Ptám se já, Marie Bastlová

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Jen dva politici letos v krajských volbách dokázali výrazně vybočit z jinak slabého volebního výsledku koalice Spolu a navzdory nepopulární vládě zvítězili. Jde úspěšný recept z regionu překlopit na celostátní úroveň?Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako o možném kandidátovi na celostátního lídra lidovců. Současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka čelí kritice kvůli dlouhodobě nízkým preferencím. Zda bude opět kandidovat na předsedu strany, oznámí až po druhém kole senátních voleb, které se konají o víkendu. Co by měly vládní strany začít dělat jinak? Má koalice Spolu budoucnost, nebo jde o vyčpělý koncept? A vynese volební úspěch Jana Grolicha na post předsedy lidovců? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda prochází po víkendových volbách krizí. Koalici opouští Piráti, poté co premiér z kabinetu vyhodil jejich předsedu. Uvnitř Spolu navíc stoupá nervozita po slabém volebním výsledku. Je projekt Spolu vyčpělý, nebo má šanci?Hostem Ptám se já byl ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Vládní pětikoalice zažívá otřes. Kabinet opouští Piráti kvůli rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ke konci září vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Fiala už poslal oficiální návrh na odvolání Bartoše prezidentu Petru Pavlovi. Důvodem jsou nevyřešené problémy s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ministr na starosti.Ministerstvo pro místní rozvoj by měl dočasně řídit lidovecký vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Koordinaci problematické digitalizace stavebního řízení převezme tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Zbylé strany vládní koalice měly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly nejdříve řešit rozdělení ministerstev, teprve poté personální obsazení.Vládní koalice i po odchodu Pirátů, kteří mají čtyři poslance, udrží ve dvousetčlenné Sněmovně většinu 104 hlasů. S těmi Stanjura počítá i pro schválení státního rozpočtu na příští rok. Ten ve středu i přes třenice v koalici kabinet schválil. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 241 miliard korun. Ten je proti původním plánům o 11 miliard vyšší, většina půjde na škody po povodních, jedna miliard pak na prostředky pro vysoké školy.Má koalice Spolu šanci uspět za rok ve volbách? Co pro to musí a může udělat vláda? A je tak velký deficit pro ministra financí zklamáním?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko má za sebou největší politický otřes za dobu vlády Petra Fialy. Poté, co se premiér rozhodl vyhodit z kabinetu Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení, Piráti zřejmě z vlády odejdou úplně. Co bude dál?Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Hnutí ANO s velkým náskokem vyhrálo krajské volby, hned v několika regionech získalo až kolem 45 procent hlasů. Vládní Spolu daleko zaostalo a Piráti propadli zcela. Proč vládní strany neuspěly? A jaký rozpočet kabinet nachystal?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Generálka na sněmovní volby vládě nevyšla. Do krajských zastupitelstev lidé ve velkém volili raději opoziční hnutí ANO. Pětikoalice má teď rok na přesvědčení voličů, aby se opět přiklonili na její stranu. Ovlivnit nálady ve společnosti může výrazně i to, kolik a komu stát v příštím roce přidá, nebo naopak ubere. Návrh státního rozpočtu na příští rok i novelu toho letošního by měla vláda schvalovat ve středu. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní počítá s deficitem o deset miliard vyšším.Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska udělal kabinet chybu, že už vyčerpal většinu vládní rozpočtové rezervy: jinak by ji mohl použít k rychlejšímu řešení škod po povodních. Kalousek se na tom shodl s exministrem financí Ivanem Pilným (dříve ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce. Současný šéf státní kasy se podle nich při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.Jak velká „nevýhra“ je pro vládní koalici Spolu výsledek voleb? Proč tak fatálně propadli Piráti? A je chystaný rozpočet předvolební, nebo je to rozpočet vlády, která chtěla zodpovědně hospodařit?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Výsledek krajských voleb je prohrou vládní koalice. Hnutí ANO nezvítězilo jen ve třech z třinácti krajů, kde proběhlo hlasování. Co teď čeká pětikoalici?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo o 114 krajských zastupitelů na celkových 292). Vyhrálo i ve Středočeském kraji, ale tam se druhé hnutí STAN pokusí zopakovat koalici se Spolu. „Jsme dva nositelé té sněmovní většiny. Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby to dopadlo jakkoliv jinak,“ řekl ke středním Čechám Lacina.Výsledek krajských a senátních voleb je podle Laciny vzkazem pro vládní koalici: „Je to jasný signál nejen pro nás, ale hlavně pro kolegy ze Spolu, případně pro Piráty, aby o ty voliče zabojovali.“A připomněl, že je to podle něj STAN a jeho kampaň, která začal videem s předsedou Vítem Rakušanem, která ukazuje možnou cestu pro ostatní vládní strany. „Mohli bychom být vzorem pro ostatní koaliční strany, aby za to vzali podobně,“ myslí si Lacina.Jak by měly vládní strany uspět ve sněmovních volbách? Jaká je teď pozice Starostů ve vládě? A měl by premiér vyhodit Piráty z vlády?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO. Zabodovalo v deseti regionech a už nyní má jistotu, že minimálně ve dvou z nich ho nemohou další strany obejít. Hnutí se dařilo také v senátních volbách. S kým chce ANO vládnout?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo 114 krajských zastupitelů na celkových 292). V Moravskoslezském a Karlovarském kraji získalo dokonce nadpoloviční většinu hlasů a nebude tak snadné ho při sestavování vlády v kraji obejít.Nejlepší pozici má hnutí Andreje Babiše i po prvním kole senátních voleb, ve kterém lidé zvolili hned pět senátorů (o zbylých 22 křeslech se rozhodne za týden). ANO získalo 2 senátory a má 19 kanditátů postupujících do druhého kola, tedy nejvíc ze všech uskupení.Andrej Babiš označil výsledek za krásný a chtěl by ho zopakovat ve sněmovních volbách v příštím roce. Vyzdvihl přitom vítězství hnutí ve Středočeském kraji, kde podle něj odvedl na posledním místě kandidátky skvělou práci místopředseda ANO Karel Havlíček (toho voliči svými hlasy vynesli do první pozice). „Karel je Bůh. To, co udělal ve Středočeském kraji, je neuvěřitelné. Odmakal to hospodu po hospodě, on to dal,“ prohlásil šéf hnutí.Zda ANO ve středních Čechách povládne, ale jisté není. Druhé hnutí STAN ho nechce pustit do vedení kraje a už nabídlo spolupráci třetí koalici Spolu. „Pokud někdo zásadním způsobem zvítězí, tak by se mělo reflektovat to, co ti lidé (voliči) řeknou. A konečně, podívejte se na současnou vládu a pětikoalici. Zvítězilo hnutí ANO a pětikoalice nás přebouchala. Tomu rozumím matematicky. Ale podívejte se, jak se jim to vymstilo,“ komentoval to Havlíček. Zopakoval, že on sám hodlá zůstat v celostátní politice.ANO slíbilo vracet voličům, co jim vláda vzala - co to bude? S kým chce v krajích vládnout? A podaří se hnutí rozleptat spolupráci pětikoaličních stran ve Středočeském kraji?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Zaplavené obce mají posledních 24 hodin na to, aby připravily víkendové volby. Vláda rozhodla, že se odkládat nemají, s organizací pomohou hasiči a policie. Jak vypadá příprava v Krnově, který patří mezi povodní nejvíce postižená místa?Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa.Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich silách. A naopak zkritizovali vládu za to, že se rozhodla, že se i přes stále napjatou situaci o víkendu uskuteční krajské a senátní volby. „Jsme v situaci, kdy bojujeme o přežití, a máme organizovat volby,“ kritizoval rozhodnutí vlády starosta Krnova Tomáš Hradil.Stihne Krnov volby zajistit? A jak se vedení radnice vyrovnává s kritikou za povodně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Účet za extrémní povodně v Česku se podle prvních odhadů vyšplhá do desítek miliard korun. Vláda už proto požádala o unijní pomoc. Jak evropské peníze nejlépe využít? A co nám může přinést nové portfolio v Evropské komisi? Hostem Ptám se já byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Úspěch, zklamání, překvapení - reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité. Místo silných ekonomických rezortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství. Rozhodnutí šéfky komise překvapila i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru.„Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a docela detailně jsme si povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně,“ řekl Vondra. „Když jsem se v úterý velmi brzo ráno dozvěděl o té změně, byl jsem překvapen.“ Zatímco opozice ihned vytkla kabinetu, že Česko mělo velké očekávání, ale dostalo jen málo viditelné a nedostatečně silné portfolio (padaly i výrazy jako navoněná bída nebo políček do tváře), Vondra vyzdvihl, že to pro nás může být příležitost: „Z mocenského nebo finančního hlediska je to suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlovi Teličkovi, Vladimírovi Špidlovi.“Skutečně získalo Česko silné portfolio, jak tvrdí zástupci koalice? Je, nebo není takové portfolio selhání české diplomacie? A není chyba, že vláda neodložila víkendové volby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají? Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř. Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat). Jak bylo Polsko na velkou vodu připravené? A jak ke katastrofě přistupuje politická reprezentace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala?Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit. Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pět dnů předem se Česko chystalo na extrémní povodně, které ještě ničí východ země. Vláda varovala obyvatele, aktivovala protipovodňová opatření a povolala veškeré složky integrovaného záchranného systému. Jak situaci zvládá?Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česko dál bojuje s ničivými povodněmi. Podle Ústřední povodňové komise, v jejímž čele je ministr životního prostředí, bude ještě do středy pršet na jihu Čech. Pozor proto bude třeba dávat na zvýšení hladin na Lužnici, Malši a Otavě. Třetí stupeň povodňové aktivity trvá na desítkách míst v republice, v povodí Odry ještě voda zůstává na úrovni padesátileté vody, hladiny tam už nicméně klesají.Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.O pomoci zaplaveným oblastem bude v pondělí večer mimořádně jednat vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli uvedl, že škody po záplavách budou mimořádné. Stát se chce na jejich odstraňování podílet ve spolupráci s obcemi a kraji. Kabinet by měl také řešit zajištění krajských a senátních voleb, které by se měly konat v pátek a v sobotu.Dokázala vláda reálně zmírnit dopad extrémních dešťů a snížit ztráty na životech nebo škody? A jak teď i v budoucnu přistupovat k lidem, kteří odmítají včasné evakuace a pak přetěžují záchranáře?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Od posledních velkých povodní dalo Česko na ochranu před vodou desítky miliard korun. Budovalo pevné i mobilní zábrany, ochranné zóny, upravovalo toky a mnoho dalšího. Jak a kde zábrany zafungovaly při letošní povodni?Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česká televize přichází v posledních měsících o výrazné tváře. Z obrazovky postupně zmizeli z různých důvodů Marek Wollner, Jakub Železný a Nora Fridrichová. Brzy bude končit moderátorka Bára Černošková i další. Co se v ČT děje? Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Jan Souček.„Atmosféra v České televizi je lepší než před rokem. To, co se o televizi píše a někdy i říká v jiných médiích, vypadá velmi dramaticky. Uvnitř Kavčích hor je to řádově klidnější. To rozechvění, když jsem před rokem nastupoval, co to vlastně bude znamenat, bylo podle mě u lidí většinou větší, než je nějaká nejistota dnes,“ odmítl mediální spekulace o vypjaté atmosféře v ČT její generální ředitel. Stejně tak popřel, že by se chystaly nějaké změny v pořadu Otázky Václava Moravce. „Pocit Václava Moravce o nějaké napjaté atmosféře je spíš vyvolaný tím, že v řadě médií od mého zvolení je neustále znovu a znovu a znovu nastolována otázka a zpochybňována budoucnost Václava Moravce,“ řekl Souček. V souvislosti s Českou televizí nicméně stále doznívá náhlé rozhodnutí jejího vedení zrušit publicistický pořad 168 hodin Nory Fridrichové, který televize vysílala 18 let. Důvodem byly podle Součka problémy v redakci pořadu a porušování kodexu ČT. Katalyzátorem pro konec relace pak měla být „masturbační“ konverzace mezi Fridrichovou a Markem Wollnerem zveřejněná v bulváru. Sama dramaturgyně a moderátorka 168 hodin naznačovala, že za ukončením pořadu mohou být politické tlaky. Nečekaný krok, které vedení televize udělalo, řešila na mimořádné schůzi i Rada ČT. Místo 168 hodin ČT v neděli večer (tedy v divácky oblíbeném čase, takzvaném second prime timu) prozatím vysílá seriál Strážmistr Topinka. To se podle generálního ředitele změní od 6. října, kdy televize nasadí nový publicistický pořad. Jak bude vypadat a kdo ho bude moderovat, Souček představí příští týden nejprve radním ČT: „Byl bych rád, když Rada České televizi byla natolik vtažená do zániku 168 hodin, aby byla taky první, kdo ode mě dostane tuhle informaci.“Nehrozí, že by ČT byla pod politickými tlaky? Vrátí se na obrazovky Jakub Železný? A co televizi čeká v příštím roce? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko má šanci získat v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by podle kuloárních informací mohl řídit mezinárodní obchod. Jak se Česku unijní vyjednávání zatím daří?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.Složení nové Evropské komise bychom se měli dozvědět příští týden v úterý (tedy o necelý týden později, než se čekalo). K pozdržení oficiálně došlo z procesních důvodů, čeká se totiž na schválení slovinské kandidátky v tamním parlamentu. Šéfka komise Ursula von der Leyenová zároveň získala čas, aby mohla dořešit tolik diskutované rozdělení portfolií. V souvislosti s českým kandidátem na eurokomisaře, současným ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN), se stále spekuluje o třech oblastech: energetika, obchod nebo vnitřní trh. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy by Česko mohlo skutečně takto silné porfolio konečně získat: „Česko poprvé tahá za delší konec provazu. Myslím, že hodně tomu pomáhá úspěšně české předsednictví, ale i to, že vláda v čele s Petrem Fialou se chová velmi rozumně. Je na straně těch, kteří chtějí vždycky najít nějaké řešení. A možná i při vědomí toho, že mezi top 10 komisaři jsme neměli nikdy dost silné portfolio, i trošičku funguje argument, že už je taky čas.“Nemůžeme pořád dávat peníze jenom zemědělcůmMožnou Síkelovou agendou by se v roli eurokomisaře pro obchod mohla stát dlouho připravovaná dohoda s Latinskou Amerikou nebo dotace zemědělcům. „Nemůžeme pořád tolik peněz dávat jenom zemědělcům. Všichni chápou, že tohle nemůže dál pokračovat, musíme financovat úplně jiné věci. Takže tady na jednu stranu je snaha zemědělců odporovat volnému obchodu (a dohodě s Latinskou Amerikou), zároveň budou zemědělci muset bojovat za zachování dotací, které mají,“ vysvětloval Prouza, podle kterého bude úkolem pro novou komisi výdaje EU přeskládat. Bude Síkela řídit energetiku, obchod nebo něco úplně jiného? Jaké má vztahy s šéfkou Evropské komise? A co nebo kdo brzdí snižování cen potravin v Česku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Od letošního května Česko oficiálně nemá svého velvyslance v Moskvě. Nový, kterého se rozhodla vláda vyslat, zatím nemá souhlas. Jak funguje velvyslanec v zemi, která Česko označuje za nepřátelský stát?Hostem Ptám se já je bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Vítězslav Pivoňka skončil jako velvyslanec v Moskvě letos v květnu. Na postu byl od roku 2018, ale od roku 2022 pobýval v Praze a Česko od té doby zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu v současnosti vede chargé d'affaires Jan Ondřejka. Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí. Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se pak ještě zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. O možném nástupci Vítězslava Pivoňky se kvůli přetrvávající ruské agresi hodně debatovalo. Prezident Petr Pavel na konci června uvedl, že už podepsal dokument zahajující proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. S obsazením tohoto důležitého postu ale nepočítá „v řádu týdnů ani jednotek měsíců“.Diplomat Pivoňka upozornil, že brzké zlepšení západních vztahů (včetně těch našich) s Moskvou očekávat nelze: „Teď jsme v červených liniích, kdy je prezident Putin akademickou obcí a některými politiky přesvědčován, aby použil taktickou jadernou zbraň. Aby ukázal, že Rusko neblafuje. Protože my ho nebereme vážně. Jsme v situaci, kdy jsme nejblíž použití taktické jaderné zbraně. Rusko pro nás bude hrozbou už napořád, bude hrozbou pro naše děti.“ V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Kdy bude mít Česko v Moskvě opět svého velvyslance? A blíží se případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat? Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kvůli ztrátám kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod. Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválila vláda ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. „Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odkoškodné Ludvík. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojistění dostanou podporu poloviční. Jak se letošní mrazy promítnou do tuzemského trhu s ovocem? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Digitalizace stavebního řízení jako jeden z hlavních projektů vlády se ani po dvou měsících od spuštění pořádně nerozběhla. Úředníci stavebních úřadů jsou naštvaní, opozice tepe vládu a i ministři začínají být nervózní. Co s tím?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr místního rozvoje a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Se systémem digitalizace stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jeho spuštění 1. července. I přes průběžné opravy hlásí jeho uživatelé potíže dál. Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše je ale vše v zásadě funkční. Konkrétní závady, na které si aktuálně stěžují někteří úředníci, se mají odstranit v řádu dní.„Ať už je to systém pro úředníky, tak systém pro ty, kteří staví, tak oba ty systémy běží a plní zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci s tím v tuto chvíli v některých operacích mají více práce, to je pravda,“ prohlásil s tím, že v současné době stavební úřady v Česku pracují s 16 tisíci žádostmi, 2 tisíce jsou už uzavřené. Bartoš také zopakoval, že odložení celé digitalizace nebylo možné. Peníze na projekt šlo čerpat z evropských fondů (konkrétně z Národního plánu obnovy), ale za podmíky, že ke spuštění systému dojde v letošním třetím čtvrtletí.Kabinet původně dal svému vicepremiérovi pro digitalizaci čas na zprůchodnění celého systému do konce prázdnin. Jak řekl v Ptám se já ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), lhůta se teď ještě posouvá o dva až tři týdny. Pak by se mohlo řešit případné setrvání Pirátů ve vládě. Zda problémy s digitalizací Pirátské straně zasádně uberou politické body, nechtěl její předseda hodnotit. „Má to své bolesti, já jsem bojovník, tak prostě jdu a dodávám. Když před sebou máte těžký úkol, tak s ním prostě bojujete. Na nějaké plakání moc času není. Jde o to splnit úkol, který jsme slíbili v maximální možné míře, co to jde. V tom mají Piráti svědomí čisté, že jsme nic nedělali jenom naoko a do těch těžkých věcí jdeme. Ať pak zhodnotí lidé, jestli ta snaha byla dostatečná nebo to pochybení bylo na naší straně,“ uzavřel debatu Bartoš. Proč ministr Bartoš tak nepřipravený systém vůbec spustil? Byl se podívat, jak ho zvládají úředníci na stavebních úřadech? A jak dlouho zůstanou Piráti ve vládě?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministr financí zveřejnil návrh státního rozpočtu. I když vláda jednala za zavřenými dveřmi, aby měla klid na dohodu, ministři se o peníze začali hned veřejně hádat. Jak jednání dopadnou? A kdo a kolik dostane příští rok přidáno?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Resort financí navrhl na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun (tedy o 22 miliard nižším, než s jakým se počítá pro letošek). Premiér Petr Fiala (ODS) návrh pochválil s tím, že kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství nebo obrany. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně právě na investice.Okamžitě se ovšem ozvali Piráti, kteří označili plány šéfa státní kasy za nepřijatelné. Pirátský předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení a očekává další jednání. O změnách v návrhu rozpočtu chtějí mluvit i další ministři. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal navíc jednotky miliard na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. Přesnou částku ale prozradit nechce: „Já to přes média nevzkazuju. Celé tři roky jsem nebyl ministr, který by chodil, brečel by veřejně a říkal, že mně chybí ještě tolik a tolik. A dupal nožičičkama a říkal, že když to nedostanu, tak půjdu z vlády.“Kritiku některých analytiků a hlavně opozice, že plánovaný deficit je stále vysoký a vláda rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky, Jurečka odmítá. „Z mého pohledu je to maximum možného v této situaci. Z těch 230 miliard odečtěme 100 miliard korun, to jsou náklady na obsluhu státního dluhu. V této částce platíme dluhy všech předchozích vlád. My jsme teď vypluli z té největší bouře, máme za zády tornádo, ale rozhodně nemůžeme říct, že už máme klidnou situaci.“ Pokud Piráti rozpočet nepodpoří, co to bude pro vládu znamenat? Co bude s Ivanem Bartošem, pokud brzy neopraví systém digitalizace stavebního řízení? A proč kabinet zmírňuje plánovaný růst věku odchodu do důchodu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministerstvo financí už o víkendu rozešle oficiální návrh státního rozpočtu na příští rok a bude tak jasné, co dostane třeba nespokojený resort školství nebo co bude s platy ve veřejném sektoru v příštím roce. Komu se má přidat?Hostem Ptám se já je hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom, člen NERV a poradce prezidenta David Marek.Vláda se letos oproti předchozím letům rozhodla tajit přípravu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet se tak rozhodl, aby se předešlo tradičním tahanicím, mediálním přestřelkám a „PR divadlu opozice“. Ministerstvo financí rozešle finální návrh rozpočtu 2025 v posledním možném termínu, tedy v sobotu 31. srpna. Vláda pak musí návrh odsouhlasit do konce září.To kritizuje zejména opozice i někteří ekonomové. Podle dřívějších vyjádření bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) současný postup ministerstva „narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají.“ „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze,“ vzkázal jí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Jak zjistily Seznam Zprávy, před posledním jednání vlády tento týden ve středu stále zůstávalo několik sporných bodů. Mezi ty nejdůležitější patřily finance pro Ministerstvo školství, výše platů ve veřejné sféře a celková výše schodku. Letošní schodek rozpočtu byl plánovaný na 250 miliard korun, ten příští se zatím odhaduje na 230 miliard.„Pokud zvenku přichází silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, tak 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat,“ říká Marek.Na výtky opozice, že nejde o rozpočtovou odpovědnost říká: „(Ukazuje graf) Já jsem si přinesl takovýhle graf. Ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování, tohle to (ukazuje na klesající schodky za současné vlády) je odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasné vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.“¨Prohrály odbory, když nekývly na zvýšení platů nejméně odměňovaným už od letošního září? Je dobře, že se rozpočet projednává tajně? A mohla by nás někam posunout nová hospodářská strategie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč r

Národní ekonomická rada vlády už několik měsíců prosazuje zásadní reformu fungování Česka, která by údajně pomohla uspořit miliardy. Tlačí na snížení vysokého počtu obcí. Ty se ale brání. Proč držet obce, které nikdo nechce řídit?Hostem Ptám se já byl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (STAN).Česko je zemí rozbrobených samospráv. V přepočtu na počet obyvatel má dokonce nejvíce obcí v Evropě, celkem 6 250. Velká část z nich má méně než 500 obyvatel a v mnoha se navíc jen těžko hledají lidé ochotní takové obce řídit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto před časem přišla s návrhem na jejich slučování. Opatření by podle expertů mohlo provoz radnic zefektivnit a zároveň státu uspořit miliardy korun. (S vlastním návrhem, jak dotlačit malé obce ke slučování, nedávno přišla i vládní TOP 09.)Plány ale narážejí na silný odpor. Starostové si chtějí svoji nezávislost udržet. „Slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to dokonce přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v padesátých letech,“ prohlásil šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). Podle něj je řešením spíše dobrovolná spolupráce nebo uzavírání takzvaných společenství obcí, které starostům od nového roku umožnuje novela zákona. S tímto scénářem se zjevně už začínají smiřovat i členové NERVu. Například ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská v nedávném rozhovoru pro Ptám se já řekla, že doufá alespoň v postupnou změnu v postoji obcí i jejích obyvatel: „Ta novela vytvořila základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů na rozvoj obcí. A to je pozvolná cesta k tomu, že možná mnoho obcí zjistí, že spolupracovat, být spolu je vlastně fajn a je to ve prospěch všech občanů. A možná nakonec i občané zjistí, že spojit se není vůbec zlá věc.“ Co malé obce nejvíc zatěžuje? Není postoj starostů odmítajících slučování zpátečnický? A jak by fungovali takzvaní létající úředníci či učitelé?---Podcast Ptám se já. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládě Petra Fialy (ODS) zbývá už jen necelý rok a půl u moci. Při svém nástupu kabinet sliboval reformy a úsporná opatření. Jak úspěšný je zatím kabinet v konsolidaci veřejných financí? A komu ze státních zaměstnanců je třeba přidat? Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská. Vláda zahájila dlouho očekávané projednávání rozpočtu na příští rok. Jeho součástí je i jednání o navýšení platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhuje přidat od září na tarifu o sedm, nebo o deset procent lidem, kteří dostávají plat podle nejnižší tarifní tabulky. Poradkyně premiéra, ekonomka Helena Horská je pro navýšení jen těm opravdu nejhůře placeným: „Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, aby trochu ustoupili od svých požadavků. Poprosila bych je o ohleduplnost, solidaritu a hledání spravedlnosti. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic.“Změny by se to mohly týkat necelých 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo nepedagogů ve školství. Stejně by si pak mělo podle návrhu polepšit ještě zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců.Resort financí už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí. Vládní rozpočtová rezerva je podle něj vyčerpaná a není jasné, z čeho by se takové přidání platilo. Desetiprocentní navýšení platů naopak schvalují odbory, jejichž část je od polovina července ve stávkové pohotovosti. A vyhrožuje protesty, pokud nebude růst výdělků pokračovat i v příštím roce. Vláda by měla rozhodnout příští týden. Za jaké změny, které vláda zatím udělala, je na místě pochvala? A jaké změny naopak nejvíc chybí?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Před pár měsíci si vláda zřídila nový odbor strategické komunikace. A tenhle týden startuje jeho první komunikační kampaň. Má zvyšovat odolnost veřejnosti vůči dezinformacím a zdůrazňovat naše základní hodnoty. Jak bude vypadat? Hostem Ptám se já byl kreativní ředitel strategické komunikace vlády Jozef Dobrík, který také stojí za kampaní Dárek pro Putina organizující sbírky na podporu Ukrajiny.Strategická komunikace vlády by se měla podle jejího koordinátora Otakara Foltýna zaměřit i na témata primárně založená na pozitivních hodnotách. Právě tento týden by proto měl Foltýnův tým zahájit kampaň na sociálních sítích k výročí invaze 21. srpna.Bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna vláda jmenovala do funkce na konci května. Některé jeho výroky (například když podporovatele Putinova režimu označil mimo jiné za svině) budí kontroverze. Jeho kritici ho také viní z cenzury. Foltýn už dříve prohlásil, že žádnou cenzuru dělat nebude. A pokud to někdo tvrdí, tak podle něj prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu. „Řekl jsem panu premiérovi, že máme málo času a rozhodně nebudu opatrný přešlapovač komunikující nic neříkajícími frázemi. To se nemusí každému líbit. Nemám však pocit, že by s tím měl problém,“ reagoval Foltýn. Je kontroverze, kterou kolem strategické komunikace státu budí její koordinátor, v pořádku? A jak práce na komunikační strategii státu ladí s prací pro spolek, který vybírá peníze na zbraně pro Ukrajinu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Na Slovensku opět vypukly protivládní protesty. Zemi teď rozdělují zásahy ministryně Martiny Šimkovičové do kultury. Premiér Robert Fico prohlašuje, že opozice vytváří atmosféru vedoucí k dalším atentátům. Kam může situace zajít?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka. Zhruba 18 tisíc lidí se v úterý sešlo v Bratislavě na dalším protestu, který proti vládě Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) pořádala opozice. Demonstranti požadovali odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která v posledních týdnech rozpoutala čistky ve slovenských kulturních institucích. Jejich součástí bylo i odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky nebo ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. „K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni jí chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet začátkem padesátých let od stalinistů, anebo v třicátých letech od nacistů,“ kritizoval slovenský kabinet sociolog Michal Vašečka. Robert Fico v reakci na poslední protesty prohlásil, že takové akce jen podněcují k nenávisti a povedou k dalším atentátům. Dokonce už podle něj ministryni kultury někdo vyhrožoval smrtí a resort vnitra proto musel zvýšit její ochranu. „Robert Fico a všechny trojkoaliční strany začaly jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, na to, co jsem spolu zažili v Československu: tedy zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy se musíte přidat na tu správnou stranu,“ komentoval dění v zemi sociolog, podle kterého ovšem současný stav mnoha Slovákům vyhovuje. „Ukazuje se, že to vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista,“ dodal. Jak se pod vládou Roberta Fica proměňuje slovenská společnost? Jak zásahy kabinetu ovlivní tamní kulturu i okleštěná veřejnoprávní média? A co naše sousedy čeká dál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Rusko podle ukrajinských zdrojů stáhlo některé jednotky z jižní Ukrajiny a vrátilo je na své území, kde by se měly pokusit odrazit vpád ukrajinských sil v Kurské a Belgorodské oblasti. Co Ukrajina operací na ruském území sleduje?Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Útok ukrajinských jednotek na ruské území i po týdnu pokračuje. Po Kurské oblasti vyhlásila nouzovou situaci sousední Belgorodská, která podle tamního gubernátora čelí ostřelování ukrajinskými ozbrojenými složkami. Situace je podle něj mimořádně obtížná a napjatá. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila o stovku dronů méně. Operace ukrajinské armády v Kurské oblasti začala 6. srpna. Kyjev ji vysvětlil jako reakci na více než dva roky trvající ruskou vojenskou kampaň na Ukrajině. Podle vyjádření ministerstva zahraničí nemá Ukrajina zájem zabírat území Ruské federace. Experti se shodují, že cílem akce může být odlákání ruských jednotek z ukrajinské fronty. A Rusové podle mluvčího ukrajinské armády Dmytra Lichovyje skutečně stahují část vojáků ze Záporožské a Chersonské oblasti. Ruské úřady také v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti, Ukrajinci podle nich mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Moskva přesto neustává v útoku na Ukrajinu. Podle serveru Politico se soustředí na Pokrovsk a další města v Doněcké oblasti. Jak daleko ukrajinská operace zajde? A v jaké kondici je po 900 dnech války Rusko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministerstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala. Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu. Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí SPD padají preference, nevyšly mu ani eurovolby. Před těmi podzimními se proto rozhodlo na sebe upozornit ostrou protiimigrační a antievropskou kampaní. Vážně chce SPD získat zpět voliče brnkáním na rasistickou strunu?Hostem Ptám se já byl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.Hnutí SPD se potýká s odlivem voličů. Zklamáním pro něj byly i volby do Evropského parlamentu, do kterých hnutí šlo spolu s Trikolorou a ve kterých získalo pouze jeden mandát. Před podzimními krajskými a senátními volbami se proto rozhodlo přitvrdit a rozjelo kontroverzní kampaň, kterou zaskočilo veřejnost i odborníky. Na vizuálech například straší „chirurgy“ z dovozu tmavé pleti se zkrvavenou kudlou, červy na talíři nebo výroky, že „vláda vyrábí víc hnoje než váš dobytek“.Podle některých politologů, které oslovila v uplynulých dnech česká média, kampaň využívá nebezpečnou zkratku a je nevkusná a eticky sporná. Plakáty SPD zkritizoval i předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil, který na ní podal trestní oznámení. Oznámil to na síti X. Kampaň podle něj podněcuje k nenávisti vůči menšinám. SPD už mezitím vzkázalo, že jeho kroky budou gradovat. Kam až chce hnutí Tomia Okamury zajít? Bude to na voliče fungovat? A co si hnutí slibuje od spojení s Jindřichem Rajchlem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?Ptám se já, Marie BastlováPodcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Konec současného amerického prezidenta Joea Bidena v nadcházejících volbách je krok, který Spojené státy nepamatují téměř 60 let. Jak velké šance má na kandidaturu viceprezidentka Kamala Harrisová? A co může od voleb čekat Česko?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Odstoupení současného prezidenta z nadcházejících voleb zažili Američané naposledy v roce 1968. Tehdy se Lyndon B. Johnson rozhodl znovu nekandidovat, výrazně k tomu přispěla jeho nepopularita v době války ve Vietnamu. U Joea Bidena se stal problémem jeho vysoký věk a nejisté vystupování v debatách. „Biden s oznámením čekal na konec summitu NATO,“ říká český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Nahradit Bidena by mohla jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má největší šanci. „Pro její kandidaturu se vyslovilo téměř 80 % (demokratických) kongresmanů, vyjádřili se Clintonovi. Poměrně zdrženlivý je pořád Barack Obama,“ upozorňuje Stašek na bývalého prezidenta, který je vlivným hráčem u demokratů.S koncem Bidena ve volbách mizí i jedno z hlavních témat protikandidáta Donalda Trumpa. „Pokud Harrisová získá nominaci, Trumpovi tím padne jeho hlavní trumf. Což byl věk Joea Bidena. Ale Trump jí bude vyčítat v podstatě všechno, co vyčítal Bidenovi,“ míní velvyslanec Stašek.Jak vlivný je v tuhle chvíli Barack Obama? Bude Kamala Harris pro Trumpa jednodušší soupeř než Joe Biden? Co by Evropa mohla čekat od Harrisové jako případné prezidentky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Stavební úřady se s novým digitálním systémem potýkají už třetí týden. Kde je chyba, že Portál stavebníka nefunguje podle očekávání? A podaří se odstranit velkou bolest Česka - zdlouhavé a složité povolovací procesy u staveb? Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení spustil stát 1. července. S cílem celý proces zjednodušit a zrychlit. I když asi nikoho nepřekvapilo, že se spuštění Portálu stavebníka neobešlo bez problémů a výpadků, ani po třech týdnech není situace na úřadech bez problémů. Úředníci se totiž potýkají s návalem starých žádostí podaných podle starých pravidel a zároveň stále řeší technické potíže s novým systémem. Řadu závažných problémů už ministerstvo v posledních dvou týdnech v rámci aktualizace vyřešilo. Stavební úřady ovšem mnohdy dál hlásí, že je brzdí třeba pomalé připojení nebo komplikace s ovládáním nového systému. Zaměstnanci si také stěžují, že nebyli pro práci s novým portálem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. „My nehledáme chyby, my hledáme společná řešení. A ve velmi individuálním kontaktu s velkými městy postupně toto ladíme. Takže když vidím ty štosy podaných žádostí, tak musím říct, že na stavebních úřadech dělají fakt srdcaři, snaží se to odbavit. Ten systém doladíme tak, aby přechod proběhl dobře,“ komentoval situaci ministr Ivan Bartoš (Piráti). Mělo ministerstvo se spuštěním ještě raději počkat? Za jak dlouho v systému odladí všechny chyby? A jak si stojí Piráti před podzimními volbami? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Seniorům se od ledna zvýší důchod v průměru o 356 korun. A podle ministra práce Mariana Jurečky je tempo růstu penzí velmi vysoké. Podle kritiků jde ale jen o zanedbatelnou částku. Je to málo? A jaké změny důchodový systém nakonec čekají?Hostem Ptám se já byl Filip Pertold, ekonom think-tanku CERGE-EI a člen poradního týmu ministra práce.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prozradil, že penze v Česku porostou i v příštím roce. V průměru by si podle něj měli důchodci polepšit o 356 korun, přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. „Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 tisíc korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun,“ oznámil Jurečka. A vyzdvihl, že valorizační mechanismus umí ochránit důchodce před inflačními riziky. Penze podle ministra rostou tempem, které je velmi vysoké i ve srovnání s okolními státy. Podle zástupců seniorů jde ale o zanedbatelnou částku, řada výdajů rostla mnohem víc.Zvyšují se penze i po omezení valorizací opravdu dostatečným tempem? Jak se nakonec posune věková hranice pro odchod do důchodu? A jak dopadnou změny v zákoníku práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nová frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu se dál rozrůstá a je třetím největším co do počtu křesel. Uskupení založené Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem ale schytává kritiku, že je proruské. Co od něj máme čekat?Hostem Ptám se já byla europoslankyně hnutí ANO a místopředsedkyně nové frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu Klára Dostálová.Přestup europoslanců hnutí ANO do nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO spoluzažilo, vyvolává na domácí politické scéně silné reakce. Kritikou nešetří komentátoři ani političtí oponenti z koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), podle kterého Patrioti slouží Rusku. Nespokojení jsou ale zjevně i někteří europoslanci ANO. Se svými obavami z dalšího vývoje ve frakci se už médiím svěřil Jaroslav Bžoch. Prohlásil, že mu to v ní „úplně nevoní“ a pokud frakce začne adorovat Rusko, odejde.Podle lídryně hnutí ANO v europarlamentu a místopředsedkyně Patriotů Kláry Dostálové jsou slova jejího stranického kolegy překvapivá: „Od Jardy Bžocha jsem osobně takovou kritiku neslyšela. Ani od žádných jiných europoslanců. Takže se Jardy zeptám, jak to bylo myšleno.“Označování frakce jako proruské považuje Dostálová za absurdní. „S nikým jsme v rámci frakce nemluvili o Rusku, o Ukrajině, protože ta frakce nevznikla k těmto důvodům. Ale vznikla úplně k jiným důvodům, abychom podpořili členské země, které mají stejný program jako hnutí ANO.“Má ANO nějaké záruky, že frakce nebude prosazovat proruské zájmy? Kam hnutí vlastně směřuje? A jak chce v Evropě prosadit, co slíbilo voličům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?Hostem Ptám se já byl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Odhad vývoje ekonomiky v letošním roce vylepšilo i ministerstvo financí, které očekává další růst.Optimistický je v posledních měsících i kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezd i nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhývaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme leta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže když ne zastavit, tak aspoň zpochybnit.“Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než-li byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Když v rozpočtu na příští rok nedostane desítky miliard, raději z ministerského křesla odejde. Zároveň čelí kritice, že se v úřadu chová jako papaláš. Zvládne Mikuláš Bek reformu v oblasti, kterou všichni považují za prioritu?Hostem Ptám se já je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jak ministr již před časem uvedl, kraje na jaře dostaly navíc 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. V rámci podfinancovaného školství je to ale jen zlomek toho, co by resort potřeboval. Ministr chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc. Bek považuje za svou prioritu navýšit rozpočet vysokých škol. Ty se totiž musí připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Dostatek peněz ale podle něj musí být na růst platů nepedagogických pracovníků. Další peníze by pak měly podle ministra proudit na zajištění kapacit škol, které jsou zejména ve velkých městech v posledních letech často nedostatečné.Pokud se navýšení financí pro školství prosadit nepodaří, ministr zvažuje rezignaci. „Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ prohlásil v červnu ve Sněmovně při interpelacích. Podpora vzdělávání je jednou z klíčových programových priorit pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS). Ta se zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty dávají v průměru 5,1 procenta HDP, Česko pouze 4,5. Kolik peněz se nakonec podaří ministrovi pro školství na příští rok zajistit? Jak to bude s navýšením kapacit škol? A co říká tomu, že je v posledních týdnech označován za papaláše?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Do pěti let by mohlo Česko vyslat na oběžnou dráhu vlastního astronauta. Od projektu Česká cesta do vesmíru si ale vláda slibuje víc. Zvýšit by se měly investice do kosmického výzkumu i vědy jako takové. Jak se nám mise vyplatí? Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda chce v horizontu pěti let poslat do vesmíru astronauta Aleše Svobodu, zkušeného českého armádního pilota, který se na konci roku 2022 stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Ambiciózní plán představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu minulý týden. Záměr s názvem Česká cesta do vesmíru na sebe má navázat také práci tuzemských vědců a komerčních firem. A současně pomoci popularizovat vědu a také dodat Česku sebevědomí, které nám podle ministra dopravy jako zemi někdy chybí. „Musíme dál řešit rozkopanou D1. Ale zakázat si tuhle ambici a říct, to nás nezajímá, znamená, že zavřete dveře dalšímu rozvoji firem, které tady jsou. Pokud ty firmy s něčím reálně bojují, tak je to do budoucna nedostatek kvalifikované síly. A jak chcete získat kvalifikovanou sílu právě do technických oborů než vzbudit zájem, že to má smysl?“ odůvodňoval investice do cesty do vesmíru ministr dopravy Martin Kupka. Jak na Kupkův zájem o kosmický průmysl nahlíží premiér Petr Fiala? V čem české firmy v této oblasti vynikají? Jaké plány má ministr dopravy s českými dálnicemi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já. Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])