Ptám se já, Marie Bastlová

Je to pár měsíců, kdy byli zdravotníci po celém světe hrdiny veřejnosti. Byli to oni, kdo v prvních vlnách pandemie zachraňoval životy a kdo na úkor osobního života zůstával dnem i nocí v nemocnicích. Teď je to ale jiné. Jak současný nápor epidemie zvládají zdravotní sestry?Hostem Ptám se já byla prezidentka České asociace sester, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu a hlavní sestra IKEMu Martina Šochmanová.Epidemie opět nabrala na síle, nemocnice jsou plné a zdravotníci jsou opět v jejím epicentru, nikdo už jim ale z oken netleská. Naopak - na zdravotníky se hrnou urážky a útoky, a to zejména od lidí, kteří odmítají očkování. Sami zdravotníci pak jsou často otráveni z toho, že nemocnice zahlcují lidé, kteří zbytečně končí na jednotkách intenzivní péče proto, že se nenechali naočkovat„Je těžké zachovat si pak profesionalitu, když sestry vědí, že tomu stavu se dalo předejít tím, že se člověk nechá očkovat, jako my téměř všichni. Je to demotivující. Vy se snažíte, přistupujete k tomu zodpovědně a děláte vše, abychom se té situace zbavili a pak se tu staráte o pár jednotlivců, kteří šíří neuvěřitelné nesmysly,“ komentovala Šochmanová. „Je tam i ta demotivace z toho, že zdravotníci byli na jaře hrdinové doby. Dnes se ale často potýkají s agresivitou pacientů,“ dodala.Podle šéfky sester se s tím nejčastěji setkávají ti zdravotníci, kteří obsluhují očkovací centra. Právě ti dávají sestrám nejčastěji najevo svůj odpor a nevoli. „Lidé se nechají naočkovat, ale po celou dobu procesu sestrám nadávají, nebo řeknou, ať je naočkují jen do svetru,“ popsala Šochmanová, podle které neočkovaní pacienti na akutních lůžkách naopak často docházejí k uvědomění, že v intenzivní péči lékařů díky vakcíně vůbec nemuseli skončit.Podle prezidentky České asociace sester je velký problém i s neočkovanými zdravotníky. Třeba sester je naočkováno jen asi 82 % a i proto by v současné zhoršující se situaci byla pro zavedení povinného očkování pro zdravotnické profese: „Je to obrovská nekolegialita. Když jste neočkovaný a přijdete do kontaktu s nakaženým, jdete do karantény a oslabíte tak tým svých kolegů,“ kritizovala.Výhled na další týdny přitom podle Šochmanové není vůbec optimistický. Obává se dalšího omezování elektivní péče a největší nápor očekává kolem Vánoc. V krizové situaci se přitom už ocitli na Slovensku, podle slovenských médií některé nemocnice narazily na strop svých kapacit a lékaři musí rozhodovat, kterého pacienta hospitalizují na oddělení intenzivní péče.„Máme větší lůžkovou kapacitu než Slovensko, ale bylo by naivní si myslet, že ten scénář k nám nepřijde. Obava, že se to stane je na místě a je třeba se na to připravit,“ dodala Šochmanová.V jak krizové situaci je české zdravotníci a jeho zaměstnanci? A je připraveno i na scénář, že se všechna lůžka pro pacienty v kritickém stavu zaplní?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Zeman byl včera po sedmi týdnech v nemocnici propuštěn do domácí péče. V Lánech ale vydržel jen pár hodin, pak ho sanitka odvezla zpět do Ústřední vojenské nemocnice kvůli pozitivnímu testu na covid. V jakém stavu je?Hostem Ptám se já byl rektor Univerzity Karlovy a šéf prezidentova lékařského konzilia Tomáš Zima.Zeman se měl nakazit po rizikovém kontaktu se zaměstnankyní Kanceláře prezidenta republiky. K tomu mělo dojít i přes přísná protiepidemická opatření v Ústřední vojenské nemocnici. „Lidé dodržují pravidla, ale přesto se nakazí. Není to selhání, kdyby to bylo tak jednoduché, koronavirus tu už není,“ komentoval situaci Zima.I přestože je prezident po třetí dávce vakcíny proti koronaviru bezpříznakový a v dobrém stavu, byly mu v pražské nemocnici podány monoklonální protilátky, které mají zabránit rozvoji vážnějších příznaků. „Vždy je lepší podat protilátky, dokud nejsou příznaky. Později by to bylo komplikovanější, pan prezident je v rekonvalescenci. Vzhledem k věku, vedlejší nemoci, je to osoba, u které by komplikace - pneumonie, trombotické komplikace a další, mohly být velmi závažné,“ vysvětlil Zima.Podle nových informací by i přes nákazu koronavirem měl být Zeman v sobotu propuštěn z nemocnice a v neděli jmenuje Petra Fialu (ODS) na zámku v Lánech do funkce předsedy vlády. Ještě včera ho přitom do Ústřední vojenské nemocnice převážela záchranná sanita. „Pan prezident je ležící pacient. Osoba, která sedí v křesle, nebo leží. Proto je komfortní převézt ho sanitkou,“ upřesnil Zima důvody způsobu převozu prezidenta.V domácí péči by měla být hlava státu pod dohledem soukromého centra Senior Home Group. „Je podmínkou, aby tam byla ošetřovatelská péče 24 hodin. Není to malá nemocnice, ale kvalitně vybavená ošetřovatelská péče se zázemím, které je potřeba - řada lidí zná, že má doma polohovací postel pro svého seniora. Tam to vybavení je. Je nastaveno, že tam bude dojíždět fyzioterapeut z ÚVN, bude dojíždět i šéf lékařského týmu pan profesor Zavoral. A je možné poslat i dalšího specialistu,“ popsal Zima, jak by měla vypadat péče o prezidenta s chronickým onemocněním.Šéf lékařského konzilia přitom vyloučil spekulace, že Zemanovi selhávají játra. A podle něj bude prezident schopen vykonávat svůj úřad jen s určitými omezeními - třeba s důrazem na odpočinek mezi pracovním programem.„Prezident bude moci vykonávat úřad na 80-90%. V rekonvalescenci je ale doporučeno, aby ten počet schůzek byl ze začátku nižší,“ popsal Zima, podle kterého by to neměl být rozdíl oproti tomu, jak prezident dosud úřad vykonával: „Je možné, aby vykonával funkci jako předtím: Byl v křesle, jmenoval. Když se bude cítit, bude moci předat státní vyznamenání. Ale už nebude asi moci jít a pochodovat před jednotkou čestné stráže nebo armády.“Pokud jde o cesty prezidenta, který rovněž reprezentuje Českou republiku v zahraničí, bude podle Zimy záležet na prezidentově aktuálním stavu i epidemické situaci. „Dlouhé cesty asi určitě ne, ale nějaké cesty by mohl pan prezident absolvovat,“ dodal s tím, že se kvůli epidemické situaci ve světě stejně řada jednání vrcholných politických činitelů přesunula do online prostoru.Jak je možné, že se prezident v péči lékařů nakazil koronavirem? A jak se za poslední týdny proměnily prognózy jeho zdravotního stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

BIS ve výroční zprávě popisuje, jak koronavirová epidemie ovlivnila práci cizích tajných služeb. Podle ní se představitelé anticovid hnutí spojili s dezinformační scénou. Jak velký problém to je?Hostem Ptám se já byl majitel společnosti Semantic Visions, datový analytik František Vrabel.Bezpečnostní informační služba se i v nové výroční zprávě věnuje vlivu dezinformací na českou společnost. Kromě už klasických témat, jako je proruská kritika NATO nebo Evropské unie, přibylo loni výrazně fake news navázaných na pandemii covidu.„Přibližně 85 a 95 % všech dezinformací vytváří a šíří asi dvacítka webů. A co se týče covidu, tak tvořila až 95 % tvrdého dezinformačního obsahu,“ vysvětlil Vrabel. „Dezinformace začínají na těch webech, které se tváří jako zpravodajské, pak se šíří na sociálních sítích. Řetězové e-maily pak vychází z těch stejných informací. Je to jeden ekosystém, za kterým stojí stejní lidé,“ dodal.Případy zlehčování epidemie, šíření lží o vakcíně i protesty proti vládním opatřením označuje civilní kontrarozvědka souhrnně jako anticovid hnutí. Fámám podle BIS podléhají i lidé, kteří se jinak tématům náchylným ke konspiraci vyhýbají.Podle Vrabela jsou pak k takovému obsahu náchylnější postkomunistické země, jako je právě Česko a Slovensko. Podle něj je to nejen kvůli tomu, že je zde obecně nižší důvěra k vládě, ale důvody jsou také geopolitické: „Kreml, vedení Ruska, nás stále považují za sféru vlivu, své blízké pohraničí. Zdroje, které jsou nejaktivnější v šíření dezinformací, jsou stejné jako ty, které šíří proruské dezinformace,“ upřesnil.Společnost Semantic Visions mapuje dezinformace nejen v Česku už delší dobu. Na přelomu loňského a letošního roku spolupracovala krátce i s Ministerstvem zdravotnictví, smlouvu ale neprodloužila údajně kvůli tomu, že resort o jejich analýzu nestál.„Spolupráci s vládou a Ministerstvem zdravotnictví jsme ukončili proto, že se neřídili našimi doporučeními a my jsme si nechtěli kazit reputaci. Letos v červenci jsme byli požádáni o spolupráci znovu, i teď se ale našimi radami řídí jen z malé části. Radíme, aby se nezaměřovali v kampani na plošná média, ale aby bylo sdělení lépe cíleno hlavně přes sociální sítě, protože tam se láme chleba. Aby se na lidi šlo hlavně po dobrém a na příkladech,“ vysvětlil Vrabel.Expert na dezinformace také tvrdí, že dezinformacím spojeným s koronavirem podléhají často mladé ženy, které mají malé děti, nebo je teprve čekají. „Proto jsme doporučovali, aby vznikly spoty s mladými vědkyněmi, lékařkami, které děti mají, nebo je plánují, které by vysvětlovaly, proč se nechaly očkovat. Ale nic takového nevzniklo,“ řekl a dodal, že ačkoliv byla současná vláda ve velmi složité situaci, některými zmatenými kroky a výroky mohla živnou půdu pro dezinformace někdy i přiživit.Můžeme ještě dohnat deficit ve vysvětlování a dezinformace porazit? „Jsem skeptický, že by se podařilo přesvědčit takové to tvrdé jádro odpíračů očkování, což je asi 15 % populace. Ty prostě nepřesvědčíme. Přesvědčit každé procento z nich by byl úspěch a pomohlo by to zvládnut to hrozné neštěstí, které se na naši společnost valí a odnáší ho hlavně zdravotnictví. Odráží to hluboké sobectví a bezohlednosti těch, co se očkovat nechtějí. I když jsou obětí manipulace, nesnímá to z nich vinu,“ dodal.Pod jak silným útokem dezinformačních kampaní se nachází současné Česko? Kdo falešné zprávy šíří a kdo jim nejčastěji podléhá?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku padla další hranice počtu nakažených novým typem koronaviru. Testy jich odhalily skoro 26 tisíc. Přitom virová nálož ve společnosti je podle odborníků ještě silnější. Jak proti tomu bojovat?Hostem Ptám se já byl autor petice za zavedení povinné vakcinace proti covidu, vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu Akademie věd, Peter Šebo.Lídři pětikoalice, i ve světle současných čísel nakažených, ve středu ráno znovu zopakovali, že jsou proti povinnému očkování a za řešení nepovažují ani plošné omezení sociálních kontaktů, tedy lockdown. Povinnou vakcinaci pro vybrané skupiny naopak zvažuje stávající kabinet. Meziresortní komise aktuálně posuzuje, zda nařídit očkování lidem nad 60 let a vybraným profesím.Podle Šeba má vláda pro zavedení povinného očkování prostředky: „Stát nemá být alibista, ale má použít právní nástroje, které v demokratickém světě máme. U nás je to zákon o ochraně zdraví a následně vyhláška o očkování proti infekčním nemocem, která umožňuje nařídit mimořádné očkování v mimořádné situaci. Jestli si někdo myslí, že nežijeme v mimořádné situaci, tak je na jiné planetě,“ vysvětlil v rozhovoru důvod, proč se rozhodl sbírat podpisy pod petici, ve které vyzval vládu, aby do vyhlášky o povinných očkovacích látkách zahrnula i vakcínu proti covidu-19.Podle auta petice za povinné očkování nejsou současná opatření, podle kterých je zamezený vstup pro neočkované, kteří neprodělali covid do služeb, na hromadné akce i do restaurací, správným přístupem. Vláda podle něj měla použít příslušnou vyhlášku o povinném očkování už dávno. „A mohli jsme si předvánoční masakr v nemocnicích ušetřit, naše sestřičky v těch skafandrech nemusely padat na hubu při obracení ventilovaných pacientů, kterým ani po jaru nedošlo, že se mají dát očkovat. Tito lidé ve vážném stavu stojí náš zdravotní systém každý mnoho miliónů,“ pokračoval.Proti zavedení povinného očkování by ale nechtěla zvednout ruku ani současná ministryně financí Alena Schillerová /ANO/. Podle jejích slov má každý právo rozhodovat o svém těle. „Svoboda a nedotknutelnost jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ odporoval Šebo.Podle něj by mělo dojít k oslabení pandemie ve třech krocích. Mikrobiolog nepopírá, že po proočkování populace se lidé mohou nadále nakazit. Podle něj k tomu ale už dojde „bezpečně“ a následně se vytvoří vhodná slizniční imunita. „Virus nezmizí, prožene se populací. Ale nyní zažíváme masivní promořování neočkované populace, hlavně dětské a adolescentní. A nechci strašit, ale školy už za chvíli nebude nutné zavírat, protože v nich nikdo nezbyde,“ varoval.Je na místě uvažovat o povinném očkování? Nebo by takový postup ještě víc rozdělil a radikalizoval společnost? Máme čas na vysvětlovací kampaně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda dnes poprvé naplno připustila možnost povinného očkování. Rada pro zdravotní rizika doporučuje, aby se to týkalo lidí starší 60 let. Kromě toho, jak připustil premiér v demisi a lídr ANO Andrej Babiš, by se to mohlo týkat i vybraných profesí, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních zařízeních nebo příslušníci integrovaného záchranného systému.Je namístě zavést povinné očkování, jestliže někteří lidé užívají svobodu tak, že se v ohrožení ocitá zdraví a životy druhých? A jakou odpovědnost máme nejen vůči vlastnímu zdraví, ale i vůči těm, kteří se o něj starají?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK a římskokatolický kněz Marek Vácha.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bojuje proti pandemii tvrdšími pravidly proti neočkovaným. Kvůli špatné situaci v nemocnicích se ale debatuje i nad znovuzavedením nouzového stavu. Je to na místě?Hostem Ptám se já byla ministryně financí Alena Schillerová.Zatímco země zavádí přísnější pravidla pro vstup do služeb, restaurací nebo ubytování pro neočkované Čechy, začíná se hovořit i o možnosti, zda by neměl být znovu vyhlášen nouzový stav. Dnes o něm má na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha debatovat vláda. Podle Vojtěcha by měl stav nouze přinést lepší možnosti, jak personálně pomoci zatíženým nemocnicím. Ministr vnitra Jan Hamáček ale namítá, že pro takový krok nejsou dané zákonné požadavky.„Já si vždy vyslechnu argumenty, zatím jsem je neslyšela. Četla jsem vyjádření hlavní hygieničky Svrčinové, že se na ně obrací zdravotnická zařízení, že mají nedostatek personálu a včera jsem slyšela zástupce nemocnic v televizi. Pokud budou argumenty takto zásadní, tak zvednu ruku pro nouzový stav,“ komentovala plánované jednání Schillerová.Nouzový stav přitom vytváří jednodušší právní rámec pro zavedení některých opatření, Schillerová ale odmítla, že by se mezi ministry debatovalo o dalších uzávěrách ekonomiky, tedy možný lockdown. „Neformálně jsme o tom debatovali minulý týden, ale naše vláda se k tomu nekloní. Nechceme ho dělat a můj postoj je, že je třeba maximálně znepříjemnit život neočkovaným, kteří se očkovat můžou,“ bránila se příkladu Rakouska, kde z původního omezení neočkovaných země během krátké dobry přešla k celostátní uzávěře. Dodala, že by se současná opatření měla asi za deset dnů ukázat na číslech covidových nakažených a je proto třeba počkat: „Jsme v takovém poloválečném stavu, reagujete na vývoje situace a přijímáte opatření, jak se to vyvíjí. Nedá se to predikovat.“A právě Rakousko má zahájit i legislativní řízení nutné k zavedení povinného očkování pro všechny obyvatele země od 1. února. Nejen, že podle ministryně financí by bylo právní zakotvení povinného očkování proti koronaviru v Česku procesem na přinejmenším více než rok. Podle ní debata o jeho zavedení není v tuzemsku ani na pořadu dne.„Nikdo z nás s tím návrhem nepřišel. A já nejsem pro, protože každý má právo rozhodnout o svém těle a neumím si představit, jak by se to vymáhalo,“ dodala s tím, že by měla velký problém pro to zvednout ruku.Ačkoliv vláda podle Schillerové nad povinným očkováním neuvažuje, souhlasí s dřívějšími slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že současná vlna je „epidemií neočkovaných“. „Ministr Vojtěch má pravdu. U očkovaných není nákaza tak častá. V mnohem větších problémech jsou neočkovaní, ne očkovaní. Takže je to problém očkování,“ vysvětlila s tím, že vnímá jako chybu, že vláda neustoupila dříve od testování zdarma pro všechny. „Neměli jsme do toho před volbami ustoupit. Byl ale velký tlak, ať to zachováme,“ bránila se.Je vláda s vývojem současné situace a novými opatřeními spokojená? A v jaké situaci předá zemi budoucí vládě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rakousko vyhlašuje celostátní lockdown i povinné očkování proti covidu. Dokáže se tomu vyhnout nastupující česká vláda? Odpovídala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Příští vládu čeká boj s rozjetou pandemií covidu a možná i s prezidentem Milošem Zemanem, který už předem kritizuje ministerské kandidáty a hovoří dokonce o vetu jednoho z nich.Mluvili jsme o tom v Ptám se já s předsedkyní TOP 09 a Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.Česko zažívá zatím nejsilnější nárůst nakažených a čím dál víc tuzemských nemocnic žádá o pomoc armádu, protože vlastními silami nezvládají nápor covidových pacientů. V těžkém stavu se ocitají hlavně neočkovaní, a to i mladí lidé bez předchozích zdravotních problémů.Vláda v demisi chce krotit pandemii přísnějším omezením lidí odmítajících vakcínu. Od pondělí nebudou k návštěvě hromadných akcí, restaurací nebo některých služeb negativní testy. Nutné bude předložit doklad o očkování nebo prodělání nemoci.Například Rakousko, které cestu restrikcí neočkovaných zkoušelo dosud, od ní ale ustupuje, protože šíření nákazy potlačit nedovedla. Od příštího pondělí platí v sousední zemi celostátní lockdown a od února dalšího roku plánuje povinné očkování proti covidu.Vydá se Praha ve stopách Vídně, nebo se celoplošné uzávěře i povinné vakcinaci dokáže vyhnout? A jaké vztahy naváže nastupující vláda s prezidentem Zemanem, který se už teď vymezuje vůči nastupujícím ministrům? Téma pro předsedkyni Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hostem Ptám se já je přednosta ARO a JIP Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, František Duška.Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) předeslal, že při hromadných akcích, v restauracích nebo například ve službách péče o tělo by už neměly stačit negativní testy. Výjimku budou mít mladí do 18 let, pacienti, kterým vakcinaci zapovídají zdravotní důvody a takzvaně rozočkovaní.Nová omezení, která dopadnou na skoro tři miliony lidí, hájí šéf resortu tak, že se jedná o poslední šanci, jak prožít relativně klidné Vánoce. Dosluhující kabinet, podle slov svého předsedy Andreje Babiše, zvažuje taky testování ve firmách a finanční náhradu lidem v izolacích či karanténách. Zvýšit by se tak mohla nemocenská nebo ošetřovné.Výjimky budou mít lidé, kteří dostali první dávku očkování, musí ale předložit současně PCR test, nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Spolu s rozočkovanými budou mít nárok na pět PCR testů za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění, očkovaní lidé dál dva hrazené testy.Plošné testování ve školách zatím podle vyjádření ministerstva zdravotnictví není ve hře, přestože v Bavorsku funguje.Předseda ODS Petr Fiala, kterého má prezident Miloše Zeman příští pátek jmenovat premiérem, s postupem Babišova kabinetu nesouhlasí a slibuje vlastní protipandemické plány. Lockdownu se chce předseda příští koaliční vlády stále vyhnout. Krizové scénáře statistiků nicméně počítají i s nárůstem víc než padesáti tisíc nakažených denně začátkem prosince.Nemocnice jsou přitom vytížené už teď. S covidem se tam aktuálně léčí více než čtyři tisíce lidí. Raketovou rychlostí rostou i počty zemřelých. V listopadu jich covidu podlehlo téměř 900, zatímco za celý minulý měsíc to bylo přes 300.Odolají nemocnice blížícímu se náporu nemocných s covidem a dokážou zajistit potřebnou péči všem pacientům? A jak odhodlaní jsou zdravotníci, kteří se potýkají nejen s argumenty odpůrců očkování, ale i s vlastní únavou? Poslechněte si rozhovor s Františkem Duškou, přednostou ARO/JIP v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti odsouhlasili vstup do vlády a o té je teď už skoro jasno. O čem ale jasno není, je, jak hodlá budoucí kabinet krotit pandemii koronaviru, jejíž řízení brzy převezme. A také jak zabránit tomu, aby se znovu zavíraly školy.Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda STAN a pravděpodobný kandidát na ministra školství v příští koaliční vládě, Petr Gazdík.Napětí z posledních dnů polevilo, když Celostátní pirátské fórum odhlasovalo silou 82 procent hlasů, že posílá své zástupce do budoucí vlády. Otázkou ovšem je, jak rychle a jestli vůbec zmizí hořká pachuť z původně těsného svazku se Starosty. Poslední dobou se obě strany častovaly poměrně tvrdými výroky.„Mám radost, že Piráti vstoupí do koalice, oni dostali ministerstva, kde budou moci uplatňovat svůj program a já věřím, že si povedou dobře. Byť to hlasování a ty výkřiky na pirátském fóru tomu nepřidaly, to by měla Pirátská strana do budoucna řešit,“ komentoval referendum Gazdík s tím, že doufá, že rozkoly v pirátských řadách do budoucna nebudou ohrožovat akceschopnost vlády.Více než půtky s koaličními partnery by ale teď měla budoucí ministry trápit dál sílící epidemie covidu. Dnešní oficiální statistiky uvádějí 11,5 tisíce nově nakažených a černé scénáře ministerských statistiků počítají s tím, že začátkem prosince jich může být i víc než 50 tisíc denně. Vláda v demisi na pondělním zasedání žádné rozhodnutí, jak šíření viru zpomalit, nepřijala a v jednání chce pokračovat ve čtvrtek.„Já mám dokonce podezření, jestli to není záměr, jestli tato vláda nechce vytvořit situaci, kdy nová vláda bude přebírat zemi při 50 tisících nakažených denně se šířením ve školách, kde nebudeme mít antigenní testy, jestli to není další nechutná hra Andreje Babiše,“ vysvětlil místopředseda STAN s tím, že zásoby testů ve státních rezervách zmizely po plánu dvojího testování žáků a současná vláda s tím nic nedělá.To, že se nákaza šíří ve velkém ve školách, potvrzuje právě i testování, které se aktuálně koná ve vybraných okresech. Jeho druhé kolo v pondělí 8. listopadu ve školách odhalilo 3 423 pozitivních případů. To je téměř pětkrát více, než v kole prvním, které se uskutečnilo 1. listopadu a odhalilo 699 případů.Jak by se měla situace řešit? „Kdybych se zítra stal ministrem, jsou ty priority jasné. Sehnat dostatek testů, pomoci hygienám a zajistit, aby se co nejvíce trasovalo. Nejsem příznivce plošného testování. Já bych stanovil incidenci pro okresy. Ta situace je v každé škole jiná a ředitelé musí dostat větší pravomoci, jak o té věci ve spolupráci s hygienou rozhodovat,“ popisoval Gazdík, jak by k situaci přistupoval. „Se zavřením škol nesouhlasím, k ničemu by nevedlo. Já jsem pro lokální řešení, ne celoplošné lockdowny,“ dodal.Nejsou lokální opatření v současné situaci už nedostatečná? „Určitě by fungovala lépe, než jak činí vláda Andreje Babiše a jak činila v minulosti. V minulosti Andrej Babiš pořádal konference jak na běžícím pásu, chtěl všechno rozhodovat sám a dnes na to bohapustě kašle a nechává to na budoucí vládu. To je nezodpovědné a nechutné,“ kritizoval možný budoucí ministr školství.Je namístě přijmout tvrdší opatření na ochranu dětí i učitelů? A jak se na převzetí vlády v době sílící pandemické vlny připravuje budoucí koaliční vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti schvalují účast své strany ve vládě Petra Fialy. Stále více hlasů zevnitř strany přitom ukazuje, že mnoho členů do vlády nechce. Bylo by odmítnutí vlády zradou voličů? A co by Piráti dělali v opozici? Hostem Ptám se já byl pirátský poslanec Jakub Michálek.Zatímco členové Pirátské strany mají do dnešní 22. hodiny odhlasovat účast na vládě se STAN a koalicí Spolu v neveřejném fóru, jeden z původních aspirantů na vládní pozice Jakub Michálek se už koncem minulého týdne dohodl se šéfem strany Ivanem Bartošem, že svou nominaci na členství v kabinetu stáhne, aby nekumuloval funkce. Pro Seznam Zprávy ale už dříve řekl, že je absurdní, aby se ministr musel vzdát poslaneckého mandátu.Právě kumulaci funkcí přitom Piráti dlouhodobě odmítají a kritika se kvůli záměru zasednout ve vládě i Sněmovně snesla i na samotného Michálka, který se měl stát členem vlády pro legislativu.O schválení vstupu strany do vlády přitom musí rozhodnout 60 % pirátských hlasů. Pokud by k tomu nedošlo, podle některých hlasů by došlo nejen ke zklamání voličů, ale komplikace by to přineslo i pro ustavující se kabinet. Petr Fiala (ODS), kterého prezident pověřil sestavením budoucí vlády, chtěl mít seznam ministrů hotový už v pondělí. Pokud by z něj Piráti vypadli, musí zbylé strany začít jednat o vládě znovu.Nekomplikují Piráti zbytečně jednání o budoucí vládě? A pokud by do vlády nešli, co to bude znamenat pro budoucnost strany? Poslechněte si celý rozhovor.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Českou psychiatrií cloumá případ sexuálního zneužívání známým psychiatrem Janem Cimickým. Dalo se případům zabránit? A utrpěla aktuální kauzou i celá tuzemská psychiatrie?Hostem Ptám se já byl psychiatr Zdeněk Bašný, který v letech 1990 - 2005 vedl Psychatrickou léčebnu v Bohnicích.O případu sexuálního zneužívání psychiatrem Janem Cimickým se začalo hovořit poté, co se objevila informace, že by měl převzít státní vyznamenání. Ten obvinění pacientek odmítá a jak uvedl v písemném vyjádření, hodlá se proti nim aktivně bránit. Kauzu otevřela zpěvačka Jana Fabiánová, jež o zneužívání veřejně promluvila, a Seznam Zprávy shromáždily svědectví dalších několika žen, které tvrdí, že je psychiatr zneužil.„Bylo to pro mě překvapující, přestože jsme věděli, že tendence k praktikám, které mají sexuální podtext, tam byly,“ komentoval případ bývalý ředitel Psychiatrické kliniky v Bohnicích Zdeněk Bašný, který kvůli podezření na nevhodné praktiky v roce 1996 s Cimickým ukončil pracovní poměr. „Předtím se nehovořilo o problému zneužívání pacientek, ale že je charakter určitého sukničkáře a v rámci jeho pracoviště může na něco takového docházet, ne ale ve vztahu k pacientům,“ vysvětlil důvody, proč chování obviněného psychiatra dříve nepoutalo takovou pozornost.I přesto se rozhodl šéf psychiatrie v roce 1996 s Cimickým ukončit spolupráci. „Písemná stížnost nebyla žádná, bylo to na základě dotazů lidí, jestli jsou určité praktiky slučitelné s terapií. I ti lidé v tom tápali. Na základě výpovědí těch lidí jsem usoudil, co se tam může odehrávat. V této chvíli jsem ho kontaktoval a začali jsme to řešit,“ vysvětlil Bašný důvody svého rozhodnutí. Bývalý šéf bohnické psychiatrie dodal, že tehdy ve prospěch Cimického intervenovalo množství lidí a byl proto pod tlakem.Bez výpovědí obětí podle Bašného nebylo možné proti Cimickému podniknout další kroky. „Nevyčítám si to. Řešil jsem to na úrovni, která jsem myslel, že je dostupná. Nečekal jsem ani, že je obsah jeho konání takový… Kdybych měl informace, které mám dnes, možná bych jednal jinak, ale já je neměl,“ dodal Bašný s tím, že kdyby se na něj přímo obrátila některá z obětí, měla by jeho plnou podporu.O víc než pětadvaceti případech hovoří také advokátka Lucie Hrdá, která se zaměřuje právě na kauzy sexuálního násilí. Ačkoliv se podezření na sexuální útoky v případě Jana Cimického objevily v médiích i v minulosti, nikdy nevedly ke konkrétnímu vyšetřování. Teď policie vyzývá možné oběti, aby se jí přihlásily. A i zástupci České psychiatrické společnosti a lékařské komory se hájí, že bez podnětu napadené ženy nebo jejích příbuzných nemůžou dělat nic.Bašný ovšem říká, že by Česká psychiatrická společnost měla uvažovat přinejmenším o vyloučení lékaře ze svých řad. „Jsou pro to všechny podmínky. I bez ukončení vyšetřování, pokud jsou známy tyto věci, je určitě alespoň pozastavení do té doby zcela namístě,“ vysvětlil.Podle Bašného kauzou Cimického utrpěla celá česká psychiatrie, ale především její možní pacienti. Podle něj se dost možná lidé, kteří péči potřebují a kterých podle něj stále přibývá, budou k vyhledání pomoci ostýchat a prohloubí se „antipsychiatrické“ nastavení české společnosti. Odmítá ale nařčení, zda kauza nepoukázala na oborový problém.„Nemohu vyloučit, že to byl jen pan Cimický. Mohl selhat i někdo jiný. Psychiatrů, psychoterapeutů i nepsychiatrů, kteří jsou v tomto kontaktu, je několik tisíc. To ale není problém oboru, ale člověka, který si své potřeby ukájel na pracovišti, které mu toto pozici dávalo, a zneužil toho. To je selhání toho člověka,“ dodal.Jak změnit prostředí, ve kterém je zřejmě možné i mnoho let zakrývat sexuální útoky na pacientky? A proč se na případ upozornilo až dnes?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Babišova vláda podala demisi, covidová čísla rapidně rostou. Co s tím hodlá dělat vznikající vláda a kdy usednou do funkce noví ministři?Hostem Ptám se já byl místopředseda a možný kandidát na ministra dopravy ODS Martin Kupka.Zatímco premiér podal demisi dopisem do rukou prezidenta, podoba obsazení vlády Petra Fialy se prý stále finalizuje. Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátů se Starosty přitom už v pondělí podepsaly koaliční smlouvu včetně programu a včera už noví poslanci jmenovali vedení Sněmovny. Její předsedkyní se stala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a v prvním kole tajné volby se místopředsedy stali Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN) a Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pirátka Olga Richterová, na jejíž nominaci do čela dolní komory se koalice shodly, uspěla nakonec až v druhém kole, což rozvířilo spekulace, jestli bude budoucí vládní spojení dostatečně pevné.„Tohle se v politice někdy děje a nechci tomu přisuzovat větší význam. Ve Sněmovně je celá řada nováčku a volba v Sněmovně má jiná pravidla, než volba v běžných volbách, proto to přineslo tenhle efekt,“ vysvětloval Kupka s tím, že výsledek byl způsoben osmi neplatnými hlasy v prvním kole volby.Piráti budou přitom v průběhu víkendu hlasovat na celostátním fóru, zda se jejich poslanci budou na vládě podílet. Co by to pro budoucí kabinet znamenalo? „O takové variantě neuvažujeme. Ale kdyby to nastalo, tak by to znamenalo návrat k jednacímu stolu,“ řekl Kupka. Podle něj jsou jinak představitelé pěti stran, které se mají na vládě podílet, už od příštího týdne připravení na další kroky v sestavení budoucího kabinetu. Ministerská jména ale definitivně oznámí až poté, co je možný budoucí premiér Petr Fiala představí prezidentovi.Výzvou pro budoucí vládu ale není pouze fungování paktu pěti stran. Vláda zemi převezme v době, kdy se čísla nakažených koronavirem vrací na maxima a řeší se, jak dostat pandemii zpět pod kontrolu. I tím by se měl zabývat AntiCovid tým koalice Spolu, jehož je Kupka členem. AntiCovid tým se má navíc v pátek sejít na poradě s ministrem zdravotnictví - tedy ve stejný den, kdy se mají oznámit nová, tvrdší opatření.A podle všeho se vláda možná nechá inspirovat postupem Rakouska, takže by se jako potvrzení bezinfekčnosti uznávalo pouze očkování nebo prodělaná nemoc covid-19. To znamená, že by se na kulturních či sportovních akcích či v restauracích neuznával výsledek testů na covid.„Kloním se k tomu zajistit i PCR test. I to znamená významné zpřísnění ve chvíli, kdy testy neplatí pojišťovny a stát. Pro velkou část společnosti se tak omezuje možnost jak zajistit aktivity, na které jsou zvyklí,“ vysvětlil Kupka.Podle něj přitom budoucí vládní koalice dlouhodobě upozorňuje, že je třeba adresně cílit ochranu na seniory a posílit trasování. Apeluje také na pravidelné testování na školách v zasažených regionech. „Nezbývá než zpřísňovat ta pravidla a podmínky pro to, aby se zároveň nemuselo znovu zavírat. Aby se společnost neocitla před lockdownem. Tomu chceme zabránit,“ dodal místopředseda ODS.Je už jasno o ministerských postech a jaká je současná nálada v koalicích? Jaký má budoucí vláda recept na zkrocení epidemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Budoucí vláda Petra Fialy podepsala koaliční smlouvu. Účast v novém kabinetu odsouhlasily už i čtyři z pěti stran. Čeká se na schválení Pirátskou stranou, ve které o smlouvě hlasuje celá členská základna. Může to být problém?Hostem Ptám se já byla 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.Po pondělním podepsání koaliční smlouvy mezi koalicí Spolu a PirSTAN všichni napjatě čekají na rozhodnutí členské základy Pirátů, která musí smlouvu ještě odsouhlasit. Sledují ale i to, jak dlouho vydrží spolupráce s jejich koaličním partnerem STAN. Piráti totiž stranu obvinili z nefér vedení kampaně a ta se zase brání, že si Pirátská strana může za špatný výsledek sama. Předseda STAN Vít Rakušan se také nechal slyšet, že si spolupráci do dalších voleb už neumí představit.„My jako Piráti jednáme poctivě, férově a v souladu s dohodami. Mě přijde důležité přistupovat k tomu profesionálně. Pochybení byla, porušení koaliční smlouvy musíme řešit. Že došlo k podpoře konkrétních kandidátů, kteří pak byli vykroužkováni, to je fakt. A teď je to na našich vnitřních projednáních. My se ale plně soustředíme na jednání o vládě. To jsme slíbili lidem v téhle zemi,“ řekla k situaci Richterová s tím, že jí slova některých koaličních kolegů zaráží.O tom, jestli se budou Piráti - nejen se Starosty, ale i s členy koalice SPOLU - podílet na vládě, by se přitom mohlo podle Richterové rozhodnout během víkendu. „Směřujeme k tomu, aby se mezi členy o koaliční smlouvě hlasovalo o víkendu, ale může se to ještě změnit. Že si naši členové vyžádají více času,“ vysvětlila s tím, že základna má odhlasovat i to, kolik procent jejich členů by pro koaliční smlouvu mělo zvednout ruku: „Celorepublikové předsednictvo doporučuje 50 %, ale budeme respektovat rozhodnutí členů.“Otázkou je i to, za jakých podmínek – pokud dá členská základna Pirátů zelenou – by strana do vlády měla vstoupit. Členům strany se totiž nelíbí ani to, že by její představitelé měli zároveň poslanecký i ministerský mandát, k čemuž by mohlo dojít v případě jmenování předsedy Ivana Bartoše ministrem pro místní rozvoj a digitalizaci, nebo Jakuba Michálka členem vlády pro legislativu. Pokud by se ale poslaneckého mandátu vzdali, nemusí je ve sněmovně nahradit zástupci Pirátů.Podle Richterové je především chybou, že Senát odmítl schválit klouzavý mandát, kterému dala zelenou minulá Sněmovna. „My vůči našim voličům máme zodpovědnost a vůči tomu, jak je budeme zastupovat, ačkoliv jsme zatím klouzavý mandát neprosadili,“ vysvětlila Richterová s tím, že by se o jeho přijetí měla strana znovu pokusit. Dokud k tomu ale nedojde, podle místopředsedkyně Pirátů by nebylo rozumné, aby potenciální pirátští ministři vzdali svých křesel v dolní komoře Parlamentu.Richterová nevidí kritiku plánovaného vládního angažmá některými členy strany na veřejnosti přístupném pirátském fóru za problém. „Chceme ukázat, že politika se dá dělat diskuzí a širokým zapojením všech členů a členek,“ bránila se otázce, zda by stranické fórum nemělo být uzavřené. „Jsem ráda, že máme transparentní hlasování, hospodaření, a podobně. Ale doporučila bych zvážit, že určitá vlákna a jednání uzavřít jako neveřejná,“ přiznala.Jak jsou na tom teď vztahy mezi Piráty a STAN? A existuje reálná hrozba, že členové strany své zástupce do vlády nepustí?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku se v pondělí poprvé sešla nová Sněmovna a čeká se na sestavení nové vlády. To vše ale v době, kdy není jasný zdravotní stav prezidenta ani to, zda je schopný vykonávat svou funkci. Může to být problém?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Aleš Gerloch.Několikatýdenní hospitalizace prezidenta Miloše Zemana vyvolala v Česku debatu nad tím, zda je hlava státu schopna vykonávat svoji funkci. Možnost vyvolání článku 66 Ústavy ale poslanci a senátoři podmínili lékařskou zprávou o prezidentově stavu, ke které se schází speciální konzilium, jehož členy jsou například končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo kardiochirurg Pavel Pafko.Zatímco Miloš Zeman poskytl v pátek rozhovor rádiu Frekvence 1, ve kterém avizoval, že se cítí dobře, podle páteční zprávy konzilia prezident dále vyžaduje hospitalizaci, nemůže se naplno věnovat práci a prognóza vývoje jeho nemoci je podle lékařů zatím stále nejistá. Podle zpráv Hradu ale prezident svoje kompetence zvládá plnit, přes videokonferenci už promluvil i s premiérem Andrejem Babišem a budoucím premiérem Petrem Fialou.Padla tedy možnost zbavení prezidenta jeho pravomocí? „Aktuální otázka to není. Já zastávám názor, že se má ta situace řešit, až teprve nastane,“ vysvětloval Gerloch s tím, že by se o tom mělo debatovat až v případě, že by prezident nebyl schopen rozhodnout v situaci, na kterou se čeká. Gerloch ale uznal, že zdravotní stav prezidenta se může proměňovat a jsou oblasti, ve kterých bez jeho součinnosti nelze postupovat.„To jsou ty jmenovací pravomoci. Musí jmenovat rektory vysokých škol, soudce… Pokud by toho nebyl schopen, a to není jen z důvodů zdravotních, ale třeba kdyby byl zadržován teroristy a nemohl vykonávat svou funkci, tak to je ten důvod, aby byl aktivován článek 66,“ upřesnil Gerloch.Dodal ale, že se prezidentova způsobilost má hodnotit na základě několika parametrů: „Lékařská zpráva je rozhodující, dále jsou to vystoupení prezidenta republiky a návštěvy – já bych považoval za správné, aby prezidenta navštívil předseda Sněmovny, předseda Senátu. Měli bychom tak dohromady dát objektivní závěr konzilia, subjektivní pocity prezidenta republiky a pocity těchto osob, které by měly referovat,“ řekl.Pokud by komory přeci jen „sáhly“ po aplikaci článku 66, prezident má možnost bránit se takovému rozhodnutí před Ústavním soudem. A objevují se spekulace, zda i z tohoto důvodu se na veřejnosti neobjevilo video s prezidentem podepisujícím dokument o svolání ustavující schůze Sněmovny.„Pokud by ale prezident byl v takovém stavu, že nemůže nic takového činit, bylo by jistě chybou ho stylizovat do pozice, která neodpovídá realitě. Tady si myslím, že nejde o preventivní obranu, ale snahu ukázat, v jaké on je kondici, tak aby bylo možné to posoudit,“ domnívá se Gerloch.Není ale debata nad převodem prezidentových pravomocí příliš nebezpečným precedensem? „Je tu potenciální latentní konflikt mezi parlamentem a prezidentem. Prezident je volen lidem, a je tak jakýsi zástupce občanské společnosti, zatímco parlament je politický,“ varoval Gerloch s tím, že si politická reprezentace musí dát pozor i na to, jakou zprávu vysílá do zahraničí: „Česká republika si musí dávat pozor, aby na venek nevypadala jako destabilizovaný stát.“Jak dlouho může prezident vykonávat svůj úřad z lůžka? A jak by se měl bránit, v případě, že by k převodu jeho pravomocí došlo neprávem?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Další vlna epidemie koronaviru raketově sílí, Češi se potýkají s rostoucími cenami i úrokovými sazbami a vrásky jim přidělávají i problémy v energetice. Je to chyba současné vlády? A jak by měla řešit situaci ta nová?Hostem Ptám se já je ministr průmyslu, obchodu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček /ANO/.Jen v tomto týdnu počty nových nakažených už dvakrát překonaly devět tisíc a plní se i nemocnice, kde je už skoro dva a půl tisíce hospitalizovaných osob. Vláda proto od 1. listopadu zavedla nová opatření jako kontroly bezinfekčnosti v restauracích a hospodách, konec proplácení testů či přísnější pravidla pro nošení respirátorů. Dnes navíc oznámila plán na podmínění vstupu na hromadné akce nad tisíc lidí PCR testy a bezinfekčnost budou lidé muset prokázat i při nákupu skipasů. Opozice, která by měla vedení země brzy převzít, přesto kritizuje, že současný kabinet situaci podcenil.„Ohledně covidu vůbec není klid, ale situace není tak dramatická jako před rokem, kdy bylo více lidí na jednotkách intenzivní péče. Ta situace byla jiná v tom, že nebyla obrana. Dneska je v podobě očkování. Drastická opatření nedělají ani v Rakousku, ani v Německu, ani v Británii,“ bránil se Havlíček a dodal, že vláda nechce „vylít s vaničkou i dítě“ a snaží se v rámci opatření udržet určitý chod společnosti i ekonomiky.Jenže v Česku je stále necelých 60 % očkovaných a i podle náměstkyně ministra vnitra Martiny Koziar Vašákové je třeba na zkrocení současné delta varianty viru alespoň osmdesátiprocentní proočkovanost. I proto dnes premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda spustí „brutální očkovací kampaň“.„Kampaň jede, ta brutalita bude v tom, že bude posazena jinak ve sdělení. Bude více „šok“ sdělení a bude to méně v rukavičkách," bránil se Havlíček otázce, proč už vláda kampaň nezintenzivnila dosud. „Vždycky proto můžeme udělat víc a vždycky budeme mít výčitky, to ale musí být vlastností každého, kdo vládne. Musíme si ale vždy říct, jestli jsem udělali maximum a já jsem přesvědčen, že ano,“ dodal.Není to ale jen pandemie. V Česku roste inflace i úrokové sazby a v krizové situaci se ocitají tisíce rodin kvůli krachu společností, jako je Bohemia Energy, na trhu s energiemi. Právě těm by chtěla ještě současná vláda pomoci, například cestou zastropování záloh, které pro některé domácnosti vystoupaly až na desetitisíce. „Je to jenom jedno z opatření, byla to reakce na žádosti klientů. Opatření jsou charakteru dotačního, zároveň odpouštíme DPH a věřím, že i v příštím roce se schválí snížení DPH, současně se odpouští poplatky za obnovitelné zdroje. Záruky chystáme pro firmy a pro domácnosti jsem si přichystali, že ty zálohy budou o 40 % nižší, aby měli šanci si obstarat zdroje a čerpat sociální podporu,“ vysvětlil ministr.Havlíček se vyjádřil i k debatě nad možností aktivace článku 66 Ústavy, podle kterého by mohly být přeneseny pravomoci prezidenta kvůli neschopnosti vykonávat funkci. Na základě informací lékařského konzilia by o této možnosti měl v příštím týdnu hovořit Senát. „Prezident nikoho nezdržel ani o minutu, řekl, že bude jmenovat pana Fialu premiérem. Bylo by necitlivé tohle řešit a nechutné zneužití situace,“ řekl vicepremiér.Lékařské konzilium přitom v pátek informovalo, že prezident není svou práci zatím schopen na plno vykonávat. „Jsou prezidenti výkonnější a ti, co jsou méně. Jsou prezidenti jurové, ale psychicky žádná sláva a pak ti, co jsou na tom fyzicky špatně, ale pálí jim to dobře. Celou řadu takových osobností najdeme, proto je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ dodal.Jaké problémy stihne vláda v době svého působení ještě vyřešit? A jaké úkoly předá té nové?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu a PirSTAN už finalizovala jednání o podobě nové vlády. Jasný je už poměr křesel pro ministry i koaliční smlouva. Je už podoba nové vlády definitivní?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku se rychle horší epidemiologická situace. Nakažených novým typem koronaviru přibývá raketovým tempem a statistici resortu zdravotnictví odhadují, že se během tohoto týdne vše ještě významně zhorší. Je z toho cesta ven?Hostem Ptám se já byla náměstkyně ministra zdravotnictví, lékařka Martina Koziar Vašáková.Podle ředitele Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku Ladislava Duška hrozí, že se v nemocnicích brzy ocitne až tři tisíce lidí. Z toho dvakrát tolik, než je dnes na jednotkách intenzivní péče. Experti i politici se shodují, že země platí daň za nízkou proočkovanost populace. „My jsme někde na pomezí mezi uvědomělejším Západem a Východem, Balkánem, který více žije předsudky a chytá se každé neověřeného pseudoodborného tvrzení,“ komentuje přístup Čechů k očkování Vašáková a dodává, že pro úspěšný boj s variantou delta je nutná 80% proočkovanost.Náměstkyně ministra zdravotnictví dokonce souhlasí se slovy šéfa Motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, že kdo není očkovaný a je mu víc než 65 let, měl by si rovnou sbalit věci, protože se hospitalizaci nevyhne. „Je to velmi drsné tvrzení, ale velmi pravděpodobné. Je velmi optimistické tvrdit, že stráví Vánoce jenom na kyslíku, možná budou ještě dříve v nemocnicích a na výraznější podpoře dechových funkcí,“ varuje lékařka a dodává, že za starší osoby dělají často rozhodnutí rodiny, které očkování odmítají.Pomohlo by tedy zavést očkování povinně? Pokud by stát chtěl opravdu chránit nejzranitelnější skupiny, měl by podle Vašákové přinejmenším uvažovat o očkování u zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a učitelů. „Řada ‚starých demokracií‘ toto učinila, někde dostali neočkovaní zdravotníci neplacené volno, v USA zase dostali někteří výpověď. Každý stát se s tím pere, jak umí,“ vysvětlila.A restrikce proti lidem odmítajícím vakcínu plánují i sousední státy, jako Německo nebo Rakousko. Například sousední spolková země Sasko se jim chystá zakázat vstup na místa hromadného setkávání, ať jsou to kina, restaurace, nebo sportoviště.Podle Vašákové by se ale Česko mělo soustředit převážně na pozitivní motivaci. Vliv podle ní bude mít i nově zavedené zpoplatnění preventivních testů. Nesouhlasí přitom, že je zrušení proplácení testů chybou: „Virus je teď všude a testy ho do kouta nezaženeme.“A uvažovat nad uzavřením ekonomiky podle náměstkyně ministra také není na místě: „Lockdowny by nikam nevedly. Základním parametrem není, kolik máme infikovaných, ale kolik máme zranitelných a kolik lidí je v nemocnicích. I komise pro kontrolu infekčních nemocí už říká: Pojďme se ke covidu chovat jako k jiným infekčním nemocím. Lečme nemocné, vyhledávejme je a dávejme důraz na prevenci – buďme všichni očkováni a dodržujme pravidla,“ dodala s tím, že virus zastavit jednoduše nejde: „Nejde to, než abychom se všichni jako jedinci uzavřeli do své krabičky. A já si opravdu nemyslím, že bychom měli dělat další lockdown.“Jak zpomalit rychle se šířící nákazu? A jakou vinu na tom nese vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Až tisíce bývalých klientů skupiny Bohemia Energy plánují podat skupinovou žalobu kvůli tomu, že je majitelé firmy, manželé Písaříkovi, nechali – podle nich kvůli nedbalosti – v nouzi. Jsou v právu? A jak by jim měl pomoci stát?Hostem Ptám se já byl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Smutné příběhy lidí, kteří nezvládají splácet několikanásobně vyšší zálohy na energie poté, co jim vypověděl smlouvu dodavatel, plní tuzemská média. Nejznámější je pád skupiny Bohemia Energy, za níž zůstalo 900 tisíc opuštěných odběrových míst.Postiženým domácnostem i firmám nezbývá nic jiného, než hledat záchranu u dodavatelů poslední instance. Ti jim sice elektřinu a plyn zajistí, ovšem lidé za ně platí mnohem víc. Ministr průmyslu a obchodu slibuje pomoc díky zastropování záloh. Energetický regulační úřad už podle Karla Havlíčka připravuje potřebnou vyhlášku. „Zastropování záloh přinese klientům úlevu, nikoliv pomoc. Protože ti klienti zaplatí nižší zálohy, ale neznamená to, že zaplatí celkově níž, potom budou doplácet víc. Je to jen odložení problému do budoucna,“ upozornil Šnobr.Podle něj je chybou, že vláda ohledně pomoci pro postižené klienty nemluví jednotným hlasem a zastropení záloh by jí mělo získat pouze potřebný čas pro adresné řešení situaci. „Skutečnou pomocí jsou sociální dávky nebo jiné metody, ale musíme adresně najít konkrétní klienty. Nebavme se teď o pomoci při obecném zvyšování cen energií, které se bude týkat nás všech,“ kritizoval například nápad se snížením DPH na energie.A podle Šnobra je překvapivé, že celé situaci s pádem dodavatelů energií vůbec došlo: „Je otázka, jestli neselhal i stát. Obchodník s energiemi je něco, co nemůže dělat každý, někdo na trh měl dohlížet, kontrolovat, jestli obchodník je seriózní, jestli kroky, které dělá, dělá tak, aby dodržel závazky vůči klientům.“Kvůli postupu vedení Bohemia Energy chystají každopádně žalobu údajně až tisíce klientů. A trestní oznámení podá pro podezření z podvodného jednání vláda, jak oznámil její předseda, Andrej Babiš.Měl by stát pomoci lidem, kteří se kvůli skokovému zdražení energií ocitají v existenčních potížích, víc než dosud? A jak zabránit tomu, aby firmy podnikající na energetickém trhu neopouštěly své klienty tak lehce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počty nových nakažených v Česku za poslední týden lámou rekordy z března letošního roku. Počty hospitalizovaných nebyly tak vysoko od května. V zemi se proto od 1. listopadu mění hygienická pravidla. Bude to stačit?Hostem Ptám se já je biochemik Libor Grubhoffer.Přes 1 500 lidí v nemocnicích a 221 v těžkém stavu. Česko se v rámci epidemie koronaviru dostalo znovu do situace podobné té na jaře tohoto roku. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v Česku za posledních sedm dní odhaleno 321 nových případů koronavirové infekce, a údaj tak během víkendu překročil kritickou hranici, ještě v sobotu mělo incidenční číslo hodnotu 290.„Čísla stoupají hlavně v některých regionech, ale je jen otázkou času, kdy to přeskočí do dalších a zčervená celé území. A je na čase burcovat, protože míst v nemocnicích se specializovanou péčí není nikdy dost a počty takto hospitalizovaných nákazou covid 19 už jsou na hraně. Nemocnice už musí reálně řešit otázku zastupitelnosti a lůžkové obsazenosti,“ vysvětlil Grubhoffer.Podle něj je velikou chybu, že se opakovaně podcenil sezonní charakter onemocnění a politici se namísto na zavádění opatření soustředili na předvolební kampaň. „Opatření nejsou u voličů populární, takže populismus sehrál svou roli,“ kritizoval.Vláda ale k zpřísňování protiepidemických pravidel od pondělí 1. listopadu přistoupila. Neočkovaní nově budou muset za testy na koronavirus platit, délka platnosti testů se zkrátí z týdne na tři dny u PCR testů a pouhý jeden den bude platný antigenní test a bez platného testu nebo očkování se lidé už jen tak snadno nedostanou do restaurací a hospod – certifikáty totiž musí nově kontrolovat i sami hospodští. Na uzavřených pracovištích to bez dostatečného odstupu už nepůjde bez respirátoru a přitvrdily i pokuty za nedodržování opatření.Nová pravidla přitom mají jeden jasný cíl - motivovat co možná nejvíce Čechů k očkování. Podle Grubhoffera je na to ale už dost možná pozdě. „Pokud by se situace vyvíjela touto rychlostí, je perspektiva hodně černá. My se právem odvolávali, že je jediným řešením očkování. Jenže to jsme během léta zanedbali a teď už to nedoženeme, ačkoliv si to lidé uvědomují a začínají se registrovat. To všechno ale trvá nějaký čas,“ upozornil.Podle virologa je na místě motivovat nejen k očkování dospělých, ale do budoucna bude důležité proočkovat i populaci dětí. Právě u nich se podle Grubhoffera dlouhou dobu věřilo, že nejsou k viru tolik „vnímavé“, to se ale s rozvojem koronavirových mutací změnilo a z dětí se stali v mnohých situacích přenašeči nemoci.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pětice stran, které chtějí sestavit příští vládu, zřejmě už příští týden dokončí koaliční smlouvu. Je reálné, že ji opravdu stihnou? A jak do jednání zasahují rozpolcení Piráti?Hostem Ptám se já byl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Předvolební koalice, které plánují vytvořit příští vládu, ladily tento týden programové otázky a koaliční smlouvu chtějí mít hotovou už začátkem listopadu. Rozdělení ministerských křesel zástupci pětice stran zatím komentovat příliš nechtějí. Jasný tak zůstává pouze příští možný premiér, předseda ODS Petr Fiala.Komplikace podle zákulisních informací řeší koalice PirSTAN. Problémem je údajně nejasný postup Pirátů. O jejich zapojení do kabinetu stejně jako o koaliční smlouvě by mělo ještě debatovat celostátní pirátské fórum. Jisté tak ještě není, jestli strana s nejmenším zastoupením ve Sněmovně do vlády vůbec půjde.Někteří její členové a členky jsou totiž vůči angažmá ve Strakově akademii skeptičtí. Obávají se o zachování pirátského programu a také příliš velkých kompromisů, ke kterým by strana musela ve vládě s pravicovou ODS přistoupit.Jak silné konflikty řeší Piráti se svým koaličním partnerem kvůli vládnímu vyjednávání? A je pořád na stole i varianta, že nakonec skončí v opozici?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí další vlna epidemie covidu, kdy skokově rostou počty nakažených i hospitalizovaných. Zvládá vláda boj s pandemií efektivně? A jaká opatření by se měla ještě přijmout?Hostem Ptám se já byl molekulární genetik Jan Pačes.Za pondělí v Česku přibylo 4 262 nových případů a rostou i počty hospitalizovaných. Výrazné rozdíly přitom panují mezi jednotlivými kraji a situace je nejhorší v regionech, kde větší část obyvatelstva odmítá očkování. „To, že na podzim bude nějaká vlna, jsme očekávali všichni. Tento týden mě ale zaskočil, jakou to nabralo rychlost,“ komentoval situaci Pačes.Vláda proto připravuje opatření, která by mohla neočkované motivovat, aby svůj postoj přehodnotili. Od příštího týdne si budou muset sami platit preventivní testy a odpůrci vakcinace z řad učitelů si při vyučování nasadí respirátor. Ministr Jan Hamáček přichází dokonce s návrhem zvážit prokázání bezinfekčnosti nejen pro volnočasové aktivity, ale i před vstupem na pracoviště.Podle Pačese ale není přístup Čechů k očkování ničím výjimečným. „Potíž s očkováním neplatí jen pro koronavirus, problém s očkováním tu byl i předtím,“ vysvětlil s tím, že si neumí představit kampaň, která by nepřesvědčené přesvědčit dokázala. „Nejvíc hraje roli, že ti lidé nebudou moci jít na pivo. Nevím jestli tento způsob je principiálně ideální, ale jiný nemáme,“ dodal ale s tím, že z hlediska sledování epidemie není omezení testování dobrým krokem.Přestože očkovací místa kvůli ohlášenému zastavení proplácení testů hlásí větší zájem veřejnosti a někde se na vakcínu dokonce stojí fronty. Ministr zdravotnictví za ANO, Adam Vojtěch, předpokládá, že epidemická situace se bude zhoršovat ještě minimálně další dva týdny a stávající vlna odezní nejdřív začátkem prosince.A otázkou samozřejmě je, jak mohou s vývojem epidemie zamávat mutace. Podle Pačese by ale rostoucí proočkovanost měla i jejich rozvoj omezit. „Všechny varianty vznikly v dobu a místě, kde pandemie nebyla pod kontrolou a měla tak dobré podmínky,“ pokračoval a vysvětlil zda se může stát, že některé mutace „obejde“ testování: „PCR testy, když se dělají dobře, testují několik variant viru a může se tak stát, že u nové mutace viru ta část testu nevyjde. Když to jedno PCR děláme na třech různých místech a na jednom nevyjde, tak víme o jakou mutaci se jedná. Tomu se říká diskriminační PCR. Ale neznamená to, že by nám ta mutace unikla,“ upozornil.„Virus se optimalizuje na prostředí, které má k dispozici. Lidská společnost byla na začátku naivní, nikdo neměl protilátky, virus se šířil krásně, ale ta doba se změnila, proto bylo těch variant tak mnoho, teď ale už jich je jen pár. Teď ale budou soupeřit na trochu jiném poli. A bude záležet, jak budou reagovat na imunitu,“ doplnil.Jaká opatření zaberou v boji s pandemií? A vyplatí se zvýhodňování očkovaných?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Naší povinností je neselhat, prohlásil šéf STAN Vít Rakušan o skládání příští vlády. Nový kabinet přitom vzniká ve složitých časech – v době sílící epidemie, rostoucí inflace, stoupajících cen energií a vyjedených státních financí. Podaří se rychle složit novou vládu? A usednou do ní členové obou volebních koalic?Předseda STAN Vít Rakušan byl hostem Ptám se já.Za dva týdny by měla mít nová vláda dvou koalic už hotové své programové prohlášení. Expertní týmy na něm už pracují, spekuluje se ale, jak úspěšně se pěti stranám podaří nalézt programovou shodu. „Nějaké neshody se objevily. Já byl zodpovědný za skupinu vnitro a spravedlnost, digitalizace a veřejná správa. Tam se nám většinu věcí podařilo překonat, ale máme dohodnuto, že neshody z pracovních skupin půjdou k vyjednávaní na nejvyšší úroveň – k předsedům a předsedkyním stran,“ vysvětlil Rakušan s tím, že ohledně vyjednávání je zatím optimistický.Otazníky vzbuzuje ale i to, zda koalice PirSTAN vstoupí do kabinetu ruku v ruce. Přestože předvolební slib zněl jasně – Spolu do vlády, nebo spolu do opozice – minimálně u Pirátů musí vládní koaliční smlouvě dát zelenou ještě Pirátské fórum.„Já si neumím představit situaci, že jeden program – koaliční program Pirátů a Starostů, by někdo reprezentoval na vládní úrovni a někdo v opozičních lavicích,“ komentoval Rakušan s tím, že vnitrostranické procesy ve straně respektuje.Podle Rakušana platí, že společně budou Piráti a Starostové jednat i o ministerstvech. „Máme nějaký ideální balík resortů pro naši koalici. O vnitřním dělení se ještě budeme bavit, až se nám struktura vlády podaří dohodnout s koalicí Spolu,“ dodal s tím, že chce, aby měli Piráti důstojné zastoupení ve vládě. „Možná to bude stejné, možná budeme jako Starostové mírně silnější,“ vysvětlil.A co říká Rakušan na to, do jaké situace budoucí vláda vstoupí? „Zemi převezmeme v tu nejhorší možnou dobu,“ komentoval předseda Starostů dění okolo státních financí, rostoucí inflaci i pandemickou situaci. Na poslední problém se prý už zaměřují „koronatýmy“ obou koalic a debatují nad možnými opatřeními.Rakušan ale nesouhlasí, že by se zástupci budoucí vlády měli zapojovat do rozhodování té stávající. „Nemyslím si, že máme přistupovat na past Andreje Babiše, aby teď někdo vstupoval do jeho vlády ve chvíli, kdy on zcela nesmyslně pouští ministra zdravotnictví v sílící koronasituaci do Finska. To je úplně nepředstavitelná věc. A volá tam zástupce nekoaliční strany. To je nesmysl,“ dodal.Budou Starostové vládnout společně s Piráty, nebo hrozí rozpad koalice? A jaké preference Rakušanova strana v budoucím kabinetu má?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Univerzita Karlova má nové vedení. Do rektorského křesla usedne lékařka Milena Králíčková, která na univerzitě slibuje změny. Jaké budou?Nastupující rektorka a dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Milena Králíčkova byla hostem Ptám se já.Senzaci způsobilo zvolení první ženy v historii do vedení nejstarší tuzemské univerzity. Dosavadní prorektorka pro studium Milena Králíčková porazila svého soupeře historika Michala Stehlíka a získala víc hlasů Akademického senátu než její předchůdci: Tomáš Zima a Václav Hampl.„Já jsem v průběhu celé kampaně nechtěla akcentovat, že jsem žena. Vždycky jsme se snažili s profesorem Stehlíkem říkat, ať vyhraje ten lepší kandidát. Když jsem se ale dozvěděla, že jsem vyhrála, chtěla jsem zmínit, že to vidím jako prolomení skleného stropu pro všechny akademičky,“ vysvětlila Králíčková.Nově zvolená rektorka hovoří o nutnosti vyrovnat příležitosti žen s těmi mužskými. Sama prý takovou nerovnost pocítila, když se ucházela o místo na gynekologicko-porodnické klinice. I proto chce prý rozšířit povědomí, že je třeba rovné příležitosti se vším všudy.„Nejsem úplně příznivcem kvót, ale především těch opatření, která ženám pomáhají. Třeba podpora částečných úvazků, nebo dětských skupin,“ dodala s tím, že po poradě s odborníky, kteří se rovným příležitostem věnují, se možná rozhodne pro některé obory brát kvóty v potaz, sama jim ale příliš nefandí.Historicky první rektorka Karlovy Univerzity také plánuje zavést institut ombudsmana pro studenty i zaměstnance. Jeho funkci by Králíčková ráda uvedla k životu do sto dnů od svého jmenování.Králíčková, sama lékařka a vědkyně, chce mimo jiné také posílit odborné informování o znovu sílící pandemii covidu. V tomto směru hodlá povzbudit skutečné experty z různých oborů, aby to byli právě oni, kdo se na toto téma budou jménem vysoké školy vyjadřovat.A jak vnímá vyjádření současného rektora UK Tomáše Zimy, který dopady pandemie v některých vyjádřeních zlehčoval nebo tvrdil, že by se mladí měli obejít bez očkování? „S postojem pana Zimy jsem nesouhlasila. Má právo na svůj názor, ale já byla vždy v souladu s vyjádřeními skupiny MeSES, kde se podíleli i vědci z UK, a to nejen lékaři,“ upřesnila žena, která Zimu ve funkci od února příštího roku vystřídá.Králíčková navíc dodala, že si neumí představit, že by musela univerzita kvůli sílící pandemii znovu přejít na distanční výuku. „Zvláštně tam, kde je potřeba praxe. Třeba u lékařů, farmaceutů, učitelů, přírodovědců, chemiků…,“ vysvětlovala s tím, že takovým oborům by už praxe opravdu chyběla. Škola má ale podle ní manuál hybridní výuky připraven. Doufá ale, že ho nebude třeba využít.Jak velkou výzvou je digitalizace a elektronizace Karlovy univerzity, kterou si nová rektorka vytyčila za jednu ze svých hlavních priorit? A jak těžké je překonat stín jejího předchůdce Tomáše Zimy, který zlehčoval dopady pandemie i důležitost očkování?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemie v Česku nabírá na síle, za čtvrtek v zemi přibylo přes tři a půl tisíce nových případů nákazy a mezi nejpostiženějšími kraji je ten Jihočeský. Kde se stala chyba?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba /ODS/.Čísla nových případů nemoci covid-19 v Česku jsou za poslední dny extrémně vysoká a jejich rychlý růst nápadně připomíná loňský podzim. Vláda přitom v týdnu jen opatrně přijala sadu zpřísňujících opatření. Zkrátit se má platnost testů, které navíc budou od 1. listopadu placené, zpřísní se i pravidla pro nošení respirátoru ve vnitřních prostorách a do kontrol bezinfekčnosti by se měli zapojit i restauratéři (celý seznam opatření naleznete ZDE).Podle hejtmana jihočeského kraje ale není situace zdaleka tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. „Na těch číslech se ukazuje, že to není úplně nic hrozného. Neměli bychom se fixovat jen na počty pozitivních, ale na to, jaký mají přenos do rizikových skupin a musíme to sledovat ve vztahu k nemocnicím,“ vysvětloval na příkladu situace svého kraje, který patří co do počtu nákaz k těm nejpostiženějším. Dodal, že mu vadí, že politici situaci lépe nevysvětlují, protože společnost je vyděšená a „nese si jizvy“ z minulých vln pandemie.Kuba zdůraznil, že nákazy rostou hlavně mezi mladšími ročníky, které se potkávají ve školách. Tvrdí navíc, že jde o přirozený proces, který ale z hlediska zátěže nemocnic neznamená nic. A právě na zdravotnické kapacity by se měla společnost soustředit.„Musíme si říct, co je společnost schopná, co může dělat a za jakých ekonomických a sociálních nákladů. Můžeme si říct, že chceme, aby se nenakazilo žádné dítě, to ale už nechceme skrze zavření dětí doma absolvovat. Celý souboj s koronavirem není o tom, že ty počty nakažených srazíme na nulu, ale má přece být, že nechceme přetěžovat ten zdravotnický systém,“ dodal s tím, že při naočkovanosti 85 % osob nad 65 let v jeho kraji se nedá očekávat návrat scénáře z minulého roku.A s tím, jak namotivovat co nejvíce lidí k očkování, si politici stále lámou hlavu. Částečně tomu má napomoci i konec proplácení testů pojišťovnami, které Kuba vítá. A nesouhlasí, že by se společnost měla přizpůsobovat těm, kteří očkování odmítají. „Přeci všichni měli možnost se za veřejné peníze posledních osm měsíců nechat naočkovat, naše sestřičky na ně čekaly v halách na výstavišti nebo se za nimi jezdilo. Do center ani na náměstí, kam jsme jezdili, už pak nikdo nechodil. Ta odpovědnost musí být do jisté míry osobní,“ komentoval Kuba například fakt, že i mezi seniory je stále asi 350 tisíc neočkovaných.A jak ochránit děti? „Pokud budeme pořád dokola testovat, ponese to to, že budeme pořád děti dávat do karantén,“ vyjádřil se Kuba s tím, že i z toho důvodu na jihu Čech doporučili prodloužit podzimní prázdniny, a získat tak devět dní, kdy se rozdělí kolektivy. Testování by pak mělo následovat po návratu do škol. „Tak můžeme vytáhnout pozitivní a nemusíme všechny posílat do karantény,“ upozornil.Jak vnímá jihočeský hejtman nová opatření vlády? A kde se podle něj v současném řízení pandemie chybuje?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Za pár dnů, konkrétně 28. října, se na tři měsíce otevře okno příležitosti těm, kteří chtějí umazat své dluhy u státu, obcí a veřejnoprávních institucí. Jak moc může pomoci se zadlužeností Čechů?Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí Radek Hábl.V Česku začne příští týden tzv. Milostivé léto. Během tří měsíců se lidé s exekucemi, do kterých se dostali vinou zadlužení u státu nebo obcí, můžou nesplacených závazků za zvýhodněných podmínek zbavit. Dosáhnout na tuto možnost by mohlo až 300 tisíc lidí.Po nějaké formě oddlužení volají už dlouho hlavně neziskové organizace nabízející pomoc těm, kteří se dostali do úzkých. Upozorňují, že často minimální dluh třeba za jízdu načerno se kvůli mnoha poplatkům a penále šplhá nezřídka na sumu, kterou lidé nejsou schopni sami zvládat.Proti částečnému oddlužení se ale ozývá Exekutorská komora. Dlužníci by totiž měli kromě samotného dluhu platit za práci exekutora necelou tisícikorunu, což je podle komory málo. A spokojená není ani VZP. Pojišťovna si totiž není jistá, jestli by kromě jistiny neměli její klienti platit i penále.Pomůže, navzdory výhradám, Milostivé léto zlikvidovat zásadnější část exekucí? A potřebuje Česko ještě důraznější nástroje pomoci pro lidi v dluhové pasti?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Senát bude o odnětí pravomocí hlavy státu těžce nemocnému Miloši Zemanovi hlasovat zřejmě začátkem listopadu, s jeho krokem souhlasí i zástupci Sněmovny. Jaké kroky musí komory podniknout?Hostem Ptám se já je místopředseda Senátu Jiří Růžička.Předseda Senátu Miloš Vystrčil uvedl, že se se všemi zástupci stran, které se dostaly do nové Poslanecké sněmovny, shodli na tom, že nálezy ÚVN k prezidentově zdravotnímu stavu jsou závažné a že je nutné hledat řešení. Ne všechny však nadšeně přijaly možnost aktivace článku 66 Ústavy. „Cítil jsem rezervovaný přístup ze strany hnutí ANO a SPD. Ale neříkám, že se nebudou účastnit. Přístup byl rezervovaný, uvidíme, jak to dopadne,“ řekl. Vystrčil si ale plánuje vyžádat ještě jednu zprávu o zdravotním stavu prezidenta a podobnou cestou se chystají vydat i zástupci Sněmovny.Ostré kritice čelí kancléř Vratislav Mynář. Ukazuje se, že znal názor odborníků z Ústřední vojenské nemocnice a stejně za prezidentem zavedl předsedu Sněmovny za ANO Radka Vondráčka. Mynář – stejně jako Vondráček – navíc tvrdí, že Miloš Zeman podepsal dokument o svolání ustavující schůze dolní komory.Podezření, že někdo rozhodoval za Miloše Zemana, protože on sám podle lékařů není schopný prezidentský úřad vykonávat, prověřuje policie jako podezření z trestného činu proti republice. K rezignaci vyzval Vratislava Mynáře premiér Babiš. Kancléř ale odejít odmítá.Ohrožuje prezidentská kancelář v současném obsazení bezpečnost země? A jak těžké rozhodování čeká zákonodárce?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zatímco počty nakažených rostou, Česko teprve sestavuje novou vládu a s ní se chystá i výměna v čele resortu zdravotnictví. Do jaké situace nový ministr vstoupí?Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 a adept koalice SPOLU na post ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.Počty nakažených výrazně stoupaly už minulý týden. Za pondělí pak prudce poskočily a testy odhalily 2 521 nakažených. V nemocnicích je aktuálně 544 pacientů, což je o stovku víc než před víkendem. Nejzasaženější je aktuálně okres Ostrava-město, kde je přes 260 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Hranici 200 překonaly i další tři okresy a jeden je těsně pod ní. Podrobnosti čtěte ZDE.Hranici 200 nakažených za týden při přepočtu na 100 tisíc obyvatel o víkendu označila Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) za tu, kdy by se mělo začít testovat ve firmách.V pěti krajích a v Praze už tento údaj překročil hranici 100, což je meta, při níž by se podle dřívějších tabulek Ministerstva zdravotnictví zavíraly například obchody (s výjimkou potravin či drogérie) a byl by možný prodej jen formou výdeje objednaného zboží.To vše v době, kdy měla vláda jednat o zkrácení karantény, zkrácení platnosti testů a omezení jejich proplácení. Jednání ale odložila s tím, že nemá stanovisko zástupců příští vlády.„Kabinet nic nedělá od srpna. Do voleb jsem se domníval, že se opatření nezaváděli kvůli nim. Teď se domnívám, že je to proto, že vláda nemá žádného odborníka, který by byl schopen dávat stanoviska a doporučení. Totálně rezignovali na řízení epidemie, kašlou na to a chtějí nám – budoucí vládě – asi předat zdravotnictví v tom nejhorším stavu,“ komentoval situaci Válek s tím, že ho vláda „tahá do debaty s politiky ANO, nikoliv s odborníky.“Na slova Andreje Babiše, který údajně v nadsázce řekl, že by Vlastimil Válek mohl od Adama Vojtěcha převzít ministerstvo už od 1. listopadu, pak odvětil, že si takovou spolupráci nedokáže vůbec představit: „Ve vládě s estébákem bych nikdy neseděl.“A jaké řešení by měl nástupce současného ministra přijmout v případě, že počty případů dál dramaticky porostou? „Lockdown už není možné opakovat. Zejména takto tvrdý a dlouhý, jako jsme zažili,“ popisoval Válek s tím, že opatření by se měla řešit spíše lokálně na základě rozhodnutí epidemiologů a krajských hygien. „Ne plošné ozáření země, ale gama nůž,“ vysvětloval a dodal, že je také nutné klást důraz na testování ve firmách, zdravotnických zařízeních i domovech seniorů.Válek přesto tvrdí, že pořád vidí jako nejslibnější řešení situace zvýšení proočkovanosti. „Jsou jasné tři cíle. První je co nejméně dalších úmrtí na covid. Druhý – co nejméně lidí na JIP a třetí pak co nejméně hospitalizovaných. A všech se dá dosáhnout hlavně vakcinací,“ řekl s tím, že je fatální selhání, že ani jeden ze slibů vlády o míře proočkovanosti se nepodařilo splnit.Jak vážná je epidemická situace? A uvědomují si zástupci koalic plánující sestavení nové vlády vážnost situace? Jaké by měly být první kroky budoucího ministra?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bude mít nejspíše brzy novou vládu za účasti pěti stran. Zatímco se její budoucí členové dohadují na podmínkách, množí se otazníky nad zdravím prezidenta i nad tím, s jakým rozpočtem bude země po covidové pandemii v příštím roce hospodařit. Do jak složité situace nová vláda vstoupí?Hostem Ptám se já byl někdejší ministr financí, bývalý poslanec a expert na fiskální politiku TOP 09 Miroslav Kalousek.Dosavadní parlamentní opozice, která se snaží vytvořit příští koaliční vládu, chce zabránit přijetí rozpočtu s plánovaným schodkem skoro 380 miliard korun. Podle lídra koalice Spolu Petra Fialy i za tu cenu, že začátkem příštího roku skončí země v rozpočtovém provizoriu. „Rozpočet je neúnosný. Většina Sněmovny ho nemůže schválit, pokud se nechce zpronevěřit svým volebním slibům a vizím. Stále hrozí obrovská nedůvěra věřitelů, že jsme schopni dostát svých závazků. To, že tohle vláda udělá, je jasný vzkaz: Nemusíte se nás už bát,“ vysvětloval rozhodnutí Kalousek.„Rozpočtové provizorium zní jako strašák, ale ony jsou dva typy provizoria. Jeden, kdy má země slabou vládu, která nemá většinu ve Sněmovně a není schopna prosadit rozpočet. To je pak problém ekonomické nestability. To není ale tenhle případ. Tady je jasná zpráva, že sněmovní většina se rozhodla změnit velmi špatný rozpočet na rozpočet lepší,“ pokračoval.Předseda ODS Fiala přitom předpokládá, že by výjimečný stav, kdy není možné plánovat velké investiční projekty a kdy je omezený tok evropských peněz, mohl trvat až dva měsíce. Snížit rozpočtový deficit je, jak dodává Petr Fiala, možné až o sto miliard korun.Není to ale pouze rozpočet, který může budoucí vládu trápit. Stále totiž není jasné, jaký je zdravotní stav prezidenta země Miloše Zemana, a tedy i zda bude schopen vykonávat své ústavní povinnosti. Prezidentovu kancelář požádal v minulém týdnu o informace předseda Senátu Miloš Vystrčil, ty mu nakonec poskytla Ústřední vojenská nemocnice. A šéf Senátu dnes chce také o obsahu zprávy informovat.„Jako občanovi ČR mi není nic do diagnózy prezidenta, ale potřebuji vědět, jestli je schopen svoji pravomoc vykonávat. Tady Kancelář prezidenta republiky selhala fatálním způsobem, a kdyby Miloš Zeman byl při plném vědomí, nemohl by s ním souhlasit. Já Miloše Zemana znám třicet let a dvacet let si s ním tykám, a jsem přesvědčen, že by nesouhlasil s tím, že se s ním takto manipuluje, proto jsem přesvědčen, že není úplně při plném vědomí,“ upozornil Kalousek.Exministr financí zdůraznil, že článek 66 Ústavy, na jehož základě může parlament převést pravomoci prezidenta, není dehonestující, ale naopak zajišťuje prezidentovi důstojnost. „Nelze chtít od někoho, kdo je těžce nemocný, aby těžce pracoval,“ dodal.Uvažuje sám Kalousek, že by v budoucnu o prezidentský post usiloval? „Politikou se neživím, ale dál ji sleduji a komentuji. Nejsem rozhodnutý, jestli se do aktivní politiky chci vrátit, tím méně si mohu být jistý o tom, na jaké pozici,“ dodal.Je možné snížit zásadně rozpočtový schodek, aniž se zvýší daně? A jakou šanci má koalice pěti stran, že svoji vládu udrží?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předseda Senátu požádá hradního kancléře Mynáře o informace, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Jakou odpověď šéf Senátu čeká? A hrozí, že bude hlasovat o přechodu pravomocí?Předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) byl hostem Ptám se já.Prezident Miloš Zeman už několikátý den leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Veřejnost netuší, jak vážný prezidentův stav je, ani to, kdy a jak bude schopen vykonávat svůj úřad. A množí se spekulace o tom, že zdravotní stav prezidenta je horší než hradní kancelář tvrdí. Podle ní totiž prezident zvládá z nemocnice řídit svůj úřad i sledovat veřejné dění.I proto se šéf Senátu rozhodl požádat hradní kancelář o informace o prezidentově stavu. Právě na jejich základě - tedy v případě, že by prezident schopen vykonávat svůj úřad nebyl - by mohly komory parlamentu rozhodnout o přechodu jeho pravomocí na premiéra a předsedu poslanecké sněmovny. „Já nechci zkoumat, jestli je pan prezident čilý či není čilý. Já nechci zkoumat, jaké bere prášky, nejsem lékař a to není naše role. Je třeba k tomu přistupovat lidsky a citlivě, ale potřebujeme vědět, zda je schopen vykonávat úřad,“ vysvětlil šéf Senátu s tím, že o informace požádal dopisem Kancelář prezidenta republiky v pondělí a stále čeká na odpověď.„Když funguje Kancelář prezidenta republiky a okolí normálně, tak pokud je pan prezident nemocný, tak sama informuje. Jasně, srozumitelně, tak aby nevznikali pochybnosti, aby nevznikalo lidsky necitlivé prostředí,“ komentoval spekulace o Zemanově stavu Vystrčil s tím, že podle něj je stále čas na získání informací o způsobilosti prezidenta. Do té doby prý nechce další kroky Senátu komentovat.„My jsme si řekli, že nebudeme naše další kroky popisovat. Nechceme tlačit nikoho ke zdi. Máme limitní termín dva týdny na to, zda tu odpověď dostaneme nebo ne, uvidíme co se v tom období stane. Poté jsme připraveni reagovat velmi rychle,“ dodal.O schůzku s hlavou státu požádal také lídr vítězné koalice Spolu Petr Fiala. Má se uskutečnit, až bude hospitalizovaný Miloš Zeman mimo jednotku intenzivní péče. Tedy podle slov hradní kanceláře „v pozdějším termínu“.„Potvrzuji, že předseda ODS Petr Fiala požádal prezidenta republiky Miloše Zemana, prostřednictvím vedoucího KPR Vratislava Mynáře, o setkání. Pan kancléř již s panem prezidentem o žádosti předsedy ODS hovořil. Pan prezident souhlasí,“ napsal na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.Hrozí podle předsedy Senátu komplikace v procesu sestavování vlády? A jak hodnotí komunikaci Hradu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dneškem začíná ostrá vyjednávací fáze, na jejímž konci by měla být nová vláda. Jakou roli by v ní měli mít Piráti, kteří ve volbách utržili ránu?Hostem Ptám se já byl končící pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.Po sobotním volebním výsledku Pirátské strany, která kandidovala společně s hnutím Starostové a nezávislí a ztratila 18 mandátů v Poslanecké sněmovně, se rozhodl ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík odstoupit z pozice vedoucího mediálního odboru i z koaliční rady.„Rezignuji na funkci vedoucího MO s okamžitou platností. Dále jsem rezignoval na funkci v koaliční radě. Děkuji všem za podporu a současně děkuji všem za kritiku. Svou funkci jsem vykonával, jak nejlépe jsem dokázal, a dal jsem tomu kus života, který byl tedy krásný,“ napsal bývalý poslanec v pondělí večer v příspěvku na Pirátském fóru.Odstoupení poslance z vnitrostranické funkce bylo podle jeho slov v plánu v případě, že strana volby nevyhraje. Jako vyloženou prohru výsledek Pirátů ve společné koalici se Starosty ale nevidí: „Samozřejmě nejsem spokojený, chtěli jsme 25 procent a získali jsme jako koalice 16 %. Ale když máme 37 křesel v koalici, která má společný program, tak tady nebudu brečet a jdeme vyjednávat o vládě,“ dodal.Podle Ferjenčíka je na vině především kroužkování a podle jeho slov z 840 tisíc voličů, kteří dali koalici PirSTAN svůj hlas, kroužkovala Starosty asi pětina. Z toho prý nelze o síle Pirátů vyvozovat jasné závěry.Podle Ferjenčíka výsledek stranu stmelil i přesto, že v pirátských řadách zaznívají zklamané hlasy, které volební neúspěch přičítají současnému vedení, a někteří volají dokonce po odstoupení Ivana Bartoše z funkce stranického předsedy nebo po odchodu Pirátské strany do opozice.Ani jeden ze scénářů není ale podle Ferjenčíka na místě. „Ve chvíli, kdy Ivan Bartoš řekl v desítkách rozhovorů, že jdeme do vlády, bylo by neuctivé vůči voličům říct sbohem a šáteček, že nic dělat nebudeme,“ vysvětlil.Zástupci koalic Spolu a PirSTAN, kteří už od volebního víkendu veřejně ohlašují snahu vytvořit společnou vládu, přitom v úterý poprvé usedli k jednacímu stolu. Shodli se, že společnou koaliční smlouvu chtějí podepsat do 8. listopadu, o personálním obsazení ministerstev prý ale budou ještě jednat.Už předtím se začalo spekulovat, jak by si mohly strany resorty rozdělit. Podle Ferjenčíka ale fakt, že Piráti získali jen čtyři poslanecké mandáty zatímco Starostové 33 míst, rozhodně neznamená, že by měla mít Pirátská strana ve vládě slabší postavení.„Smlouva se STAN říká, že poměr vládních míst má být 2,25 ku jedné ve prospěch Pirátů, což je vzhledem k výsledku obtížně vyjednatelné. Smlouva taková je a smlouvy se mají držet, ale řekli jsme si, že budeme přiměřeně ambiciózní a rádi bychom měli rovné zastoupení a předpokládáme, že to Starostové budou respektovat,“ upřesnil končící pirátský poslanec.„Víme, že lidí, kteří vykroužkovali Starosty, byla velká menšina, takže si nemyslím, že na základě toho lze určit poměr sil, a proto chceme férové zastoupení, protože máme férovou koalici,“ dodal.Je pro stranu lepší, když půjde do vlády, nebo by voliče získala zpátky lépe, kdyby skončila v opozici? A přes které programové priority nepojede vlak?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu a Pirátů se Starosty vyjednávají o vytvoření společné vlády, do jejíhož čela se má postavit předseda ODS Petr Fiala. Jak bude vypadat?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS Marek Benda.Vznikající koalice bude mít v nové Sněmovně pohodlnou většinu sto osmi hlasů. Programově se ale strany liší a je otázka, jestli třeba pravicová ODS najde společnou řeč s Piráty, případně jak se dokáže pět uskupení dohodnout na rozdělení ministerských postů.Ačkoliv to vypadá, že o premiérovi je už jasno, o rozdělení ministerských křesel ve vládě se zatím teprve spekuluje. Podle všech indicií by koalice Spolu měla obsadit velkou část ministerstev a v souvislosti s kandidáty ODS se hovoří hlavně o ministerstvech financí nebo obrany. Jméno nejdéle sloužícího českého poslance Marka Bendy konkrétně zaznívá v souvislosti s předsedou Sněmovny nebo ministrem spravedlnosti. „Volby vyhrál Petr Fiala, je to můj předseda, a kam mě postaví, tam budu stát,“ komentoval spekulace v Ptám se já Benda. Dodal ale, že „právu a spravedlnosti do jisté míry rozumí.“Na rozdělování ministerstev je podle Bendy příliš brzy. Neumí si ovšem představit, že by ODS nezískala Ministerstvo financí. Je prý klíčové, aby premiér a šéf resortu financí byli z jedné strany a tahali za jeden provaz.Nejdéle sloužící český poslanec ovšem nevidí problém v tom, že by za pomyslný jeden provaz nemělo tahat všech pět stran, které aktuálně jednají o sestavení vlády. „Nejlepší období České republiky bylo v letech 1992 až 1996, kdy ve vládě seděly čtyři strany. Ono to není o počtech, ale o ochotě se domluvit,“ vysvětlil s tím, že si uvědomuje, že se nová vláda ocitá ve složité situaci. „Přicházíme trochu na palubu Titanicu, současná vláda vesele zpívala na palubě a do podpalubí už teklo. Nebude to jednoduchá mise, ale chuť a vůle v rámci Spolu je velká a já to čekám i ze strany Pirátů a STAN,“ dodal.Co je oproti předchozím volebním obdobím specifické, je fakt, že do povolební diskuze se výjimečně nezapojuje hlava státu. Miloš Zeman je totiž hospitalizovaný na jednotce intenzivní péče a ústavní činitelé kritizují, že chybí informace, zda bude prezident schopen svou funkci nadále vykonávat. I proto se rozhodl šéf Senátu Miloš Vystrčil požádat hradního kancléře Vratislava Mynáře o prognózu prezidentova stavu.„Zdá se mi, že co se kolem toho odehrává, je příliš hysterické. Dejme nějaký čas na to, aby se měl prezident republiky šanci uzdravit. Žádné jeho akty nejsou dnes nezbytně nutné,“ řekl Benda k faktu, že prezidentova součinnost je třeba až ve chvíli, kdy po ustavení Sněmovny bude třeba přijmout demisi vlády a jmenovat nového premiéra.Pokud by toho prezident nebyl schopen, může parlament na základě článku 66 Ústavy rozhodnout o přechodu jeho funkcí na premiéra a předsedu Sněmovny. Ta současná se ale v příštím týdnu rozpustí a musela by se v případě takového kroku vyjímečně sejít. To by ale podle Bendy byl naprostý omyl.„Když je starší pán v nemocnici, bez ohledu, je-li to prezident republiky, tak mi přijde neetické do nekonečna se v tom rýpat a rochnit, protože nás štve jeho kancelář,“ upozornil. Uznává ale, že jiné by bylo, pokud by situace pokračovala i za měsíc, až se poprvé sejdou noví poslanci.V jaké fázi jsou povolební vyjednávání a o které posty budou strany nejvíce bojovat? A kdy by měl parlament přistoupit k aktivaci článku 66 Ústavy?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zástupci politických stran, které obsadí příští Sněmovnu, jednají o možném povolebním uspořádání, ovšem bez klíčového hráče. Miloš Zeman zůstává od neděle na jednotce intenzivní péče. Co to znamená pro Česko?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Podle pondělního vyjádření mluvčí Ústřední vojenské nemocnice je zdravotní stav hlavy státu stabilizovaný. O tom, s jakou se lékaři potýkají diagnózou ale neinformovala. Sdílnější není ředitel ÚVN Miroslav Zavoral, ani pracovníci prezidentské kanceláře.Většina lídrů politických stran, které obsadí novou dolní komoru, žádá konkrétnější informace, aby bylo jasné, zda je stav Miloše Zemana vážný a jestli se vůbec dokáže vypořádat s povinnostmi, které z jeho funkce plynou. Zvlášť v tak politicky turbulentní době, kterou Česko zažívá po volbách.Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale minimálně v následujících několika týdnech Česko bez činnosti prezidenta obejde. „Bez prezidenta se neobejdeme až po ustavení nové Sněmovny. Prezident ji sice svolává, ale je zde pojistka, že se může sejít sama. Zde tedy není z ústavního hlediska tragédie, když nemáte akceschopného prezidenta,“ řekl Kysela. Problém je, že po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny vláda do rukou prezidenta podává demisi a ten ji pověřuje vládnutím do jmenování nové vlády. Třetí úkon prezidenta je jmenování nového premiéra.Pokud by prezident výkonu svých pravomocí nebyl schopen, byl by na tahu parlament - tedy aby obě komory přijaly usnesení, že prezidentovi ve výkonu funkce brání závažné důvody. Pak by přešly pravomoce na premiéra a předsedu Sněmovny. Senátoři a poslanci mohou hlasovat o odnětí prezidentských pravomocí na základě článku 66 Ústavy.A v jakém případě by k němu ale měl parlament přistoupit? „Na bezprostředním stavu prezidenta nezáleží, problém je, že neznáme prognózu. Pokud někdo řekne, že bude prezident ve vážném stavu hospitalizován týdny, je účelné to neodkládat,“ řekl Kysela s tím, že by se musela sejít buď současná sněmovna do 21. října nebo po 9. listopadu sněmovna nová.Pokud by prezident pravomoci nakonec zbaven byl, předseda sněmovny by byl „dvojjediný“ a mohl by pověřit premiéra ustanovením nové vlády, která by mohla ve třech pokusech žádat o důvěru poslanců.A jak vnímá Kysela způsob, jakým Hrad o prezidentově zdraví informuje? „Mně to připadá velice trapné, odpovídá to modelu kremelské informační politiky před rokem 1989. Ale nešokuje mě to, protože Kancelář prezidenta republiky se pokouší dlouhá léta vytvářet kolem prezidenta závoj a polostín, celý fenomén Hradu privatizovat a tvářit se, že nepodléhá zákonům lidským ani České republiky,“ dodal.Hrozí zemi Ústavní krize? A měl by proto Parlament jednat a oživit článek 66 Ústavy, na jehož základě senátoři a poslanci hlasují o odnětí prezidentských pravomocí?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO po osmi letech ztrácí šance na sestavení vlády. S 27,12 % a 72 mandáty je strana sice druhá, vítězná koalice Spolu s ním ale o vládě jednat nehodlá. Jaké má premiérovo hnutí vyhlídky?Hostem Ptám se já je hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko si v sobotu zvolilo novou Sněmovnu, probíhají první vyjednávání a čeká se, kdo bude sestavovat vládu. To vše ale v době, kdy je prezident republiky znovu hospitalizován. Jak to může ovlivnit sestavování vlády?Hostem Ptám se já byla senátorka za ODS Miroslava Němcová.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vyhrála letošní sněmovní volby nad hnutím ANO o 0,67 procenta. Tedy o 35 765 hlasů, což je nejméně v historii. Bude to stačit, aby vedla Česko? A jak si vedení země rozdělí její strany? Hostem Ptám se já byl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Úderem páteční druhé hodiny, kdy se otevřou volební místnosti, končí v Česku hektická doba, v níž se politici přetahují o podporu voličů. Jaký politický koktejl voliči pod vlivem těchto ingrediencí namíchají pro další čtyři roky? A kdo obsadí poslanecké lavice a Strakovu akademii?V podcastu Ptám se já jsme vám v minulých dvou týdnech nabídli předvolební rozhovory se zástupci všech stran, které mají reálnou šanci překonat potřebnou pětiprocentní hranici. Jak a jestli ji nakonec naplní, se rozhodne o tomto volební víkendu. A co budou ty hlavní věci, které mohou rozhodnout? Na to v Ptám se já odpovídal politolog Lubomír Kopeček.Podle něj i v letošní kampani silně zaznívala hesla varující před migranty, ačkoliv tento problém Česko reálně netrápí. „Oživení téhle záležitosti byla sázka na jistotu z hlediska Andreje Babiše, ale také sázka na něco, co se nakonec ukázalo mnohem méně efektivní, než to v červnu nebo červenci tohoto roku vypadalo,“ komentoval Kopeček.Bokem naopak zůstala témata, jako je klimatická změna nebo překvapivě celá pandemie covidu-19. Podle Kopečka nejen proto, že se Andreji Babišovi podařilo přerámovat kampaň na jiná témata, jako je právě migrace, zvyšování důchodů nebo výstavba nového onkologického centra. Ale jednoduše i proto, že voliči zapomínají. „Takže to není jen dílo marketérů ANO, ale i lidské paměti,“ vysvětlil.A dá se říci, že veřejnou diskuzi opravdu do značné míry kočíroval právě předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Minimálně do chvíle než ho – doslova v závěrečném finiši kampaně – zasáhl skandál s využíváním firem v daňových rájích – tzv. Pandora Papers. Podle Kopečka ale není snadné predikovat, do jaké míry kauza s volebními výsledky ANO zamává.„Ještě předtím, než kauza vyplavala, tak podpora ANO v průzkumech začala klesat. Takže je třeba do toho vlivu promítat i další věci – třeba debatu o zdražování nebo inflaci v Česku. To se podařilo využít třeba koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, pozn. red.) a udělat z toho před vypuknutím Pandora Papers číslo jedna v kampani,“ dodal expert s tím, že právě koalice Spolu je podle něj velkým překvapením předvolebních kampaní a z „otloukánka“ se může stát velmi silným hráčem voleb.Nejsou to ale jen hlasy voličů, které mohou po volbách zahýbat s děním v zemi. Velkou roli může hrát také prezident země, Miloš Zeman, který tvrdí, že sestavováním vlády nepověří nejsilnější koalici, ale vítěznou stranu. A v neděli večer má dokonce Zeman přijmout v Lánech lídra ANO, Andreje Babiše. Prý nikoliv na povolební jednání, ale neformální schůzku.„Miloš Zeman řekl svou preferenci tak jasně, že se na tom v sobotu večer asi nic nezmění. Předpokládám, že i kdyby ANO tyto volby nevyhrálo, budeme mít toho prvního, kdo bude pověřen sestavováním vlády, Andreje Babiše,“ komentoval Kopeček s tím, že si neumí představit, že by na tom volební výsledek něco změnil.Druhou věcí ale podle Kopečka je, že pokud se koalicím PirSTAN a Spolu podaří ve volbách uspět, i kdyby prezident Babiše sestavením vlády pověřil a premiérem jmenoval, pro finální podobu vlády to nemusí nic znamenat. A roli v tom bude hrát i prezidentovo zdraví: „Představa, že by se opakoval rok 2018, kde jsme měli půl roku vládu bez důvěry drženou jen prezidentem, je za daných okolností prezidentova zdravotního stavu neudržitelná,“ vysvětlil Kopeček.Role prezidenta podle něj tak bude v povolebním vyjednávání rozhodně méně aktivní, než asi i sám prezident očekával. „Pokud máme prezidenta, za kterým musí dorazit volební urna, tak to je dost bezprecedentní situace vypovídající o tom, jak aktivní jeho role bude. Tenhle signál je docela výmluvný,“ dodal politolog.Jak strany zvládly závěrečnou část kampaně? A jak mohou s výsledky voleb zamávat nerozhodnutí voliči?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V rámci předvolebního vysílání pořadu Ptám se já dostal každý ze zúčastněných lídrů za úkol položit otázku tomu, kdo ho ve studiu následující den vystřídá. Na co se ptali?Už v pondělí 27. září odstartovala na Seznam Zprávách v rámci podcastu Ptám se já série speciálních předvolebních rozhovorů. Moderátorky Marie Bastlová a Veronika Sedláčková postupně vyzpovídaly šestici lídrů politických stran a uskupení, které mají šanci nejvýrazněji promluvit do podoby příští vlády. Z nejvýraznějších hráčů nadcházejících voleb schází pouze zástupce SPD, která na pozvání redakce nereagovala.Jako první byl hostem předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta, který měl možnost položit otázku vicepremiérovi, ministrovi vnitra a šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi. „Mohl byste posluchačům pár slovy zhodnotit působení sociální demokracie na Ministerstvu vnitra?“ ptal se Šlachta a dodal, že vnímá působení ČSSD na ministerstvu za osm let jako devastující.Jan Hamáček pak svou otázku na Vojtěcha Filipa směřoval do zahraničí. Překvapuje ho totiž, že se lídr KSČM zastává běloruského režimu, a tak se předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa zeptal, co říká na to, že běloruský prezident Lukašenko je prvním státníkem, který organizovaně vozí do Evropy ilegální migranty.A co zajímalo Vojtěcha Filipa na lídrovi koalice Spolu a šéfovi ODS Petru Fialovi? Především to, jak kompatibilní je program koalice s programem Pirátů. Lídři obou koalic, které do voleb vstupují, se totiž v rozhovorech nechali slyšet, že jsou si navzájem logickým povolebním partnerem. A možná tak spolu dokonce budou skládat vládu.Program Pirátů proto zajímal i Petra Fialu, a proto se šéfa Pirátů Ivana Bartoše ptal, zda jeho strana náhodou nebude zpochybňovat členství ČR v NATO.Poslední otázka lídrů směřovala na jedničku pražské kandidátky hnutí ANO Patrika Nachera. Právě hnutí ANO je jedinou stranou, která do předvolebního vysílání pořadu Ptám se já neposlala svého předsedu. To zajímalo i Ivana Bartoše, který se Nachera neváhal zeptat, proč do debat, kde má být premiér ANO, posílá náhradníky.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Týden před volbami zahýbala hnutím ANO další kauza premiéra. A mimo to se Andrej Babiš nechal slyšet, že než být v opozici, raději v politice skončí. Jak to může zahýbat s hlasy voličů? A věří Babišovi jeho poslanci?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl lídr pražské kandidátky ANO Patrik Nacher.Pouhé dny před začátkem sněmovních voleb čeří politické vody hlavně kauza Pandora Papers, do které je podle zjištění Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů zapletený i český premiér Andrej Babiš. Na 600 žurnalistů ze skoro 120 zemí analyzovalo zhruba rok 12 milionů dokumentů uniklých ze 14 právních kanceláří poskytujících offshorové služby. Využít je měl i současný předseda české vlády k nákupu luxusních nemovitostí ve Francii.Ačkoliv se jednalo o velmi komplikovanou finanční operaci, popírá lídr ANO, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Postupně ale přidává informace, jako třeba tu, že do takzvaného auditu z roku 2017, na který se dosud odvolával, nezanesl všechny své tehdejší příjmy. Podle Jaroslava Faltýnka stojí za Babišem v kauze Pandora Papers i celý poslanecký klub. „Já jsem na klubu o tomhle nezaznamenal debatu, my se připravovali na jednání okolo Bečvy a zmrazování platů, ale je pravda, že jsem přišel pozdě,“ komentoval Nacher.Pražský lídr podle svých slov vidí celou situaci v širším kontextu. „Například v tom zákonném, tedy jestli to bylo protiprávní. A i podle textu, co jsem četl v Guardianu to nebylo v té době proti zákonu. Kontext časový zase je, že je to dvanáct let stará věc, která se vynoří pět dnů před volbami, což považuji za takovou náhodu, až mi to přijde zvláštní. Ale neříkám nic,“ bránil premiéra poslanec.„Připomíná mi to náhodné setkání Babiše juniora a Víta Klusáka na volební kampani, že si tam náhodou dali polévku,“ doplnil Nacher s tím, že funkční kontext je podle něj fakt, že se to stalo, když Andrej Babiš nebyl premiér. „Pro mě je důležité, jak se člověk chová v politice,“ vysvětlil.A podle Nachera je také jiná věc řídit před offshorové firmy společnost v Česku, než uskutečnit jeden konkrétní nákup. Dodal, že důvod k takové transakce může být třeba i ochrana soukromí.A není to jen kauza Pandora Papers, která by mohla poslance ANO překvapit. V rozhovoru pro Frekvenci 1 se totiž premiér nechal začátkem týdne slyšet, že než být v opozici, z politiky by raději odešel. „Já bych takhle neodpověděl. Kdybychom byli v opozici, práci poslance bych dělal úplně stejně, možná s přípravě větší s vervou a lehčí nohou, protože opoziční poslanec přece nemá takovou zodpovědnost a nemusí někdy hlasovat pro věci, které mu nejsou po vůli,“ řekl lídr pražské kandidátky ANO.Nacher se vyjádřil i faktu, že v se posledních dnech množí otazníky nad zdravím prezidenta Miloše Zemana. Souhlasí, že zdravotní stav hlavy státu je věc veřejná, ale podle něj ani u předchozích prezidentů nebylo pravidlem, že by se o jejich kondici informovalo „v přímém přenosu“.Jak kauza Pandora Papers ovlivní volby? A jsou slova premiéra o odchodu z politiky férová k jeho voličům?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých byla ještě začátkem roku favoritem voleb, v posledních měsících ale její podpora slábne. Do předvolebního klání vstupuje další kauza Andreje Babiše. Jak to může změnit výsledky voleb?Hostem Ptám se já byl předseda Pirátů a lídr společné koalice strany a hnutí STAN Ivan Bartoš.Pouhých pár dnů před volbami zveřejnil mezinárodní tým stovek novinářů informace o masivním přelévání značných finančních částek přes daňové ráje, čehož se obvykle využívá, pokud chce skutečný vlastník peněz utajit svou identitu. Mezi zvučnými jmény světové politiky, byznysu i celebrit se objevuje také jméno současného českého premiéra Andreje Babiše, který měl přes své offshorové firmy poslat téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře.A podle Bartoše kauza voličskými preferencemi určitě zahýbe. „Zvlášť v době, kdy má Česko problémy s rostoucími cenami nemovitostí, kdy chybí v rozpočtu peníze, právě proto, že končí v daňových rájích. A ukazuje se, že Andrej Babiš tady káže vodu z kaluže a sám pije francouzské víno,“ řekl. „Znovu se premiér objevuje na stránkách světových médií, a to je zase další ostuda. Doufám, že občané za pár dní tomuhle baronovi Prášilovi řeknou stop,“ dodal.Babiš se ale brání, že se nedopustil ničeho nezákonného, a tvrdí, že cílem je poškodit jeho osobně i vládní ANO. A podobně mluví i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která o Pandora Papers hovoří jako o další Kubiceho zprávě. Podle Bartoše se ale taková situace nedá porovnávat: „Kubiceho zpráva byla domácí zpráva, pár A4 nechaných na stole. Toto je práce 600 investigativců z celého světa,“ upozornil.A není to jen kauza Andreje Babiše, která může zahýbat s výsledky voleb. Voliči mají v rukou mocnou zbraň v podobě preferenčních hlasů, kterými mohou jednotlivé kandidáty přiblížit možnosti dostat se do Sněmovny. Na společných kandidátkách tak mohou jednotlivé osobnosti přeskočit i lídry kandidátky a připravit je o místo ve Sněmovně. Toho se ale prý Bartoš při volební spolupráci se STAN neobává a odmítá i úvahy, zda by neměl jako kandidát na pozici premiéra být za koalici PirSTAN postaven lídr Starostů a nezávislých Vít Rakušan.„Vítek Rakušan, když jsme na začátku jednali o té koalici, řekl, že by ho zajímalo Ministerstvo vnitra. Kandidátem na premiéra jsem já, na tom se nic nezměnilo a jenom proto, že to píší lidé na sociálních sítích, tak nevím, co bychom tím vyřešili. Jenom to, že Vítek nemá dredy?,“ bránil se Bartoš. Upozornil ovšem, že nemá rád „jájínkovské“: já chci být premiérem. Post premiéra prý nemá být cíl, ale prostředek, jak prosazovat program, který zlepší situaci Česka.A podle Bartoše se také jeví jako nejlogičtější povolební spolupráce koalice Pirátů s Starostů s koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Přiznává ale, že obě koalice mají významné programové rozdíly a bude třeba hledat průsečíky. „Problémy ČR jsou tak viditelné, že je třeba je řešit teď. Myslím, že se nebude moct hrát na levé, pravé, liberální, konzervativní. První rok se bude muset zamakat, aby se Česko dostalo z toho marastu, kam ho paní Schillerová i návrhem toho schodkového rozpočtu vede,“ dodal.Nebojí se Piráti, že je Starostové na kandidátkách přeskočí? A bude mít koalice trvání i po volbách? Jak může Babišův skandál ovlivnit výsledek blížících se voleb?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle posledních průzkumů je koalice Spolu dvojkou voleb těsně za hnutím ANO. Do předvolebního boje ale vstoupila kauza premiéra Babiše, který měl přes offshorové firmy vyvádět peníze. Pomůže to opozici vyhrát volby?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl předseda ODS Petr Fiala za koalici Spolu.Volby do Sněmovny, které začnou už tento pátek, by podle modelu společnosti Kantar v září vyhrálo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše se ziskem 24,5 procenta hlasů a těsně za ním by s 23 procenty skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 20,5 procenta Čechů. Podle průzkumu STEM by ale mohl být rozdíl mezi vítězným hnutím ANO a koalicí Spolu skoro šest procentních bodů a podle všeho je i necelý týden do voleb řada voličů stále nerozhodnutých.V posledních dnech předvolebního boje se ale objevuje další kauza týkající se premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Nejen Česká republika, ale i většina světových médií řeší aféru Pandora Papers, podle kterých měl Babiš přes své offshorové firmy poslat téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře včetně zámečku Bigaud.Premiér Babiš se na sociálních sítích brání slovy, že jde o snahu ovlivnit volby v Česku a stojí si za tím, že nic nezákonného neudělal. „To je něco naprosto nepřijatelného. Tady je premiér, který část své politické kariéry postavil na tom, že vykládá, jak bojuje proti korupci, různým nekalým praktikám, zaklekává tady na lidi… A tady se v mezinárodní kauze ukáže, že lidem neříkal pravdu a že jsou tam velmi podivné okolnosti,“ komentoval v rozhovoru Fiala s tím, že kauzy, které má kolem sebe Andrej Babiš a hnutí ANO by v zahraničí nikdy nikdo nepřežil.Podle něj je teď na premiérovi, aby situaci vysvětlil. Dodává ale, že Babišovy kauzy nejsou důvod, proč ho nevolit. „Je to to, že on za osm let nedokázal nic posunout dopředu. On je špatný manažer a to je ten problém,“ vysvětlil Fiala.I přestože by podle posledních výsledků současná parlamentní opozice mohla ve Sněmovně získat většinu, prezident Zeman už dříve zopakoval, že sestavováním vlády pověří nejsilnější stranu, nikoliv koalici. A podle průzkumů by jí mohlo být právě Babišovo ANO.Počítá vůbec s takovým scénářem opozice? „V naší demokracii nevyhrává jedna strana, musí se sestavit koaliční vláda. A vláda se musí opírat o většinu v Poslanecké sněmovně. A to je pravidlo, ne něco, co se dá měnit podle výkladu,“ vysvětlil Fiala s tím, že věří, že prezident bude výsledek voleb respektovat a změní svůj názor.Pokud ale koalice nebudou mít dost hlasů, má šéf ODS o další vládě jasno. „Nalejme si čistého vína. Není to tak, že pokud vyhraje Andrej Babiš a koalice Spolu nebude mít dost hlasů, aby s další koalicí sestavila vládu, že se to začne nějak řešit. Nezačne, v tu chvíli Andrej Babiš sestaví vládu s Okamurou a komunisty a je vymalováno, tak to prostě je,“ dodal.Může kauza premiéra pomoci opozici v zisku dalších volebních hlasů? A nemá premiér pravdu, když kritizuje opoziční koalice, že se přespříliš věnují tématu Antibabiš? A s kým si umí Fiala představit povolební spolupráci?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Komunisté nechyběli zatím v žádném tuzemském porevolučním Parlamentu, letos se to ale může změnit. V předvolebních průzkumech se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro získání křesel ve Sněmovně. Kde se stala chyba?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl předseda KSČM Vojtěch Filip.Žádná strana neovlivnila moderní historii samostatné republiky jako komunisté. Zemi vedli silou od konce čtyřicátých do závěru osmdesátých let a součástí politického koloritu zůstali i v posledních třech dekádách demokratického vývoje. Teď ale ztrácejí dech.Průzkumy veřejného mínění nechávají KSČM na pochybách, jestli za týden vůbec překročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. „Je to dáno zejména tím, kolik politických stran se zhlédlo v sociálních programech. Každý něco nabízí, ale strany nejsou ochotny nést odpovědnost. Viděli jsme to i v době pandemie, kdy i pravicové strany vymýšlely sociální programy, ale nebyly schopny zvednout ruku pro rozpočet, který by mohl být deficitnější, než byl,“ vysvětloval Filip.Nabízí se i otázka, jestli KSČM neškodí tolerance vlády hnutí ANO Andreje Babiše, díky které ale získala strana značný politický vliv, navzdory zatím nejslabšímu výsledku v minulých sněmovních volbách. V tom ale minimálně předseda komunistů problém nevidí. „KSČM uzavírá dohodu o toleranci s vítězi voleb, ne s Andrejem Babišem. S kým bychom uzavírali smlouvu? S tím, kdo s námi komunikovat nechtějí a vymezují se? Tak jednáme s těmi, kdo s námi chtějí jednat a chtějí jednat ve prospěch občanů ČR,“ bránil se a zdůraznil, že pokud získá premiér Andrej Babiš znovuzvolením do Sněmovny poslaneckou imunitu, platí, že KSČM podpoří jeho opětovné vydání k trestnímu stíhání.Předseda KSČM navíc dodal, že pokud by strana vládu ANO s ČSSD nepodpořila, „riskujeme, že tu nebude vládnout vítěz voleb, ale pan Fiala s panem Kalouskem.“A nevadí komunistické straně ani fakt, že podporovala vládu, jejíž rozhodnutí při zvládání pandemie covidu vedla k tisícům zbytečných úmrtí? Filip se brání, že byla KSČM už od začátku proti působení Adama Vojtěcha v čele ministerstva zdravotnictví a v únoru roku 2021 zamezila prodlužování nouzového stavu. „My jsme jednorázově zvedli ruku pro podporu vlády a pak jsme ji tolerovali, tohle jsme vládě netolerovali a byli to hejtmani jiných stran, kteří škemrali u vlády, aby nemuseli nést zodpovědnost. Nehlasovali jsme ani pro pandemický zákon, protože ho považujeme za paskvil, ať si nesou zodpovědnosti ti, kteří ho schválili,“ vysvětlil.Uškodila KSČM tolerance kabinetu vedeného miliardářem? Nebo voličů komunistů časem přirozeně ubývá? A je na vině sám předseda strany?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Takovou situaci jako před letošními sněmovními volbami ČSSD nepamatuje. I když její lídři nešetří sebevědomím, straně poprvé reálně hrozí, že vypadne z Poslanecké sněmovny. Co stojí za pádem strany? Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.ČSSD se v posledních týdnech kampaně pohybuje na hranici volitelnosti, například poslední průzkum agentury Kantar straně k září 2021 přisuzuje jen 4,5 procenta. A proto se množí spekulace, zda zástupci sociální demokracie minimálně na následující čtyři roky nezmizí z poslaneckých lavic.Strana se přitom snaží v poslední týdnech oživit kampaň hlavně přes ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a jejího spolupracovníka Matěje Stropnického. Sám předseda Jan Hamáček pak ve volebním klipu přiznává, že jsme si prošli dobou temna a zítřky nebudou jen úspěšné, ale ČSSD bude bojovat za základní jistoty pro všechny. „Důchod přijde včas, u doktora neplatíme, sanitka přijede vždycky, policie a hasiči taky,“ slibuje Hamáček v klipu a dodává, že politika není o síle a moci, ale o umění vyjednávat a stát si za svým.Během let vlády s Andrejem Babišem si přitom Jan Hamáček vysloužil nespočet posměšků za to, jak slabě mu oponoval a vzdoroval. Sám si stavěl čáry a hranice, které měly být nepřekonatelné pro další vládní spolupráci.Poslední ukázka bylo hlasování o rozpočtu, který ČSSD před pár dny nepodpořila. To by za normálních okolností byl důvod pro odchod z vlády, ale podle všeho to mezi sociálními demokraty zatím nevzbudilo žádný velký rozruch.Jak silným koaličním partnerem ČSSD ve vládě Andreje Babiše byla? A s kým si umí představit spolupráci po volbách? Cítí ČSSD zodpovědnost za stav Česka po pandemii a jak by chtěla situaci změnit? Poslechněte si celý rozhovor!🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politické strany vytahují v poslední fázi kampaně těžké zbraně a snaží se na poslední chvíli ulovit nerozhodnuté voliče nebo je přebrat konkurenci. Může se jim to podařit?Hostem Ptám se já byl marketingový expert Vilém Rubeš.To, že letošní kampaň útočí někdy až nevybíravě na emoce voličů, dosvědčuje například předvolební klip hnutí ANO premiéra Babiše, ve kterém naznačuje, že by opozice mohla snižovat důchody, „vítat“ migranty, rušit auta nebo trestat úspěšné.Sám premiér pak na svém twitterovém účtu například „varuje“, že jestli se do vlády dostane opozice, cizinci připraví o peníze seniory nebo zaberou chalupy a chaty starousedlíků. Reálné problémy jako zdražování nebo dopady klimatické změny zůstávají stranou pozornosti. „Rozhodli se, že tu mají nějakou slabinu. Najednou přechází ze situace, kdy lídr, který marketingově udával směr a hovořil hodně o sobě, začal strašit jinými. Je to najednou strašidelný ústup a pravděpodobně se něčeho bojí. Asi se skutečně dramaticky bojí Pirátů,“ komentuje Rubeš.Ve svém klipu Babiš útočí hlavně na koalici Pirátů a Starostů a nezávislých, která byla v posledních měsících kritizována za to, že minimálně rozjezd své kampaně úplně nezvládla. A že by nejen Piráti se STAN, ale i koalice SPOLU ještě měli něco předvést, souhlasí i Rubeš. „Ještě to dohnat mohou, ale jestli je čím,“ pokračoval s tím, že se u obou koalic zatím neobjevil „wow efekt“, který by mohl na nerozhodnuté voliče dostatečně zapůsobit.Rubeš ale přiznal, že kdo zaznamenal znatelnou změnu ve svém mediálním vystupování, je předseda ODS Petr Fiala. „Před pár lety bych na něj nevsadil ani zlámaný groš, že z něj byl dobrý řečník, který dokáže strhnout. Zřejmě tam byla fáze školení a příprav a evidentně je toho schopen,“ zhodnotil lídra koalice SPOLU.Co podle Rubeše ale nepůsobí věrohodně je pořad ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a dvojky pražské kandidátky ČSSD Matěje Stropnického Hustá dvojka, kde vysvětlují, co v politice na rozdíl od jiných stran nedopustí, nebo naopak, co by chtěli prosadit.„Je vždycky zajímavé, že někdo, kdo sedí na ministerstvu tři roky a splývá s nátěrem na zdi, pak v roce před volbami vyrazí mezi lidi, důsledně tepe nešvary a stane se s z něj velký zastánce pořádků,“ narážel Rubeš mimo jiné i na zátahy ministryně proti nedodržování zákoníku práce. Podle něj ale náhlá změna Maláčové nemusí nutně přinést kýžené ovoce. „Maláčová, co se přetvoří v levicovou rebelku, je vnímána spíše komicky než dojmem, že by se politicky probudila,“ dodal expert.Drtí vládní strany v kampaních opozici? A kde by měli jednotlivé strany ve svých kampaních zabrat?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva týdny, politické strany vstoupily do horké fáze kampaní a bojují o každý hlas. Mezi těmi, které se drží těsně pod hranicí pěti procent, je i Přísaha Roberta Šlachty. Jak ji chce překonat?Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.Podle posledního volebního modelu agentury Kantar vede ANO, oproti srpnovým číslům si ale pohoršilo o tři procentní body. Druhá koalice Spolu tak zaostává za vládní stranou o necelé dva procentní body. Obliba klesá podle zmiňovaného modelu i hnutí Přísaha, které by se čtyřmi procenty zůstalo mimo Parlament.Podle Šlachty ale zatím není nic ztraceno. „Jsme čtrnáct dní před volbami, na preference se už dívat nedá. Jedna agentura nám minulý týden dávala 6 %, jiná 4 %, jiná dvě, ale nejlepším průzkumem budou dny 8. a 9. října a potom uvidíme,“ řekl v rozhovoru.„Že bychom teď měli finanční prostředky na zmrzlinu, nebo byli schopni rozdávat koblihy nebo plnit letní kina, to určitě nemáme a je to hodně o financích,“ dodal.Bývalý elitní detektiv a šéf protimafiánského policejního útvaru je se svým hnutím ve volbách nováčkem. Ve svém programu klade důraz na právní stát, ochranu slabých proti mocným nebo veřejných peněz. Není z něj ale vždy jasné, jak by hnutí chtělo svých cílů dosáhnout. Podle Šlachty to ale v mnohých případech bude na debatě sněmovních stran: „Třeba důchodová reforma je tady jako nadávka třicet let. Ta ale nemůže být otázka jedné strany, je třeba se na ní domluvit napříč. My jsme tedy řekli body, se kterými jdeme do vyjednávaní, a na zbytku jsme schopni se domlouvat,“ vysvětlil.A podobně nahlíží Šlachta i na povolební spolupráci: „My nejedeme antikampaň vůči nikomu. Jedeme svůj program a je pro nás důležité nevykopávat příkopy. Abychom tam po 10. říjnu neseděli, neškrabali se na hlavě a neříkali si: S tebou nemluvím. Když vidíte ty vztahy na těch debatách, tak to je docela bizár,“ pokračoval s tím, že v povolebním vyjednávání nepůjde o to, že by Přísaha musela mířit do vlády.Zatímco k povolební spolupráci je Šlachta otevřený, tvrdě si jeho hnutí brání, kdo za něj může kandidovat – nebo to alespoň tvrdilo. Na jeho kandidáty měla čekat přísná prověrka, a i přesto se na pražské listině objevili dva kandidáti, kteří nebyli schopni doložit čisté lustrační osvědčení.Podle Šlachty šlo ale o dobrovolníky, nikoliv členy Přísahy, které strana na kandidátku přijala jen na základě čestného prohlášení. „Lidé jsou jako kinder vajíčko. Něčím si za třicet nebo čtyřicet let prošli, my se maximálně snažíme zjistit čím, a pokud uvedou něco jiného, okamžitě to řeším,“ vysvětlil.Jaký má Šlachta plán, jak přesvědčit nerozhodnuté voliče? A kde plánuje brát peníze na předvolební sliby ze svého programu? S kým si umí představit povolební spolupráci a jak by vůbec řešil otázky, se kterými si současná vláda příliš neporadila?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku je naočkovaná více než polovina obyvatel, na kolektivní imunitu to ale nestačí a navíc jsou stovky tisíc neočkovaných mezi těmi nejrizikovějšími – seniory. Kde je chyba?Hostem Ptám se já byl ředitel Společnosti Podané ruce a někdejší vládní protidrogový koordinátor, který kandiduje v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU, Jindřich Vobořil.Dosavadní způsob vakcinace proti covidu, včetně jejího financování, je třeba změnit, vyzývá českou vládu Společnost Podané ruce. Ta se dlouhodobě věnuje prevenci a léčbě závislostí a během pandemie se soustředí na pomoc při vakcinaci a testování hlavně tam, kde k nim lidé nemají snadný přístup. A to společně s dalšími neziskovými organizacemi.Podle Vobořila by se Česko mělo inspirovat v Rakousku, kde se očkování namísto zdravotního pojištění financuje ze státního rozpočtu a na starost ho mají kraje a statutární města. Ta pak spolupracující s různými organizacemi i lékaři a vakcíny se tak snadněji dostanou k lidem. „U nás se ale nemocnicím nevyplatí jezdit do každé malé vesnice,“ vysvětloval v rozhovoru Vobořil.Ten tvrdí, že pokračovaní fungování velkokapacitních očkovacích center i v říjnu, tak jak oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, rozhodně nebrání. Problém ale podle Vobořila jsou právě malé obce, kde může být proočkovanost oproti velkým městům až o desítky procent nižší. A právě tam mohou vznikat lokální ohniska epidemie.„Jsou vesnice, kde je jenom třicetiprocentní proočkovanost. Tam zabrala dezinformační kampaň, protože vládní kampaň neměla sílu ji přebít. A tak to bude, dokud se tam nedojede a nebude čas a prostor, aby tam lékař s těmi lidmi třeba promluvil,“ upřesňoval Vobořil s tím, že to právě umožňují mobilní očkovací týmy, kterým podpora státu chybí.Podle Vobořila se přitom neziskové organizace obávají si o podporu říci kvůli možné kritice, že se jen snaží „sahat“ na peníze státu. Jenže podle něj právě ony jako jediné zajišťují očkování tam, kde by se jiným z ekonomických důvodů očkování nevyplatilo, ale kde je potřeba. „My na očkování nemáme ani desetník, máme jenom ztráty. Dělali jsme i imobilní pacienty, za kterými nechce nikdo jet. Řešíme tady sice pandemii, ale ne jednotlivé lidi, kteří mohou zemřít,“ dodal.V Česku dokončilo kompletní očkování kolem šesti milionů lidí a ke kýženým zhruba 70 % máme ještě daleko. Podle twitterového účtu Očkujeme v ČR jich dosáhneme až v září příštího roku.A kromě menších obcí podle šéfa Společnosti Podané ruce stát často zapomíná i na cizince, kteří o očkování stojí, ale pro vakcínu si mohou dojít jen do několika nemocnic. „Cizinci za námi pak chodí a my je třeba i nakonec naočkujeme zadarmo. Ministerstvo po nás ale pak vymáhá peníze za vakcínu. My to zaplatíme, ale ty lidi přece nemůžeme vyhánět,“ bránil činnost neziskových organizací.Měl by stát poslat víc peněz na mobilní očkovací týmy? A kde udělala vláda v plánech na očkování chybu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí vysoká inflace, lidem se znehodnocují úspory a roste nervozita. A na Českou národní banku tlačí i vláda, aby nezvyšovala úrokovou sazbu. ČNB ale vzkazuje: jsme nezávislí a sazbu zvýšíme. Jak tedy chránit peníze? Hostem Ptám se já je ekonom Deloitte David Marek.V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Zatímco podle průzkumu Banky Creditas dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová spustili nebývalý tlak na Českou národní banku, aby nezvyšovala úrokové sazby. Prý aby se nezvyšovalo financování státního dluhu, nebo lidem hypotéky.ČNB ale podle všeho neposlechne a aby sílící inflaci zkrotila, pravděpodobně zvýší sazby až o půl procenta. „Ani to nebude stačit. Do konce roku by ČNB mohla zvýšit úroky na každém zasedání, jedno je v listopadu a další prosinci. Na konci roku bychom mohli být o jeden procentní bod výše a v roce 2022 to bude asi pokračovat,“ vysvětlil situaci Marek.Podle něj nedává žádný smysl, aby se sazby nezvyšovaly. A tlaku politiků prý nerozumí. „Vždy platila gentlemanská dohoda, že fiskální a měnová politika navzájem neovlivňují, nehází si klacky pod nohy a nekomentují své vlastní kroky,“ kritizuje vládní představitele. A podle něj je důvodem jejich tlaku to, že se jim zvyšování úrokových sazeb jednoduše politicky nehodí.„Vy chcete co nejlepší ekonomické výsledky a co nejnižší nezaměstnanost, abyste ukázali, že se za vaší éry ekonomice dařilo co nejlépe. Pokud vám do toho přijde centrální banka, která chce trochu zpomalit ten hospodářský růst, tak je to politicky méně příznivé,“ upřesnil.A kde všude se vyšší sazby projeví? Lidé budou mít dražší půjčky a hypotéky a to by je mělo částečně odradit od toho, aby si je v takovém objemu brali. Právě tím by se mohlo ČNB podařit inflaci částečně snížit. A podle Makra dokonce kdo si nevzal hypotéku doposud, možná udělal chybu. „Záleží kolik máte vlastních prostředků a jak naléhavou potřebu na vlastní bydlení. Pokud ale vezmeme v potaz i zvyšující se ceny stavebního materiálu, který se promítne i do cen nemovistostí. Řekl bych, že na to, vzít si hypotéku, je trochu pozdě,“ dodal ovšem s tím, že Češi si v porovnání s jinými státy potvrdí na vlastní bydlení až přespříliš.Kdy se dostane inflace pod kontrolu? A dá se čekat brzké zlevnění některých komodit? Které ceny už dolů nepůjdou?Tlačí premiér na Českou národní banku (ČNB) kvůli lidem, nebo kvůli Agrofertu? A měla by vládu ČNB poslechnout? Kdy se dostane inflace pod kontrolu? Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Markem v dnešní epizodě Ptám se já.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Parlamentní většinu po ruských volbách opět třímá v rukou Jednotné Rusko. Ani průzkumy ale straně takový úspěch nepřisuzovaly, volby zato provázely mnohačetné podvody. Jak číst výsledky? V Ptám se já odpovídal bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.Po sečtení většiny hlasů ruských voličů po víkendových volbách získalo Jednotné Rusko, strana jednoznačně spojená s Vladimirem Putinem a Kremlem, přibližně padesát procent hlasů a tedy i dvoutřetinovou ústavní většinu v ruském parlamentu. Svou pozici uhájila i za pomoci manipulací a podvodů s hlasy, jak dokládají mnohá videa šířená po internetu.„Podle toho, co vím, tak alespoň ti, kteří se věnují vývoji v Rusku, říkají, že taková míra podvodovosti jako při těchto volbách v Rusku ještě nebyla,“ komentoval Kolář.Fígle a šachy nejsou podle exdiplomata při ruských volbách nic výjimečného, upozornil ale, že premiéru měl například případ, kdy Kreml nasadil do voleb falešné dvojníky. Petrohradský opoziční politik Boris Višněvskij se tak na hlasovacím lístku objevil dokonce třikrát - tedy on a dva fyzicky podobní muži se změněnými jmény, kteří měli voliče zmást tak, aby Višněvskij nedostal hlasy. „Cíl je zmást voliče a nedopustit, aby ten Kremlem naplánovaný výsledek nebyl dosažen,“ dodal Kolář.A Putinův režim se nadále drží svých výsledků i silou. Neváhá tvrdě pronásledovat nejen politickou opozici, ale i nezávislá média a neziskové organizace. Například nejznámější opozičník, Alexej Navalnyj, který přežil útok novičokem, si odpykává několikaletý trest vězení. Strany, které se vedle Jednotného Ruska dostaly do Dumy, jsou navíc podle Koláře od faktické opozice daleko. A ta demokratická podle něj šanci zasáhnout do politického dění nemá.„Ne teď a ještě tomu tak dlouhou dobu bude. Putinovský režim sofistikovaně utahuje šrouby, likviduje postupně všechny náznaky odporu. Je to vidět i v mediální sféře. Rusko se stává těžkou autokracií, kde opozice moc prostoru nemá. Je to ale na jednu stranu její vlastní vina, protože demokratická opozice je roztříštěná a nedokáže se spojovat,“ vysvětlil.Na jistou změnu ve společnosti ukazuje fakt, že předvolební průzkumy například od nezávislého centra Levada Jednotnému Rusku připisovaly kolem 27 procent hlasů oproti dosaženým padesáti. Volební účast navíc byla jen 40 procent.Rozdíl mezi průzkumy a reálným výsledkem i nízká volení účast je podle Koláře nejen dalším důkazem volebních podvodů, ale i jisté únavy Rusů z Putinova režimu. „Duma v tom ale žádnou velkou roli nehraje, protože dává jen pomyslná razítka na rozhodnutí prezidenta Putina,“ dodal.Připravuje se Vladimir Putin už teď na další prodloužení svého mandátu v prezidentském křesle? A jak nebezpečné je Rusko pro současný demokratický svět, včetně Česka? Poslechněte si celý rozhovor v dnešní epizodě Ptám se já!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to rok od chvíle, co poničila otrava biotop na 40 kilometrech řeky Bečvy. Mimořádná komise poslanců začala událost vyšetřovat a v pondělí představila své závěry. Jaké jsou?Hostem Ptám se já je zpravodaj vyšetřovací komise k Bečvě poslanec Petr Gazdík (STAN).Přesně rok po velké ekologické havárii, která zasáhla řeku Bečvu, zveřejňuje sněmovní vyšetřovací komise shrnutí svého několikaměsíčního pátrání. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že dosavadní šetření kauzy doprovází několik závažných pochybení. „Je to fatální šlendrián, tak fatální, že by se dalo říct, že by to mohl být i záměr,“ popsal závěry komise Gazdík.Podle Gazdíka je chyb rovnou několik –⁠ oznámení času nehody se liší mezi městským úřadem ve Valašském Meziříčí a údaji policie. Starosta obce následně pochybil tím, že nesvolal krizový štáb a neoznámil stav nebezpečí. A podle zprávy chybí i potřebné vzorky z okolí firmy Deza patřící do svěřenského fondu předsedy vlády, která se objevila mezi podezřelými. Policie zatím vyšetřuje společnost Energoaqua, která svou vinu popírá a žádá Krajské státní zastupitelství v Ostravě o přezkum.I Gazdíka překvapuje, že se policie vydala pouze jednou vyšetřovací cestou: „Jako starosta obce a správce kanalizace jsem musel řešit každou výusť –⁠ odkud a kam vede –⁠ a podávat pravidelná měření. Pod chemičkou, jako je Deza, která pracuje s takovými jedy, je asi šest dalších výustí, u kterých nikdo neví, co tam teče a kam. Jsou tam výustě, které byly po té havárii úplně vybělené od nějaké chemické látky. Z areálu Dezy jít můžou, ale bohužel policie touto cestou zatím vůbec nešla,“ vysvětlil Gazdík.Pro přijetí dokumentu hlasovala vyšetřovací komise skoro jednomyslně a vzápětí požádala předsedu dolní komory Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Proti se ozval premiér Andrej Babiš, který poslance obvinil, že chtějí rozhodovat místo orgánů činných v trestním řízení.„Když mám ve svěřenském fondu fabriku a jsem premiér a stane se taková katastrofa, tak se od začátku snažím otevřít všechny dveře a okna a ukázat: U nás to být nemohlo,“ brání se slovům premiéra Gazdík.Kdo a proč nezvládl vyšetřování otravy Bečvy? A je možné ještě zjistit, kdo havárii zavinil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tlak mediálních rad i kritika z Hradu. Veřejnoprávní média nezažívají lehké měsíce. Jak to ovlivňuje práci redaktorů?Hostem Ptám se já je moderátor České televize Václav Moravec.Veřejnoprávní média čelí tlaku ze strany některých členů a členek mediálních rad i politiků. Příkladem je trestní oznámení členky Rady ČT a kandidátky za Volný blok Hany Lipovské na generálního ředitele veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.Státní zastupitelství tento týden ale sdělilo, že se jím nebude zabývat, protože nic nenasvědčuje spáchání trestného činu. A o odvolání Hany Lipovské z místa radní v pátek (kvůli jejím politickým aktivitám) rozhoduje Poslanecká sněmovna.Výhrady míří ovšem i proti konkrétním novinářům. Své o tom ví právě moderátor České televize Václav Moravec, o kterém nedávno napsal prezidentův kancléř Vratislav Mynář v dopise generálnímu řediteli televize Petru Dvořákovi, že „ve svém pořadu zneužívá veřejnoprávní vysílání pro šíření dezinformací“.Jak tyto ataky ovlivňují média i lidi, kteří v nich pracují?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš na sebe opět strhnul pozornost. Kauza s brožurou o prevenci rakoviny, kterou měly před volbami rozesílat zdravotní pojišťovny, včera rozhýbala Sněmovnu. Co na to říkají jeho straníci?Hostem Ptám se já byl poslanec ANO a člen dozorčí rady VZP Julius Špičák.Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP měla začít rozesílat svým klientům brožuru, která je součástí kampaně prevence proti onkologickým onemocněním. Na jejím začátku a na konci se prezentují jako bojovníci proti rakovině také premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za hnutí ANO). Opozice proto spustila obrovskou vlnu kritiky, že jde o nepřijatelnou předvolební podporu hnutí ANO, navíc za veřejné peníze.Andrej Babiš v reakci na kritiku proto okamžitě zareagoval a na Twitteru uvedl, že pokud se opoziční politici tolik bojí, pak pojišťovny brožuru rozešlou až po volbách. I podle poslance Špičáka není kritika vůbec namístě.„Premiér se vždy zajímal o zdravotnictví, vždy se zajímal o onkologii, tak je podle mě v pořádku, když je v brožuře jako supervýznamná osobnost,“ řekl s tím, že mohl přijít Jaromír Jágr, ale přišel Andrej Babiš.Podle Špičáka na tom navíc Česko v prevenci rakoviny není vůbec dobře, a proto by se měla jakákoliv iniciativa počítat. Náklady na kampaň jsou navíc podle něj v porovnání s těmi na léčbu zanedbatelné: „Ta brožura je opravdu chytlavá, je dobře udělaná. Já si myslím, že je to v pořádku,“ dodal poslanec premiérova hnutí.Špičák dokonce dodal, že sám v minulosti žádal premiéra o pomoc s nákupem onkologického přístroje, a to ještě v době, kdy byl Babiš šéfem Agrofertu. To je podle něj důkazem, jak silný má současný premiér vztah ke zdravotnictví. „Opoziční politici se léčbě rakoviny věnují jen, pokud jsou lékaři. Z nelékařů si ale na nikoho nevzpomínám, že by se někdo z vrcholných politiků tak systematicky věnoval zdravotnictví jako současný premiér. Za tím si stojím,“ dodal Špičák.Poslanci ANO se nelíbí rovněž kritika, že vláda nezvládla situaci minulý podzim a se zavedením opatření se otálelo kvůli volbám. Podle něj byl problém spíše v tom, že chyběl jasný koncept, jak se se šířením epidemie popasovat, a také silná autorita, která by ho vyložila. Že by se situace z loňska opakovala, se ale nebojí. „Věřím tomu, že nárůst hospitalizací a úmrtí významný nebude. Může být nárůst pozitivity,“ dodal.Je načasování rozeslání brožury opravdu náhodné? A jak vnímají Babišovi poslanci kritiku kampaně ANO?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].