Ptám se já, Marie Bastlová

Komunistický politik a člen tvrdého jádra KSČM je další z uchazečů o prezidentský úřad. Strana jeho kandidaturu odhlasovala ve vlastních řadách. Jak bude vypadat jeho kampaň?Hostem Ptám se já byl Josef Skála (KSČM).Komunisté prezidentského kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem. Oba politici se v minulosti několikrát střetli: Skála například s Vojtěchem prohrál souboj o šéfa strany. Podle komunistického exposlance Jiřího Dolejše bude pro mnohé kontroverzní Skálovo jméno „to pravé“ a nevidí problém, že by kandidát strany nesehnal 50 tisíc občanských podpisů potřebných pro vstup do utkání o prezidentské křeslo.O Skálovi je známé, že byl před rokem 1989 dlouholetým členem vládnoucí KSČ. Byl také funkcionářem tehdejšího Socialistického svazu mládeže a před pár lety se dostal na veřejnost životopis zanesený ve svazcích StB, který měl sepsat sám Skála. Vyznává se v něm z loajality sovětským okupantům pro roce 1968.Skála tvrdí, že chce kandidovat, aby měli koho volit lidé nespokojení se současnými poměry. Mluví o „širokém vlasteneckém projektu“.Jak bude vypadat jeho kampaň? A mají komunisté, kteří vypadli ze Sněmovny, šanci se svým kandidátem oslovit širší veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO má o víkendu sněm. Předsedou jistě nadále zůstane Andrej Babiš, volit se budou místopředsedové. Jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby?Hostem Ptám se já byla poslankyně ANO, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se po podzimních volbách vrátila do vysoké politiky. Ze třetího místa kandidátky se pohodlně dostala do Sněmovny a po čtyřech letech se stala opět poslankyní. A stát se chtěla i místopředsedkyní Sněmovny. Nakonec ale zastává jiný překvapivý post – je členkou Babišovy stínové vlády, konkrétně pro oblast kultury.A zatímco ve vedení Sněmovny se Jermanová podle všeho neuplatní, je otázkou, zda na nadcházejícím sjezdu hnutí ANO bude obhajovat místopředsednický post. Na ten plánuje kandidovat mimo jiné exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček i bývalá ministryně financí Alena Schillerová.V nejužším vedení hnutí ANO je Jermanová od roku 2015. Rok nato vyhrála s ANO krajské volby a stala se středočeskou hejtmankou. Za jejího vedení kraj utrácel miliony za pochybnou práci externích poradců. Třeba za proslulé analýzy hudebních festivalů. Najatí zaměstnanci, jejichž jména kraj důsledně tajil, dostávali 45 až 75 tisíc měsíčně za poloviční úvazek. Dodnes není jasné, jestli odevzdaná práce měla takovou hodnotu.Kvůli této kauze policisté dokonce prohledali dům Pokorné Jermanové v Benešově. Loni obvinili dva lidi – bývalé vysoké úředníky, které si na kraj přivedla právě tehdejší hejtmanka.Bude Jermanová v kauze smluv kraje s externisty vypovídat? A jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby? Kdo by mohl hnutí převzít po Andreji Babišovi, pokud bude kandidovat na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem po tom, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovala dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.Riskuje Česko s rozvolněním velký book nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda, která je druhým měsícem ve funkci, si vytyčila řadu nesnadných cílů. Mezi nimi šetřit rozpočet a snížit počet úředníků, udělat úřady digitálně dostupnější nebo pomoci s nedostupným bydlením či zpřísnit zákon o střetu zájmů. Podaří se vše splnit?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Digitalizace a dostupné bydlení. To jsou jedny z hlavních úkolů vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Nejmenší koaliční strana musí hledat balanc při prosazení svých zájmů a shodě na klíčových rozhodnutích vlády, kterou vede předseda ODS Petr Fiala.Ještě nedávno Piráti tvrdili, že chtějí bojovat proti tradičním stranickým dinosaurům, jejich zákulisním dohodám a málo srozumitelným rozhodnutím. Například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa patřil k nejaktivnějším v boji proti polskému postupu při těžbě v dole Turów, a dokonce se mu do celé věci podařilo zainteresovat Evropskou komisi, která se přidala na stranu Česka.Nakonec ale česká vláda podepsala dohodu s Poláky, že těžba v Turówu může za určitých podmínek dál pokračovat. A to v podstatě ve stejné chvíli, kdy generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil stanovisko, podle kterého je těžba nelegální.Jsou Piráti ve vládní koalici dostatečně silným partnerem? A kde zatím museli ustoupit ze svých požadavků?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda dosud neschválila návrh státního rozpočtu na tenhle rok a jednání přesouvá na příští týden. Plán nového kabinetu je ale už jasný – šetřit, kde se dá. Podaří se to?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Ministerstvo financí má posledních pár dnů, aby doladilo návrh rozpočtu na tento rok. Příští týden ho chce projednat vláda a času jí moc nezbývá, jestli má současné rozpočtové provizorium skončit v březnu. Koaliční politici slibují úspory v řádu desítek miliard korun a dušují se, že nebudou zvyšovat daně.Ministr financí Stanjura přitom už nedávno potvrdil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Tedy zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše.Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale snahu současné vlády zpochybňuje. Odhaduje, že výdaje budou vyšší – například kvůli koronavirové situaci – a vládě se zmíněných 80 miliard nepodaří ušetřit.Dá se opravdu šetřit bez toho, aby to zasáhlo občany? A nemohou škrty v provozu státní správy a platech státních zaměstnanců zhoršit kvalitu služeb pro veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Redakce Seznam Zpráv se rozhodla posílit zdravé pracovní prostředí a pocit bezpečí svých členů a přijala několik opatření. Jedním z nich je i post ombudsmanky. Co vše bude mít na starost?Hostem Ptám se já byla ombudsmanka redakce Seznam Zpráv, slovenská novinářka a moderátorka, která aktuálně působí ve slovenském deníku SME, Zuzana Kovačič Hanzelová.Novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Hanzelová se stala ombudsmankou redakce Seznam Zpráv od února letošního roku. Dohlížet bude na na zdravé a bezpečné prostřední v redakci a pomáhat jejím členům řešit případné krizové situace.Nový institut přichází po konfrontaci redakce se situací, kdy se jeden její člen nevhodně choval vůči členkám redakce. Vedení redakce proto okamžitě rozhodlo o jeho propuštění.Důvěru a bezpečnější prostor pro členy Seznam Zpráv, se ale snaží redakce budovat rovnou na několika úrovních. Nově, pokud je kterýkoliv redaktor nebo jiný pracovník s něčím nespokojen, může se obrátit jak na ombusmanku, tak na několik zmocněnců z řad redaktorů nebo svůj podnět zaslat do schránky důvěry.„Seznam Zprávy vykoply důležité téma, a to je velmi pozitivní. Můžeme nastavit poměrně vysoký standart. Já mít takový systém ve veřejnoprávní televizi, určitě bych se na něj obrátila víckrát,“ komentuje kroky redakce v rozhovoru Hanzelová.Jakým problémům se bude ombudsman redakce věnovat? A jak obecně daří v médiích nastavovat bezpečnější prostor pro práci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká pošta chystá propouštění. Od května zruší asi 700 míst a ušetřit chce půl miliardy korun. Slibuje také dlouho plánovanou modernizaci a rozdělení na menší části, aby dokázala stačit trhu. Je to první krok k postupné privatizaci pošty?Hostem Ptám se já byl ředitel České pošty Roman Knap.„Vláda si musí dát základní strategii, co od pošty očekává. Já od ní čekám základní služby, pošleme si dopis, balík, ale toho ubývá kvůli konkurenci. Další věc je dotyk státu i v odlehlejších částech republiky. Musíme si také říct, kolik peněz je stát schopen dávat do základní poštovní služby peněz,“ vysvětlil svůj pohled na restrukturalizaci České pošty začátkem roku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se ale nemá šetřit na lidech „u přepážek“, ale rezervy vidí ve středním managementu.A pošta už se škrty začala. Od letošního května zruší 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl ředitel pošty.Knapovy plány ale vzbuzují otazníky kvůli zjištění, že se těsně po volbách sešel s vlivným podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie stíhala ve dvou kauzách Radovana Krejčíře Technology leasing a M5.Generální ředitel státního podniku s ním měl řešit své manažerské plány ve vedení pošty. „Posadili jsme se, řekli, co je nového, jak vypadá teď pošta a co je potřeba s ní udělat, jak já si představuji její další směřování z pohledu komerčního manažera. Já jsem přesvědčen, že se musí změnit na firmu a ne zůstávat v pozici státního molochu, úřadu,“ popsal pro Seznam Zprávy Knap.Proč měl Knap potřebu vysvětlovat koncepci pošty jemu neznámému podnikateli? A nevnímá schůzku jako chybu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražský hrad požaduje po psychiatričce Džamile Stehlíkové omluvu a milion korun kvůli výrokům o zdraví prezidenta Zemana. Předžalobní výzvu zveřejnil Hrad na svém webu. Plánuje lékařka omluvu?Hostem Ptám se já byla psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.O předžalobní výzvě informovala prezidentská kancelář minulý čtvrtek. Po Stehlíkové žádá milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.„Měla jsem obavy o zdraví pana prezidenta, proto jsem vyjádřila své domněnky, svoji diagnostickou úvahu a vyzvala jsem konzilium, aby se vyjádřilo ke zdraví prezidenta,“ uvedla už dříve Stehlíková pro Seznam Zprávy s tím, že nechápe, za co by měla být žalována a milion korun platit nehodlá.Slovy advokáta lékařka zdůvodňuje svoje jednání i tím, že Zemanovo okolí o zdravotním stavu prezidenta dlouho neinformovalo a nebylo jasné, zda jeho stav neovlivňuje nezávislý výkon jeho ústavních funkcí coby prezidenta České republiky. A zaznívaly prý také irelevantní informace.Hrad ale trvá na tom, že přes čáru byly především výroky Stehlíkové o tom, že hospitalizace prezidenta vedla k náběhu na delirium tremens nebo že má hluboce poškozený mozek. A pokud bývalá ministryně pro lidská práva nehodlá změnit svůj postoj, podle Zemanova advokáta Makra Nespaly nezbývá než podat žalobu.Je Stehlíková připravená bránit se u soudu? A trvá na svých výrocích o Zemanově stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový kabinet Petra Fialy s oblibou zmiňuje slovo „deagrofertizace“, tedy zbavení státní správy vlivu skupiny Agrofert. Jméno firmy z Babišova svěřenského fondu se přitom často skloňovalo ve spojitosti se Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). Oprávněně, nebo nikoliv?Hostem Ptám se já byl ředitel SZIF Martin Šebestyán.Cíl zredukovat na ministerstvech, úřadech a ve státních podnicích vliv skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO) se stal jednou z manter nové vlády Petra Fialy. Strany současné vládní pětikoalice už před volbami poukazovaly na to, jaká ministerstva a úřady jsou nejvíc infiltrovány Babišovými lidmi, kteří místo zájmů státu chrání zájmy holdingu Agrofert. Proto se teď zaměřují hlavně na ministerstva financí, zemědělství, místního rozvoje nebo Finanční správu, Českou inspekci životního prostředí či státní podniky jako Čepro a Lesy ČR.Kvůli služebnímu zákonu ale nemůže do personálního obsazení úřadů a institucí zasahovat nová vláda, jak se jí zachce. „Odejiti“ mohou být úředníci jen v zákonem stanovených případech. A ani s výměnou generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nepočítá. Má v něj prý důvěru.Přes Státní zemědělský intervenční fond přitom protékají každý rok desítky miliard korun a jeho úředníci byli jedněmi z těch, kdo v posledních letech hájili před evropskými kontrolory práva bývalého premiéra Andreje Babiše na evropské peníze i přes jeho střet zájmů.Proč to dělali? A stojí si dodnes za svými kroky?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda v boji s covidem zase mění kurs. Od příštího pondělí se nebudou muset testovat lidé měsíc po pozitivním PCR. Je to správně?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Špicar patří mezi desítky tisíc nakažených, kteří teď přibývají v Česku každý den - dnes je jich skoro 55 tisíc. A tedy i jeho se týká zatím poslední vládní změna v systému testování. Od příštího pondělí tahle povinnost na měsíc neplatí pro lidi, kteří právě prodělali covid. Karantény a izolace jsou přitom pětidenní a ani pro jejich ukončení není testování nutné.„Doufám, že vláda ví, co dělá. Nejsme ani epidemiologové, ani hygienici, takže věříme, že vláda tyhle týmy má a podle nich rozhoduje,“ vysvětluje Špicar a dodává, že pro firmy bude složité, že některé lidi budou muset nadále kontrolovat a jiné z testování vyjmout. Stát se ale podle něj může i to, že v některých podnicích budou testy nadále provádět u všech, i když na tom vláda netrvá.Svaz průmyslu a dopravy si podle Špicara začal od minulého týdne dělat i vlastní průzkum toho, jak testování ve firmách funguje a co přinášÍ. Ve 170 firmách s celkem asi 150 tisíci pracovníky hodlá samozřejmě zjišťovat i to, zda zrušení testů pro lidi po covidu nebude rizikem pro ostatní.„Zatím jsme zjistili, že záchyt nakažených ve firmách je 1,3 %. Otázkou pro nás bylo i to, jestli firmy musí omezovat výrobu, v tuto chvíli je to asi 15 % firem,“ vysvětlil Špicar a dodal, že svaz s vládou řeší, jak takovému problému předejít.Naráží přitom na zavedení tzv. pracovních karantén pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a kritickou infrastrukturu. Na jejím základě by lidé z těchto odvětví mohli ve výjimečných případech do práce i po kontaktu s nakaženým - vyhnuli by se tedy klasické, pětidenní karanténě.„Bavíme se o tom, jaký by měl být režim pro firmy a instituce, které budou vlnou omikronu zasaženy tak, že by nemohly udržet provoz v chodu, a zda se neomezovat jen na krizovou infrastrukturu. Jsou firmy, jejichž odstávka by mohla mít katastrofální následky nejen ekonomické, ale i bezpečnostní, třeba u vysokých pecí v železárně,“ popsal Špicar.Covid přitom není jediný problém, který tuzemské podniky sužuje. Vysoká inflace nebo nedostatek lidí na pracovním trhu jsou další dílky do skládačky, která nemá jednoduché řešení. Jaká jsou ta nejlepší z možných? A co čekají zástupci zaměstnavatelů od vlády?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Bývalý rektor Masarykovy Univerzity v Brně a nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl hostem Ptám se já.V minulé vládě jeho post chyběl, teď ale řeší složité úkoly. Pan Evropa nebo také prodloužená ruka premiéra Petra Fialy v Bruselu a Štrasburku, Mikuláš Bek. Konkrétně připravuje české předsednictví Evropské unie a první, co ho čeká, je vybojovat pro svou misi víc peněz, aby neskončilo mezinárodní ostudou.Výrok minulého premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčky“ naznačuje, jak důležité pro jeho vládu předsednictví bylo, a částka na něj vyčleněná tomu odpovídá. Kromě toho se na celou sedmadvacítku snáší hrozba ruské invaze na Ukrajinu, kterou se zatím nedaří zažehnat politickými rozhovory.Zástupci členských států se sice předhánějí v tom, kdo pronese silnější výrok na adresu Kremlu, vztahy s Ruskem ale řeší každý po svém. Hlavně kvůli obchodním zájmům a závislosti na ruském plynu.Jak ovlivňuje přípravy českého předsednictví doutnající konflikt blízko ukrajinských hranic? A ví Praha, jaká témata by ráda prosadila do evropské diskuse v čele Rady EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová varianta koronaviru omikron zasahuje státy napříč světem. Zatímco v Česku se na největší nápor nákazy teprve čeká, za oceánem už další vlnu pociťují i v nemocnicích. V jak složité situaci američtí zdravotníci jsou?Hostem Ptám se já byla Silvia Sauvé, zdravotní sestra pracující na jednotce intenzivní péče v americkém městě Auburn ve státě Washington.Vlna nové, silně nakažlivé varianty koronaviru omikron podle všeho v Česku ještě nedosáhla maxima. Čísla pozitivně testovaných sice už teď dosahují nevídaných hodnot, ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek však předpokládá, že vrchol současné pandemické vlny teprve přijde, a to tento týden.Nemocnice, které se dosud vyprazdňovaly díky úbytku nemocných s deltou, se chystají na nápor nových pacientů. A do těch amerických už teď pacienti s novou koronavirovou variantou proudí ve velkém.„Naše nemocnice je zavalená pacienty. Zpravidla u nich není taková smrtnost, jako tomu bylo v předchozí vlně delty, ale je jich zase mnohem víc. Opravdu je naše nemocnice naplněná na dvě stě procent,“ řekla Sauvé a dodala, že situace už přesahuje limity zařízení. „Nemůžeme nikoho odmítnout, proto se pacienti hromadí na našem pohotovostním příjmu. Někdy čekají na pohotovosti dva až tři dny než se otevře nějaké lůžko,“ popsala.To, že se z pár hodin čekání stanou celé dny, není podle zdravotnice v současné situaci nic neobvyklého. A podle ní není vůbec vyloučené, že velký nápor pacientů ještě čeká i tuzemsko. „Podle mých zkušenosti se situace jako v USA za tři až pět měsíců stejně projeví i v Česku,“ předpověděla.V nemocnicích podle Sauvé obecně nejčastěji kvůli problémům s koronavirem končí lidé s dalšími zdravotními problémy, o kterých třeba ani nemusí vědět. Do péče lékařů se ale podle sestry stále dostávají i zdraví lidé, u kterých i varianta omikron může vyvolat těžký průběh. „Ale byly časy, kdy celé naše oddělení bylo zaplněno pacienty s covidem, s intubací a na ventilátoru. Teď tolik pacientů na ventilátor být nemusí, ale bývají na vysokoprůtokovém kyslíku,“ upřesnila.Česká sestra také popsala, jak američtí zdravotníci čelí útokům odpůrců protiepidemických opatření. Podle ní by zejména lékaři, kteří takové postoje obhajují, neměli své povolání vůbec vykonávat. „Lékař, který šíří dezinformace, by neměl být lékař. Lidé ho následují jako autoritu, takže by neměl mít licenci praktikovat medicínu, protože to jde proti jejím zásadám a vystavuje nebezpečí svoje pacienty,“ řekla s tím, že minimálně v USA se takoví lékaři musí lékařské komoře zodpovídat. „Nikdo by je už navíc nezaměstnal, to je naprosto běžný fakt,“ dodala.Jak by se mělo Česko připravit na možný příchod amerického scénáře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miliardář Karel Janeček je jedním z prvních, kdo v pátek oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Jak plánuje oslovit voliče?Hostem Ptám se já je podnikatel a matematik Karel Janeček.Finančník Karel Janeček v pátek oznámil kandidaturu na prezidenta. Už přes nedávnem se přitom na sociálních sítích i na billboardech v ulicích objevila Janečkova kampaň Tohle jsme my, ve které chce představit své základní programové priority. A podnikatel na kampani rozhodně šetřit nehodlá, chce do ní vložit maximální částku povolenou zákonem - 40 milionů v prvním kole, 10 milionů případně ve druhém.O Janečkově možné kandidatuře se přitom začalo vážněji spekulovat už loni, konkrétně po hudební anketě Český slavík, kterou podnikatel financoval. Její televizní přenos dokonce využil k proslovu, kde například kritizoval očkování. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné Janeček ve svém proslovu v Českém slavíkovi.Janeček také zkoušel v poslední době oslovit špičkové české stratégy a experty na komunikaci a marketing. Než ale do volebního klání vstoupí, musí nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nebo získat podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů.Jak chce Janeček oslovit možné voliče? A má podporu mezi politiky? Plánuje v kampani vystupovat proti očkování?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátor české televize Jakub Železný už několikrát připustil kandidaturu na generálního ředitele televize. Minulý týden ale schytal kritiku za to, že nezvládl emoce při rozhovoru s poslancem ANO Patrikem Nacherem. Kde je hranice vyváženého rozhovoru? A je třeba proměnit vedení České televize?Hostem Ptám se já byl moderátor ČT Jakub Železný.Minulý týden se moderátor České televize Jakub Železný pustil do ostré debaty s poslancem hnutí ANO Patrikem Nacherem. V pořadu Události komentáře si od poslance vyprošoval invektivy a útoky, aby mu nakonec donesl celý scénář rozhovoru se slovy, že se může na příští otázky připravit. „Nervy mi neujely. Kdybych byl rozčílený, vypadalo by to jinak. Zamrzelo ale mě, že politik, se kterým se známe dlouhá léta, dělá takové triky. Oni to dělají, umějí to, ale proč to mám akceptovat,“ vysvětlil Železný.Ke svým respondentům se prý snaží být maximálně vyvážený: „Když si dělám přípravu na dva hosty a u jednoho mi vychází čtyři tvrdé otázky a u druhého pět, jednu z pěti si škrtnu, abych měl stejně. Mně jsou politici ukradení, nemám vůči nim žádné emoce, nejsou to moji kamarádi, netykáme si, nechodím s nimi na žádné obídky, večeřičky, takhle se chovám a žiju si ve svém světě,“ řekl.K vystoupení Železného s Nacherem se vyjádřil i expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který situaci označil za dosud největší moderátorský exces. Podle něj si moderátor vyřizoval účty a neříkal pravdu. „Aby mě někdo obvinil ze lži, je pro mě za hranou přijatelnosti. A nenechám se urážet, jako moderátor veřejnoprávní televize ale nemůžu tomuhle člověku oplatit stejnou mincí,“ bránil se proti Babišovým slovům Železný.Moderátor hlavní zpravodajské relace České televize a také publicistického pořadu Události, komentáře přiznal, že zvažoval podání trestního oznámení pro pomluvu. „Ale vydýchal jsem se,“ dodal s tím, že ale dále uvažuje, že buď sám, nebo společně s vedením televize vyzve Babiše k omluvě: „Ta ale, předpokládám, nepřijde.“Železný působí ve veřejnoprávní televizi už přes 20 let a několikrát se vyjádřil, že by uvažoval o kandidatuře na generálního ředitele České televize. Zopakoval, že by k tomu přistoupil v případě, že by znovu nekandidoval dosavadní ředitel Petr Dvořák. „V takovém případě bych chtěl předložit projekt, který by byl moderní a zároveň byl dovnitř televize velmi otevřený. Mou prioritou by byl bezpečný a klidný zaměstnavatel,“ upřesnil Železný.Jak náročná profese moderátora veřejnoprávní televize je? A jak si ve vypjatých situacích zajistit odstup?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Očkování proti covidu-19 v Česku povinné nebude. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek napsal na sociální sítě, že takové opatření od počátku považoval za nesmysl. Změní se proto vyhláška přijatá předchozím koaličním kabinetem, která počítala s povinnou vakcinací pro lidi nad šedesát let a vybrané profese. Je to správný krok v době sílícího omikronu?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).„Není to chyba, rozhodla se tak celá vláda s argumentem, že zakopáváme příkopy ve společnosti. A nabídneme alternativní řešení: data a informace, že vakcíny fungují a lidé si sami vyberou volbu, která je pro je jednoduší a lepší, tedy nechat se očkovat,“ myslí si o zrušení vyhlášky o povinném očkování Válkův náměstek.Vakcínu přesto stále odmítá nemalá část veřejnosti. Premiér za ODS Petr Fiala ovšem zopakoval, že očkování i dál považuje za hlavní zbraň v boji s pandemií. Podle ministra Válka chrání před těžkým průběhem choroby a možnou hospitalizací účinně hlavně třetí dávka. „Je zde část osob, které nepřesvědčíte. Bohužel, povinná vakcína by znamenala, že odejdou z některých podstatných profesí, protože by to pro ně byla otázka života a smrti,“ dodal Pavlovic k rozhodnutí kabinetu.Pandemická vlna omikronu ale zatím v Česku šplhá do výše. Nakažených skokově přibývá, i když to nejhorší republiku pravděpodobně teprve čeká: „Chci podotknout, zaznívají hlášení, že omikron je méně závažný. Do určité míry je to pravda, ale při vysokém počtu nakažených mohou být absolutní počty vážných případů vysoké. Navíc nevíme, jaký bude mít vliv na long covid (dlouhodobé následky po prodělání nemoci, pozn. red.),“ vysvětloval Pavlovic.Podle pirátského náměstka je každopádně vláda na případný krizový scénář připravena: „Krizové scénáře má vláda k dispozici. Když bude takový vývoj, vláda je vyhlásí,“ komentoval s tím, že namísto počtu nových případů se aktuálně sleduje především číslo, kolik z jich je v ohrožené populaci.„To totiž predikuje zatížení zdravotního systému a vláda díky tomu bude mít čas na reakci. Teď vidíme i na Praze, která je napřed před celou republikou, že tam ještě není ten zásah rizikové populace. Čísla jsou vysoká, ale sleduje se ta prevalence v rizikové populaci,“ upřesnil.A vláda má podle Válkova náměstka v ruce i další „trumfy“. Neočkovaným, kteří mají nedůvěru v mRNA vakcíny nabídne v únoru „tradičnější“ látku Nuvaxovid společnosti Novavax. Česko navíc usiluje o nové antivirotikum Paxlovid, které má pomoci při léčbě onemocnění. „Dodání záleží na výrobních kapacitách firmy Pfizer, zájem ze strany vlády byl ale jasně řečen. Ale už teď máme dostupná dvě jiná antivirotika - Remdesivir a Molnupiravir. Mají trochu jiný typ indikace, ale jsou účinná, pokud se podají včas,“ dodal.Měla by být při stoupajících číslech nakažených česká vláda opatrnější? A koho už se dotkly pracovní karantény?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve školách se od 17. ledna testuje pouze jednou týdně navzdory tomu, že omikronová vlna sílí. Čísla nakažených dosahují denně desítek tisíc. Podle šéfa ministerských statistiků Ladislava Duška je ovšem pravděpodobné, že nakažlivější varianta koronaviru už dětskou populací a mladistvými do značné míry prošla. Je plán vlády na krocení pandemie ve školách dostačující?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Vláda ve středu odsouhlasila návrh ministra školství, který přidává pravomoci vedení škol. Kromě více dnů takzvaného ředitelského volna by mohli ředitelé sami rozhodovat o tom, jestli třída nebo škola přejdou na distanční výuku. Odpadlo by čekání na verdikt hygieniků v případě, že v karanténě či izolaci skončí hodně žáků nebo učitelů.„Ředitel může nejprve aktivovat distanční výuku, a pokud se ta nebude zvládat, nařídí se ředitelské volno. Je to efektivní, rychlé, reaguje to na místní podmínky a nevypíná to školy. A je to v rozsahu maximálně deseti dnů, pak musí zareagovat hygienická stanice nebo my jako vláda,“ vysvětlil Gazdík s tím, že ředitelé se kvůli nákaze omikronem mohou brzy dostat do situace, že nebude mít kdo učit.„Musíme reagovat rychle a čekat na centrální opatření vlády nebo dokonce zahlcených hygienických stanic je pozdě, proto přicházím s tímto návrhem,“ dodal.Samotné testování na koronavirus jednou týdně ale Gazdík jako chybu nevidí. Podle něj je důkazem, že jsou školy prioritou, už fakt, že po pozitivním antigenu v jejich případě musí dojít k potvrzení nákazy PCR testem. Že takové pravidlo nelze nařídit plošně - tedy i ve firmách - je podle něj dáno tím, že kapacita PCR testování nebyla na omikron připravena. „Za měsíc ho nestihne žádná vláda navýšit tak, aby to fungovalo. Cílem tedy je kapacity nezahltit například pro rizikové skupiny,“ vysvětlil.Nové vedení resortu školství zmiňuje i jiné, dlouhodobější cíle. Například snižování rozdílů ve kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Hlavně v příhraničních oblastech totiž úroveň škol daleko zaostává za velkými městy. A změnit by se měla také maturita. Nově by si mohli studenti odbýt některé její části dříve než v posledním ročníku.„Maturita v této době neodpovídá 21. století. Mně se nelíbí, že dva, tři dny ve vašem životě rozhodují o mnohém dalším. Pořád je maturita forma iniciačního obřadu z minulosti, má tzv. bolet a máte se stát tím dospělým. Taková by maturita být neměla,“ řekl Gazdík, ale dodal, že ke změně by mělo dojít pouze v případě, že na ní bude politická i odborná shoda.A jak vnímá místopředseda Starostů cestu Jana Farského na půlroční stáž do USA? „Dozvěděl jsem se to začátkem prosince. I já si sypu popel na hlavu, protože my nemáme ve STAN ty klasické stranické vztahy a jsme většinou kamarádi. Moje chyba, jako kamaráda, byla, že jsem nedokázal Honzovi Farskému říct, že to není dobrý nápad,“ přiznal Gazdík.Dodal, že strana situaci aktuálně řeší, ale nemá nástroje, jak ho k čemukoliv přinutit. „Finální rozhodnutí je na Janu Farském. Buď se vrátí, nebo se vzdá mandátu, nebo to zůstane tak, jak to je. Nebudeme to řešit v přímém přenosu, je to osobní věc, zvlášť, když se to týká přítele,“ dodal Gazdík.Co ze svých plánů dokáže vláda uvést do praxe? A budou jí na to stačit peníze, když zároveň slibuje úspory a snížení rozpočtového deficitu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna má za sebou první vyčerpávající jednání, kdy se v roli opozice poprvé naplno projevila hnutí ANO a SPD. Hodiny trvající obstrukce, které předcházely hlasování o důvěře vládě, přerostly v zatím nejdelší debatní maraton v historii Česka. Jde o novou taktiku opozice?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).I kvůli neshodám mezi poslanci nemá ještě dolní komora kompletní vedení. Kvůli častým přestávkám i dosud marnému projednávání stavebního zákona se dosud nepodařilo schválit exministra Karla Havlíčka do funkce sněmovního místopředsedy. Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její strana chce být konstruktivní opozicí. Otázkou ale zůstává, na jakých tématech jsou lidé Andreje Babiše ochotni se současnou vládní pětikoalicí spolupracovat.„Důvěra vládě je jeden z nejdůležitějších aktů a vy nemůžete odebírat slovo, pokud se poslanci připravili na jednání, chtějí vystoupit, chtějí položit otázku,“ braní opoziční poslance Mračková Vildumetzová. Podle ní navíc dále chybí odpovědi například ohledně financování hnutí STAN. Opozici vadí, že hnutí přijalo peníze od firmy, za kterou stojí trestně stíhaný člověk.Podle Mračkové Vildumetzové takovou kritiku ale nelze vnímat jako „dvojí metr“: „Kauza Čapí hnízdo je tu mnoho let a nestala se v době, kdy byl v politice. Kdyby nepřišel do politiky, nikdy by tu kauza Čapí hnízdo nebyla,“ brání předsedu hnutí ANO a dodává, že dvojí metr je uplatňovaný naopak vůči straně bývalého premiéra.Místopředsedkyni Sněmovny vadí i fakt, že nová vláda slibovala změny a zatím kolem ní vnímá spíše řadu pochybností. Kabinet podle ní navíc slibuje šetření, které není schopen sám plnit: „Říká, že se bude šetřit, ale zatím to vypadá, že to bude na lidech. Když chci šetřit, musím jít příkladem a ne mít sedmnáct ministrů, kteří se ani nevejdou do lavic,“ říká a kritizuje i množství politických náměstků.Manžel Babišovy poslankyně Jan Mraček, šéf chebské ODS a člen výkonného výboru strany se přitom nedávno stal poradcem ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Na to byste se ale měli zeptat mého manžela. Moje kritika kabinetu ale bude stejná, jako hejtmanka a starostka jsem vždy šetřila. Můj manžel není politický náměstek, ale má pouze radit. Mám snad kvůli tomu skončit v politice? Nebo má skončit můj manžel?“ reaguje na otázky.Může Česko doplatit na permanentní válku mezi vládní koalicí a opozicí? Nebo je tvrdá diskuse naopak přínosem pro kvalitu parlamentní demokracie v zemi?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívaly týdny a měsíce.Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s velkými úspěchy u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovna zlomila rekord, když nedokázala rozhodnout o důvěře vládě ani po celonočním jednání. Kvůli dlouhé rozpravě, kam se zapojili hlavně zástupci opozice, tedy ANO a SPD, se na plánované hlasování zatím nedostalo. Jak dlouho může celý proces trvat?Hostem Ptám se já byl politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Poslanci a poslankyně se k přerušenému jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy znovu sejdou v šest večer, a to navzdory faktu, že vládní pětikoalice má v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů.Mimořádnou schůzi k financování Starostů a nezávislých (STAN) se ale opozičním stranám prosadit nepodařilo. Na problém upozornily i Seznam Zprávy, když napsaly, že za sponzorskými firmami STAN stojí i člověk stíhaný v daňové kauze. Kromě toho zhruba tři miliony korun dorazily na účet Starostů od dvou desítek personálně spřízněných společností s neprůhlednými spoluvlastníky na Kypru a v Lucembursku.Předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan tvrdí, že jeho strana neporušila zákon, a proto se taky darované peníze vracet nechystá. Lídr opoziční SPD Tomio Okamura nicméně žádá premiéra Fialu o Rakušanovo odvolání z vlády a společně s ANO volají po zřízení parlamentní vyšetřovací komise.Uškodí kauza kolem stranického financování Starostům a nezávislým i celé vládě? A může ohrozit i pozici Víta Rakušana ve vládě ještě dříve, než kabinet získá důvěru?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna věnovala tuto středu zvlášt důležitému hlasování - a sice jednání o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy. Jednání se jako tradičně stalo přehlídkou opozice, vláda má nicméně v dolní komoře jasnou většinu a výsledek je tak předem jistý. Jak vnímá vítězná koalice výtky Babišových poslanců?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.Podle Bendy je programové prohlášení vlády, se kterým s žádostí o vyslovení důvěry před poslance přistoupila, pouhým územ, který není zakotvený v Ústavě. „Pro co si vláda jde, je vládní důvěra, to je ten skutečný ústavní akt,“ vysvětlil Benda s tím, že kritiku, kterou dosud slyšel u úst Andreje Babiše nebo Tomia Okamury na půdě Sněmovny, v podstatě nevnímá.Opozice vládě vyčítala nekonkrétní programové prohlášení, nereálné sliby o plánovaných škrtech v letošním rozpočtu a třeba exministryni financí Aleně Schillerové v něm chyběla konkrétní čísla.Podle nejdéle sloužícího poslance Bendy by ale prohlášení mohlo být naopak i obecnější, protože čtyři roky roky vlády nelze naplánovat do minuty. „Představa, že v programu, který mám zpracovat do 30 dnů od jmenování vlády, popíšu detailně následující čtyři roky, mi přijde myšlenkově nenormální,“ bránil Fialův kabinet.Podle šéfa poslaneckého klubu občanských demokratů má vláda před sebou řadu úkolů, mezi nimi i návrat Česka k normální parlamentní demokracii. Snahou kabinetu by ale mělo být především napravit chaos, který tu podle Bendy za poslední dva roky vznikl nejen kvůli covidu.„Tedy řízení země jedním mužem prostřednictvím sms, tiskové konference každých 24 hodin a dnešní situace, kdy nikdo z nás neví, jaká opatření platí a co se na něj vztahuje,“ popsal Benda a uznal, že v dosavadním rozhodování a výrocích nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vidí také limity: „Vlastimil Válek by měl mluvit méně než mluví, jeho příklady nejsou to pravé ořechové, ale nemyslím, že by pravidla dělal složitější,“ dodal.Kromě řízení země zasažené pandemií čeká vládní koalici Spolu v následujících měsících ještě další výzva, plánuje totiž najít a postavit společného kandidáta do prezidentských voleb, které se budou konat začátkem příštího roku. „Musíme najít někoho, kdo to chce a kdo má šanci být zvolen, to jsou podstatné parametry,“ řekl Benda s tím, že o průběhu druhého kola prezidentských voleb má v podstatě jasno: „Jsem osobně přesvědčen, že by Andrej Babiš v druhém kole prohrál s téměř každým alespoň trošku normálním kandidátem, protože nemá sjednocující prvek jako Miloš Zeman,“ odhaduje.Jaká Fialova vláda bude? Co o ní ukazuje programové prohlášení a jak dobře je napsané? A vydrží koalice Spolu dál táhnout v politice za jeden provaz?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška se v Česku zkracují karantény a izolace na pět dnů. Vztahovat se měly i na očkované, to se na poslední chvíli změnilo. Je to správný krok?Hostem Ptám se já byl biochemik Jan Konvalinka.Vláda na poslední chvíli o týden prodloužila výjimku z izolace pro očkované a pro ty, kteří koronavirus prodělali v nedávné době. Do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým nemusí, pokud nemají příznaky covidu. Na druhé straně po pěti dnech neskončí izolace těm, kterým přetrvávají příznaky.Podle biochemika Konvalinky je zkrácení karantény rozumným krokem. Umí si ale představit, že místo pěti dnů by byla sedmidenní. „Kdybychom ovšem drželi všechny deset nebo čtrnáct dní v karanténě, nikdo by tady možná nezbyl. Přineslo by to větší škody než samotná choroba. U izolace by ale určitě měl být na závěr negativní test, ideálně PCR. To zatím neplatí, ale diskuze o tom stále probíhá,“ vysvětlil.Zkracování obou lhůt přichází i kvůli tomu, že v Česku už dominuje omikron, jak potvrdil na začátku týdne Státní zdravotní ústav. Výrazný nástup omikronové vlny zemi ale podle Konvalinky teprve čeká. „Vidíme v jiných zemích, že ten nárůst je velmi rychlý, ale naštěstí velmi rychle opadne. Čekal bych velký nárůst na konci tohoto týdne, ale v únoru to snad bude za námi,“ vysvětlil.„Kdybych měl říct nějakou svoji predikci, jak to dopadne, tak bych doufal, že bude spousta nakažených, ale že nemocnice nebudou zahlceny a nebude příliš mnoho obětí,“ popsal svůj pohled na možný vývoj v následujících týdnech. Dodal ovšem, že není na místě omikron podceňovat a to v ohledu na další průběh očkování i dodržování protiepidemických omezení. „Opatření mají smysl z pohledu zpomalení šíření viru v populaci. Pravděpodobně ho nakonec dostaneme všichni, i my očkovaní, ale kdybychom ho dostali všichni najednou, tak i to malé procento vážných průběhů by dokázalo zahltit nemocnice,“ upřesnil.A lze předpovědět, kdy koronavirová pandemie skončí? „Stále nevíme, zda v březnu nebo na podzim nepřijde nová, nebezpečnější mutace koronaviru. Ale když se podíváte na dřívější světové pandemie, tak málokdy trvaly déle než dva roky. Omikron už je tak nakažlivý, že se s ním potká skoro každý a zdá se, že nějaký druh imunity omikron způsobuje. Můj odhad spojený s doufáním je, že tohle už bude konec. A domnívám se, že by to mohlo být už v letošním roce,“ předpověděl Konvalinka.Jaké potíže může způsobit varianta omikron Česku? Je to labutí píseň globální pandemie, nebo se máme připravit na další nečekané zvraty ve vývoji koronaviru? A je správný krok, aby pracovníci kritické infrastruktury měli možnost chodit za určitých podmínek i s pozitivním testem do práce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládu Petra Fialy čeká už tento týden hlasování o důvěře. Ve Sněmovně má koalice jasnou většinu, a výsledku se tak bát nemusí.Připravit by se ale měla na ostrou kritiku opozice. Zejména hnutí ANO a jeho politici totiž už teď nenechávají na nových ministrech nit suchou. Jaké hlavní výhrady vůči nové vládě ANO má?Hostem Ptám se já byl exministr dopravy a průmyslu a obchodu, nyní poslanec ANO Karel Havlíček.Hnutí ANO zažívá premiéru v opozičních lavicích a nové vládě Petra Fialy (ODS) dává jasně najevo, že mu některé plány nového kabinetu nevoní. Podle Havlíčka ale Babišovi poslanci žádnou soutěž o to, kdo bude k nové vládě kritičtější, rozhodně nemají. „To, že se popíchneme je normální. Když se podívám za co všechno nás – a v jaké situaci – kritizovala opozice, myslím, že jsme v tomhle ještě docela rozumní,“ komentoval Havlíček.On sám se přitom v posledních dnech postavil kriticky například k programovému prohlášení, se kterým bude ve středu Fialův kabinet žádat Sněmovnu o důvěru. Podle něj prohlášení vůbec neřeší tři základní problémy, které si vláda vytyčila k řešení – koronavirovou epidemii, inflaci a růst cen energií.„V prohlášení nevidím, jak řešit tyhle tři oblasti. O energetice tam není skoro nic kromě dlouhodobých řešení. Ke covidu je tam, že se s ním musíme naučit žít. U inflace jsem také nenašel řešení. Je to hodně o obecných frázích, ale nevidím, jak by se mělo lepšit to, co by vláda chtěla,“ kritizoval. Především v oblasti řízení pandemie by podle něj lidé chtěli vědět, jaké kroky vláda připravuje. „Pokud je řečeno, že se musíme naučit s covidem žít, musí být vysvětleno, s jakým scénářem počítat. Zda to budou nějaká režimová opatření či povinnost se očkovat u nějakých skupin a tak dále,“ řekl.Jako ambiciózní naopak Havlíček vnímá plán vlády na ušetření 80 miliard v přepracovaném rozpočtu: „Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí od začátku roku, nemyslím, že se vládě podaří tolik seškrtat,“ dodal.Exministr a bývalý vicepremiér také odmítá tvrzení, že by nový premiér Petr Fiala byl úspěšnější než Andrej Babiš přinejmenším v tom, že se mu podařilo prosadit kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) navzdory výhradám prezidenta Miloše Zemana. Podle Havlíčka Babiš v minulosti o ministerských kandidátech, které Zeman odmítl jmenovat, nebyl nikdy sám přesvědčen a snažil se pouze vyjít vstříc koaličnímu partnerovi.„Nesporně je ale úspěch, že se Petrovi Fialovi podařila do Vánoc postavit vláda, jako pětikoalice to neměli jednoduché. Je to i díky docela rozumné opozici. I díky nám, že jsme nic neblokovali,“ dodal Havlíček.Jakou opoziční politiku bude hnutí Andreje Babiše zastávat? A neselhala minula vláda při jednání zařazeni jádra mezi zelené zdroje energie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda už má své programové prohlášení. To by už příští týden mělo projít Sněmovnou a pak se kabinet Petra Fialy naplno ujme moci. Jakou vizi má Fialova vláda pro Česko?Hostem Ptám se já je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Vláda ve čtvrtek odpoledne odsouhlasila znění svého programového prohlášení pro roky 2022 až 2024. Před poslance s ním pak předstoupí příští středu, když bude Poslaneckou sněmovnu žádat o důvěru. Na prvních prioritách už ale ministři začali na svých resortech pracovat.„První věc, kterou jsme řešili, je změna fungování Ústředního krizového štábu, za minulé vlády k němu vznikly konkurenční struktury, jako Rada vlády pro zdravotní rizika, tu jsme zrušili. Štáb jsme zúžili a posunuli jeho termín k jednání vlády. Cílem je, aby tam také chodili lidé, kteří mají skutečné rozhodovací kompetence,“ komentoval první kroky na Ministerstvu vnitra Rakušan. Pod ministerstvem má ale vzniknout i skupina proti dezinformacím v covidové sféře, která bude sdružovat odborníky z různých resortů.A velké změny prý čekají i Českou poštu, ta by se podle Rakušana měla proměnit tak, aby umožňovala občanům lepší komunikaci se státem i v odlehlejších částech republiky. V některých oblastech ale podle ministra vnitra čeká i šetření. „Rezervy u pošty vidím ve středním managementu, ten je skutečně přebujelý, ne u lidí na přepážkách, potom je na místě redukce poboček, ale nechceme, aby mizela pošta z regionů a vesnic. Tedy, že někde nezůstanou velké nemovitosti, ale zredukovalo by se to,“ vysvětlil.Nový ministr vnitra na sebe nedávno upoutal například schůzkou s policejním prezidentem Janem Švejdarem, po které Švejdar oznámil konec ve vedení a posléze odchod od policie. Rakušan ale měl Švejdarovi sdělit pouze své věcné výtky například ke slovům policejního prezidenta, že povinné očkování znemožní práci ve sborech až desetitisícům policistů.Nový ministr vnitra by prý za sebe povinnost očkování vítal. „Skutečně myslím, že kdo je v první linii, dennodenně s lidmi a chrání naši bezpečnost, má být očkovaný kvůli sobě, své rodině i tomu, koho potkává,“ řekl s tím, že čeká ještě na rozhodnutí ohledně uznávání protilátek po prodělání onemocnění.Kromě setkání se Švejdarem byla překvapivá i Rakušanova dvě prosincová setkání s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, na kterých se podle Rakušana měly řešit například prezidentovy výhrady k ministerským kandidátům. „Tehdy jsem schůzku s kancléřem konzultoval se všemi předsedy koaličních stran, včetně premiéra Fialy. Bylo mi doporučeno tam jít,“ upřesnil. Podruhé prý šlo o plánování způsobu, jak bude ministr informovat prezidenta o bezpečnostní politice Česka. „Já nemám číslo na prezidenta Zemana, pokud mě pan kancléř pozve, že chystáme návštěvu u prezidenta, nevím, jaká je jiná možnost. Jsem ale poučen, pokusím se tyhle věci řešit po telefonu,“ dodal.Jaké proměny čekají českou státní správu, policii nebo třeba Českou poštu? Proč nový ministr vnitra chodí za hradním kancléřem Mynářem? A kdo jsou sponzoři hnutí STAN?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čtrnáct senátorů a senátorek podepsalo ústavní stížnost proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u některých profesních skupin a u lidí starších 60 let. Kde udělala vláda chybu?Hostem Ptám se já byl 1. místopředseda Senátu za TOP 09 a STAN Jiří Růžička.Podle zákonodárců je ustanovení o povinném očkování v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vadí jim, že v případě odmítnutí vakcíny by museli někteří lidé opustit zaměstnání. „V některých bodech ta vyhláška odporuje jak Ústavě, Listině práv a svobod tak zákonu ochranně veřejného zdraví. Příkladem, že nařizovat takovéhle povinnosti se může výhradně zákonem ne vyhláškou,“ řekl Růžička.Povinnost podstoupit očkování zavedla minulá vláda ANO a ČSSD a podle senátora k tomu nebyla zcela oprávněna. „Minulá vláda to rozhodla v okamžiku, kdy byla v prozatimním vládnutí a nebyla kontrolována parlamentem, takže si myslíme, že k tomu neměla legitimitu,“ vysvětlil.Současný kabinet Petra Fialy chce z vyhlášky vyjmout seniory, u profesních skupin ale ministr zdravotnictví Válek čeká na vývoj kolem varianty omikron. Novelu očkovací vyhlášky plánuje předložit kabinetu v polovině února. Podle Růžičky ale ani úprava vyhlášky nebude stačit, protože by se musel změnit zákon o ochranně veřejného zdraví.„Tam je jasně řečeno, že očkovací povinnost může být nařízena, když bude ochrana kolektivní a dlouhodobá. Současná vakcinace tohle žel bohu nesplňuje tu dlouhodobost kvůli posilujícím dávkám. Prvně po roce, pak po půl roce, po třech měsících a bůh ví, čeho se dočkáme,“ upřesnil místopředseda Senátu.Počty nakažených v Česku tento týden přestaly klesat. Není jisté, jestli je za tím intenzivnější testování nebo už se projevuje nástup infekčnějšího omikronu. Pětikoaliční kabinet kvůli obavám z nové pandemické vlny zkracuje izolace a karantény na pět dní a v polovině ledna zavádí povinné testování ve firmách dvakrát za týden. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o tom, že omikron pravděpodobně překonává imunitu získanou proděláním covidu a nejlepší ochranou je třetí dávka očkování.„Nezpochybňujeme právo vlády vydávat nějaká opatření a nezpochybňujeme očkování. Jen se nám nelíbí, že je tam nařízena povinnost a ještě neodpovídá ústavním listinám,“ vysvětlil Růžička své rozhodnutí přidat se k ústavní stížnosti s tím, že se mimo jiné obává i s dalšího rozdělení společnosti. „Viděl jsem záběry z Amsterdamu, ty neuvěřitelné bitky a uvědomuji se, že je daleko lepší lidi přesvědčovat,“ dodal.Je za těchto okolností vhodné bránit zavedení povinné vakcinace alespoň v případě profesí, které se častěji setkávají s ohroženými skupinami?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda jednala o zkrácení karantény a izolace pro nakažené novým typem koronaviru a také o podobě testování ve firmách. Opatření mají zbrzdit nástup nové a infekčnější varianty omikron. Jak to ovlivní české firmy?Hostem Ptám se já byl předseda ČMKOS Josef Středula.Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodoval o podmínkách testování ve firmách. Od 17. ledna by se mělo – podle představ ministra zdravotnictví – provádět dvakrát týdně. Zaměstnanci, kterým vyjde antigenní test pozitivní, půjdou rovnou na pět dní do zkrácené karantény. Potvrzovací PCR test už nově nebude potřeba.Podle Středuly ale není jasné, jestli karanténa pouze na základě pozitivního antigenního testu, který může vykazovat i falešný výsledek, naopak neochromí některé firmy. „Pan ministr Válek nám ale řekl, že je jeho snaha, aby denní kapacita PCR testů byla až na hranici 600 tisíc. Řekl nám, že pojede do Brna za vědci, kteří ten rychlý PCR systém vymysleli a bude se jich ptát, jak jej zrychlit, aby se umožnil co největší průchod i potvrzujících PCR testů,“ vysvětlil šéf odborových svazů.Středula tvrdí, že by se nová vláda měla zaměřit také na zvýšení náhrad pro lidi v karanténách a na nemocenské: „Potřebovali bychom, aby ošetřovné bylo vyšší, motivace musí být doložena i částkou. Například nemocenská v Německu je ve výši sta procent. Tam si uvědomují, že nemocný člověk tak bude mít i jinou psychickou kondici pro to, aby se léčil. Pokud řekne, že je nemocen, proč by měl dostat 60 procent,“ vysvětlil předseda odborářů s tím, že vyšší nemocenská by se podle něj měla zachovat i mimo pandemii.Neplánované náklady, které s sebou nese příprava na vlnu pandemie omikronu, jdou ale jen těžko dohromady do šetření, které vláda avizuje a kvůli kterému se Česko ocitlo v rozpočtovém provizoriu. Zatím zástupci pětikoaličního kabinetu oznámili, že na rok zmrazí platy ústavních činitelů a státních úředníků. Platy by pak měly růst pomaleji i například učitelům nebo policistům a hasičům. Podle Středuly je ale takové rozhodnutí chybou: „Třeba zaměstnanci Úřadu práce, kteří v době covidu distribuovali pomoc podnikatelům, ti mají asi 30 tisíc korun hrubého, tedy pod průměrem. A politici teď rozdělili zaměstnance státu na ty, kteří jsou na tom špatně a budou na tom ještě hůře, protože jim poklesne životní úroveň pod šest procent. Není to dobře řešená situace,“ řekl.Jméno šéfa odborářů nedávno zarezonovalo také ústy šéfa ČSSD Michala Šmardy, který ho vyzval ke kandidatuře na prezidenta republiky. „O kandidatuře na prezidenta zatím neuvažuji, není to na mém pracovním stolu. Navíc máme na konci dubna sjezd ČMKOS a rád bych zde svoji funkci obhájil. Otázka je ale otevřená a uvidíme po sjezdu,“ komentovat Středula v rozhovoru.Pomůže pomalejší růst odměn ve veřejném sektoru zkrotit inflaci a rekordní rozpočtový schodek? A měla by se vláda soustředit nejen na krácení výdajů, ale také na hledání nových zdrojů do veřejného rozpočtu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) usedl v úřadu teprve nedávno, před sebou má ale důležitý boj s pandemií koronaviru a variantou omikron. Sází přitom i na nové poradce, kam patří kapacity z onkologie i lékařské etiky. Co novému ministrovi radí?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK, římskokatolický kněz a nový poradce ministra zdravotnictví Marek Vácha.Nová vláda hledá způsob, jakým se dobře připravit na rychle se šířící variantu koronaviru omikron. Podle aktuálního odhadu Státního zdravotního ústavu může omikron převážit během deseti dnů. V tuhle chvíli nicméně neplatí nouzový stav, který skončil o vánočních svátcích, a zástupci pětikoaličního kabinetu apelují hlavně na osobní odpovědnost jednotlivců.„Apel na zodpovědnost občanů ze strany vlády není úplně špatný, ale já osobně bych uvítal restriktivnější opatření. Co se mne týká, zvedl bych ruku pro povinné očkování,“ řekl Vácha s tím, že právě takovým otázkám by se měl na svém postu poradce ministra věnovat.„Ministrovi budu radit z úhlu lékařské etiky. Protože z hlediska epidemiologie jsou daleko povolanější odborníci,“ vysvětlil a dodal, že právě povinné očkování je jedno z důležitých etických dilemat, kterými se vláda zabývá.„Srdce molekulárního biologa ve mně říká: ano, samozřejmě, dává to smysl, nemá to rizika a pomůže to lidem. Pak je tady druhá miska vah, protože v Česku jsou lidé, kteří se odmítají očkovat. A je otázka, co máme jako stát, který má totalitní minulost, dělat. Přeci jen to může způsobit hluboké společenské škody,“ upřesnil Vácha.Podle experta na etiku odpor některých lidí k očkování často vychází z nedůvěry v politiky i vědce. A tu podle Váchy nebude snadné v Česku napravit. „Za omikronu už to nestihneme, je už leden a už jdeme do těch ‚peřejí‘. Ministrovi bych ale poradil, aby nikdy nelhal a aby se netvářil jako majitel konečné pravdy. To samé ale platí pro nás vědce,“ dodal ministrův poradce, podle kterého je vláda ve velmi těžké pozici a v kůži ministra by sám být nechtěl.Jak by měla vláda postupovat, aby získala větší důvěru veřejnosti? A jakou odpovědnost nese každý z nás?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Petr Fiala (ODS) v novoročním projevu řekl, že Čechy čeká nejsložitější rok za dlouhou dobu. Jejich úspory ohrožuje inflace, příjmy tenčí zvyšující se ceny energií a zemi trápí i nejistota ohledně dalšího vývoje covidové pandemie. Jak pomůže nová vláda těm nejpostiženějším občanům?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.Na část Čechů dopadnou následky covidu, dalším může zkomplikovat život inflace a nemenší části energetická krize. Ačkoliv ministr práce a sociálních věcí Jurečka se slovy premiéra Fialy o tom, že Česko čeká složitá doba souhlasí, věří ovšem, že se nové vládě podaří její následky zmírnit.„Nedokážu říct procento lidí, kteří by se měli mít hůř, ale budeme s vládou dělat vše, aby tady takové procento lidí nebylo a dokázali jsme lidem garantovat minimální životní standart a do budoucna ho zlepšovat,“ řekl ministr. Dodal, že vláda chce letos nejen zvyšovat příspěvky na bydlení, které by těm nejpostiženějším měli pomoci překlenout období vysokých cen energií, valorizovat by se podle něj mohli i další tipy podpor - třeba příspěvek na péči nebo minimální mzda.„Tato vláda musí být na jedné straně ta, která bude snižovat výdaje rozpočtu, ale musí to dělat s dobrým sociálním citem. Pro mě jsou hlavní parametry v tom, abychom dokázali lidem, kteří nám z různých důvodů propadají na sociální dno, nastavit sociální „trampolínu“," vysvětlil Jurečka s tím, že by se do budoucna valorizace různých dávek mohla dít automaticky. Jejich zvýšení by se tak vázalo na vývoj ekonomické situace.A podle Jurečky vláda řeší i jak zlepšit situaci lidí s dluhy. Tzv. Milostivé léto - tedy akce do 28. ledna, kdy mohou lidé splatit dluhy veřejným institucím a zbavit se při tom úroků z prodlení - by se v budoucnu mohlo otevřít i dalším dlužníkům. „Dohodli jsme se na koaliční radě i kvůli vlně covidu, že to období pro Milostivé léto bylo krátké a pokusíme se ho ještě otevřít, třeba na dobu dvou, tří měsíců. Ale chceme, abychom se tam dostali i další typy pohledávek, které vůči státu vznikly a už jsou nevymahatelné,“ prozradil Jurečka.Šéf lidovců v posledních týdnech nevedl pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí. V resortu zemědělství krátce zastupoval Zdeňka Nekulu, který kvůli onemocnění koronavirem do funkce nastoupil až v pondělí 3. ledna. Jako pověřený ministr zemědělství se přesto Jurečka společně s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) po vzájemné dohodě rozhodl odložit směnu majetku mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky ČR, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Předcházelo tomu odvolání šéfů obou institucí: „V okamžiku, kdy jsem za to nesl zodpovědnost, neuměl jsem fungovat s tím, že se v tom státním podniku dějí věci, které jsou rázu vážného manažerského a ekonomického pochybení a že bych to nechal bez rychlého řešení,“ vysvětlil Jurečka důvod odvolání generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka.Podle Jurečky plánovaná směna asi 32 tisíc hektarů pozemků mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky ČR nebyla dostatečně vysvětlena a spekulovalo se tedy, zda nemohla směřovat k vyvádění pozemků pro developerské projekty. „Já v tomto okamžiku indicie nemám. Mám ale otazníky, na které jsem za půl roku nedostal odpověď. Tedy, proč se ta směna takhle nachystala,“ dodal Jurečka s tím, že má dojít k šetření, zda ve státním podniku Lesy ČR nedošlo k pochybení nebo porušení zákona.Jak sociální bude pravicová vláda Petra Fialy? Komu v těžkém roce pomůže a na koho pomoc nestačí? A jak a kdy bude koalice Spolu vybírat svého kandidáta na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko vstupuje do nového roku ale především do nové politické éry - s jiným premiérem a stejným prezidentem. Jak nás změnilo uplynulých osm let, kdy ve vládě zasedal Andrej Babiš? A jaké úkoly jsou před Petrem Fialou?Hostem Ptám se já byl někdejší republikový premiér, předseda a místopředseda Senátu Petr Pithart.Vysoký státní dluh, ceny energií i nezvládnutý covid. Před novou vládou je řada úkolů, které podědila po té minulé. Podle Petra Pitharta nastupuje Petr Fiala (ODS) do složité doby a Andrej Babiš (ANO) má prý štěstí, že z vedení země odešel. „Nový premiér musí hasit několik obrovských krizí, tak velikých, jako jsme tu neměli. Prosil bych ale, abychom žádné úkoly nekladli na lid, ten toho už dostal tolik a bojí se zítřka,“ apeluje Pithart s tím, že o to větší úkoly jsou na bedrech nového kabinetu.„Měl jsem obavu, že se veřejnost v těchto volbách nevzpamatuje, nakonec zvolila dobře,“ komentuje někdejší premiér samotný výsledek podzimních voleb, který poprvé po osmi letech neumožnil účast hnutí ANO Andreje Babiše na vládě. Dodává ale, že šlo spíše o štěstí, než o jasnou výhru opozice. „Měli jsme kliku, ale chraňme to, abychom to neztratili,“ upozorňuje. Podle Pitharta je ovšem chybou, že ve Sněmovně bude chybět hlas levice, která by mluvila za chudé.Přestože má Pithart obavy, aby v nové vládní koalici nedocházelo ke sporům, přinejmenším v jejím lídrovi vidí velký potenciál. „U Petra Fialy nám vadil nedostatek emocí v kampani. Ale co na něm možná někomu přišlo směšné, je teď na něm velké. Vyžaduje se od něj absolutní sebeovládání, ukazněnost a zdrženlivost. Čím méně slov, tím lépe, když jsou za tím činy. To je úplně jiný premiér,“ přibližuje Pithart svůj pohled na nového předsedu vlády.Jeden z nejvýznamnějších listopadových politiků v rozhovoru hovoří také o další změně, která Českou republiku brzy čeká. Tedy, že si bude za rok volit nového prezidenta. „Této zemi by nejen slušela, ale patřila by k ní žena,“ říká Pithart s tím, že podobné myšlenky měl už i první prezident samostatné České republiky Václav Havel. A to dokonce v době, kdy se sám k prezidentské kandidatuře odhodlával. „Zavolal si měl vážnému rozhovoru a byl plný starostí, jak to udělat, aby příští prezident byla žena. Určitě měl nějakou v zásobě, ale neřekl mi to. Možná to byla geniální předtucha,“ vzpomíná Pithart.Jaký by měl být příští prezident? Jak vzpomíná na rok, kdy se rozdělilo Československo? A proč je na tom podle něj dnes Slovensko lépe?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním. Co všechno ledovce skrývají?Nejen o tom Šabacká hovořila ve speciálním vánočním vydání podcastu Ptám se já.„V ledu můžeme číst historii. Jsou v něm uloženy informaci o tom, jaké byly na Zemi podmínky v době, kdy jeho vrstvy vznikly,“ popisuje vědkyně. Ledovec proto přirovnává k Alexandrijské knihovně.Kromě vrstev srážek a bublinek, které odkrývají chemické složení atmosféry, se z něj prý totiž dá vyčíst třeba to, kdy se začaly pěstovat určité druhy rostlin, jak se v dané oblasti proměňovala sopečná činnost nebo jestli docházelo k vypalování lesů. Nejstarší vrstvy ledu jsou přitom podle Šabacké staré i 2,7 milionu let. Nejdelší kontinuální klimatický záznam se ale nachází na Antarktidě a skrývá 800 tisíc let dlouhou historii.Při zkoumání ledovců ale nejde jen o klima. To, co polární ekoložku z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity nejvíce zajímá, jsou zejména mikroorganismy, které ve náročném prostředí přežívají. Život v ledovém prostředí je podle Šabacké právě díky extrémním podmínkám unikátní - zvláště tam, kam nedopadá sluneční světlo a často tam není ani kyslík. „Prostředí pod povrchem ledovce je tak specifické, že si myslíme, že je nejlepší analogie k tomu, jak by mohl vypadat život, kdybychom ho našli někde jinde ve sluneční soustavě,“ vysvětluje.Šabacká má dlouholeté zkušenosti z výprav a výzkumů ledových oblastí na severní i jižní polokouli. Měsíce žila na Antarktidě a pravidelně tráví část roku na Špicberkách. Brzy ji ale čeká výprava na ledovec v africkém pohoří Ruwenzori v Ugandě. Život a podmínky na afrických ledovcích se od těch alpských podle vědkyně zásadně liší.„Z pohledu fungování života jsou africké ledovce velmi málo prozkoumané. Navíc mizí velmi rychle. Nepřibývají, jen ubývají, takže na jejich zkoumání je už jen deset, maximálně dvacet let,“ popisuje.Tající ledovce jsou jedním z důsledků klimatické krize, jejíž řešení Šabacká pozorně sleduje. Klimatická změna je podle ní takový „uhlíkový rozpočet“, který funguje jako ten finanční, ale nelze v něm jít na dluh. „Aby se nám to úplně nevymklo kontrole, můžeme do ovzduší vyloučit ještě asi 500 miliard tun uhlíku. Celosvětově ale vylučujeme každý rok asi 40 miliard tun. Takže to, jak se budeme chovat v těch nejbližších deseti letech a jestli opravdu snížíme ten uhlík na to minimum, rozhodne o tom, jaké budou podmínky na zemi za sto, dvě stě let,“ varuje polární ekoložka.Jaké poznatky by její bádání mohlo přinést lidstvu? Dokážeme odolnost ledovcových mikroorganismů využít? A jak složitá je práce vědce v ledových podmínkách?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

„Zase přijde doba, kdy se ukáže, že bez vědy bychom byli zase v době pravěké,“ říká český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85 narozeniny.Už během gymnaziálních let prý zjistil, že lidé o astronomii příliš nevědí, přitom si myslel, že se o to, co se děje kolem nás ve vesmíru musí zajímat každý. Od devadedásátých let se podle autora slavného populárně naučného seriálu Okna vesmíru dokořán Grygara vztah k vědě výrazně zhoršil. Nejen o tom hovořil ve speciálním Vánočním vydání Ptám se já.„Uctívání přírodních věd, zejména fyziky vyvrcholilo v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřili o kosmonautiku. Už po tomhle vrcholu začali někteří lidé tvrdit, že na měsíci nikdo nebyl a už to letělo. Teď má věda problém. Bez vědy se ale lidstvo neobejde, spáchalo by sebevraždu,“ říká Grygar.Sám se přitom stal jedním ze zakladatelů Českého klubu skeptiků - Sisyfos, který v polovině devadesátých let vznikl s cílem šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy a vystupovat proti šíření dezinformací. „Vždycky jsme bojovali proti lidem, kteří falešně chtějí informovat veřejnost. Ať už z hlouposti nebo úmyslně,“ vysvětluje Grygar.Aktuálně se snaží Sisyfos postupovat i proti odpůrcům očkování a lidem, kteří popírají vědecká zjištění v oblasti boje s celosvětovou pandemií koronaviru. Ti navíc často vyzývají k nedodržování epidemických opatření. „To, co dělali biologové a lékaři při prvním náporu té choroby a při vývoji vakcíny, je naprosto jedinečné. Dá se to přirovnat tomu, když Američané přistáli na měsíci. A místo abychom jim děkovali a byli rádi, že máme takovouto zbraň, tak to lidé bagatelizují. To je nepochopitelné,“ kritizuje Grygar.Podle Grygara může být problémem i fakt, že některé složité vědecké procesy není snadné lidem přiblížit. „Jsou to někdy hodně komplikované věci a i lidé co to dělají, musí studovat mnoho let, aby se mohli do téhle práce pustit. A je to čím dál těžší, protože je věda složitější. Lehké otázky vyřešili naši předci a nám nechali těžké,“ vysvětluje s tím, že v každém oboru stále existují lidé, kteří dokáží vědu výborně popularizovat a vysvětlovat její problémy.A jak dnes vzpomíná na dobu, kdy se sám vědě začal věnovat? „Když jsem šel na astronomii, myslel jsem si, že v tomhle oboru už víme skoro všechno a že budeme jenom paběrkovat. Pak jsem začal studovat vědeckou literaturu a došlo mi, že má před sebou astronomie velkou budoucnost,“ zavzpomínal. „Vysíláme sondy daleko do vesmíru a máme takové, které jsou stopadesákrát dále od Slunce než jsme my. Máme observatoře na zemi, i podzemí a pořád objevují nové věcí. Jde to neuvěřitelným tempem“ dodal.Jak těžké je vědu popularizovat? A co Jiřímu Grygarovi nejlépe pomohlo vysvětlovat složité problémy? Jaké objevy ho letos nejvíce překvapili a co sám by chtěl ještě prozkoumat?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ředitel společnosti Avast Ondřej Vlček a jeho žena, lékařka Katarína Vlčková ze svého majetku ve výši 4,5 miliardy vzali třetinu a rozhodli se pro nevídanou investici – vybudují hospic pro děti. Dokonce první v Česku.Co stojí za takovým rozhodnutím? A komu všemu bude zařízení pomáhat? Šéf společnosti Avast Ondřej Vlček byl hostem svátečního vydání pořadu Ptám se já.Vánoční období vybízí k oslavám a setkáním s blízkými. V některých rodinách se pojí také se vzpomínáním na příbuzné a přátele, kteří už odešli. Přestože zůstávají většinou skrytá za zdmi nemocnic, pandemická doba posunula témata nemoci a umírání i do veřejné debaty. Za to se chce zasadit i jeden z nejbohatších Čechů Ondřej Vlček s manželkou Katarínou – letos založili společnou nadaci, která má v plánu poskytnout pomoc rodinám s dětmi vyžadujícími paliativní péči.Koupě pražské historické usedlosti Cibulka, kde má vzniknout nejen lůžkové zázemí, ale i denní stacionář a komunitní centrum pro rodiny těžce nemocných dětí, vyvolala na jaře doslova senzaci. „Nejdřív byl nápad vybudovat hospic, pak jsme hledali vhodné místo,“ prozrazuje Vlček a dodává, že se k plánu na rekonstrukci zdevastované budovy s manželkou Katarínou dostali vlastně náhodou.„To místo má kouzlo, genius loci. Jsou tam hrozně milí sousedi, a to nám dává důvěru, že to tam bude fungovat. Rekonstruovat historický objekt je dražší a těžší než stavět na zelené louce, ale věříme, že se nám to povede,“ vysvětluje.Hospic s celkem 12 lůžky by se mohl otevřít na podzim roku 2026. V domácích podmínkách je takový počin zatím vzácný. Z vlastních prostředků vložili manželé Vlčkovi do projektu jeden a půl miliardy korun.„V Česku jsou zdravotní lůžka nebo odlehčovací sociální péče, ale vyloženě hospicová péče o děti tady není,“ komentuje šéf Avastu důvod, proč se s rodinou rozhodl investovat právě do vzniku prvního takového zařízení v České republice. „Když se podíváme do zahraničí, tak jsou tam děti, které mají před sebou dva, pět, deset let života, jsou to i děti, které se občas i vyléčí. Není to místo, kde se člověk srovnává s koncem života, ale které se snaží dětem opakovaně přinést radost do života,“ dodává.Plán Vlčkových prý nekončí u jedné rekonstrukce. Rádi by pomohli vytvořit podmínky pro další rozvoj oboru, který zatím v tuzemsku nemá příliš velké zastání. „Dvacetiletý medik sní, že bude chirurgem, neurologem nebo kardiologem, málokdo přemýšlí, že by byl paliativním lékařem. Ten obor je ale nesmírně zajímavý a my bychom se chtěli pokusit, aby se stal atraktivním i u nás. Přitáhnout k němu ty, kteří ho budou dále rozvíjet,“ vysvětluje Vlček.Podaří se z Česka udělat premianta v péči o nevyléčitelně nemocné? A jak náročná to bude cesta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Byl to nejostřejší spor při jmenování nové vlády – spor o to, kdo obsadí křeslo ministra zahraničních věcí a jak bude vedena česká diplomacie. Prezident Miloš Zeman neuspěl se svým pokusem o veto, premiér Petr Fiala prosadil svou. Jaká bude česká zahraniční politika?Hostem Ptám se já byl nový náměstek na Ministerstvu zahraničí, jeden z kandidátů na samotný ministerský post a letitý diplomat Martin Dvořák z hnutí Starostů a nezávislých.Nízká kvalifikace, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci nebo vztahu s Izraelem či návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. To byly výhrady prezidenta k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému, který i přes odmítavý postoj hlavy státu nakonec do ministerského křesla usedl.Ačkoliv takovému výsledku možná věřil jen málokdo: „Tím, že Jan Lipavský situaci ustál, ukázal, že má podporu předsedy vlády a koaličních partnerů. Teď může cítit o něco silnější, protože nebude zpochybňován,“ komentoval Dvořák.Lipavský ovšem nebude stát na chvostu české zahraniční politiky sám. Věnovat se ji bude i premiér, nový ministr pro evropské záležitosti a dozajista svou roli sehraje i Hrad, který podle Dvořáka vnímá zahraničněpolitické směřování Česka zcela odlišně, než jak si ho představuje vláda. Nově jmenovaný náměstek ministra zahraničí to prý zažíval na vlastní kůži už v době, kdy byl sám diplomatem.„Jako diplomaté jsme museli vysvětlovat, že některé kroky prezidenta jsou prezidentova osobní iniciativa, kterou hlavě státu nelze upřít, ale nemůže mít vliv na naše směřování,“ řekl Dvořák s tím, že ve své diplomatické roli měl velký problém i s osobou premiéra Andreje Babiše (ANO). „Koukají na vás trošku útrpně nebo skrz prsty, protože sloužíte-li takovéto vládě, kdoví, co jste za charakter. To je věc, které mě deprimovala,“ prozradil.A vrásky na čele mu podle jeho slov dělá i debata o vztahu Česka k Visegrádské skupině, tedy alianci států, kam patří Česká republika společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Právě vlažný vztah ke spolupráci s těmito státy prezident Lipavskému vyčetl.I Dvořák k ní ale má své výhrady. „Ten formát má řadu pozitiv, ale neměli bychom dopustit, aby se český čistý štít dostal pod palbu, pod špínu toho, co teď provádí Orbánův režim. Říkám to jako náměstek ministra s tím, že se to asi nebude maďarským kolegům líbit,“ řekl s tím, že se ale v rámci programového prohlášení vlády bude hledat kompromisní postoj, který by vyhovoval všem. „Pokud bych to prohlášení nemohl respektovat, nemohl bych být náměstkem,“ dodal.Dvořák hovořil také o situaci na samotném Ministerstvu zahraničí, kam se podle jeho slov pod vedením sociální demokracie dostala spousta lidí, která by tam být neměla. „Vzhledem k fungování služebního zákona by neměly nastávat žádné ,noci dlouhých nožů', kde teď všechny vyhodíme. Ohrozilo by to fungování úřadu. Bude to ale potřeba čistit. Bude to chtít dělat opatrně a citlivě, ale bylo by to potřeba,“ řekl.Změní se pod novým vedením postoj Česka k visegrádské čtyřce? A jak resort pod vedením Lipavského přistoupí k pro prezidenta důležitému vztahu k Izraeli?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český rozhlas má za sebou horké dny. Poté, co se jeho generální ředitel René Zavoral pokusil dosadit na klíčový post šéfky zpravodajství bývalou novinářku Jitku Obzinovou se totiž vzbouřili zaměstnanci a spolupracovníci radia. Ředitel proto nakonec ustoupil. Zvítězila redakce nad vedením?Hostem Ptám se já byl moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba.„Nepočítal jsem, že by se to mohlo takhle otočit a že by takhle rychle mohlo dojít k revizi ze strany generálního ředitele. Myslel jsem, že bude trvat na své volbě z principu,“ řekl Bumba, který byl jedním ze signatářů otevřeného protestního dopisu pracovníků rádia.Otevřený dopis proti rozhodnutí Reného Zavorala podepsalo víc než 600 lidí, už v pátek proto Zavoral oznámil, že Obzinová od ledna nenastoupí. V úterý situaci vysvětloval zaměstnancům s tím, že neudělal chybu a že chtěl dát Jitce Obzinové druhou šanci. Mezi tím také oznámil, že prozatímním ředitelem zpravodajství se stane dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan.Je tím ale celá kauza u konce? „Z pohledu generálního ředitele by to byl vítaný výsledek, z pohledu zaměstnanců a lidí, kteří protestovali je tam stále porce očekávání, nejistoty a dohadů, co se stalo a proč se to stalo. Zároveň doznívá jistá euforie, že se povedl takovýhle krok a myslím, že v lidech je i trochu hrdosti, že se takhle dokázali ozvat,“ vysvětlil moderátor. „Uvidíme ale, co bude následovat, jak se bude vybírat šéf zpravodajství a určitě jsou ještě další věci, který bychom rádi slyšeli,“ dodal.Mezi zaměstnanci se ale dál vede debata o tom, zda Zavoral nepoškodil dobrou pověst veřejnoprávního média, když chtěl na ředitelský post uvést právě Obzinovou. Ta má za sebou nepříjemnou kauzu ze září 2015, kdy vedla zpravodajství na TV Prima. Tehdy ji uniklá nahrávka z porady usvědčila, že aktivně nabádala své podřízené, aby úmyslně manipulovali se zpravodajstvím o uprchlické krizi.„To je jedna z věcí, kterou si musíme v rámci Rozhlasu vyříkat. Že zaznělo jméno Obzinové a uvažovalo se o ní jako ředitelce zpravodajství myslím reputaci trochu nahlodalo. Hned jsem slyšel spekulace proč se to stalo a komu to může být úlitba. Nebo, zda to souvislost s prezidentskou volbou. Už jen, že se tohle vyrojí, je podle mě risk s pověstí Českého rozhlasu,“ kritizoval Bumba.Ohrozí zpravodajství rozhlasu plánované úspory a škrtání v rozhlasu? A jak moc René Zavoral a jeho kroky v čele rozhlasu ohrožují reputaci veřejnoprávního média?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí – revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?Hostem Ptám se já byl bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nový člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Jedním z hlavních úkolů nové vlády je snížení schodku státního rozpočtu, který měl podle návrhu exministryně financí Aleny Schillerové příští rok vystoupat až na skoro 380 miliard korun. Jelikož se tým Petra Fialy chystá plány příjmů a výdajů přepracovat, ale vlády se ujal až v půlce prosince, ocitne se Česko od ledna v rozpočtovém provizoriu.K nejhlasitějším odpůrcům velkého utrácení veřejných peněz patří dlouhodobě i Národní rozpočtová rada, která dohlíží na to, jak je vláda rozpočtově odpovědná. Právě Hampl se stal nedávno jejím novým členem. „Nejde o to, že by ten náš samotný dluh byl takový problém, ale ten trend, ta tempa růstu jsou obrovská a vypadají jako v jižní ose eurozóny, a to je potřeba zastavit,“ vysvětlil ekonom, proč je třeba s rozpočtovými plány Česka něco udělat.Podle něj se už jiné evropské země, jako je Dánsko, Švédsko nebo Holandsko, snaží k udržitelným financím vrátit, Česko ale dosud „brzdit“ nezačalo. „My jsme zažili neuvěřitelnou věc v kontextu Evropy i světa. Potvrdili jsme si, že my jako Češi nezvládáme krize. Za větší zadlužení jsme si koupili menší hospodářský růst a více mrtvých. Tedy za hodně jsme si koupili málo a ani zdravotně ten náš výkon nebyl oslnivý. My v dobrých časech umíme růst rychleji než většina, ale ty špatné časy nezvládáme,“ vysvětlil, jak vnímá ekonomická rozhodnutí Babišovy vlády.Závazek seškrtat rozpočtový deficit v řádu desítek miliard se přitom jeví jako čím dál náročnější. Nové prostředky bude nutné hledat na řešení přetrvávající pandemie covidu a také na pomoc lidem akutně ohroženým energetickou chudobou. Zvyšování daní se přitom převážně pravicová koalice brání. „Šetřit v rozpočtu je těžké v situaci, kdy jsme si zvykli, že utrácíme. Kus étosu spořivého národa jsme za těch posledních 18 měsíců ztratili. Teď bude klíčové to rozhodování, kde komu ubrat, kde přidat a tomu se říká politika,“ dodal Hampl s tím, že debaty o zvyšování daní budou záležet především na ekonomickém růstu.Na stávající veřejný sektor ale dle Hampla současné příjmy nestačí. „Mandatorní výdaje tvoří zhruba 80 % rozpočtu. Patří sem i platy a je otázka, jestli těch lidí stát potřebuje tolik. Konkrétně: Když se podíváte na vyzdvihovaný počet policistů, my jich máme přes 40 000 a kriminalita za poslední roky klesla na polovinu,“ vysvětlil bývalý viceguvernér ČNB.Jak rázně je třeba zakročit proti zadlužování veřejných financí? A jak velký problém pro Česko je rozpočtové provizorium?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda Petra Fialy začala úřadovat. Jedno z jejích prvních rozhodnutí bylo neprodloužení nouzového stavu, a to za situace, kdy se Evropou valí nová varianta koronaviru omikron. Je to správně?Hostem Ptám se já byl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.„Nenacházíme se v ideální situaci, takhle vláda má jednu z nejtěžších startovacích pozic. Musíme se vyrovnat se třemi krizemi – covidovou, energetickou a finanční, kterou jsme zdědili po vládě Andreje Babiše,“ popsal Výborný stav, v němž přebírá vedení země vláda v čele s Petrem Fialou (ODS).Jenže alespoň v tom prvním případě nová vláda oproti té předchozí přinejmenším sundala nohu z plynu. Místo prodloužení nouzového stavu řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, že nový kabinet chce sázet na osobní zodpovědnost lidí, a vyzval veřejnost, aby si na silvestra odpustila večírky. „Nouzový stav se stal symbolem. Kdyby zůstal zachován, kde máme jistotu, že lidé budou opatření dodržovat? My chceme k řízení pandemie přistoupit jinak,“ vysvětlil šéf lidoveckých poslanců s tím, že když bude zachován nouzový stav, stejně budou lidé na silvestra slavit.Zatímco Česko od nouzového stavu upustí, v některých jiných evropských zemích se kvůli obavě z nové varianty koronaviru omikron pravidla zpřísňují. „Ohledně omikronu není situace příznivá. Čekáme na vyhodnocení dat z Velké Británie, která budou k dispozici asi 27. prosince, a 29. prosince se sejde vláda. Ta je připravena přijmout opatření, třeba i razantnější, ale musíme mít ta jasná data,“ dodal Výborný s tím, že je vláda připravena na situaci, že se epidemický vývoj zvrátí. „Nevylučujeme, že se budeme muset k nouzovému stavu vrátit,“ upřesnil.Fialova vláda chce jinak než ta Babišova přistoupit i k vyhlášce o povinném očkování proti koronaviru. Mimo zavedení povinnosti pro některé profese nesouhlasí s povinným očkováním pro občany nad 60 let. Výborný s takovým postojem souhlasí především z toho důvodu, že není jasné, jak by se taková vyhláška u veřejnosti vymáhala. Podle něj by se ale k lidem, kteří se dobrovolně nenechají očkovat, ačkoliv mohou, dalo přistupovat jinak: „Takový člověk může skončit na jednotce intenzivní péče, kde by mohl ležet třeba i onkologický pacient, který nutně tu léčbu potřebuje. Tak ano, já bych klidně byl pro to, aby si péči, kterou musí dostat, klidně hradil: Rozhodl ses svobodně, ale musíš počítat s tím, že poneseš následky,“ řekl Výborný.Podle lidoveckého poslance by takový přístup pravděpodobně neprošel testem ústavnosti. Dodal ale, že bude apelovat na vedení ministerstva zdravotnictví i Legislativní radu vlády, aby se tato cesta prověřila. „Jestli tam není nějaká cesta, kde by jasně ta spoluúčast byla. Mně to přijde naprosto logické a správné,“ vysvětlil.Je vhodné v současné situaci spoléhat na zodpovědnost občanů? A proč chce vláda zmírňovat nepopulární vyhlášku, za kterou na sebe ale vzala zodpovědnost vláda předchozí? A jak zatím funguje Milostivé léto?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident jmenoval vládu i přes výhrady k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému. Potvrdilo to silnou pozici nové koalice? A jaké nejdůležitější úkoly novou vládu čekají?Hostem Ptám se já byl místopředsedy Ústavně-právního výboru Sněmovny a předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.Česko má ode dneška novou vládu. V Lánech ji jmenoval prezident, který nakonec akceptoval všechny kandidáty na ministerské posty, jak mu je předložil premiér z ODS Petr Fiala. Zpráva začátkem tohoto týdne způsobila překvapení, protože původně Miloš Zeman avizoval, že nesouhlasí s Pirátem Janem Lipavským. Nakonec své výhrady ale stáhl.Kabinet má už v pátek na programu první oficiální zasedání a pak se jeho členové a členky vydávají na jednotlivé úřady, aby převzali jejich vedení. Některé z nich stihne premiér uvést na ministerstva až v sobotu. O důvěru pak vláda plánuje požádat Sněmovnu 12. ledna.Jaké budou jeho hlavní výzvy? „Důležité je, aby koalice zůstala soudržná a měla vůli domluvit se. Řešit problémy a ne partikulární stranické zájmy. Teď máme akutní problémy – dořešit covid, řešit energetickou krizi a dopad na občany, kde bude potřeba zásadní pozornost, protože se bude krize ještě zhoršovat, jak bude dopadat na více a více občanů. Dopad bude na celou ekonomiku,“ varoval Michálek.Předseda pirátských poslanců byl sám jedním z kandidátů na člena vlády pro legislativu. Kvůli postoji některých spolustraníků proti kumulaci funkcí ale svoji kandidaturu stáhl. Zatímco Michálek se postu vzdal, předseda strany Ivan Bartoše do křesla ministra pro místní rozvoj a digitalizaci usedl.„To, že je Ivan Bartoš ministrem, je přirozené. Je logické, aby předseda politické strany, kterou si občané zvolili, se také dostal do vlády. Nedovedu si představit žádnou jinou variantu,“ komentoval Michálek, ale dodal, že sám není příznivcem postoje, že jeden člověk nesmí sedět na dvou židlích.„Myslím, že ta myšlenka by neobstála, kdyby se k ní vyjadřovali ústavní právníci, protože máme parlamentní systém. Ale chtěl jsem, aby Piráti měli silný mandát a protože tam byla partikulární skupina, nejsem ten, kdo by lpěl na tom, že tam musí sedět,“ dodal.A jak vnímá nedávné rozepře uvnitř Pirátů, kdy se z vládního týmu strany rozhodl odejít odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál kvůli kritice jeho vyjádření nejen k očkování? „Když Ondřej Dostál začal dělat kejkle s tím, jestli je, nebo není očkovaný, tak za to jsem se styděl. Nejenom já, ale i další kolegové v Pirátské straně. Takto by kandidát na ministra zdravotnictví vystupovat neměl. Jsme strana, která si zakládá na diskuzi, proto jsme se rozhodli v republikovém výboru navrhnout jeho odvolání, následně Ondřej Dostál rezignoval,“ upřesnil Michálek.Jak soudržný bude kabinet složený z pěti politických stran? A jak moc může stát šetřit ve stínů energetické krize, která hrozí chudobou statisícům domácností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko by se letos před Vánoci mělo obejít bez tradičních adventních trhů. Platí to ale jen na papíře a jenom někde. Jak to, že mohou obchodníci nařízení obcházet?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.Řada radnic obchází vládní nařízení prostým přejmenováním například na zimní jarmarky nebo řemeslné trhy. V praxi je tak osud obchodníků závislý na libovůli a politice vedení měst. „Nevím, zda jsme smutný nebo naštvaný. Jediné, co tím všichni vysílají je, že když budete kašlat na pravidla, projde vám to a když je budete dodržovat, jste hloupí a připravujete se o byznys,“ komentoval Prouza. „Nechápu, že na horní části Václavského náměstí je to kulturní akce, v dolní museli stánky rozmontovat a na Staroměstském náměstí jsou stánky zavřené. V okruhu 500 metrů tři různé režimy,“ dodal.Sám ale uznává, že se situace okolo zákazu trhů mohla řešit jinak. „Vláda chtěla předejít dlouhodobému shromažďování, ač to možná šlo řešit zákazem konzumace na místě. Pak se vláda bála mísení lidí, kteří se na trhy sjíždí a jinak by se nesetkali. Možná tam mohl být policista, který hlídá nasazené respirátory. Když se tu ale nic nekontroluje, chápu, že zákaz byl snazší, než hledat rozumnější cestu,“ vysvětlil s tím, že pokud hygieny evidují pět až sedm kontrol denně po celé České republice, není divu, že se v Česku pravidla porušují.„Je to výsměch. Možná proto jsme v takových problémech, v jakých jsme. Porušování pravidel je ale strašně špatně a vytváří špatnou atmosféru do budoucna. Příště bude hospodský říkat, že ho svazují hygienické předpisy, nebo to, že musí čistit trubky na pivo. To se hrozně těžko zastavuje,“ dodal.Ačkoliv tedy někteří trhovci o zákazníky a tedy ani o tržby, které jim často kompenzují ztráty z předchozího roku, nepřijdou. Jiným nezbývá, než se spoléhat na státní kompenzace, protože je dodržování vládou nařízených restrikcí o výdělek připravilo. A právě zde by mohl podle Prouzy nastat problém.Přestože jsou podle něj kompenzace aktuálně nastaveny dobře, není jasné, jak se k systému vyplácení postaví nová vláda a zda v něm bude v aktuální podobě pokračovat. Komplikace navíc může přinést i plánované rozpočtové provizorium, ve kterém možná nebude na vyplácení kompenzací prostor. „Nakonec to bude o politické odvaze, někteří říkají, že to v rozpočtovém provizoriu nepůjde. Jiní, že lze najít nějakou cestu, jak peníze převést do kapitoly ministerstva průmyslu, ale bude to na rozhodnutí ministra,“ řekl Prouza.Co vypovídá přístup vedení českých měst o důvěře ve stát a o selhání vzájemné komunikace? A mají za této situace obchodníci nárok na kompenzace od vlády, aby pokryli náklady, které vynaložili na přípravu adventních trhů často zbytečně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České nemocnice zpomalování epidemie covidu zatím příliš nepociťují. Do jejich péče se ale teď dostávají nemocní z týdnů, kdy počty nakažených trhaly dosavadní rekordy. Jak to zvládají zdravotníci?Hostem Ptám se já je koordinátor covidové péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a primář a zástupce Interní kliniky Martin Havrda.Podle aktuálních čísel je v českých nemocnicích téměř šest tisíc pacientů, z toho asi tisícovka v těžkém stavu. Podle některých odborníků do nich ale teprve míří ti, které jako pozitivní odhalily testy na konci listopadu, kdy Česko zaznamenalo rekordní počty nakažených. „Počty pacientů zatím stagnují, denně přijímáme kolem 12 nových pacientů s těžkou formou covidu. Pokud to takhle zůstane, jsme připraveni, ač nejsme rádi,“ popisuje situaci ve Vinohradské nemocnici Havrda s tím, že aktuálně ošetřuje asi 120 covidových pacientů z toho asi 15 na plicní ventilaci.„Celá nemocnice má změněný způsob fungování. A dopad na ni a na běžné poskytování zdravotní péče je velký, i když to třeba z dálky na drama nevypadá. Ale má-li se někdo starat o pacienty s covidem, nemůže dělat něco jiného,“ upozornil s tím, že zachování péče v celém rozsahu je podle něj v současné situaci nemožné.Přestože je už jasné, že v nejpostiženějších regionech si užijí zdravotníci Vánoce v klidu domova jen stěží, protiepidemická nařízení se ale v Česku nezpřísňují, navzdory přetíženým zdravotnickým zařízením. A to ani kvůli nové variantě koronaviru omikron, která děsí nejen evropské státy. Podle Havrdy ale vláda Andreje Babiše udělala zásadní chybu ještě před podzimní vlnou.„Vsadilo se na jednu kartu, to je očkování, je to ta nejlepší karta, je na prvním místě, ale myslím, že bylo možné předpovídat, že očkování nepůjde tak perfektně, jak si člověk přál, a že je třeba se na riziko vzplanutí epidemie připravovat. Nastupující vláda má záměr zvyšovat kapacitu PCR testů, a to je určitá pojistka, která nám může pomoci,“ vysvětlil.Havrda také kritizoval, že reakce společnosti nebyla taková, jakou by v tak kritické situaci očekával. „My jsme tady proto, že naši předkové byli chytří, a když bylo nějaké nebezpečí, tak to nebezpečí nějak analyzovali a snažili se něco udělat, nečekali, až přijde tygr a nelouskali u toho ořechy. Spousta lidí teď sedí, čeká a doufá v to, že ten tygr nesežere všechny. Takový přístup je mi naprosto cizí,“ řekl.Měla by nastupující česká vláda rázněji zasáhnout proti variantě koronaviru? A kolik toho ještě snesou nemocnice, na kterých leží hlavní tíha zvládání celosvětové pandemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po víc než dvou měsících od voleb bude mít Česko novou vládu. Prezident ji jmenuje v pátek 17. prosince. Velké překvapení způsobil nečekaný ústupek Miloše Zemana přijmout bez dalších námitek všechny navržené ministerské kandidáty. Co ho přimělo změnit názor?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.Premiér Petr Fiala oznámil po pondělním jednání v Lánech, že si hlava státu uvědomuje situaci, ve které jsou čeští občané, a proto se rozhodl návrhu předsedy ODS vyhovět. Ministrem zahraničí se tak stane pirátský kandidát Jan Lipavský, navzdory původní Zemanově kritice a odmítnutí jeho jmenování, které Hrad oznámil v pátek.Prezidentovi vadilo, jak uvedl jeho mluvčí Ovčáček, že má Jan Lipavský vlažný vztah k Visegrádské čtyřce i Izraeli a pouze bakalářský titul. Nastupující premiér ale trval na původní vládní sestavě a pohrozil kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu, která by například podle slov šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měla šanci na úspěch. Podle Antoše to ale tak jednoznačné není: „Část rizika, do kterého by předseda vlády s kompetenční žalobou šel, spočívá v tom, že není jisté, jestli by soud vůbec žalobu přijal a cítil se příslušný k projednání takové věci,“ vysvětlil.„Odkaz prezidenta na údajně nedostatečné vzdělání Jana Lipavského pro výkon ministra zahraničí byl na první pohled absurdní. Ústava nepředepisuje žádné formální vzdělání. Měli jsme řadu ministrů, kteří neměli ani toho bakaláře. Třeba Jan Hamáček, kterého si prezident v minulosti částečně vyvzdoroval do čela ministerstva. Takže zde šlo o účelový argument, který se neopírá vůbec o nic,“ komentoval původní důvody pro nejmenování prezentovaní prezidentskou kanceláří.Opouští Miloš Zeman politická území dobytá díky ústupkům odcházejícího premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše? A je na místě i přesto uvažovat o zpřesnění kompetencí hlavy státu v Ústavě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiéra Petra Fialu (ODS) čeká střet s prezidentem Milošem Zemanem kvůli jmenování vlády. Prezident podle očekávání nechce jmenovat do ministerské funkce Jana Lipavského a premiér podle očekávání oznámil, že už chystá podání kompetenční žaloby. Bude úspěšná?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil.Debata o možnosti podání kompetenční žaloby na prezidenta republiky kvůli odmítnutí jmenování pirátského kandidáta na ministra zahraničí Lipavského do funkce na konci týdne rezonovala napříč stranami. Designovaný premiér Petr Fiala má ale v plánu dnes s prezidentem Zemanem o ustavení nové vlády mluvit. „Pořád věřím, že si to pan prezident uvědomí a bude vládu jmenovat v obsazení, které Petr Fiala navrhoval,“ komentoval dnešní schůzku Vystrčil s tím, že doufá, že si prezident uvědomí i složitost situace, ve které se aktuálně Česká republika nachází.Pokud by se Fialovi nepodařilo prezidentovi rozhodnutí vymluvit, podání kompetenční žaloby je podle Vystrčila jasnou cestou. „Pokud bude podána kompetenční žaloba ze strany pana premiéra Petra Fialy, tak bude úspěšná. Prezident nemá roli premiéra, aby říkal, kdo má, nebo nemá být ve vládě. Může ale prověřit, že navržení členové jsou nebo nejsou ve sporu zájmů nebo bezpečnostním rizikem,“ vysvětlil.Na otázku, zda by v takovém případě měla vzniknout vláda bez Lipavského, ale Vystrčil neměl jasnou odpověď. „Nejčistší by bylo říct dobře: vládnout nejdeme, podáme žalobu a počkáme, jak to dopadne,“ komentoval šéf Senátu, ale dodal, že sám by dal přednost „odpovědnosti“, aby nová vláda začala co nejdříve pracovat. „S tím, že by bylo nutné s případnou kompetenční žalobou nečekat ani minutu,“ dodal.Kritiky se ale objevují i vůči samotnému Fialovi, který měl podle některých hlasů dát při jednání s prezidentem najevo silnější pozici. Třeba podle exšéfa TOP 09 Miroslava Kalouska neměl Fiala vůbec přistoupit na schůzky ministerských kandidátů ve chvíli, kdy prezident skončil v karanténě. S takovým postojem ale Vystrčil rezolutně nesouhlasí:„Jsme přesvědčen, že jsme neprohráli. To, že někomu dáte možnost, aby i když je nemocný, mluvil s ministry, dáváte příklad národu, aby viděl, co je slušné a co není. Pokud toho ten člověk zneužívá, má přijít tvrdý a jasný přístup. Ale není správné a výchovné, aby člověk hned vsadil na tu neslušnou kartu, to je ohromně špatný příklad,“ bránil designovaného premiéra. „Kdo říká opak, buď nerozumí politice, nebo dělá politiku, kterou já dělat nechci,“ řekl.A nebylo chybou, že komory už dříve nehlasovaly o přenesení pravomocí prezidenta dle článku Ústavy 66? „Líto mi to není, přesně naopak. Ti, co to říkají, nežijí v časové realitě. Do 11. listopadu nebylo po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. My se už předtím dozvěděli, že je na tom pan prezident tak, že nemůže plnit jen některé pracovní povinnosti. Nedovedu si představit, že by v tom okamžiku jakýkoliv zákonodárce hlasoval pro článek 66 Ústavy. To bychom se chovali velmi nekorektně a neslušně,“ dodal Vystrčil.Neprohrála budoucí vláda boj s prezidentem? A nebylo na místě pohrozit snížením rozpočtu prezidentské kanceláře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident jmenuje Fialovu vládu, oznámil Hrad. Ovšem s výjimkou, kterou je kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský. Zástupci koalice se ale mohou bránit pomocí kompetenční žaloby. Je na ni ten správný čas? Hostem Ptám se já byl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Pátečním setkáním s kandidátem na ministra zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) skončilo prezidentovo kolečko setkání s ministry budoucí vlády. Představitelé budoucí vlády na něj přistoupili i přes fakt, že je prezident kvůli koronaviru v izolaci a už v průběhu setkání vyšlo najevo, že prezident pravděpodobně nesouhlasí se všemi kandidáty, které mu designovaný premiér Petr Fiala (ODS) představil.Problémovou se pro prezidenta stala především osoba kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). To potvrdil i v pátečním prohlášení na stránkách Hradu. Zemanovi prý vadí nízká kvalifikace Lipavského, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci či vztahu s Izraelem nebo návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.Budoucí premiér Fiala ale už dříve potvrdil, že pokud by prezident nejmenoval celou jím navrženou vládu, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Je to správná cesta, jak se proti krokům prezidenta bránit? A jak moc to může odložit jmenování nové vlády?Kalousek sám nedávno oznámil, že zvažuje kandidaturu na prezidentský post. Rozhodnout se přitom chce do konce zimy, přestože ještě na začátku roku oznámil předčasný konec v poslaneckém křesle. Proč chce kandidovat? Proč si myslí, že má šanci uspět? A nestydí se dnes za předvolební fotky se synem Andreje Babiše? Poslechněte si aktuální epizodu podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko zatím nemá nového ministra financí, a nad budoucím rozpočtem tak visí řada otazníků kvůli škrtům, které nová vláda plánuje. Kde a jak efektivně šetřit? A kdy se konečně zlepší situace důchodců? Hostem Ptám se já je rektorka Mendelovy univerzity a taky dosavadní předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.Defilé budoucích ministrů v Lánech pokračuje a kdy se současní kandidáti ujmou vedení úřadů, je proto nejisté. Přesto některé jejich výroky stihly vyvolat bouřlivé reakce. Týká se to i předsedy lidovců Mariana Jurečky, který se chystá do čela resortu práce a sociálních věcí. V jednom z rozhovorů totiž prohlásil, že na důstojný důchod by měli dosáhnout hlavně rodiče, zatímco bezdětné prý bude stát motivovat k úsporám, tedy aby si na starobní penzi více spořili.Nastupující pětikoalice se taky shodla, že začátkem příštího roku se Česko ocitne v rozpočtovém provizoriu. Příští vláda chce totiž snížit obří deficit státního rozpočtu, aby země nemusela v blízké budoucnosti šlapat na dluhovou brzdu.Předseda sněmovního Rozpočtového výboru za STAN Josef Bernard varuje, že „z hlediska udržování státního dluhu se nacházíme chvíli před rozvratem“.Jdou dohromady plánované úspory a potřeba najít další zdroje pro splácení důchodového účtu s rostoucím schodkem? A vyhneme se zvyšování daní bez citelného snížení životní úrovně, když jde na povinné státní výdaje, kam patří i starobní penze, 80 procent veškerých výdajů? Poslechněte si rozhovor s Danuší Nerudovou v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos na podzim udeřila epidemie covidu plnou silou hlavně ve školách, odkud se nákaza šíří bez větší kontroly do rodin školáků i učitelů. Kdo nebo co za to může? Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ačkoliv epidemie je ve školách na chvostu, zkušenost zavřených tříd politici nechtějí opakovat. Ministr v demisi za ANO, Robert Plaga dokonce odmítá prodloužit vánoční prázdniny o tři dny a třeba epidemiolog Petr Smejkal tvrdí, že tři dny navíc už situaci příliš „nevytrhnou“. I podle Jana Kulveita je problém trochu jinde, chybou je podle něj podcenění opatření obecně:„V českých školách se podle mě covid šíří proto, že tam nejsou nějaká adekvátní protiepidemická opatření. Od začátku pandemie děláme výzkum efektů různých opatření - v první vlně nám vyšlo, že zavření škol bylo jedno ze silných opatření a snížilo reprodukční číslo o desítky procent. Z čerstvých výzkumů ale vychází, že v té druhé vlně nemělo v zemích v západní evropě zavření škol zásadní vliv, protože se dají docela dobře zabezpečit,“ kritizoval.Podle něj snížení nákaz ve školách napomáhá jak pravidelné testování, ochrana dýchacích cest, nebo i určitý způsob rozdělené, či rotační výuky. Třeba roušky ale žáci v Česku při výuce mít zatím nemusí, pokud se podrobí testu. Ty se ale na školách provádí zatím jen jednou týdně, což podle Kulveita kvůli inkubační době viru není příliš efektivní.Fakt, že na rozdíl od jara se na podzim opatření ve školách nezavedla, je podle něj důvodem současného nárůstu nákaz nejen ve vzdělávání: „Dá se říct, že školy, mladá populace dětí, byla do jisté míry nějakým motorem podzimní vlny, že to tu vlnu rozjelo rychle. U dětí se to rozběhlo hodně a počet zachycených případů byl u dětí rekordní.“Podle Kulveita by vláda neměla řešit jen opatření ve školách, ale třeba i testy ve firmách. A to i proto, že na scénu přichází nová varianta omikron, která už byla potvrzena i v Česku. „Je třeba se připravovat okamžitě. Ty přípravy zaberou nějakou dobu a podle našich odhadů by omikron mohl převládnout v lednu nebo v únoru. Je možné, že už ale v první polovině ledna bude dominantní, ale hrozí, že se ty přípravy zaspí,“ řekl s tím, že se obává, zda se příchod nové varianty koronaviru příliš nepodceňuje.„Slova, že může být méně nebezpečný, mi přijdou nebezpečnou představou. Tedy, že je to menší problém. Je to lepší zpráva, že je méně nebezpečný, ale lidé si neuvědomují, že je důležité, jak rychle se varianta šíří. Varianta, která je o polovinu méně nebezpečná, ale šíří se dvakrát rychleji znamená, že vlna by pak dokázala naběhnou rychle a to by mohlo vést k větší hospitalizaci najednou,“ vysvětlil a upozornil, že už dnes víme, že omikron umí dobře utíkat imunitě po nákaze předchozími variantami viru. „Kde už delta brzdila, tam se omikron dokáže šířit výborně,“ varoval.Jaké podmínky je třeba splnit, aby školy zůstaly bezpečné i v čase rozvinuté pandemické krize? A jaká opatření by udržela tempo šíření nákazy na uzdě i v tak výjimečné době, jako jsou Vánoce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemická situace v Česku je nadále vážná a nemocnice zůstávají kvůli péči o covidové pacienty přetížené. Šíření nákazy ale stagnuje a mohlo by pozvolna zpomalovat. A vláda se proto zatím nechystá měnit dosavadní opatření. Chce počkat na vývoj v tomto týdnu.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM a člen Rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal.Případů nakažených novým typem koronaviru přibývá v Česku pomaleji. Informace, že se možná ocitáme za pomyslným vrcholem zatím poslední pandemické vlny, ale nemusí být vyloženě optimistická. Zvlášť pokud se potvrdí předpovědi expertů na modelování společenských procesů, podle kterých by se z rostoucích a klesajících křivek grafů mohla stát tzv. stolová hora. Tedy, že by se počet pozitivně testovaných nezvyšoval skokově, ale ani by příliš neklesal.„Té fáze stagnace se trochu bojíme. Denní nárůsty kolem 15 tisíc případů by znamenaly, že nemocnice budou neustále pod tlakem nových a nových pacientů,“ upozornil Smejkal. Tento vývoj potvrzuje i šéf ministerských statistiků Ladislav Dušek. Tvrdit, že se pandemická situace zlepšuje, by podle něj bylo nefér vůči všem zdravotníkům, které hlavní zátěž teprve čeká.A někteří odborníci, jako například vědec Marián Hajdúch, varují už delší dobu, že zdolat stolovou horu je možné jen přijetím přísnějších protipandemických opatření. K tomu se ale vláda v demisi, alespoň zatím, nechystá. „Není to správné, navíc to ani není zpřísnění. Třeba zvýšená frekvence testování ve firmách, nebo u škol. To přece nejsou žádná těžká opatření, ale už to vám strašně pomáhá to v této fázi brzdit,“ kritizoval Smejkal fakt, že se vláda v pondělní k žádné změně pravidel neodhodlala a dodal, že by sám vítal i omezení volnočasových aktivit.Člen vládní rady pro zdravotní rizika by na druhé straně nesouhlasil například s nápadem na prodloužení vánočních prázdnin ve školách. „Spousta maminek jsou bohužel zdravotníci. Je hrozné, že musíme takhle uvažovat, ale ty tři dny vás tolik nevytrhnou,“ komentovat s tím, že ale vnímá jako obrovskou chybu naopak fakt, že ve školách nejsou celoplošně nařízené roušky.A hlavním důvodem, proč by se mělo mít Česko v současné epidemické situaci na pozoru, jsou podle Smejkala především nadcházející Vánoce, během kterých se může významně zvýšit virová nálož ve společnosti kvůli rodinným návštěvám.A jak může se situací zahýbat nová mutace omikron? Podle Smejkala zatím není jisté, zda bude varianta prolamovat imunitu z vakcín, ale podle dostupných informací proráží imunitu po onemocnění. „Kdo tedy covid prodělal, protilátky mu k ničemu nebudou,“ vysvětlil a dodal, že by smrtnost omikronu nemusela být tak vysoká, jako u předchozích variant.„Optimistický scénář je, že omikron bude ne tak moc závažná varianta, která bude cílit na mladší skupiny, nebude mít tak závažný průběh a bude se šířit tak rychle, že brzy vytěsní předchozí varianty. To bychom si mohli oddechnout. Ale to je opravdu ten optimistický scénář,“ dodal.Je namístě zvážit razantnější omezení sociálních kontaktů? A jak se připravit na novou variantu viru? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zhruba pětina Čechů odmítá očkování proti covidu a to přes to, že vláda už skoro rok vysvětluje, že očkování je nejspolehlivější cestou z pandemie. Lze to ještě změnit? Hostem Ptám se já byl šéf výzkumné agentury STEM a člen mezioborové poradní skupiny pro epidemické situace MESES Martin Buchtík.Podle nejnovějších dat společnosti STEM vláda se skalními „odpírači“ pravděpodobně příliš nehne. Pevně rozhodnutých neočkovat se je zhruba 14 % Čechů. Velkou oporu Čechů má naopak přeočkování třetí dávkou, pro tu si chce přijít drtivá většina dnes už očkovaných lidí.„V drtivé většině případů nemá cenu přesvědčovat nepřesvědčené. Těch 14 % je velmi obtížně přesvědčitelných. Můžeme se bavit o formě nějaké represe, nebo jiných donucovacích prostředků, ale jako skupinu, je to asi milion lidí, to smysl příliš nemá. Je mnohem efektivnější se teď zaměřit na posilující dávku očkování,“ vysvětlil Buchtík podle kterého má významný vliv na „pevně rozhodnuté“ hlavně rodina. „To nejbližší sociální okolí o mé ochotě nechat se očkovat významně rozhoduje,“ dodal.A situaci by podle Buchtíka nemusela prospět ani debata nad povinným očkováním. Ačkoliv se pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/ k tomuto kroku příliš nekloní, pokud by na něj došlo, měla by si podle rad sociologa vláda dát dobrý pozor, jak by zavedení povinnosti vykomunikovala.„Je možné si emotivně představit, že když tu bude povinné očkování, budou to jezdit policisté a zavírat neočkované do svěracích kazajek. Je jednoduché v lidech, kteří se obávají očkování, vyvolat tenhle velmi emotivní obraz,“ popsal Buchtík s tím, že téma očkování nemusí být otázkou pouze následujících měsíců, ale i několika dalších let a proto to bez jasné komunikace nepůjde.Otázky aktuálně nevyvolává jen možné povinné očkování, ale také debata nad vakcinací dětí mladších dvanácti let. Ta může podle šéfa STEM dosáhnout hranice proočkovanosti věkové skupiny 12 až 18 let. „Ta je někde kolem 40 %. Tu proočkovanost dětí od od pěti do jedenácti let můžeme vidět maximálně stejně vysokou. Není důvod, že by měli být očkováni častěji, než teenagaři, kteří mají více sociálních kontaktů. Pokud se posune ta proočkovanost v té vyšší skupině třeba na 70 %, tak se pravděpodobně posune i ta skupina mezi 5 až 11 lety,“ řekl.Buchtík okomentoval i současné počty nakažených, které po několika rekordních dnech lehce klesají. „V současné době se opravdu epidemie začala lámat, ty modely to tak velmi mírně předpokládaly. Z druhé strany se začala lámat situace v nemocnicích. Ta se pravděpodobně bude ještě dále zhoršovat. Uvidíme co se bude dít na jaře, tam je možné, ale ne nevyhnutelné, že přijde nějaké další navýšení,“ předpověděl.Tou dobou přitom bude mít řízení země na starost nová vláda v čele s premiérem Petrem Fialou. Její představitelé přitom často vyčítali kabinetu Andreje Babiše /ANO/ chaotická rozhodnutí i jejich časté změny. Jak se tomu do budoucna vyvarovat?„Takhle situace není jen epidemiologická, nebo lékařská, je to celospolečenský problém. Nelze to řešit tím, že vezmete dohromady třicet lékařů a prohlásíte je za radu starších, která to bude všechno řídit. Ten proces je zodpovědností premiéra této země, nikoho jiného, není odpovědností ministra zdravotnictví v tom smyslu, aby premiér říkal, že to má rozhodnout ministr,“ varoval směrem k budoucí vládě Buchtík.Podle něj se tak musí Fiala stát pomyslnou tváří řízení pandemie a především se na rozdíl od současné vlády musí soustředit na plány několik měsíců dopředu. „Už se nemůže dostávat do situací, kdy je situací tak zlá, že volíme mezi horším a ještě horším řešením,“ dodal Buchtík.Kolik lidí ještě vláda může přesvědčit k očkování? Jak by veřejnost zareagovala na povinné očkování? A v jaké fázi růstu nakažených jsme? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti řeší problém se svým stranickým expertem na zdravotnictví Ondřejem Dostálem. Ten byl ještě v létě nominantem strany na ministerské křeslo, teď mu ale hrozí vyhazov z expertního týmu strany. Jak situaci vnímá?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, člen poradního vládního týmu Pirátů Ondřej Dostál.Piráty už na podzim naštvalo, když se ukázalo, že Dostál není očkovaný proti covidu, teď se jim nelíbí, jaká čísla zveřejňuje na svých sociálních sítích o počtu nakažených mezi očkovanými a neočkovanými lidmi. Čísla podle mnohých jsou bez patřičné interpretace zavádějící, a často je tak pro své argumenty používá dezinformační scéna a také takzvaní antivaxeři. Definitivní tečka pak byla, když jeden z jeho postů využil zpěvák Daniel Landa, aby jím podložil své tažení proti očkování a protipandemickým opatřením, vůči kterým se dlouhodobě vymezuje. „Ty informace postuju pro všechny občany, nekádruju občany na ty, které si smí, nebo nesmí číst mé tweety. Jsem rád, že jsou tweety sdílené, ale neřeším, jestli je sdílel ten nebo onen,“ bránil se Dostál.Ten se vůči pirátské kritice vymezuje s tím, že data jsou pouze „zrcadlem“ toho, jaké informace poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky a Ministerstvo zdravotnictví všem poslancům a senátorům. „Za 20 let kariéry jsem se nenechal ovlivnit v tom, jak pracuju s fakty nebo vykládám právo. A nebude tomu tak ani tentokrát bez ohledu na to, co si myslí moji kritici v Pirátské straně,“ komentoval.Expert na zdravotnické právo byl přitom ještě před volbami nominantem Pirátů na post ministra zdravotnictví. Na otázku, zda by v současné epidemické situaci neměl jít příkladem zvláště ve chvíli, kdy zástupci pětikoalice k očkování vyzývají, odpověděl, že se to s jeho postoji nevylučuje.„Očkování je jedním z nástrojů, jak zvládat covidovou krizi, ale neznamená to, že by mělo být povinné a že by ho měli podstupovat i kontraindikovaní nebo imunní. Já mám imunitu změřenou, jsem osobou výrazně bezpečnou pro svoje okolí, a proto teď nepovažuji očkování za indikované. Jeho rizika – i když minimální – pro mě teď nejsou vyváženy přínosy,“ vysvětlil důvod, proč se rozhodl po prodělání koronaviru k očkování nepřistoupit. „Kdybych byl přesvědčen, že bych mohl nakazit další osobu, tak bych určitě hledal řešení a očkování je jedno z nich,“ dodal s tím, že pokud varianta omikron mohla imunitu obejít a některá vakcína by proti němu mohla pomoci, svůj současný postoj by změnil.Dostálovi jde prý především o to, aby měl každý možnost zvolit si, pokud není riziko pro ostatní, zda se naočkovat nechá, nebo ne. „Jsem přesvědčen, že v medicíně by měla být tělesná integrita věcí rozhodování každého, pokud není prokázáno, že tím ohrožuji někoho jiného. Můžu se zabít nebo si useknout ruku a nikomu po tom nic není,“ bránil se. „Podstoupit jakýkoliv lékařský zákrok, lékovou intervenci z politických důvodů považuji za hloupé,“ dodal.Nevadí Dostálovi, když ho cituje Daniel Landa? Proč tak usilovně bojuje za uznání protilátek, i když stav pandemie to nezlepší? Proč se tak moc odmítá naočkovat?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) má překvapivě v resortu nahradit exministr zemědělství Marian Jurečka. A to v době, kdy ministerstvo řeší vyšší kompenzace pro ty, kteří kvůli covidu zůstávají doma. Je to správná cesta?Hostem Ptám se já byl kandidát na ministra práce s sociálních věcí, šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.Poslanecká sněmovna rozhodla ve zrychleném režimu o větší finanční podpoře lidem v izolaci, karanténě nebo těm, kteří se o nemocné starají. Kromě toho se změnil i kompenzační bonus pro firmy, zasažené pandemií. Do plánů končící vlády už zasáhly i strany příští vládní koalice, které teď mají v dolní komoře většinu.Ošetřovné se zvyšuje z běžných 60-ti na 80 % denního základu výdělku. Zástupci pětikoalice prosadili, aby na něj měli nárok i pečující osoby, které ale nežijí s ošetřovaným ve stejné domácnosti. Typicky se to týká prarodičů a vnoučat.Kromě toho zástupci příštích vládních stran schválily, nad rámec návrhu Babišova týmu, možnost čerpat souběžně kompenzace podnikatelských ztrát a peníze z dalších podpůrných programů. Politici chtějí motivovat lidi, aby zůstávali doma, když jsou nakažení koronavirem a taky pomoci firmám přežít další dramatickou vlnu pandemie.Nastupující kabinet, složený z bývalých opozičních stran, ve středu uspořádal neformální setkání v Hrzánském paláci, na vstup do Strakovy akademie si ale ještě počká. Prezident Miloš Zeman, nakažený koronavirem, totiž trvá na osobních schůzkách se všemi příštími ministry.Nezdržuje se zbytečně nástup nové vlády? A jaké jsou priority budoucího ministra v sociální oblasti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš a Petr Fiala podpořili výzvu k naočkování milionu lidí třetí dávkou vakcíny za jediný týden. Očkovací kapacity zatím ale váznou a mluvit se začíná i o povinném očkování. Je na místě? A pomůže ještě?Hostem Ptám se já byl děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog, člen mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), Rastislav Maďar.Maďar podporu iniciativy lékařů k rychlejšímu očkování třetí dávkou budoucím premiérem Petrem Fialou (ODS) a premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) vítá. Podle něj je ale klíčové zapojení lékařů v okrajových částech republiky, kde je proočkovanost nejnižší. „Pokud tyhle regiony zůstanou s nižším pokrytím, budou nám lidé z nich plnit jednotky intenzivní péče i ve městech. Kdo má ruce a nohy a minimální kvalifikaci se snaží pomoci, ale ve větších městech to úplně nevytrhneme,“ řekl s tím, že je třeba soustředit se na navyšování proočkovanosti obecně. Aplikaci tzv. boosteru, tedy třetí dávky vakcíny, ale může mít nejrychlejší dopad na stávající epidemickou situaci.Ačkoliv debatu nad povinným očkováním pro věkovou kategorii nad 60 let a některé profese Maďar vítá, současná protiepidemická opatření podle něj měla vláda zavést daleko dříve. Velkou chybu vidí především v nedostatečném testování. „Primárně nemělo dojít k tomu, že se virus takhle do populace pustí,“ komentoval současnou situaci a dodal, že došlo k jednomu ze čtyř nejhorších scénářů. Podle Maďara navíc MeSES žádal vládu, aby zavedla mohutné PCR testování už od jara.„My bychom i teď uměli udělat tlustou čáru přes dvě kola PCR testování v určitém časovém odstupu. Kdybychom uměli otestovat velkou část lidí, třeba milion denně, tak za pár dnů dokážeme vyšetřit velkou část pozitivních,“ popsal, ale dodal, že vzhledem k současným testovacím kapacitám to není reálné. Zavedení lockdownu jako cestu ze současné situace ale nevidí: „I kdyby se teď zavedl tvrdý lockdown, čehož příznivcem nejsem, tak to nezmírní dopad na nemocnice, který bude následovat v následujících týdnech. Tam budou pacienti z těch rekordních čísel incidence konce listopadu,“ řekl.Podle Maďara je přesto nutné vyzvat občany, aby sami přijali opatření k zamezení šíření nákazy: „Je třeba, aby si během vánočních svátků vyhlásili sami svůj vlastní funkční lockdown, tedy snažili se i omezit rodinné kontakty, pokud nejsou plně očkovaní, a jsou tam rizikové skupiny populace.“Člen skupiny MeSES a také poradního orgánu AntiCovid týmu koalice Spolu ale nesouhlasí s omezením výuky. „Určitě bych nesahal na provoz škol. Ty bychom měli dotáhnout až do konce. Dalo by se uvažovat, že se dva týdny před vánočními svátky stáhnou všechny mimoškolní aktivity a jiné aktivity pro dospělé. V režimu - práce, nezbytné nákupy a domov. Sociální kontakty jsme schopné stáhnout o milion i bez tvrdého lockdownu,“ dodal s tím, že by ovšem byl pro zavedení roušek při vyučování. „Z dat amerických kolegů by to stáhlo virovou nálož o desítky procent,“ vysvětlil.Jaká opatření by měla přijmout nastupující vláda ke zpomalení pandemie covidu, která drtí tuzemské nemocnice? A je třeba už teď uvažovat nad tím, jak se bránit nakažlivější variantě omikron?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemie covidu v Česku nepolevuje a budoucí premiér Fiala i premiér v demisi Babiš vyzývají k intenzivnímu očkování třetí dávkou vakcíny. K tomu povinnému se ale zatím členové budoucí vlády nechystají. Je to správně? Hostem Ptám se já byl poslanec TOP 09, lékař a kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.S rostoucími čísly nakažených se dostávají do problémů nemocnice po celém Česku. Masivně omezují zdravotní péči kvůli nedostatku personálu, který je nezřídka sám nakažený. Od zákroků, které lze odložit, ustupují i největší pražské nemocnice, jako je Bulovka nebo Motol.Příští ministr zdravotnictví z TOP 09, Vlastimil Válek, přitom plánuje právě omezením neakutní zdravotní péče udržet zatížená zdravotnická zařízení v chodu a zatím odmítá povinné očkování, podobně jako další politici pětikoalice, kteří mají namířeno do Strakovy akademie. Vyhlášku o zavedení povinné vakcinace proti koronaviru pro některé profese ale mezitím už připravuje současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„Nevím, jaký je obsah vyhlášky. Pan ministr to mně ani Anticovid týmu neukázal. Nevím, jak je formulovaná, třeba jestli od 1. března musí být všichni očkování a jinak je zavřou. Nedovedu si představit, že by to bylo s nějakou zásadní sankcí, protože to je absolutně nerealizovatelné,“ komentoval Válek s tím, že by povinné očkování podpořil v případě, že o něj požádá pro určité profese některý resort, nebo se na něm shodnou profesní organizace.Zavedení povinného očkování třeba pro některé věkové kategorie by ale podle Válka mělo jasné limity. „Je třeba si uvědomit, že nás čeká i očkování dětí, které se zpožďuje. Pak je tedy třeba říct, zda je povinné očkování realizovatelné a vymahatelné,“ komentoval s tím, že zavedení povinnosti vakcinace pro osoby nad 60 let podle něj něj není vůbec na pořadu dne právě kvůli limitujícím očkovacím kapacitám. Podobně jako budoucí premiér Petr Fiala a premiér v demisi Andrej Babiš na dnešní tiskové konferenci tak hovořil o nutnosti zapojení praktiků i znovuotevření velkokapacitních očkovacích center.A podle možného nástupce Adama Vojtěcha není povinné očkování ani řádně vymahatelné. „To je omyl. Jsou země, kde je povinné očkování včetně České republiky, ale ani omylem do něj nevstupuje 100 % těch, kterých se to týká. Ale třeba jen 70 %. Povinnost je, ale bez možnosti jakýchkoliv sankcí,“ vysvětlil.Válek prý veškerý volný čas věnuje přípravě na převzetí ministerské funkce. Mimo jiné chce sjednotit i přístup k léčbě nemocných s covidem nejen podáváním monoklonálních protilátek. „Chtěl bych, aby každý pacient měl léčbu nasazenou tak rychle a efektivně jako pan prezident. To je cíl a k tomu pomůže jasná informovanost praktických lékařů. Aby léčbu podávali praktici, nebo je včas poslali do zdravotnického zařízení. Čím dříve nasadíme léky, tím méně jsou nemocnice zasaženy,“ dodal.Zruší příští ministr vyhlášku, která zavede povinnou vakcinaci proti covidu? A jaká opatření chce prosazovat ke zlepšení dramatického vývoje i s ohledem na zřejmě nakažlivější variantu Omikron? Jaké první kroky plánuje podniknout v nové funkci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].