Ptám se já, Marie Bastlová

Koalice Spolu vstoupila do druhé půlky volebního období. Důvěra v její vládu přitom zůstává nadále nízká, věří jí čtvrtina lidí. Už také stihla čelit třem pokusům o vyslovení nedůvěry, které ustála. Proč je tak nepopulární?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty. V létě ale začala klesat. Kabinetu pětikoalice teď podle průzkumu CVVM důvěřuje jen 25 procent lidí, z toho pouze 3 procenta dotázaných uvedla, že vládě rozhodně důvěřují.Podle šéfa kabinetu Petra Fialy (ODS) ale vláda v říjnu vstoupila do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Podařilo se jí zvrátit trend zadlužování a zpomalit inflaci, uvedl Fiala na sociální síti X.Na zrychlení ekonomického růstu Česka se chce v druhé půlce volebního období zaměřit právě TOP 09. Ta nedávno představila vlastní plán, podle kterého jí půjde hlavně o podporu nových investic, zlepšení trhu práce a zefektivnění fungování státu. Tedy podobné recepty, jaké voliči slýchají od konkurenčních politických stran, naposledy v září od premiéra Fialy.Proč TOP 09 přichází s další vizí? Dělá koalice opravdu reformy, které slíbila? A jak chce uspět s jednotnou kandidátkou v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?Hostem Ptám se já byl ústavní právník a poradce prezidenta pro právní otázky a ústavu Jan Kysela.Senát nepodpořil kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj 23 zákonodárců ze 73 přítomných. Simon se tak stal prvním z nominantů prezidenta Petra Pavla, který v horní komoře neuspěl. Výsledek přitom nebyl nečekaný. Senátoři rozhodli v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly.Simon čelil kritice kvůli svému rozhodování, ale také kvůli svým mimosoudním aktivitám. Konkrétně kvůli společnému podniku s manželkou i kvůli tomu, že v případě kurzů čínského cvičení čchi-kung používá místo plného akademického titulu jen variantu Dr.Nepomohlo mu ani, že ho do Senátu přišel osobně obhajovat prezident. „Soudce Simon patří k těm, které považuji za zdrženlivé,“ uvedl Pavel. A pozastavil se nad tím, co je za detailním prověřováním kandidátů, které v minulosti nebylo běžné: „Je to nějaký vzkaz? Kde je hranice veřejného zájmu?“Prezident už jmenoval ústavními soudci se souhlasem Senátu pět svých kandidátů na ústavní soudce. Ještě letos by měl nominovat další dva adepty.Jsou senátoři na kandidáty prezidenta přísnější než byli dříve? A podle jakých kritérií bude Petr Pavel rozhodovat o udělování milostí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prahou tento týden prošel protestní pochod na podporu Palestiny a Palestinců. Účastnily se ho stovky lidí, kteří drželi transparenty s hesly jako Okupace není mír, Izrael zabíjí. Čeho chtějí demonstracemi docílit?Hostem Ptám se já je Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem! – iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, která v Praze propalestinské akce pořádá.Asi 300 příznivců Palestiny se sešlo ve středu večer na Staroměstském náměstí. Na akci vlály palestinské vlajky a transparenty s hesly Svobodu Palestině nebo Okupace není mír, Izrael zabíjí. Účastníci se pak vydali na pochod k Úřadu vlády. Na celou akci dohlížela policie. Protest pořádala iniciativa Ne naším jménem!, která stála i za vzpomínkovou akcí za civilní oběti v Izraeli a Palestině v neděli na Václavském náměstí.Propalestinské i proizraelské demonstrace se tento týden konaly také v mnoha dalších arabských a evropských městech. Na akcích na podporu Palestinců v Berlíně a v Tunisku už došlo k násilnostem.Rozsáhlý brutální útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října v izraelském pohraničí si vyžádal zhruba 1400 obětí. Dalších 200 lidí Hamás odvlekl do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy už zemřelo zhruba 3300 lidí.Jak dnes pořádat demonstrace na podporu Palestiny, aby nepůsobily jako akce, které relativizují teroristické útoky? A odkud podporovatelé Palestiny čerpají informace o obětech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Americký prezident se chystá na návštěvu Izraele. Obě země budou řešit izraelskou odvetu proti teroristickému hnutí Hamás, které zavraždilo začátkem října více než 1300 Izraelců, další tisíce zranilo a stovky zajalo. Co zemi čeká?Hostem Ptám se já byl zástupce velvyslankyně v Izraeli, diplomat a arabista Cyril Bumbálek.Izrael se podle aktuálních zpráv připravuje na další fáze války s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Podle mluvčího armády přitom nemusí jít jen o pozemní ofenzivu, kterou v posledních dnech zmiňují média.Rozsáhlý a brutální útok Hamásu ze 7. října si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů. Zhruba 200 lidí při něm teroristé unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování, které země spustila v protireakci, má podle palestinských úřadů už přes 2800 obětí, polovina z toho jsou ženy a děti. V Pásmu Gazy se zároveň dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace.„To, co provedli teroristé Hamásu, je něco, co je v některých ohledech dokonce horší než terorismus Islámského státu. To je faktorem, který je hybatelem razantní odpovědi, kterou lze očekávat. Nehovořil bych o odplatě, ale o tom, že je tady odhodlání zabránit do budoucna tomu, aby se něco takového mohlo opakovat,“ uvedl k dalšímu možnému vývoji války diplomat Bumbálek.Jde poslat humanitární pomoc lidem do Pásma Gazy, aniž by ji ukořistil Hamás? Přistoupí Izrael na výměnu zajatců za propuštění tisíců palestinských vězňů a vězeňkyň? A jakou roli chce a bude hrát Írán?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Několik repatriačních letů zajišťuje převoz Čechů z Izraele. První skupinu přitom do Čech evakuoval speciál s ministrem zahraničí Lipavským. Ten jako první západní ministr navštívil Izrael po útoku Hamásu. Jaké to bylo gesto?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Na letišti v pražských Kbelích ve čtvrtek po poledni přistálo další letadlo z Izraele se zhruba 40 evakuovanými českými občany. V pořadí třetí vládní speciál přepravil Čechy, kteří se chtěli vrátit domů a v Izraeli uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů.V noci na středu se prvním letem se šéfem rezortu zahraničí Janem Lipavským, který navštívil Izrael po cestě z ministerského zasedání EU v Ománu, vrátilo 34 Čechů. V noci na čtvrtek dalších asi 40. Lipavský přitom přijel do Izraele po sobotním teroristickém útoku Hamásu jako první západní ministr.Do země zasažené válkou mají odletět ještě další tři repatriační lety, vrátit se do Česka chce ještě asi 130 lidí. Některými vládními speciály se do Izraele z České republiky vrátí po dohodě české a izraelské strany i tamní občané, jak dnes potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí.Nabídne Česko Izraeli další pomoc? Jak to bude s přesunem ambasády do Jeruzaléma? Kdy budeme mít velvyslance v Rusku? A ovlivní válka v Izraeli západní podporu Ukrajiny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Reportérech ČT se děly nepřijatelné věci, prohlásil nový šéf České televize Jan Souček poté, co si prostudoval závěry vyšetřování, které zkoumalo obtěžování a bossing na Kavčích horách. Co na to říká jeho předchůdce?Hostem Ptám se já je bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.Dvořáka po 12 letech v čele České televize vystřídal 1. října Jan Souček, který donedávna vedl brněnské studio. Nový šéf ČT v úterý oznámil, že se už stihl seznámit se závěry vyšetřovací komise zabývající se údajným bossingem a obtěžováním v redakcích pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Stížnosti podané na šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera vedly letos v lednu k jeho odchodu z televize.„Pokud jde o tým Reportérů ČT a Marka Wollnera, musím říci, že protokoly obsahují popisy situací, se kterými jsem se za 30 let své profesní dráhy v médiích nikdy nesetkal a které považuji za nepřijatelné,“ prohlásil Souček, podle kterého komise konstatovala, že k popsaným situacím s nejvyšší pravděpodobností došlo. Nový ředitel ČT dodal, že ho lidsky mrzí, že takový způsob jednání měl v televizi vůbec prostor.V případě šéfky pořadu 168 hodin Nory Fridrichové komise podle Součka nedospěla ke zjištěním, která by nešla řešit domluvou. Wollner se proti slovům nového generálního ředitele ostře ohradil a označil je za další svou profesní likvidaci.Po jeho odchodu ČT uvedla, že z interního vyšetřování nevyplynulo, že by Wollnerovo jednání neslo znaky trestného činu. Případ odložila i policie s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku.Vyřešil bývalý management ČT kauzu dostatečně? Nekryl nevhodné chování? A jaká bude televize pod novým ředitelem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velké firmy nedávno vyzvaly vládu k restartu Česka. Následně požádaly, aby z lidskoprávních i ekonomických důvodů podpořila manželství pro všechny. Jak má kabinet ekonomice pomoci? A nebrzdí její kondici drahé mobilní služby?Hostem Ptám se já byl generální ředitel společnosti Vodafone Petr Dvořák.Česko přešlapuje na místě a hrozí mu, že se stane skanzenem, upozorňují zástupci firem i zaměstnanců. A volají po co nejrychlejším restartu ekonomiky. Premiér Petra Fialy (ODS) vidí cestu z problémů hlavně v podpoře inovací a energetiky. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.Jak upozorňují zástupci podniků i ekonomové, zaspali jsme hlavně v investicích do dopravní i energetické infrastruktury. Podle části firem, v jejich čele stál i Vodafone, je také potřeba narovnat podmínky zaměstnanců, k čemuž by pomohlo právě zmiňované uzákonění manželství pro všechny.Například podle ekonomky Jany Matesové ale máme stále co dohánět i v oblasti telekomunikací a drahých mobilních a datových služeb. S tím se ale podle šéfa Vodafonu souhlasit nedá: „Když se podíváme na okolní země a podíváme se jenom na neomezené tarify, kde to srovnání je velmi jednoduché, kromě jednoho operátora na Slovensku, který nemá pokrytí, tak máme naprosto konkurenceschopné ceny. Nejnižší ze všech okolních států.“Jsme na to s cenami volání a dat opravdu tak dobře? A proč je i v současných složitých ekonomických časech prosazení manželství pro všechny pro firmy zásadní?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko je na prahu sezony respiračních nemocí. Lékaři zároveň hlásí výrazný nárůst počtu streptokokových infekcí, jako je spála nebo angína. Někteří to spojují s oslabenou imunitou právě po covidu. Měli bychom se opět očkovat?Hostem Ptám se já byla imunoložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová.Někteří lékaři upozorňují, že v letošním roce je počet případů streptokokových infekcí jako spála nebo angína výrazně vyšší, než byli zvyklí vidát v předcovidových letech. A dávají to do souvislosti s naší oslabenou imunitou po pandemii covidu-19. Před jeho dalším nástupem s příchodem sezony respiračních onemocnění tento týden varoval i ministr zdravotnictví. A doporučil lidem, aby se očkovali, ideálně proti covidu i chřipce zároveň.Imunoložka Blanka Říhová by dospělým zájemcům o vakcínu proti covidu doporučovala nejdřív zjistit si hladinu protilátek. U dětí by pak zvážila očkování jen v případě jejich snížené imunity: „Já bych je především poslala ven, aby běhaly a aby se otužovaly. Ale kdybych měla děti, které jsou citlivější na některé infekce, tak bych o tom asi uvažovala. Takové ty děti, které problémy nemají, které jsou růžolící a dobře jedí, dobře se učí, dobře spí, zlobí - a je dobře, že zlobí - tak u těch bych to zatím nedávala, pokud by se neukázalo, že to zase v populaci vzplane.“Podle Říhové mají v současné době zásadní dopad na naše zdraví také výpadky klíčových léků jako penicilin a ministr zdravotnictví by na to měl více upozorňovat. „Penicilin je to nejlepší, co můžeme mít. Že není, jsem považovala za velké selhání. Všechna ostatní antibiotika, ať jsou sebelepší, poškozují i ostatní buňky v těle nebo dokonce mikrobiom ve střevech, který je velmi důležitý. Chápu, že mu nic jiného nezbývá, ale bylo by správné říct to na rovinu,“ řekla imunoložka.Jaké onemocnění dnes covid vlastně je a co udělal s naší imunitou? Kdo všechno by se měl proti covidu letos očkovat? A co může pro budoucnost očkování znamenat Nobelova cena za technologie mRNA vakcín?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zdravotnictví se propadá do stále hlubší propasti. Problémy s nedostatky léků, zdravotníků i peněz rostou. Reformní ani koncepční změny ale nepřicházejí a ministr místo toho jen hasí nejpalčivější požáry. Zažene protesty lékařů?Hostem Ptám se já je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Sloužit přesčasy odmítne od prosince asi pět tisíc lékařů, jak tento týden informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Zdravotníci se tím snaží brojit proti novele zákoníku práce, která začala platit od října a která umožňuje, aby lékaři mohli legálně pracovat 832 hodin přesčasů. Dosud to byla jen polovina.Nejen oni upozorňují, že zákonem navýšené možnosti přesčasů mohou vést k přepracování zdravotníků nebo jejich odlivu do zahraničí. Ministr Válek nejdřív úpravy zákona obhajoval. S rostoucím tlakem lékařů později oznámil, že chce kontroverzní části novely změnit.Lékaři hrozící výpovědí přesčasů ale nejsou jediným akutním problémem českého zdravotnictví. Válkův resort dlouhodobě čelí také kritice kvůli výpadkům léků. Stále chybí například klíčová antibiotika jako penicilin. Díry v dodávkách by do budoucna mohla podle ministra řešit i obnovená výroba léčiva v tuzemsku. Začít by se mohlo do roka a půl.Budou v Česku zase dostupné léky? Podaří se ministrovi dohodnout s nespokojenými lékaři? A proč není prostor na skutečné reformy českého zdravotnictví?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Klima, nedostatek pracovníků, vztahy Čechů a Ukrajinců nebo vláda ODS s ANO. I o tom debatovali moderátorka Ptám se já Marie Bastlová a šéfredaktor SZ Jiří Kubík s prezidentem Petrem Pavlem a zástupci regionu v blanenském kině.Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko.V druhé části večera mohli hlavě státu pokládat své dotazy také tři zástupci regionu: starosta města Blanska Jiří Crha (ODS), místopředsedkyně okresní Hospodářské komory Romana Špačková a ředitel univerzitního kina Scala Radek Pernica. Ptát se prezidenta měli možnost i diváci v sále a čtenáři Seznam Zpráv.Starosta Blanska Crha upozornil zejména na nedostatečnou infrastrukturu v kraji a chybějící dálniční spojení. Spolu se zástupkyní firem Špačkovou se také shodli na problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců v regionu. Zatímco v prvním případě prezident ujistil, že jde o jeden z bodů, kterým se chce věnovat, v oblasti pracovního trhu na jižní Moravě - narozdíl od jiných krajů - takový problém nevidí: „V tom můžu pomoct i já při těch debatách v dalších krajích, případně s ministry. Ptát se, proč to jde v Jihomoravském kraji, proč to nejde jinde? Myslím, že touto cestou krůček za krůčkem se k tomu můžeme dopracovat možná rychleji a lépe než snažit se vytvořit nějakou celostátní strategii, kampaň. Protože pak by to skončilo opět tak, že budeme rok pracovat na strategii, a když ji dopracujeme, tak ji strčíme do šuplíku a budeme si stěžovat, že nám to nejde.“Petr Pavel se s blanenským starostou shodl, že důležité je zároveň zajistit dostatek pracovních sil ze zahraničí. Například zjednodušením vízové povinnosti. „To už běží. Vláda na to reaguje. Je to jedna z cest, jak tomu jít naproti. Ale musí to jít zároveň ruku v ruce s tím, že budeme lidem vysvětlovat, že určitá forma kontrolované migrace je pro nás nezbytná, pokud si chceme zachovat nějakou nasycenost pracovního trhu. Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, protože s ohledem na demografii se bohužel náš pracovní trh vylidňuje,“ řekl prezident.Za jednu ze svých priorit Pavel označil také klima a uvedl, že už má pro tuto oblast svého poradce. Prezident také komentoval současné napětí ve společnosti a vztahy mezi Čechy a Ukrajinci v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jejím občanům žijícím na našem území bychom podle hlavy státu neměli přestat pomáhat.Rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Petr Pavel pokračuje v cestách do regionů, které si na začátku mandátu stanovil jako jednu z priorit. Sliboval přitom, že s sebou bude vozit konkrétní řešení jejich problémů. Co hlava státu chce a může pro kraje udělat?Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko. Své dotazy mohli hlavě státu pokládat i zástupci regionu, lidé v publiku a čtenáři.Debatou završil prezident první den své dvoudenní návštěvy v Jihomoravském kraji. Jak na úvod řekl, do regionu jel s vědomím, že nemá takové problémy jako třeba Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, které navštívil předtím: „Přece jenom některé problémy společné jsou, jako například dostupnost lékařské péče v okrajových částech kraje nebo dopravní infrastruktura. Ať už to jsou chybějící vlakové spoje, nebo tak zastaralé, že cesta z Brna do Znojma trvá dvě hodiny,“ řekl Pavel.Pomalou výstavbu dálnic či vysokorychlostních tratí kritizoval i v souvislosti s rozvojem Česka. Podle prezidenta oproti sousedům zaostáváme:„Polsko na rozdíl od Česka poslední dekádu využilo mnoho peněz z evropských zdrojů k tomu, že masivně investovalo do stavby dálnic, železnic, vysokorychlostních tratí. My jsme peníze těch 10 let strkali víceméně do kupování voličů. Dnes se stáváme ostrůvkem, který bude lepší objet.“Prezident se v rozhovoru také několikrát opřel do vlády Petra Fialy (ODS). Uvedl, že její konsolidační balíček očekával tvrdší. Kabinet podle něj zároveň dělá rozhodnutí na poslední chvíli, jako například v souvislosti s penzijní novelou.Pavel také zhodnotil svůj dosavadní půlrok ve funkci. Podle něj se Hrad více otevřel, jak si prezident předsevzal. Uznal ale, že by měl o svých krocích veřejnost více informovat. Komentoval i personální změny na Hradě s tím, že jde o standardní výměnu na funkcích: „Celý organismus kanceláře postupně hledá svoji cestu. Někdy to dře víc, než je zdrávo. Pokud taková situace nastane, musí dojít k řešení,“ dodal.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo vnitra spustilo informační kampaň vysvětlující vládní politiku, která vyjde na 40 milionů korun. A to v době úspor, kdy se kabinet tváří, že neutrácí marně ani korunu a škrtá, kde může. Není podobná kampaň nevhodná?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.O rozsáhlé kampani za 42 milionů korun poukazující na kroky vlády informovala média minulý týden ve čtvrtek. Ministr ji obratem hájil například na sociální síti X: „Pořád slyším, že stát s lidmi nekomunikuje. A když s nimi komunikuje, tak je to taky špatně.“Kampaň, kterou má Rakušanův resort na starosti, má prý za cíl předávat základní informace lidem, kteří nesledují mainstreamová média nebo online zdroje. Ministerstvo přitom vychází z průzkumu, který si nechalo zpracovat a ze kterého vychází, že přibližně polovina lidí nemá o aktuálním dění dostatek informací. Vytvořilo proto web nenaletet.cz a od září také chystá rozsáhlou plakátovou kampaň ve veřejném prostoru. Běžet má déle než rok.Podle opozice si ale pětikoalice jen dělá promo za peníze daňových poplatníků.Rakušan v rozhovoru reagoval i na informaci, že používal šifrovaný telefon, která zazněla v rozhovoru spolustraníka Stanislava Polčáka v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Z hnutí ANO se snesla na Rakušana kritika, že stejný telefon používali ve stejné době i lidé zapojení do kauzy Dozimetr. „Ať si Andrej Babiš vzpomene s kým tancoval na svatbě paní Vildumetzové v kolečku za ruku,“ uvedl Rakušan v narážce na Babišův kontakt s podnikatelem Zakaríou Nemrahem.Co chce ministerstvo v kampani lidem říct? Je nutné, aby za to v době škrtů platilo desítky milionů korun? A pomůže tím zlepšit komunikaci vlády, kterou kritizují odborníci i občané?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos na jaře poslanci schválili zákon, podle kterého musí mít učitelé plat alespoň 130 procent průměrné hrubé mzdy. Půl roku poté ovšem vláda ukázala, jak vlastní závazky bere vážně. Platy budou o dost nižší. Co na to učitelé?Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Chýně na Praze-Západ Jaroslav Novák.„V době krize neměli učitelé úplně naivní představy o tom, že se platy budou zvyšovat. A myslím si, že vlastně spousta z nich ani nevěřila vládě, že ten slib dodrží,“ komentuje sliby politiků Novák.Vláda kvůli nutným škrtům nakonec zřejmě nedodrží příslib, který má v programovém prohlášení a potvrdila ho i v zákoně, že budou platy kantorů v příštím roce na 130 procentech průměrné hrubé mzdy. Základem pro výpočet valorizace by podle ministerstva školství měla být průměrná mzda za rok 2022, platy by se tak měly pohybovat kolem 113 procent průměrné mzdy.Otazníky stále visí také nad tím, kolik v rozpočtu zbyde na nepedagogické pracovníky jako jsou účetní, hospodářky, školníci, kuchařky nebo uklízečky. „Jsou to důležité postavy, na kterých škola do jisté míry stojí,“ upozorňuje ředitel Novák. Nejen kvůli nízkým platům je ale podle něj problém nějakou kuchařku nebo uklízečku vůbec sehnat: „Přijde mi, že permanentně hledáme uklízečku i pracovníky do kuchyně. Kuchaře jsem sehnal vlastně po roce. V kuchyni ten podstav je více méně trvalý.“U koho je problém s platy ve školách největší? Šli by učitelé do stávky, jak vyhrožují odbory? A věří ředitelé slibům ministra, že se v letošním školním roce už nebude opakovat chaos s přijímačkami na střední?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel má za sebou půlrok ve funkci. Když přicházel na Hrad, sliboval velkou změnu: v komunikaci, chování prezidenta i spojování společnosti. Jak nakládá s velkou voličskou podporou, kterou měl i v chudších oblastech země?Hostem Ptám se já byl sociolog a zakladatel výzkumné agentury PAQ Research Daniel Prokop.Prezident Petr Pavel má za sebou prvních šest měsíců v čele České republiky. Podle posledních dat se stále těší velké oblibě – důvěřuje mu 58 procent lidí. Češi mu tak věří stejně jako na jaře, jak vyplývá z průzkumů, které dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také v dubnu a květnu.Důvěra v Pavla je stále vyšší než u jeho předchůdce Miloše Zemana. Tomu po většinu času jeho vládnutí na Hradě důvěřovalo necelých 50 procent lidí, loni se jejich důvěra propadla dokonce pod 30 procent.Petr Pavel je od začátku svého mandátu hodně aktivní na poli zahraniční politiky. Z té tuzemské se stihl zabývat třeba nominacemi soudců Ústavního soudu nebo úpravami penzí. Jako jeden ze svých cílů si ale prezident předsevzal také návštěvy českých a moravských regionů, kde chce mimo jiné naslouchat i těm, kteří ho nevolili.Zvedá Petr Pavel regionální témata dostatečně? Jak se mu zatím daří zahlazovat příkopy, které ve společnosti prohloubily i poslední prezidentské volby? A co by hlava státu měla dělat, aby se podařilo pohnout alespoň s částí strukturálních problémů v chudších regionech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po letní přestávce zase startuje Nová zelená úsporám. Od 26. září můžou lidé žádat také o peníze z programu Oprav dům po babičce. Díky zateplení by mohly domácnosti významně uspořit. Dostanou dotace ti, kteří to potřebují?Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Stát po letní pauze opět otvírá dotační program Nová zelená úsporám. Žádosti o dotace pro bytové domy je možné podávat ode dneška a na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce přesně za týden, tedy od 26. září. Celkem by si mohli zájemci rozdělit až 40 miliard korun, které půjdou z prodeje emisních povolenek.Podle ministra Hladíka mají dotace oživit zájem vlastníků rodinných i bytových domů o zateplování a velké renovace, které přinesou významné úspory. „Budou se tak podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ komentoval význam programů dříve šéf resortu životního prostředí.Ministr v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy také obhajoval plánované vyhlášení národního parku Křivoklátsko. „Už komunisti v roce 1978, když vyhlašovali CHKO Křivoklátsko, směřovali k národnímu parku,“ řekl Hladík k plánům, které narážejí na odpor místních. Na to zareagovali starostové tamních obcí s tím, že ministr uvedl „minimálně deset nepravd“ o plánovaném parku.Jak dotace pomůžou domácnostem v boji s drahými energiemi? Jakou má stát strategii v oblasti obnovitelných zdrojů a jakou cestou bychom se měli vydat, pokud se odstřihneme od uhlí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už je to více než pět let, co musel Robert Fico opustit post slovenského premiéra. Smetla ho vlna obřích protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Teď má ale šanci se do čela Slovenska vrátit. Kam země směřuje?Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský ministr financí a současný poradce prezidentky Zuzany Čaputové Ivan Mikloš, který dříve radil i prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému.Slováci už na konci září rozhodnou v předčasných parlamentních volbách o svém dalším směřování. Jako možný vítěž voleb je stále častěji skloňován expremiér Robert Fico. Jeho strana Směr-sociální demokracie aktuálně vede v průzkumech s dvaadvacetiprocentní podporou voličů.Na druhém místě je dosud mimoparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, na třetím pak strana Hlas-sociální demokracie. Naopak koalice vedená hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) dalšího expremiéra Igora Matoviče by aktuálně sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila (Matovič na sebe ale tento týden upozornil bitkou s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem na předvolebním mítinku Smeru).Komentátoři se shodují, že letošní kampaň je nezvykle vyhrocená, a to i díky výrazné proruské, antisystémové a protiimigrační rétorice Roberta Fica. Zaznívají proto obavy z návratu mafiánského prostředí na Slovensku, jehož symbolem se v roce 2018 stala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.„Dokonce to může být ještě nebezpečnější, protože i ten Smer se mezitím posunul, nejen rétorika, ale potom i reálná politika by mohla být ještě horší jako byla před rokem 2018. (…) I kvůli tomu, že Robert Fico, jak moc získá, tak se celkem určitě bude chtít mstít,“ myslí si Mikloš.Má Robert Fico znovu nakročeno do premiérského křesla? Co by to znamenalo pro Slovensko a celou Evropu? A obrátila by se země pod jeho vedením proti pomoci Ukrajině?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V lékárnách už řadu měsíců chybí mnoho základních léků. Lidé musí často obcházet lékárny a někde místo medikamentů dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Co dělá resort pro zlepšení situace?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.Výpadky léků v Česku pokračují. Týdny chybí penicilin, léky na cholesterol nebo léky proti průjmu. V zimě dlouho nebyly k sehnání například dětské sirupy proti horečce. Lidé při shánění medikamentů obcházejí až desítky lékáren, a jak zjistily Seznam Zprávy, někde místo léků dostávají jen číslo na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).Ten uklidňuje, že výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300 tisíc balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Měl by ho tak být dostatek. Už tento týden mělo přijít do tuzemských lékáren 30 tisíc balení penicilinu od společnosti BB Pharma.Problém podle ministra také není v tom, že by léků nebyl dostatek, ale že nejsou ve všech lékárnách. Potíže s distribucí i nedostatky léků by měla řešit vládní novela zákona o léčivech, kterou má právě na stole Sněmovna. Část lékárníků ale chystanou úpravu kritizuje, podle nich situaci nevyřeší.Proč už nefunguje online přehled o zásobách lékáren? Proč nezdraží penicilin, pokud v Česku chybí kvůli nízké ceně? A čekají nás letos v zimě podobné problémy s výpadky léků jako loni?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mladým lékařům vadí systém přesčasů. Slouží mnoho hodin nad rámec toho, co povolují zákony. Vláda proto mění zákoník práce a nově umožní větší množství legálních přesčasů. Je to řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev.Sporná novela zákoníku práce umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Zejména mladí lékaři pracující v nemocnicích poukazují na to, že jde o nebezpečné pracovní vypětí. Požadují, aby se přesčasová práce ukotvila jinak. V opačném případě přestanou od prosince tyto dobrovolné přesčasy sloužit.O novele by měla tento týden znovu hlasovat Sněmovna. „Navýšení je o možnosti, nijak se nemění povinnost, co je v zákoníku práce. Zaměstnavatel může nařídit 150 hodin ročně. Všechno ostatní je o dohodě,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Odpůrci změny zákona s tím ale nesouhlasí. K přesčasům nad tento rámec jsou podle svých slov na pracovištích tlačeni a odmítnout je prakticky není možné.Jak nemocnice s přesčasy lékařů zachází? Mají skutečně takový nedostatek personálu? A jakou změnu by české zdravotnictví v budoucnu potřebovalo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podnikatelé a byznys vyzvaly vládu k restartu Česka. Země podle nich stojí. Brzdí ji chybějící velké investice, politická vize, ale i byrokracie a nedostatek pracovních sil. Kdo a jak dokáže zemi nastartovat?Hostem Ptám se já byla prezidentka a majitelka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV).Svoje vize, kam by se mělo Česko v dalších 30 letech ubírat, představili zástupci největších oborových svazů a firem před týdnem. A jako už dříve apelovali na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi uskutečňovat strategické investice. Na konferenci Česko na křižovatce promluvil i premiér Petrv Fiala (ODS), který slíbil, že na strategické projekty budou v příštích letech vynaloženy biliony korun.Jak přesně by se ale mělo Česko zase vrátit k růstu? Recept má vládě pomoci najít nová pracovní skupina, která vznikla v rámci NERVu. Její členkou je i Zuzana Ceralová Petrofová. Ta sama přiznává, že její firma už na případná opatření vlády čekat nemůže.„Lehko se sbalí firma, která nemá takovou historickou zátěž a tradici jako my. Příští rok budeme slavit 160 let a máme určité postupy, které nechceme úplně měnit a vlastně díky tomu jsou naše výrobky tak oblíbené ve světě. Ale prostě jsme došli do bodu zlomu. Takže se koukáme po světě, kde by bylo nejlepší umístit například ty nejnižší modelové řady,“ vysvětlila majitelka legendární české značky klavírů.S jakými problémy se v posledních letech potýkají tuzemské firmy? Kdy by mohlo dojít k očekávaným krokům k nastartování naší ekonomiky? A věří ještě podnikatelé, že to někam povede?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejnoprávní média by se po 15 letech mohla dočkat zvýšení svých příjmů. Vláda chce navýšit poplatek za televizi i rozhlas. Proč se k tomu kabinet odhodlal, když před rokem tvrdil opak?Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.Takzvané koncesionářské poplatky by se měly navýšit od roku 2025. Televizní se pravděpodobně zvedne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, na jejímž návrhu se shodli zástupci vládní koalice.Kromě toho by se měl podle ministra Baxy navyšovat i počet plátců, a to až o 230 tisíc. Nově by totiž měli koncesionářské poplatky hradit také ti, kteří mají nějaké zařízení umožňující příjem veřejnoprávních médií – tedy i mobil, tablet nebo počítač. Změny čekají i firmy. Platit budou ty, které mají více než pět zaměstnanců. Menší podniky a osoby samostatně výdělečně činné budou od poplatků osobozeny.Jak chce stát poplatky vybírat? Bude jejich jednorázové navýšení stačit? A jak chce vláda zajistit dlouhodobě udržitelné financování médií veřejné služby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu, jak si loni vedlo Česko. A není to veselé čtení. Byli jsme opět nejrychleji se zadlužující zemí, reálné mzdy poklesly nejvíce v historii. Jakou ozdravnou kúru by zavedla špičková ekonomka?Hostem Ptám se já byla ekonomka a bývala zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.Na stále zhoršující se kondici české ekonomiky už poukazuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své poslední zprávě upozornil, že se Česko stalo v posledních letech nejrychleji zadlužující se zemí. Ne jinak tomu bylo i loni, kdy jsme se navíc potýkali s pátou nejvyšší inflací v Evropské unii a historicky nejvyšším poklesem reálných mezd.Po restartu hospodářství volají také přední představitelé tuzemských firem. Minulý týden na jejich společné konferenci premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Česko se podle něj musí stát křižovatkou Evropy, a to zejména v inovacích či energetice. Dosáhnout toho chce zejména pomocí strategických investic.Jak českou ekonomiku zase nakopnout? A proč se v Česku zatím nedaří větší systémové změny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už v pondělí začíná nový školní rok a čeká ho řada výzev. Akutně je třeba vyřešit nedostatek míst ve školách, chaos kolem přijímaček na střední školy a zajistit dostatek peněz na slibované zvýšení platů učitelů. Dočkáme se letos?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).České školství čekají podle plánů šéfa resortu postupně velké změny. Na některé by podle představ Mikuláše Beka mělo dojít už nadcházejícím školním roce. Ministr například doufá, že se mu podaří prosadit digitalici přihlášek na střední školy. A zabránit tím tomu, aby se opakoval chaos a stres kolem přijímacího řízení, kterým si museli projít žáci a jejich rodiče letos na jaře.Uchazeči o středoškolské studium přitom budou mít v roce 2024 dva pokusy, přičemž přihlášky budou moci zřejmě podávat celkem tři. Zda už to půjde elektronickou cestou ale záleží na tom, jestli zákonodárci stihnou schválit změnu zákona.Ministr také slibuje, že už v letošním školním roce se promění celková nabídka středních škol ve prospěch většího počtu gymnaziálních a lycejních stříd, o které je v některých krajích nebo velkých městech větší zájem. „Je tady významná část odborné veřejnosti, která není nakloněna víceletým gymnáziím. Na druhé straně je po nich očividně velká poptávka. Je rozumné, abychom hledali nějaký kompromis. Já si umím představit, že bychom mohli umožnit tam, kde je převis poptávky obrovský, i otevření některých nových tříd šestiletých gymnázií nad rámec té dosavadní regulace,“ řekl Bek.Jaké další změny ministr chystá? Nebojí se, že se bude opakovat dramatická situace kolem přijímaček na střední školy? A proč nemá pochopení pro stávky učitelů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už devět let je eurokomisařkou za Českou republiku. Příští rok ale její unijní mise končí, vrátit se chce zpět domů. Chce dál zůstat v hnutí ANO? A jak se jí v Bruselu podařilo pohnout s bojem proti dezinformacím?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Evropské komise, eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.Minulý týden začal v Evropské unii platit nový „bič na internetové giganty“, jako jsou Google, Amazon, Facebook, YouTube nebo Alibaba. Celkem 19 velkých internetových platforem se od pátku musí přizpůsobit unijnímu aktu o digitálních službách (DSA).Ty musí více dbát na soukromí uživatelů, odkrýt své algoritmy, ale také mnohem důsledněji postupovat proti dezinformacím a nelegálnímu obsahu. Jinak jim hrozí velké pokuty.EU doufá, že po 10 letech rostoucího násilí na internetu takto přiměje technologické giganty k zavedení účinného systému kontroly online obsahu. Většina hlavních platforem, například Meta nebo TikTok, v posledních týdnech ohlásila opatření, která mají pomoct nové nařízení dodržovat.Jak novou regulaci pocítí samotní uživatelé internetu? Jak je eurokomisařka Jourová spokojená s tím, jak se Evropské unii daří v boji s dezinformacemi? A co říká na předvolební rétoriku favorita slovenských voleb Roberta Fica?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládní hnutí STAN získalo výraznou posilu pro evropské volby. Kandidátku totiž spolupovede někdejší prezidentská kandidátka, bývalá rektorka Danuše Nerudová. Proč si ke spolupráci vybrala právě Starosty?Hostem Ptám se já byla bývalá prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová.Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) by mělo jít příští rok do voleb do Evropského parlamentu v čele s bývalým šéfem poslanců hnutí Janem Farským a právě Danuší Nerudovou, která vedla euronámluvy i s TOP 09. „Velmi pečlivě jsem zvažovala všechny možné důvody a znovu říkám: Pro mě bylo skutečně důležité, že STAN je liberálnější než topka. I moji voliči byli více liberální, proto jsem se rozhodla pro STAN,“ řekla Seznam Zprávám po oznámení kandidatury.Starostové budou ve volbách kandidovat samostatně. Hnutí uvedlo, že kandidátku doplní o nezávislé osobnosti, které souzní s liberálními a proevropskými hodnotami. Ty by měla reprezentovat právě Nerudová, která chce jít do voleb s tím, že se chce postavit populismu a nabídnout mu alternativu.Proč chce Nerudová do Evropy raději než do tuzemské politiky? Jak hodlá s europoslaneckým mandátem naložit? A jak se bude do eurovoleb zapojovat do politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nemocnice IKEM je od pátku bez řádného ředitele. Michal Stiborek na funkci pod tlakem rezignoval kvůli zjištění Seznam Zpráv o jeho pochybné podnikatelské minulosti. Co se v nemocnici dělo pod jeho vedením? A co IKEM čeká dál?Hostem Ptám se já byl bývalý přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kardiochirurg a senátor za TOP 09 Jan Pirk.Rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka přijal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek. Pár dní poté, co Seznam Zprávy odhalily, že Stiborek si v posledních letech bokem vydělával výnosným byznysem s úvěry. Ten trval na tom, že se nedopustil ničeho protiprávního a že jde o osobní útoky na jeho osobu. Celou kauzu označil za několikátý pokus o jeho diskreditaci za poslední rok.Dnes už bývalý šéf IKEMu tím narážel na protesty elitních lékařů, které musel v nemocnici řešit i premiér Petr Fiala (ODS). Lékařské kapacity Stiborka vinily, že na ně vyvíjel nepřípustný nátlak.„Myslím si, že se někteří báli. Ze strany vedení byly pokusy udělat podpisovou akci na podporu vedení. Pak se to zrušilo, protože to bylo opravdu velice nefér,“ popsal atmosféru v IKEMu kardiochirurg Pirk s tím, že mu bylo naznačováno, aby vedení veřejně nekritizoval. Kým a jestli to byl někdo z lidí řídících nemocnici, ale nechtěl lékař komentovat.Jak napjaté jsou momentálně vztahy špičkových lékařů IKEMu s managementem? A jak bude fungovat jedna z předních českých nemocnic po odchodu dosavadního ředitele?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Klimatičtí aktivisté z Poslední generace na sebe stále častěji upozorňují blokádami silnic, přilepováním k vozovkám nebo poléváním uměleckých děl polévkami. V Česku se zaměřili hlavně na dopravu v Praze. Kam až chtějí zajít?Hostem Ptám se já byla mluvčí Poslední generace Veronika Holcnerová.Německé ekologické hnutí Letzte Generation (Poslední generace) nedávno oznámilo, že se chystá v druhé půlce srpna přitvrdit a plánuje ochromit Bavorsko. Očekává se, že se aktivisté budou opět přilepovat k silnicím a blokovat dopravu. Jako to ostatně protestující za klima v poslední době dělali i v jiných městech po Evropě, nejen v Německu.Radikální odnož německé Poslední generace už taky oznámila, že od září chce v rámci boje za důslednější ochranu klimatu nově zaměřit své akce proti superbohatým.Česká Poslední generace, která s kampaní "Třicítka pro Prahu"doteď cílila na zklidnění dopravy, se k podobně radikálním krokům zatím nechystá. Jak potvrdila její mluvčí Veronika Holcnerová: „Nikdo z nás nemá problém s radikálnějšími akcemi. Ale řešíme strategii. A na této kampani jsme si ověřili, že Česká republika reaguje na mnohem mírnější protesty. Takže je otázka, jestli je nutné to stupňovat.“Jsou blokády silnic správná cesta v boji za ochranu klimatu? Proč své požadavky aktivisté neprosazují ve volbách? A jak budou vypadat jejich další protesty za klima v Česku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Organizátoři ruší koncert ruské operní pěvkyně Netrebko v Praze. Proti akci se postavila pražská koalice s tím, že umělkyně patří mezi podporovatele prezidenta Putina a je na ukrajinském sankčním seznamu. Je to dobré rozhodnutí?Hostem Ptám se já byl ředitel Obecního domu v Praze Vlastimil Ježek.Koncert ruské operní pěvkyně Anny Netrebko se měl konat 16. října ve Smetanově síni Obecního domu. K jeho zrušení vyzvala pořadatele tento týden pražská koalice v čele s náměstkem primátora Jiřím Pospíšilem (TOP 09).Podle něj hrozilo, že bychom v případě konání koncertu dostali od Kyjeva diplomatickou nótu. Pospíšil zároveň nabídl část svého platu na pokrytí případných nákladů spojených se zrušením akce. Její pořadatelé dnes uvedli, že sama pěvkyně nebude požadovat žádné kompenzace.Ruská umělkyně, která dlouhodobě žije v Rakousku, je vedena na ukrajinském sankčním seznamu. V minulosti podporovala ruského prezidenta Vladimira Putina nebo proruské separatisty na Ukrajině. I když válku nakonec loni odsoudila, od prezidenta Putina se nikdy nedistancovala.Proč by sami organizátoři koncert nerušili a mluví o tom, že "ustoupili politickému tlaku"? A jaké bude mít zrušení akce důsledky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ředitel fakultní nemocnice IKEM se kromě své práce roky věnoval půjčování peněz. Nepůjčoval výjimečně přátelům z dobré vůle, ale lidem ve složitých situacích, za horentní úroky a s drakonickými pokutami. Jak v Česku bují lichva?Hostem Ptám se já byl advokát Petr Němec, který se specializuje na boj s nekalými úvěrovými a exekučními praktikami.Jak tento týden upozornily Seznam Zprávy, ředitel státní nemocnice IKEM Michal Stiborek si vedle šéfování nemocnice vydělával i výnosným úvěrovým byznysem. Měl si na to půjčit desítky milionů korun od vymahače odsouzeného za násilí. Peníze pak Stiborek půjčoval přes dalšího muže, který je v současné době ve vězení.Podle některých klientů je obchod se Stiborkem připravil o bydlení nebo museli zaplatit obrovské úroky. Soud minimálně v jednom případě konstatoval, že úroky z prodlení byly nastaveny nemorálně vysoko, šlo i o 140 tisíc korun za den.Stiborek popírá, že by znal skutečný stav věcí, za půjčování peněz konkrétním osobám podle něj zodpovídala firma zmíněného prostředníka.Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k rychlému vyřešení situace. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se ale ředitele nemocnice zastal – Stiborek má jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu.Jak v Česku kvete úvěrový byznys? A co znamená, když expert napíše, že příběh IKEM je jen špička ledovce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská protiofenziva nejde tak rychle, jak čekal Západ i mnozí pozorovatelé. Podle vojenských expertů na ni Západ nedodal dostatek potřebných zbraní. Jak si teď Ukrajina stojí?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Obě strany válečného konfliktu na Ukrajině dnes opět hlásily útoky ze vzduchu. Po celém ukrajinském území byl vyhlášen letecký poplach. Jen v Kyjevě se ozvalo během dopoledne několik výbuchů. Ruská protivzdušná obrana dnes zase sestřelila další dron nad Moskvou.I když dronové útoky posouvají frontu o stovky kilometrů, v místech hlavních bojů se situace mění jen zvolna. Ukrajinské velení minulý týden oznámilo, že za poslední týden jeho síly dobyly bezmála 15 kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny. Na severovýchodě země, v Charkovské oblasti, ale tento týden úřady nařídily kvůli zesílenému ruskému ostřelování povinnou evakuaci 37 obcí. Obavy ze „zamrzání“ ukrajinské protiofenzivy tak narůstají.„Myslím si, že proti tomu, co jsme si přáli my a proti tomu, co si přáli i Ukrajinci, je to neúspěch. Ale není to nutně ukrajinská chyba. Oni v zásadě nemohli dosáhnout o moc víc,“ myslí si Ludvík. Jedním z hlavních důvodů je nejen podle něj, ale i dalších vojenských expertů hlavně nedostatečně promyšlená podpora západních zemí.Může ještě protiofenziva skončit úspěchem? Jak by měl Západ Ukrajincům pomoci? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se v příštích letech může podle premiéra Petra Fialy (ODS) stát jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. A to díky těžbě lithia a případné továrně na výrobu autobaterií. Jak to vypadá s nalezišti v Krušných horách?Hostem Ptám se já byl Tomáš Vrbický, geolog a technolog projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet, kterou většinově vlastní ČEZ.Pod Cínovcem v Krušných horách se nachází největší ložisko lithia v Evropě. Pokud ho brzy začneme těžit a zároveň postavíme velkou továrnu na výrobu baterií, bude to pro nás podle předsedy vlády Petra Fialy znamenat obrovskou konkureční výhodu.Těžbu lithia jako jednu z cest k nastartování Česka nedávno doporučili ve výzvě kabinetu i špičky tuzemského průmyslu.„To naleziště je unikátní. Odhaduje se, že jsou to zhruba 3 procenta světových zásob lithia. Dnes nikdo asi nepochybuje, že lithium je a bude potřeba. Je to pro nás obrovská šance,“ říká geolog Vrbický. „To ložisko sahá na českou i německou stranu. Máme štěstí, dvě třetiny zásob jsou na české straně,“ dodává s tím, že doufá, že s těžbou začneme dříve právě my.Česko už také se sousedním Saskem podepsalo memorandum o strategických projektech, mezi které spadá právě i těžba lithia.Co všechno má ČEZ před sebou, než bude moci začít těžit? Jak by těžba měla vypadat? A podaří se jí vůbec prosadit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident odložil jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Chce nechat prověřit jeho kariéru před rokem 1989. Podle nedávných zjištění historiků měl Fremr odsoudit přes 100 lidí za emigraci. Jak vážná podezření jsou?Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.Jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem odložil prezident Petr Pavel v pondělí. Oznámil, že s ním počká do doby, než se informace o soudcově fungování v justici před rokem 1989 vyjasní. Hlava státu chce vše prostudovat a konzultovat s odborníky.Pochybnosti už před časem vyvstaly kvůli Fremrově roli v takzvané kauze Olšanských hřbitovů z roku 1988. Nově pak také kolem případů trestání emigrantů, které na popud některých senátorů otevřel Archiv hlavního města Prahy. Fremr měl za nedovolené opuštění republiky odsoudit více než stovku lidí. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů bylo za tento čin v komunistickém Československu odsouzeno přes 110 tisíc lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel. ÚSTR teď přezkoumá i Fremrovo působení v tehdejší justici.„Lidé, kteří se neskutečně ušpinili s tím minulým režimem a způsobili neštěstí, respektive rozhodli v neprospěch často nevinných lidí, podle mého názoru nepatří na Ústavní soud,“ řekl ředitel ÚSTR Kudrna.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval cestovní kanceláře. Podle jeho depeše pro ministerstvo zahraničí nezvládly krizi kolem požáru na ostrově Rhodos. Cestovní kanceláře přitom samy sebe stále chválí. Co říkají na kritiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.V interní depeši ministerstvu zahraničních věcí, kterou získaly Seznam Zprávy, český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval tuzemské cestovní kanceláře kvůli nedávné krizi způsobené masivním požárem na ostrově Rhodos.Velvyslanec v Athénách Jakub Karfík si 28. července v depeši resortu zahraničí mimo jiné stěžoval, že delegáti na volání klientů cestovek v krizových chvílích nereagovali nebo že velvyslaneství nedostalo od cestovek s výjimkou Čedoku informaci, kolik českých turistů v oblasti je. Diplomat také například kritizoval problémy při repatriačních letech.Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Papež takovou kritiku ostře odmítl: „My jsme jako cestovní kanceláře po celou tu dobu, a to je něco, co pan Karfík asi ani neví, dvakrát denně měli on-line komunikaci s ministerstvem zahraničních věcí. Dvakrát denně a kdykoliv byla potřeba další komunikace, tak jsme se buď my nebo ministerstvo dokázali propojit. My jsme tedy komunikovali s ministerstvem, protože nám přišlo, že je to důležitější orgán než pan velvyslanec, který se mimochodem za celou tu dobu na Rhodu neukázal. Ministerstvo zahraničních věcí má mnohem víc nástrojů než velvyslanectví. Tak my jsme šli rovnou ke kováři, možná, že to kováříčkovi chybí.“Jak požár na řeckém ostrově Rhodos české cestovky zvládly? Jak vypadá jejich spolupráce se zastupitelskými úřady? A už připravují nové krizové scénáře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko nutně potřebuje vizi toho, kam dál. Podle špiček průmyslu zemi ujíždí vlak a stále více zaostává za jinými státy. Co má vláda dělat? A jak dlouho nám ještě poradci premiéra budou říkat, že na nákupy máme jezdit do Polska?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Česku prý ujíždí vlak a zástupci firem i zaměstnaců proto začali bít na poplach. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů spojily síly a vyzvaly vládu, aby co nejdříve přišla s rozvojovou vizí na příštích deset až třicet let. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že ji jeho kabinet představí v září.Premiérův poradce, ekonom Křeček souhlasí s průmyslníky, že Česko potřebuje nové impulsy například v podobě továren na baterie nebo na čipy. Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo - vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost. Nesmíme se bát výškových budov. Nevím, proč je Praha tak pozadu.“Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět, být tak vysoké. Abychom se stali ekonomickým tygrem, je důležitější, než jestli se pokazí nějaký ráz. Dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji,“ apeluje ekonom.Jaké projekty potřebuje Česko k nastartování ekonomického růstu nejvíc? Co má vláda v plánu? A stihne ještě něco do konce svého mandátu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když se ruští a běloruští sportovci účastní za současných podmínek mezinárodních soutěží, je to prý jako reklama na válku. I proto by na nich neměli podle Dominika Haška startovat. Jak sport pomáhá propagovat putinovské Rusko?Hostem Ptám se já byl bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.Hokejová brankářská legenda se aktivně staví proti účasti ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Jsou podle něj reklamou na válku. Naposledy ostře kritizoval přihlášení sportovkyň z Ruska a Běloruska na tenisový turnaj WTA, který se v metropoli koná tento týden.Ruské ani běloruské hráčky se, i přes protesty ženské tenisové asociace WTA, turnaje nakonec neúčastní. A to kvůli vládnímu nařízení, které účast ruských a běloruských sportovců v Česku zakazuje. Proti jedné z tenistek, která do Prahy přicestovala, dokonce zasáhla cizinecká policie. Ta naopak tento týden povolila účast dvou hráčů s ruským pasem na tenisovém turnaji v Liberci.„Bylo by velmi vhodné, aby Ministerstvo vnitra naší veřejnosti vysvětlilo, jaký byl přesně rozdíl mezi ruskou tenistkou, která nebyla vpuštěna do země, a těmito dvěma tenisty,“ dožadoval se v médiích Hašek.Proč podle něj starty Rusů a Bělorusů nedokážeme zastavit? A nemrzí ho zpětně, že sám v Rusku hrál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V České televizi se po dlouhých dvanácti letech bude střídat ředitel. Petra Dvořáka nahradí Jan Souček, který dosud vedl brněnské studio ČT. V jakém stavu televizi přebírá? A jak ji promění?Hostem Ptám se já je budoucí ředitel České televize Jan Souček.Dosavadní šéf brněnského studia Souček nastoupí do čela veřejnoprávní televize v říjnu. V tajné volbě porazil na začátku června stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka až ve třetím kole, poměrem 11 ku 4 hlasům.Souček už prozradil, že mezi prvními kroky v čele televize plánuje mimo jiné úpravy ve struktuře zpravodajství. Chce se podle svých slov soustředit například na přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálních relací. Okamžitě chce také začít s přípravou nové digitální zpravodajské platformy. A nevyloučil ani další změny, třeba v publicistice.„Netajil jsem se tím, že třeba u Reportérů ČT je namístě nějaký refresh, restart toho týmu. Nějaký takový formát investigativní žurnalistiky ale nepochybně do portfolia ČT patří. Já se rád budu bavit s tím týmem, který dnes v ČT funguje, bavit se s lidmi, kteří by do budoucna měli vést zpravodajství a aktuální publicistiku, o jejich představách. Věřím, že tu společnou představu najdeme tak, aby ta nová podoba byla divákům k dispozici třeba na začátku příštího roku,“ uvedl Souček bezprostředně po svém zvolení.Jak velké změny v ČT s novým ředitelem nastanou? A jak se to projeví ve zpravodajství a publicistice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda se rozhodla podpořit tuzemskou gastronomii a platit 10 milionů korun ročně v příštích pěti letech společnosti Michelin za zařazení Česka do svého gastronomického průvodce. Komu a jak se miliony pro Michelin vyplatí?Hostem Ptám se já byl Filip Sajler, šéfkuchař, restauratér a podnikatel v gastronomii. Vyhrál celou řadu domácích i mezinárodních kuchařských soutěží. Do Česka přinesl nejprestižnější kuchařskou soutěž na světě Bocuse ď Or.Vláda zaplatí Michelinu v příštích pěti letech přes 50 milionů korun za to, aby v příštích letech hodnotil tuzemské restaurace nebo aby se podniky objevily na seznamu michelinských restaurací. Kabinet za to schytal kritiku opozice, některých odborníků i části veřejnosti. Takové výdaje se jim v době, kdy stát přijímá rozsáhlá úsporná opatření, nelíbí.S nadšením rozhodnutí naopak přijali zástupci tuzemské gastronomie v čele se špičkami oboru, kteří k zaplacení poplatku Michelinu také vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) v otevřeném dopise.„Není to jen o gastronomii, ale je to o celém cestovním ruchu. Mě zaujal výzkum, který dělala univerzita v Seville. 16 let monitorovali dopady, jak to dopadlo do všech oblastí cestovního ruchu ve Španělsku. A ten vliv je úžasný. Jen na nepřímých daních z cestovního ruchu se v roce 2019 vybralo 21 miliard. Chápu emoce spojené s balíčkem, který připravuje vláda. Ale jakákoliv investice do toho, aby se přilákali turisté od České republiky, je vždy správně. To jsou peníze, které sem přijdou samy,“ obhajuje peníze Michelinu Sajler.Jaký dopad to bude mít na tuzemský gastrobyznys? Skutečně české gastronomické podniky ve velkém odmítají brát karty? A co pro restaurace znamená konec EET?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v některých českých městech stoupá. Romové po několika incidentech mluví o tom, že mají strach a bojí se o své rodiny, organizují protestní pochody. Jak vážná situace je?Hostem Ptám se já byla romistka a redaktorka deníku Alarm Saša Uhlová.Napětí mezi Romy a uprchlíky z Ukrajiny v Česku roste od června po incidentu v Brně, při kterém poblíž brněnské přehrady zemřel mladý Rom. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec, policisté pouze uvádějí, že šlo o cizince.Od té doby došlo na protesty a potyčky také v Krupce a Bílině na Teplicku nebo třeba v Pardubicích. Eskalující problémy se snaží mírnit policie, která vyvrací přibývající dezinformace o údajných únosech romských dětí a fiktivních útocích. A prošetřuje další incidenty.„Tady na demonstracích zněly věci jako „cikáni do plynu“, nikdo si tím moc hlavu nelámal. Teď si nemyslím, že by ti Romové vzali ve velkém zbraně do ruky, oni jsou hrozně mírumilovní. Já vlastně obdivuji to, že se tolikrát stalo, že někde byly demonstrace a pochody proti Romům, to je hrozná psychická zátěž, a ti Romové to vždycky nějak dali, vždycky to někdo uklidnil a nikdy nešli na žádnou odvetu. Takže mám nějakou víru v to, že to dají,“ myslí si Uhlová.Pokud ale vláda nezačne situaci řešit, konflikty podle ní budou pokračovat.Jak silná nespokojenost mezi Romy je? Kam až může situace dojít? A co může vláda udělat pro zklidnění napětí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci začali projednávat změny v penzích – konkrétně zpomalení valorizace důchodů a zpřísnění podmínek předčasných penzí. Další změny by pak vláda měla předložit k připomínkám během podzimu. Budou na udržení důchodů stačit?Hostem Ptám se já je ekonomka, šéfka důchodové komise bývalé vlády a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Důchodová novela, kterou mají poslanci projednat, má přinést jak zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí, tak také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Vláda očekává, že naprostá většina změn by měla být účinná od letošního září.Úpravy jsou podle kabinetu nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Opozice s tím zásadně nesouhlasí a označuje tyto kroky za šetření na penzistech, nebo dokonce za jejich okrádání nebo ožebračování.„Tahle vláda šetří jenom na důchodcích, zatím. Ale na sobě nešetří,“ řekl ve středu ve Sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš, podle kterého kabinet dělá všechno pro to, aby lidem „zničil životní standard“. Důchodová reforma podle něj není potřeba.„V roce 2060 nám bude v systému chybět pět procent HDP, což je v dnešních cenách asi 350 miliard korun. Tak zřejmě je pan expremiér zaplatí ze svého,“ řekla na úvod rozhovoru Nerudová.Jak se trvalá změna valorizací penzí a předčasných důchodů projeví? A jaké největší chyby současná vláda udělala, pokud jde o důchody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti on-line i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizase státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládní úsporný balíček řeší druhý den Sněmovna. Návrhy na rozsáhlé škrty a navýšení daní jsou nejen pod palbou opozice, kritizují je i někteří vládní poslanci. V jakém znění a kdy balíček projde?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.Sněmovní debata o sporném vládním úsporném balíčku, který má vylepšit stále zadluženější státní kasu, se ve středu protáhla do nočních hodin. Poslanci se při debatě vzájemně kritizovali za hospodaření při správě státu. „Po lidech chcete, aby si utahovali opasky, vy sami si je neutahujete vůbec,“ řekl Karel Sládeček z SPD. Opozice ostře odsuzovala i samotná úsporná opatření, která kabinet plánuje. A už také navrhla, aby je Sněmovna zamítla už v nynějším prvním čtení.K samotnému konsolidačnímu balíčku měla výhrady i část koaličních poslanců. A někteří požadují jeho změny. Jako třeba předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který do sněmovního systému nahrál svůj pozměňovací návrh týkající se zvýšení renty bývalých prezidentů – a navrhl tuto valorizaci zrušit.Premiér Petr Fiala (ODS) na stávající podobě balíčku ale trvá. „Není jiná cesta. Nikdo nečekejte, že ustoupíme tlaku zájmových či profesních skupin a uděláme zásadní změny,“ uvedl na úvod čtvrtečního jednání Sněmovny.Na jakých změnách konsolidačního balíčku má koalice dohodu? Dojde přece jen na nějaké změny? A budou plánované úspory stačit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po měsících váhání schválila novelu energetického zákona, která má přinést zásadní novinky. Mezi nimi i sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. Jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu, člen Pirátské strany Petr Třešňák.Pravidla pro takzvanou komunitní energetiku a pro sdílení vyrobené elektřiny stanovuje dlouho očekávaná novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Cílem zákona, jehož návrh vláda schválila v druhé polovině června, je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést úspory. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.„V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr,“ vysvětlil Třešňák.Novela teď musí projít Parlamentem. Zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.Pro koho bude komunitní energetika nejvýhodnější? Proč změna tak dlouho trvá? A budeme znovu v účtech za elektřinu platit za obnovitelné zdroje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český průmysl se stále nedaří nastartovat a jen pomalu se vrací na předcovidovou úroveň. Firmy pořád trápí vysoké ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a nedostatek volné pracovní síly. Má průmysl to nejhorší už za sebou?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku před prázdninami hlásilo dobré zprávy - tržby automobilek loni vzrostly o víc než 10 procent. Stejným tempem stoupl i jejich export. I když se tahoun tuzemského průmyslu začal oklepávat z covidové a energetické krize, podle odborníků ho stále čeká řada výzev. Stejně jako celou českou ekonomiku, která se ještě nevrátila do kondice před pandemií.„Situace není dobrá. Na základě makročísel máme opravdu velký strach o pozici a konkurenceschopnost Česka v rámci Evropy. Protože patříme k jedněm z mála zemí, které se stále ještě ve výkonnosti ekonomiky nedostaly na předcovidovou úroveň,“ upozornil Špicar.Co nám brání v nastartování ekonomického růstu? Máme si dělat hlavu, že podle statistiků klesá počet absolventů IT oborů? A jak by měla vypadat druhá ekonomická transformace Česka?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tisíce rodin dnes už bývalých deváťáků mají za sebou extrémně náročný půlrok. Populačně silný ročník narazil na nedostatečné kapacity středních škol. Jaké nedostatky českého školství letošní krize kolem příjímaček ukázala?Hostem Ptám se já byla ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová.Letošní rekordně silný ročník patnáctiletých při přijímačkách na střední školy narazil zejména ve velkých městech a některých regionech, kde je velký zájem o všeobecné středoškolské vzdělání s maturitou. Školy nebyly na takové množství žáků kapacitně připravené a příjímací zkoušky provázel chaos. Podle rodičů a odborníků selhaly vláda i kraje.„Bylo to velmi náročné období, které ukázalo prstem do minulosti, že by se systém zkostnatělých záležitostí měl změnit,“komentuje poslední měsíce Dluhošová. „Je to jeden balík problémů. Jednou ten nesystém prasknout musel,“ dodává.Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by mělo do budoucna v celý proces významně usnadnit zavedení on-line přihlášek. Novelu zákona o digitalizaci přijímacího řízení na střední školy chce šéf resortu školství předložit kabinetu v srpnu po vládních prázdninách. Věří, že by novela mohla začít platit ještě před začátkem příštích přijímaček. Krátkodobým řešením je pak podle ministra třeba navýšení kapacit tříd.Některé střední školy už proto také počítají s tím, že pro příští školní rok zvýší počet žáků ve třídách prvních ročníků na 32, výjimečně až na 34.Co může stát udělat, aby se situace za rok neopakovala? Dokáže zajistit žákům dostatečně atraktivní nabídku škol? A mají smysl víceletá gymnázia?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

SPD má za sebou další blokádu Sněmovny. Tentokrát se snaží zabránit schválení česko-americké obranné smlouvy. Podle hnutí umožňuje umístění amerických vojáků i základen na českém území bez dalšího souhlasu. Mají obstrukce smysl?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).Poslanci odložili jednání o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci na středeční odpoledne. Dohodu hlasitě odmítá opoziční hnutí SPD, jednání původně plánované na úterý se mu podařilo odsunout několikahodinovými obstrukcemi.Lídr SPD Tomio Okamura vyjádřil obavy, že smlouva není o spolupráci, ale o budoucí vojenské přítomnosti USA v Česku. Navrhl proto její zamítnutí už v prvním čtení. Tentokrát ale SPD nemá oporu ani u druhého opozičního hnutí. Členové ANO chtějí pro smlouvu společně s vládní koalicí většinově hlasovat.Zatímco v otázce bezpečnosti se názory opozičních hnutí rozcházejí, jednotné jsou zatím stále v přístupu k vládním plánům na konsolidaci veřejných financí. Ty by měla Sněmovna začít projednávat v první polovině července. „Uděláme vše, aby nebyly projednány nebo byly projednány co nejpozději,“ avizoval předseda poslanců SPD Radim Fiala.Jak zajistit bezpečnost země? A co by hnutí SPD dělalo se stále prohlubujícími se schodky rozpočtu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politické špičky vládního hnutí STAN se minulý týden pustily do ostré kritiky ministra financí. Ten podle nich přichází s jedním úsporným balíčkem za druhým, schodek rozpočtu ale přesto vypadá stále hrozivěji. Co s tím?Hostem Ptám se já je místopředseda Starostů a nezávislých a bývalý poslanec Jan Farský.Vláda minulý týden schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Návrh už zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se kabinet dohodl v květnu. Premiér Petr Fiala (ODS) ale upozornil, že dohodnutá výše schodku ještě není konečná.Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada už ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši. Stejně jako ekonomičtí analytici nebo opozice. Minulý týden se na adresu šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) začali kriticky ozývat i koaliční partneři.„Je to zoufalý pohled. Kam se to žene, bylo jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. A když už, tak hledat sedmdesát miliard,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Farský.Jak stabilizovat veřejné finance? Kde dělá ministr financí v tuto chvíli chybu? A jak se ve vládě daří hnutí STAN?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko sčítá škody po sobotním povstání Jevgenije Prigožina a jím vedené soukromé žoldácké armády vagnerovců. Ta dokázala dojít až 200 kilometrů před Moskvu. Už večer ale Prigožin vojáky obrátil. Co bylo cílem neúspěšného puče?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.Ruská tajná služba FSB podle tamních médií šéfa Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Trestní řízení zahájila FSB v pátek večer poté, co Prigožin obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice vagnerovců. A oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu proti vedení ruských ozbrojených sil.Už v sobotu večer, jen 200 kilometrů před Moskvou ale Prigožin pochod zastavil a oznámil stažení jednotek. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a příslib zastavení stíhání. Sám Prigožin dohodu nepotvrdil a od soboty se zcela odmlčel.„Žádné řešení v této situaci pro Putina nebylo dobré. I zastavení trestního stíhání je problematické a bude tak vnímáno i ruskou veřejností. Vagnerovci zabili 13 až 15 lidí a způsobili mnoho škod, podněcovali ke vzpouře a provedli vzpouru. Ale když by Prigožin teď skončil někde s kulkou v čele, tak by to znamenalo, že ruský prezident nedrží slovo. To je taky scénář, který by ho poškodil. Takže si myslím, že Jevgenij Prigožin se teď na nějakou dobu odmlčí,“ řekl Kurfürst.Jaký máme očekávat další vývoj v Rusku? A jaké poučení z víkendového chaotického dění si má vzít Západ?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká společnost musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky vystoupit ze své bubliny a mluvit o obraně otevřeně, a to i o nepříjemných věcech. Musíme se také chystat na riziko otevřeného konfliktu. Jsme připraveni?Hostem Ptám se já je poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se současné hrozby nesmějí zlehčovat a zamlčovat. Lidé musí mít o tom, co se skutečně děje, informace. „Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ řekl Řehka tento týden na bezpečnostní konferenci v Praze.Před hrozbami pro naši bezpečnost varoval na konci května i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou podle něj ruské operace otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ upozornil Koudelka.Jakou má vláda strategii na obranu bezpečnosti státu? Kde má Česko největší slabiny? A nepodceňuje kabinet boj s dezinformacemi, před kterými varuje opakovaně BIS?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už i poslanci vládní koalice začínají být nervózní z toho, jak vypadá hospodaření státu. Rozpočet se propadl do rekordních schodků a ani vládní úsporné balíčky na něj nestačí. Jsme na tom tak špatně, jak ukazují čísla?Hostem Ptám se já je ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Členové vlády odstartovali první kolo jednání o rozpočtu na příští rok. A očekávají se bouřlivé debaty. Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2024 rozpočet se schodkem 235 miliard korun, hovoří se ale o deficitu až do výše 270 miliard. S jeho zkrocením by měl pomoci chystaný konsolidační balíček, výrazně šetřit by měla i většina resortů.Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale návrh Ministerstva financí neodpovídá dohodě koalice o konsolidaci veřejných financí.„Ministerstvo financí předložilo jakýsi návrh, o kterém hovoří, že je technický, ale který nevychází z dohody, kterou jsme prezentovali veřejnosti,“ stěžoval si Bartoš před začátkem středečního jednání kabinetu. A varoval před radikálními škrty, které by podle něj příliš ochladily ekonomiku.Hlasitě už se ozývají i další koaliční partneři. Jak upozornily Seznam Zprávy, například zástupci Starostů přestávají věřit, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má vývoj pod kontrolou.Co může kabinet udělat, aby rozpočet ukočíroval? Budou úsporná opatření navrhovaná resortem financí stačit? A jak zase nastartovat naši ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].