondee manželů Evy a Jana Hlavsových. Jaká byla jeho hlavní motivace připojit se právě k Fondee? Do čeho v době inflace investovat a jak Štěpánek hodnotí současné zvyšování sazeb ČNB?

Zahraniční produkce se vracejí do Česka. Objem filmového natáčení se dostal jen za první letošní pololetí na úroveň roku 2019, který byl pro tuzemský filmový průmysl rekordní. Původních osm set milionů korun vyhrazených na dvacetiprocentní vratky, které pobízejí filmaře z ciziny, aby své peníze utratili právě u nás, už žadatelé vyčerpali. Vláda proto minulý týden přisypala Státnímu fondu kinematografie, jenž žádosti o pobídky přijímá, dalších 300 milionů korun. Celkem tedy letos Česká republika investuje do pobídek 1,1 miliardy korun, což tuzemské ekonomice přinese 5,5 miliardy. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Fraňková však dlouhodobě upozorňuje, že částka je poddimenzovaná a zájem o natáčení v Česku by mohl být násobně vyšší. A líčí inspirativní příběhy z ciziny, jak přitáhnout do země větší objem filmových zakázek. Nese sebou zájem zahraničních filmařů i stinné stránky? Jak to vypadá na filmovém place velkorozpočtové série? Kdy u nás začnou globální hráči vytvářet původní obsah a co blokuje rozvoj lokálních online platforem?

Do Čedoku nastoupil v roce 1992 jako průvodce a za studií tak kombinoval příjemné s užitečným – tedy cestovatelskou vášeň s přivýdělkem. Po téměř třech dekádách v cestovním ruchu se Stanislav Zeman do nejstarší české cestovky před třemi lety vrátil, tentokrát jako její CEO. To samozřejmě netušil, že bude muset firmu s třímiliardovým obratem provést největší krizí, jaké za sto let existence čelila. Po prvním koronavirovém roce vypadaly výhledy do budoucna dost temně: podle Světové organizace cestovního ruchu se počet turistů snížil o 74 procent a na letošek organizace vyčíslila ztráty globálního turistického průmyslu na 1,3 bilionu dolarů (bezmála 28 bilionů korun). Bilance po letní sezoně je však mnohem optimističtější. Čedok, v zádech se silným akcionářem v podobě polské cestovní kanceláře Itaka, hlásí úspěšné léto s nárůsty prodejů nad úroveň roku 2019. Před zimou tak Stanislav Zeman hýří optimismem i novými nápady. Jak Čedok zvládá pandemickou krizi? Odnáší si z ní i pozitivní zkušenosti? A jak se podle Zemana změní pravidla byznysu, který za uplynulé dva roky utrpěl astronomické ztráty?

Investiční skupina Natland o sobě v posledních měsících dává vědět zejména snahou o záchranu kožešnické značky Kara Trutnov. Skupina pomáhá s reorganizací firmy, kterou dnes opět vede její bývalý majitel Zdeněk Rinth. “Zdeněk Rinth je hlava. A je to tak správně, ví naprosto vše. To je zásadní výhoda, kterou jsme třeba na Zootu neměli,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu Tomáš Raška, zakladatel a majitel investiční skupiny Natland Group s aktivy za více než šest miliard korun. Jaké parametry musí mít firma, aby se o ni Natland vůbec zajímal? Jaké jsou hlavní strategické nohy Natlandu? Jaké synergie vidí mezi Karou a Zootem? A kolik dnes vynáší realitní nebo dluhopisové fondy?

Český online rozvozce potravin Dámejídlo, kterého založil Tomáš Čupr a dnes patří do německé skupiny Delivery Hero, se loni dostal do provozního zisku. A letos očekává, že na tržbách překoná miliardu korun. Pomohla mu k tomu i pandemie, která ale byla z pohledu růstu v jistém slova smyslu i zklamáním. „Byla to velká růstová příležitost. Vyrostli jsme, i když ne tolik, kolik všichni čekali. Mysleli jsme si, že budeme růst násobně, ale růst se akceleroval jen o několik desítek procent,“ říká v novém Forbes Byznys podcastu šéf služby Filip Fingl. Ten se v současnosti rozhodně nenudí. Se službou se chystá na podzimní a vánoční sezonu, která bývá vrcholem roku, a zároveň co nevidět vstoupí na slovenský trh. Dámejídlo se také rozkročuje z pohledu nabídky služeb. Od loňského roku už není jen o rozvozu jídla z restaurací, ale buduje i jakousi online večerku, kde časem seženete vše, co v malém obchodě ve svém okolí. „Potraviny, kytky, lékárna. Také to může být žrádlo pro zvířata, malá elektronika,“ vypočítává Fingl. Jak pandemie zahýbala s počtem restaurací? Jaká cena za rozvoz je pro tento typ služeb rentabilní? Bude firma někdy rozvážet i ledničky? A je v Dámejídlo ještě cítit duch Tomáše Čupra, který službu založil a dnes buduje Rohlík.cz?

„Jestli chceme dohnat svět, musíme se soustředit na práci, která má vyšší přidanou hodnotu. Nejde jen o to, věci vyrábět, ale i vymýšlet a vyvíjet. A taky se samozřejmě musíme umět víc prodat. Ale myslím si, že si to česká veřejnost i politická garnitura začínají víc uvědomovat,“ odpovídá Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov Industry, na otázku, jak vymanit Česko z označení montovna Evropy. Pětapadesátiletý podnikatel jde v tomhle ohledu sám příkladem. Vedle Wikovu, který se zaměřuje hlavně na výrobu nesériových průmyslových převodovek, se před několika lety zapojil do sklářského světa jako spolumajitel značek Bomma a Rückl a angažuje se i v Nadačním fondu Neuron nebo jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Jak Martina Wichterleho a jeho Wikov „profackovala“ krize? Dá se ze sklářského řemesla udělat i dobrý byznys? A co je potřeba udělat, abychom v Česku nebyli do budoucna jen montovna pro Evropu?

Ondřej Fryc založil a nadvakrát úspěšně prodal e-shopového velikána Mall.cz. Od roku 2012 se věnuje primárně investicím do startupů, a to pod hlavičkou svého fondu Reflex Capital. Ten má v portfoliu české startupy jako Davinci, Apify nebo i veleúspěšný Productboard. A právě startupy mohou být podle Fryce hnacím impulzem nového Česka. „Novou Českou republiku můžeme postavit na energii a startupy tomu se svou budovatelskou energií přispívají. Ale přispívají tomu i zaměstnanci, protože ne každý je či má ambice být podnikatel a je to logické. Bylo by ale super, kdyby se i zaměstnanci mohli podílet na úspěchu firem,“ říká devadesátý nejbohatší Čech. Proč nemá Ondřej Fryc ambice zapojit se do politiky? Proč mu vadí označení miliardář? Jakou roli hrají v budoucnosti České ekonomiky? A co mají jejich zakladatelé společného?

Největší a nejdražší infrastrukturní stavba v historii samostatné České republiky se pomalu blíží ke své realizaci. Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka se bude finální účet za novou síť vysokorychlostních železnic, jejichž výstavba by měla začít už v roce 2025, pohybovat okolo 600 miliard korun. „Nejnákladnějšími stavbami sítě vysokorychlostních tratí budou tunely na trati Drážďany–Praha. Konkrétně se jedná o Středohorský tunel s délkou přes dvacet kilometrů a třicetikilometrový Krušnohorský tunel, který připravujeme společně s kolegy z Deutsche Bahn a jehož větší část leží na německém území,“ vysvětluje Švehlík. Projekt vysokorychlostních tratí za 600 miliard korun má Českou republiku po letech zařadit zpátky mezi evropské lídry v osobní železniční dopravě. V některých úsecích vlaky dosáhnou rychlosti až 320 kilometrů v hodině, díky čemuž se důležité spojení mezi Prahou a Brnem zkrátí na pouhou hodinu. Parametry projektu přiblížil v novém díle Forbes Byznys podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.

Koronavirová pandemie firmám důrazně připomněla důležitost digitalizace, když online prostředí zůstalo téměř jediným byznysovým hřištěm. Z první ruky to celou dobu sledují šéfka české obchodní pobočky SAP Hana Součková a majitel Actum Digital Tomáš Vondráček, kteří nejen tuzemským firmám s digitalizací pomáhají. „Brát digitalizaci vážně neznamená reagovat na to, že dnes mám zavřené obchody, nemůžu prodávat a musím vyprodat kolekci. Digitalizace, jak se o ní bavíme třeba se SAPem, znamená, jestli vaše firma bude za dvacet let vůbec ještě existovat,“ říká na úvod Forbes BrandVoice podcastu Tomáš Vondráček. „Řada firem digitalizaci stále ještě nebere vážně. Ještě pořád se potýkají s reakcí na situaci okolo a berou digitalizaci jako rychlou opravu teď a tady. Ale stále objevují věci, kde si potvrzují, že digitalizace je cesta dopředu,“ reaguje Hana Součková. Potřebuje digitalizace ve firmě vždy jednoho osvíceného lídra, nebo může pramenit zespodu? Jak se mění očekávání zákazníků? Jak vypadá budoucnost práce? A proč je jedno, jestli programátor české firmy sedí v Praze, nebo v Berlíně?

Založil ji před čtyřmi lety poté, co se rozhodl ukončit kariéru v jedné z velkých advokátních kanceláří u nás. Ještě předtím studoval venture kapitál v Americe a stihl odmítnout studium na nejproslulejších univerzitách. „Podal jsem přihlášku na vesměs všechny prestižní školy od Berkeley přes Columbii až k NYU a všude mě vzali. Já si nakonec vybral tu, která zdaleka není v top desítce právnických škol. Je ale v San Franciscu a řeší se tam startupy, což mě přitahovalo odjakživa,“ říká Tomáš Ditrych v dalším díle Forbes Byznys podcastu. Co musí mít kvalitní advokát? Jak se bojuje s malou kanceláří proti advokátním velikánům? Jak probíhá vyjednávání při startupových investicích? A Přemýšlí Tomáš Ditrych o vlastním technologickém startupu?

Bývalý ředitel Investiční společnosti České spořitelny Martin Burda se poslední roky věnuje vlastní investiční společnosti Sirius Investments. Sirius aktuálně spravuje 2,5 miliardy korun 500 českých podnikatelů a manažerů a označuje se za „bezpečný přístav“, který dokáže dlouhodobě udržovat hodnotu. Burda je zároveň dlouhodobě skeptický vůči kryptoměnám, což znovu prokázal v aktuálním Forbes Byznys podcastu. Jak se zajistit proti inflaci? Kdy skončí akciová krasojízda? Kde všude se projeví zvýšení úrokových sazeb? Jak se nenechat zlákat na divoké spekulace? A jak poznat investiční podvodníky?

Češi během pandemie propadli roadtripům a kempování v obytných autech a karavanech. Nový fenomén s sebou kromě nových dobrodružství přináší i příležitost k novému byznysu. Své o tom ví investiční skupina Miton. „Covidová a postcovidová doba jednoznačně ukazuje, že tento trend je obrovsky silný,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéf severočeské investiční skupiny Miton David Špinar. Miton během pandemie investoval do několika projektů souvisejících s rostoucí oblibou dovolených v karavanech a obytných vozech. Jde například o „Airbnb pro obytné vozy“ platformu Campiri nebo aplikaci s prémiovými kempingovými spoty CampingGuru. Mimo to David Špinar také do Česka dodává dánské offroad karavany HeroCamper. Do čeho chce Miton investovat tentokrát? A jaké David Špinar vidí řešení pro karavanový „overturismus“? To vše se dozvíte v podcastu.

Česká republika čím dál více směřuje do dluhové propasti. Výdaje bobtnají, příjmy státu to ale nereflektují. “Problémy se prohloubily natolik, že během jediného roku se zhoršila startovací pozice ekonomiky z pohledu veřejného zadlužení o osm procentních bodů a situace se nebude v příštích šesti letech lepšit,” říká v dalším podcastu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rada v minulém týdnu vydala novou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v Česku a upozornila, že republika už za tři roky narazí na tzv. dluhovou brzdu. Ta by se v ekonomice projevila na poklesu investic, a to například i včetně obecní infrastruktury. Co přesně znamená dluhová brzda a kdy se podle legislativy spouští? Podaří se zkrotit inflaci? A můžou se dnešní čtyřicátníci spolehnout v otázce důchodů na stát? To vše se dozvíte v podcastu.

České firmy i domácnosti se v posledních letech velmi dobře naučily třídit odpady. Minimálně v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Přesto část vytříděného odpadu končí ve spalovnách – nedaří se ho zrecyklovat. „Roli hraje cena i poptávka po recyklátu a po recyklovaných výrobcích. A trochu zaspal i stát,“ říká Petr Šikýř, provozní ředitel společnosti Eko-kom. „Podpora státu je v porovnání s vyspělými ekonomikami na západě nedostatečná,“ potvrzuje vedoucí komise pro udržitelnost v bance ING Eva Bučová. Oba dva v podcastu Forbesu diskutovali s moderátorkou Ivanou Karhanovou na téma recyklace a udržitelnosti. Jak může český byznys produkovat méně odpadů, a jak je možné lépe vyrábět a využívat obaly? Měli bychom nastavit povinná kritéria na využívání recyklovaných materiálů ve stavebnictví? V čem je potřeba edukovat politiky? O tom všem je další díl Forbes BrandVoice podcastu.

Skanska postavila první bytový dům u nás, který recykluje tzv. šedou vodu – technologie v suterénu čistí vodu z umyvadel, van a sprch, která je následně využívaná pro splachování. Obyvatelům to ušetří zhruba čtvrtinu spotřeby pitné vody. I další rezidence chce developer stavět tak, aby byly co nejvíc udržitelné. Využívá se dešťová voda, střechy jsou zelené, na domech visí fotovoltaické a fototermické panely. „Myšlení se postupně mění a my u klientů vnímáme stále větší poptávku po takových projektech. Chtějí investovat do udržitelného bydlení,“ vysvětluje green byznys manažer společnosti Skanska Miroslav Kobera. Ve studiu Forbesu se sešel s Evou Bučovou, vedoucí komise pro udržitelnost v ING. Ta se v rámci své celosvětové kampaně Do your thing snaží firmy jako je Skanska maximálně podpořit. Firmy, které se vydávají těžší cestou a vyšlapávají ji pro zbytek trhu. Odvážlivce, kteří se perou s legislativou, předsudky i nedůvěrou zákazníků

Alexandra Kala v 90. letech založila společnost Profimed, která se etablovala jako odborník na všechno, co se týká zubní péče. Teď chce jít ještě dál a vybudovat z Profimedu komplexní zdravotnickou značku. A pouští se do toho, stejně jako na začátku svého podnikání, u nás neprošlapanou cestou. Nejen o expanzi s Alexandrou Kalou hovořila redaktorka Forbesu Zuzana Krajíčková.

Co mají společného byznys a hudba? Zcela jistě to, že v obou oborech hraje důležitou roli čas. Potvrdit to mohou spolumajitelka Hodinářství Bechyně Lenka Bechyňová i generální ředitel České filharmonie David Mareček, kteří se spolu potkali v našem podcastovém studiu. „Hudba je jedno z mála umění, které je na čas úzce vázané. Velcí hudebníci se poznají podle toho, jak s časem pracují. Johann Sebastian Bach říkal, že je to jednoduché: stačí zahrát ten správný tón ve správnou dobu. Ale každý, kdo to zkusil, ví, že právě tohle snadné vůbec není,“ říká David Mareček, který nejvýznamnější český symfonický orchestr vede už deset let. O důležitosti správného načasování hodně ví i Lenka Bechyňová, spolumajitelka a jednatelka Hodinářství Bechyně, které založil před bezmála třiceti lety její otec Vladimír Bechyně. S Davidem Marečkem ji vedle práce s časem pojí také byznysovo-umělecké partnerství – Hodinářství Bechyně se od nové sezony stává partnerem sekce dřevěných dechových nástrojů. Co dalšího obě instituce s dlouhou tradicí plánují? Jaké příležitosti objevili Lenka Bechyňová a David Mareček v krizovém roce? A co s tím vším má společného fotbal? Poslechněte si další díl Forbes podcastu.

Šéfka a spolumajitelka české sklářské firmy Preciosa Lighting Lucie Karlová patří ke stálicím žebříčku nejvlivnějších žen Česka . Není tomu jinak ani po náročném covidovém roce, v kterém Preciosa rozhodně nezahálela. „Jsme ve fázi, než abychom říkali, jak nás poškodila současná pandemie a jaké komplikace nám přinesla na mezinárodních trzích, tak přes to údolí jsme se už přehoupli a naopak říkáme, co vidíme za příležitosti, jak jsme se změnili a co nám situace nabídla a jaké procesy urychlila,“ říká ve Forbes Byznys podcastu aktuálně 68. nejvlivnější žena Česka. Preciosa Lighting zkrášluje hotelové, veřejné i soukromé prostory zákazníkům po celém světě, známá je například dřívější zakázka pro miliardáře Romana Abramoviče. Jaké konkrétní trendy a technologie se v instalacích ze skla dnes odrážejí? Jak dlouho trvá návrh a výroba instalace na míru a co vše obnáší? A kde si je můžete prohlédnout? To vše se dozvíte v dalším podcastu přímo z Kamenického Šenova.

„Pandemie nám udělala spoustu problému v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Nám se ale podařilo udržet ten byznys pohromadě a začali jsme dále investovat,“ hodnotí uplynulý rok Jan Světlík, majitel společnosti Cylinders Holding. „Pokud máme být světovou jedničkou, potřebujeme být v Rusku i v Americe. K tomu právě směřujeme,“ vysvětluje Jan Světlík, který firmu vede po boku manželky Liběny a dvou starších synů. Svou nesmazatelnou stopou se zapsal také do současné podoby Dolní oblasti Vítkovic, která už dnes v mnoha ohledech platí za výrazný bod na kulturní mapě republiky. O budoucnosti unikátní postindustriální lokality, ale i dalším směřování svého byznysu s tlakovými lahvemi, v němž platí za evropskou jedničku, se rozpovídal v novém díle našeho podcastu.

Jako někdejší šéf Slovenské spořitelny a člen představenstva rakouské Erste Group se pohyboval v nejvyšších manažerských patrech bankovního světa. Pár let o něm nebylo v médiích slyšet, teď se Jozef Síkela opět vrací na scénu. Ovšem už ne jako bankéř, ale jako investor. „Na svou funkci v představenstvu jsem rezignoval v červnu 2019, pak jsem si užíval takový sabatikl a věnoval se rodině, které jsem částečně vracel mých posledních dvanáct let v zahraničí,“ říká matador finančního světa v dalším Forbes Byznys podcastu. Během covidového roku tak rozjel svůj osobní „konzultační butik“ a při jednom projektu se potkal s partnery, se kterými založil nový fond private equity fond na české scéně: Prime Fund. „Malým investorem jsem byl už předtím. Už dříve jsem si skládal svou investiční pyramidu, a teď jsem se pustil do vyšších pater,“ vysvětluje investor, který byl po svém odchodu z bankovnictví okolím motivován, aby se oboru v našem regionu spíše vyhýbal. Co si myslí o dalším vývoji kryptoměn i vzhledem k očekávané regulaci? A na jaké moderní technologie se konkrétně zaměřuje fond Prime Fund a co je jeho cílem? Detaily si poslechněte v dalším vydání našeho Forbes byznys podcastu.

Igor Rataj, finančník z okruhu J&T a majoritní akcionář společnosti Tatry Mountain Resorts, největšího vlastníka a provozovatele lyžařských areálů ve střední Evropě, má za sebou těžký rok. Za minulou sezonu klesly tržby TMR o 13 procent a skupina se propadla do ztráty přes 580 milionů korun, což je desetkrát více než v roce 2019. Mnoho otazníků se do budoucna vznáší i nad živými eventy a byznysem s volným časem, do nichž slovenský podnikatel v posledních letech masivně investoval. Redaktorka Bibiana Beňová se ptala, jak pandemie ovlivní Rattajovi plány na další expanzi do Alp? Co bude s investicemi do rozvoje českých areálů i do budování největšího panevropaského horského operátora? Jak lze skloubit ochranu přírody s rozvojem lyžařského byznysu? Proč prodal největší středoevropskou fotobanku Profimedia? Je podle něj i v postpandemických časech zábava komoditu budoucnosti a kde vidí konkrétní příležitosti?

Je mu teprve 28 let, ale už vede společnost, jejíž tržby přesahují 850 milionů korun. Rodinnou firmu Liko-S, která se zabývá primárně interiérovými příčkami, ale i zelenými halami, posledních 30 let budovali jeho rodiče Libor a Jana Musilovi. Ti k prvnímu dubnu předali kormidlo mladé generaci, která by Liko-S ráda dostala na novou úroveň. „Letos budeme otevírat novou pobočku ve Vídni. Loni jsme začali dělat byznys v USA, kde se nám začíná dařit a zvažujeme to posunout na novou úroveň. Obrovský potenciál je v Indii, což je takový můj projekt a jsme tam zatím malí,“ popisuje plány Jan Musil, který se netají tím, že jeho otec Libor už příliš zájmu na dravém růstu firmy neměl. Jaký je to pocit, přebírat od rodičů firmu, kterou budovali od revoluce? V čem bude Jan Musil konat jinak než otec? Jak se v takové situaci řeší peníze? Proč ho nikdy nelákalo pracovat jinde? A co mu nahradilo vysokou školu?

„Jsem zapřisáhlý odpůrce home officů, neumím a nechci pracovat z domova a vždycky jsem si myslela, že člověk musí na všechno vidět, aby i věděl. Ale není to pravda,“ přiznává se k proměně svého uvažování Jitka Dvořáková, generální ředitelka jednoho z největších českých e-shopů CZC.cz. Druhé největší entitě v rámci skupiny Mall Group se vloni, podobně jako dalším velkým hráčům z oblasti e-commerce, navzdory pandemii byznysově dařilo. Společnost v tržbách meziročně rostla o třicet procent v porovnání se 4,5 miliardy utrženými v roce 2019. „Myslím si, že tak rychlé tempo růstu letos neudržíme. Došlo k určité saturaci trhu a už během loňského roku vyvstal problém s nedostatkem čipů, který sdílíme s dalšími průmyslovými odvětvími“ konstatuje zkušená manažerka, která CZC.cz vede od roku 2013 a do loňského roku měla na starosti také byznys Mall Group ve Slovinsku a v Chorvatsku. Co všechno se CZC.cz i jeho šéfka v loňském roce naučili? Jak se společnost za posledních osm let pod vedením Jitky Dvořákové změnila? A proč je dobré se nevyhýbat krizím?

Bývalý šéf fúzí a akvizic ČEZ Vladimír Schmalz je v posledních letech hlavně čilým investorem. Své peníze vložil do několika projektů, jako jsou například technologičtí MonkeyData, Lemonero nebo i do zemědělství budoucnosti Velké naděje vkládá i do skupiny Edua Group zastřešující jazykové školy jako James Cook Languages, Jipka nebo Tutor. Pandemie mu ale trochu zamíchala kartami. „Tržby za loňský rok měly velký, čtyřicetiprocentní propad. V absolutní hodnotě jsme na tržbách přišli asi o 100 milionů. Nyní se pečlivou, úpornou každodenní prací vracíme pomalu zpět,“ vypočítává v dalším Forbes Byznys podcastu investor a majitel Edua Group Vladimír Schmalz. Jak se zainvestovaným projektům Vladimíra Schmalze daří? Jakou uplatňuje investorskou strategii a přemýšlí už i o exitech? A jak jako bývalý vrcholový manažer největšího českého energetického podniku vidí budoucnost energetiky? To vše uslyšíte v dalším podcastu.

Vybudovat úspěšnou firmu, která obstojí v běhu času, není snadné. Ale předat ji tak, aby se dál rozvíjela a vaše snažení nevyšlo vniveč, může být ještě větší oříšek. Právě předávání je zvlášť v posledních letech velké téma pro řadu českých firem. Nemálo z nich vzniklo těsně po revoluci a teď – po pětadvaceti, třiceti letech fungování – jejich otcové zakladatelé a matky zakladatelky řeší, komu je svěřit. Předat firmu dětem? Vložit byznys do rukou manažera? A jak celý proces ustát? Jakým chybám se vyhnout? A jak se vyrovnat s tím, když stojíte na straně toho, kdo rodinné byznysové stříbro získává? Otázek, které je dobré si v takové situaci položit, je hodně. Naštěstí na ně existují odpovědi a s jejich hledáním vám může pomoci i zkušený psycholog. Jedním z takových odborníků v Česku je Iva Moravcová, která se už 30 let zabývá psychologií práce, managementu a personalistiky či psychologií dopravy, ale také prevencí syndromu vyhoření, antistresovým technikám a stress managementu.