Ptám se já, Marie Bastlová

Koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ovládla v komunálních volbách hlavní město. Za sebou nechala hnutí ANO a Piráty, kteří poslední čtyři roky v čele metropole stáli. Co Prahu pod vedením Spolu čeká? A zafunguje znovu spojení ODS a TOP 09?Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda (ODS).Praha bude mít nejspíš brzy nového primátora. V komunálních volbách totiž Piráty v čele se Zdeňkem Hřibem smetla kandidátka kopírující vládní spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v čele s Bohuslavem Svobodou, který v čele hlavního města stál už mezi lety 2010–2013.Přestože Svobodu tehdy svrhla koaliční TOP 09, vypadá to, že spojení, které dostalo druhou šanci, směřuje k úspěchu. Otázkou ale je, jaké další partnery si koalice Spolu v Praze přizve k vládnutí.Svoboda už dříve řekl, že v čele hlavního města by stál s kýmkoliv, s kým se shodne na programových prioritách. Rovnou ale upřesnil, že například s hnutím ANO dle něj Spolu nemá takřka nic společného.Co ale exprimátor Svoboda nevyloučil, je možnost, že bude primátorský post dělat na plný úvazek. Lídr pražské kandidátky Spolu je totiž aktivním poslancem a mnohokrát zopakoval, že v souběhu funkcí primátora a člena Sněmovny nevidí problém. Naopak by to podle něj byla pro Prahu výhoda.Stane se Svoboda primátorem, nebo ho může nahradit jiný kandidát? A má už jasno v tom, s kým bude v Praze vládnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřily?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle posledních předvolebních průzkumů má k vítězství v komunálních volbách v Praze nejblíže koalice Spolu, která kopíruje vládní svazek ODS, TOP 09 a lidovců. Podaří se jí v Praze porazit Piráty? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).Podle posledních průzkumů to vypadá, že komunální volby v Praze zkopírují úspěch těch stran, které se podílí na současné vládě. Nejblíže k vítězství má dle průzkumů nakročeno koalice Spolu - ovšem bez Pirátů, kteří se snaží na radnici udržet své želízko v ohni, primátora Zdeňka Hřiba.Oba uchazeče o vedení města ale pojí stín nedávné kauzy Dozimetr, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali například i chod největší městské firmy - pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými je dnes již bývalý náměstek Zdeňka Hřiba Petr Hlubuček (STAN) nebo lobbista Michal Redl. Na něj má zase prokazatelné vazby dvojka pražské kandidátky Spolu, europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.Pokud by Spolu ve volbách uspělo, šéf její kandidátky Bohuslav Svoboda v primátorském křesle nestanuj poprvé - Prahu řídil mezi lety 2010-2013 a jeho primátorství tehdy skončilo právě na základě rozhodnutí partnerské TOP 09. I přesto to vypadá, že tohle staronové spojení dostane v čele Prahy znovu šanci.Jaké recepty pro Prahu nabízí pražská koalice Spolu? A jak Bohuslav Svoboda reflektuje své dosavadní působení v čele města? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl ruský prezident a vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat 300 tisíc rezervistů. Co to znamená pro boje na Ukrajině? A jak by měla zareagovat Evropa?Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat především vojáků v záloze. „Naléhavé rozhodnutí“ prý ruský prezident přijal, aby Rusko ochránilo lidi v „osvobozených zemích“. Západ podle Putina ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem – a jeho snahou je prý oslabit, rozdělit a zničit Rusko.Podle řady expertů je vyhlášení mobilizace přiznáním, že se situace na Ukrajině pro Rusko nevyvíjí dobře. A slovy české ministryně obrany Jany Černochové ruský prezident uznal prohru.Projev prezidenta Putina k národu bude mít pravděpodobně i další nezamýšlený výsledek - podle britské BBC lze čekat, že řada Rusů bude kvůli vyhlášení mobilizace chtít co nejrychleji opustit zemi. A prudce se propadl i ruský akciový trh.Co lze od Ruska v nejbližších týdnech čekat? A co znamená mobilizace pro Ukrajinu i svět?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prahu čeká lítý boj o primátorské křeslo. Současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem podle předvolebních průzkumů zatím ztrácí na koalici Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou. Čím chce Hřib voliče přesvědčit? A umí si představit povolební spolupráci se Spolu, které kritizuje?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Piráti mají pomalu za sebou čtyřletou vládu nad Prahou. Její současný primátor Zdeněk Hřib dokázal po letech udržet jednotnou radniční koalici, odstartoval desítky let očekávanou stavbu metra D, pustil se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu.Jenže jeho vládou otřásla zvláště korupční kauza Dozimetr, ve které jako obviněný figuruje Hřibův bývalý náměstek Petr Hlubuček a největší městská firma, dopravní podnik. Akce, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří dle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku, ale zasahuje i hlavní soky současné magistrátní koalice. Dvojkou pražské kandidátky Spolu, totiž nadále zůstává pražský lídr TOP 09 Jiří Pospíšil, který měl prokazatelné vazby na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Michala Redla.Vedle Dozimetru, který pražskou politikou otřásl od základů, ale stojí rozvoj města, který podle kritiků současného primátora Hřiba není dostatečný. Vadí jim, že se Praha pod vedením Pirátů nepouští do žádných velkých investičních projektů.Mají pravdu? Na co je současný primátor Prahy pyšný a co by byly jeho hlavní priority v příštích letech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou. Zesnulá panovnice spočine k poslednímu odpočinku vedle svých nejbližších. Rodičů, manžela Philipa a sestry Margaret. Její pohřeb se stal jednou z nejsledovanějších událostí na celém světě. A byl u toho i podcast Ptám se já. Sledovali jsme obřad v katedrále Westminsterského opatství a zajímali se mimo jiné, jaký vliv měla královna Alžbětu II. na britskou společnost i světové dění. Hostem dnešního dílu Ptám se já byl politolog z Masarykovy Univerzity a expert na královskou rodinu Marek Bičan.Podle Bičana bylo loučení s královnou velmi autentické: “Je to projev úcty k panovnici, která jim vládla 70 let. Nastoupila na trůn velmi mladá, neměla za sebou žádné skandály. Působila jako taková stálice. Británie se za tu dobu, za těch 70 let, velmi proměnila. Ale právě královna Alžběta a monarchie umožnily poměrně poklidný přechod, například v porovnání s 60. a 70. lety ve Francii a Německu,” zhodnotil ceremonii Bičan.Jaký vliv měla Alžběta II. na britskou společnost? Jak se daří britské monarchii udržet kontinuitu? A co očekávat od Karla III.?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnští voliči už příští týden rozhodnou, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Podle kritiků současná koalice nezvládla vyřešit složitou dopravní situaci ve městě ani dlouho očekávaný územní plán. Jak to ovlivní volby?Pořad Ptám se já zavítal před komunálními volbami do brněnského Kabinetu Múz, kde byli hosty speciálního vysílání kandidáti na primátora Markéta Vaňková (ODS), Petr Hladík (KDU-ČSL) a René Černý (ANO). Předvolební klání v jihomoravské metropoli hodnotili i sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler a bývalý primátor města a kandidát na senátora Petr Vokřál (ANO).Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů s pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby. Zahájila také stavbu nových protipovodňových opatření. Sama ale shodila ze stolu nový územní plán, a tím i šanci na dostupnější bydlení. Milovníci sportu a kultury také dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie. Na Brno podobně jako na další města zároveň doléhá energetická krize, v problémech je kvůli drahým energiím například dopravní podnik.Podle sociologa Stanislava Bilera je ale pro Brno nejpalčivějším problémem kritická dopravní situace, kterou představitelé města neřeší dlouhodobě. „O tragické dopravní situaci se nemluví. Ale Brno má dlouhodobě podle dat a statistik nejvíce mrtvých a těžce zraněných chodců v rámci všech krajských měst v České republice. A ta situace se nelepší. A není to náhoda, je to důsledek nečinnosti městské policie,“ tvrdí Biler.To uznává i bývalý primátor Petr Vokřál (ANO): „Dokud budou jezdit z Tišnova do Brna všichni autem, tak se to prostě nezmění. Pro mě je klíčové řešení v metropolitním kontextu a samozřejmě s tím související infrastruktura, která prostě Brnu chybí.“Řidiči zatím dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V jejích klipech před čtyřmi lety se kvůli kolonám rozčiloval i falešný Babiš. Kritiku si vysloužila také po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav.Primátorka Markéta Vaňková (ODS) takové hodnocení odmítá. „Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečném důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku.“Které problémy jihomoravské metropole se současné koalici za čtyři roky povedlo vyřešit? Chybí brněnským politikům vize, jak si myslí jejich kritici? A kdo bude v Brně vládnout po komunálních volbách?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, malé firmy i živnostníky i formu pomoci pro největší společnosti. Opozice vládu kritizuje, že je pomoc pomalá a malá. Má pravdu?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a poradce premiéra Zdeněk Zajíček.Vláda Petra Fialy vstoupila do energetické krize a bojovat s ní plánuje zastropováním cen energií. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 tisíc Kč za megawatthodinu (MWh), u plynu by strop měl být 3 tisíce korun za MWh. Novela energetického zákona, která by zastropování umožňovala, by přitom podle poradců premiéra mohla být přijata do konce září – pak bude teprve možné vydávat nařízení, která budou opatření určovat.Podle Zajíčka, který je v čele expertního týmu, který má řešení vysokých cen energií na starosti, budou muset výrobci energií také povinně nabídnout část své produkce státu. Ten ji bude dál distribuovat veřejným institucím a samosprávám prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.Podle opozice ale vláda nedělá dost a také experti vyčítají kabinetu zmatek a chaos. Jaké další kroky v energetice vláda chystá? Jaké dlouhodobé řešení připravuje? A připouští si kabinet i kritiku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnské hnutí ANO čekají důležité komunální volby. Dokázat v nich může, zda se poučilo z kauzy Stoka, ale i jak silná je pozice současné vlády. Podle lídra ANO Andreje Babiše se právě o ní totiž na komunální úrovni rozhodne. Má pravdu?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl lídr kandidátky hnutí ANO v Brně René Černý.Brněnské hnutí ANO si v posledních letech prošlo hlubokými problémy. Tamní buňkou otřásla kauza Stoka, jeden z největších korupčních případů posledních let a hnutí nechalo svoji brněnskou buňku rozpustit. Postavilo ji znovu s méně členy a bez řady známých tváří. A v oslabené kondici vstupuje i do komunálních voleb.Jejich výsledek zásadně ovlivní i celostátní politika. Šéf ANO Andrej Babiš totiž vyhlásil komunální volby za referendum o vládě. Současný kabinet Petra Fialy je podle něj nekompetentní, neakční a nereaguje na rostoucí inflaci.Mezitím předvolební mítingy hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem s obytným vozem provází vypjaté emoce a navíc se do závěrečných dní jeho kampaně propíše soud v kauze Čapí hnízdo, který začal v pondělí 12. září. O něm Andrej Babiš prohlásil, že jde o politický proces, který je účelový načasovaný před volbami.Jak se do komunálních voleb propíše celostátní politika? A jaké ponaučení si brněnské ANO vzalo z kauzy STOKA? Co za stavby by mělo v příštích letech vzniknout v Brně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském městském soudě začal po sedmi letech šetření soud s bývalým premiérem Česka a předsedou ANO Andrejem Babišem. Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní státní zástupce Igor Stříž.Pražský Městský soud je od pondělka v obležení novinářů. A není divu. Po sedmi letech prošetřování tam začal proces s bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu. Stejně jako jeho bývalá poradkyně a současná kandidátka za ANO do Senátu Jana Mayerová (Nagyová). Ta má na kontě ještě podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie.Stíhání Babiše a Mayerové bylo přitom od září 2019 zastaveno. V prosinci 2019 ale tehdejší šéf žalobců Pavel Zeman rozhodnutí zrušil. Od té doby probíhalo další vyšetřování. V březnu 2022 nakonec Jaroslav Šaroch oznámil, že podal k Městskému soudu v Praze obžalobu.Kauza Čapí hnízdo se v průběhu let stala notoricky známou. Zajímavá je i proto, že dozorující žalobce trestní stíhání původně zastavil a až po zásahu nejvyššího státního zástupce poslal někdejšího předsedu vlády a jeho spolupracovnici před soud.Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice? Proč se zpravidla tolik vlečou? A pomůže plán na novelu státních zastupitelství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice SPOLU, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude - alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovali jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodli v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let - v roce 2028, byla otevřena,“ věří současná hlava města.Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích dnes nenajdete klasický rozhovor Ptám se já. Proč? Startuje první ze speciálních vysílání před diváky ke komunálním volbám.Podcast Ptám se já chystá další speciální natáčení před diváky a posluchači tentokrát k tématu komunálních voleb - tentokrát v Brně a Praze.Právě teď moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková míří do brněnského Kabinetu Múz, kde od 18:30 vyzpovídají tři největší favority podzimních voleb v jihomoravské metropoli. Ale zazní také hlasy těch, kteří problémům Brna rozumí.Se současnou primátorkou Markétou Vaňková (ODS), lídrem kandidátky hnutí ANO Reném Černým, Petrem Hladíkem za kandidátku lidovců a STAN, ale také sociologem Stanislavem Bilerem a exprimátorem Petr Vokřál budou mluvit o tom, co Brno nejvíc pálí, nebo jaké téma o podzimních volbách ve městě rozhodne.O speciál ale nepřijdou ani pražští diváci a posluchači podcastu. Tam se Ptám se já chystá hned týden na to - tedy v úterý 20. září, od 18:30 do Kasáren Karlín. Pozvání přijal současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho hlavní vyzyvatel Bohuslav Svoboda (ODS), exprimátor Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Nejpalčivější témata pro Prahu jsou přitom už asi jasná - drahé bydlení, dopravní stavby a dost možná i energetická krize, která dopadá nejen na obyvatele měst, ale i na jejich rozpočty.Co o výsledcích komunálních voleb rozhodne? A jak na volby dopadne současné dění okolo vládního kabinetu Petra Fialy? A jaké překvapení může z voleb vzejít?Poslechněte si krátké pozvání s Jindřichem Šídlem. Na vše ostatní se budeme ptát 13. září od 18:30 v brněnském Kabinetu Múz. A v úterý 20. září od 18:30 v Kasárnách Karlín. Všechny rozhovory si v následující dny budete moci poslechnout také na webu Seznam Zprávy, stránkách Podcasty.cz i ve všech podcastových aplikacích. A sledujte speciál Ptám se já také v neděli 25. září, kdy vám nabídne aktuální vysílání k výsledkům nejen komunálních, ale také senátních voleb.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už je to téměř jisté. Vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti i pro firmy, tento týden má kabinet oznámit detaily, nejpozději do 14 dní pak chce vše schválit. Jaké stropy má vláda zavést?Hostem Ptám se já byl podnikatel v energetice a majitel skupiny Amper Jan Palaščák.Evropské státy na mimořádném zasedání evropské rady podpořily debatu o zastropování cen plynu a především se shodly na odebrání mimořádných zisku výrobcům elektřiny a faktickém zastropování cen. Dnes v podvečer se k tématu mimořádně sejde i česká vláda, aby o maximální ceně elektřiny rozhodla.Opatření má odběratele podržet v době strmého růstu cen energií. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely pocítí občané přijatá opatření nejpozději od začátku ledna 2023. Různá řešení, o kterých budou dnes ministři na schůzi vlády jednat, musí ovšem ještě schválit Sněmovna a Senát.Podle vyjádření ministrů se má pomoc rozdělit do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. Vláda také slíbila, že nezastropuje cenu pod výrobními náklady, kdy by výrobcům elektřiny musela hradit ztrátu.Jak budou regulace vypadat a co to udělá s cenami? A kdy se trh vrátí do normálu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mimořádná Evropská rada bude už dnes řešit co s astromickými cenami energií v Evropě. Řešit se bude zastropování cen i to, zda a jak do regulace zahrnout ceny plynu. Jaké řešení bude výhodné pro Českou republiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Evropská unie má na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku v pátek hledat shodu na řešení situace ohledně trhu s energiemi. Ministři by měli probrat několik variant řešení současné situace. Například Česká republika bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model. Ten by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.Kabinet by následně měl mimořádně jednat v pondělí v podvečer a představit detaily podpory. To, že vláda Petra Fialy na pomoc proti drahým energiím dlouhodobě nedělá dost, ale kritizuje opozice. „Vládní parodie, hospodářské Waterloo a energetická fraška. A uprostřed toho zmateně pobíhá ministr průmyslu, který ze všeho nejvíc připomíná Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková. Komunální volby budou i referendem o vládě,“ napsal na Twitter místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.A zatímco hnutí ANO po neúspěšném hlasování o vyslovené nedůvěry vládě volá po „referendu“ v podobě komunálních voleb, jeho lídr Andrej Babiš stane od pondělí opět na lavici obžalovaných. Znovu se totiž otevře proces v dotačním případu Čapí hnízdo. Babiš přitom v pátek ve Sněmovně prohlásil, že jde o první politický proces od listopadu 1989.Podkopává Babiš důvěru v české soudy? A jak by současnou situaci okolo trhu s energiemi řešilo hnutí ANO?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. - nejdéle sloužící panovnice Spojeného království. Jak změnilo Británii sedmdesát let její vlády?Hostem Ptám se já byl novinář žijící v Londýně Ivan Kytka.Zdravotní stav královny Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil a její lékaři dali najevo znepokojení. Za královnou se proto v průběhu včerejšího dne sjeli do zámku Balmoral členové britské královské rodiny - o smrti britské panovnice informoval Buckinghamský palác ve večerních hodinách.Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary nastoupila na britský trůn v roce 1952. Že by se Alžběta II. někdy stala britskou panovnicí, se ovšem nepředpokládalo - ještě v roce 1936 totiž na trůn usedl její strýc Eduard VIII. Kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou ale téhož roku abdikoval a monarchou se stal Alžbětin otec, král Jindřich VI. Ona sama nastoupila na trůn po jeho smrti jako starší ze dvou sourozenců.V roce 2022, ve svých 96 letech, byla královna Alžběta II. nejstarším vládnoucím panovníkem současnosti a byla také nejdéle vládnoucí britskou královnou - v únoru letošního roku oslavila 70 let působení na trůnu. Po zprávě o úmrtí královny Alžběty II se novým britským králem stal její nejstarší syn - Charles III.Jak proměnila Spojené království? Co její odchod pro Británii znamená a jaké úkoly teď čekají na jejího nástupce - krále Charlese III?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Odbory ohlásily na začátek října velkou demonstraci. Vláda podle nich nedělá dost, aby pomohla lidem s růstem cen energií ale i všech ostatních životních nákladů včetně potravin. Co přesně chtějí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ČMKOS Vít Samek.Asi sedmdesát tisíc odpůrců vlády zaplnilo o víkendu Václavské náměstí v Praze. Kabinet Petra Fialy podle nich nedostatečně pomáhá s drahotou a podobně to vidí i odboráři, kteří se v hlavním městě sešli hned v pondělí.Na shromáždění proti chudobě dorazila asi tisícovka z nich a další masovou demonstraci svolávají na 8. října právě na Václavské náměstí. Akcí, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“ prý chtějí poukázat hlavně na prudké zdražování a reálný propad příjmů.Šéf ČMKOS a také prezidentský kandidát Josef Středula se navíc už nechal slyšet, že pokud vláda odboráře nevyslyší, plánují další akce. Podle některých členů vlády by ale odbory měly spíše jednat a hledat kompromisní řešení, než demonstrovat v ulicích.Nemají pravdu? Je správný tlak na zvyšování platů, když to dál roztáčí inflaci? A nepoškozuje odbory to, že v jejich čele stojí prezidentský kandidát Josef Středula?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Starostové a nezávislí startují ostrou část kampaně před komunálními volbami. Otázka je, jestli jim voliči prominou výčet skandálů, které má strana v poslední měsíce za sebou. Kdo za ně může? A neuškodili celé vládě?Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN Jan Farský.Kauza Dozimetr, v niž je mezi obviněnými dnes již bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček a stála křeslo také ministra školství a dříve i místopředsedu Starostů Petra Gazdíka. Nevydařená mise bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, kvůli kterému opozice volala po konci ministra vnitra Víta Rakušana. To jsou jen dva příklady problémů, kterým čelí vládní hnutí STAN.Starostové, kteří v minulých sněmovních volbách zaznamenali historický úspěch, dnes kolísají v průzkumech veřejného mínění okolo pěti procent voličských preferencí. Možná právě kvůli zmíněným kauzám.Není to ale jen hnutí STAN, které ztrácí na oblibě mezi některými skupinami obyvatel. O víkendu totiž Václavské náměstí zaplnily desetitisíce demonstrantů. Protestující žádali demisi Fialovi vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), podle nich současný kabinet nepomáhá dost - ať už s rostoucí inflací nebo energetickou krizí. A v úterý se do Prahy sjeli také odboráři, aby vyzvali vládu k přijetí opatření proti poklesu životní úrovně.Jaktože vláda ztrácí důvěru lidí? A jak se na tom podílí kauzy okolo STAN? Vyrovnala se s nimi strana dostatečně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může si už zajít pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím, vyplatí se to?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl biochemik Jan Konvalinka společně s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a sociologem Danielem Prokopem.Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru "medicínský problém"a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, které mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměli otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“Kdy se pro další dávku vakcíny vydat a opravdu přinesou nové vakcíny výraznější ochranu? A jak účinné léky v současnosti máme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce můžou přinést zhoršení situace. Zvlášť, jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a která by dokázala prorazit taky imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování, ani plošné restrikce.Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už jen pár hodin dělí české školy od zahájení nového školního roku. Děti i pedagogické sbory si přitom v posledních letech vyzkoušely, jak náročné může zvládání osnov být. Jaké výzvy je čekají v následujícím pololetí?Hostem Ptám se já byla učitel z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.Už od začátku týdne se v ulicích objevují skupiny dětí s rodiči, co se na různých akcích loučí s prázdninami. A je jasné proč, zítra se jde zase do školy.Pro žáky, studenty i učitele a učitelky je přitom už poněkolikáté v řadě tenhle návrat extrémně náročný. Po covidových lockdownech je tu totiž další velká výzva. Letos přibudou v českých třídách také ukrajinské děti, což je další zatěžkávací zkouška. Stejně jako udržet výuku i během chladných měsíců v době energetické krize.A důsledkem ruské invaze je také sílící tlak dezinformačních zdrojů, které mají vliv na nemalou část české společnosti. Nevyhýbají se samozřejmě ani školám. Proto je extrémně důležitá mediální výchova, a to nejen dětí, ale i pedagogů.Jak složitý nadcházející školní rok bude? A jak důležité je, aby samotní pedagogové nepodléhali dezinformacím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslední srpnový den uplyne 25 let od chvíle, kdy tragicky zahynula princezna Diana. Jak silný je Dianin odkaz ve Velké Británii? A jak změnila poměry v královské rodině?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová, která se věnuje tématu britské královské rodiny.Okolnosti života první manželky následníka britského trůnu prince Charlese princezny Diany budí zájem veřejnosti i po čtvrtstoletí od jejího úmrtí. Emancipovaná Diana dělala spoustu věcí po svém a i po rozvodu s nástupcem Alžběty II. byla považována na členku královské rodiny a nadále tak byla v hledáčku tisku.Právě to se jím stalo osudným, když se v noci 31. srpna 1997 v autě se svým partnerem Dodim Al-Fayedem snažila uniknout devíti paparazziům a stala se obětí autonehody. Od té doby se stále objevují i nové konspirační teorie vysvětlující její smrt, ale i spekulací, jak Diana proměnila fungování britské královské rodiny včetně vztahů mezi jejími členy.Jak si výročí úmrtí princezny Diany připomíná královská rodina? A jak se britská monarchie proměnila za poslední desetiletí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny elektřiny i plynu na evropských burzách lámou rekordy a dostaly se do výšin, které jsou neúnosné pro spotřebitele i firmy. Kde se stala chyb a jak se my samy můžeme co nejlépe připravit na to, co nás čeká?Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Energon Holding, expert na energetiku Fady Al-Kheir.Rostoucí ceny elektřiny a plynu trápí spotřebitele i firmy po celé Evropě. Občané řeší často až existenční problémy a majitelé podniků, jestli je pro ně udržení výroby při takových cenách vůbec udržitelné. Vlády evropských zemí proto vymýšlí, jak s vysokými cenami pomoci - třeba ta česká přišla s tím, že jako předsednická země chce spustit jednání o tom, jak ceny energií zastropovat nebo regulovat na úrovni celé unie.Experti se dohadují o tom, proč vůbec ceny tak vyskočily. Na vině je podle nich nejen Rusko, ale i celosvětová inflace způsobená velkým uvolňování peněz do ekonomiky po koronavirové krizi. Jen malých díl má podle většiny z nich evropský tlak na snižování emisí uhlíku.Kde se ceny zastaví? A měly by se ceny za každou cenu regulovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?Hostem Ptám se já byl bývalý prezident a expremiér Václav Klaus.Dnes je tomu třicet let, co expremiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozhodli o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v brněnské vile Tugendhat. Osudné několikahodinové jednání, které vyústilo v „rozvod“ ČSFR, probíhalo tehdy za zavřenými dveřmi. Jeho výsledek se ale dal dopředu snadno odtušit.Už po červnových parlamentním volbách roku 1992 bylo totiž jasné, že předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) mají o budoucnosti společného státu rozdílné představy. V Tugenhatu se přitom sešli poprvé už v červnu, po srpnové schůzce ale oba politici poprvé vystoupili na tiskové konferenci před veřejnost a oznámili, že Československo se od 1. ledna 1993 definitivně rozdělí na dva samostatné státy.Kam se obě nově vzniklé země za třicet let dostaly? Jak česká vláda zvládá současné ekonomické výzvy a jak se z Václava Klause stal politik reprezentující ruský narativ na české politické scéně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy řeší v posledních týdnech řadu nepříjemností. Ať už je to kauza Dozimetr či hledání receptu, jak zajistit Čechům levnější energie. Jak se jí to podle opozice daří? A vede si hůře než kabinet Andreje Babiše?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.Současný kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů čelí dalšímu otřesu. Po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, se opět řeší schůzky Redla tentokrát s šéfem civilní rozvědky Petrem Mlejnkem. Zatímco Fialův kabinet za Mlejnkem stojí, podle opozičního hnutí ANO je situace nepřípustná a odpovědnost za ni nese i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Kvůli kauze okolo Mlejnka mluví ANO dokonce o možnosti vyvolání nedůvěry vládě Petra Fialy - jestli ke kroku přistoupí, budou jeho poslanci rozhodovat dnes odpoledne. A přestože strana nemá dostatek hlasů, aby vyslovení nedůvěry opravdu dosáhla, podle Schillerové jde o důležitý politický symbol.Podle bývalé ministryně financí lidé Fialově vládě nevěří a to i kvůli současné situaci na trhu s energiemi. „Vláda pro lidi neudělala vůbec nic, máme nejdražší elektřinu a zemní plyn v celé Evropě. Tragédie,“ napsala exministryně na Twitter. Přestože vláda schválila pomoc občanům v rámci úsporného tarifu, podle ANO to rozhodně nestačí a kabinet by podle něj měl ceny energií zastropovat.Lze to vůbec udělat? A jak lépe by situaci řešila opozice? Nechybí teď peníze na pomoc lidem právě kvůli Babišově vládě? A bude Schillerová kandidovat na prezidentku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina slaví Den nezávislosti a připomíná si 31. výročí vyhlášení nezávislosti na Sovětské svazu. Ale také smutné výročí války. Přesně dnes je to totiž také půl roku od dne, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Jak se konflikt vyvíjí? A v jaké kondici je Rusko?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Ukrajina se už půl roku úspěšně brání ruskému útoku s pomocí západních zbraní a místy se jí daří přecházet do protiútoku. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti Dne vlajky, který se koná den před Dnem nezávislosti, zopakoval, že ukrajinská vlajka musí znovu vlát nad celý ukrajinským územím včetně okupovaného Krymu a všech dalších okupovaných území.Ukrajinský prezident také nedávno odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a existují obavy, že Rusko na Ukrajinu v průběhu dnešního výročí ještě zesílí.Podle řady bezpečnostních expertů, ale dosavadní postup Ruska na Ukrajině rozhodně nelze považovat za úspěch. Konflikt má již delší dobu podobu opotřebovávací války a nelze prý čekat průlom ani u jedné z bojujících stran.Jak válka aktuálně vypadá? V jaké kondici je Rusko? A pomáhá západ Ukrajině dostatečně efektivně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfa civilní rozvědky Mlejnka a ministra vnitra Rakušana čeká ve čtvrtek slyšení před poslanci. Mlejnek bude vysvětlovat své styky s Michalem Redlem obviněným v kauze kolem pražského dopravního podniku. Co chtějí poslanci slyšet?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS a předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.Vláda Petra Fialy šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží na dále ve funkci. Po schůzce v důvěrném režimu na konci minulého týdne prý kabinet neshledal důvody k jeho odvolání. A ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si stojí za tím, že Mlejnek má jeho plnou důvěru.Sám ministr, ale i šéf civilní rozvědky tento týden stanou ale ještě před poslanci. Pochybnými Mlejnkovými styky se plánuje zabývat sněmovní bezpečností výbor a komise pro kontrolu ÚZSI. Mlejnek tak bude muset poslancům objasnit, proč se od roku 2012 pravidelně s Redlem obchodně scházel.Podle předsedy vlády měl ale šéf civilní rozvědky sehrát pozitivní roli při objasňování celé kauzy Dozimetr.Může mít vůbec tohle všechno věrohodné vysvětlení? Je štastné, že do čela rozvědky přišel muž bez nejvyšší bezpečnostní prověrky? A nepoškozuje to především tajnou službu samotnou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se připravuje na náročnou zimu, během které kdykoliv hrozí přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. Vláda ujišťuje, že kolaps průmyslu ani zima v domácnostech nehrozí. Opravdu? A jak jsou připraveny české firmy a průmysl?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.„Stávající ceny elektřiny a plynu jsou pro 20 % firem v naší členské základně fatální, jsou dlouhodobě neudržitelné. A samozřejmě představa, že dojde plyn, tak to je katastrofický scénář,“ říká Špicar.Vláda už koncem července avizovala, že zásobníky plynu jsou plné na více než 80 procent a ujišťuje, že stát má suroviny dost, aby přečkal zimu. Nutné jsou ale úspory ve spotřebě, k čemuž vyzvala domácnosti i firmy. Díky tomu by podle ministrů mohl bez zásadních omezení fungovat i průmysl.Zástupci podnikatelů jednají s vládou o přípravě krizových scénářů, ale i pomoci. Zejména velké průmyslové podniky žádají kompenzaci za extrémní nárůst cen energií, dohoda zatím nepadla. Vláda už ale rozhodla o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, v domácnosti pak chystá příspěvek na energie, který by měli získat všichni.Je příprava státu dostatečná? Chrání vláda dostatečně průmysl? A chrání se průmysl sám? Odpovídal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?Hostem Ptám se já byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb.„Jsou věci, na které se v tomhle státě prostě nemůžu dívat, a představa, že nám po 30 letech bude vládnout zase komunista a bývalý příslušník tajných služeb, rozuměj vojenská rozvědka nebo StB, mě děsí,“ prohlásil ke své případné kandidatuře Kocáb na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde před premiérou dokumentu Olgy Sommerové s názvem Michael Kocáb - rocker versus politik.Osmašedesátiletý Kocáb působil v letech 2009 až 2010 jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra. Začátkem 90. let se ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.Proč o kandidatuře na prezidenta uvažuje? Proč ho znovu a znovu přitahuje politika? A jak česká veřejnost dnes, po útoku na Ukrajinu, vnímá Rusko a Rusy? Odpovídá hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Praha nepatří cyklistům, ale motoristům, hlásá nová politická síla Motoristé sobě, která chce v podzimních komunálních volbách usilovat o křesla na pražském magistrátu. Plánuje mazat cyklopruhy a metro zdarma. Myslí to vážně?Hostem Ptám se já je Petr Macinka, zakladatel strany Motoristé sobě a celoživotní spolupracovník Václava Klause.„Hlavní město bylo před čtyřmi lety napadeno piráty. Cyklofanatici z Praha sobě nás chtějí převychovat. Autodoprava je nejpalčivější problém, který naše město sužuje. Chceme ukončit vládu nefunkčních experimentů, v jejichž čele stojí mládenci postrádající jakoukoliv autoritu a životní zkušenost,“ řekl před týdnem při představení nové strany její zakladatel Macinka, který je kandidátem na primátora.Program chce nová síla postavit na změně pražské dopravy tak, aby se vrátily zpět pruhy pro auta tam, kde byly zrušeny, na zrušení zbytečných přechodů i značek. A také na zlevnění MHD. Metro má být zdarma, roční kupon na ostatní MHD má pak podle nich stát 1 000 Kč a pro děti do 18 let by měla být zcela zdarma.Je skutečně cyklistika v hlavním městě takový problém? Je krokem do budoucnosti plán vrátit Prahu maximálně autům? A co si člověk odnese z celoživotní spolupráce s Václavem Klausem?Odpovídá lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hasiči po třech týdnech uhasili požár v Českém Švýcarsku a lidé se vrací domů. V parku se ale pořád objevují místa se zvýšenou teplotou, která je třeba hlídat. Mohlo za požár neodklizené kůrovcové dřevo? A bude se příště uklízet?Hostem Ptám se já byla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nestranička nominovaná za KDU-ČSL.Od víkendu se mohou domů vracet evakuovaní lidé z Hřenska. Zpět mohou i obyvatelé nejpostiženějších částí Mezní Louka a Mezná, kde tři domy shořely a dva byly poškozeny. Lidé potřebují k návratu speciální povolenku.Hasiči oheň krotili tři týdny a pořád na území národního parku spolu se strážci a zaměstnanci parku monitorují další možná ložiska. Pomocí dronů, termokamer či dalekohledů stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami.Ve čtvrtek bude o budoucnosti parku jednat se starosty přilehlých obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Řešit s nimi chce budoucnost parku včetně plánu na to, jak se v budoucnu o území parku starat a jak monitorovat případné požáry.Jak se požárům příště lépe bránit? A přijde kvůli požáru o místo šéf národního parku? Odpovídá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška mohou lidé on-line podávat žádosti o pětitisícový příspěvek na děti. Webové stránky se ale od rána potýkaly s potížemi a ministerstvo radí - zkuste to později. Kdy se stát podobné věci naučí?Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.„Chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící sami v domácnosti, samoživitelé, samoživitelky, vdovy a vdovci a osoby se zdravotním postižením. Největší nápor na lidi přijde na přelomu roku, kdy největší počet odběrných míst bude dostávat nové zálohy, bude se nabíhat do nových ceníků. Stát musí reagovat,“ říká v rozhovoru Jurečka.Dávka pro rodiny s nezletilými dětmi má lidem kompenzovat stoupající životní náklady kvůli inflaci i rostoucím cenám energií. Na peníze mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu ročně, na účtech by je měli mít do třiceti dní od podání žádosti. Lidem, kteří pobírají příspěvek na děti, peníze dorazí automaticky.Na dávku podle odhadů ekonomů dosáhne 80 procent všech dětí a náklady státu by se tak mohly vyšplhat na 8 miliard korun.Další pomocí pro lidi by měl být úsporný energetický tarif. Vláda slíbila, že dotaci na energie dostanou všichni a i když pomoc už schválila sněmovna, její detaily bude kabinet teprve ladit. Peníze by ale lidé neměli dostat přímo, slevu uvidí na svých vyúčtováních.Jakou další pomoc vláda chystá lidem? Proč kabinet rozdává plošné dávky a nepomáhá adresně, jak sliboval? A vážně je dnes vhodná doba bojovat o ústavní zakotvení manželství coby svazku výhradně mezi mužem a ženou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Policejní prezident i ministr vnitra ujišťují veřejnost, že prošetření sporných zákroků na mítincích Andreje Babiše patří mezi jejich priority. Co se mění v policejním sboru?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Tomáš Machovič.Odpor veřejnosti vzbudily zásahy policistů v civilu, kteří zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. V jednom případě odvedli do neoznačeného auta ženu a ve druhém „zaklekli“ na školáka s poruchou autistického spektra.Ve druhé ze jmenovaných kauz čelí policista kárnému řízení a první případ prochází vnitřní kontrolou. Její výsledky má mít policejní prezident na stole do pátku. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška i ministra vnitra Víta Rakušana by na politických shromážděních měli napříště zasahovat primárně uniformovaní policisté.Samotný Andrej Babiš uvedl, že on a jeho tým udělá všechno pro to, aby policistům práci co nejvíc usnadnil. Chce na svých akcích předem vyhradit místo pro své odpůrce. To ale policejní prezident odmítl jako nepřípustné a nezákonné.Selhali příslušníci policejního sboru v popsaných situacích? A potřebují lepší školení, aby dokázali přiměřeně reagovat i ve vzrušené atmosféře politických shromáždění? Ptáme se předsedy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáše Machoviče.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident dává červenou vládním plánům šetřit ve výdajích do zdravotního pojištění. Hlava státu varuje, že to poškodí kvalitu zdravotní péče.Hostem Ptám se já je prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.Vypadá to, že vláda letos na výdajích za státní pojištěnce ušetří méně, než plánovala. Příslušný zákon totiž vetoval prezident. Podle Miloše Zemana hrozí, že kvůli úsporám státu bude péče o pacienty hůř dostupná a méně kvalitní.Zástupci pětikoalice to opakovaně popírají a tvrdí, že případné výpadky dofinancuje VZP ze svých rezerv. Teď vládním politikům ale nezbývá nic jiného než legislativu znovu protlačit Sněmovnou, kde už napoprvé narážela na silný odpor parlamentní opozice. Vláda ovšem upozorňuje, že si český stát na pokraji hospodářské recese nemůže dovolit takové výdaje do veřejného zdravotního pojištění, jak je naplánoval bývalý kabinet za úplně jiné ekonomické situace.České zdravotnictví se potýká i s dalšími problémy. Ať už se jedná o akutní nedostatek praktických lékařů a pediatrů, nebo obavy ze zvládnutí podzimní pandemické vlny. Zájem o další posilující dávku proti covidu je zatím malý. Ministerstvo zdravotnictví přitom odložilo plánovanou kampaň na podporu vakcinace ze začátku srpna na jeho polovinu.Jak ohrožuje pacienty i celý zdravotnický systém absence praktiků a dětských lékařů? A skutečně je nutné škrtat miliardy korun v platbách za státní pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči – koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit? Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.Požár v Českém Švýcarsku se daří postupně krotit a vypadá to, že definitivně by po něm mohlo být během několika příštích dnů. Jestli ovšem situaci nezhorší horko, které znovu doléhá na střední Evropu.Víkendové deště navíc nebyly v Hřensku příliš silné, a nepřinesly proto očekávanou úlevu. Teploty blížící se čtyřiceti stupňům Celsia pocítí na vlastní kůži zasahující hasiči a prohloubí se také sucho, jež hrozí dalšími požáry. Znovu pršet by podle předpovědí mělo až koncem tohoto týdne.Sucho a horko, dvě proměnné, které zvyšují riziko požárů, přitom v těchto dnech v Česku opět pociťujeme na vlastní kůži. Kromě toho, že komplikují práci hasičům zasahujícím v okolí Hřenska, doléhají tíživě hlavně na obyvatele velkých měst, kde bývá těžké najít únik mimo asfalt a beton.Jaký vliv na extrémní jevy, s nimiž se Česko v posledních letech potýká, má klimatická změna? A jak přežít její následky, hlavně ve velkých městech? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem? A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].