Ptám se já, Marie Bastlová

České zdravotnictví sledujeme skoro každodenně kvůli pandemii covidu a teď mu připravila další zatěžkávací zkoušku válka na Ukrajině. Je české zdravotnictví dostatečně připraveno na příjem uprchlíků i nových lékařů a zdravotníků?Hostem Ptám se já byl šéf České lékařské komory Milan Kubek.Lidé prchající před válkou na Ukrajině, kterých je v Česku asi 300 tisíc, se díky speciálnímu vízu dostávají do systému veřejného zdravotního pojištění a mají nárok na zdravotní péči. Personálu je ale dlouhodobě málo, proto teď ministerstvo řeší, jak dostat do nemocnic ukrajinské lékařky a lékaře co nejdřív.Oficiální proces uznání lékařského diplomu z tzv. třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii, je totiž poměrně zdlouhavý a také drahý. Ministerstvo zdravotnictví proto uvažuje, že by se lékařky z Ukrajiny mohly dostat na lůžková oddělení, aniž tento proces podstoupí. Dohlíželi by na ně ovšem čeští kolegové a kolegyně. S návrhy na zjednodušení složité byrokracie přichází i Česká lékařská komora.Protnou se představy jejího vedení a vlády? A jak na kvalitu českého zdravotnictví dopadne snížení plateb za pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko zažívá rekordní inflaci: V únoru vystoupala nad 11 procent. Česká národní banka tak znovu sáhla po zvyšování úroků. Pomůže? A kde všude pocítíme zvyšující se ceny?Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí pro 15 tisíc lidí. Ukazují to čísla exekutorské komory, ze kterých vyplývá, že akce skončila hluboko za očekáváním. Politici ale čísla exekutorů kritizují – prý jsou úmyslně zavádějící. Jak užitečné milostivé léto bylo?Hostem Ptám se já byl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík.Z malých dluhů, které nabobtnaly na obří, zpět na nulu. Díky oddlužovací akci Milostivé léto - při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem - se 15 000 lidí úplně zbavilo exekucí. Stát odpustil penále celkem u 42 000 exekucí za 1,55 miliardy korun, uvedla Exekutorská komora.Podle exekutorů to je málo. Teoreticky bylo podle nich bylo možné stopnout 1,3 milionu exekucí. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům zase tvrdí, že čísla předložená komorou jsou neúplná a nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat údajně chtějí relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce.Jak užitečné Milostivé léto bylo? Neblokovali ho sami exekutoři? A je dobré ho opakovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo školství připravuje plán, jak zapojit ukrajinské žáky do českého školství. V době, kdy vyšla najevo zpráva, že šéf resortu je v možném střetu zájmů. Jak plánuje situaci vyřešit?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Do Česka už přišlo kolem čtvrt milionu lidí, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Z toho dětí a mladých do osmnácti let je víc než sto dvacet tisíc. Kromě bydlení a práce proto koaliční vláda řeší akutní problém, jak co nejlíp otevřít české školy ukrajinským žákům a studentům. Na poslední schůzi kabinet rozhodl, že resort školství kvůli tomu dostane navíc přes pět miliard korun.Vyčleněné peníze jsou určené na adaptační kurzy, lekce češtiny nebo na odbornou asistenci ve třídách a psychologickou pomoc. Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky dlouhodobě, přitom vládu vyzývají, aby jednala rychle a řešení problému neodsouvala až od příštího školního roku.Otázkou je i to, jak tyhle snahy ovlivní osobní problém šéfa resortu školství Petra Gazdíka, který stále drží poloviční podíl v jedné ze zlínských firem, jak uvedl Deník N, což podle zákona o střetu zájmů nejde dohromady s ministerskou funkcí. On sám tedy tvrdí, že na to zapomněl a věc vyřeší.Jak je možné, že ministr Gazdík zapomněl na své zapojení v soukromé firmě? A jaké konkrétní kroky podniká ministerstvo k zapojení ukrajinských dětí do českého školství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spor o ruskou školu v pražské Bubenči by měla řešit vláda. Praha 6 by v ní ráda poskytla zázemí ukrajinským dětem. Jak toho chce docílit?Hostem Ptám se já byl starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. (Upozornění: V živě vysíleném rozhovoru zazněly vulgární výrazy.)Až na vládní úroveň se dostal spor o jednu školu v pražské Bubenči. Budova totiž patří ruské ambasádě a je prázdná od loňska, kdy musela republiku opustit řada pracovníků velvyslanectví. „Čištění ambasády“ následovalo po odhalení, že za útokem ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby.Poslanec a starosta šesté pražské části Ondřej Kolář navrhuje, aby se škola otevřela ukrajinských žákům a studentům. Oslovil kvůli tomu ruského velvyslance – a jak se dalo čekat, bez úspěchu.Nápadu se ovšem úplně nechytilo ani české ministerstvo zahraničí. Ministr za Piráty Jan Lipavský upozorňuje, že školu není možné využít bez souhlasu ruské ambasády. Česko by prý porušilo mezinárodní právo. Pražský magistrát chce proto vyzvat vládu, aby připravila zákon, který by majetková práva ruského velvyslanectví omezil.Opravdu resort zahraničních věcí vymýšlí hlavně důvody, proč nápad nejde uskutečnit? Nebo už sledujeme začátek kampaně před podzimními komunálními volbami, které se nevyhnou ani Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Rusku mizí liberální média a od března platí v Ruské federaci zákon, který za informování o válce na Ukrajině zavádí vysoké tresty, včetně až 15 let za mřížemi. Jak tvrdou rukou vládne Vladimir Putin zemi?Hostem Ptám se já byla novinářka Lenka Kabrhelová, jež pro Seznam Zprávy připravuje nový podcast.V Rusku tento týden skončilo poslední velké nezávislé médium – noviny Novaja gazeta. Redakce, kterou vede nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, oznámila, že list přestává vycházet v tištěné podobě i na internetu. Důvodem je výstraha od ruského cenzurního úřadu.V Rusku už přestala fungovat v podstatě veškerá liberální média a mezi mnoha lidmi, kteří federaci opouštějí, je také řada novinářů. Od začátku března totiž platí v zemi zákon, jenž umožňuje uvalit mnohaleté tresty za informování o ruské invazi na Ukrajinu.Zatímco v samotném Rusku sledujeme, jak se oficiální garnitura snaží umlčet kritické hlasy za každou cenu, v zahraničí se rodilí Rusové proti invazi hlasitě ozývají. Podobné je to i v Praze, kde se toto pondělí účastnilo protiválečného pochodu na tři tisíce lidí.Lze z ruských médií sledovat už jen kremelskou propagandu? A jak se proměňuje pohled Rusů na válku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Reportéři Seznam Zpráv Janek Kroupa a Jan Novák strávili čtyři dny a tři noci s rozvědno-diverzní jednotkou obávaného pluku Ajdar. Kdo jsou jeho členové? Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Reportéři Seznam Zpráv se v pátek vrátili už z druhé cesty na Ukrajinu. Mimo jiné strávili několik dní s jednotkou obávaného pluku Ajdar, jeho činnost popsali v reportáži.Bataliony a různé bojové pluky na Ukrajině přitom fungují už několik let. Jejich příslušníci jsou často laici, bojovníci, kteří prosluli mnoha odvážnými akcemi. Skupiny, které vznikly po ruské anexi Krymu, jsou ale často i kontroverzní - zakládali je lidé, z nichž mnozí neměli daleko od nacismu, některé čelily nařčení z mučení zajatců i válečných zločinů. Teď jsou ale součástí sil, které na Ukrajině bojují proti Rusku.Jak operují na frontové linii? A kdo jsou vlastně muži, kteří se vrhají do nejnebezpečnějších vojenských operací? A kam se po měsíci posunula situace na Ukrajině z pohledu novinářů na místě? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda má nového zmocněnce pro média a dezinformace. Jde o reakci na sílící vlnu cílených falešných zpráv z Ruska. Jak zmocněnec zasáhne? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.Kvůli sílícím dezinformacím z Ruska, jež mají za cíl oslabit i mezinárodní ukotvení České republiky, schválila vláda koncem března vznik nového speciálního zmocněnce. Ten má koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí, a boj proti dezinformacím tak zefektivnit.Že se od začátku války na Ukrajině zvýšil počet dezinformací v Česku, potvrdil i datový analytik František Vrábel. Podle něj stát dosud v boji proti nim a vzniku tzv. ruské páté kolony příliš nedělal.Jak chce vláda s dezinformacemi bojovat? A jak dlouho zůstane zablokována část dezinformačních webů? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou první týdny po zásadním rozvolnění covidových opatření. Počty nových případů ale pořád stoupají i nad deset tisíc za den. Máme nad covidem vyhráno, nebo se může situace ještě zlomit? Hostem Ptám se já je náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.Už měsíc a půl se Češi nemusejí prokazovat covid pasy ve službách a restauracích a téměř čtrnáct dní už nemusejí mít až na výjimky respirátory uvnitř budov. Povinné není už ani testování ve školách a firmách, i přesto stále poslední denní nárůsty nakažených přesahují deset tisíc. Podle březnového prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by přitom respirátory v MHD nebo zdravotnických zařízeních mohly zmizet už v průběhu dubna.Vedle vysokých čísel nákaz navíc stále stojí nízký počet proočkovaných proti koronaviru – v tuzemsku jich je stále jen 65 % obyvatel a počty nově vakcinovaných dramaticky klesají. A vzhledem k válce na Ukrajině to navíc není aktuálně jen koronavirus, který před Ministerstvem zdravotnictví stojí. Až tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka zatím přišli, potřebují zdravotní péči a jiní naopak řeší možnosti rekvalifikace, aby se do českého zdravotního systému mohli sami zapojit.Jak hodnotí současný stav boje s pandemií Válkův náměstek a nezapomnělo se na nákazu ve vládních kruzích příliš rychle? A jak je české zdravotnictví připraveno na příliv nových pacientů, ale i sil z Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka /KDU-ČSL/.Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek - nejmíň tři tisíce korun na měsíc.Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde vzít v napjatém rozpočtu peníze? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.„Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská letadla stále bombardují ukrajinská města a obrázky mrtvých civilistů i zničených budov dokumentují pokračující invazi. Jak ruská armáda postupuje a jak se Ukrajině daří bránit?Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.V kontextu současného dění na Ukrajině má utrpení jméno Mariupol. Ukrajinský prezident přirovnal situaci města k blokádě Leningradu za druhé světové války. Na obléhání přístavu, kde už více než dva týdny strádá na čtyři sta tisíc lidí, se podle Volodymyra Zelenského bude vzpomínat i po staletích jako na válečný zločin.Ruská armáda v posledních dnech navíc bombarduje obytné bloky a centra i dalších ukrajinských měst. Po zemi ale příliš nepostupuje. Na jihu získala dvě větší města: Cherson a Melitopol. Spojení ruské pevniny s Krymem ale brání právě ukrajinské síly v Mariupolu.Moskva se snaží získat psychologickou výhodu, když tvrdí, že na Ukrajině použila střely Kinžal, které se někdy zahrnují mezi sonické střely, tedy takové, které dosahují rychlosti pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Proti takovým zbraním přitom neexistuje žádná účinná obrana.I přes tyto zprávy nicméně platí, že Kremlu se nedaří postupovat podle původních plánů. A množí se zprávy o problémech ruských jednotek, jež trápí nedostatek paliva i jídla a hlavně nečekaně silný odpor ukrajinských obránců podpořený západními zbraněmi.Jaký je současný stav bojů v zemi? A co jsme se dozvěděli za necelý měsíc od útoku na Ukrajinu o ruské armádě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko je podle premiéra Petra Fialy na hraně toho, kolik dokážeme přijmout ukrajinských uprchlíku. V zemi jich je více než čtvrt milionu. Jak se o uprchlíky dokáží postarat kraje?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Do Česka za posledních pár týdnu dorazilo už přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. Státní správa a kraje teď musí vyřešit, jak se o ně postarat. Jak jim sehnat důstojné bydleni, zajistit příspěvky na živobytí, dát možnost práce a dětem školu.Nelze přitom zapomínat na to, že do země teď ve velké míře proudí vzdělaní lidé, kteří nebyli zvyklí být bez prostředků a závislí na cizí pomoci a s tím souvisí mnoho zásadních témat - kdo a kde uprchlíky ubytuje, jak jim pomoci s prací, jak je uchránit před podvodníky nebo lidmi, kteří by na nich chtěli bohatnout.Podle sociologa Dana Prokopa je klíčové, jak dobře ukrajinské uprchlíky začleníme do společnosti. Pokud se to podaří, i nám samotným by to mohlo významně pomoci.Jak dobře jsou kraje připraveny na příliv dalších uprchlíků z Ukrajiny? Chystají se na jejich začleňování a jak dobře zvládá situaci koordinovat vláda?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ se snaží zastavit ruské tažení na Ukrajině prostřednictvím sankcí a obchodní izolace Ruska. Kreml se ale zatím odradit nenechal. Mají dosavadní restrikce dostatečnou sílu, aby vedly k zastavení bojů, nebo je dokážou bohatí Rusové obcházet?Hostem Ptám se já je novinářka Pavla Holcová.Po bombardování divadla v přístavu Mariupol, kde se podle dostupných zpráv skrývaly stovky civilistů, zase sílí diskuse, jestli by měly západní země chránit ukrajinské nebe před ruskými nálety. A taky, jestli ukrajinská armáda získá letouny NATO.V každém případě se zatím Západ usnesl pouze na sankcích a omezeních obchodu, které by měly Rusko izolovat od zbytku civilizovaného světa a donutit Kreml, aby zastavil vojenské tažení proti svému sousedovi. To se ovšem, alespoň zatím, nestalo.Je tedy otázkou, jestli jsou sankce dostatečné nebo jestli jsou ruští oligarchové a blízcí Vladimira Putina stále schopni je obcházet. A to i díky faktu, že v evropských zemích působí firmy s nejasnými majiteli, napojené právě na kremelské kruhy.Mezinárodní skupina investigativních novinářů už několik let mapuje pohyby nejasného ruského kapitálu, který se velkém legalizuje v evropských zemích, včetně Česka. Prý tady prali peníze příbuzní Vladimira Putina nebo ruská tajná služba FSB.Jak velký objem peněz ruských oligarchů je aktuálně v Česku? A jak efektivně je omezují západní sankce a zmražení majetků?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Česka míří denně tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Před vládou je tak složitý úkol – najít dlouhodobé řešení, jak jim pomoci a začlenit je do společnosti a života. Na co vše by měl takový plán myslet?Hostem Ptám se já byla socioložka Marie Jelínková.Vláda dnes rozhoduje o další pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl už předem, že ve hře je nařízení uvolnit veškeré dostupné státní ubytovací kapacity. Podle informací už do Česka přicestovalo skoro čtvrt milionu běženců, většinou žen a dětí. Nejvíc – přes 42 tisíc – se jich zaregistrovalo v Praze.Odborníci navíc odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště až půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí.Vedení hlavního města apeluje na stát, aby vytvořil udržitelný systém pomoci a přerozdělování lidí z Ukrajiny mezi jednotlivé kraje, jinak hrozí, že matky s dětmi budou muset přespávat na ulicích, v parcích nebo ve vlacích.Jak dobře je Česko připravené na příliv válečných běženců? A v čem je současná migrační vlna odlišná od těch předchozích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pomoc Ukrajině už Češi vybrali před dvě miliardy korun a řada z nich se rozhodla pomoci i na místě. Vyjeli tam i čeští záchranáři z Medical service Davepo. Jaká konkrétní pomoc je nejvíce potřeba?Hostem Ptám se já byl vedoucí Davepo Medevac David Veselý.Sedm záchranářů ze společnosti Medical service Davepo vyrazilo jen pár dní po začátku ruské agrese proti Ukrajině do nemocnice ve střední části Ukrajiny. Ve třech sanitních vozech dovezli různý zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a léky, které předali místním zdravotníkům. A také učili místní, jak zajistit první pomoc zraněným, aby si zvládli poradit i bez přítomnosti záchranářů.Teď je zdravotnický tým na několik dní zpět v Česku a chystá se už na svoji druhou cestu. Kolik a jaké pomoci tentokrát do místa válečného konfliktu dovezou? A jak riskantní je pomoc na místě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeká nás, Evropu, velká změna v přístupu k zajištění dodávek energie? A jak rychle jsme schopni odstřihnout se od dodávek ruských surovin? Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo.Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česko žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.A ve snaze snížit závislost unijních zemí na ruském plynu a ropě se do hry dostal i návrat uhlí, navzdory čerstvému varování OSN, že dopady klimatické změny se zhoršují.Premiér Petr Fiala zatím tvrdí, že Česko chce hlavně stavět další jaderné bloky a podporovat obnovitelné zdroje. Je ale otázkou, jak rychle je země schopná obejít se bez ruského plynu, čím je možné ho nahradit a jestli si na vyšší ceny energií, ale i pohonných hmot musíme zvyknout.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko ovládla nevídaná solidarita se zemí, která se ze dne na den ocitla ve válce. Humanitární organizace shromáždily na finančních sbírkách víc než miliardu a pět set tisíc korun a denně přibývají další miliony. Kde pomáhají?Hostem Ptám se já byl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.Ruská armáda se nerozpakuje bombardovat ani takové cíle, jako je například porodnice v Mariupolu, kde skončily pod sutinami i děti, jak uvedl na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. Zemi kvůli přímému ohrožení i neúnosným životním podmínkám opustilo podle informací OSN už na dva miliony lidí.Část z nich míří také do Česka, kde úřady vydaly zatím víc než 90 tisíc speciálních víz. A celkem by tu mělo být už víc než 150 tisíc uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Naprostá většina Čechů – celých 85 % – přitom schvaluje, že se země lidí prchajících před válkou ujímá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu European National Panels.A ohromná solidarita s utečenci je znát i na ochotě jednotlivců přispívat na různé způsoby pomoci. Vybrala se už víc než miliarda a půl a neziskové organizace, různé spolky, či kraje a města můžou proto rychle zasáhnout tam, kde je to nejvíc potřeba. Například na účtu společnosti Člověk v tísni se shromáždila víc než miliarda a tři sta tisíc korun. Proto je možné vypravovat speciální vlaky s materiální pomocí do zkoušených ukrajinských měst a zpátky vozit lidi hledající bezpečí za hranicemi.Jak těžké je dostávat pomoc těm, kteří to potřebují, v zemi, kde se ruští vojáci nerozpakují pálit na civilisty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čína je údajně připravená zprostředkovat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, alespoň to tvrdí její ministr zahraničí. Jakou roli může hrát velmoc v řešení ruské agrese vůči Ukrajině?Hostem Ptám se já byla analytička Sinopsis Kateřina Procházková.Podle čínského ministra zahraničí Wang I je Čína ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. Prohlásil to na Národním lidovém kongresu v Pekingu. Zároveň ale nezpochybňuje, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává. Zapojit Čínu do vyjednávání jako jednu z možností vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.Ukrajinští a ruští představitelé za sebou mají už několik kol jednání. Svět šokovala především situace, kdy ruská armáda opakovaně nedodržela klid zbraní podél únikových cest z dobývaných měst pro civilisty, které si Kyjev s Moskvou vyjednal. Putin navíc trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy.Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany. Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Mimo to ale nesouhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko a dál se zemí obchoduje.Jakou roli může ruský soused přinést v současné válce? A lze dosavadní přístup Číny považovat opravdu za neutrální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předsedkyně Sněmovny i předseda Senátu se odmítly zúčastnit předávání státních vyznamenáním prezidentem. Vadí jim Zemanův příklon k Rusku. Ale nejen ten.Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.František Chábera, zpěvák Karel Gott, herečka Jiřina Bohdalová nebo generál Heliodor Píka. To jsou jen některé z osobností, které současný prezident v pondělí večer vyznamenal. Celkem jich bylo 66 a pozornost vzbudilo rozhodnutí dekorovat i současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak Miloš Zeman vysvětlil ve svém projevu, ocenit tím chce odvahu a statečnost ukrajinského lídra, který navzdory nebezpečí dál zůstává v Kyjevě obléhaném ruskou armádou.Ceremonie ovšem budila kontroverze ještě před svým začátkem. Potom, co Rusko napadlo Ukrajinu, kritizovaly některé osobnosti Miloše Zemana za jeho dlouhodobé proruské postoje. Skupina disidentů, včetně například Anny Šabatové nebo Petra Pitharta, vyzvala současnou hlavu státu dokonce k abdikaci. A pondělní ceremonie se rozhodli neúčastnit někteří politici a političky - například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo právě místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Otazníky nad vztahy ústavních činitelů vyvolalo navíc i nedávné prohlášení advokáta prezidenta Miloše Zemana Marka Nespaly, který v pořadu Ptám se já oznámil, že prezident plánuje podat trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Co jsou hlavní důvody, proč politici předávání vyznamenání bojkotovali? A je prezidentův názorový obrat ve věci Ruska dostatečně důvěryhodný? A co říká Pekarová na stíhání exposlance TOP 09 Dominika Feriho?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské úřady od minulého týdne zrušily činnost nezávislých liberálních médií a zablokovaly některé sociální sítě. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě. Jak složitá je situace pro novináře, kteří se snaží ruským občanům přinášet nezávislé informace?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora Echa Moskvy Tatiana Felgengauer.Liberální nezávislá média v Rusku – internetová televize Dožď a také rozhlasová stanice Echo Moskvy – musela v minulém týdnu zastavit svou činnost. Zablokovaly je ruské úřady a stanice Echo Moskvy dokonce oznámila svůj konec.Bez práce je tak nyní zástupkyně šéfredaktora rozhlasové stanice Tatiana Felgengauer, která se už v minulosti podílela na protestech proti zmanipulovaným volbám a je dlouhodobě terčem útoků ruského režimu ze strany státní propagandy.Tatianu Felgengauer v roce 2018 zařadil časopis Time mezi osobnosti roku. Před pěti lety ji přepadl přímo v redakci ozbrojený muž a pobodal ji do krku a ona se přesto okamžitě, jak to bylo možné, vrátila k práci a znovu začala vysílat. A podobně přistupuje i ke zrušení stanice Echo Moskvy – dál publikuje videa na svém youtube kanálu a snaží se ruským občanům radit, jak se vyhnout dezinformacím a pracovat s nezávislými zdroji mimo kanály ruských státních médií.Její práce je o to těžší po tom, co dolní komora ruského parlamentu koncem minulého týdne uzákonila tresty za šíření dezinformací a lživých zpráv o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za ně až 15 let vězení a podle Felgengauer zatím ani novináři, ani běžní občané nemají ponětí o tom, jak bude zákon vymáhán.Jak neprostupná je informační blokáda v Rusku? A jak se lidé, kteří o to stojí, dostávají k ověřeným zprávám?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny zatím přicházejí zprávy o ostřelování civilních cílů. Ruská armáda dokonce střílí na lidi snažící se opustit třeba obléhaný přístav Mariupol, nedaří se udržet dohodnutý humanitární koridor.Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a v minulosti i poradce ministra obrany Milan Mikulecký.„Dejte mi letadla, pokud nemáte sílu a vůli uzavřít nebe,“ vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní společenství, aby mu pomohlo chránit zemi před ruskými vzdušnými útoky. Ruská armáda útočí čím dál častěji nejen na vojenské a strategické, ale i na civilní cíle a dodržovat se nedaří ani dohodnuté humanitární koridory. Jeden má fungovat v těžce zkoušeném přístavu Mariupol.Podle OSN zahynulo ve válce už skoro čtyři sta civilistů, z toho na čtyři desítky dětí. Vladimir Putin trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy. Kyjev se ale vzdát nehodlá a Volodymyr Zelensky vyzývá politiky západního světa, aby dali rozkaz k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, nebo aby alespoň dodali tamní armádě letadla a zpřísnili sankce.Jak dlouho dokáží za těchto okolností ukrajinští vojáci vzdorovat ruské přesile? A může nebo měla by být reakce Západu na ruskou agresi tvrdší a důraznější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, ovládly v noci čtvrtek ruské jednotky. Obsazení elektrárny předcházelo ostřelování a požár. Jaká je aktuální situaci v okolí elektrárny?Hostem Ptám se já je šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Osmý den války na Ukrajině vyděsila svět zpráva o ostřelování a následném požáru Záporožské jaderné elektrárny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Ukrajinská strana informovala, že nejdřív kolem půlnoci přišel ruský útok a následoval požár, který hasičům nebylo zprvu umožněno uhasit.V průběhu čtvrtečního dopoledne přišly zprávy o tom, že ruské vojsko jadernou elektrárnu obsadilo. Dle slov ředitele elektrárny nebezpečí radiace nehrozí a její zaměstnanci dál zůstávají na místě a kontrolují stav bloků.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem Záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, „bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy". Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové ale mají lidé sledovat zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která situaci v elektrárně sleduje.Jak velké riziko může obsazení elektrárny Rusy přinést? A podařilo se aktuální rizika dostat od kontrolu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už osmý den pokračují boje o Ukrajinu, v obklíčení je město Mariupol a Rusové mají pod kontrolou i strategický přístav Cherson. Putinovy jednotky zabraly i Záporožskou jadernou elektrárnu. V jak krizové situaci Evropa je a odpovídá Západ dostatečně razantně? Hostem Ptám se já byl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.Zatímco probíhají diplomatická jednání mezi lídry Ruska a Ukrajiny, země se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ruský vyjednávač Vladimir Medinskij.Západ dosud tlačí na Rusko sankcemi, vojensky se ale na potlačení ruské agrese vůči Ukrajině podílet nehodlá. A obavy ve čtvrtek ráno navíc rozvířila informace o útoku ruských jednotek na Záporožskou jadernou elektrárnu, kdy během ruského ostřelování vypukl požár a hasičům nebylo okamžitě umožněno jej uhasit. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nazval akt „jaderným terorismem“.Kam až ruská agrese zajde? A jak svět může Rusko zastavit? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jak takové vyšetřování probíhá? A podaří se prezidenta země dostat před soud?Hostem Ptám se já byla prokurátorkou někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a současná žalobkyně na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně Anna Richterová.Ruská armáda na Ukrajině útočí nejen na vojenské, ale i na civilní cíle a na historické památky, včetně památníku holocaustu v Kyjevském Babím Jaru. Tam nacisté zavraždili v září 1941 za pouhé dva dny víc než 33 tisíc lidí židovského původu.Zástupci justice se vyjadřují k možnosti postavit Vladimira Putina před soud a z válečných zločinů ho obvinil například britský premiér Boris Johnson. Na Mezinárodní soudní dvůr se už obrátila samotná Ukrajina a Mezinárodní trestní tribunál v Haagu začal prošetřovat podezření z páchání válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.Je jasné, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo? A jaké kompetence má Mezinárodní trestní tribunál v Haagu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Proti invazi na Ukrajině bojuje svět sankcemi proti Rusku, blokací proruských webů i vyvracením dezinformací. Ruská propaganda je přesto v plné síle. Jak působí na ruské občany? A jaký je jejich postoj v válce? Hostem Ptám se já byl publicista Jiří Just žijící v Moskvě.Rozsáhle sankce, zablokované globální aplikace, pád rublu i plán na odstřižení ruských bank od systému SWIFT komplikuje každodenní život běžných Rusů. Svět na ruskou invazi reaguje silnými kroky dopadající na ruskou ekonomiku a na mnohých místech v zemi dál pokračují protesty proti válce na Ukrajině.Zatímco se Putinův režim snaží nevoli obyvatel potlačovat, o válce se v tamních médiích mlží a potlačují se i média, která nedrží linii Kremlu. V úterý tak ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy nebo internetové stránky televize Dožď.Jaké jsou aktuální nálady v Moskvě? A jak "úspěšně" režim potlačuje hlasy proti invazi? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miloš Zeman se zřejmě bude opět soudit. Podá trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Hostem Ptám se já byl advokát Marek Nespala, který zastupuje prezidenta Miloše Zemana.Prezident Miloš Zeman vnímá okolnosti jeho podzimních zdravotních problémů a s nimi spojené hospitalizace, jež vedly k úvahám o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, jako „jistý pokus o puč“. V rozhovoru pro MF Dnes nevyloučil, že si tato věc vyžádá právní řešení.Jako „pokus o puč proti prezidentovi“ označili už dříve debaty nad možností aktivace článku č. 66 ústavy právě i prezidentův advokát Nespala nebo šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář.Už před časem Zeman kvůli výrokům o stavu jeho zdraví podal žalobu na psychiatričku Džamilu Stehlíkovou. Bývalá ministryně pro lidská práva zveřejnila loni v říjnu v souvislosti se Zemanovým zdravotním stavem mimo jiné to, že abstinence prezidenta v nemocnici vedla k náběhu na delirium tremens.Není chyba prezidenta, že jeho kancelář o jeho zdravotním stavu dostatečně nekomunikovala? V čem a kde přesně měla být poškozena prezidentova práva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské vojsko se dál brání silnější a vybavenější ruské armádě. Obránci dokázali udržet Kyjev a také Charkov na východě země, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a přímo do centra města. Jak úspěšně Ukrajina vzdoruje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK.Ani šestý den od začátku invaze se ruské armádě nedaří dostat pod kontrolu hlavní město Ukrajiny. Ke Kyjevu se aktuálně blíží více než šedesátikilometrový vojenský konvoj s těžkou technikou, lehkou pěchotní výbavou i cisternami s palivem.Objevují se spekulace, že se chystá blokáda ukrajinské metropole. Ruská vojska dál útočí na těžce zkoušený Charkov, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a množí se zprávy o civilních obětech. Mezinárodní trestní tribunál proto začne brzy vyšetřovat podezření na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.Jak lze hodnotit dosavadní průběh bojů? A lze z posledního dění vyvozovat, že taktika Kremlu není úspěšná?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měla by Evropa žádost Ukrajiny vyslyšet? A co přijetí brání?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.Ukrajina dlouhé roky usiluje o přijetí do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Dosud ale žádný plán kroků k přijetí země do institucí nebyl přijat. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v souvislosti se současnou ruskou invazí Unii urguje, aby zemi mezi své členy přijala.„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí Zelenskyj.Podle Zelenského je Ukrajina západním partnerům vděčná, že solidárně stojí po jejím boku. Prezident ale už dříve řekl, že když vzkázal Západu, kdo Ukrajině vojensky pomůže a kdo bude garantovat její vstup do Aliance, zůstal bez odpovědi. Rusko však radikálně odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení.Pomáhá Evropa Ukrajině dostatečně? A mělo by Česko podpořit žádost Ukrajiny o vstup do EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí na mnoha místech silným útokům ruské armády ze všech směrů. Podle dostupných zpráv se kromě hlavního města Kyjeva bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti. Do Kyjeva se snaží dostat i reportéři Seznam Zpráv. Jaká je situace v jeho blízkosti?Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes 350 mrtvých včetně desítek civilistů a na 1600 zraněných z řad Ukrajinců. Zemřelo podle ní také asi 5300 ruských vojáků. Kvůli bojům z Ukrajiny uprchlo už přes 300 tisíc lidí, většina do Polska.Podle svědectví reportérů ukrajinská města a jejich obyvatelé využívají každou chvíli k tomu, aby zpevnili obrannou linii před očekávaným útokem. Staví barikády, hloubí zákopy nebo připravují Molotovovy koktejly, které jsou municí pro civilní protiruský odpor.Jakou obranu před invazí volí běžní Ukrajinci? A co právě nyní nejvíce chybí místním obyvatelům?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politici po celém světě se předhání v tom, kdo ostřeji odsoudí ruský útok na Ukrajinu a kdo nejostřeji tituluje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jenže konkrétní činy za slovy kulhají. Mocnosti nejsou ochotné přijmout nejtvrdší sankce a odstřihnout Rusko od světových trhů, tedy od systému SWIFT. Proč nejsou světové sankce dostatečné?Hostem Ptám se já byl europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.O balíku dosud nejtvrdších sankcí jednali ve čtvrtek večer lídři zemí EU, během pátku pak seznam doplňovali diplomaté. Opatření mají oslabit ruský finanční či energetický sektor.Postihy mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Měly by omezit ruský přístup ke kapitálu a zasáhnout až 70 procent ruského bankovního trhu.Sankce se dotknou i prezidenta Vladimíra Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova osobně. Unie oběma zmrazí majetek. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.Jaké sankce by zapůsobily nejvíc? A reaguje Západ ekonomicky na ruskou agresi dostatečně silně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Probíhá druhý den ruského útoku na Ukrajinu. Pod palbou jsou nejenom vojenské objekty, ale i civilní. Na Ukrajině přibývá zraněných a mrtvých. Jak zemi může pomoci české zdravotnictví?Hostem Ptám se já byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/.Vláda už včera rozhodla, že pro Ukrajince a lidi pobývající na Ukrajině, kteří do Česka přijedou kvůli invazi Ruska, nebudou platit zákazy a povinnosti, které jinak musí splnit turisté ze třetích zemí, kteří vstupují do ČR. Ministerstvo chce také zjednodušit uznávání kvalifikace ukrajinských zdravotníků pro práci v Česku, kteří budou muset kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině uprchnout.Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc na Twitteru uvedl, že je Česká republika připravena Ukrajině poskytnout humanitární pomoc z programu MEDEVAC, který zahrnuje vyslání lékařských týmů, pomoc s obnovou lékařské infrastruktury i přímou pomoc uprchlíkům. Zatím ale není jasné, kdy pomoc začne a jak rozsáhlá může být. Ve hře je i přijímání zraněných Ukrajinců z válečného konfliktu, na pacienty se už chystá třeba Fakultní nemocnice v Hradci Králové.Jak velkou pomoc může Česko nabídnout? O kolik pacientů se čeští lékaři dokáží postarat? A jak se v nemocnicích budou moci zapojit zdravotníci, kteří by případně prchali z Ukrajiny?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy. Pod útokem je i hlavní město Kyjev. Jaká je aktuální situace v metropoli?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor webu Voxpot Vojtěch Boháč.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generální štáb ukrajinské armády hlásí, že hranice překročily už dvě třetiny nashromážděných ruských vojsk. Cílem jsou hlavně východoukrajinská města Charkov a Doněck a vojáci míří i na jih země. Klíčový bude ale boj o hlavní město Kyjev. Hostem Ptám se já byl český novinář v Kyjevě Tomáš Vlach.Podle nejnovějších zpráv se v obytné čtvrti na severu Kyjeva ozývá střelba. Ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky. Střelba se podle inofmací médií ozývá už také u vládní čtvrti v centru ukrajinské metropole.Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly za poslední den zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů. Prezident země Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že od začátku ruského útoku přišlo o život nejméně 137 ukrajinských občanů a zraněno jich bylo přes tři sta.Jaká je aktuální situace v hlavním městě Ukrajiny? A co jeho obyvatelé očekávají v nejbližších hodinách? Poslechněte si celý rozhovor reportérem, který se nachází ve vlaku mířícím z Kyjeva.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny celý den přicházejí zprávy o tuhých bojích. Světoví politici se scházejí u mimořádných jednání a hledají způsob, jak zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Jaké budou nejbližší kroky NATO?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Severoatlantická aliance aktivovala plány, které vojenskému velení umožňují přesouvat vojenské síly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Posílené má být zejména východní křídlo NATO a na pátek je svolaný virtuální summit aliančního vedení.Kyjev už připravuje všeobecnou mobilizaci a volá zahraničí o pomoc. Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že svět dluží Ukrajině bezpečnost, protože ke globálnímu míru přispěla už v první půlce devadesátých let, kdy se vzdala jaderných zbraní.Jak moc je Západ odhodlaný pomoci Ukrajině v odporu vůči ruské agresi? A je NATO připravené podpořit ukrajinskou obranu silou?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko zaútočilo nad ránem na Ukrajinu. Okupační armáda postupuje podle dostupných informací z několika směrů a letectvo bombarduje hlavně důležité vojenské uzly.Podle svědectví z místa může mít brzy Ukrajina problém s nedostatkem munice, což by mohlo přinést další komplikace. Prezident Volodymyr Zelensky se podle agenturních zpráv zároveň chystá navrhnout parlamentu schválení všeobecné mobilizace.Vojenskou agresi mezitím odsoudili zástupci západních zemí a velvyslanci NATO na mimořádném dopoledním jednání oznámili další posílení hlavně východního křídla aliance.Svůj omyl už připustil i český prezident Miloš Zeman, který v dnešním projevu uvedl, že se mýlil, když minulý týden prohlásil, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Hlava státu v prohlášení řekla, že „se jedná o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy“.Podaří se Západu zatlačit na Vladimira Putina tak, aby z cizího území stáhl své vojáky? A jak překvapivá vůbec invaze na Ukrajinu je?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské síly ve čtvrtek brzy ráno napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska, po tom, co prezident Putin vyhlásil „speciální vojenskou operaci“. Jaká je aktuální situace v zemi?V Ptám se já odpovídal zpravodaj ČRo na Ukrajině Martin Dorazín.Rakety v prvních hodinách zasáhly města na Donbasu, jako jsou Kramatorsk, Slovjansk a Mariupol. Cílem je i druhé největší město Charkov, města Dnipro, Oděsa a další. A právě v Mariupolu je i reportér Dorazín.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V posledních týdnech se Česko baví exkurzí do zločinu devadesátých let. Jeho podoby se ale v posledních dekádách proměnily a změnily se také elitní policejní útvary nasazované na nejtěžší a složité kauzy.Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.Dříve protikorupční jednotka se před skoro šesti lety sloučila s protimafiánskou do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dostaly tehdy jednoho šéfa a širší pole působnosti.Přestože bylo tehdy spojení hodně kritizované, na kontě má policejní centrála aktuálně i takové kauzy, jako jsou brněnská Stoka, případ bývalého místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra nebo kauza Vrbětice, která sahá až na Pražský hrad.Skartování tajné zprávy k zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu, při nichž zemřeli dva lidé, prošetřuje aktuálně v prezidentské kanceláři Národní bezpečnostní úřad. Že důležitý dokument zmizel, zjistili jako první detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.Co detektivové z NCOZ o Vrbětické kauze zjistili a co o ní naopak ještě nevědí? Jak se policistům pracuje na kauze, která je tak velmi citlivá jako Vrbětice? A jak dobře nový policejní orgán funguje?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Týden po tom, co primátor Prahy Zdeněk Hřib navštívil Kyjev, čelí Ukrajina reálné hrozbě invaze ruské armády, jejíž vojáci už vstoupili na území na Donbase. Jak plánuje Praha podpořit ukrajinskou metropoli?Hostem Ptám se já je primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hrozba války na samých hranicích Evropy se zvýšila poté, co Vladimir Putin poslal na povstalecká ukrajinská území vojáky a uznal jejich nezávislost. Západ hledá dostatečně ráznou odpověď, na které by se dokázal shodnout a taky způsob, jak co nejúčinněji pomoci Ukrajině. Do téhle diskuse se zapojilo i vedení hlavního města a primátor před pár dny odletěl do Kyjeva, aby o napjaté situaci jednal se starostou Vitalijem Kličkem.Zatímco se primátor Prahy snaží podpořit ukrajinskou metropoli, ve vedení té pražské to začíná skřípat. Vážnou ránu dosavadnímu politickému svazku Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu v hlavním městě, zasadilo rozhodnutí TOP 09 kandidovat na podzim s ODS a lidovci. Zatím TOP 09 spolupracuje se Starosty ve Spojených silách, teď ale její pražský šéf Jiří Pospíšil kroky svých dosavadních partnerů čím dál častěji kritizuje.Dokáže ještě dosavadní pražská koalice najít společné politické cíle? A jak úzká je spolupráce Prahy a Kyjeva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovnu minulý týden podruhé zablokovalo hnutí SPD. Tomio Okamura šest hodin řečnil u pultíku, jen aby zkomplikoval schválení novely pandemického zákona. Proč se vládní většina neuměla bránit?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).Jednání Poslanecké sněmovny se v minulém týdnu opět rekordně protahovalo. Ačkoliv novela pandemického zákona sice nakonec v pátek prošla hlasy poslanců koalice, hlasování předcházely hodiny projevů předsedy SPD Tomia Okamury, kterými v úterý jednání Sněmovny blokoval.Šéf opoziční SPD po pátečním hlasování předeslal, že chystá právní stížnost nejen na znění pandemického zákona, ale také na průběh jeho projednávání. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) totiž úterní Okamurovo vystoupení přerušil s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.Měl by se jednací řád Sněmovny proměnit? A proč se vládním poslancům nepodařilo získat pro pandemický zákon podporu Senátu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeští hokejisté propadli na olympijském turnaji v Pekingu. Po zoufalých výsledcích nepostoupili ani do čtvrtfinále, zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v historii a na hráče i funkcionáře se snesla drtivá kritika fanoušků i expertů. Co s tím?Hostem Ptám se já byl prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.O zklamání z výsledků českých hokejistů se ale nemluví pouze v souvislosti s posledními zimními olympijskými hrami v Pekingu. Kvůli neúspěchu na hrách se ale začalo hovořit o možném konci trenéra reprezentace Filipa Pešána. Tím se má zabývat výkonný výbor během příštího týdne. Podle šéfa svazu ledního hokeje Krále je ale výměna trenéra na místě.Tomáš Král naopak nevidí chybu na straně svazu. Ten podle něj nestojí za výchovou mladých hokejistů a kluby jsou ty, které musí reprezentaci dodat hráče. Sám Král je přitom ve vedení organizace už celých čtrnáct let. „Problém je, že se nám nedaří ovlivňovat práci trenérů v klubech, jak bychom si přáli,“ vysvětlil v rozhovoru.O setrvání Krále v čele hokeje se jednalo loni na podzim, poté, co deník Sport přinesl zprávy o jeho spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou před rokem 1989. Král nejdříve tvrdil, že ve funkci setrvá, nakonec ale řekl, že letos v červnu skončí. „Není mi nepříjemné o tom mluvit. Byl jsem na vojně, tam, kde jsem byl. U vojenské kontrarozvědky jsem byl sedm měsíců, na nikoho jsem nedonášel. A nerozhodl jsem se pod tlakem,“ bránil se v rozhovoru.Nebojí se, že šéf hokejového svazu, že může jeho minulost český hokej poškodit? A jak vrátit český hokej na světovou úroveň?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček čelí opět kritice kvůli výrokům o lidech žijících ve vyloučených lokalitách. Vnímá svoje slova jako chybu? Hostem Ptám se já byl ombudsman Stanislav Křeček.Ombudsman Stanislav Křeček se znovu dostal do sporu se zástupci romské komunity. Tentokrát kvůli své reakci na aktuální zprávu o situaci v takzvaných vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování informuje, že z výsledků dvou rozsáhlých šetření se jako největší problémy jeví chudoba, exekuce, vysoká nezaměstnanost a taky diskriminace.Podle veřejného ochránce práv je příčinou malá ochota obyvatel vyloučených oblastí změnit svůj život k lepšímu. Za neutěšené životní podmínky si, jak píše Stanislav Křeček ve svém blogu, můžou tito lidé v první řadě sami. Tvrdí navíc, že příslušníci romské menšiny nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí.Proti těmto názorům se hlasitě ozvala nezisková organizace Romodrom, která působí ve vyloučených lokalitách. Její ředitel Nikola Taragoš chce dokonce usilovat o změnu na postu ombudsmana.Není to přitom poprvé, kdy se ombudsman vyjadřoval kontroverzně o Romech. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí.Uvažuje Křeček o rezignaci? A nelituje zpětně svých slov? Poslechněte si celou epizodu.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda ruší jedno protipandemické opatření za druhým. Po upuštění od prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělané nemoci, končí i plošné testy a brzy i karantény. Správný krok nebo risk?Hostem Ptám se já byl vedoucí epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.Tento týden končí povinnost plošného testování ve firmách a školách a od soboty by dokonce už nemělo být nutné zůstávat v karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem. To vše v době, kdy země stále zaznamenává nižší desítky tisíc nových nákaz denně a tisíce reinfekcí.I přesto premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že na začátku března už by mohly zůstat povinné prakticky jen respirátory na určitých místech. Česko tím prý následuje země, které se taky rozhodly rozvolňovat a vracet se do normálu.Často jde ale o státy, které mají vyšší proočkovanost než Česká republika, kde je naočkováno stále necelých 65 % populace a vypadá to, že další Češi se od očkování příliš nehrnou.To, že situace není zcela bez rizik ukazuje i situace v nemocnicích, kde stále přibývají stovky hospitalizovaných s koronavirem denně a také desítky lidé denně na nemoc stále umírají.Nespěchá vláda s rozvolňováním příliš? Má plán pro případ, že by se epidemie znovu zhoršila? A existuje plán pro případ, že na podzim zasáhne další koronavirová vlna?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minisérie České televize oživila příběhy tváří českého podsvětí devadesátých let. Řada z polistopadových kauz ale zůstává dodnes nedořešena.Hostem Ptám se já byl bývalý vyšetřovatel Jaroslav Hruška.Šestnáct let od vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka Česko stále nezná jejího pachatele. Příběh krále organizovaného zločinu, ale i jeho spolupracovníka Antonína Běly nebo bývalého majitele Discolandu Sylvie Ivana Jonáka a dalších představitelů porevolučního kriminálního podsvětí ale znovu vzbudily zájem s úspěchem seriálu České televize Devadesátky a dokumentárního cyklu Polosvět, který popisuje pozadí a především vyšetřování organizovaného zločinu devadesátých let.Hned první díl šestidílného dokumentu se věnuje vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka z roku 2006, kterou se i přes mimořádné nasazení vyšetřovatelů dodnes nepodařilo uspokojivě dořešit.Mezi tehdejšími vyšetřovateli byl rovněž Jaroslav Hruška. Ten se stal vedoucím speciálního týmu POKR, který vraždu kmotra podsvětí a dalších asi 35 podezřelých úmrtí dostal za úkol rozkrýt.Proč některé případy z přelomu tisíciletí nebylo možné dodnes objasnit? A jak se organizovaný zločin proměnil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejvyšší správní soud má od minulého týdne nového předsedu, stal se jím soudce Karel Šimka. Jak plánuje soud vést a co říká na rušení opatření vlády?Hostem Ptám se já je nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.Nejvyšší správní soud nedávno opět rozvířil debaty o kvalitě právního rámce, na kterém vláda staví protiepidemická opatření. Na začátku minulého týdne totiž zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vyhověl tak výhradě ženy z Brna.Než rozhodnutí soudu vešlo v platnost, vláda sama oznámila, že od čtvrtka 10. února soudem napadená opatření zruší a certifikáty už Češi nebudou při vstupu do podniků a služeb potřebovat. Rozhodnutí soudu prý krok jen urychlilo, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).Nešlo ale o jedinou změnu, která se v minulém týdnu na půdě brněnského soudu udála. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu 2. února jmenoval do funkce jeho předsedy soudce Karla Šimku. A mimo jiné varoval před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti.Podle hlavy státu tyto tendence kazí renomé soudní soustavy a vedou k „poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu“. Zemanovi vadí ale i to, že soudu trvá vyřizování kauz, které v současné době trvá asi 270 dnů.Jak dobře Nejvyšší správní soud odvádí svoji práci? A stačí české právo na řešení koronavirové krize?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Novela pandemického zákona dorazila do Senátu a opět vyvolala nevole skupiny protestující proti protiepidemickým opatřením. Ta dorazila do Prahy už ve středu večer. Co je jejím cílem?Hostem Ptám se já je analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Parlamentní komory schvalují novelu pandemického zákona v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. A ani rozvolnění platící od čtvrtečního rána neodradilo odpůrce opatření od protestů. Iniciativa Chcípl PES svolala demonstraci na pražský Klárov v blízkosti senátních budov. Konvoj aut z různých koutů republiky dorazil do Prahy už ve středu večer.Odpůrci přijetí předlohy opakovaně demonstrovali už při jejím sněmovním projednávání. Rozruch vyvolalo především, když vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon.Zpočátku se přitom iniciativa Chcípl PES bila za fungování hospod během covidových vln. Přerostla ale ve hnutí, jež organizuje odbory, pořádá demonstrace a mluví i o organizaci generální stávky. V jejím pozadí jsou naštvaní podnikatelé, ale i postavy krajní pravice.Co mají členové Chcípl PES společného? A jak nebezpečné může být jejich působení pro vnímání společnosti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].