Ptám se já, Marie Bastlová

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůstu výdajů na penze i současnému systému valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak by to řešila opozice?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) byl poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).Opoziční strany dál kritizují vládní plány na reformu penzí. Ta počítá mimo jiné se zpomalením valorizace a zpřísněním podmínek pro předčasnou penzi, což opozice opakovaně označila za ožebračování důchodců.Podle kabinetu i většiny ekonomů jsou ale změny nevyhnutelné. Kvůli stále se prohlubujícímu deficitu na účtě důchodového pojištění nejsou současné penze pro budoucí důchodce ani celý systém dlouhodobě udržitelné.„Mnohé země dosypávají do toho důchodové systému ze státního rozpočtu. Ten systém by měl být stabilní a předvídatelný. Teď se důchodcům mění pravidla během hry,“ říká Juchelka.Co hnutí ANO z plánovaných změn nakonec podpoří? Kde by vzalo na udržení důchodového systému peníze? A jaká alternativní řešení má opozice připravené?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůst výdajů na penze i současnému systém valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak se máme na stáří připravit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s poslancem a stínovým ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) byl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Chystaná důchodová reforma, kterou připravila vláda, se bude týkat převážně dnešních padesátníků a mladších. Kabinet Petra Fialy (ODS) se pro reformní úpravy rozhodl kvůli stále prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který se má do největších problémů dostat po roce 2030.Podle plánů vlády by změny v penzijním systému měly stát na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů. Součástí je i podpora a úprava penzijního připojistění. Počítá se i s podporou práce v důchodovém věku, podporou rodičů a pečujících osob nebo s dřívějšími důchody pro náročné profese.„Lidé v těch náročných profesí budou moci odcházet do důchodu dříve až o pět let. A bude to moment, kdy jim nebude důchod v tomto období krácen. My chceme mít zhruba do pěti měsíců na odborné úrovni přesně vyspecifikované parametry, náročnosti a negativní dopady na lidské zdraví, abychom mohli přesně definovat náročné profese,“ řekl ministr.Jak se budou penze, které teď dosahují průměrné mzdy, vyvíjet dále? Jak se mají lidé na důchod zajistit? A jaké podmínky jim k tomu vytvoří stát?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války ale i proto, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.Podle politického geografa Miacheala Romancova je teď vývoj na frontě klíčový: „Z hlediska budoucnosti je důležitější to, co se děje na bojišti, než to, co se začne dít v rámci nějakého vyjednávání.“Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině, dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pět až patnáct let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Státní rozpočet se každý měsíc propadá do hlubších problémů. Jen za prvních pět měsíců schodek dosáhl 270 miliard, na celý rok přitom vláda plánovala deficit 295 miliard. Má kabinet ještě šanci udržet letos hospodaření v normě?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Kabinet Petra Fialy (ODS) pro letošek počítá se schodkem 295 miliard korun. Opozice i řada ekonomů ale očekávají, že deficit bude mnohem hlubší. Nasvědčují tomu ostatně i poslední data, podle kterých na konci května dělal rozpočtový schodek už 271,4 miliardy korun a stal se tak nejhlubším deficitem za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka.Vláda už oznámila, že stát musí začít co nejdříve šetřit, a to napříč resorty. Podle plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by měla ministerstva pro letošek ušetřit na výdajích minimálně 20 miliard korun. Ani to ale podle nebude podle kritiků stačit.Co lze ještě letos pro ozdravení veřejných financí udělat? Kde a komu můžou ministerstva požadované peníze vzít? A jak velké škrty čekají resorty v roce příštím?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

První zimu války na Ukrajině Evropa zvládla přečkat bez velkých dramat, i když předem zněla mnohá varování. Jak se nám daří posilovat naši energetickou bezpečnost? A máme se bát příští zimy?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.„Stát udělá všechno, co bude v jeho moci, abychom to zvládli bez větších problémů. A souvisí s tím i samozřejmě to, že budeme ignorovat jakékoliv limity na omezování emisí C02 a podobně, prostě budeme pálit cokoliv, abychom to zvládli,“ říká Bartuška.sme už venku z energetické krize? A může mít nejnovější situace na Ukrajině nějaký vliv na energetickou bezpečnost nás a západní Evropy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva velmi pravděpodobně začala a podle amerických zdrojů postupuje nad očekávání dobře. Rusové ji ale dost možná zkomplikovali odpálením Kachovské přehrady, jejíž voda zaplavila rozsáhlá území. Co od nich čekat? Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Ukrajina se druhý den potýká s ničivými dopady protržené hráze Kachovské přehrady na východě země, z níž se dál valí voda, která zaplavila rozsáhlá území a desítky obcí. Asi dva tisíce obyvatel se musely evakuovat, podle úřadů jich několik přišlo o život. Humanitární dopady pak podle OSN pocítí statisíce lidí. Votápek varuje, že podobná akce nemusí být z ruské strany poslední. „Jenom připomínám, že na okraji Krymu v cestě toho případného ukrajinského postupu je velká chemická továrna, do které už Rusové zavezli spoustu výbušnin, takže se zjevně chystají provést něco jako s Kachovkou. Odpálit ve vhodný okamžik tu továrnu a tím vytvořit velkou oblast chemického zamoření, která by samozřejmě postup ukrajinských vojsk zkomplikovala,“ řekl v Ptám se já.Jaký postup ukrajinských sil lze očekávat? Jak dlouho může jejich ofenziva trvat? A čeho jsou ještě schopní Rusové? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejnou debatu už týdny silně štěpí politické hádky o uzákonění manželství pro všechny. Jeho projednávání poslanci také už několikrát odložili. Jak odpůrci stejnopohlavních svazků vysvětlují, že nechtějí dopřát všem stejná práva?Hostem Ptám se já je předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.Minulý týden Sněmovna nedokončila ani úvodní debatu o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry - s odůvodněním, že na takové věci už nezbyl čas. K poslanecké novele občanského zákoníku se zákonodárci vrátí možná nejdříve příští týden. Zda se tak stane a jak debata dopadne, ale není jisté. V této otázce totiž nejde o spor mezi koalicí a opozicí, ale neshodnou se na ní poslanci napříč všemi kluby.Odpůrci manželství pro všechny, mezi které mimo půdu Sněmovny patří i Aliance pro rodinu v čele s Jochovou, tvrdí, že nebojují pouze za svazek muže a ženy. Manželství je podle nich hlavně o dětech a celý spor je tedy hlavně o jejich výchově.Koho a čím omezuje nebo ohrožuje manželství pro všechny? O co jeho odpůrcům vlastně jde a proč nechtějí stejná práva pro všechny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Exnovinářka Jana Peterková si tento týden vyslechla u soudu dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy v době covidu. Její příznivci se násilím vlomili do soudní síně a skandovali o gestapu. Bylo to za hranou přijatelného?Hostem Ptám se já byl Norbert Naxera, který byl mezi davem skandujících podporovatelů Peterkové u soudu a nově je i jejím advokátem.K incidentu u Městského soudu v Praze došlo v úterý. Do jednací síně se dostala jen část z příchozích, podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové proto začali narážet na dveře síně, až je vysadili. Rozvášněný dav také skandoval hesla o gestapu a fašistickém státě. Podle videí ze sociálních sítí měl se mezi nimi pohybovat i Norbert Naxera.Muže v modré košili s brašnou přes rameno, který se nápadně podobal Naxerovi, zachytily i další videa. Jeho chování v soudní budově teď prověří Česká advokátní komora (ČAK).Peterkovou, které soud v úterý uložil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové pandemie, má Naxera nově zastupovat místo jejího dosavadního advokáta Davida Lejčka.Co přesně se u soudu stalo? Čím se Naxera plánuje hájit před Českou advokátní komorou? A omluvil by se?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší odborová organizace v zemi se pustila do ostrého souboje s vládním konsolidačním balíčkem. Tento týden odboráři zřídili stávkový výbor, na konec června plánují sérii protestů a hrozí generální stávkou. Čeho tím dosáhnou?Hostem Ptám se já byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.Odboráři tento týden zřídili celostátní stávkový výbor a pohrozili, že jsou kvůli vládnímu úspornému balíčku připraveni koncem června protestovat po celé zemi. Už od poloviny května jsou odborové svazy ve stávkové pohotovosti. „ČMKOS přešla do nové fáze. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula.Předáci ČMKOS zároveň vyzvali kabinet k dalším jednáním. Kritizují ho za to, že s nimi o svých záměrech předem nedebatoval a nechal jim na zaslání připomínek ke konsolidačnímu balíčku jen pár dní. Odboráři nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy nebo s obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Nelíbí se jim ani vládní plány na změny v penzijním systému. Navrhují proto svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu – mezi nimi třeba zrušení daňových změn z posledních let nebo obnovení EET.Jsou odboráři skutečně připraveni jít do generální stávky? Opravdu vládní balíček tak zásadně zasáhne chudší zaměstnance? A jak by fungovaly návrhy, se kterými přišly samy odbory?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ústavní soud má tři nové představitele. Senátoři zvolili do funkcí profesora Jana Wintra i bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a soudkyni Danielu Zemanovou. Kam noví soudci konstituční tribunál posunou?Hostem Ptám se já je nový ústavní soudce Josef Baxa.Senát dnes schválil nominace někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, profesora ústavního práva Jana Wintra i bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové v tajné volbě. A to i přes výhrady svého ústavně-právního výboru, který před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu.Jejich schválení ale nakonec bylo hladké. Baxa získal 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel. V křeslech ústavních soudců mají nahradit Jaroslava Fenyka, Jana Filipa a Miladu Tomkovou, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května.Co stálo za výtkami senátorů vůči dvěma ze tří kandidátů prezidenta? Jak probíhal jeho nominační proces? A přijal by Josef Baxa post šéfa Ústavního soudu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda chce svůj úsporný balíček co nejdříve protlačit Sněmovnou. A nebudou to jediné změny. Další úspory už chystá ministerstvo financí, jak potvrdil náměstek ministra financí Marek Mora.Hostem Ptám se já byl náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora.Připomínkové řízení k takzvanému konsolidačnímu balíčku vlády Petra Fialy (ODS) skončilo v pondělí o půlnoci. Ministerstva, kraje, profesní komory, nevládní organizace a další instituce měly na podání svých návrhů na úpravy balíčku pouze pět dní, což vyvolalo kritiku. O změny nakonec stihli požádat zástupci firem, zaměstnavatelů, samospráv i několika ministerstev.Úsporný balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků nebo vrchních ředitelů sekcí plánuje Ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády už dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí.Na co mířily připomínky k úspornému balíčku nejčastěji? Kolik věcí je Ministerstvo financí ochotné opravit? A co bude rezort dělat s letošním rozpočtem, který se propadá do rekordního deficitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda před několika dny schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který otevírá cestu k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Je plán na ovládnutí firmy státem správná cesta? Podpořte Ptám se já v anketě Podcast roku.Hostem Ptám se já byl investor, poradce investiční skupiny J&T a zástupce menšinových akcionářů ČEZ Michal Šnobr. Schválený návrh zákona mění poměr sil v akciových společnostech. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle premiéra Petra Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.Kvůli zprávám o záměrech vlády se akcie ČEZ okamžitě prudce propadly. Nervozita kolem situace s energetickým gigantem v minulém týdnu způsobila oslabení celé pražské burzy. Je potřeba restrukturalizovat ČEZ kvůli energetické soběstačnosti státu? Jak by měl kabinet postupovat, aby sám netratil a zároveň nepoškodil desítky tisíc malých akcionářů? A je dobré ještě teď do akcií ČEZ investovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České školství prochází krizí. Kraje se nepřipravily na populačně silné ročníky a nedokázaly dětem zajistit dost míst na středních školách. Nový šéf rezortu a premiér chtějí hledat řešení spolu s hejtmany. Jak stát žákům pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).Mezi rodiči deváťáků i samotnými studenty letos zavládla panika kvůli nedostatku míst na středních školách, zejména v Praze a ve Středočeském kraji. Na kraje i ministerstvo se snáší tvrdá kritika, že se na populačně silné ročníky dětí dostatečně nepřipravily. Celkem se letos na čtyřleté obory podle Cermatu hlásilo v Česku bezmála 90 tisíc dětí, což je asi o 42 procent více než v roce 2017. V hlavním městě počet zájemců stoupl dokonce o více než dvě třetiny.Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce systém přijímacích zkoušek na střední školy co nejrychleji změnit. Současná podoba přijímaček založená na dvou přihláškách u každého dítěte podle Beka automaticky vede ke zděšení řady žáků i rodičů po prvním kole. „Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl minulý týden ministr při představování svých priorit v čele rezortu. Právě digitalizace by měla být jednou z nich.Jak bude nový šéf rezortu školství řešit situaci, ve které se letošní deváťáci ocitli? Co mají dělat ti, kteří se nikam nedostanou? A co se musí stát, aby se situace neopakovala i za rok?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spory o vládní konsolidační balíček pokračují. Velkou část úspor má přinést i snížení dotací z Ministerstva zemědělství. Skutečně to nebude mít na zemědělce výrazný dopad, jak slibuje šéf rezortu? A proč mají mít vinaři výjimku?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Vláda chce v rámci úsporných opatření na dotacích celkově ušetřit 54,4 miliardy korun, z toho přes 45 už v příštím roce. Rezort zemědělství má snížit dotace o více než 10 miliard korun. Škrty ale podle ministra velké potravinářské podniky neohrozí.„Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ vysvětlil Nekula.S tím nemá problém třeba Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Naopak velcí producenti jako jihočeská Madeta plány ostře kritizují.Jaké konkrétní dotace nakonec Ministerstvo zemědělství škrtne? Jaký hlavní úspěch si KDU-ČSL připisuje při jednání o vládním úsporném balíčku? A proč tak brání zrovna vinaře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Češi přicházejí o mnohaleté jistoty ve zdravotnictví. Na trhu už měsíce chybí úplně základní léky, v mnoha regionech není možné sehnat pediatra nebo zubaře. Kdy léky zase budou? A jak rezort zdravotnictví zapojí nové lékaře?Hostem Ptám se já byl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).V tuzemských lékárnách už měsíce chybí řada léků, za některé přitom stále není adekvátní náhrada. Odborníci se shodují, že tak špatnou situaci jako tu současnou nepamatují. „Dodávky alternativy sirupu Ospem jsou v tomto měsíci na českém trhu. Problémy jsme vyřešili, většina léků, která chyběla, je dostupná,“ tvrdí Válek.Ministr chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Léčiva by do budoucna podle Válka měla zajistit i novela zákona, kterou chce ministerstvo do léta předložit vládě.Co ministerstvo zdravotnictví dělá pro zajištění nových lékařů? A kdo za současnou situaci může?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po týdnech čekání oznámila balíček chystaných úspor, které mají pomoci státnímu rozpočtu. Ekonomové ho spíše vítají, jinak ale zní kritika ze všech stran a odboráři už vyhlásili stávkovou pohotovost. Podlehne kabinet tlaku?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vládní balíček úsporných opatření, který má ozdravit veřejné finance a státní rozpočet, dál vyvolává silné emoce. Podle nejhlasitějších kritiků v čele s opozičním hnutím ANO a odbory jsou plány kabinetu Petra Fialy (ODS) neakceptovatelné. Míří podle nich nejen proti živnostníkům, ale také proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Opozice proto zvažuje další sněmovní obstrukce, odborové svazy zase v pondělí v poledne vyhlásily s okamžitou platností stávkovou pohotovost.Premiér Fiala označil stávkovou pohotovost za nezodpovědnou a zopakoval, že za návrhy svého kabinetu stojí. Vláda spolu s odborníky z Národní rozpočtové rady (NRR) a Národní ekonomické rady vlády (NERV) považuje konsolidaci veřejných financí za zcela nezbytný krok na cestě k vyrovnanějšímu hospodaření státu, který se v posledních letech každý rok potýká se stamiliardovými schodky.Vláda proto plánuje v příštím roce uspořit na výdajích a zároveň získat z nových příjmů více než 94 miliard korun. V dalším roce by to pak mělo být zhruba 53 miliard korun. Součástí plánu je mimo jiné seškrtání dotací, snížení sumy na provoz státu i na platy a naopak navýšení daní třeba firmám a lidem s vyšším příjmem i daní z nemovitostí, z hazardu nebo u tabáku a alkoholu.Jde vládní úsporný balíček správnou cestou? Je dost ambiciózní? A co se stane, když vláda podlehne tlaku a ustoupí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dlouho očekávaný vládní balíček úspor je na světě a všichni, kterých se dotkne, ho okamžitě zasypali kritikou. A kritičtí jsou podle očekávání i představitelé opozice. Jak by ozdravovalo veřejné finance hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO, šéf opoziční stínové vlády Karel Havlíček.Vláda Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek představila tolik očekávaný balíček opatření, kterými chce snížit prohlubující se zadlužení státu a zároveň reformovat důchodový systém. Mezi téměř šesti desítkami opatření je mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z tabáku a alkoholu, daně z hazardu i nemovitostí, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvednutí odvodyů živnostníků. Vláda také počítá se snížením státní podpora stavebního spoření, se zruším 22 daňových výjimek nebo s úpravou daně z přidané hodnoty, která má mít dvě sazby místo nynějších tří.Záměry kabinetu zkritizovaly odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků a místní samosprávy a zejména opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček bezprostředně po představení balíčku označil plány pětikoalice za popravu živnostníků. Vláda podle něj také „odrbe“ důchodce. ANO podle něj naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí nebo s oceněním náročných profesí.Co z vládního konsolidačního balíčku opozice ve Sněmovně podpoří? Jak by sama chtěla ozdravit státní kasu a provést důchodovou reformu? A jaká je další strategie hnutí ANO?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní přijímačky na střední opět provázejí silné emoce. Žáci tvrdě narážejí na nedostatek kapacit u preferovaných škol, zejména gymnázií. Často jim nepomohlo ani úspěšné složení státní části přijímacích testů. Kdo selhal?Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu Pavel Zelený, který dnes na podobné přijímací zkoušky sám uchazeče chystá.Školáci, kteří to před měsícem třeba kvůli nemoci nezvládli v řádném termínu, jdou dnes a zítra k náhradním přijímacím zkouškám na čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby.V rámci jednotné přijímací zkoušky, kterou od roku 2016 centrálně zadává a vyhodnocuje příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Cermat, musí žáci v náhradním termínu stejně jako v řádném absolvovat testy z češtiny a z matematiky. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.Výsledky řádného termínu přijímaček zveřejňovali ředitelé do minulé středy. Zájemcům o studium teď běží desetidenní lhůta na odevzdání zápisového lístku anebo odvolání. I letos, stejně jako poslední roky, ale velké množství školáků tvrdě narazilo na realitu českého školství, které nezvládá silné populační ročníky. Obří převisy na žádaná gymnázia a střední školy zejména v Praze a ve velkých městech vyřadily z preferovaných škol tisíce dětí. I přesto, že žáci úspěšně složili státní část přijímacích zkoušek a ze základních škol přicházeli často se samými jedničkami.Jak se osvědčil systém státních přijímacích testů, na které ale školy nepřipravují? Jak systém opravit? A kolik dnes stojí příprava na přijímačky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve Velké Británii vrcholí přípravy na velkolepou událost, kterou zažila naposledy před 70 lety. Nový král Karel III. oficiálně usedne na trůn. Korunovaci budou sledovat stovky milionů lidí po celém světě. Co ale znamená pro Brity?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.Bulvární média ho s oblibou přezdívala věčný čekatel nebo věčný následník. Žádný jiný jeho předchůdce v britské historii totiž nečekal na korunu tak dlouho jako Karel III. A to celých sedm dekád, kdy vládla jeho matka, královna Alžběta II., která zemřela loni v září.V sobotu 6. května bude nový král společně s chotí Camillou konečně formálně korunován v londýnském Westminsterském opatství. Na přípravách velkolepého ceremoniálu, který dlouho nezažila jak Británie, tak celá Evropa, se podílí tisíce lidí. Na korunovaci je pozváno více než dva tisíce hostů a sledovat ji budou stovky milionů diváků po celém světě.K výkonu své funkce Karel III. korunovaci nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu samotných Britů ceremoniál vůbec nezajímá. Popularita královské rodiny totiž v posledních letech spíše klesá. Návštěvy nového krále po celé Británii v uplynulých měsících provázely dokonce hlasité protesty odpůrců monarchie. Ty plánují také během korunovace.Jak a čím by si Karel III. mohl získat Brity na svoji stranu? Vymaní se ze stínu své matky Alžběty II.? A přežije britská monarchie jeho éru?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců trápí výpadky léků. K sehnání nejsou zejména antibiotika pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je to vina výrobců, kteří nedodávají dostatek potřebných léčiv. Kdy se situace zlepší?Hostem Ptám se já byla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).Podle nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou antibiotika chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ vysvětlil Válek. S touto firmou, která má prakticky monopol, se podle ministra státu stále nedaří dohodnout. Při výpadku penicilinu tak lékaři předepisují jiná antibiotika, kterých se potom také nedostává.Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné. Lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou s tou současnou nepamatují. Sám ministr přiznává, že je situace „zlá“, zejména pro rodiče malých dětí, kteří musí shánět léky, kde se dá. Zároveň ale argumentuje, že na to rezort už od prosince upozorňuje.Válek chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Měly by podle něj nést daleko větší míru zodpovědnosti. Pomoct by v tom měla i novela zákona o léčivech, kterou chce rezort zdravotnictví do léta předložit vládě a podle které by měli výrobci povinnost držet zásobu léků na měsíc nebo dva.Kdy rozsáhlé výpadky léků skončí? Proč se státu nedaří dohodnout s jejich výrobci? A v jakém stavu je tuzemské zdravotnictví, kterému kromě léků chybějí i lékaři a psychiatři?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český olympijský výbor strikně odmítl účast Ruska a Běloruska na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor přitom nedávno doporučil návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Dosáhnou Češi něčeho?Hostem Ptám se já je prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident mezinárodní federace IBU Jiří Hamza.Plénum České olympijského výboru (ČOV) se ve čtvrtek postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válka na Ukrajině. Předseda výboru Jiří Kejval tak má v ruce silnější mandát pro vyjednávání s Mezinárodním olypijským výborem (MOV), který před měsícem doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby hledali cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců do světových soutěží.MOV navrhl, že by se olympijských her mohli zúčastnit pouze sportovci pod neutrální vlajkou, kteří nejsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Podle prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj MOV ale kritizuje mnoho českých i zahraničních sportovních organizací i samotných sportovců, podle kterých není možné sport a ruskou agresi na Ukrajině oddělit. Vedení Českého olympijského výboru dlouhodobě podporuje opatření, která vylučují ruské a běloruské sportovce z mezinárodních soutěží. Podle Jiřího Hamzy, který razantní usnesení plénu Českého olympijského výboru předložil, ale dosud chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. Jeho návrh, který nepřipouští žádné výjimky pro sportovce Ruska a Běloruska, delegáti schválili takřka jednomyslně.Proč čeští sportovci zpřísnili svůj postoj a jaké na to mají reakce? Jak změnit postoje Mezinárodního olympijského výboru? A budou ruští a běloruští sportovci na olympiádě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Seriál Volha z prostředí Československé televize 70. let na sebe strhl nebývalou pozornost. A štěpí recenzenty i diváky. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe doby, podle druhých povrchní groteska. Jak o tématu vyprávět?Hostem Ptám se já byl režisér a scenárista seriálu Volha Jan Pachl.Novou televizní sérii Volha vytvořil Jan Pachl na motivy románu dlouholetého producenta České televize Karla Hynieho. Vypráví příběh řidiče, který krátce po tehdejší povinné vojenské službě v 70. letech nastoupí do státní televize. Tam hledá způsoby, jak okrádat stát a mít se dobře, a to i navzdory době. Což ho přivádí ke spolupráci s tehdejší Státní bezpečností.Po boku Kryštofa Hádka v hlavní roli řidiče Standy Pekárka vystupují v pětidílné minisérii České televize i další známí herci jako Klára Melíšková, Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová nebo Bohumil Klepl.„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle zaručeně skutečných událostí. Divákům tím chceme naznačit, že nemusí brát všechno doslovně. Současně je portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků,“ uvedl při novinářské projekci kreativní producent Josef Viewegh.Seriál na sebe od prvního dílu strhl velkou pozornost filmových recenzentů i diváků. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe normalizační doby 70. let. Podle jiných laciná, povrchní a nevtipná groteska.Je seriál věrným obrazem doby, nebo mají pravdu jeho kritici? Jak by se mělo o normalizaci vlastně vyprávět? A co ukazují reakce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem třináct uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči také šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.Konrád je mediálním manažerem přes dvacet let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím pět let také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy spolu s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda finišuje slibované změny v penzijním systému. Ministr práce tento týden představil první vlaštovku - návrh na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu. Plány ostře zkritizovala opozice. Kolik tím stát uspoří?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Vláda slibuje, že už brzy představí očekávanou reformu penzí. První návrhy na jejich úpravy představil šéf resortu práce tento týden. Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasnými příspěvky k důchodu, které by kompenzovaly růst cen, ale důchody nezvedaly trvale. Důchody se dál mají pravidelně zvyšovat od ledna, místo inflace a poloviny růstu reálných mezd by šlo o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Tedy jako do roku 2018.Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace by se vyplácel při dodržení růstu cen o pět procent. Dosud tento přírůstek zvedal zásluhový díl penze. Výrazněji se tak trvale navyšovaly vyšší důchody. „Stále zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory,“ vysvětlil Jurečka.Návrh obsahuje i změny v předčasných důchodech. Do něj budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. A penze se jim bude víc krátit.Ministerstvo práce chce i těmito kroky zajistit významné úspory a tím i dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí tvořit přes pět procent hrubého domácího produktu. To by pro státní kasu znamenalo 300 miliard ročně.Zpomalení růstu penzí doporučuje vládě Národní ekonomická rada (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) - jako krok nutný k ozdravení veřejných financí. Kabinet to už i přes protesty opozice prosadil u červnové mimořádné valorizace.Opoziční poslanci tvrdě kritizují i další navrhované změny. Například podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové znamená nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky její faktické zrušení.Komu a jak porostou důchody? Kdy budeme znát návrh reformy penzí? A může si stát dovolit zvyšování rodičovských příspěvků, které pětikoalice zároveň slibuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V květnu proběhne v Česku cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení. Zpráva vyvolala emoce i vlnu dezinformací strašících mobilizací. Jak je Česko nachystané na případné hrozby? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut.Pravidelné cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení, se bude konat v květnu. Letos poprvé proběhne ve všech krajích současně a zapojí se do něj i zástupci samospráv a civilní lékaři. Zpráva vyvolala silné emoce ve veřejném prostoru i u části lékařů. Ihned se jí také chopila dezinformační scéna, která začala strašit tím, že akce je přípravou na mobilizaci.Situaci začal uklidňovat náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil, že civilní lékaři byli na některá armádní cvičení případných odvodů zváni i v minulosti. A jejich zapojení je pouhou nabídkou, protože armáda v mírových dobách nemůže lékařům nic nařizovat. Dodal také, že v minulých letech podobná cvičení organizovala krajská vojenská velitelství, letos se podle něj armáda rozhodla vše procvičit ve stejný čas, aby k nácviku mohlo přidat i relativně nedávno vzniklé teritoriální velitelství.Emoce ve společnosti, které zpráva vyvolala, Řehka řekl, že pokud slovo mobilizace působí paniku, je to špatně. Společnost podle náčelníka generálního štábu musí být připravena na krize. Jak je na tom česká společnost a jak je na případné hrozby připravena naše armáda? A jak ovlivní válku na Uktajině únik utajovaných amerických dokumentů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší bezmála 80. Podle resortu financí se tak v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Povede to ale k větší efektivitě Finanční správy?Hostem Ptám se já byla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.Po oznámeném rušení poboček České pošty vláda tento týden přišla s dalšími škrty ve státní správě. Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní.Krok kritizuje opozice i někteří starostové. Podle Stanjury ale zůstane dostupnost i kvalita finančních úřadů zachována. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, která je ve funkci od 1. března, k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.Hornochová byla náměstkyní pro daně a cla někdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) v letech 2014 a 2015. Měla na starosti také zavádění elektronické evidence tržeb (EET), kterou současná vláda od letoška zrušila. V posledních letech působila jako daňová poradkyně.Podle Stanjury by Hornochová v roli generální ředitelky měla zajistit vstřícnější přístup ke klientům a pomoci tak napravit reputaci nabytou právě za Babišových časů.Co přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda rozjela největší změnu ve fungování České pošty za dlouhé roky. Chce zrušit 300 poboček a spustit její transformaci. Podle mnoha expertů je ale na záchranu těžce ztrátového státního podniku pozdě. Co stát od pošty chce?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.Česká pošta plánuje snížit počet poboček o 300 k polovině roku a v souvislosti s tím zrušit 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti. Začátkem týdne to oznámil pověřený generální ředitel pošty Miroslav Štěpán.Zrušením části poboček chce podnik ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by mu tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Za loňský rok Česká pošta zvýšila ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s tím prohlásil, že „rušení poboček je záchranná brzda“.Většina dotčených obcí s rušením pošt na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Ministr vnitra Rakušan chce stihnout schůzky se starosty jednotlivých obcí ještě během dubna. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl poslancům, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín s komunikačním týmem vedení pošty.Dnešní mimořádné jednání výboru vyvolala opozice, která se v minulých dnech a týdnech neúspěšně snažila prosadit debatu o plánované transformaci pošty na plénu Sněmovny.Jak velká redukce nakonec Českou poštu čeká? Podaří se zachovat funkční síť poboček? A bude stát poštu třeba za deset let ještě potřebovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci vládní koalice podrželi v čele Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. A hromadně se jí začali zastávat, poté co si musela projít - řečeno slovy hnutí ANO - opoziční uličkou hanby. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Opoziční ANO a SPD v úterý, podle očekávání, neprosadily odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve přiznala, že proti pohodlné koaliční většině 108 hlasů nemají opoziční hnutí šanci, ale že i tak si Pekarová Adamová „musí projít tou uličkou hanby“. Předsedkyni dolní komory poslanci koalice podrželi, pro její odvolání bylo jen 72 opozičních poslanců. Ti Pekarové Adamové vytýkali zejména průběh nedávného sněmovního několikadenního maratonu kvůli snížení růstu valorizace důchodů, kdy vedení Sněmovny po vyhrocené debatě omezilo dobu řečnění i politikům s přednostním právem. Došlo i na osobní útoky na Pekarovou Adamovou. Koaliční poslanci, včetně Marka Bendy, se jí ale zastali s tím, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé Sněmovny, nebo alespoň její většiny.Předsedkyně dolní komory také před nedávnem sklidila od některých poslanců kritiku kvůli cestě na Tchaj-wan, kam se minulý týden vydala s nejpočetnější podnikatelskou delegací za posledních pět let. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Jak probíhala cesta české delegace na Tchaj-wan? A byli by z celoživotních poslanců dobří ústavní soudci?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusové tvrdí, že po měsících krvavých bojů dobyli ukrajinský Bachmut. Kyjev to ale odmítá s tím, že se dál brání a ruské útoky odráží. V čem je Bachmut tak zásadní? A jak Moskva zareaguje na dnešní vstup Finska do NATO?Hostem Ptám se já je byl bezpečnostní analytik, poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti a místopředsedy PSP Martin Svárovský.Ruské jednotky se podle ukrajinského generálního štábu nadále snaží získat plnou kontrolu nad východoukrajinským Bachmutem. Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina postoupila v centru města a obsadila správní budovu města, potvrdil ve své nejnovější zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války.Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na začátku týdne tvrdil, že jeho bojovníci vyvěsili na budovu samosprávy Bachmutu ruskou vlajku a město tak z právního hlediska dobyli. Ukrajinská strana jeho tvrzení ale popřela. V úterý ráno nicméně ukrajinský generální štáb ve svém operačním přehledu uvedl, že tvrdé boje pokračují. Jen za poslední den Ukrajinci odrazili 69 útoků.Ruské invazní jednotky se pokoušejí dobýt Bachmut dlouhé měsíce. Jeho obsazení je součástí plánu Kremlu na obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny, Donbasu. Boje o toto město jsou jedny z nejkrvavějších v celém konfliktu, který Rusko rozpoutalo loni v únoru. Těžké ztráty přitom hlásí obě strany a město samotné je podle agentury Reuters do velké míry zničeno.Kdo v tuto chvíli ovládá Bachmut? Už přišla plánovaná velká jarní ruská ofenziva, nebo Ukrajince teprve čeká? A co bude v následujících měsících rozhodujícím faktorem války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zastavte vývoj umělé inteligence, jde to moc rychle, vyzvaly včera v prohlášení světové hvězdy v IT včetně Elona Muska. Chtějí, aby svět pro nový fenomén nejprve stanovil pravidla. Jaká? A proč se máme umělé inteligence bát?Hostem Ptám se já byl odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Ve středu obletěla svět zpráva, která nejspíš nenechala v klidu ani úplné laiky v IT oboru. Přední světoví odborníci na umělou inteligenci (AI) vyzvali k pozastavení jejího vývoje. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence ve svém otevřeném dopise požadují alespoň půlroční pauzu s ohledem na možná „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.S tím, jak jde vývoj rychle kupředu, nervozita mezi odborníky a vědci roste. Jen za jeden týden bylo představeno hned několik převratných novinek, včetně velkého jazykového modelu GPT-4. V řadě ohledů může tato umělá inteligence nečekaně dobře soupeřit s lidmi: třeba složitou zkoušku pro právníky zvládne lépe než 90 % lidských řešitelů.Mezi signatáři výzvy jsou i podnikatel Elon Musk, spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque nebo prezidentka neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronsonová. Šestiměsíční pauzu by podle nich měl svět využít hlavně k tomu, aby se dohodl na bezpečnostních pravidlech a zavedl postupy vedoucí ke smysluplné a transparentní regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví.V čem může umělá inteligence změnit náš svět? Jaká pravidla pro její užívání jsou potřeba? A máme se obávat rychlého rozvoje umělé inteligence?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slibuje, že už brzy představí dlouho očekávanou reformu penzí. Ve hře je i posunutí hranice pro odchod do důchodu na 68 let. Po opozici a části veřejnosti se proti tomu dnes bouří i odboráři. Jakých změn se nakonec dočkáme?Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a poradce premiéra Daniel Münich.Kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje kvůli zadlužování mimo jiné zpomalit růst penzí. Doporučují to i Národní rozpočtová rada (NRR) a Národní ekonomická rada vlády (NERV) - jako nutný krok k ozdravení veřejných financí. Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by se vyšší penze měly navyšovat pomaleji než nižší. Vláda to prosadila zatím jednorázově u červnové mimořádné valorizace.Nejen pro opozici, ale i část veřejnosti a odboráře se v rámci debaty o plánovaných změnách penzijního systému stala třaskavějším tématem věková hranice pro odchod do důchodu. Ta by se měla v příštím desetiletí zastavit na 65 letech. V postupném navyšování by se ale podle návrhů, které jsou na stole, mohlo dál pokračovat podle vývoje doby dožití.Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba zohlednit délku života i odpracovanou dobu a náročnost práce. Reformní změny penzí se podle něj mají dotknout čtyřicátníků a mladších. Jurečka také minulý týden řekl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. Podle informací v médiích ale koaliční strany s posunutím věkové hranice až na 68 let stále pracují.Návrh na důchodovou reformu chce ministr představit v dubnu.Jak se bude věk pro odchod do důchodu zvyšovat? Jaké další změny v důchodech dnešní čtyřicátníky a mladší generace čekají? A můžeme v souvislosti s chystanými úpravami penzijního systému skutečně hovořit o reformě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na hospodaření hradní kanceláře za vlády Miloše Zemana by si mohla posvítit sněmovní vyšetřovací komise. Podpisy potřebné k jejímu zřízení už sbírá trojice koaličních poslanců. Má komise smysl? A proč ji poslanci chtějí až teď?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL), který je hlavním iniciátorem snahy o svolání komise.Spolu s ním podpisy, kterých potřebují alespoň 40, sbírají vládní poslanci a členové výboru pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN). Vyšetřovací komise by se podle představ trojice poslanců měla zaměřit na kauzy spojené s bezpečností a hospodařením Kanceláře prezidenta republiky v době, kdy na Hradě vládl Miloš Zeman a jeho spolupracovníci Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.Podle Hellera by komise měla prošetřit kauzy za celých deset let Zemanova působení v čele státu, tedy od roku 2013 až do letoška. Za nejzávaznější považuje zacházení s tajnými dokumenty ze strany lidí, kteří neměli na Hradě prověrku, a skartace tajných materiálů, prověřit by se podle něj ale mělo celé hospodaření prezidentské kanceláře i zámku Lány.„Jsou tam kauzy kolem Vrbětic, kolem skartování nejrůznějších materiálů, řekněme utajovaných materiálů, což mě nenechává úplně klidným. Můžeme se bavit o nějakém případném trestném činu vlastizrady nebo vyzvědačství, ale to předbíhám. Každopádně mi dává logiku, aby jsme jako členové bezpečnostního výboru tyto věci prošetřili,“ doplnil další z poslanců Zuna.Z koaličních stran zřízení komise naopak příliš nepodporuje ODS, která by prošetření hradních kauz nechala policii. „Diskutovali jsme to a neřekla bych, že je proti jejímu vzniku odpor, ale není pro to podpora. Z hlediska vedení klubu to nespatřujeme jako úplně šťastné řešení,“ řekla Seznam Zprávám místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Nepřipojí se nejspíš ani Piráti.Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny je dočasná sněmovní komise, která je zřízena za účelem vyšetření věci veřejného zájmu. Návrh na její zřízení musí podat nejméně 40 poslanců a jejími členy mohou být pouze poslanci. Ve volebním období 2017–2021 vznikla vyšetřovací komise k OKD a k ekologické katastrofě na řece Bečvě.Co může sněmovní komise vyšetřit? Neprobíhá už kontrol činnosti a hospodaření Hradu dost? A proč s tím poslanci přicházejí až teď?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře měl tento týden premiéru v českých kinech. Co snímek pět let poté ukazuje? A posunula tato otřesná vražda slovenskou společnost nebo se Slováci po letech vrací zpět?Hostem Ptám se já byla zakladatelka a ředitelka serveru investigace.cz Pavla Holcová.V únoru 2018 ukončují tři výstřely v domě ve Veľké Mači životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Kuciak a Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Přesně těmito slovy je uvozen unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře.Dánsko-americko-český koprodukční dokument režiséra Matta Sarneckého vzbudil zájem už při světové premiéře v květnu 2022 na festivalu dokumentárních filmů Hot Docs Festival v Torontu. Ale také při evropské premiéře v Karlových Varech loni v červenci, které se kromě režiséra zúčastnili i rodiče Jána a Martiny. Do českých kin dokument dorazil tento týden.Snímek se zabývá nejen vraždou mladého novináře a jeho snoubenky, od které v únoru uplynulo pět let. Ukazuje i následky této události, která na Slovensku vyvolala největší protesty od pádu komunismu. Jednou z hlavních aktérek dokumentu je sama šéfka investigace.cz Pavla Holcová, která s Kuciakem dlouhodobě spolupracovala a která získala od nejmenovaného zdroje utajenou vyšetřovací složku k danému případu.Kromě nahlédnutí do toho, jak vypadá mafiánský systém na Slovensku, film přináší také záběry a informace ze spisu, které se v médiích zatím neobjevily.Je rozdíl v tom, jak snímek přijímá české, slovenské a zahraniční publikum? Jaká bílá místa v kauze Kuciakovy vraždy zůstávají? A posunulo se Slovensko od této tragické události, nebo by se tam mohlo něco podobného zase opakovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slíbila, že během jara představí návrhy, jak snížit obří schodky státního rozpočtu. Ještě než s nimi stačil přijít ministr financí, v médiích se objevily vlastní nápady vládního hnutí STAN. Jaké recepty Starostové mají?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).Už v následujících týdnech by se Češi měli konkrétně dozvědět, kde a jak plánuje vláda škrtat a šetřit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce balíček na opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Tento týden to potvrdil mluvčí resortu Tomáš Weiss. O konkrétních opatřeních podle něj zatím strany vládní koalice jednají. Sám ministr už dříve uvedl, že má šest desítek návrhů. Celkově by měl balíček snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.Mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková tento týden médiím řekla, že Starostové v nejbližších dnech přestaví svůj vlastní balíček, který je až dvakrát větší. Jeho hlavním autorem je právě šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard.Jaké jsou základní pilíře, o které se konsolidační balíček STAN opírá? Na koho by měly úspory státu dopadnout nejvíce? A neodstartují Starostové vlastním návrhem spory ve vládní koalici?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Auta se spalovacím motorem se možná budou smět vyrábět i po roce 2035. Evropská komise, zejména pod tlakem Německa, ustupuje z původních plánů na čistě elektrickou automobilovou dopravu. Je to výhra? A je nějaký důvod se radovat?Hostem Ptám se já byl eurospolanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.Majitelům aut se spalovacími motory i automobilkám v Evropské unii tento týden svitla naděje. Rok 2035 by nemusel znamenat úplný konec spalovacích motorů, který na začátku roku odsouhlasil Evropský parlament. Evropská komise totiž pracuje s návrhem, který počítá s prodejem nových osobních aut se spalovacími motory i po zmíněném datu. Podmínkou je, že budou využívat jen syntetická paliva.Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, ne z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.Konečné schválení normy Euro 7, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem začátkem března odložily členské země EU kvůli výhradám některých států. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Výjimku prosazuje i například Německo.Je vážně výhra, že se auta se spalovací motorem budou vyrábět dál? Jak by to za zmíněných podmínek Evropské komise mohlo v praxi fungovat? A co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu v Evropě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. A ten velmi rychle taje. Temito slovy doprovodil generální tajemník OSN nejnovější zprávu mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jak vážným varováním zpráva je?Hostem Ptám se já byl profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.Globální oteplování výrazně zrychluje, svět je na pokraji katastrofy. Takové závažné poselství lidstvu tento týden přinesla poslední hodnotící zpráva o stavu klimatu, kterou zpracoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle předních světových vědců planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí.K udržení oteplení pod touto úrovní se přitom přihlásily téměř všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Je to totiž hodnota, která je pro lidskou populaci hraniční. Při jejím překročení hrozí, že vlny veder, sucho, neúroda a vymítrání druhů budou tak extrémní, že se jim lidé už nebudou schopni přizpůsobit.Vědci zároveň ještě úplně neztrácejí optimismus, změna je stále možná. Lidstvo k tomu ale podle nich má poslední příležitost.„Člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ okomentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres.Dělá svět pro záchranu klimatu dost? Co se stane v příštích letech s Českem, které se otepluje dvakrát rychleji než je průměr? A jaký život na Zemi nás čeká, pokud se lidstvo nepokusí o změnu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Petr Pavel podepsal spornou novelu, která snižuje tempo valorizace penzí. To by mělo zmírnit finanční tlak na důchodový systém. Opozice chce ale podat ústavní stížnost. Co bude s českými penzemi dál?Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.Vládní novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Opoziční představitelé jsou z rozhodnutí prezidenta nevetovat novelu zákona o důchodech rozladěni. Hnutí ANO je už podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové rozhodnuté dát stížnost k Ústavnímu soudu. Prezident Pavel na tiskové konferenci uvedl, že pokud by opoziční hnutí ústavní stížnost nepodala, přistoupil by k tomu sám.Vládu ke změně zvyšování důchodů tlačí ekonomická situace. Ceny za únor meziročně stouply o 16,7 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent.Výrobní ceny se zvýšily v zemědělství, průmyslu i stavebnictví. Hlavním důvodem jsou energie. „Firmy mohou stále poměrně rychle promítat růst nákladů do cen, protože to situace dovoluje. Je tady stále vysoká poptávka a firmy si mohou dovolit zdražovat,“ řekl už dříve Seznam Zprávám ekonom David Marek.Jaká bude jeho pozice v prezidentském týmu? Co znamená, že po 20 letech nebude na Hradě ekonom? Co česká české důchody? A jak se můžeme zbavit vysoké inflace?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dostal pod palbu ostré kritiky. Té čelí hlavně pro své otázky na státní zastupitelství ohledně kauzy brněnských bytů, ve které figurují i jeho známí. Překročil linii toho, co smí dělat?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.V brněnské bytové kauze požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně jak informace od žalobců, tak od soudu. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, Blažek získal i seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. V případu jsou přitom prověřováni mimo jiné ministrovi známí či lidé z ODS.Kvůli bytům a dalšímu městskému majetku zasahovala policie v Brně loni na podzim vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s členem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.Proti zasahování šéfa resortu spravedlnosti do živé kauzy se už vymezila například Unie státních zástupců nebo protikorupční organizace Transparency International, která ho kvůli předchozímu tlaku na žalobce už dříve vyzvala k rezignaci. K odvolání Blažka také vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), ten to ale odmítl. A podobnou výzvu tento týden v otevřeném dopise Fialovi poslala i občanská společnost Milion chvilek.Předseda vlády se na kauzu přitom dotazoval také, když chtěl loni přímo od nejvyššího státního zástupce informace o tom, zda je v případu obviněn tehdejší kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Toho nakonec jmenoval prezident Petr Pavel do funkce minulý týden.Kam až může ministr spravedlnosti zajít? Může se premiér ptát, jak si ve vyšetřování trestní kauzy stojí kandidát na post ministra? A co říká o práci státního zastupitelství loňské rekordně vysoké odškodnění, které stát musel vyplácet nezákonně stíhaným?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned ze startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi. Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve sbírce zákonů do 22. března.Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel je od čtvrtka novým českým prezidentem. Spolu se svým týmem na Hradě po deseti letech vystřídal Miloše Zemana a jeho kontroverzemi ověnčené spolupracovníky. Jaký byl Zeman prezident a co čekat od jeho nástupce?Hosty speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci ve čtvrtek byli spolu s bývalým premiérem a bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším i komentátor SZ Jindřich Šídlo a bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Nový prezident Petr Pavel začal úřadovat hned druhý den po své inauguraci. Jmenoval do funkce ministra životního prostředí lidovce Petra Hladíka, začal se seznamovat s Pražským hradem, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet. A také chystat na své první zahraniční cesty coby hlava státu. Hned po víkendu vyrazí na dva dny na Slovensko, ve čtvrtek pak do Polska. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce tedy nevyužije. Jak sám uvedl po inauguraci, nebylo by mu to vlastní a prý bude raději kritizován za příliš aktivní start. Pavel chce také mimo jiné pokračovat v cestách do regionů, více otevřít Hrad a vrátit na něj transparentní komunikaci.Bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Jindřich Forejt očekává, že se s aktivním Pavlem prezidentský úřad výrazně promění. „Petr Pavel je o dvacet let mladší než jeho předchůdce, to znamená, že si budeme zvykat na jinou vizuální podobu toho úřadu, jeho pružnost, jeho energičnost,“ řekl Forejt. Čtvrteční inaugurace podle něj také zároveň byla loučením s érou předchozích prezidentů.Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla byla inaugurace i důležitým svátkem pro demokracii, při kterém došlo mezi Pavlem a jeho předchůdcem Milošem Zemanem k mírovému předání moci. Otázka ale je, v jakém stavu nová hlava státu převzala Pražský hrad. „Nedovedu si představit, že by ta kancelář byla personálně a hodnotově v horším stavu, než ji zanechává Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a Jiří Ovčáček,“ dodal Šídlo.Podobné obavy vyjádřil i Jindřich Forejt, podle kterého kancléř Vratislav Mynář předal týmu nového prezidenta Hrad dokonce v horším stavu, než byl po okupaci v roce 1945.Mynář se dostal do čela prezidentské kanceláře v roce 2013 spolu s nastupujícím Milošem Zemanem. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.Jak hodnotí bývalý šéf hradního protokolu svůj vztah s bývalým prezidentem Milošem Zemanem? Jak vnímal za svého působení poměry v prezidentské kanceláři a jak to vidí zpětně? A co na Hradě čeká Petra Pavla?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový prezident Petr Pavel se v pondělí, hned čtvrtý den po inauguraci vydá na svou první zahraniční cestu. Podle tradice zamíří na Slovensko. Změní se s Pavlem vztahy Prahy a Bratislavy?Hostem Ptám se já byla bývalá herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová.Nový český prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že na svou první zahraniční cestu se vydá právě na Slovensko. Návštěva je plánovaná na pondělí 13. a úterý 14. března a koná se na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové. Ta Pavlovi osobně gratulovala už v lednu po skončení druhého kola přímé volby v jeho volebním štábu v Praze. V den inaugurace pak svému protějšku poblahopřála v příspěvku na twitteru.„Jsem ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, je člověk, se kterým máme stejné hodnoty. Přeji Vám mnoho dobrých rozhodnutí. Těším se na spolupráci a už brzy i na setkání v Bratislavě,“ napsala slovenská prezidentka.Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu mimo jiné třeba jednání s vrcholnými slovenskými politiky a spolu s Čaputovou se také zúčastní veřejné diskuse.Pavel touto návštěvou dodrží tradici, podle které první cesta vrcholných představitelů Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa, aby tak vyjádřili nadstandardní vztahy. Pavlův předchůdce Miloš Zeman, kterému mandát skončil ve středu, navštívil Slovensko naposledy v únoru. Ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou, s bývalými slovenskými prezidenty, s premiérem a s předsedou parlamentu.Zeman se s Čaputovou dlouhodobě v mnohém názorově rozcházel a nezapomněl to nevybíravě připomenout ani při své poslední návštěvě. Z dosavadních vyjádření podpory Pavlovi to vypadá, že slovenská prezidentka si bude s novým českým protějškem rozumět lépe. Jak už sama dříve uvedla, měli by se spolu s Petrem Pavlem stát silným hlasem rozumu, prozápadní orientace a respektu k evropským hodnotám. Změnu dosavadní zahraniční politiky Pražského hradu a jasný obrat od Východu na Západ už před nástupem do funkce deklaroval i sám Pavel.Co pro vztahy Prahy a Bratislavy znamená příchod nového českého prezidenta? Čeká Česko a Slovensko prezidentská symbióza? A nejde o příliš velká očekávání?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má nového prezidenta. Petr Pavel se ujal funkce složením slibu před senátory, poslanci a dalšími hosty ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Jakým bude prezidentem? A jaké vztahy potřebuje mít s hlavou státu premiér?Hostem speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci byl spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Jindřichem Forejtem a komentárory Seznam Zpráv Jidřichem Šídlem a Václavem Dolejším i bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla.Když se Vladimír Špidla stal v roce 2002 premiérem, jmenoval ho do funkce Václav Havel. Když o dva roky později končil, nesl už demisi do rukou Václava Klause. Mezitím stihl potupit Miloše Zemana a zabránit mu v tom, aby se v roce 2003 stal prezidentem země. Už tehdy také varoval před lidmi, se kterými Zeman spolupracoval.A jak Špidla zopakoval v rozhovoru, dodnes svého rozhodnutí nelituje: „Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničně-politických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky.“Úlohou nového prezidenta Petra Pavla by podle Vladimíra Špidly mělo být to, aby důstojně zosobňoval ústavní hodnoty. Že by měl Pavel tendence překračovat své pravomoci jako jeho předchůdci, bývalý premiér neočekává. „Má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích,“ myslí si Špidla.Jaké vztahy potřebuje mít premiér s prezidentem? Kde může docházet k největším komplikacím? A proč by hlava státu neměla podle Vladimíra Špidly sídlit na Hradě?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už zítra se zvolený prezident Petr Pavel ujme úřadu. Na Hrad s sebou přivede také zcela nový tým. Jeho součástí by mohl být i mluvčí pro mladé neboli hradní influencer. Jakou roli by měl v komunikaci hlavy státu hrát?Hostem Ptám se já byl jeden z nejvlivnějších českých youtuberů Karel Kovář známý jako Kovy.Letošní prezidentské klání doprovázel obrovský zájem tradičních médií, ale nově také mnoha youtuberů a streamerů. A zřejmě i sami kandidáti pochopili, že mezi voliči dorostla generace, která čerpá informace hlavně od nich. Účast uchazečů o Hrad v pořadech na YouTube a dalších kanálech se tak stala významnou součástí volební kampaně, a to zejména v jejím závěru.Sám Petr Pavel byl například hostem youtubera Pavla „Herdyna“ Mikeše, když s ním hrál on-line hry a odpovídal na dotazy sledujících. Poskytl třeba také rozhovor youtuberovi Janu Špačkovi, který se se svým satirickým pořadem s názvem Fabulace Jana Špačka proslavil specifickým, mnohdy matoucím stylem komunikace s politiky.A tým nastupujícího prezidenta sází na spolupráci s influencery i do budoucna. „Je to způsob, jak přiblížit politiku mladým lidem, pro které třeba na první pohled nemusí být zajímavá,“ vysvětlovala krátce po volbách mluvčí zvoleného prezidenta Markéta Řeháková, proč by měl mít Hrad influencera.Kdo a jak přesně bude s prezidentskou kanceláří na komunikaci s mladými spolupracovat, Pavlův tým zatím oficiálně neoznámil. Sám Pavel před časem v té souvislosti zmínil právě Špačka.Jaký měli influenceři vliv na letošní volby? Jak a o jakých tématech by měla prezidentská kancelář s mladými lidmi komunikovat? A co mladá generace očekává od nastupujícího prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stát chystá změny, které se dotknou většiny, nebo dokonce všech rodičů malých dětí v Česku. Vláda zvažuje zkrácení doby rodičovské dovolené, zvýšení příspěvku i pobídku pro střídání u dítěte. Jaký to může mít na rodiny dopad?Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z FIS VŠE a think-tanku IDEA při CERGE-EI.Úpravy příspěvků pro rodiče malých dětí chce vláda předložit do konce roku. Podle plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostanou víc peněz ty páry, které se při péči o dítě vystřídají.Nově mají být dva měsíce příspěvku nepřenosné. Stát je proplatí jen druhému z rodičů, který o potomka primárně nepečuje, což v Česku bývá častěji otec. Střídání přitom nebude povinné. Pokud se pro něj ale rodiče nerozhodnou, peníze jim propadnou. Přesnou podobu návrhu mají v příštích týdnech ještě ladit koaliční experti na sociální problematiku.Opatření by přitom mělo přijít co nejdříve – Česku to nařizuje Evropská komise. „Jde o směrnici EU o worklife balance, která říká členským státům, že musí být určitá část rodičovské, kterou má čerpat druhý rodič,“ vysvětlil Jurečka.Pětikoalice letos zároveň uvažuje o navýšení příspěvku. Jurečka by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku by chtěli i Piráti. Opozice by dala ještě víc, SPD navrhuje růst o 90 tisíc a ANO dokonce o 100 tisíc korun. V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc. Naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety. Na stole je přitom i varianta, že navýšení celkové částky by se mohlo podmínit právě zmíněným střídáním rodičů.Zvyšování rodičovského příspěvku má tento týden řešit na několika mimořádných schůzích svolaných z podnětů opozičního hnutí ANO Sněmovna.Měli by dostat rodiče malých dětí přidáno? Nebylo by vhodnější zavést diskutovanou valorizaci příspěvku než ho nesystematicky občas navyšovat? A jaký dopad by mohly mít plánované změny vlády na české rodiny?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Obstrukční „peklo“ ve Sněmovně pokračuje. Poslanci se dohadují o úpravě valorizace penzí už třetím dnem v kuse. Opozice se pokouší blokovat jednání dosud největšími obstrukcemi. Má vláda šanci změny důchodů prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).O sporném vládním návrhu na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů se poslanci přou už od úterý. Ve středu si potvrdili projednávání ve stavu legislativní nouze a schválili pořad schůze. Schůzi protahuje opozice, která nesouhlasí s vládním plánem snížit červnovou valorizaci důchodů na 760 korun. Podle současného zákona by měla být zhruba o tisícovku vyšší. Kabinet chce ale prosadit změnu, aby se tolik neprohluboval schodek státního rozpočtu.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon za vládu předkládá, v noci na čtvrtek ve Sněmovně řekl, že zachování současného způsobu valorizace důchodů by znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů. Návrh kabinetu by toto zatížení snížil na zhruba 316 miliard korun.Opozice ale protestuje i proti tomu, že se vláda snaží změnu prosadit zrychleně v legislativní nouzi. Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš opakovaně vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda důchodovou novelu stáhla. „Tak to zastavte a zkuste se s námi normálně bavit,“ vzkázal koalici Babiš s tím, že doufá, že se podaří přesvědčit nastupujícího prezidenta Petra Pavla, aby zákon o nižší valorizaci důchodů případně vetoval.Podle Jurečky by koalice i přes odpor opozičních stran ráda dokončila jednání o penzích ve Sněmovně do konce týdne.Prosadí kabinet změny růstu penzí? Je fér měnit pravidla během hry a schvalovat novelu zrychleně v legislativní nouzi? A neměla vláda myslet na úpravy valorizace důchodů dříve?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].