Forbes Byznys

Jednomu prodělali peníze nešikovní bankéři, tak se investovat naučil sám a pohádkově své peníze zhodnotil. Druhý ve správný čas investoval do správné firmy, k čemuž postupně přidává další a další projekty napříč spektrem. Řeč není o nikom jiném než o jednom z nejúspěšnějších akciových investorů Ondřeji Tomkovi a excentrickém investorovi Václavu Dejčmarovi. Oba vydělali spoustu peněz, oba přemýšlí v širších souvislostech a oba se ve svém rozhledu neomezují čistě na finanční svět. Splasknou NFT při finančním otřesu? Je metaverse budoucnost? Co je aktuálně největší investiční chyba? A jak si v roli začátečníka sestavit investiční portfolio?

Do roku 2030 by mělo v Evropské unii projít renovací na 35 milionů nehospodárných budov. Řádově se tak v průměru musí každý členský stát postarat zhruba o jeden milion takových domů. Přispět k tomu mají také dotační peníze. I proto spustila česká Národní rozvojová banka program Elena. Obcím i podnikatelům má pomoci s přípravou projektů energeticky úsporných budov. V rozpočtu je pro ně k dispozici přes šedesát milionů korun. Klientům zajistí službu poradenské firmy a požaduje po nich pouze desetiprocentní spoluúčast. „U podnikatelů hradíme z devadesáti procent energetický posudek a na realizaci úprav mohou získat i zvýhodněný bezúroční úvěr u naší banky,“ připomíná host tohoto podcastu Vladimír Sochor, který má v Národní rozvojové bance na starosti EPC projekty.

Jan Vlachynský dnes v Brně spoluvlastní a provozuje pětici úspěšných barů v čele s Barem, který neexistuje. Přesto v jeho podnikání nadále hraje důležitou roli také původní byznys s takzvaným turbomoštem, který dnes k vánočním trhům v moravské metropoli neodmyslitelně patří. „V roce 2019 činil obrat celé naší skupiny zhruba 110 milionů. Z toho udělal Turbomošt, kterého jsme v nejlepších letech dokázali za jediný měsíc prodat i 300 tisíc porcí, nějakých deset procent,“ říká v podcastu. To však už druhým rokem není kvůli pandemickým opatřením možné. V omezeném módu funguje i zmíněná pětice barů. Brněnští podnikatelé proto přišli s novým produktem, který jim má pomoci náročné období překonat. Je jím série NTF, dostupných na blockchainové platformě Solsea, jejichž koupí mohou zákazníci a fanoušci svůj oblíbený brand podpořit. Tokeny mají podle Vlachynského výhledově sloužit jako klubová kartička, či dokonce vstupenka na společnou akci. O tom, jak se známým podnikům daří, a jaké další nápadité novinky chystají se Vlachynský podělil v novém díle našeho podcastu

Před více než dvaceti lety je dala dohromady nadnárodní kosmetická společnost Mary Kay, která v Česku a na Slovensku v druhé polovině devadesátých let zrovna zakládala společnou pobočku. Editu Szabóovou, dnes generální ředitelku Mary Kay pro ČR a SR, a Lenku Prchalovou, nezávislou Senior National Sales Directorku, která je zároveň jednou z nejúspěšnějších kosmetických poradkyň spolupracujících s touto značkou. Jen v Česku a na Slovensku spolupracuje s Mary Kay dohromady téměř třicet tisíc nezávislých kosmetických poradkyň. „Spolupráce je otevřena pro každou ženu, která chce změnu, svobodu, své podnikání,“ říká Lenka Prchalová, která začala spolupracovat s Mary Kay v roce 1997 a dnes je nejúspěšnější nezávislou kosmetickou poradkyní v našem regionu. Šanci začít spolupracovat s Mary Kay, a tím i na úspěch a nezávislý život, má opravdu každá žena, shodují se obě dámy v podcastu. „Nabízíme jim obrovskou kariérní příležitost,“ říká Szabóová. Jaké dovednosti by měla mít žena, pokud se chce stát úspěšnou nezávislou kosmetickou poradkyní? Jakou podporu nabízí Mary Kay všem poradkyním?

Český startup Woltair neví, kam dřív skočit. Vznikl teprve před třemi lety pod dřívějším názvem Topíte.cz a dnes je z něj největší topenářská firma v Česku, digitalizující topenářský trh a soustředící se na prodej a instalace tepelných čerpadel i fotovoltaiky. Vlivem vysokých cen energií teď zaznamenává prudký zájem o své služby. „V posledních dvou měsících cítíme obrovskou poptávku jak po tepelných čerpadlech, tak po fotovoltaice. Někteří konkurenti omezili, nebo dokonce zastavili prodej fotovoltaiky, aby byli vůbec schopni ten nápor zvládnout,“ vysvětluje v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel Woltairu Daniel Helcl. Na kolik vás vyjde fotovoltaika na běžný rodinný dům a na kolik pořízení tepelného čerpadla? Jak moc s takovou investicí dokáže formou dotací pomoci stát? A kdy do Česka přijdou solární šindele od Tesly?

Češi mají prý nejen zlaté ručičky, ale hlavně zlaté srdce. I v časech inflace nacházejí chuť podporovat dobré projekty a jsou štědří jako kdykoliv jindy. To jsou slova Aleše Burgera a Pavla Eichlera, kteří spolu s dvojicí programátorů před devíti lety založili crowdfundingovou platformu Hithit. Za tu dobu jim pod rukama prošlo již tisíce projektů a byznysových nápadů, které se na vlastní nohy postavily právě díky hromadnému financování samotnými podporovateli. Jak prodat svůj byznysový plán? Lze sehnat peníze opravdu na každý nápad? A jakou lekci si odnést z neúspěchu?

„Nejvíce inovací, které českým i nadnárodním byznysům pomáháme nastavovat, stojí a padá na lidech,“ odpovídá Kateřina Čiháková Ailová, spoluzakladatelka a chief innovation officer firmy IdeaSense, na otázku, jaké inovace potřebují firmy nejvíce. Pod hlavičkou Human Centered Designu, procesu zaměřeného na skutečné potřeby lidí, kteří služby a produkty sami využívají, s inovační agenturou IdeaSense pomáhá korporacím navrhovat nové produkty a strategická řešení už od roku 2012. Jak se přístup k inovacím za tu dobu změnil a jaký vliv měla na vývoj byznysů pandemie? Jak dnes inovovat svou firmu? A jak inovovat sám sebe?

Můžeme díky covidu zrušit pobočky bank? Nebo nás bankéři musí aspoň občas fyzicky vidět? Zvládli by to klienti bez poboček? A zvládli by to české banky? O těchto tématech ve studiu Forbes BrandVoice podcastu debatovala Markéta Klučková, která v České spořitelně řídí inovaci pobočkové sítě, a Pavel Ranocha, analytik společnosti Kantar. Finance představují pro spoustu lidí stále zvláštní kategorii služeb. Vnímají je ve srovnání s ostatními jako důležitější a proto se o nich chtějí radit s živým člověkem. Lidé také mají v hlavě podle Pavla Ranocha nastavené pomyslné vlastní limity, které je na pobočku vedou. „Například převody nižších částek dělají online, ale u vyšší sumy, řádově ve statisících, jde část z nich raději do banky,” vysvětluje analytik Kantaru. „Lidé se chtějí ujistit, že neudělali žádnou chybu. Jsou rádi, že jim bankéř údaje o transakci pro jistotu zkontroluje,“ potvrzuje jeho slova Markéta Klučková. Jak covid ovlivnil interní procesy banky? A jak ovlivnil komunikaci s klientem? Jaký dopad má na vývoj produktů? A jakou další cestu ukázal covid českým bankám?

Zdražování dál nabírá na síle. Zatímco meziroční míra inflace vyrostla k šesti procentům, ceny průmyslových výrobců v říjnu meziročně poskočily o téměř dvanáct procent a rostou tak nejrychleji od roku 1992. „Inflaci nejen dovážíme. Určitě máme velmi ohřátý, ne-li přehřátý, pracovní trh,“ vysvětluje v dalším podcastu ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer. Někdejší člen Bankovní rady ČNB souhlasí se současnými kroky banky poslední instance, která na posledních dvou měnových zasedáních zvýšila sazby na 2,75 procenta. „Centrální banka věří, že se inflaci podaří zkrotit. Ale zřejmě nevěří tomu, že se ji podaří vrátit zpátky do normálnějších hodnot bez zvýšení úrokových sazeb,“ tvrdí a jedním dechem dodává, že Česko má svou přítomností mimo eurozónu možnost inflaci zkrotit. „Je ale otázkou, zdali takové krocení inflace není příliš nákladné,“ zamýšlí se Niedermayer. Jak zvyšování sazeb dopadne na českou korunu? Proč mají v eurozóně nižší inflaci i daleko nižší úrokové sazby a co to pro české domácnosti a firmy znamená? Hrozí Česku stagflace? A jak zvyšování sazeb dopadne na hypoteční trh?

Během pandemie vzrostla v České republice poptávka po čističkách vzduchu o 80 procent. Zatímco v zemích východní Asie je čištění vzduchu základní věcí, a to jak v práci, tak doma, do Evropy se tento trend dostává pomalu. Pandemie mu však skokově pomohla. V loňském i letošním roce trávíme podstatně více času v našich domovech. “Poptávka po čističkách vzduchu rostla už před covidem, ale s nástupem pandemie přišel vyloženě boom,“ vysvětluje ve studiu Forbes BrandVoice podcastu Denisa Hanzelová, ředitelka společnosti Play Electronics, která je výhradním distributorem švýcarského výrobce čističek vzduchu Stadler Form. Účinnost filtrace konkrétního viru se testuje v laboratořích na každý model a každý typ viru zvlášť. “Náš současný životní styl je nezdravý. Jsme přizpůsobeni pobytu venku, a to v každém ročním období. Naši imunitu bychom měli posilovat na čerstvém vzduchu, který je však ve městech těžko dosažitelný,” vysvětluje potřebu zdravého vzduchu v budovách primářka Imunovital centra v Bratislavě, Katarína Bergendiová. Čističky vzduchu tak přestávají být tématem vyhrazeným alergikům, ale stávají se nástrojem, pomocí kterého můžeme i v domácím prostředí snižovat prašnost, chemické a prchavé látky a ulevit přetíženému organismu. Má smysl ve velkých firmách během například i chřipkových epidemií používat čističky schopné filtrovat viry? Kdy se k nám dostane trend z Asie, kde je čistička vzduchu v každém interiéru? Bude se naše ovzduší dále zhoršovat?

Když se setká veřejnost s developerem, často nevznikne nic. Když se ale do dialogu zapojí renomované architektonické studio, může být výsledkem nová městská čtvrť. Jako v pražských Modřanech. Švédská společnost Skanska tu podle návrhu studia Chybik + Kristof slibuje vybudovat projekt za deset miliard korun, který má inspirovat Evropu. Modřanský cukrovar připomíná průmyslovou minulost jednoho z několika zajímavých pražských brownfieldů, čekajících na nový rozvoj. A chce být benchmarkem, jak by měly standardy kvalitního městského bydlení v budoucnu vypadat. Jak se v Česku obecně daří zelené architektuře? Jde ve stavebnictví skloubit udržitelnost se ziskovostí? Jak bude vypadat stavění a bydlení budoucnosti, pokud jde o technologie, sociální trendy a životní styl? Odpovědi najdete v BrandVoice podcastu s Petrem Duštou ze společnosti Skanska a Ondřejem Mundlem z architektonického studia Chybik + Kristof.

Saman Saffarian vede na fakultě architektury liberecké univerzity ateliér informované architektury. Své studenty učí techniky v digitálním designu, aby měli blízko i k výrobě a jejich myšlenky nezůstaly jen na papíře. Díky moderním technologiím mohou rovnou porovnat realitu se svým návrhem a sami tak vidí odchylky od plánované stavby. Holobrýle používali například na projekt Digitální dřevo. Sám Saman Saffarian sbíral zkušenosti u světoznámé architektky Zahy Hadid, pro kterou pracoval šest let v Londýně. A byla to pro něj škola života. „Byly tam i těžké chvíle. To pracovní nasazení je obrovské, její požadavky na kvalitu designu jsou nesmírně vysoké. Ve stínu Zahy jsme se jako mladí designéři dostali k úkolům, které bychom si ani nedokázali představit,“ říká. Jací jsou dnešní studenti? Jak a čím ho oslovuje současná česká architektura. Na jakých stavbách se podílel? A proč odešel ve svých šestnácti letech z rodného Teheránu?

Jan Matějů měl v dětství sen úspěšného cyklistického závodníka, profesionální dráha se mu ale nevydařila dle představ a tak po škole přesedl ze sedla do kancelářské židle. Nejdříve šel do telekomunikací, potom se stal šéfem služby Dáme jídlo a nyní buduje vlastní platformu Outfindo, skrze kterou se oklikou vrátil k cyklistice. „Nejde o e-shop,“ upozorňuje přitom důrazně. Na platformě sice najdete na 9000 kol různých typů a značek, ale její hlavní přidaná hodnota tkví v tom, že vás Outfindo dokáže jednoduchým kvízem dovést k tomu, jaké kolo je pro vás to nejvhodnější. Řada lidí se totiž v dnešní nabídce příliš neorientuje. „Jde o takového rádce, kde zákazník kliká na jednotlivé obrázky terénu, ve kterém bude jezdit, obrázky značek kol, které má rád, pak zadá svou výšku, rozpočet a rádce mu obratem nabídne limitované množství kol,“ popisuje Matějů projekt, s kterým má globální ambice. Na jakých kolech Češi jezdí nejraději? Jak dlouho se dnes čeká na kola v souvislosti s problémy ve výrobě i dodavatelském řetězci?

Brněnská technologická firma Phonexia se před patnácti lety oddělila z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a vydala se na cestu rozpoznávání a verifikace dle hlasu. Ze startupu šestice akademiků vyrostl globálně uznávaný hráč na trhu s řečovými technologiemi. Krom jiného umí Phonexia identifikovat jedince pomocí jeho hlasu. Brněnská technologie se používá například při vyšetřování bezpečnostních složek a v tomto směru si ji oblíbila například německá kriminálka Bundeskriminalamt. Phonexia se zároveň stále více prosazuje i v soukromém sektoru, kde vidí příležitost zejména mezi bankami či pojišťovnami, které často s klienty řeší pojistné události po telefonu. „Budoucnost není o tom, pamatovat si hesla, ale bude víc o tom, kdo jsme, jak fungujeme, jak se chováme,“ říká v podcastu šéf Phonexie Michal Hrabí. „Žádná biometrie není dobrá, pokud by měla být použita samostatně. Ať už je to otisk prstu, screening duhovky, nebo dokonce existuje i takzvaný butt print, tedy otisk zadku,“ říká Hrabí, který do čela Phonexie usedl před pěti lety. Jak se Phonexii dařilo během covidu z pohledu finančních čísel a jaké jsou její další plány? A jak blízko je budoucnost, v které si vše budeme bez problémů objednávat hlasem?

Návyky, které máme ze soukromého života, si přenášíme i do byznysu. A tak i velkoobchodní nákupy chtějí distributoři dělat v hezkých a přehledných e-shopech, v podstatě odkudkoli, z tabletu či mobilu. Pandemie celý velkoobchodní a výrobní svět skokově posunula dopředu. Co všechno se díky tomu v oblasti výroby a velkoobchodu mění? O tom si v podcastovém studiu Forbesu povídali Hana Součková, ředitelka SAP ČR, a Marek Černý, IT ředitel výrobní společnosti Dormer Pramet.

Jaká je budoucnost českých i světových firem? Podle zakladatele projektu Happiness at Work Michala Šrajera jednoznačně tyrkysová. Toto označení pro firmy, které fungují na principech silné decentralizace, si vypůjčil z knihy Frederica Lalouxe Budoucnost organizací. Ale sám ví, o čem mluví. Někdejší chief happiness officer ve společnosti Avast spolu s dalšími nadšenci už totiž sedmým rokem pořádá konferenci zaměřenou na problematiku štěstí na pracovišti. A patří mezi největší svého druhu na světě. Firmy s otevřeným a transparentním prostředím podle něj produkují opravdu šťastné zaměstnance, kteří už nejsou jen lidským zdrojem. Proto se k podobnému cíli snaží, spolu se svými kolegy, nasměrovat i české zaměstnavatele.

Rychlejší povolování staveb, snížení byrokracie, celé stavební řízení pod jedním úřadem. Tak lze shrnout nejzásadnější změny spojené s novelou stavebního zákona, které dal v červenci parlament zelenou. Podle předsedy České komory architektů a bývalého pražského primátora Jana Kasla je zákon hybridem, který vznikl jako směsice mnoha návrhů. Kaslovi schází zejména větší kompetence samospráv při územním plánování. „Rovněž mě trápí, aby vydržel po volbách. Stavebnictví je tahounem ekonomiky, proto by měl stavební zákon být jako penzijní reforma – musí vydržet padesát let,“ zdůrazňuje Kasl s ohledem na fakt, že návrh před volbami neměl podporu napříč politickým spektrem a do jeho přípravy se dostatečně nezapojily profesní komory. Vytáhne nový stavební zákon Česko z chvostu žebříčku Světové banky, srovnávajícího složitost stavebního řízení ve světě, kde jsme ze 185 zemí na 157. místě? Jak se podle Jana Kasla za třicet let změnila stavební kultura a kvalita prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme?

Ačkoliv se na začátku pandemie zdálo, že firmy hodí udržitelné projekty za hlavu, opak je pravdou. Firmy si během rok a půl trvající pandemie srovnaly priority a potřeba chovat se udržitelně sílí napříč ekonomikami. Přestože hygienické standardy výrazně vzrostly, firmy hledají cesty, jak i při nárůstu jednorázových obalů redukovat emise oxidu uhličitého. A velcí hráči ví, že musí podporovat ty malé. „Zákazník se během pandemie změnil. Začíná si vážit svého zdraví,“ vysvětluje Klára Beňačková, finanční ředitelka společnosti Kaufland. „Z výzkumů vyplývá, že lidé se stále více zajímají o to, jak se firmy chovají k životnímu prostředí nebo co dělají v sociální oblasti,“ potvrzuje Eva Bučová, vedoucí komise pro udržitelnost v bance ING. Na druhou stranu však stále existuje propast mezi tím, co zákazníci reálně dělají, a dělat by chtěli, shodly se obě v BrandVoice podcastu Forbesu. Jak ovlivňuje celý trh regulace? Jak mohou technologie pomoci snížit množství vyhozených potravin? A skutečně zákazník hledí primárně na cenu? Pro které zákazníky je dopad na životní prostředí důležitý?

Čechy čeká náročný podzim pokud jde o růst cen. V příštím roce ale už by situace kolem inflace neměla být tak dramatická, říká v dalším Forbes Byznys podcastu zkušený bankéř Pavel Štěpánek. „Vnímaná inflace je vždy vyšší než měřená,“ říká Štěpánek v dalším Forbes Byznys podcastu a dodává. „Inflace je ale nepochybně vysoká. Ale vysoká nebude. Jsem přesvědčen, že centrální banka udělá vše, co je schopná, aby ji postupně vrátila zpátky,“ reaguje na současné zvyšování úrokových sazeb. Štěpánek má za sebou třicetiletou kariérů bankéře. Mezi lety 1999 až 2005 byl členem bankovní rady České národní banky, následně od roku 2011 působil jako výkonný ředitel České bankovní asociace. Letos stal členem týmu českého fintech startupu Fondee manželů Evy a Jana Hlavsových. Jaká byla jeho hlavní motivace připojit se právě k Fondee? Do čeho v době inflace investovat a jak Štěpánek hodnotí současné zvyšování sazeb ČNB?

Zahraniční produkce se vracejí do Česka. Objem filmového natáčení se dostal jen za první letošní pololetí na úroveň roku 2019, který byl pro tuzemský filmový průmysl rekordní. Původních osm set milionů korun vyhrazených na dvacetiprocentní vratky, které pobízejí filmaře z ciziny, aby své peníze utratili právě u nás, už žadatelé vyčerpali. Vláda proto minulý týden přisypala Státnímu fondu kinematografie, jenž žádosti o pobídky přijímá, dalších 300 milionů korun. Celkem tedy letos Česká republika investuje do pobídek 1,1 miliardy korun, což tuzemské ekonomice přinese 5,5 miliardy. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Fraňková však dlouhodobě upozorňuje, že částka je poddimenzovaná a zájem o natáčení v Česku by mohl být násobně vyšší. A líčí inspirativní příběhy z ciziny, jak přitáhnout do země větší objem filmových zakázek. Nese sebou zájem zahraničních filmařů i stinné stránky? Jak to vypadá na filmovém place velkorozpočtové série? Kdy u nás začnou globální hráči vytvářet původní obsah a co blokuje rozvoj lokálních online platforem?

Do Čedoku nastoupil v roce 1992 jako průvodce a za studií tak kombinoval příjemné s užitečným – tedy cestovatelskou vášeň s přivýdělkem. Po téměř třech dekádách v cestovním ruchu se Stanislav Zeman do nejstarší české cestovky před třemi lety vrátil, tentokrát jako její CEO. To samozřejmě netušil, že bude muset firmu s třímiliardovým obratem provést největší krizí, jaké za sto let existence čelila. Po prvním koronavirovém roce vypadaly výhledy do budoucna dost temně: podle Světové organizace cestovního ruchu se počet turistů snížil o 74 procent a na letošek organizace vyčíslila ztráty globálního turistického průmyslu na 1,3 bilionu dolarů (bezmála 28 bilionů korun). Bilance po letní sezoně je však mnohem optimističtější. Čedok, v zádech se silným akcionářem v podobě polské cestovní kanceláře Itaka, hlásí úspěšné léto s nárůsty prodejů nad úroveň roku 2019. Před zimou tak Stanislav Zeman hýří optimismem i novými nápady. Jak Čedok zvládá pandemickou krizi? Odnáší si z ní i pozitivní zkušenosti? A jak se podle Zemana změní pravidla byznysu, který za uplynulé dva roky utrpěl astronomické ztráty?

Investiční skupina Natland o sobě v posledních měsících dává vědět zejména snahou o záchranu kožešnické značky Kara Trutnov. Skupina pomáhá s reorganizací firmy, kterou dnes opět vede její bývalý majitel Zdeněk Rinth. “Zdeněk Rinth je hlava. A je to tak správně, ví naprosto vše. To je zásadní výhoda, kterou jsme třeba na Zootu neměli,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu Tomáš Raška, zakladatel a majitel investiční skupiny Natland Group s aktivy za více než šest miliard korun. Jaké parametry musí mít firma, aby se o ni Natland vůbec zajímal? Jaké jsou hlavní strategické nohy Natlandu? Jaké synergie vidí mezi Karou a Zootem? A kolik dnes vynáší realitní nebo dluhopisové fondy?

Český online rozvozce potravin Dámejídlo, kterého založil Tomáš Čupr a dnes patří do německé skupiny Delivery Hero, se loni dostal do provozního zisku. A letos očekává, že na tržbách překoná miliardu korun. Pomohla mu k tomu i pandemie, která ale byla z pohledu růstu v jistém slova smyslu i zklamáním. „Byla to velká růstová příležitost. Vyrostli jsme, i když ne tolik, kolik všichni čekali. Mysleli jsme si, že budeme růst násobně, ale růst se akceleroval jen o několik desítek procent,“ říká v novém Forbes Byznys podcastu šéf služby Filip Fingl. Ten se v současnosti rozhodně nenudí. Se službou se chystá na podzimní a vánoční sezonu, která bývá vrcholem roku, a zároveň co nevidět vstoupí na slovenský trh. Dámejídlo se také rozkročuje z pohledu nabídky služeb. Od loňského roku už není jen o rozvozu jídla z restaurací, ale buduje i jakousi online večerku, kde časem seženete vše, co v malém obchodě ve svém okolí. „Potraviny, kytky, lékárna. Také to může být žrádlo pro zvířata, malá elektronika,“ vypočítává Fingl. Jak pandemie zahýbala s počtem restaurací? Jaká cena za rozvoz je pro tento typ služeb rentabilní? Bude firma někdy rozvážet i ledničky? A je v Dámejídlo ještě cítit duch Tomáše Čupra, který službu založil a dnes buduje Rohlík.cz?

„Jestli chceme dohnat svět, musíme se soustředit na práci, která má vyšší přidanou hodnotu. Nejde jen o to, věci vyrábět, ale i vymýšlet a vyvíjet. A taky se samozřejmě musíme umět víc prodat. Ale myslím si, že si to česká veřejnost i politická garnitura začínají víc uvědomovat,“ odpovídá Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov Industry, na otázku, jak vymanit Česko z označení montovna Evropy. Pětapadesátiletý podnikatel jde v tomhle ohledu sám příkladem. Vedle Wikovu, který se zaměřuje hlavně na výrobu nesériových průmyslových převodovek, se před několika lety zapojil do sklářského světa jako spolumajitel značek Bomma a Rückl a angažuje se i v Nadačním fondu Neuron nebo jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Jak Martina Wichterleho a jeho Wikov „profackovala“ krize? Dá se ze sklářského řemesla udělat i dobrý byznys? A co je potřeba udělat, abychom v Česku nebyli do budoucna jen montovna pro Evropu?

Ondřej Fryc založil a nadvakrát úspěšně prodal e-shopového velikána Mall.cz. Od roku 2012 se věnuje primárně investicím do startupů, a to pod hlavičkou svého fondu Reflex Capital. Ten má v portfoliu české startupy jako Davinci, Apify nebo i veleúspěšný Productboard. A právě startupy mohou být podle Fryce hnacím impulzem nového Česka. „Novou Českou republiku můžeme postavit na energii a startupy tomu se svou budovatelskou energií přispívají. Ale přispívají tomu i zaměstnanci, protože ne každý je či má ambice být podnikatel a je to logické. Bylo by ale super, kdyby se i zaměstnanci mohli podílet na úspěchu firem,“ říká devadesátý nejbohatší Čech. Proč nemá Ondřej Fryc ambice zapojit se do politiky? Proč mu vadí označení miliardář? Jakou roli hrají v budoucnosti České ekonomiky? A co mají jejich zakladatelé společného?

Největší a nejdražší infrastrukturní stavba v historii samostatné České republiky se pomalu blíží ke své realizaci. Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka se bude finální účet za novou síť vysokorychlostních železnic, jejichž výstavba by měla začít už v roce 2025, pohybovat okolo 600 miliard korun. „Nejnákladnějšími stavbami sítě vysokorychlostních tratí budou tunely na trati Drážďany–Praha. Konkrétně se jedná o Středohorský tunel s délkou přes dvacet kilometrů a třicetikilometrový Krušnohorský tunel, který připravujeme společně s kolegy z Deutsche Bahn a jehož větší část leží na německém území,“ vysvětluje Švehlík. Projekt vysokorychlostních tratí za 600 miliard korun má Českou republiku po letech zařadit zpátky mezi evropské lídry v osobní železniční dopravě. V některých úsecích vlaky dosáhnou rychlosti až 320 kilometrů v hodině, díky čemuž se důležité spojení mezi Prahou a Brnem zkrátí na pouhou hodinu. Parametry projektu přiblížil v novém díle Forbes Byznys podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.