Ptám se já, Marie Bastlová

Ukrajina slaví Den nezávislosti a připomíná si 31. výročí vyhlášení nezávislosti na Sovětské svazu. Ale také smutné výročí války. Přesně dnes je to totiž také půl roku od dne, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Jak se konflikt vyvíjí? A v jaké kondici je Rusko?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Ukrajina se už půl roku úspěšně brání ruskému útoku s pomocí západních zbraní a místy se jí daří přecházet do protiútoku. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti Dne vlajky, který se koná den před Dnem nezávislosti, zopakoval, že ukrajinská vlajka musí znovu vlát nad celý ukrajinským územím včetně okupovaného Krymu a všech dalších okupovaných území.Ukrajinský prezident také nedávno odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a existují obavy, že Rusko na Ukrajinu v průběhu dnešního výročí ještě zesílí.Podle řady bezpečnostních expertů, ale dosavadní postup Ruska na Ukrajině rozhodně nelze považovat za úspěch. Konflikt má již delší dobu podobu opotřebovávací války a nelze prý čekat průlom ani u jedné z bojujících stran.Jak válka aktuálně vypadá? V jaké kondici je Rusko? A pomáhá západ Ukrajině dostatečně efektivně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfa civilní rozvědky Mlejnka a ministra vnitra Rakušana čeká ve čtvrtek slyšení před poslanci. Mlejnek bude vysvětlovat své styky s Michalem Redlem obviněným v kauze kolem pražského dopravního podniku. Co chtějí poslanci slyšet?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS a předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.Vláda Petra Fialy šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží na dále ve funkci. Po schůzce v důvěrném režimu na konci minulého týdne prý kabinet neshledal důvody k jeho odvolání. A ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si stojí za tím, že Mlejnek má jeho plnou důvěru.Sám ministr, ale i šéf civilní rozvědky tento týden stanou ale ještě před poslanci. Pochybnými Mlejnkovými styky se plánuje zabývat sněmovní bezpečností výbor a komise pro kontrolu ÚZSI. Mlejnek tak bude muset poslancům objasnit, proč se od roku 2012 pravidelně s Redlem obchodně scházel.Podle předsedy vlády měl ale šéf civilní rozvědky sehrát pozitivní roli při objasňování celé kauzy Dozimetr.Může mít vůbec tohle všechno věrohodné vysvětlení? Je štastné, že do čela rozvědky přišel muž bez nejvyšší bezpečnostní prověrky? A nepoškozuje to především tajnou službu samotnou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se připravuje na náročnou zimu, během které kdykoliv hrozí přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. Vláda ujišťuje, že kolaps průmyslu ani zima v domácnostech nehrozí. Opravdu? A jak jsou připraveny české firmy a průmysl?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.„Stávající ceny elektřiny a plynu jsou pro 20 % firem v naší členské základně fatální, jsou dlouhodobě neudržitelné. A samozřejmě představa, že dojde plyn, tak to je katastrofický scénář,“ říká Špicar.Vláda už koncem července avizovala, že zásobníky plynu jsou plné na více než 80 procent a ujišťuje, že stát má suroviny dost, aby přečkal zimu. Nutné jsou ale úspory ve spotřebě, k čemuž vyzvala domácnosti i firmy. Díky tomu by podle ministrů mohl bez zásadních omezení fungovat i průmysl.Zástupci podnikatelů jednají s vládou o přípravě krizových scénářů, ale i pomoci. Zejména velké průmyslové podniky žádají kompenzaci za extrémní nárůst cen energií, dohoda zatím nepadla. Vláda už ale rozhodla o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, v domácnosti pak chystá příspěvek na energie, který by měli získat všichni.Je příprava státu dostatečná? Chrání vláda dostatečně průmysl? A chrání se průmysl sám? Odpovídal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?Hostem Ptám se já byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb.„Jsou věci, na které se v tomhle státě prostě nemůžu dívat, a představa, že nám po 30 letech bude vládnout zase komunista a bývalý příslušník tajných služeb, rozuměj vojenská rozvědka nebo StB, mě děsí,“ prohlásil ke své případné kandidatuře Kocáb na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde před premiérou dokumentu Olgy Sommerové s názvem Michael Kocáb - rocker versus politik.Osmašedesátiletý Kocáb působil v letech 2009 až 2010 jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra. Začátkem 90. let se ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.Proč o kandidatuře na prezidenta uvažuje? Proč ho znovu a znovu přitahuje politika? A jak česká veřejnost dnes, po útoku na Ukrajinu, vnímá Rusko a Rusy? Odpovídá hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Praha nepatří cyklistům, ale motoristům, hlásá nová politická síla Motoristé sobě, která chce v podzimních komunálních volbách usilovat o křesla na pražském magistrátu. Plánuje mazat cyklopruhy a metro zdarma. Myslí to vážně?Hostem Ptám se já je Petr Macinka, zakladatel strany Motoristé sobě a celoživotní spolupracovník Václava Klause.„Hlavní město bylo před čtyřmi lety napadeno piráty. Cyklofanatici z Praha sobě nás chtějí převychovat. Autodoprava je nejpalčivější problém, který naše město sužuje. Chceme ukončit vládu nefunkčních experimentů, v jejichž čele stojí mládenci postrádající jakoukoliv autoritu a životní zkušenost,“ řekl před týdnem při představení nové strany její zakladatel Macinka, který je kandidátem na primátora.Program chce nová síla postavit na změně pražské dopravy tak, aby se vrátily zpět pruhy pro auta tam, kde byly zrušeny, na zrušení zbytečných přechodů i značek. A také na zlevnění MHD. Metro má být zdarma, roční kupon na ostatní MHD má pak podle nich stát 1 000 Kč a pro děti do 18 let by měla být zcela zdarma.Je skutečně cyklistika v hlavním městě takový problém? Je krokem do budoucnosti plán vrátit Prahu maximálně autům? A co si člověk odnese z celoživotní spolupráce s Václavem Klausem?Odpovídá lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hasiči po třech týdnech uhasili požár v Českém Švýcarsku a lidé se vrací domů. V parku se ale pořád objevují místa se zvýšenou teplotou, která je třeba hlídat. Mohlo za požár neodklizené kůrovcové dřevo? A bude se příště uklízet?Hostem Ptám se já byla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nestranička nominovaná za KDU-ČSL.Od víkendu se mohou domů vracet evakuovaní lidé z Hřenska. Zpět mohou i obyvatelé nejpostiženějších částí Mezní Louka a Mezná, kde tři domy shořely a dva byly poškozeny. Lidé potřebují k návratu speciální povolenku.Hasiči oheň krotili tři týdny a pořád na území národního parku spolu se strážci a zaměstnanci parku monitorují další možná ložiska. Pomocí dronů, termokamer či dalekohledů stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami.Ve čtvrtek bude o budoucnosti parku jednat se starosty přilehlých obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Řešit s nimi chce budoucnost parku včetně plánu na to, jak se v budoucnu o území parku starat a jak monitorovat případné požáry.Jak se požárům příště lépe bránit? A přijde kvůli požáru o místo šéf národního parku? Odpovídá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška mohou lidé on-line podávat žádosti o pětitisícový příspěvek na děti. Webové stránky se ale od rána potýkaly s potížemi a ministerstvo radí - zkuste to později. Kdy se stát podobné věci naučí?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.„Chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící sami v domácnosti, samoživitelé, samoživitelky, vdovy a vdovci a osoby se zdravotním postižením. Největší nápor na lidi přijde na přelomu roku, kdy největší počet odběrných míst bude dostávat nové zálohy, bude se nabíhat do nových ceníků. Stát musí reagovat,“ říká v rozhovoru Jurečka.Dávka pro rodiny s nezletilými dětmi má lidem kompenzovat stoupající životní náklady kvůli inflaci i rostoucím cenám energií. Na peníze mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu ročně, na účtech by je měli mít do třiceti dní od podání žádosti. Lidem, kteří pobírají příspěvek na děti, peníze dorazí automaticky.Na dávku podle odhadů ekonomů dosáhne 80 procent všech dětí a náklady státu by se tak mohly vyšplhat na 8 miliard korun.Další pomocí pro lidi by měl být úsporný energetický tarif. Vláda slíbila, že dotaci na energie dostanou všichni a i když pomoc už schválila sněmovna, její detaily bude kabinet teprve ladit. Peníze by ale lidé neměli dostat přímo, slevu uvidí na svých vyúčtováních.Jakou další pomoc vláda chystá lidem? Proč kabinet rozdává plošné dávky a nepomáhá adresně, jak sliboval? A vážně je dnes vhodná doba bojovat o ústavní zakotvení manželství coby svazku výhradně mezi mužem a ženou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Policejní prezident i ministr vnitra ujišťují veřejnost, že prošetření sporných zákroků na mítincích Andreje Babiše patří mezi jejich priority. Co se mění v policejním sboru?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Tomáš Machovič.Odpor veřejnosti vzbudily zásahy policistů v civilu, kteří zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. V jednom případě odvedli do neoznačeného auta ženu a ve druhém „zaklekli“ na školáka s poruchou autistického spektra.Ve druhé ze jmenovaných kauz čelí policista kárnému řízení a první případ prochází vnitřní kontrolou. Její výsledky má mít policejní prezident na stole do pátku. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška i ministra vnitra Víta Rakušana by na politických shromážděních měli napříště zasahovat primárně uniformovaní policisté.Samotný Andrej Babiš uvedl, že on a jeho tým udělá všechno pro to, aby policistům práci co nejvíc usnadnil. Chce na svých akcích předem vyhradit místo pro své odpůrce. To ale policejní prezident odmítl jako nepřípustné a nezákonné.Selhali příslušníci policejního sboru v popsaných situacích? A potřebují lepší školení, aby dokázali přiměřeně reagovat i ve vzrušené atmosféře politických shromáždění? Ptáme se předsedy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáše Machoviče.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident dává červenou vládním plánům šetřit ve výdajích do zdravotního pojištění. Hlava státu varuje, že to poškodí kvalitu zdravotní péče.Hostem Ptám se já je prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.Vypadá to, že vláda letos na výdajích za státní pojištěnce ušetří méně, než plánovala. Příslušný zákon totiž vetoval prezident. Podle Miloše Zemana hrozí, že kvůli úsporám státu bude péče o pacienty hůř dostupná a méně kvalitní.Zástupci pětikoalice to opakovaně popírají a tvrdí, že případné výpadky dofinancuje VZP ze svých rezerv. Teď vládním politikům ale nezbývá nic jiného než legislativu znovu protlačit Sněmovnou, kde už napoprvé narážela na silný odpor parlamentní opozice. Vláda ovšem upozorňuje, že si český stát na pokraji hospodářské recese nemůže dovolit takové výdaje do veřejného zdravotního pojištění, jak je naplánoval bývalý kabinet za úplně jiné ekonomické situace.České zdravotnictví se potýká i s dalšími problémy. Ať už se jedná o akutní nedostatek praktických lékařů a pediatrů, nebo obavy ze zvládnutí podzimní pandemické vlny. Zájem o další posilující dávku proti covidu je zatím malý. Ministerstvo zdravotnictví přitom odložilo plánovanou kampaň na podporu vakcinace ze začátku srpna na jeho polovinu.Jak ohrožuje pacienty i celý zdravotnický systém absence praktiků a dětských lékařů? A skutečně je nutné škrtat miliardy korun v platbách za státní pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči – koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit? Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.Požár v Českém Švýcarsku se daří postupně krotit a vypadá to, že definitivně by po něm mohlo být během několika příštích dnů. Jestli ovšem situaci nezhorší horko, které znovu doléhá na střední Evropu.Víkendové deště navíc nebyly v Hřensku příliš silné, a nepřinesly proto očekávanou úlevu. Teploty blížící se čtyřiceti stupňům Celsia pocítí na vlastní kůži zasahující hasiči a prohloubí se také sucho, jež hrozí dalšími požáry. Znovu pršet by podle předpovědí mělo až koncem tohoto týdne.Sucho a horko, dvě proměnné, které zvyšují riziko požárů, přitom v těchto dnech v Česku opět pociťujeme na vlastní kůži. Kromě toho, že komplikují práci hasičům zasahujícím v okolí Hřenska, doléhají tíživě hlavně na obyvatele velkých měst, kde bývá těžké najít únik mimo asfalt a beton.Jaký vliv na extrémní jevy, s nimiž se Česko v posledních letech potýká, má klimatická změna? A jak přežít její následky, hlavně ve velkých městech? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem? A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.Česko spoléhá na silné zeměČeský kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ačkoliv se skoro potopila, ČSSD se nevzdává a snaží se udržet nad hladinou. Pomůže straně, která vypadla ze Sněmovny, její bývalý předseda?Hostem Ptám se já byl bývalý stranický lídr i premiér, kandidát ČSSD do Senátu, Vladimír Špidla.ČSSD po posledních sněmovních volbách musela vyklidit poslanecké lavice. Teď se chystá zabojovat o křesla v Senátu. Stranu ovšem dusí velké dluhy, a proto prodává Lannův palác v centru Prahy za 200 milionů korun a propouští zaměstnance. Bez toho by nemohla dělat nic, jak potvrzuje současný předseda Michal Šmarda.Dlouholetý starosta Nového města na Moravě se netají tím, že ČSSD chce pod jeho vedením hlavně nabízet řešení ekonomických problémů. V době rekordní inflace a zdražování energií totiž existenční potíže doléhají na stále víc českých domácností. O tom, jestli stará značka není toxická, ale, zdá se, není přesvědčen dokonce ani on sám. Do komunálních voleb kandiduje Michal Šmarda za projekt Lepší Nové Město. Až za pomlčkou následuje: sociální demokraté a nezávislí.Nové vedení sociálních demokratů slibuje restart a chce se taky spojovat s ostatními levicovými stranami na tuzemské scéně. Například v hlavním městě jde ČSSD do boje o magistrát v koalici Solidarita, ještě se Zelenými, hnutím Budoucnost a Idealisty. Nicméně voliče láká na stará známá jména.Jak na ně zapůsobí političtí matadoři typu Vladimíra Špidly? A je po levicové politice v Česku poptávka?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Středočeský kraj by měl Praze platit za studenty, kteří chodí na pražské střední školy. Není možné, aby se dítě s výborným prospěchem nedostalo, protože je tam středočeské dítě, říká šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který byl hostem Ptám se já.Ten na sebe v minulých dnech strhnul pozornost slovy o tom, že Středočeši zabírají Pražanům parkovací místa.„Potřebujeme zajistit, aby Pražan nebyl na druhém místě před Středočechem. Zásadní je pro mě parkování a místa na školách. Není možné, aby se pražské dítě s výborným prospěchem nedostalo na střední školu, protože je tam středočeské dítě, které ale na to školství vůbec nedoplácí. Tady je třeba urychlená diskuze o tom, že by středočeský kraj měl pražským školám přidávat finance, abyste mohli navýšit kapacity a vešli se všichni.“Středočeši zabírají místa na parkováníProkop na sebe upoutal v minulých dnech pozornost hlavně na sociálních sítích, kde téma parkování v Praze otevřel snímkem aut s mimopražskou SPZ parkující na pražských ulicích a doplnil, že lidé na sídlištích nemají kde parkovat, protože jim Středočeši zabírají místa. Lidé ho ale obratem upozornili, že SPZ nevypovídá o tom, odkud pochází majitel vozu a dojíždějící tam nelze identifikovat. A Prokop, který je dvojkou podzimní komunální kandidátky hnutí ANO, se stal terčem posměchu.To ostatně už po několikáté - pozornost na sebe strhnul i tweetem o sekání trávy v Praze nebo tím, když zveřejnil údajný dopis od souseda, který na svém sídlišti opsal mimopražské SPZ parkujících aut.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu. Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany, Milan Mikulecký.Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si můžou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl před nedávnem, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje na ukrajinskou ofenzívu na jihu země.Jaký vývoj na bojišti lze očekávat? A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a iránského režimu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií. Evropou se šíří strach z dalšího stupňování energetické krize. Podle ruské společnosti Gazprom totiž není možné zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream vedoucího do Německa. Ten aktuálně prochází plánovanou technickou přestávkou, která končí přesně za týden.Hostem Ptám se já byl Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, člen vládního Výboru pro udržitelnou energetiku z firmy ENA.Evropská Unie v čele s českým předsednictvím chystá varianty řešení a pomoc pro nejvíce zasažené země. Maďarsko, výrazně závislé na ruských surovinách, už vyhlásilo stav energetické nouze a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varuje, že další výpadky v dodávkách plynu můžou řadu zemí uvrhnout do recese.České ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uvolnit ruce firmám, aby mohly v případě výpadku ruského plynu složitou situaci zvládnout. Současná pravidla totiž, podle šéfa resortu Josefa Síkely, nejsou na dlouhodobý výpadek stavěná.Zásadní roli ovšem, podle ministra, sehrají úspory, ke kterým budou muset české i evropské domácnosti přistoupit. Jinak bude jen těžké udržet v chodu zásadní průmyslová odvětví.Jak přežijí Česko a Evropa následující topnou sezónu? Jaká omezení se nevyhnou jednotlivcům i firmám kvůli váznoucím dodávkám ruských surovin? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do střední Evropy se blíží další vlna veder. Doléhají na nás naplno důsledky měnícího se klimatu. Dokážeme se s nimi vyrovnat? Nebo máme čekat v dalších letech život, který dosud vídáme jen v apokalyptických filmech?Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.Dva pády ledovců: na italské Marmoladě a v Kyrgyzstánu, které si vyžádaly několik lidských životů, svědčí o tom, že se teorie rychle mění v praxi a varování klimatologů před zásadní změnou k horšímu se stávají realitou.O tom, jak uchovat lidskou civilizaci, v dosud známé podobě, diskutují tento týden unijní ministři a ministryně životního prostředí v Praze. Hledají společnou řeč před podzimní klimatickou konferencí, která se tentokrát chystá v Egyptě.Poslední, šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) přitom apeluje na státníky, aby si pospíšili. Zapotřebí jsou podle vědců rozsáhlé politické změny. Jinak se svět slovy generálního tajemníka OSN Antónia Gueterrese blíží vstříc klimatické katastrofě.V našich zeměpisných šířkách znamenají největší ohrožení pro lidské zdraví i kvalitu života a ekonomiku právě horko a sucho. Přibývat ale zřejmě bude i takových událostí, jako bylo loňské tornádo na Moravě, nebo náhlé povodně. Dopady klimatické změny jsou navíc skutečně globální. Kvůli nedostatku vody na Blízkém východě nebo v Africe hrozí války, které můžou vyhnat směrem do Evropy statisíce uprchlíků.Uvědomujeme si rizika spojená se změnou podnebí dostatečně? A kolik z dosavadního pohodlí musí současná generace obětovat, aby na Zemi našly místo k životu i generace následující?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak silná je současná vlna pandemie koronaviru? Testy odhalily v Česku začátkem týdne poprvé od letošního dubna víc než dva tisíce nákaz. Covid 19 poprvé útočí naplno už v létě. Subvarianty omikronu dokážou vzdorovat teplému počasí a infikovaných lidí skokově přibývá, stejně jako covidových pacientů v nemocnicích. Má pravdu ministr zdravotnictví, když říká, že plošná opatření nejsou nutná?Hostem Ptám se já byl vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK, biochemik Jan Trnka.Evropou se rychle šíří covid. Nákaza nabývá na síle i v oblíbených letních destinacích, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko a Portugalsko. Subvarianta omikronu BA.5 napadá lidi bez ohledu na teplé počasí a tak v přímořských oblastech, i ve střední Evropě, zažíváme letní pandemickou vlnu.Testy odhalily v pondělí, poprvé od jara, víc než dva tisíce nakažených, což je o zhruba třetinu víc než minulý týden. Počet pacientů, kteří museli vyhledat hospitalizaci překonal tři stovky. Nepřibývá ale lidí v těžkém stavu. Není ovšem jasné, nakolik jsou čísla o infekcích průkazná, protože oproti jarním měsícům se v Česku testuje mnohem méně.Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek stále trvá na tom, že přijímat plošné protipandemické restrikce je z medicínského hlediska zbytečné. Včetně třeba nařízených respirátorů v hromadné dopravě.Na rychlé šíření subvarianty BA.5 reagují různé evropské státy různě. Zatím ale horšící se situace nemá vliv na podmínky cestování, které je během dovolenkové sezóny v plném proudu. Pouze v Portugalsku musí turisté předložit očkovací průkaz, negativní test nebo potvrzení o překonání covidu 19. Na veřejnosti jsou tam stále nutné roušky.Evropa spoléhá hlavně na vakcíny. EU doporučuje podávat druhou posilující dávku lidem nad 60 let a jiným rizikovým skupinám. Zatím se to týkalo osmdesátníků a starších. Český resort zdravotnictví plánuje začít očkovat čtvrtými dávkami zhruba v půlce srpna.Je na místě oprášit respirátory nebo jsou plošná opatření zbytečná, jak opakuje ministr zdravotnictví za TOP 09, Vlastimil Válek?A může covid Evropanům tentokrát zkomplikovat i letní dovolenou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve Velké Británii se tenhle týden doslova rozsypala, když ji opustilo několik ministrů a desítky vysokých státních úředníků. Tenhle tlak nakonec zabral a k odchodu donutil dosavadního šéfa Konzervativců a premiéra Borise Johnsona. Co se změnilo? A co to bude znamenat pro Británii?Hostem Ptám se já byl novinář Ivan Kytka žijící v Londýně.Dosavadní britský premiér Boris Johnson během tří let svého mandátu ustál řadu skandálů. Asi nejznámější z nich je tzv. Partygate, kdy vyšlo najevo, že během nejsilnějších pandemických lockdownů se v premiérském sídle konaly večírky a zahradní slavnosti.Johnson se proto do historie zapsal mimo jiné jako první premiér, který dostal pokutu za porušení zákona. On sám chce, navzdory turbulencím, zůstat v čele britského kabinetu do doby, než Konzervativci vyberou nového lídra a tedy i příštího ministerského předsedu. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Johnson měl odejít hned.Kdo odcházejícího britského premiéra vystřídá? A jak poškodily Johnsonovy aféry Konzervativní stranu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má před sebou v čele Rady EU řadu úkolů, nacházet chce hlavně shodu mezi členskými zeměmi při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Jednu krizi má přitom sama vláda za sebou. Jak si s ní poradila? A jak dobře povede Unii?Hostem Seznam Zpráv byl premiér Petr Fiala (ODS).Inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize. To vše má podle premiéra Fialy na svědomí ruská válka na Ukrajině a úkolem Česka v čele Rady Evropy bude dopady těchto krizí zmírňovat. Český premiér to řekl ve středu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku s tím, že rychlý růst životních nákladů nebo problémy s dodávkami potravin jsou výzvy, kterým musí Evropská unie čelit společně.„Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní,“ dodal.Je ovšem otázkou, jak jednotná je samotná česká vláda, pod jejímž vedením Česko k předsednictví přistoupilo. Nedávno jí totiž otřásla kauza Dozimetr, jež rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku.Kvůli vazbám na jednoho z obviněných – lobbistu Michala Redla – skončil ve funkci ministr školství za STAN Petr Gazdík. A opozice volá i po hlavě ministra vnitra a šéfa hnutí Starostové a nezávislí Víta Rakušana.Měl by Rakušan skončit? A jak silná pozice české vlády v čele Evropy je? Jak chce pomoci v krizovém období nejen evropským občanům, ale také těm českým?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková za sebou mají už dvě živá vysílání se speciálními hosty mezi diváky a posluchači. Ti se mohli ptát i přímo jich. Co je nejvíce zajímalo?Na to Marie Bastlová a Veroniky Sedláčková odpovídaly v brněnském Kabinetu Múz.„Hrozně bych chtěla dělat rozhovor s novozélandskou premiérkou Jacindou Ardernovou. Moc ji obdivuji a chtěla bych se jí zeptat, co je pro ní v její politice důležité,“ prozradila Veronika Sedláčková v odpovědi na dotaz, kdo je jejím vysněným hostem.Marie Bastlová by prý nejraději ve studiu přivítala především ty, kteří pozvání Ptám se já dosud nepřijali. „Do studia bych si nejvíce přála expremiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana, Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře. Všechny ty, kteří k nám nechodí,“ řekla.„Mrzí mě ale, že řada hostů k nám na rozhovor nepřijde. Je to i proto, že řada politiků má svá média, kam chodí, kde jsou k nim buď vstřícnější, nebo jim prostě nedávají konfliktní otázky,“ dodala.Shánění respondentů do Ptám se já podle Marie Bastlové není vždy jednoduché – právě ti, kterých se aktuální politické kauzy týkají a nebo jsou s nimi spojeni, nemají motivaci přijít situaci vysvětlovat.A jak se moderátorky na rozhovory připravují? „U politických rozhovorů je to jiné. Člověk má jistý background, protože situaci sleduje průběžně. U odborných rozhovorů zabere rešerše více času. Tahle práce mi ale umožňuje celoživotní studium, což je skvělé. To na novinařině považuji za velké plus – máte možnost si neustále rozšiřovat obzory a dovídat se nové věci,“ prozradila Veronika Sedláčková.Na kterého hosta moderátorky Ptám se já nezapomenou? A které rozhovory jsou ty nejtěžší?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na úřadu ombudsmana se rozhořel konflikt. Vyvolal jej sám ombudsman Stanislav Křeček, když své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral v podstatě všechny pravomoci včetně podpisových práv. Prý selhává lidsky i manažersky. Šimůnková si ale zásah ombudsmana, jehož práci kritizují mnozí odborníci i mnohé organizace, nechce nechat líbit. Jak se bude bránit? A jak podle ní funguje Křeček jako ombudsman?Hostem Ptám se já byla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který v úřadu působí od roku 2020, odebral nedávno své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy. Důvodem podle něj je, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace, což ovšem Šimůnková odmítá a uvažuje, že se obrátí na soud i Poslaneckou sněmovnu, i když ombudsman jako takový ze zákona odvolatelný není.Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09) každopádně chce, aby jí Křeček vysvětlil, proč Šimůnkovou zbavil pravomocí. A jako bezprecedentní vnímá chování ombudsmana i Senát, který ho nedávno vyzval, aby přestal se svými xenofobními a rasistickými výroky, jimiž podle senátorů poškozuje postavení veřejného ochránce práv.Jaké zkušeností s prací Křečka má Šimůnková? A jak bude bez důležitých pravomocí pracovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Školství má nového ministra. Je jím právník Vladimír Balaš, který v čele úřadu střídá Petra Gazdíka. Balaše při nástupu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman a vyčetl mu malou znalost problematiky regionálního školství. Ostatně sám Balaš přiznává, že o základních a středních školách toho příliš neví. Co budou jeho priority?Hostem Ptám se já byl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).Ministerstvo školství má za sebou třeskutou výměnu. Kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr skončil ke konci měsíce v jeho čele někdejší místopředseda STAN Petr Gazdík. Ve vedení resortu ho nakonec od července vystřídá spolustraník – ústavní právník Vladimír Balaš.Ale ani jeho jmenování do funkce se neobešlo bez kontroverzí. Ačkoliv ho prezident Zeman ve středu večer jmenoval do funkce, „aby byla vláda v době předsednictví EU kompletní“, zopakoval, že má ke kandidátovi vládní koalice na ministerský post rovnou několik výhrad.Zemanovi vadí Balašův posudek v kauze pádu Investiční a poštovní banky (IPB) a přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl. A prezident mimo jiné znovu zkritizoval inkluzi na školách. Chyba podle něj je i to, že Balaš „je poněkud mimo specializaci ministra školství“.Co nový ministr na kritiku prezidenta říká? A co pro něj bude nejsložitější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes měl být Radovan Vávra řádně zvoleným nováčkem do dozorčí rady energetického polostátního gigantu ČEZ. Jenže není. Pár dní před valnou hromadou se vzdal nominace a oznámil, že ze zdravotních důvodů se dočasně stahuje do ústraní. Kdy se Vávra plánuje vrátit? Jak by si mělo Česko poradit se zdražováním a energetickou krizí? A jak často si dnes volá s Ivo Rittigem?Hostem Ptám se já byl investor Radovan Vávra.Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla v noci z úterý na středu o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Původně mezi nimi měl být také investor Radovan Vávra, kterého do funkce nominovala vládní TOP 09, ale na poslední chvíli z nominace odstoupil.Přestože by Vávra do funkce vstoupil především jako zkušený manažer, otazníky mohlo vzbuzovat třeba to, že léta radil dříve mimořádně vlivnému politickému podnikateli Ivu Rittigovi. To ale Vávra jako problém nevidí a důvody jeho rozhodnutí nevstoupit do rady státem ovládaného podniku jsou prý ryze osobní.ČEZ přitom kvůli současným nejistotám na trhu s energiemi i odklonu od fosilních paliv čeká řada výzev. A teď se navíc spekuluje o jeho možném rozdělení na soukromou a státní část, což by státu díky získání elektráren pomohlo ovlivňovat ceny elektřiny.Česko ale hledá i další cesty, jak pomoci lidem, kteří se v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení i život dostávají do krize – nedávno například vláda rozhodla o zavedení tzv. úsporném tarifu, který by mohl část energetické spotřeby občanům dotovat.Byl by to správný krok? Jak dobře se Česku daří vypořádávat s nejistou dobou? A na co se ještě mají připravit Češi?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská opozice včera zkusila odvolat primátora Zdeňka Hřiba a jeho náměstka Adama Scheinherra kvůli kauze Hlubuček. Nakonec ale prosadila jen hloubkový audit IT zakázek na magistrátu. Je namístě, aby hnutí ANO podobně kritizovalo ostatní strany?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.Poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO) se stranickým kolegou Ondřeje Prokopem včera žádal odvolání primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Vadí mu, že Hřib vedl magistrát se svým náměstkem Petrem Hlubučkem, který je obviněný v kauze Dozimetr v souvislosti s údajnou korupcí v dopravním podniku (DPP).Pro odvolání ale nebyla ani třetina zastupitelů. Ti ovšem schválili, že magistrát provede hloubkové audity IT zakázek zadaných od roku 2010 firmám, které vlastní podnikatelé Pavel Dovhomilja a Maroš Jančovič, rovněž obvinění v kauze Dozimetr.Nacher o kauze korupce v pražských podnicích tvrdí, že jde o „největší skandál od revoluce v Praze“. Za hnutím ANO, jehož je Nacher členem, přitom jde snad nejznámější brněnský skandál – tedy kauza Stoka.Policie korupci a ovlivňování veřejných zakázek z let 2014–2019 v souvislosti s brněnskou buňkou hnutí ANO začala vyšetřovat před třemi lety a až letos v květnu soud zatím nepravomocně udělil 9,5 roku vězení bývalému místostarostovi a radnímu městské části za ANO Jiřímu Švachulovi. Na Švachulu by ale přitom měl být napojen i bývalý místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn.Jak se ANO dokázalo vypořádat s vlastními kauzami? A neberou mu legitimitu kritizovat politické oponenty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle Městského soudu v Praze česká ministerstva porušila práva spolku Klimatická žaloba ČR nesnižováním skleníkových emisí. Co tento průlomový rozsudek v praxi znamená?Hostem Ptám se já byl radní Klimatické žaloby Martin Abel.Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Minulý týden tak rozhodl městský soud v Praze v případě žaloby spolku, který chce přimět úřady k řešení klimatické krize.Zažalovat stát se rozhodl spolek loni v dubnu a k žalobě se přidali také někteří sedláci a lesníci. Podle nich ohrožují následky zvyšování emisí jejich právo na podnikání a soukromý majetek.Klimatické závazky pro Česko vycházejí především z Pařížské dohody. Konkrétní opatření by se pak měla do budoucna řídit evropskou strategií Fit for 55, jejímž cílem je snížení celounijních uhlíkových emisí o 55 % do roku 2030. Podle ministerstev ale z Pařížské dohody konkrétní postihy za neplnění závazku nevyplývají a na strategii Fit for 55 se teprve pracuje.Podle rozhodnutí pražského soudu ale plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný a stát je povinen emise omezovat. Co se rozsudkem pro Česko mění? A jak to, že stát nedodržuje dohody, pod které se podepsal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Úroková sazba opět stoupla a každého, koho čeká refinancování hypotéky, čekají starosti. Podle expertů se totiž úroky mohou vyšplhat až k deseti procentům. Kam až to půjde a kdy se situace začne obracet k lepšímu?Hostem Ptám se já je hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.Úroková sazba v Česku znovu stoupla. Rada České národní banky ji ve středu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent, a jedná se tak od nejvyšší číslo od roku 1999. Důvodem je, že se ČNB nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu. A mimo jiné i proto, že inflace je výš, než předpokládala i samotná národní banka.Ačkoliv vysoké úroky mají české ekonomice z dlouhodobého hlediska pomoci, aktuálně dopadnou především na ty, kteří si berou nové úvěry nebo potřebují refinancovat hypotéku. Podle expertů se úvěry stanou pro velkou část společnosti nedostupné.Například počátkem roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB, kdy se očekává, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř padesát tisíc korun. V letošním roce přitom čeká refinancování hypoték zhruba 40 tisíc lidí. Jsou to přitom často hypotéky z roku 2017, kdy si je lidé brali za sazby kolem 2 procent.Jak moc mají čekat, že jim teď poskočí splátky? Kolik lidí se může dostat do problémů a jak vážné to bude?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pět lidí ve vazbě, 13 obviněných, z nich jeden náhle zesnulý. To je dosavadní bilance kauzy Dozimetr. Ta už zasáhla i českou vládu. Jaké změny ještě čekají pražský magistrát i dopravní podnik, kde k tunelování došlo?Hostem Ptám se já byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).Kauzu Dozimetr řeší média i česká politické scéna už osmý den. Podezření na tunelování peněz z veřejných zakázek v metropoli kolem bývalého náměstka a šéfa pražských Starostů a nezávislých, Petra Hlubučka už mezitím zasáhlo i vládu. A změny se chystají i v hlavním městě.Z veřejného života se stahují nejen obvinění, ale i lidé, kteří se s nimi „jen“ zapletli. Toxický je v tomhle směru hlavně bývalý společník nejznámějšího českého zločince Radovana Krejčíře, Michal Redl. Svoje lidi měl, jak vyplývá z dostupných informací, na rozhodujících postech nejen na Magistrátu, ale taky v Dopravním podniku a možná i v jiných městských firmách.Co se týká Dopravního podniku, ten teď čeká zemětřesení. Všichni, kdo zbyli v jeho úzkém vedení, mají dát funkce k dispozici. Znovu přidělovat se budou na základě výběrových řízení, což zatím nebylo zvykem. Opozice v pražském zastupitelstvu ale vyzývá k rezignaci i představitele magistrátní koalice. Ti se ale brání.Náměstek primátora a předseda Dozorčí rady Dopravního podniku Adam Scheinherr z Prahy sobě odpovědnost necítí. Odvolává se přitom na dva roky staré trestní oznámení, které osobně předal policii. No a primátor hlavního města Zdeněk Hřib z Pirátské strany slibuje, že Prahu od mafiánských praktik očistí. Dokáže tenhle plán uskutečnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala ani žádná z vládních stran nevidí důvod k rekonstrukci vlády kvůli vyšetřování korupce v pražském dopravním podniku. Důvěru má i ministr vnitra Vít Rakušan, jehož straničtí kolegové v kauze figurují. Je tím vše vyřešeno?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.Ministr vnitra Vít Rakušan má důvěru vlády, uvedl včera premiér Petr Fiala po jednání kabinetu. O jeho odstoupení z ministerské funkce usilovala opozice po tom, co vládou otřásla kauza nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka. Ten patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.A kvůli stykům s dalším obviněným – podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík. Podle šéfa kabinetu by tak teď mělo být prioritou najít především jeho nástupce.Vypadá to, jako by se nejostřejší fáze skandálu uklidnila. Vládní strany zřejmě doufají, že z policejních spisu už nic zásadního nevyplyne a pevnost kabinetu v čase začínajícího předsednictví EU už nic dalšího nerozviklá. Těžká práce ale čeká hnutí STAN, které bude muset přesvědčit své voliče, že dokáže prosazovat čistotu v politice byť se jeho čelní představitelé zapletli do korupčního skandálu a mají spojení s lidmi s problematickou minulostí.Skončila pro starosty kauza několika rezignacemi? A co musí hnutí STAN udělat, aby získalo zpět důvěru svých voličů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejbližší topná sezona bude zatěžkávací zkouškou pro celou Evropu. Česko má ale od podzimu získat garantovanou kapacitu v nizozemských terminálech na zkapalněný plyn. Jak moc to pomůže od drahých energií?Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník.Před pár dny přišla vláda s dobrou zprávou. A sice s tou, že Česko získalo část kapacity v terminálech na zkapalněný plyn, které mají od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží. Premiér za ODS Petr Fiala napsal na sociálních sítích, že je to velký krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.Jisté ovšem zatím není, o jak velkou kapacitu se jedná. Ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve řekl, že Česko má zájem o tolik místa v terminálech, aby se tam vešla jedna až dvě miliardy metrů krychlových plynu.S přípravami na nejbližší topnou sezonu finišují i ostatní evropské vlády. K horečné aktivitě je nutí také váznoucí dodávky plynu. Zaviněné jsou – podle ruského Gazpromu – nutnými opravami. Třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck má ale jasno. Tvrdí, že Kreml utahuje kohouty z politických důvodů.Německá vláda už také oznámila, že snaha odstřihnout se od ruských surovin bude ještě intenzivnější než dosud. Pomoci mají Berlínu hlavně uhelné elektrárny. Dělá česká vláda dost, aby země prošla současnou zatěžkávací zkouškou bez fatálních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vládní pětikoalice má za sebou první velkou kauzu. Kvůli obvinění primátorova exnáměstka Hlubučka a kontaktům na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Redla, rezignoval už ministr školství Petr Gazdík (STAN). Bude to stačit?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.Podle bruselského serveru Politico současná kauza okolo nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka vážně ohrožuje stabilitu české vládní koalice. Hlubuček totiž patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.Ačkoliv bývalý pražský náměstek na své funkce ve straně, na pražském magistrátu i v dopravním podniku v minulém týdnu rezignoval, není jediný, koho kauza pravděpodobně bude stát politickou kariéru. Kvůli stykům s dalším obviněným - podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík.Aby bylo v kauze jasno je teď cílem celé vládní koalice ale o to více Pirátů, kteří se společně se hnutím Starostové a nezávislí spojili minulý rok do voleb a určovali si i společné vládní priority. Podle nich je to, co vyplouvá o STAN na povrch nepřijatelné a kdokoliv byl do problematické kauzy zapojen, má vyvodit patřičnou odpovědnost.Co chtějí Piráti slyšet? A jak kauza dopadne na vládu Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Praze od dnešní půlnoci nefunguje krajské centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, protože hlavní město situaci nezvládá. Podle Hřiba by měly pomoci další kraje. Je to reálné?Hostem Ptám se já je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.Od dnešního rána se uprchlíci z Ukrajiny vydávají do pražských Vysočan, kde sídlí krajské asistenční centrum. Ovšem marně. Primátor splnil, co sliboval, a zavřel Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), protože hlavní město podle něj nezvládá příliš velký nápor běženců.Zdeněk Hřib dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli je zhruba čtyřikrát víc lidí z Ukrajiny než v jiných regionech. A žádá od vlády lepší koordinaci. Nejlépe nějaký relokační systém, podle kterého by se uprchlíci rozmístili po republice rovnoměrně.Teď se ale naopak snáší kritika na hlavu pražského primátora. Řada hejtmanů odsuzuje zmíněné rozhodnutí jako neloajální. A podle premiéra Petra Fialy, s nímž se má Zdeněk Hřib sejít v pátek, je uzavření asistenčního centra neuvážené a nepříliš rozumné.Přitom zavřením asistenční center vyhrožovali i další hejtmani – podobným postupem jako Praha hrozil před dvěma týdny pardubický hejtman Martin Netolický. Nakonec se ale rozhodl, že „nechce dělat naschvály“.Jak zareagují na postup hlavního města ostatní kraje? A jsou regiony připravené pomoct přetížené metropoli?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli obvinění bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN chce opozice hlavu ministra vnitra Rakušana. Podle expremiéra Babiše má hnutí už příliš kauz. Má pravdu? A čí je to odpovědnost?Hostem Ptám se já byl hejtman Libereckého kraje, předseda hnutí Starostové pro liberecký kraj a jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN, Martin Půta.Opozice vyzvala šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana k rezignaci na vládní post. A to kvůli kauze rozsáhlé manipulace s veřejnými zakázkami v Praze, ve které figuruje dnes už bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.Ten je podezřelý z korupce a účasti na organizované skupině v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP). Hlubuček proto ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce v hnutí STAN a vzdal se také členství v dozorčí radě DPP. Ve čtvrtek skončil také ve funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb.Ačkoliv hnutí STAN začalo kauzu okamžitě řešit a ihned vyzvalo Hlubučka, to jak si strana s kauzou „poradila“ vzbuzuje přesto otázky. O Hlubučkově vyšetřování totiž kolovaly informace už dlouho a hnutí STAN tak problém mohlo dávno řešit.Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu v kauze jedenáct lidí. V případu je navíc údajně mezi obviněnými i podnikatel, sponzor hnutí STAN a bývalý komplic uprchlého Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl. A to vrhá na STAN další významný stín.Jak hnutí STAN situaci zvládlo a měl by ministr vnitra Rakušan odstoupit? Kolik kauz ještě hnutí STAN unese?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často a to nejen kvůli tomu, že je jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouhou dobu přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo, ale podle Pavla i proto, že má Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzali za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny - jako významné mínus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.A podle svých slov všechny dokumenty vztahující se k jeho činnosti za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jakou politickou stranu stranu volil v posledních volbách? Co říká na současnou bezpečnostní situaci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko začne brzy hledat nového prezidenta. Svůj zájem stát se příští hlavou státu oznámilo dosud dvacet lidí a o dalších se spekuluje. Kdo řekl jasné ano a koho dokonce vyzval současný prezident, ať o Hrad usiluje, je odborový předák Josef Středula. S čím do volby půjde?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl předseda ČMKOS Josef Středula.Funkční období současného pomalu Miloše Zemana postupně končí a Česko tak bude brzy hledat jeho náhradníka. Současný prezident by na pražském Hradě přitom rád viděl odborového předáka Josefa Středulu. Věří navíc, že šance by měl ve volbě velké.Sám Středula přitom dlouho o možné kandidatuře mlžil a oficiálně jí oznámil až v květnu. Jestli se ale opravdu klání zúčastní podle něj rozhodnou lidé. „Na podzim loňského roku vznikl spolek, který mi nabídl spolupráci a který chce, abych získal ty podpisy, abych mohl kandidovat s dalšími kandidáty. Ale jestli bude další - ta faktická kampaň - bude na občanech. Rozhodl jsem se totiž nejít za poslanci, senátory, ale získat občanské podpisy,“ vysvětlil v rozhovoru.Odborový předák by s sebou na Pražský hrad prý vzal to nejlepší z mandátu všech tří dosavadních českých prezidentů. Netají se taky tím, že chce hájit hlavně zájmy zaměstnanců. „Moudrá vláda musí řešit situaci občanů a pokud to nebude řešit, zadělává si na velký problém. Podobnou situaci jsme si zažili v letech 2009-2012, kdy vláda přehlížela problémy lidí a firem. Teď je ale ta rozezlenost lidí daleko větší, než jsem kdy já zažil a to jsem toho zažil hodně,“ varoval odborový předák s tím, že pokud vláda proti aktuálním ekonomickým problémům nezasáhne, je možné, že lidé na podzim vyrazí protestovat do ulic.A nezvýhodní Středulu současné vystupování proti vládě v případné prezidentské volbě? „Myslím, že spoustu kandidátů a kandidátek jsou lidé aktivní a vyjadřují se ke spouště tématům. Vykonávám práci, do které jsem byl zvolen. Já ty lidi hájím a hájit je budu, protože to je moje práce. Může se stát, že to někdo bude vnímat, že je to v kontradikci s prezidentskou kandidaturou. Já to tak ale nevnímám,“ řekl.Kdo bude Středulovi financovat kampaň? A jak vnímá mandát Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pořad Ptám se já znovu vyráží se sérii živých rozhovorů na setkání s posluchači. Tří osobností se v Plzni budou ptát na současné největší výzvy pro Česko a jeho budoucího prezidenta nebo prezidentku. Jak na ně?Hostem speciálního dílu Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Marie Bastlová a Veronika Sedláčková budou už podruhé živě zpovídat své hosty toto úterý v Papírně Plzeň. Pozvání do speciálního dílu Kdo je tady prezident? přijali odborový předák Josefa Středula, který nedávno oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, generál Petr Pavel, o kterém se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou spekuluje, a také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Svět má za posledních pár let za sebou několik krizí - po koronavirové pandemii zasáhla hranice Evropy válka. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala pochybnosti nejen nad bezpečnostní situací ve světě, ale způsobila otřes i na světových trzích. Otázky proto budou směřovat nejen k tomu, jak těmto výzvám čelit, ale i jakou roli by v takových momentech měl hrát prezident. Jeho volba totiž čeká Česko už začátkem roku 2023.Je už teď jasné, kdo by se mohl příštím prezidentem stát? „Je strašně brzo. Ještě se to může velmi zamotat. Je ale překvapivé, jak pozitivní reakci zaznamenala ekonomka Danuše Nerudová, která nedávno oznámila kandidaturu. Možná je to poptávka po někom „jiném“. Jiném typu politika, nebo političky. Konečně bychom měli prezidentku,“ komentoval Jindřich Šídlo.Sama Nerudová přitom s oznámením kandidatury dlouho otálela a není jediná - o řadě jmen se zatím polemizuje, ale oficiální slovo ještě nepadlo. Mezi nimi je i expremiér Andrej Babiš, který už nějakou dobu jezdí za voliči ANO v obytném voze po Česku. „Je to kampaň, jen je otázka k čemu. Kdyby se ale Andrej Babiš rozhodl kandidovat, tak mu to neuškodí, protože se teď ještě nepočítají finance do zákonem stanoveného limitu 40 milionů korun do prvního kola voleb,“ vysvětlil Šídlo.Jako o možném kandidátovi se dlouho spekuluje také o generálu Petru Pavlovi - jednom z hostů plzeňského vysílání. I jeho jméno se mezi zájemci o křeslo na Pražského hradě skloňuje už řadu měsíců, přesto s oficiálním prohlášením, že do kandidatury půjde, zatím nepřišel. „Pravda ale je, že teď se ty volby nerozhodují. V posledních týdnech a měsících se toho dá nahnat ještě dost,“ vysvětlil Šídlo s tím, že na vstup do předvolebního boje je ještě čas.A co s voliči Miloše Zemana? „Úvaha o tom, že je třeba sáhnout si pro hlasy jeho voličů je správná. Je jen otázka, zda taková voličská koalice ještě existuje a jestli to někomu pomůže. Spokojenost lidí s výkonem prezidentovi funkci v poslední době klesla,“ narazil Šídlo na to, že Miloš Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu. „Pro spoustu lidí to může být naopak varování,“ dodal.Jakou roli budou hrát v prezidentských volbách téma války na na Ukrajině nebo ekonomických nejistot? A co vůbec od budoucího prezidenta čekáme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Chceme stát, který nežije na dluh, napsala si vláda hned do úvodu svého programového prohlášení. Jenže plnění tohoto slibu je v nedohlednu. Kabinet totiž plánuje i v příštích letech hospodařit s deficity kolem tří set miliard korun a možná na takový dosáhneme i letos. Opravdu nejde hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a ekonomický vládní expert Jan Skopeček (ODS).Strany nové vládní koalice ve svých předvolebních slibech lákaly na lepší hospodaření, než jaké předvedla vláda Andreje Babiše. Zatímco ta měla za sebou rekordní schodky, nová vláda pod vedením Zbyňka Stanjury snížila plán na letošní rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Už teď je však podle ekonomů prakticky jisté, že zejména kvůli dopadům války na Ukrajině přesáhne 300 miliard. Už v květnu přitom schodek vystoupal na 189,3 miliardy z dubnových 100,1 miliardy korun.V programovém prohlášení přitom vláda slíbila schodky postupně snižovat. Teď přitom argumentuje nenadálými událostmi, stejně jako za koronaviru obhajovala rozpočtové výdaje exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr Stanjura přitom v rámci přípravy rozpočtové novely slibuje, že letošní deficit nad 350 miliard nevystoupá.Jak se nové vládě daří držet veřejné finance na uzdě? A nebyla chyba slibovat nezvyšování daní?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropský parlament tento týden hlasoval o zásadní zelené legislativě. Schvaloval opatření balíčku Fit for 55, jež mají za cíl snížit do roku 2030 o 55 procent emise skleníkových plynů. Klíčová změna obchodu s emisními povolenkami zatím neprošla, poslanci ale odhlasovali zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Máme se toho bát?Hostem Ptám se já byl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.Europoslanci schválili v úterý v podvečer legislativní návrh Evropské komise, dle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. I když prakticky nejde přímo o zákaz – radikálně se změní normy pro emise oxidu uhličitého, což by mělo přimět automobilky, aby spalovací motory přestaly vyrábět a zaměřily se na elektromobily. Schválený návrh se týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří pro návrh zvedli ruku, byl i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Přitom se ještě minulý rok šéf Pirátů Ivan Bartoš dušoval, že strana pro zákaz spalovacích motorů rozhodně není a Češi musí mít nadále možnost volby. A podobně se Peksa vyjádřil i přímo na svých stránkách, kde píše: „Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.“Co se změnilo? A co v praxi změna znamená? Nedoplatí na ni české automobilky, a tím i celá ekonomika?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Blokování dezinformačních webů bude mít dohru u soudu. Podle dvou neziskovek totiž znepřístupnění webů pro veřejnost porušuje svobodu projevu a právo přijímat informace. Kde končí hranice svobody slova a začínají dezinformace?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.V Česku pořád není jednoduché dostat se k některým webům, protože je blokují mobilní operátoři. Rozhodli se k tomu na začátku ruské invaze, když je o to požádal stát. Dotyčné stránky totiž nabízejí dezinformace a ruskou propagandu. A teď se kvůli tomu ocitne před soudem české ministerstvo obrany.Správní žalobu na něj podávají dvě neziskovky – Institute H21 Karla Janečka a Otevřená společnost. Podle nich stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování vybraných internetových stránek. Konkrétně prý došlo k porušení svobody projevu a práva přijímat informace.Vláda ovšem dává od zásahu proti dezinformátorům ruce pryč a tvrdí, že jde o rozhodnutí soukromých subjektů. Jak píše v odpovědi na písemnou interpelaci, kterou má ve čtvrtek řešit Sněmovna, premiér Fiala: jednalo se o „obecně formulované usnesení kabinetu“. Dodává ale, že vláda je organizacím, které výzvu vyslyšely, vděčná.Má žaloba šanci na úspěch? A potřebujeme změnu legislativy, pokud se nechceme potýkat s hrozbou cenzury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].