Ptám se já, Marie Bastlová

Termín pro podání přihlášek na střední školu vypršel. Využilo ho 150 tisíc lidí. Dá se přitom říct, že nový elektronický systém to bez větších problémů zvládl. Větší zkouška ho ale teprve čeká. Odvedl zatím Cermat dobrou práci?Hostem Ptám se já je Miroslav Krejčí, ředitel organizace Cermat, která je odpovědná za přípravu přijímacích zkoušek.Elektronický systém přihlášek na střední školy má první milník úspěšně za sebou. Podávání přihlášek se uzavřelo ve středu o půlnoci. A až na počáteční problémy, kvůli kterým musel Cermat systém zvaný Dipsy spustit o den později, k žádným větším výpadkům nedošlo. Elektronickou možnost zároveň využila drtivá většina uchazečů. Z celkových 150 tisíc přihlášených jich 135 tisíc šlo digitální cestou.Větší zkouška celý systém ale teprve čeká. A sice, zda za dva měsíce dokáže správně rozřadit děti na preferované školy. Programy, které se o to postarají, přitom teprve vznikají. I když si ředitelé škol i samotní uchazeči systém většinou pochvalují, sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který si elektronické přihlášky prosadil, hovoří o dosavadním procesu přípravy jako o „osmi měsících guerilly“. Kvůli časovému presu Cermat chystal Dipsy svépomocí, respektive s najatými programátory, kteří na něm dělali doslova do poslední minuty.Ustojí systém další fázi přijímaček? Jak dlouho je udržitelné, aby stát chystal klíčové projekty „partyzánsky“? A není čas na diskuzi o tom, zda jsou jednotné přijímací zkoušky od Cermatu správně nastaveny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ukrajinská pšenice dráždí evropské zemědělce. Údajně zaplavuje trh a nízkými cenami ničí evropské farmáře. Nejhlasitěji protestují v Polsku, kritika ale zazněla i v pondělí na traktorovém protestu v Praze. O co ve sporu jde? A proč byl svět naivní, když se domníval, že se Putin zastaví?Hostem Ptám se já byl prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a český podnikatel na Ukrajině Petr Krogman.Napříč Evropou zní požadavek na lepší regulaci levného ukrajinského zboží mířícího na unijní trh. Proti dovozu z Ukrajiny (a dalším unijním problémům) zahájili tento týden rozsáhlé protesty například polští zemědělci. Blokovali přechody s Ukrajinou a důležité silniční tahy, u hranic dokonce vysypali ukrajinské obilí z vlaku.Evropská komise dala Ukrajině v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské invaze na ekonomiku. U produktů jako drůbež, vejce a cukr ale může využít takzvanou nouzovou brzdu (při překročení stanoveného objemu dovozu zase zavede cla).„Zavřít hranice, to je to, co by si přál Putin, protože pak budeme každý zvlášť slabší a Rusko si nás jednoho po druhém vezme. Když budeme jeden velký společný prostor, tak Rusko nemá šanci. To je to, co je potřeba vysvětlovat. Ukrajina vždycky do Evropy vyvážela, i před válkou,“ reagoval na protesty Krogman, jehož firma z Ukrajiny aktuálně nejvíce vyváží obilí do Izraele, Egypta, Itálie a Turecka.Krogman hodlá svůj zemědělský podnik na Ukrajině udržet i dál. Obdivuhodně se podle něj ale drží hlavně sami místní: „Pro ně ta válka trvá už 10 let… Naplno se ukázala naše naivita, když jsme si mysleli, že se Putin zastaví.“Jak se na dnešní Ukrajině podniká? A proč jeho firma stále setrvává i v místech v dostřelu ruských raket?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?Hostem Ptám se já je vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Podle dat z lednového volebního průzkumu agentury Median u voličů stále vede hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhou nejsilnější stranou se stali Piráti se 13 procenty, kteří o jedno procento přeskočili ODS. Do Sněmovny by se podle průzkumu probojovali ještě SPD, Starostové a TOP 09.Lidovci jako jediný člen vládní pětikoalice zůstávají pod potřebnou pětiprocentní hranicí spolu s komunisty, Sociálními demokraty, Přísahou a PRO 2022.Nízká podpora trápí KDU-ČSL dlouhodobě. Šéf strany Marian Jurečka si po nedávném celostátním výboru, na kterém jen těsně získal u spolustraníků důvěru, dal ultimátum. Chce obrátit klesající trend preferencí a dovést lidovce k dobrým výsledkům v letošních evropských a především krajských a senátních volbách. Pokud toho nedocílí, kandidovat na předsedu podle svých slov už nebude.Jak lidovci chtějí získat ztracené voliče? Jakou má strana budoucnost? A prosadí vláda snadnější vyhazovy z práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Gumoví medvídci, sušenky i želé s psychoaktivní konopnou látkou HHC už nebudou k sehnání. Vláda pod tlakem zpráv o předávkovaných dětech rozhodla o urychleném zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek. Je to správný krok?Hostem Ptám se já je Aleš Kuda, psycholog, adiktolog a ředitel Institutu Origanum, které se zabývá duševním zdravím a závislostmi.Psychoaktivní látky HHC, HHC-O a THCP budou v Česku zakázané od 1. března. V příštím roce by už měla platit připravovaná novela zákona o návykových látkách, která bude prodej kanabinoidů regulovat.Dočasné opatření, které ve středu přes odpor Pirátů odsouhlasila většina vládních stran, musí ještě potvrdit Evropská komise. Kabinet zařadil zmíněné substance na seznam návykových a zakázaných látek poté, co došlo k sérii případů, kdy měly děti a mladiství zdravotní problémy po požití cukrovinek s kanabinoidem HHC.„Vládě jsme předložili rychlé a efektivní řešení, jak je během pár dnů dostat z prodeje a mimo dosah dětí. ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se místo toho rozhodli pro plošný zákaz všech výrobků s HHC. To je nejen nesmysl, ale bohužel i nebezpečný nesmysl, před kterým varovala řada expertů,“ zkritizoval postup koaličních partnerů šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.Plošný zákaz podle něj pouze otevírá cestu k nebezpečnějším produktům. Před tím varoval i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.Je situace s HHC skutečně tak závažná? Proč vláda nezakázala i diskutovaný kratom? A věnujeme dostatečnou pozornost problémům dětí, ale i všech ostatních s alkoholem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V Česku se chystá legislativní úprava náhradního mateřství. Páry, pro které je náhradní matka jediným způsobem, jak mít dítě, se u nás zatím pohybují v šedé zóně. Jakou regulaci surogátního mateřství stát chystá? A pro koho?Hostem Ptám se já byla poslankyně ODS Eva Decroix.Téma náhradního mateřství zaznívá v české společnosti v poslední době stále častěji, hlasití jsou zejména jeho odpůrci z řad konzervativců. Zákonná úprava surogátního mateřství přitom stále chybí. Podle poslankyně Decroix by mohlo jít legislativní znění z Ministerstva spravedlnosti do Sněmovny letos na jaře. „Na konci března bychom měli mít nějakou strukturu, se kterou bude následně poté nutné seznámit opozici a diskutovat i s ní tak, aby tam ten kompromis byl, protože je to celospolečenské téma,“ potvrdila poslankyně.Kompromisy přitom ostatně Decroix připouští. Otázky jsou podle ní například stále nad tím, v jakých případech by páry na náhradní manželství měly podle nového zákona nárok: „Jsou v zásadě tři varianty. A nad čím je stoprocentní shoda, je varianta, pokud je žena, ta takzvaně zamýšlená matka, neplodná.“Návrh počítá mimo jiné i s tím, že surogátní mateřství by zákon umožňoval pouze heterosexuálním párům, mezi poslanci se ale vede diskuze nad tím, jestli by šlo jen o manžele, nebo také o nesezdané.Proč se regulace surogátního mateřství řeší právě teď? Hrozí za případné obcházení chystaného zákona nějaké tresty? A jak chce stát zjednodušit rozvody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Jejich předseda rozjel uprostřed volebního období vlastní kampaň a vymezil se proti premiérovi. Jejich ministr zase jmenoval vlastního zmocněnce pro euro a skončilo to rozepří v koalici. Co tím hnutí STAN sleduje?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.Ještě donedávna panovala ve vládní pětikoalici alespoň navenek vcelku přátelská a poklidná atmosféra. S blížícími se volbami do evropského parlamentu je ale po klidu. V posledních týdnech se o to postaralo hnutí STAN. Po videu, ve kterém se jeho předseda Vít Rakušan nepřímo opřel do premiéra Petra Fialy (ODS) a spuštění série debat s veřejností s kontroverzním názvem Bez cenzury, STAN tento týden odpálil další koaliční rozbušku.Pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro vyvolalo velmi ostré reakce koaličních partnerů. Kvůli situaci premiér dokonce svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice a pozice zmocněnce byla zrušena.„Je to reakce hnutí STAN na určité rozpaky z toho, jak vláda působí navenek. A možná jsme chtěli dát najevo, že my máme nějaké svoje priority a že ty priority chceme razantněji formulovat do veřejného prostoru. A že už po těch dvou letech společného vládnutí nechceme být zdvořilými dodavateli 33 poslaneckých hlasů do vládní většiny, kterou řídí dost významně ODS,“ vysvětlil místopředseda STANu Jan Lacina, proč se teď se starostové rozhodli vládou podle svých slov „zatřást“.Kam až chce hnutí STAN zajít? Chce opustit vládu? A nejsou výkony jeho vlastních ministrů slabé?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Dlouhodobě kritizuje fungování Fialovy vlády a už rozjel kampaň do podzimních krajských voleb. Proč nemá na billboardech logo ODS a má podle něj koalice Spolu vůbec budoucnost?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Častý kritik Fialovy vlády překvapivě začal kampaň do krajských voleb billboardy bez stranické příslušnosti. „Když bydlíte v jižních Čechách, tak jméno Martin Kuba je tak jak spjaté s ODS, že to prostě všichni ví. (…) Chci vyzdvihnout osobní zodpovědnost,“ říká Kuba.Koalicí Spolu v posledních týdnech rezonuje kampaň šéfa Starostů Víta Rakušana. „Mám pro to do určité míry pochopení. Je to klasický obrázek, kdy Starostům přišla nějaká agentura PR poradit, co mají dělat,“ myslí si Kuba. Kauza premiéra Fialy s nepřiznaným milionem v kontroverzní kampeličce podle něj premiéra neohrožuje: „Je to nešťastná záležitost. Nemyslím si, že je úmyslná. Rozhodně jsem v ODS nezaznamenal jediný hlas, který by to nějak hrotil.“Kdo mu platí kampaň? Může jmenování zmocněnce pro euro ohrozit vládu? A má koalice Spolu ještě smysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Systém elektronických přijímaček na střední školy selhal hned první den, jeho spuštění se odkládá. Zdigitalizování přijímaček přitom mělo předejít chaosu, který nastal loni. Daří se ale ve školství posunout ještě něco zásadního?Hostem Ptám se já byl bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství Ministerstva školství Jakub Drbohlav.Na Ministerstvu školství patřil Jakub Drbohlav mezi mladé tahouny změn a reforem. Přišel ze soukromého sektoru. Jeho cílem bylo úřad rozhýbat, přivést absolventy nejlepších škol a pomoci odstartovat reformy, které by posunuly české školství do roku 2030 mezi ta nejlepší v Evropě (Strategie 2030+, pozn. red.). Po třech a půl letech z úřadu ale odchází.Jedním z hlavních důvodů je podle něj neochota politického i úřednického vedení ministerstva provádět odvážnější a náročnější změny. „Jsme tak ve 30 procentech toho, kde bychom potřebovali být. Všem těm stávajícím ministrům školství je nutné přičíst k dobru, že autenticky chtějí zlepšovat české vzdělávání. Základním ideálům a cílům celkem věří. Ale když se podíváte na to, co se pak reálně děje, tak jsou to věci, které jsou spíš jednodušší a mají spíš menší dopad,“ řekl Drbohlav.„Podívejte se na stránky edu.cz. Můžete se podívat, jak se to daří plnit a tam se nesplnilo z těch plánů skoro nic. Je to i na stránkách Ministerstva školství. Ale nikomu na tom moc nezáleží,“ upozornil expert. Alespoň některé dílčí věci se ale podle něj daří. Mezi nimi třeba zavádění nové informatiky do škol.V jakých ze slibovaných reforem Ministerstvo školství pokročilo? Proč skončil nadějný projekt Dějepis+? A jak by se mohlo české školství modernizovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.Hostem Ptám se já byl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.Varování před možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou další, byť spíše symbolický, pokrok v digitalizaci. Od poloviny ledna si totiž lidé mohou nahrát své občanské průkazy do mobilu, zatím to ale příliš nevyužijí. Postupuje digitalizace dost rychle?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Stát minulý týden spustil aplikaci eDoklady, která má lidem usnadnit prokazování totožnosti při návštěvě úřadů. Hned během prvního víkendu si aplikaci stáhlo asi 150 tisíc zájemců o elektronickou variantu občanského průkazu. Po velkém náporu uživatelů na Identitu občana (NIA) systém kolaboval a problémy ho provázely i v následujících dnech. Výpadky zaznamenali i uživatelé e-Receptu nebo systému pro vyřizování sociálních dávek Jenda.„Stavíme na starší infrastruktuře, kterou i když jsme ji posilovali, tak nedostačovala. Stále dodáváme další servery a celý systém dále optimalizujeme,“vysvětloval počáteční potíže šéf Digitální a informační agentura (DIA) Martin Mesršmídm, jehož úřad systém spravuje. Podle DIA je v plánu zásadní posílení Identity občana, které ale bude vyžadovat peníze a čas. Pokud se něco nezmění, nebude to dřív než v příštím roce. Podle odborníků by tak mohly výpadky pokračovat.S občankou v mobilu se můžou lidé prozatím prokázat na několika ústředních správních úřadech či ministerstvech, její širší využití plánuje stát umožnit postupně v příštích měsících.Proč start elektronických dokladů opět provázel kolaps systémů? A stihne se včas digitalizace stavebního řízení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Pětikoalice se rozhodla utnout nekončící sněmovní debatu o korespondenční volbě. Nahrává jí i rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí. Ten mimo jiné vzkázal, že opoziční obstrukce musí mít hranice. Jak toho koalice využije?Hostem Ptám se já je ústavní právník Marek Antoš.Ústavní soud pod novým předsedou Josefem Baxou spolu se zamítnutím ústavní stížnosti hnutí ANO na omezení mimořádné valorizace penzí vyslal do Sněmovny jasný vzkaz. Opoziční hnutí ANO a SPD nemůžou na jedné straně hodiny a dny obstruovat a na straně druhé se dožadovat práva na nekonečnou debatu.Jak hned upozornil premiér Petr Fiala (ODS), pro vládní většinu to může být povzbuzením a také nástrojem, kterým proti opozičním obstrukcím zakročit. „(Ústavní soud) upozornil na limity obstrukcí, upozornil, kde jsou limity ochrany. A myslím, že to je precedentní rozhodnutí pro souboje v budoucnosti,“ ocenil soud Fiala.A s odkazem na blokování rozpravy o korespondenční volbě v posledních dnech také zdůraznil, že pro současnou opozici obstrukce nejsou mimořádným nástrojem, ale staly se pravidlem.Kde mají sněmovní obstrukce své hranice? A je důvod obávat se zavedení korespondenční volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Loňský zásah vlády do valorizace penzí byl podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavou a platí. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné. Pro koho je verdikt dobrou zprávou? A jak dál by měla vláda postupovat v úpravě penzí? Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI, poradce ministra práce a sociálních věcí a člen důchodové komise Filip Pertold. Důchodci si finančně nepolepší. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí. Valorizační mechanismus jednorázově upravila vláda loni v době zvýšené inflace. Průměrnému důchodci se tak penze snížila zhruba o tisíc korun měsíčně. Kabinet tehdy odůvodnil krácení valorizace snahou o rozpočtovou odpovědnost. Jen za loňský rok díky tomu ušetřil 19,4 miliardy korun. Ústavní soud podpořil vládu v tom, že podle něj neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů nebo kopírování růstu inflace, stát musí aktuální stav veřejných financí zohledňovat. Finančně si senioři nepomohou ani v roce 2025. Měla by totiž začít platit důchodová reforma, do které se vláda pustila kvůli stále se prohlubujícímu deficitu systému penzijního pojištění a snaze o celkové ozdravení veřejných financí. „Vláda může být ráda, že jeden balvan se odvalil. Může pokračovat ve vysvětlování důchodové reformy. Protože pokud to veřejnost nepřijme dostatečně, tak je dost pravděpodobné, že další vláda to třeba nějakým způsobem zvrátí. I když realita je taková, že dnešní opozice je vlastně ráda za to, že tu černou práci udělá někdo jiný za ní,“ podotkl ekonom Pertold. Na čem slibovaná reforma důchodového systému drhne? Proč ještě není seznam náročných profesí? A jak bychom se měli na stáří nejlépe zajistit? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí STAN naplno rozjelo předvolební kampaň. Vít Rakušan nejprve ve videu zkritizoval vlastní vládu a opřel se do koaličních partnerů, včera absolvoval první ze série debat s veřejností v Karviné. Co od takové kampaně čeká?Hostem Ptám se já je vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.Šéf Starostů a nezávislých odstartoval předvolební kampaň minulý týden. Video, ve kterém se nepřímo opřel do vládní koalice a premiéra Petra Fialy (ODS) a prohlásil, že „je třeba českou politiku přitvrdit a důrazně dělat jen to, co je správné“, vyvolalo rozruch.Ke kampani už se kriticky vyjádřili někteří koaliční partneři, zejména z řad ODS, kteří Rakušana obvinili z toho, že není týmový hráč.Ten zároveň rozjel sérii debat s veřejností v regionech s názvem Debaty bez cenzury. A hned první z nich byla opět poměrně vyhrocená. V přeplněné pivnici v Karviné si v pondělí večer Rakušan od místních vyslechl urážky, posměšky i volání po demisi.Jak se kampaň Starostům vyplatí? Jaká jsou klíčová témata, u kterých hnutí nebude dělat kompromisy, jak slibuje? A jak se jeho kampaň odrazí na dalším fungování vlády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Reformy ani velké změny už jako vláda nechystáme, řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura a vyvolal tím rozruch. Narážel tím na to, že kabinet je v poločase a boj o nepopulární ozdravný balíček má za sebou. Co tedy chystá?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Žádné velké změny ani reformy už od nás v tomto volebním období nečekejte, prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Žádné další změny už podle něj nechtějí ani voliči. Kabinet, který má za sebou půlku volebního období, proto dosavadní reformní úsilí utlumí a bude se soustředit na dotažení rozjetých úprav důchodového systému, digitalizaci nebo snížení byrokracie.O velkých reformách v poslední době přestává mluvit i šéf kabinetu Petr Fiala (ODS), který ještě před půl rokem představoval vize na příští roky a ambiciózní projekty, pomocí kterých se může Česko zase zařadit mezi evropskou špičku.Poradkyně premiéra Helena Horská odmítla, že by experti nebo vláda přestali pracovat. Připravují teď podle ní ale spíše dlouhobější systémové změny, které nepřinesou tak rychlé výsledky. „Určitá pauza v reformním úsilí je nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát, spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít udržitelné tempo běhu. A to jsou právě opatření, která jsme připravili. Která míří i za rámec této vlády i za její volební období.“Dočkáme se od vlády ještě nějakých zásadních reforem? A kdy se ekonomický vývoj v Česku obrátí k lepšímu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má zásadní problém se soudními znalci. Na dlouhodobý problém teď upoutal pozornost případ dívky, kterou dva roky znásilňoval otčím a soud mu s odkazem na posudek zmírnil trest na podmínku. Kdo kvalitu práce znalců hlídá?Hostem Ptám se já byl advokát, bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richter.Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem soudních znalců, kteří jsou často přetížení. „Je to zásadní až fatální problém. Nutno říct, že je to obor od oboru. Nepřekvapivě máme problém sehnat psychology a psychiatry i pro soudně znaleckou činnost,“ vysvětlil Richter.Na problematiku teď upozornil případ znásilněné dívky, který pobouřil odborníky i veřejnost. Muži, který dva roky znásilňoval svou nevlastní dceru, zmírnil odvolací Krajský soudu v Brně minulý týden tříletý trest na podmínkou. Soud přitom odkazoval mimo jiné na znalecký posudek, podle kterého by nemělo mít opakované znásilňování na dívku do budoucna zásadní negativní dopad. Ta se ale pár dní po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v péči odborníků. Na život si navíc nesáhla poprvé.Zda došlo k pochybení soudu a samotného znalce, teď přezkoumá Ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší státní zastupitelství. Richter v té souvislosti upozornil, že stát nemá činnost znalců pod kontrolou, protože ministertvu na to chybí úředníci: „Nic mu formálně nebrání, aby plnilo svoji roli a dohlíželo na kvalitu znaleckých posudků. Ale pokud nemáte lidi, nemáte na to tabulky, nemáte na to rozpočet, tak vám samozřejmě dohledová činnost z úřední činnosti vymizí.“Jde z tohoto případu jasně vyčíst chybu znalce? Jak řešit kritický nedostatek znalců v Česku? A jaké změny systém znalců potřebuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

U lidovců to vře. Strana je nespokojená s předsedou Marianem Jurečkou, sílí hlasy po jeho konci. Spouštěčem byly jeho vytáčky ohledně vánočního večírku na ministerstvu po střelbě na Filozofické fakultě. Co bude s KDU-ČSL dál?Hostem Ptám se já je poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).Mezi lidovci sílí tlak na konec stranického předsedy Mariana Jurečky. Důvodem je zejména jeho přešlap s večírkem na ministerstvu práce a sociálních věcí v den střelby na Filozofické fakultě. Který Jurečka po tragické události nejenže neukončil, ale následně okolo něj dlouho mlžil.Není to ale jediný důvod. Po změně lidovci volají už delší dobu. Straně se propadají preference, podle některých členů je v krizi a je potřeba ji očistit. Podle informací Seznam Zpráv z širšího vedení lidovců je ve hře i možnost, že by Jurečka, který je současně místopředsedou vlády a ministrem práce, některou z funkcí složil sám.Situace ve straně bude tématem pro celostátní konferenci svolanou na pátek 26. ledna. Členové konference mimo jiné posoudí, zda se podzimní volební sjezd nepřesune na dřívější termín.Skončí Marian Jurečka v čele lidovců? Jaký by to mohlo mít dopad na stabilitu vládní koalice? A jaké jsou podmínky ve vysoké politice pro ženy s dětmi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už ve středu začne ve Sněmovně další tvrdá bitva mezi vládou a opozicí. Tentokrát o schválení korespondenční volby. Ta by podle návrhu měla fungovat už v roce 2025, bude ale složitější, než se možná čekalo. Prosadí koalice své?Hostem Ptám se já je předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ke koaličnímu návrhu na možnost korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se poslanci sejdou na mimořádné schůzi ve středu. A očekává se, že to bude opět velká politická bitva. Téma korespondenční volby provázejí silné emoce, hlasitá je přitom zejména opozice, která je razantně proti a hrozí obstrukcemi.Koalice předložila vlastní návrh korespondeční volby po dvou letech příslibů. Voliči by ji mohli začít využívat už v příštích sněmovních volbách v roce 2025. V těch posledních v říjnu 2021 v zahraničí hlasovalo jen asi třináct tisíc lidí. Aktuálně totiž mohou Češi v zahraničí hlasovat pouze na velvyslanectvích, což je podle zastánců korespondeční volby časově i finančně nákladné pro voliče žijící daleko od zastupitelských úřadů.Poštu by podle očekávání koalice mohlo k hlasování využít až několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Opoziční hnutí ANO a SPD ale takovou možnost odmítají s tím, že by to mohlo vést k možnému ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.Proč koalice nastavila u voleb ze zahraničí tak složitá pravidla? Nebojí se toho, že bude volby někdo zpochybňovat? A jaké největší třenice čekají vládu v časech, kdy jsme se začali blížit k dalším volbám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministr dopravy Martin Kupka podle rozhodnutí soudu svévolně zabránil tomu, aby vláda jmenovala whistleblowera šéfem drážního dohledového úřadu. „Šlo o odvetné opatření,“ uvádí rozsudek. Kupka nyní podává kasační stížnost.Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil.Ministerstvo dopravy nedávno prohrálo soud s úředníkem Pavlem Kodymem, který jako šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře poslal do Bruselu zprávu, že miliardová injekce do Českých drah a může být nelegální. Vláda mu následně zrušila úřad a Kodym se soudil s tím, že nešlo o náhodu. Soud mu dal za pravdu s tím, že šlo o odvetné opatření ministerstva. S tím Kupka ale nesouhlasí. „Podávám kasační stížnost,“ řekl k rozsudku.Z čeho chce vláda enormní výstavbu dopravní infrastruktury financovat? Jak reaguje na výtky opozice, že kabinet dává víc peněz na obranu než na dopravu? A jak chce vláda získat zpět ztracené voliče?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Obžaloba viní známého psychiatra Jana Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Mění tato kauza a soud s Dominikem Ferim pohled na znásilnění a jejich oběti?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.Jana Cimického obvinilo ze sexuálního obtěžování nebo přímo napadení několik jeho pacientek. Obžaloba ho viní ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, ke kterým mělo dojít mezi lety 1979 a 2019. Státní zástupkyně pro něj navrhuje tříleté vězení, známému psychiatrovi přitom hrozí maximálně pětileté vězení.„Za kolik poškozených tedy bude těch pět let? Budeme čekat na kauzu, kde bude poškozených 200 nebo 300? Bude ještě někdo, kdo jich bude mít víc, abychom ten trest, těch pět let mohli dát? To je otázka, kterou by si měly orgány činné v trestním řízení položit,“ upozornila Lucie Hrdá.Některé z poškozených mají podle obžaloby dlouhodobé následky. Žádají proto náhradu újmy v částkách od 80 tisíc do půl milionu korun.Dohromady po psychiatrovi žádají téměř šest milionů korun. Podle Hrdé jde vzhledem k dopadům na její klientky o symbolické částky.Cimický před soudem, který začal celou kauzu projednávat minulý týden, jakoukoliv vinu popřel.Kde je dnes nejslabší místo při vyšetřování sexualizovaného násilí v Česku? Jsou tresty v těchto případech dostatečně přísné? A mění se postoj policie a soudů k obětem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?Hostem Ptám se já byla europoslankyně a kandidátka na předsedkyni Pirátů Markéta Gregorová.Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát.Bartošovi se povedlo dovést stranu do Sněmovny i do vlády a pod jeho vedením získala také mandáty v krajských a evropských volbách. V posledních volbách do Sněmovny ale Piráti přišli o 18 křesel. Bartošova vyzyvatelka Markéta Gregorová, která je za Piráty v Evropském parlamentu od roku 2019, se netají tím, že ona sama byla odpůrkyní vstupu strany do současné vládní koalice.Piráti by podle ní měli mít jasnou strategii, kdy a za jakých podmínek z vlády odejít. Už dříve uvedla, že by se to mělo stát před příštími volbami do Poslanecké sněmovny.Co dělají dnes Piráti dobře a co špatně? A proč by podle Gregorové měli o odchodu z vlády uvažovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Odborníci varují, že v Česku opět nastupuje covid-19. Počítají s tím, že na konci ledna by mohlo být hospitalizovaných až čtyři tisíce lidí. Situaci komplikuje hlavně malá proočkovanost populace. Jak vážná je současná varianta viru?Hostem Ptám se já byl biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.Po svátečním útlumu v Česku opět nabírá na síle covid-19. Odborníci předpokládají, že se zvedne i počet hospitalizací. Ohrožení jsou zejména starší lidé a chronicky nemocní. Epidemiolog Roman Chlíbek odhaduje, že na konci ledna by mohlo být s covidem v nemocnicích až čtyři tisíce lidí.Podle biochemika Jana Konvalinky potvrzují prudký nárůst covidu v populaci v posledních týdnech i data z pražských vodovodů a kanalizací: „Máme pozitivně testovaných vlastně velmi málo, ta čísla jsou skoro zanedbatelná. Vedle toho mám data z pražských vodovodů a kanalizací od kolegů z VŠCHT. A oni vidí úplně bezprecedentní nárůst toho viru, je tam toho mnohem víc, než toho zatím kdykoliv bylo. Letělo to až do Vánoc nad všechny hodnoty, které jsme viděli v dobách největšího rozšíření epidemie.“Zejména nejrizikovějším skupinám proto Konvalinka doporučuje očkování. Očekává zároveň, že díky velké promořenosti covidem by závažných případů končících v nemocnicích nemuselo být tolik. „Už jsme se s ním (virem) prakticky úplně všichni setkali, někteří z nás opakovaně a většina z nás byla očkovaná, takže imunitní aparát, výzbroj organismu už je připravena na to, že ho relativně slušně zvládáme. Ale pořád je to závažné onemocnění a pořád umírají lidé. Na to musíme myslet,“ dodává expert.Jak účinná jsou dnes očkování? Proč se Češi nenechávají očkovat více? A jak nebezpečná může být opakovaná nákaza covidem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vrah z filozofické fakulty byl legálním držitelem zbrojního průkazu. Jako 24letý student si na jaře koupil hned několik útočných zbraní. Nebyl přitom myslivec, ani sportovní střelec. Jak přesně v Česku registry zbraní fungují?Hostem Ptám se já byl ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia Milan Prchal.Vrah, který 21. prosince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravil o život 14 lidí a další necelé tři desítky zranil a sám poté spáchal sebevraždu, byl legálním držitelem zbrojního průkazu a měl vlastnit osm zbraní typu B. „Když uvede důvod pro povolení a ten může být třeba sportovní, kulturní, zájmová činnost,(..) tak nás žádný právní předpis neopravňuje k tomu zkoumat, proč to vlastně chce,“ vysvětlil Prchal, jak je možné, že mladý student mohl mít tolik zbraní.Zájem o zbraně v Česku přitom v posledních letech roste. V roce 2021 vlastnilo zbrojní průkaz 308 990 lidí, na konci prosince 2023 jich bylo podle Prchala 316 859. Počet registrovaných zbraní se zvýšil na více než milion.Většina odborníků i politiků se shoduje, že zbraňová legislativa je v Česku dostatečná. Šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) nicméně oznámil, že už příští týden ve Sněmovně u kulatého stolu představí novelu zbraňového zákona, která by měla přinést zpřísnění pravidel.Než připravovaný zákon vstoupí v platnost, policie podle Prchala alespoň vyzvala k ostražitosti prodejce zbraní pomocí takzvané červené dlaždice v Centrálním registru zbraní. Zároveň už také jedná s ministerstvem zdravotnictví o vylepšení evidence osob.Sledují policisté dostatečně lidi, kteří si pořizují větší množství nebezpečných zbraní? A máme opravdu přísně nastavená pravidla pro jejich držení?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách?Hostem Ptám se já byla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce.Některé vysoké školy začaly bezpečnostní opatření řešit bezprostředně po útoku, omezily třeba pohyb osob v budovách nebo zavedly povinnost vstupu na zaměstnaneckou či studentskou kartu. Univerzita Karlova chce podle rektorky Králíčkové zavádět opatření individulně podle potřeb jednotlivých fakult. Přímo na půdě filozofické fakulty chce vedení školy připravit bezpečnostní opatření do začátku února, kdy startuje letní semestr.Jak se můžou české vysoké školy v budoucnu lépe chránit? A jak tragédii zvládají studenti i pedagogové?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídi,“ uvedl sociolog.Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Trojanovice jsou malou obcí v samotném srdci Beskyd. Už 17 let mají ve svém čele starostu, který se rozhodl obec posunout dál. A daří se mu to - udělal z ní architektonický klenot. Jak těžké je pro dnešní starosty naplňovat vize?Hostem Ptám se já byl starosta obce Trojanovice Jiří Novotný (nez.).Beskydské Trojanovice, ve kterých žijí necelé tři tisíce obyvatel, jsou považovány za průkopníka v tom, jak na venkov dostat kvalitní architekturu. U odborníků i milovníků designu si proto obec dokonce vysloužila přezdívku beskydský zázrak.Vesničku pod Radhoštěm tak zdobí designová restaurace, zvonička, fotbalový klub, informační centrum nebo kavárna (v prostorách bývalých garáží). Redesignu se dočkala třeba i místní prodejna potravin. Stavby už obdržely mnohá ocenění.Tím ale proměna obce nekončí. V běhu už je první projekt participativního bydlení v Česku, do jehož přípravy se zapojí i sami budoucí obyvatelé. Zároveň se chystá velký projekt na přestavbu uzavřeného dolu Frenštát na multifunkční objekt, ve kterém budou například obecní byty pro mladé i bydlení pro seniory, školka, místo pro podnikání, komunitní zahrada, sad, dětská hřiště i místo pro sport.Za všemi projekty stojí právě starosta Jiří Novotný, který je v čele obce už 17 let a který dlouhodobě úzce spolupracuje s architektem Kamilem Mrvou.„Každá obec je specifická. Žádná řešení nejdou dělat copy paste, co jsou v jiných obcích nebo ve světě. My jako obec máme své DNA, ve které máme zapsáno, co dělali naši předci a my z toho ve velkém čerpáme. Taky musíte mít trošku odvahu, musíte do těch věcí jít a změnit je. Ale my hlavně vytváříme podmínky pro to, aby se to, co máme ve své DNA, mohlo dál rozvíjet,“ popsal recept na trojanovický úspěch Novotný.V čem stát malým obcím pomáhá a v čem jim hází klacky pod nohy? A proč je důležité mít obecního architekta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Téma bratrů Mašínů patří v české politické i společenské debatě mezi ty nejožehavější a nejkontroverznější vůbec. Jejich příběh teď znovu otevřel film Bratři. Jak veřejnost snímek přijala?Hostem Ptám se já byl režisér filmu Bratři Tomáš Mašín---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Dlouhé roky jsme sledovali zprávy o hromadných střelbách a útocích v zahraničí. Od včera má Česko vlastní tragickou zkušenost. Jak změní útok na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy přístup k bezpečnostním opatřením?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý příslušník elitní jednotky vojenské policie SOG Lumír Němec.Čtvrteční útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy stál život 14 lidí, 25 osob je zraněných, po smrti je i pachatel. Vláda kvůli nejtragičtějšímu případu střelby v historii České republiky vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek. Rektorka UK Milena Králíčková oznámila, že se začalo také jednat o možnostech bezpečnostních opatření v budovách univerzity.Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce je alespoň nějaké zvýšení opatření namístě: „Nikdy to stoprocentně nevyloučíme, ale můžeme přijmout opatření, která to budou alespoň částečně eliminovat. Pokud dáte jenom třeba příkaz k tomu, že budete prohlížet rozměrné batohy nebo tašky, tak na to nepotřebujete nějak speciálně proškoleného člověka.“Připomněl i základní pravidla při podobných útocích. „Obecně jsou tři: Uteč, ukryj se a bojuj. Ale když jste někde ve čtvrtém patře a je tam jedno schodiště, tak budete utíkat těžce. Takže zabarikádovat se, ukrýt se. V okamžiku teroristických útoků nebo útoků aktivního střelce se mluví o pravidle prvních zavřených dveří. Ten člověk, když poprvé vystřelí, tak ví, že mu běží čas. Takže když se uzamknete v místnostech, ty zabarikádujete, lehnete si, je to to nejbezpečnější,“ dodal Němec.Jak zvládly zásah české bezpečnostní složky? A jaké poučení do budoucna si lze vzít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou náročný rok, ekonomika neroste, lidem klesly reálné příjmy a inflace je pořád na vysokých hodnotách. Vláda slibuje, že příští rok bude lépe. Bude dál výhodné jezdit na nákupy potravin za hranice?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.I když inflace v Česku nadále klesá, podle aktuálních dat Eurostatu ji máme pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Vysoké ceny se drží hlavně ve službách. U zboží, zejména u potravin, je situace pro zákazníky zatím spíše příznivější.Potravináři ale nedávno oznámili, že po Novém roce budou muset zase zdražovat. Některé obchody přesto slibují, i v souvislosti s blížím se snížením DPH na potraviny, zlevňování některého zboží. Jak moc a jak rychle se budou od ledna nakonec přepisovat cenovky v obchodech, je zatím nejasné.Mnozí analytici se ale domnívají, že pro zvýšení cen potravin důvod není. Naopak podle nich existuje prostor pro snížení. S tím souhlasí i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček: „Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená, na vodě.“Jak to bude příští rok s cenami potravin? Neodloží se zdražení jen o pár měsíců? A udělala už vláda některé ze svých slibovaných kroků k „nakopnutí“ ekonomiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala pravidelně v posledních měsících na konto České republiky. Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude líp?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být 295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“ prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází ale opravdu málo.“Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií 3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost. Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít efektivněji v ekonomice někde jinde.“Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích, nebo změny penzijního systému?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vláda si může ke konci roku oddechnout. Přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček i státní rozpočet. Přestála i velké protesty odborů, lékařů a škol. Kde a na kom chce stát dál šetřit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s hlavním ekonomem Deloitte a poradcem premiéra Davidem Markem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Jedním z hlavních programových bodů kabinetu Petra Fialy (ODS) bylo zpomalit hrozivé tempo zadlužování státu a zvětšující se schodky veřejných rozpočtů. Pro letošek vláda prosadila deficit 295 miliard korun s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. A podle ministra financí se plánovaný schodek skutečně dodržet podaří: „Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů, ale je vysoce pravděpodobné, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.“Pro příští rok vláda plánuje výdaje snižovat a počítá se schodkem 252 miliard korun. Pomoci jí k tomu má i konsolidační balíček, který přes obstrukce ze strany sněmovní opozice schválily obě komory parlamentu a později podepsal prezident. Přijatá opatření vyvolala velké protesty proti vládě, na přelomu listopadu a prosince stávkovaly podniky, úřady, školy i lékaři.Těm se nakonec podařilo vyjednat dohodu o zvýšení výdělků podle stupně vzdělání a dostali příslib na další změny v systému přetíženého českého zdravotnictví. Stanjura ohodnotil dohodu jako rozumnou.K protestu ve školách naopak zopakoval, že pro něj doteď nevidí žádný důvod. „Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný,“ řekl Stanjura.Důvodem stávky ve školách byla i snaha o navýšení prostředků pro nepedagogické pracovníky, kteří se podle ředitelů za současné mzdy shánějí jen těžko. „Tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře,“ komentoval to šéf státní kasy s tím, že například platy personálu ve školních jídelnách nejsou horší než v soukromém sektoru. „V této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.“Jak chce vláda problémy ve školách řešit? Vyplatilo se snižování DPH na potraviny? Jaké dotace hodlá stát škrtat? A jak chce kabinet opět získat u voličů popularitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nejvyšší kontrolní úřad vystavuje v posledních letech státu jeden varovný účet za druhým. Upozorňuje na hluboce deficitní hospodaření a plýtvání veřejnými penězi i na to, že se z Česka stala dotační ekonomika. Jak z toho ven?Hostem Ptám se já je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala.Výdaje státu stále bobtnají. A to hlavně kvůli vysokým a stále rostoucím povinným výdajům státního rozpočtu. Jak nedávno upozornil ve své zprávě NKÚ, jen v letošním prvním pololetí tvořily mandatorní závazky přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.To má vliv i na vysoký strukturální deficit státní kasy a naše rostoucí zadlužení. Hospodaření státního rozpočtu skončilo jen za první pololetí letošního roku schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii Česka. A situace se podle NKÚ za současných podmínek jen tak nezlepší.Na hluboce deficitní hospodaření státu, ale třeba také na neefektivitu státní správy a plýtvání s veřejnými prostředky nebo dotacemi upozorňuje NKÚ poslední roky opakovaně.Daří se alespoň některé nedostatky zlepšovat? Jak v tom pomáhá šetření, které si předsevzala současná vláda? A podaří se nám vymanit z dotační ekonomiky, ve které jsme podle šéfa NKÚ uvázli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Protest v nemocnicích je zatím zažehnán. Lékaři, kteří si stěžovali na neúnosnou míru přesčasů a pracovní vyčerpání, se nakonec spokojili se zvýšením platů. Co pro sebe vlastně získali mladí? A byla na místě žádost o výsluhy?Hostem Ptám se já byl viceprezident České lékařské komory a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.Většina nemocnic se tento týden vrací k běžnému provozu. Prosincový protest mladých zdravotníků proti přesčasům ukončila minulý pátek dohoda zástupců lékařů, odborů, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. Dohoda mimo jiné zajistí navýšení odměn lékařů. Z peněz, které půjdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, vyčleňuje na růst odměňování zaměstnanců 9,8 miliardy korun.Lékaři, kteří podali od prosince z přesčasové práce výpovědi, by je teď měli zase stahovat. Ne všude to ale hodlají udělat. Zaznívá mezi nimi kritika a zklamání, že čekali od dohody víc. Protože problémy, nejen s přesčasy, o které šlo protestujícím na začátku nejvíce, zůstaly nevyřešené.Ministerstvo zdravotnictví i zástupci lékařů slibují, že dohodou o růstu platů nic nekončí. Naopak jde podle nich o začátek pro vyjednávání změn, které jsou v tuzemském zdravotnickém systému tolik potřeba.„Ta druhá strana ví, že tu páku máme a ví, že jsme ji schopni použít zase. Držet lidi pod tlakem další měsíce by nebylo úplně šťastné,“ říká k tomu Přáda.Opravdu nešlo lékařům jen o peníze? Mají jasné představy o tom, jak přesně bude přesčasová práce podle nových pravidel vypadat? A jsou připraveni protestovat znovu, pokud změny ve zdravotnictví co nejdříve nezačnou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko by mělo pokračovat v podpoře Ukrajiny a přesvědčovat o tom i spojence. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé. Jakou roli v tom může naše země sehrát? A jak jsou vládní politici spokojeni se situací na domácím poli?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Nejvyšší ústavní činitelé jsou ohledně zásadních zahraničních otázek ve shodě. Prezident Petr Pavel to prohlásil ve čtvrtek po schůzce se šéfem Senátu Vystrčilem, premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).Prezident s nimi probral plánované zahraniční návštěvy i bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Na další podpoře Kyjeva se přitom nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně shodli.Cílem je podle Pavla přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.Jakým směrem má naše zahraniční politika pokračovat? Můžeme dopustit porážku Ukrajiny? A jak chtějí vládní politici opět získat důvěru voličů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Bývalý europoslanec Petr Mach vstoupil už do čtvrté politické strany. V evropských volbách povede kandidátku SPD. Hlavním bodem jeho programu přitom zůstává snaha o vystoupení z EU. Je to dobrý nápad v době války na Ukrajině?Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a ekonom Petr Mach (SPD).Mach, který v minulosti byl členem ODS, stál v čele Svobodných a pak přešel do Trikolory, nově povede společnou kandidátku opozičního hnutí SPD a neparlamentní Trikolory pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce. Šéf SPD Tomio Okamura to oznámil na nedávné celostátní konferenci hnutí. Dvojkou na kandidátní listině bude nynější europoslanec SPD Ivan David, trojkou někdejší poslankyně ODS a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.Cílem je podle nich získat v europarlamentu alespoň tři mandáty. Hlavními tématy kampaně budou migrace, energetika, zachování české koruny jako národní měny, obrana svobody projevu, ale také tažení proti zelené evropské politice.S tím se podle svých slov ztotožňuje i Petr Mach, který působil v Evropském parlamentu v letech 2014 až 2017 a vždy se prezentoval zejména jako hlasitý odpůrce eura a našeho setrvání v Unii. „Tím dalším hlavním ekonomickým tématem pro mě bude právě Green Deal, zelené šílenství, které zdražuje energie,“ dodal.Co pojí liberálního ekonoma s hnutím, jehož členové bývají označováni za extremisty? A čeho chce v europarlamentu dosáhnout?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Rusové po několika měsících opět přecházejí do útoku. Ukrajinská protiofenziva z léta ke zvratu na bojišti nestačila. Prezident Petr Pavel naznačil, že je na vině mimo jiné i Západ. Polevuje naše podpora Ukrajině?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Válka na Ukrajině je s příchodem zimy podle prezidenta Volodymyra Zelenského v nové fázi. Kyjev se i přes neúspěch letní protiofenzivy nechce vzdát a soustředí se teď na posílení domácí zbrojní výroby.Zelenskyj proto vyzval spojence, aby jeho zemi poskytli výhodné půjčky a licence na výrobu a opravy zbraní. „To je cesta ven,“ prohlásil ukrajinský prezident s poznámkou, že nic neděsí Rusko víc než vojensky soběstačná Ukrajina.Pomoc Ukrajině byla tento týden opět tématem i na zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. „Procento pomoci se navyšuje. Země investují do svého obranného průmyslu. Na čele jsou pořád Spojené státy, na Evropu se tady v tom ohledu trošku čeká, samozřejmě čas je kritický, ale nikde nezaznívalo, že by byla podlomená politická vůle,“ ubezpečoval Landovský.Co by měly západní země v pomoci Ukrajině dál dělat? A platí slova amerického historika Timothyho Snydera, že neexistuje omluva pro to, abychom jako Západ tuto válku s Ruskem prohráli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Tisíce lékařů nebudou v prosinci sloužit ve svých nemocnicích přesčasové služby. Pacienti napříč republikou už dostávají zprávy o odkladu plánovaných výkonů a nemocnice se připravují na omezení péče. Může protest něco odvrátit?Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Nemocnice Prachatice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.Dobrovolné přesčasy nebude podle České lékařské komory (ČLK) od prosince sloužit zhruba šest tisíc z 13 tisíc lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují. Zástupci protestujících uvedli, že se proto odloží tisíce vyšetření a stovky operací. Ředitelé nemocnic ale uklidňují s tím, že prosinec je měsícem, kdy je výkonů tradičně plánováno nejméně.Odvrátit protest se zatím nepovedlo ani přes opakovaná jednání ministerstva a zástupců lékařů. Ve čtvrtek by se měly odbory a ČLK sejít i s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Ty požadavky obou stran jsou tak vyhraněné, že ani kompromis mezi tím se v tuhle chvíli nezdá být reálný. To jednání (s premiérem, pozn. red.) určitě nedopadne napoprvé. Že by se něco zvrátilo v prosinci, tomu už nevěřím. On se bude chtít zorientovat v tom problému a nepředpokládám, že by na první schůzce potopil svého ministra,“ prohlásil Čarvaš.Ministerstvo nabídlo 6,8 miliardy korun z meziročního navýšení plateb pro nemocnice na odměňování lékařů. Při dalších jednáních ještě zvedlo částku o necelé dvě miliardy. Zástupci odborů i lékařské komory to ale odmítli, protože by se zvýšení podle nich netýkalo všech doktorů.Je protest, který odstartovali mladí lékaři, oprávněný? Co čeká pacienty v nemocnicích po Novém roce? A jak řešit současné problémy zdravotnictví?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko včera zažilo stávku. Odboráři slibovali, že bude největší od sametové revoluce. Do Prahy se sjely jen tisíce odborářů a nejviditelnější tak byl protest škol. Byla akce proti vládě úspěšná? A jak se kabinetu Petra Fialy daří?Hostem Ptám se já je první místopředseda hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček.Opoziční hnutí ANO vyzvalo v pondělí kabinet Petra Fialy (ODS), aby okamžitě odstoupil. Reagovalo tak na pondělní protesty odborů vůči vládě. Ty jsou podle šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše výsledkem toho, že vláda nezvládla inflaci, způsobila zvýšení cen elektřiny a odehnala ze země investory.Babiš se také opřel do premiéra, který podle něj nekomunikuje a škodí: „Každý by čekal, že vystoupí a bude situaci smířlivě řešit.“ Předseda vlády podle šéfa ANO vystupuje arogantně a protesty dehonestoval. „Zatímco po celé zemi je největší stávka od listopadu 1989, premiér Fiala se jezdí dívat na krávy k bratrovi pana Jurečky,“ dodal později na síti X, když komentoval premiérovu pondělní návštěvu zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Brněnsku. Jeho ředitelem je bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Lukáš Jurečka.Fiala v pondělí zkritizoval odbory s tím, že dialog s nimi mohl fungovat dobře, obě strany by se ale musely chtít dohodnout. A zopakoval, že vláda nemůže ustoupit tlaku a ustat ve snaze ozdravit veřejné finance a zpomalit zadlužování země.Jaký recept má hnutí ANO na rostoucí zadlužení státní kasy? Je připraveno za současné krize vládnout? A s kým?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Školy po celé republice budou v pondělí stávkovat. Vadí jim změny ve financování, které chystá vláda. Učitelé tvrdí, že bojují proti rušení hodin i škrtům v penězích na nepedagogy. Jak by se to ve školách konkrétně projevilo?Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička. Jeho škola se připojila ke stávce, ale bude mít otevřeno. Se studenty uspořádá projektový den na téma stávky a demonstrace v demokracii.Více než polovina základních a středních škol v Česku se v pondělí 27. listopadu zapojí do jednodenní výstražné stávky. Část z nich bude úplně zavřená, jiné budou fungovat v omezeném režimu. Oznámily to školské odbory, které očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od 90. let.Odbory chtějí stávkou prosadit více peněz do školství. Vadí jim vládní návrh, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu. V praxi by to podle nich znamenalo výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce a omezení možnosti škol dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější. Zároveň by se zvyšoval počet žáků ve třídách, školy by omezovaly volitelné předměty nebo by se ohrozila existence malotřídek. Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců.Ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který ještě tento týden s odbory i řediteli jednal, se snaží uklidňovat situaci s tím, že dopady škrtů nebudou tak dramatické. Premiér Petr Fiala (ODS) stávce ve školství nerozumí a je podle něj nezodpovědná: „Školství patří k oblastem, kde navzdory složité rozpočtové situaci vláda zohledňuje, že je důležité, takže přidává prostředky.“Co bude úspěchem stávky? Co říkají ředitelé na slova politiků, kteří jejich protest označili za nezodpovědný a neopodstatněný? A kam české školství směřuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stále z více stran slyšíme, že se Česká republika zastavila na místě. Zejména český průmysl a podnikatelé začali volat po restartu země, odbory za týden chystají další protivládní stávku. Ujíždí nám vlak, nebo už ujel?Hostem Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Česká ekonomika se stále - jako jediná v Evropské unii - nedokázala vrátit do předpandemické kondice. I proto nás nedávno německý deník Die Welt označil jako „skutečně nemocného muže Evropy“. Český hospodářský model je podle listu zastaralý a země je lapena v průměrnosti. Na to, že na jiné evropské státy začínáme výrazně ztrácet, se letos pokusili upozornit vládu také zástupci firem i zaměstnanců a vyzvali kabinet k okamžitému jednání.Podle šéfa Hosporářské komory Zdeňka Zajíčka je situace opravdu vážná, ještě ale máme šanci s tím něco udělat: „Dokázali jsme to v devadesátých letech, kdy jsme byli po listopadu 1989 premianti Evropy. Přišla generace podnikatelů, byznysmanů, ale i osobností společenského života, kteří měli představu, kam jít, vložili do toho obrovskou energii. My jsme z toho těch 30 let žili a teď se to vyčerpalo. Proto je potřeba si znovu říct, pojďme znovu to nakopnout, pojďme dál.“Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Česko na předcovidovou úroveň letos už nedostane. Odborníci zemi navíc předpovídají slabý hospodářský růst i v příštím roce. Že půjde o rok těžkých výzev hlásá ostatně i průmysl, který se několik měsíců v řadě potýká s propadem a od ledna ho navíc čeká skokové zdražení energií.Zaslouží si Česko opravdu tak špatné hodnocení? Proč se o problémech tuzemské ekonomiky začalo intenzivně mluvit až v poslední době? A jaký na ně má Hospodářská komora recept?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle nejnovějšího průzkumu České školní inspekce v testech z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvních ročníků středních škol. O soudobém dění se totiž učí málo nebo vůbec. Co s tím mohou učitelé dělat?Hostem speciálního natáčení Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl Roman Göttlicher, učitel ze Střední průmyslové školy, obchodní akademie a jazykové školy ve Frýdku-Místku a letošní vítěz mezinárodní soutěže Global Teacher Prize pro nejinspirativnější učitele.Podle nedávného zjištění České školní inspekce (ČŠI) se v českých školách neučí moderní dějiny dostatečně. Asi 70 procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. Chtěly by proto na studium více času. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech přitom neučí až dvě třetiny pedagogů.Zlepšit to doteď pomáhal třeba projekt Dějepis+ zaštítěný odborníky z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu. Ten ale letos končí.„Každá doba měla, má, bude mít své výzvy. A o to je důležitější, abychom jako učitelé měli kvalitní podporu, abychom se síťovali, abychom vytvářeli nějaké profesní učící se komunity. Protože já potřebuju podporu, potřebuju inspiraci, potřebuju sdílení a s tímhle tím jde všechno snadněji,“ komentoval situaci ve školství Roman Göttlicher.Školní inspekce na tristní stav výuky soudobých dějin upozornila v době, kdy české školy čeká v důsledku plánovaných škrtů mimo jiné i omezení počtu vyučovaných hodin. Ministerstvo školství totiž plánuje snížit strop odučených hodin, které bude ředitelům proplácet. V praxi by to mohlo znamenat méně seminářů, dělených hodin, výuky druhých cizích jazyků nebo méně času pro nadané studenty. Případně méně času na přípravu na přijímačky a maturity.Jak vlastně dnes nejlépe učit o našich dějinách? Co z historie dnešní děti zajímá? A je na tom naše školství opravdu tak špatně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Robert Fico se počtvrté stal premiérem a Evropa čeká, nakolik změní politické směřování Slovenska. Už stihl přijít s ostrým výpadem proti médiím i neziskovým organizacím, chce brzdit vojenskou pomoc Ukrajině. Co Slovensko čeká?Hostem speciálu Ptám se já je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si do Česka ve čtvrtek přijela připomenout výročí 17. listopadu.Slovenská prezidentka navštívila Prahu ve stejný termín i v předchozích dvou letech, kdy uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě a setkala se s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku s hlavou státu nevynechala ani tentokrát. Se svým partnerem Jurajem Rizmanem dorazila dopoledne na Pražský hrad, kde ji přivítal Petr Pavel s manželkou Evou. V plánu má opět také uctění památky sametové revoluce na Národní třídě.Čaputová dorazila do Česka necelé dva měsíce po předčasných parlamentních volbách na Slovensku, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Nová vláda staronového premiéra ve svém programovém prohlášení, které v těchto dnech projednává slovenská sněmovna, plánuje mimo jiné zvýšení daní, vyšší finanční podporu důchodců i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.Fico, který je premiérem už počtvrté, také dlouhodobě vystupuje proti médiím a nevládnímu sektoru. Jeho kabinet už oznámil, že chystá například rozsáhlé škrty v podpoře nevládních organizací. Čtyřem redakcím včetně nejsledovanější televize Markíza chce také zamezit vstupu na úřad vlády. Což zkritizovala opozice i prezidentka Čaputová.Co čeká Slovensko pod další Ficovou vládou? Co od něj můžeme čekat my? A jaké výzvy před Evropu kladou současné krize na Ukrajině a v Izraeli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká národní banka se rozhodla pro velmi opatrné uvolňování měnové politiky. I v listopadu nechala úrokové sazby na sedmi procentech a naděje, že tak konečně zase začnou zlevňovat peníze, opět odsunula. Proč se rozhodla sazby držet?Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait.Česko se stále jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Německý deník Die Welt tento týden dokonce označil Českou republiku za „skutečně nemocného muže Evropy“, který je lapen v průměrnosti.A podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu se na předpandemickou úroveň určitě nedostaneme ani letos, a zřejmě ani příští rok, kdy se očekává jen slabý hospodářský růst. Za jeden z faktorů zadušení ekonomiky přitom odborníci považují i příliš brzké zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.Přestože část trhu jejich první snížení už očekávala, bankovní rada ČNB zatím ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.Jaké pro to má důvody? Jak rychlý pokles pak máme čekat? A opravdu nebrzdí drahé úvěry až přespříliš českou ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Některé školy zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, jejich učitelé budou stávkovat. Odbory žádají po vládě víc peněz pro školství. Podle koalice ale pedagogům jako jedněm z mála příští rok stoupnou platy. O čem stávka je?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.Odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol na pondělí 27. listopadu. A už oznámily, že pokud se do ní školy nějakým způsobem zapojí, budou o tom muset informovat tři dny dopředu, aby měli rodiče čas se připravit.„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ prohlásila tento týden Seidlová.Cílem stávky je získat víc peněz do rozpočtu školství na příští rok. Ministr Mikuláš Bek (STAN) se chce se zástupci odborů setkat znovu příští týden. Zároveň slibuje, že se pokusí vyjednat s koaličními lídry do rozpočtu rezortu pět miliard korun navíc.Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice řekl, že stávku respektuje, ale zároveň se ohradil, že požadavky odborů jsou nefér směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.Postačí odborům hrozba stávkou, nebo budou děti 27. listopadu opravdu doma? Jakou má zatím protest podporu? A jde odborům jen o platy?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos končí vládní zastropování cen energií a stát navíc ukončí výjimku, kdy za spotřebitele platí poplatek za obnovitelné zdroje. Firmy i lidé se proto děsí, kam jim příští rok vyšplhají účty za energie. Jaká bude realita?Hostem Ptám se já je investor, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Domácnosti i firmy se opět obávají vysokých faktur za energie. Ty by měly podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od ledna podražit. Stát končí s doplácením na energie, a ERÚ proto musí do regulační složky ceny pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.Plán vyděsil domácnosti a hlavně firmy. Představitelé vlády hned začali uklidňovat, že o výrazné navýšení ve skutečnosti nepůjde. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) už také apeloval na ERÚ, že musí pro snížení regulované složky ceny elektřiny udělat maximum.Jak ceny energií porostou? Je možné se na kolísání jejich cen nějak připravit? A kdy bude Česko energeticky soběstačné?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká ekonomika zůstává poslední v Evropě, která se ještě nedokázala vrátit na předcovidovou úroveň. Ke špatným číslům se přidaly zprávy o možném strmém růstu cen za energie v příští roce. Bude muset stát firmám opět pomáhat?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Ceny energií příští rok nejspíš zdraží. Stát už na ně totiž nebude doplácet. Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s tím oznámil, že musel do regulační složky energií pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. To začali okamžitě hlasitě kritizovat jak opoziční politici, tak zástupci průmyslu.Bouři protestů začal uklidňovat premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent: „Cena silové elektřiny neustále klesá, lidé tak budou platit převážně jako letos, nebo maximálně v průměru o jednotky procent více. Žádné navýšení o desítky procent nehrozí, žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak lže a šíří paniku.“Jak náročnou situaci před sebou tuzemské podniky mají? A kdy se nám konečně podaří odrazit ode dna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Potraviny v Česku po mnoha měsících mnohdy strmého růstu zlevňují. A Ministerstvo zemědělství nezapomíná zdůrazňovat, že na tom má zásluhu. Jak se budou ceny potravin vyvíjet dál? Co chystá rezort, aby se situace zase nezhoršila?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).Některé potraviny v tuzemských obchodech dál zlevňují. Podle posledních dat Eurostatu nabralo zlevňování v Česku nejvýraznější tempo v celé Evropské unii. Ministr Výborný to v uplynulých týdnech vysvětloval nadprůměrnou sklizní i svým tlakem na velké obchodní řetězce.Zástupci osmi z nich na jednání na Ministerstvu zemědělství už ujistili představitele vlády, že do cenovek se od Nového roku také propíše chystané snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S přesunutím potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž počítá projednávaný konsolidační balíček.Výborný zopakoval, že jeho rezort netvoří ceny v obchodech, chce ale dál pracovat na tom, aby se českému zákazníkovi zajistil přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. „Je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice spotřebitelům, česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti,“ uvedl Výborný. „Musíme se bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.“Jaká témata chce ministr s řetězci řešit v dalších měsících? Jak dlouho ještě budou lidé jezdit nakupovat za hranice? A jak to bude se zdaněním tichého vína?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Loni vznikli. Letos na jaře převzali štafetu protivládních demonstrací. Psalo se o nich jako o možné konkurenci pro SPD a částečně i pro ANO. Podpora strany PRO ale drhne, opustila ji část vedení. Co chce dělat v europarlamentu?Hostem Ptám se já byl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.Loni na jaře převzal Rajchl se svou novou politickou stranou štafetu od organizátorů protivládních demonstrací. A požadoval po vládě rychlé změny s tím, že protestní akce nestačí a musejí přijít nátlakové akce po celém Česku. Jeho nástup tehdy zneklidnil mimo jiné parlamentní hnutí SPD, které se rozhodlo do příštích voleb spojit s Trikolorou.Na avizované generální stávky a větší blokády úřadů ale nedošlo. A podpora PRO od léta chladne. Na poslední demonstraci v září přišly podle policie desítky tisíc lidí. Kvůli názorovým sporům z vedení strany také nedávno odešli klíčoví lidé.Proč projektu Jindřicha Rajchla klesá podpora? Proč nedotáhl své sliby o nátlakových akcích na vládu? A co by chtěl dělat v europarlamentu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spolu postaví v eurovolbách jednotnou kandidátku. Šéfové stran si prosadili to, proti čemu mnozí v jejich frakcích už měsíce brojí. Jak bude fungovat kandidátka lidí s často opačnými názory na klíčové momenty evropské politiky?Hostem Ptám se já byl europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS).I nadále společně. Navzdory názorovým rozdílům půjde koalice Spolu do voleb do Evropského parlamentu s jednotnou kandidátkou.Podle opozičního hnutí ANO trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společnou kandidaturou rezignuje na program a spáchá podvod na voličích. Skeptičtí jsou i někteří příznivci ODS. Mezi nimi i bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který označil společnou evropskou kandidátku za nepřijatelnou.K hlasitým odpůrcům patřil v posledních měsících i sám Alexandr Vondra. Ten ale nakonec jednotné kandidátce Spolu bránit nebude. Odkazuje přitom na programové desatero, které si strany schválily: „Převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat. My jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, tak zjistíte, že odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím.“Jaké má společná kandidátka výhody a nevýhody? Co máme v kampani čekat? A jak by měla Evropa pokračovat v podpoře Izraele a řešení migrační politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].