Forbes Byznys

Zvídavost, schopnost spolupracovat a emoční odolnost. To nejsou jen moderní hesla, ale pilíře, na kterých stojí vzdělávací strategie Prague British International School (PBIS). Ředitelé Paul Baker a David Lawlor v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětlují, proč cesta k úspěšné kariéře a pozicím budoucích lídrů nezačíná u mezinárodní maturity, ale u budování správných návyků už v raném věku. Kde se nejčastěji láme vzdělávací trajektorie dítěte? Jak souvisí sebevědomí v pěti letech s akademickou odolností v patnácti? Jak podporovat samostatnost dítěte bez zbytečného tlaku na výkon? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.