Forbes Byznys

Co mají společného digitální inovace s ovčí vlnou a vegany? Hádat nemusíte, je to značka BMW. Mnichovská automobilka dlouhodobě intenzivně pracuje nejenom na technologických vylepšeních, ale zároveň na zelenější budoucnosti. „Chceme být nejekologičtější automobilkou na světě a také tou nejudržitelnější,“ tvrdí sebevědomě Maciej Galant, generální ředitel BMW Česká republika. V podcastovém studiu Forbesu se šéf českého zastoupení globálního automobilového obra potkal s velkým nadšencem do technologií Petrem Márou.

Dotýká se nadcházející krize i českých startupů? Po roce, který byl pro rizikový kapitál ve všech ohledech rekordní, by se mohlo zdát, že současný trh pohádkovým investicím nepřeje. Podle Petra Šímy, angel investora a zakladatele investiční skupiny DEPO Ventures, se však ve světě rizikového kapitálu příliš mnoho nezměnilo. „Střední a východní Evropa má historickou zkušenost z krizí, a ta se vždy propisovala do toho, jak konzervativní jsou tuzemští investoři. Peníze tady nikdy nebyly zadarmo. A to nám teď pomáhá nezažívat strmé propady v investicích,“ říká investor v podcastu.

Dříve mocný manažer a šéf velké firmy ČEZ dnes vystupuje v roli filantropa a odborníka na vzdělávání. Do tohoto dílu Forbes byznys podcastu si Veronika Jonášová pozvala Martina Romana, se kterým probrala mimo jiné jeho názory na aktuální situaci v českém školství a jeho vize do budoucna.

S rychlým životním tempem může přijít i rychlý náraz, který člověka vyřadí z provozu na několik měsíců a klidně i let. A jenom léky z něj nepomohou. Ve Forbes BrandVoice podcastu o tom vypráví kadeřník a podnikatel Tomáš Arsov, který to dobře poznal.

Z obyčejného stánku s produkty z ovčí kůže na vánočních trzích vybudoval milionový byznys. To je ve zkratce příběh e- shopu Ovečkárna, za kterým stojí 32letý podnikatel ze Zlína Martin Bernátek. “Bylo mi 24 let a potřeboval jsem se nějak uživit, když jsem začal prodávat produkty z ovčí vlny. Když jsem se o tom bavil s klukama v hospodě a ptali se mě, co dělám a já na to musel říct, že prodávám deky, tak jsem se za to skoro styděl,” vzpomíná se smíchem Martin Bernátek na své začátky. K produktům z ovčí vlny neměl coby vyučený automechanik původně prý žádný vztah.

Zatímco běžné retailové účty jsou dnes v Česku na světové úrovni, ty pro živnostníky svou nabídkou stále klopýtají daleko za nimi. V novém Forbes BrandVoice podcastu to potvrzuje i Jiří Suchý, který šéfuje divizi Produkty a inovace v Air Bank. „Z hlediska zákaznického prožitku, kvality digitální obsluhy a poplatků je u nás retailové bankovnictví na špičkové úrovni a vyrovnává se bankám na západních trzích. Jiný příběh je to v případě podnikatelských účtů, kde ta revoluce zatím nenastala,“ komentuje současnou situaci. Právě Air Bank na trh podnikatelských účtů nedávno nově vstoupila a neduhy tohoto bankovního segmentu chce změnit. Vedle podmínek, které člověku banka nabízí, se ale většina lidí rozhoduje i na základě toho, jak je mu banka sympatická a jakým způsobem se svými klienty komunikuje. S tím souhlasí i dvaatřicetiletý živnostník Lukáš Vojáček, který se živí jako reklamní a dokumentární režisér.

„Jedeme ve víkendovém provozu, ale jestli zůstane otevřeno i po sezóně, to se teprve rozhodne,“ říká Štěpán Ruda z vyhlášeného šumavského podniku ve vzácném rozhovoru. Poslechněte si, proč vlastně zavíral, jaké změny teď ve své hospůdce zkouší a do jakých restaurací si rád vyrazí s manželkou Zdeňkou.

Češi se během posledních let posunuli od spoření přes opatrné investování k odvážnějším investicím. Na vyšší ligu to ale zatím není. S vidinou velkého výnosu totiž drobní investoři často přehlížejí moc vysoké riziko. Jaké dělají další chyby?

Původem brněnský startup Lifeliqe zaměřený na výuku a vzdělávání s pomocí 3D modelů a rozšířené i virtuální reality má za sebou krušné covidové roky, které přežil hlavně díky pomoci jejího investora v podobě skupiny Creditas miliardáře Pavla Hubáčka. „Už jsme zas back on track,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu dnešní šéf Lifeliqu a zároveň i jeho historicky první zaměstnanec Matouš Tlapák. Firma nabrala dech zejména v USA, kde dnes pomocí své platformy rekvalifikuje zaměstnance, a také v Číně, kde zrovna rozbíhá projekt do školy postavený na myšlence metaverzu.

Digitalizace prostupuje do všech firem, ale sebelepší technologie vám nepomohou, pokud se nebudete věnovat i lidem. Na tom se shodli Tomáš Kouřil, finanční ředitel a člen představenstva O2, a Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika, kteří spolu debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu.

Setkal se s tím kdekdo. A čím je sledovanější, tím větší odezvu pocítil. Znelíbit se na sociálních sítích a stát se terčem útoků je snadné – a často stačí jen vyjádřit názor, ať je jakýkoliv. Počet výpadů „za hranou“ roste a leckdy porušují práva na ochranu osobnosti. Ve Forbes BrandVoice podcastu o tom debatovali Jozef Mikloško a Jan Hrušínský.

Česká věda má potenciál a může mít celosvětový význam. Úspěšné nápady se však nikdy neprosadí bez dostatečných investic. Dřív bylo financování výzkumných projektů doménou globálních hráčů, teď se situace mění. V Česku téměř dva roky funguje speciální fond, který vědce podporuje. Jeho šéfa Jaromíra Zahrádku vyzpovídala Veronika Jonášová v tomto díle Forbes byznys podcastu.

České designérské firmě vyrábějící městské mobiliáře po celém světě mmcité se loni rekordně dařilo. Firma oceněná mnoha designérskými cenami včetně prestižní Red Dot Design Award loni poprvé na tržbách překonala hranici jedné miliardy korun a zisk ji vzrostl o více než pětinu nad 60 milionů korun. “Náš byznys je anticyklický, na druhé straně vždy trochu cítíme volby. Když se blíží komunální volby, logicky se dokončují projekty,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéf a majitel mmcité a zároveň designér David Karásek. Ten chce ve firmě pro další roky udržet stabilní minimálně pětiprocentní růst. Na čem mmcité dnes pracuje a o jaké projekty ve světě se uchází? Kde se v oboru silně závislém na veřejných zakázkách láme chleba? A jakou funkci by měly městské mobiliáře plnit? To vše se doslechnete v podcastu.

Bankovní svět zažívá poslední měsíce otřesy. Po krachu americké Silicon Valley Bank a dalších dvou menších bank v USA se do potíží dostala i jedna z nejslavnějších bankovních značek světa: švýcarskou Credit Suisse musel převzít její dosavadní konkurent USB. Přesto podle analytiků nestojíme na prahu podobné finanční krize, jakou svět zažil v letech 2007 – 2008. Ubezpečuje o tom také jedna centrální banka za druhou. Klidní můžeme být i podle česko- amerického investičního bankéře Ondřeje Jonáše. „Já bych to nepřeceňoval, ve Spojených státech skončily tři malé banky, i když Credit Suisse je samozřejmě jiný případ. Přesto z toho nelze vyvozovat obecné závěry a nemůžeme strašit děti ani svět tím, že budeme mluvit o krizi,“ potvrzuje Jonáš. Podle něj může za pád těchto konkrétních bank jednak jejich špatné vedení a také špatný dozor. V USA podle jeho slov funguje kolem pěti tisíc bank a to, že skončily tři menší z nich, nic neznamená. Je to součástí přirozené konsolidace a očisty bankovního trhu. Jaké konkrétní chyby bank podle něj vedly nyní k jejich krachu? A máme se bát o své vklady? Jakou chybu dělají Češi ve svých bankovních návycích? Jak hodnotí záchranu švýcarské Credit Suisse? A jaká je budoucnost v bankovnictví? A co obecně vytýká České republice?

Investice do nemovitostí se považuje za konzervativní sázku na jistotu, která slušně odolává krizi. Trh s průmyslovými nemovitostmi či parky je ale pro většinu lidí neznámou oblastí. I proto se na něj chce zaměřit investiční skupina Progresus. Ve Forbes BrandVoice podcastu o rostoucím segmentu debatovali Lukáš Zrůst a Ferdinand Hlobil. „Industriální development je absolutní vítěz této krize. Je to stále rostoucí trh, který má jen jedno procento nepronajatých prostor. A je to zároveň trh, který má na vstupu docela dost bariér, takže do něj nemůže vstoupit úplně každý,“ popisuje Lukáš Zrůst, spolumajitel Progresus. Proč se trhu s průmyslovými nemovitostmi tak daří? V čem jsou rizika investic do průmyslových nemovitostí a jaká je naplněnost těchto investicí? A jak se financují? Poslechněte si další Forbes BrandVoice podcast.

Vláda hledá úspory, aby rozpočtu ušetřila 70 miliard korun a vešla se tak do plánovaného letošního schodku 295 miliard korun. Jestli se ji ale podaří tento schodek udržet je ve hvězdách. Podle hlavního ekonoma Deloitte Czech Republic Davida Marka bude schodek vyšší. “Dodržet schodek bude opravdu strašně těžké. Navíc, když teď víme o dírách v rozpočtu, se kterými se nepočítalo,” říká člen Národní ekonomické rady vlády a také poradce prezidenta Petra Pavla v dalším Forbes Byznys podcastu v narážce na nižší než očekávané příjmy státu z tzv. windfall tax. Co jsou podle Marka současné nejpalčivější problémy české ekonomiky a jak by se k nim měla postavit vláda? Nejde náhodou Česko ve šlépějích zadluženého Řecka, které musela Evropat zachraňovat? To vše a mnoho více se doslechnete v podcastu.

Zatímco výrobci a prodejci kol hlásí propad poptávky až o vyšší desítky procent, českému prodejci kol Bikero se loni dařilo, když mu vzrostly tržby meziročně o 23 procent na 140 milionů korun. A růst udržuje i v úvodu letošního roku. „Oproti loňskému rekordnímu roku i v úvodu toho letošního rosteme. Jde sice o jednotky procent, ale je to růst,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel prodejce kol Bikero Jan Coufal. Vzápětí ale dodává, že i když letos očekává opětovný růst tržeb, firma bojuje s vyššími náklady. Jaký má Jan Coufal recept na růst byznysu, když ostatní klesají? Otevře letos Bikero své další kamenné pobočky? A zkusí své štěstí i v zahraničí? To vše se doslechnete v podcastu.

Málokdo vidí tak hluboko do českého byznysu a málokdo spolupracoval téměř se všemi Čechy z nejvyšších příček žebříčku nejbohatších. Advokát Radek Pokorný se už třetí dekádu pohybuje přesně v těchto patrech. Jací jsou podle něj čeští miliardáři a miliardářky? „Jsou to lidé, kteří měli v životě obrovské štěstí a neuvědomují si to. Významná část z nich má pocit, že uspěli jen proto, že jsou úžasní. Zároveň jsou také relativně bezohlední. Takové ty filantropy typu Warrena Buffetta, kapitalisty západní střihu, ty tu moc nemáme. Jsou tu, ale není jich mnoho,“ říká v dalším díle našeho pořadu Closer. Řešili jsme, zda se považuje za vlivného člověka a toho, kdo tahal za nitky, jak jej média vždy titulovala. Rozebrali jsme, co ho dostalo k lidem jako Zdeněk Bakala nebo Jan Sýkora i to, jak je možné že v osmadvaceti letech zastupoval Procter & Gamble. A došlo pochopitelně i na pátého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše, s nímž Pokorný dlouhá léta spolupracoval. „Vždy se ke mně choval slušně a uctivě, jakkoliv mě pak v různých novinách pomlouval. Do očí mí křivého slova neřekl,“ rekapituluje Pokorný. „Je to barvitý člověk, často je vtipný, aniž by si to uvědomoval,“ dodává na stranu bývalého premiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta. Probrali jsme vše od českých miliardářů přes investiční vstup Číňanů do Česka, umělou inteligenci v advokacii, Pokorného investici do Alzheonu (a nejen tam), až k důvodům, proč neodešel do advokátního důchodu, ačkoliv chtěl. Rozhovor, který zhltnete na jeden zátah, výjimečně odemykáme.

Nucené zavření provozoven během covidu jim osekalo tržby o sedmdesát procent a museli si pomoct půjčkou, nyní už se zvedají zpět k předcovidovým hodnotám. Řeč je o dvojici Silvii Steiner a Petru Kovaříkovi, kteří stojí za prémiovou značkou slavící úspěch po celém světě Pražská čokoláda Steiner & Kovařík. K návratu na úrovně před čtyřmi lety jim ale brání dozvuky covidu, zejména pak absence bonitnějších zahraničních zákazníků v Česku. „Do Prahy nyní létá málo přímých linek. málo přímých letů. A ta solventní klientela je líná létat přes přestupy,“ popisuje dnešní realitu v novém Forbes Byznys podcastu Petr Kovařík, jehož čokoládu znají ti nejsolventnější zákazníci. Mezi nimi například i ománský sultán. Ve spojitosti s velikonočními svátky, ke kterým cukrovinky bezesporu patří, v podcastu zazní i to, podle čeho zákazník pozná v supermarketu kvalitní čokoládu nebo proč si lidé o bílé čokoládě často myslí, že je méně kvalitní než ta tmavá. „Je to jen marketing,“ říká Kovařík a začíná vysvětlovat tajemství řemeslné výroby čokolády. Jaký fuck-up Petr Kovařík v současnosti řeší? Otevře v Česku další obchod? A proč se po pravé čokoládě netloustne? To vše se doslechnete v podcastu

Firma z Dolní Dobrouče postavila svůj byznys na výrobě jediné látky, která má své využití v kosmetice, ale ve zdravotnictví: lidskému tělu vlastní kyseliny hyaluronové. Loni a předloni se jí rekordně dařilo. Její obrat přesáhl v obou letech miliardu korun. „Letos už růst nečekáme, už i na nás dopadá aktuální krize,“ tvrdí její spoluzakladatel a generální ředitel Vladimír Velebný. „V kosmetice je to jedinečná látka, vyrábí se z ní široké spektrum výrobků, i třeba nanovlákna, nebo nosiče pro různé aktivní látky a podobně. Kyselina má před sebou velký rozvoj v kosmetice a ještě větší v medicíně,“ tvrdí Velebný. Contipro přitom vyváží 95 procent produkce do zahraničí. Firma patří podle jeho slov mezi pět největších světových hráčů na tomto poli. Kyselinu dodává na všechny kontinenty kromě Antarktidy. „Tučňáci jako jedni z mála kyselinu nepotřebují,“ říká s úsměvem původním vzděláním biochemik. Kde se dá všude tahle kyselina využít? Proč se už se nevyrábí jako původně z kohoutích hřebínků? Které trhy, kam se vyváží, jsou klíčové a které nejnáročnější? A jak vzpomíná Velebný na začátky v oboru? Poslechněte si další díl Forbes byznys podcastu

Česko má od minulého týdne vůbec první veřejnou vodíkovou stanici, kde si zájemci mohou během pár minut doplnit vodík do nádrží svých vozů. Slavnostní otevření sledoval i bývalý šéf O2 Czech Republic a dnes hlavně zakladatel investiční skupiny Thein Tomáš Budník. Jeho skupina se o vodík zajímá a dnes ve spolupráci s logistickou Packetou (Zásilkovna) testují v rámci doručování vodíkové dodávky. I přes to Tomáš Budník vidí využití vodíku hlavně v průmyslu nebo v logistice, v individuální osobní dopravě už tak pozitivní není. “Vidím příležitost pro vodík v oblasti hromadné dopravy jako je železniční nebo městská hromadná doprava, kde budou mít dopravní prostředky možnost plnit vodík v jednom logistickém uzlu,” říká Budník v aktuálním Forbes Byznys podcastu. Investiční skupina Thein funguje tři roky a investuje zejména do ICT a průmyslu 4.0. Dnes jsou ve fondu aktiva za zhruba miliardu korun. Kdy se portfolio rozšíří si ale Budník netroufne odhadovat, protože trh private equity investic nyní tak zamrzl. Jednak je to dáno opatrností investorů a za druhé nerealistickým očekáváním majitelů firem. “Majitelé mají pocit, že se valuace nezměnily a často nepoučeni kreslí na tabuli grafy ve tvaru hokejek a říkají, že všecno špatné jako covid a krize pominulo a vše bude zalité sluncem. Ale to nebude,” říká Budník mimo jiné v podcastu.

Brněnské firmě Y Soft Corporation, jednomu ze světových lídrů v segmentu digitalizace a správy tisku, se v letošním finančním roce končícím červnem přehoupnou tržby opět nad miliardu korun. “Od září se vše změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Od té doby máme na tržbách plus padesát procent.. Celkově očekávám, že se určitě vrátíme nad miliardu korun,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu zakladatel a šéf firmy Václav Muchna s tím, že výsledky by mohly být lepší, kdyby tolik neposílila koruna. Y Softu začíná přinášet dodatečné příjmy i jeho vlastní zlepšovák, který se mu osvědčil zejména během covidu. V té době totiž v jeho kancelářích nahradily vývojáře v rutinních činnostech roboti, s kterými vývojáři na home office kooperovali na dálku. A toto řešení nyní Y Soft začíná prodávat dalším firmám. Václav Muchna patří k podporovatelům nového prezidenta Petra Pavla, proto se v podcastu dostalo výjimečně i na politiku včetně aktuálního tématu zdanění OSVČ. K tomu dvaačtyřicetiletý podnikatel zastává nekompromisní názor. “Celá řada programátorů dneska pracuje jako OSVČ na švarc systém pro jednoho zákazníka. Mně tohle hrozně pije krev. Prostě mi přijde nefér, když programátor, který vydělává 120 000, 130 000 nebo i 150 000 měsíčně, odvede na daních mín než pani v Lidlu.” Proč Václav Muchna podporuje politiky? Jaká je budoucnost tisku? A uvažuje majitel Y Softu o tom, že by firmu někdy prodal?

Co dělat v kraji, kde byla krize už před covidem a válkou? Proměnit se. Přizpůsobit se době. A oslovit novou klientelu. Dobře to ví Alexandr Rebjonok, generální ředitel Imperial Karlovy Vary, a. s., i Pavel Mencl, šéf sklárny Moser. Společně debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu. Oba jsou zástupci tradičních odvětví. Oba dobře pocítili odliv návštěvníků z Karlovarského kraje, který způsobily události z posledních let. „V kraji všechno nebylo jednoduché ani před krizí, takže během krize a po krizi logicky nemůže být lépe. Obrovský problém je podle mě jeho dostupnost a možnosti vůbec dělat obchod,“ zmiňuje Mencl jedny z hlavních problémů, na které se podle něho bylo potřeba v dalších letech maximálně zaměřit. „Kraj je krásný a má obrovský potenciál, ale ten dost možná nejsme schopni naplno využít,“ dodává Rebjonok. Zároveň hovoří o zcela nové podobě lázeňství, která postupně nahrazuje klasické pojetí ve smyslu dlouhodobých pobytů na několik týdnů a komplexní léčbu daného problému. Jak se Karlovarskému kraji daří zotavování z krize? Co vše se musí změnit, aby tradiční firmy mohly nejen přežít, ale nadále také prosperovat? A do jakých oblastí poputují největší investice?

Česká sportovní platforma Livesport miliardáře Martina Hájka má za sebou rok plný investic a také náboru lidí. A letos se chce kromě poskytování sportovních výsledků soustředit na rozvoj své další nohy, kterou je vedle jejího hlavního datového produktu Flashscore i zpravodajství ze sportovního prostředí s názvem Flashscore News, v Česku s počeštěným Livesport Zprávy. “Firmu jsem našel v přerodu. Do roku 2021 byla firma založená na excelentním datovém sportovním servisu. Minulý rok došli zakladatelé k rozhodnutí, že udělají zásadní změnu a začali budovat mezinárodní redakci,” říká od ledna nový CEO Livesportu Pavel Krbec s tím, že soustředit se bude i na monetizaci obsahu. Jak se Flashscore News liší od projektu FlashNews, který vedl bývalý novinář Filip Horký a který skončil loni na podzim? Jak se Livesportu daří po finanční stránce? A na jaké novinky se uživatelé Livesportu mohou v brzké době těšit?

Když firmy potřebují peníze na svůj další rozjezd, někdy jim bankovní financování nestačí. Je pomalé a příliš konzervativní. A dluhopisy také nejsou pro každého. Nabízí se tedy možnost investičního crowdfundingu, při kterém se firmě na úvěr složí přes specializovanou platformu drobní investoři. O jeho výhodách a nevýhodách debatovali ve Forbes BrandVoice podcastu Rostislav Posker a Vít Endler. „Banka vás dnes profinancuje dva roky zpátky. Ale my jsme potřebovali někoho, kdo nám pomůže jít dopředu, takže se nám nehodil úplně konzervativní způsob financování,“ popisuje spolumajitel firmy Kolovna Rostislav Posker svoje důvody, proč zvolil crowdfunding. „My vlastně poskytujeme úvěrové financování, stejně jako banky. A není to o tom, že k nám chodí firmy, kterým v bance řeknou, že je nikdy financovat nebudou. Ale mohou třeba dosáhnout svého úvěrového limitu nebo potřebují peníze rychleji,“ popisuje Vít Endler, spolumajitel platformy Fingood, která vznikla v roce 2020 a od té doby pomohla profinancovat projekty ve výši 1,1 miliardy korun. Jaké má Kolovna plány a jaké mají podobné české firmy možnosti, když jim bankovní úvěr nestačí, nevyhovuje nebo na něj nedosáhnou? Je crowdfunding dobrý způsob, jak získat peníze na rozjezd i další rozvoj? Proč jsou takové investice zajímavé pro investory a jak jsou zajištěné?