Ptám se já, Marie Bastlová

Česko ovládla nevídaná solidarita se zemí, která se ze dne na den ocitla ve válce. Humanitární organizace shromáždily na finančních sbírkách víc než miliardu a pět set tisíc korun a denně přibývají další miliony. Kde pomáhají?Hostem Ptám se já byl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.Ruská armáda se nerozpakuje bombardovat ani takové cíle, jako je například porodnice v Mariupolu, kde skončily pod sutinami i děti, jak uvedl na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. Zemi kvůli přímému ohrožení i neúnosným životním podmínkám opustilo podle informací OSN už na dva miliony lidí.Část z nich míří také do Česka, kde úřady vydaly zatím víc než 90 tisíc speciálních víz. A celkem by tu mělo být už víc než 150 tisíc uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Naprostá většina Čechů – celých 85 % – přitom schvaluje, že se země lidí prchajících před válkou ujímá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu European National Panels.A ohromná solidarita s utečenci je znát i na ochotě jednotlivců přispívat na různé způsoby pomoci. Vybrala se už víc než miliarda a půl a neziskové organizace, různé spolky, či kraje a města můžou proto rychle zasáhnout tam, kde je to nejvíc potřeba. Například na účtu společnosti Člověk v tísni se shromáždila víc než miliarda a tři sta tisíc korun. Proto je možné vypravovat speciální vlaky s materiální pomocí do zkoušených ukrajinských měst a zpátky vozit lidi hledající bezpečí za hranicemi.Jak těžké je dostávat pomoc těm, kteří to potřebují, v zemi, kde se ruští vojáci nerozpakují pálit na civilisty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čína je údajně připravená zprostředkovat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, alespoň to tvrdí její ministr zahraničí. Jakou roli může hrát velmoc v řešení ruské agrese vůči Ukrajině?Hostem Ptám se já byla analytička Sinopsis Kateřina Procházková.Podle čínského ministra zahraničí Wang I je Čína ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. Prohlásil to na Národním lidovém kongresu v Pekingu. Zároveň ale nezpochybňuje, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává. Zapojit Čínu do vyjednávání jako jednu z možností vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.Ukrajinští a ruští představitelé za sebou mají už několik kol jednání. Svět šokovala především situace, kdy ruská armáda opakovaně nedodržela klid zbraní podél únikových cest z dobývaných měst pro civilisty, které si Kyjev s Moskvou vyjednal. Putin navíc trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy.Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany. Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Mimo to ale nesouhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko a dál se zemí obchoduje.Jakou roli může ruský soused přinést v současné válce? A lze dosavadní přístup Číny považovat opravdu za neutrální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předsedkyně Sněmovny i předseda Senátu se odmítly zúčastnit předávání státních vyznamenáním prezidentem. Vadí jim Zemanův příklon k Rusku. Ale nejen ten.Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.František Chábera, zpěvák Karel Gott, herečka Jiřina Bohdalová nebo generál Heliodor Píka. To jsou jen některé z osobností, které současný prezident v pondělí večer vyznamenal. Celkem jich bylo 66 a pozornost vzbudilo rozhodnutí dekorovat i současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak Miloš Zeman vysvětlil ve svém projevu, ocenit tím chce odvahu a statečnost ukrajinského lídra, který navzdory nebezpečí dál zůstává v Kyjevě obléhaném ruskou armádou.Ceremonie ovšem budila kontroverze ještě před svým začátkem. Potom, co Rusko napadlo Ukrajinu, kritizovaly některé osobnosti Miloše Zemana za jeho dlouhodobé proruské postoje. Skupina disidentů, včetně například Anny Šabatové nebo Petra Pitharta, vyzvala současnou hlavu státu dokonce k abdikaci. A pondělní ceremonie se rozhodli neúčastnit někteří politici a političky - například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo právě místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Otazníky nad vztahy ústavních činitelů vyvolalo navíc i nedávné prohlášení advokáta prezidenta Miloše Zemana Marka Nespaly, který v pořadu Ptám se já oznámil, že prezident plánuje podat trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Co jsou hlavní důvody, proč politici předávání vyznamenání bojkotovali? A je prezidentův názorový obrat ve věci Ruska dostatečně důvěryhodný? A co říká Pekarová na stíhání exposlance TOP 09 Dominika Feriho?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské úřady od minulého týdne zrušily činnost nezávislých liberálních médií a zablokovaly některé sociální sítě. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě. Jak složitá je situace pro novináře, kteří se snaží ruským občanům přinášet nezávislé informace?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora Echa Moskvy Tatiana Felgengauer.Liberální nezávislá média v Rusku – internetová televize Dožď a také rozhlasová stanice Echo Moskvy – musela v minulém týdnu zastavit svou činnost. Zablokovaly je ruské úřady a stanice Echo Moskvy dokonce oznámila svůj konec.Bez práce je tak nyní zástupkyně šéfredaktora rozhlasové stanice Tatiana Felgengauer, která se už v minulosti podílela na protestech proti zmanipulovaným volbám a je dlouhodobě terčem útoků ruského režimu ze strany státní propagandy.Tatianu Felgengauer v roce 2018 zařadil časopis Time mezi osobnosti roku. Před pěti lety ji přepadl přímo v redakci ozbrojený muž a pobodal ji do krku a ona se přesto okamžitě, jak to bylo možné, vrátila k práci a znovu začala vysílat. A podobně přistupuje i ke zrušení stanice Echo Moskvy – dál publikuje videa na svém youtube kanálu a snaží se ruským občanům radit, jak se vyhnout dezinformacím a pracovat s nezávislými zdroji mimo kanály ruských státních médií.Její práce je o to těžší po tom, co dolní komora ruského parlamentu koncem minulého týdne uzákonila tresty za šíření dezinformací a lživých zpráv o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za ně až 15 let vězení a podle Felgengauer zatím ani novináři, ani běžní občané nemají ponětí o tom, jak bude zákon vymáhán.Jak neprostupná je informační blokáda v Rusku? A jak se lidé, kteří o to stojí, dostávají k ověřeným zprávám?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny zatím přicházejí zprávy o ostřelování civilních cílů. Ruská armáda dokonce střílí na lidi snažící se opustit třeba obléhaný přístav Mariupol, nedaří se udržet dohodnutý humanitární koridor.Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a v minulosti i poradce ministra obrany Milan Mikulecký.„Dejte mi letadla, pokud nemáte sílu a vůli uzavřít nebe,“ vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní společenství, aby mu pomohlo chránit zemi před ruskými vzdušnými útoky. Ruská armáda útočí čím dál častěji nejen na vojenské a strategické, ale i na civilní cíle a dodržovat se nedaří ani dohodnuté humanitární koridory. Jeden má fungovat v těžce zkoušeném přístavu Mariupol.Podle OSN zahynulo ve válce už skoro čtyři sta civilistů, z toho na čtyři desítky dětí. Vladimir Putin trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy. Kyjev se ale vzdát nehodlá a Volodymyr Zelensky vyzývá politiky západního světa, aby dali rozkaz k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, nebo aby alespoň dodali tamní armádě letadla a zpřísnili sankce.Jak dlouho dokáží za těchto okolností ukrajinští vojáci vzdorovat ruské přesile? A může nebo měla by být reakce Západu na ruskou agresi tvrdší a důraznější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, ovládly v noci čtvrtek ruské jednotky. Obsazení elektrárny předcházelo ostřelování a požár. Jaká je aktuální situaci v okolí elektrárny?Hostem Ptám se já je šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Osmý den války na Ukrajině vyděsila svět zpráva o ostřelování a následném požáru Záporožské jaderné elektrárny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Ukrajinská strana informovala, že nejdřív kolem půlnoci přišel ruský útok a následoval požár, který hasičům nebylo zprvu umožněno uhasit.V průběhu čtvrtečního dopoledne přišly zprávy o tom, že ruské vojsko jadernou elektrárnu obsadilo. Dle slov ředitele elektrárny nebezpečí radiace nehrozí a její zaměstnanci dál zůstávají na místě a kontrolují stav bloků.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem Záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, „bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy". Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové ale mají lidé sledovat zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která situaci v elektrárně sleduje.Jak velké riziko může obsazení elektrárny Rusy přinést? A podařilo se aktuální rizika dostat od kontrolu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už osmý den pokračují boje o Ukrajinu, v obklíčení je město Mariupol a Rusové mají pod kontrolou i strategický přístav Cherson. Putinovy jednotky zabraly i Záporožskou jadernou elektrárnu. V jak krizové situaci Evropa je a odpovídá Západ dostatečně razantně? Hostem Ptám se já byl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.Zatímco probíhají diplomatická jednání mezi lídry Ruska a Ukrajiny, země se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ruský vyjednávač Vladimir Medinskij.Západ dosud tlačí na Rusko sankcemi, vojensky se ale na potlačení ruské agrese vůči Ukrajině podílet nehodlá. A obavy ve čtvrtek ráno navíc rozvířila informace o útoku ruských jednotek na Záporožskou jadernou elektrárnu, kdy během ruského ostřelování vypukl požár a hasičům nebylo okamžitě umožněno jej uhasit. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nazval akt „jaderným terorismem“.Kam až ruská agrese zajde? A jak svět může Rusko zastavit? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jak takové vyšetřování probíhá? A podaří se prezidenta země dostat před soud?Hostem Ptám se já byla prokurátorkou někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a současná žalobkyně na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně Anna Richterová.Ruská armáda na Ukrajině útočí nejen na vojenské, ale i na civilní cíle a na historické památky, včetně památníku holocaustu v Kyjevském Babím Jaru. Tam nacisté zavraždili v září 1941 za pouhé dva dny víc než 33 tisíc lidí židovského původu.Zástupci justice se vyjadřují k možnosti postavit Vladimira Putina před soud a z válečných zločinů ho obvinil například britský premiér Boris Johnson. Na Mezinárodní soudní dvůr se už obrátila samotná Ukrajina a Mezinárodní trestní tribunál v Haagu začal prošetřovat podezření z páchání válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.Je jasné, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo? A jaké kompetence má Mezinárodní trestní tribunál v Haagu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Proti invazi na Ukrajině bojuje svět sankcemi proti Rusku, blokací proruských webů i vyvracením dezinformací. Ruská propaganda je přesto v plné síle. Jak působí na ruské občany? A jaký je jejich postoj v válce? Hostem Ptám se já byl publicista Jiří Just žijící v Moskvě.Rozsáhle sankce, zablokované globální aplikace, pád rublu i plán na odstřižení ruských bank od systému SWIFT komplikuje každodenní život běžných Rusů. Svět na ruskou invazi reaguje silnými kroky dopadající na ruskou ekonomiku a na mnohých místech v zemi dál pokračují protesty proti válce na Ukrajině.Zatímco se Putinův režim snaží nevoli obyvatel potlačovat, o válce se v tamních médiích mlží a potlačují se i média, která nedrží linii Kremlu. V úterý tak ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy nebo internetové stránky televize Dožď.Jaké jsou aktuální nálady v Moskvě? A jak "úspěšně" režim potlačuje hlasy proti invazi? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miloš Zeman se zřejmě bude opět soudit. Podá trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.Hostem Ptám se já byl advokát Marek Nespala, který zastupuje prezidenta Miloše Zemana.Prezident Miloš Zeman vnímá okolnosti jeho podzimních zdravotních problémů a s nimi spojené hospitalizace, jež vedly k úvahám o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, jako „jistý pokus o puč“. V rozhovoru pro MF Dnes nevyloučil, že si tato věc vyžádá právní řešení.Jako „pokus o puč proti prezidentovi“ označili už dříve debaty nad možností aktivace článku č. 66 ústavy právě i prezidentův advokát Nespala nebo šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář.Už před časem Zeman kvůli výrokům o stavu jeho zdraví podal žalobu na psychiatričku Džamilu Stehlíkovou. Bývalá ministryně pro lidská práva zveřejnila loni v říjnu v souvislosti se Zemanovým zdravotním stavem mimo jiné to, že abstinence prezidenta v nemocnici vedla k náběhu na delirium tremens.Není chyba prezidenta, že jeho kancelář o jeho zdravotním stavu dostatečně nekomunikovala? V čem a kde přesně měla být poškozena prezidentova práva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské vojsko se dál brání silnější a vybavenější ruské armádě. Obránci dokázali udržet Kyjev a také Charkov na východě země, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a přímo do centra města. Jak úspěšně Ukrajina vzdoruje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK.Ani šestý den od začátku invaze se ruské armádě nedaří dostat pod kontrolu hlavní město Ukrajiny. Ke Kyjevu se aktuálně blíží více než šedesátikilometrový vojenský konvoj s těžkou technikou, lehkou pěchotní výbavou i cisternami s palivem.Objevují se spekulace, že se chystá blokáda ukrajinské metropole. Ruská vojska dál útočí na těžce zkoušený Charkov, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a množí se zprávy o civilních obětech. Mezinárodní trestní tribunál proto začne brzy vyšetřovat podezření na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.Jak lze hodnotit dosavadní průběh bojů? A lze z posledního dění vyvozovat, že taktika Kremlu není úspěšná?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měla by Evropa žádost Ukrajiny vyslyšet? A co přijetí brání?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.Ukrajina dlouhé roky usiluje o přijetí do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Dosud ale žádný plán kroků k přijetí země do institucí nebyl přijat. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v souvislosti se současnou ruskou invazí Unii urguje, aby zemi mezi své členy přijala.„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí Zelenskyj.Podle Zelenského je Ukrajina západním partnerům vděčná, že solidárně stojí po jejím boku. Prezident ale už dříve řekl, že když vzkázal Západu, kdo Ukrajině vojensky pomůže a kdo bude garantovat její vstup do Aliance, zůstal bez odpovědi. Rusko však radikálně odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení.Pomáhá Evropa Ukrajině dostatečně? A mělo by Česko podpořit žádost Ukrajiny o vstup do EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí na mnoha místech silným útokům ruské armády ze všech směrů. Podle dostupných zpráv se kromě hlavního města Kyjeva bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti. Do Kyjeva se snaží dostat i reportéři Seznam Zpráv. Jaká je situace v jeho blízkosti?Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes 350 mrtvých včetně desítek civilistů a na 1600 zraněných z řad Ukrajinců. Zemřelo podle ní také asi 5300 ruských vojáků. Kvůli bojům z Ukrajiny uprchlo už přes 300 tisíc lidí, většina do Polska.Podle svědectví reportérů ukrajinská města a jejich obyvatelé využívají každou chvíli k tomu, aby zpevnili obrannou linii před očekávaným útokem. Staví barikády, hloubí zákopy nebo připravují Molotovovy koktejly, které jsou municí pro civilní protiruský odpor.Jakou obranu před invazí volí běžní Ukrajinci? A co právě nyní nejvíce chybí místním obyvatelům?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politici po celém světě se předhání v tom, kdo ostřeji odsoudí ruský útok na Ukrajinu a kdo nejostřeji tituluje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jenže konkrétní činy za slovy kulhají. Mocnosti nejsou ochotné přijmout nejtvrdší sankce a odstřihnout Rusko od světových trhů, tedy od systému SWIFT. Proč nejsou světové sankce dostatečné?Hostem Ptám se já byl europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.O balíku dosud nejtvrdších sankcí jednali ve čtvrtek večer lídři zemí EU, během pátku pak seznam doplňovali diplomaté. Opatření mají oslabit ruský finanční či energetický sektor.Postihy mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Měly by omezit ruský přístup ke kapitálu a zasáhnout až 70 procent ruského bankovního trhu.Sankce se dotknou i prezidenta Vladimíra Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova osobně. Unie oběma zmrazí majetek. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.Jaké sankce by zapůsobily nejvíc? A reaguje Západ ekonomicky na ruskou agresi dostatečně silně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Probíhá druhý den ruského útoku na Ukrajinu. Pod palbou jsou nejenom vojenské objekty, ale i civilní. Na Ukrajině přibývá zraněných a mrtvých. Jak zemi může pomoci české zdravotnictví?Hostem Ptám se já byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/.Vláda už včera rozhodla, že pro Ukrajince a lidi pobývající na Ukrajině, kteří do Česka přijedou kvůli invazi Ruska, nebudou platit zákazy a povinnosti, které jinak musí splnit turisté ze třetích zemí, kteří vstupují do ČR. Ministerstvo chce také zjednodušit uznávání kvalifikace ukrajinských zdravotníků pro práci v Česku, kteří budou muset kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině uprchnout.Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc na Twitteru uvedl, že je Česká republika připravena Ukrajině poskytnout humanitární pomoc z programu MEDEVAC, který zahrnuje vyslání lékařských týmů, pomoc s obnovou lékařské infrastruktury i přímou pomoc uprchlíkům. Zatím ale není jasné, kdy pomoc začne a jak rozsáhlá může být. Ve hře je i přijímání zraněných Ukrajinců z válečného konfliktu, na pacienty se už chystá třeba Fakultní nemocnice v Hradci Králové.Jak velkou pomoc může Česko nabídnout? O kolik pacientů se čeští lékaři dokáží postarat? A jak se v nemocnicích budou moci zapojit zdravotníci, kteří by případně prchali z Ukrajiny?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy. Pod útokem je i hlavní město Kyjev. Jaká je aktuální situace v metropoli?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor webu Voxpot Vojtěch Boháč.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generální štáb ukrajinské armády hlásí, že hranice překročily už dvě třetiny nashromážděných ruských vojsk. Cílem jsou hlavně východoukrajinská města Charkov a Doněck a vojáci míří i na jih země. Klíčový bude ale boj o hlavní město Kyjev. Hostem Ptám se já byl český novinář v Kyjevě Tomáš Vlach.Podle nejnovějších zpráv se v obytné čtvrti na severu Kyjeva ozývá střelba. Ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky. Střelba se podle inofmací médií ozývá už také u vládní čtvrti v centru ukrajinské metropole.Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly za poslední den zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů. Prezident země Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že od začátku ruského útoku přišlo o život nejméně 137 ukrajinských občanů a zraněno jich bylo přes tři sta.Jaká je aktuální situace v hlavním městě Ukrajiny? A co jeho obyvatelé očekávají v nejbližších hodinách? Poslechněte si celý rozhovor reportérem, který se nachází ve vlaku mířícím z Kyjeva.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z Ukrajiny celý den přicházejí zprávy o tuhých bojích. Světoví politici se scházejí u mimořádných jednání a hledají způsob, jak zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Jaké budou nejbližší kroky NATO?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Severoatlantická aliance aktivovala plány, které vojenskému velení umožňují přesouvat vojenské síly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Posílené má být zejména východní křídlo NATO a na pátek je svolaný virtuální summit aliančního vedení.Kyjev už připravuje všeobecnou mobilizaci a volá zahraničí o pomoc. Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že svět dluží Ukrajině bezpečnost, protože ke globálnímu míru přispěla už v první půlce devadesátých let, kdy se vzdala jaderných zbraní.Jak moc je Západ odhodlaný pomoci Ukrajině v odporu vůči ruské agresi? A je NATO připravené podpořit ukrajinskou obranu silou?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko zaútočilo nad ránem na Ukrajinu. Okupační armáda postupuje podle dostupných informací z několika směrů a letectvo bombarduje hlavně důležité vojenské uzly.Podle svědectví z místa může mít brzy Ukrajina problém s nedostatkem munice, což by mohlo přinést další komplikace. Prezident Volodymyr Zelensky se podle agenturních zpráv zároveň chystá navrhnout parlamentu schválení všeobecné mobilizace.Vojenskou agresi mezitím odsoudili zástupci západních zemí a velvyslanci NATO na mimořádném dopoledním jednání oznámili další posílení hlavně východního křídla aliance.Svůj omyl už připustil i český prezident Miloš Zeman, který v dnešním projevu uvedl, že se mýlil, když minulý týden prohlásil, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Hlava státu v prohlášení řekla, že „se jedná o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy“.Podaří se Západu zatlačit na Vladimira Putina tak, aby z cizího území stáhl své vojáky? A jak překvapivá vůbec invaze na Ukrajinu je?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské síly ve čtvrtek brzy ráno napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska, po tom, co prezident Putin vyhlásil „speciální vojenskou operaci“. Jaká je aktuální situace v zemi?V Ptám se já odpovídal zpravodaj ČRo na Ukrajině Martin Dorazín.Rakety v prvních hodinách zasáhly města na Donbasu, jako jsou Kramatorsk, Slovjansk a Mariupol. Cílem je i druhé největší město Charkov, města Dnipro, Oděsa a další. A právě v Mariupolu je i reportér Dorazín.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V posledních týdnech se Česko baví exkurzí do zločinu devadesátých let. Jeho podoby se ale v posledních dekádách proměnily a změnily se také elitní policejní útvary nasazované na nejtěžší a složité kauzy.Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.Dříve protikorupční jednotka se před skoro šesti lety sloučila s protimafiánskou do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dostaly tehdy jednoho šéfa a širší pole působnosti.Přestože bylo tehdy spojení hodně kritizované, na kontě má policejní centrála aktuálně i takové kauzy, jako jsou brněnská Stoka, případ bývalého místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra nebo kauza Vrbětice, která sahá až na Pražský hrad.Skartování tajné zprávy k zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu, při nichž zemřeli dva lidé, prošetřuje aktuálně v prezidentské kanceláři Národní bezpečnostní úřad. Že důležitý dokument zmizel, zjistili jako první detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.Co detektivové z NCOZ o Vrbětické kauze zjistili a co o ní naopak ještě nevědí? Jak se policistům pracuje na kauze, která je tak velmi citlivá jako Vrbětice? A jak dobře nový policejní orgán funguje?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Týden po tom, co primátor Prahy Zdeněk Hřib navštívil Kyjev, čelí Ukrajina reálné hrozbě invaze ruské armády, jejíž vojáci už vstoupili na území na Donbase. Jak plánuje Praha podpořit ukrajinskou metropoli?Hostem Ptám se já je primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hrozba války na samých hranicích Evropy se zvýšila poté, co Vladimir Putin poslal na povstalecká ukrajinská území vojáky a uznal jejich nezávislost. Západ hledá dostatečně ráznou odpověď, na které by se dokázal shodnout a taky způsob, jak co nejúčinněji pomoci Ukrajině. Do téhle diskuse se zapojilo i vedení hlavního města a primátor před pár dny odletěl do Kyjeva, aby o napjaté situaci jednal se starostou Vitalijem Kličkem.Zatímco se primátor Prahy snaží podpořit ukrajinskou metropoli, ve vedení té pražské to začíná skřípat. Vážnou ránu dosavadnímu politickému svazku Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu v hlavním městě, zasadilo rozhodnutí TOP 09 kandidovat na podzim s ODS a lidovci. Zatím TOP 09 spolupracuje se Starosty ve Spojených silách, teď ale její pražský šéf Jiří Pospíšil kroky svých dosavadních partnerů čím dál častěji kritizuje.Dokáže ještě dosavadní pražská koalice najít společné politické cíle? A jak úzká je spolupráce Prahy a Kyjeva?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovnu minulý týden podruhé zablokovalo hnutí SPD. Tomio Okamura šest hodin řečnil u pultíku, jen aby zkomplikoval schválení novely pandemického zákona. Proč se vládní většina neuměla bránit?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).Jednání Poslanecké sněmovny se v minulém týdnu opět rekordně protahovalo. Ačkoliv novela pandemického zákona sice nakonec v pátek prošla hlasy poslanců koalice, hlasování předcházely hodiny projevů předsedy SPD Tomia Okamury, kterými v úterý jednání Sněmovny blokoval.Šéf opoziční SPD po pátečním hlasování předeslal, že chystá právní stížnost nejen na znění pandemického zákona, ale také na průběh jeho projednávání. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) totiž úterní Okamurovo vystoupení přerušil s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.Měl by se jednací řád Sněmovny proměnit? A proč se vládním poslancům nepodařilo získat pro pandemický zákon podporu Senátu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeští hokejisté propadli na olympijském turnaji v Pekingu. Po zoufalých výsledcích nepostoupili ani do čtvrtfinále, zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v historii a na hráče i funkcionáře se snesla drtivá kritika fanoušků i expertů. Co s tím?Hostem Ptám se já byl prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.O zklamání z výsledků českých hokejistů se ale nemluví pouze v souvislosti s posledními zimními olympijskými hrami v Pekingu. Kvůli neúspěchu na hrách se ale začalo hovořit o možném konci trenéra reprezentace Filipa Pešána. Tím se má zabývat výkonný výbor během příštího týdne. Podle šéfa svazu ledního hokeje Krále je ale výměna trenéra na místě.Tomáš Král naopak nevidí chybu na straně svazu. Ten podle něj nestojí za výchovou mladých hokejistů a kluby jsou ty, které musí reprezentaci dodat hráče. Sám Král je přitom ve vedení organizace už celých čtrnáct let. „Problém je, že se nám nedaří ovlivňovat práci trenérů v klubech, jak bychom si přáli,“ vysvětlil v rozhovoru.O setrvání Krále v čele hokeje se jednalo loni na podzim, poté, co deník Sport přinesl zprávy o jeho spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou před rokem 1989. Král nejdříve tvrdil, že ve funkci setrvá, nakonec ale řekl, že letos v červnu skončí. „Není mi nepříjemné o tom mluvit. Byl jsem na vojně, tam, kde jsem byl. U vojenské kontrarozvědky jsem byl sedm měsíců, na nikoho jsem nedonášel. A nerozhodl jsem se pod tlakem,“ bránil se v rozhovoru.Nebojí se, že šéf hokejového svazu, že může jeho minulost český hokej poškodit? A jak vrátit český hokej na světovou úroveň?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček čelí opět kritice kvůli výrokům o lidech žijících ve vyloučených lokalitách. Vnímá svoje slova jako chybu? Hostem Ptám se já byl ombudsman Stanislav Křeček.Ombudsman Stanislav Křeček se znovu dostal do sporu se zástupci romské komunity. Tentokrát kvůli své reakci na aktuální zprávu o situaci v takzvaných vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování informuje, že z výsledků dvou rozsáhlých šetření se jako největší problémy jeví chudoba, exekuce, vysoká nezaměstnanost a taky diskriminace.Podle veřejného ochránce práv je příčinou malá ochota obyvatel vyloučených oblastí změnit svůj život k lepšímu. Za neutěšené životní podmínky si, jak píše Stanislav Křeček ve svém blogu, můžou tito lidé v první řadě sami. Tvrdí navíc, že příslušníci romské menšiny nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí.Proti těmto názorům se hlasitě ozvala nezisková organizace Romodrom, která působí ve vyloučených lokalitách. Její ředitel Nikola Taragoš chce dokonce usilovat o změnu na postu ombudsmana.Není to přitom poprvé, kdy se ombudsman vyjadřoval kontroverzně o Romech. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí.Uvažuje Křeček o rezignaci? A nelituje zpětně svých slov? Poslechněte si celou epizodu.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda ruší jedno protipandemické opatření za druhým. Po upuštění od prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělané nemoci, končí i plošné testy a brzy i karantény. Správný krok nebo risk?Hostem Ptám se já byl vedoucí epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.Tento týden končí povinnost plošného testování ve firmách a školách a od soboty by dokonce už nemělo být nutné zůstávat v karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem. To vše v době, kdy země stále zaznamenává nižší desítky tisíc nových nákaz denně a tisíce reinfekcí.I přesto premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že na začátku března už by mohly zůstat povinné prakticky jen respirátory na určitých místech. Česko tím prý následuje země, které se taky rozhodly rozvolňovat a vracet se do normálu.Často jde ale o státy, které mají vyšší proočkovanost než Česká republika, kde je naočkováno stále necelých 65 % populace a vypadá to, že další Češi se od očkování příliš nehrnou.To, že situace není zcela bez rizik ukazuje i situace v nemocnicích, kde stále přibývají stovky hospitalizovaných s koronavirem denně a také desítky lidé denně na nemoc stále umírají.Nespěchá vláda s rozvolňováním příliš? Má plán pro případ, že by se epidemie znovu zhoršila? A existuje plán pro případ, že na podzim zasáhne další koronavirová vlna?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minisérie České televize oživila příběhy tváří českého podsvětí devadesátých let. Řada z polistopadových kauz ale zůstává dodnes nedořešena.Hostem Ptám se já byl bývalý vyšetřovatel Jaroslav Hruška.Šestnáct let od vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka Česko stále nezná jejího pachatele. Příběh krále organizovaného zločinu, ale i jeho spolupracovníka Antonína Běly nebo bývalého majitele Discolandu Sylvie Ivana Jonáka a dalších představitelů porevolučního kriminálního podsvětí ale znovu vzbudily zájem s úspěchem seriálu České televize Devadesátky a dokumentárního cyklu Polosvět, který popisuje pozadí a především vyšetřování organizovaného zločinu devadesátých let.Hned první díl šestidílného dokumentu se věnuje vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka z roku 2006, kterou se i přes mimořádné nasazení vyšetřovatelů dodnes nepodařilo uspokojivě dořešit.Mezi tehdejšími vyšetřovateli byl rovněž Jaroslav Hruška. Ten se stal vedoucím speciálního týmu POKR, který vraždu kmotra podsvětí a dalších asi 35 podezřelých úmrtí dostal za úkol rozkrýt.Proč některé případy z přelomu tisíciletí nebylo možné dodnes objasnit? A jak se organizovaný zločin proměnil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejvyšší správní soud má od minulého týdne nového předsedu, stal se jím soudce Karel Šimka. Jak plánuje soud vést a co říká na rušení opatření vlády?Hostem Ptám se já je nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.Nejvyšší správní soud nedávno opět rozvířil debaty o kvalitě právního rámce, na kterém vláda staví protiepidemická opatření. Na začátku minulého týdne totiž zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vyhověl tak výhradě ženy z Brna.Než rozhodnutí soudu vešlo v platnost, vláda sama oznámila, že od čtvrtka 10. února soudem napadená opatření zruší a certifikáty už Češi nebudou při vstupu do podniků a služeb potřebovat. Rozhodnutí soudu prý krok jen urychlilo, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).Nešlo ale o jedinou změnu, která se v minulém týdnu na půdě brněnského soudu udála. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu 2. února jmenoval do funkce jeho předsedy soudce Karla Šimku. A mimo jiné varoval před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti.Podle hlavy státu tyto tendence kazí renomé soudní soustavy a vedou k „poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu“. Zemanovi vadí ale i to, že soudu trvá vyřizování kauz, které v současné době trvá asi 270 dnů.Jak dobře Nejvyšší správní soud odvádí svoji práci? A stačí české právo na řešení koronavirové krize?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Novela pandemického zákona dorazila do Senátu a opět vyvolala nevole skupiny protestující proti protiepidemickým opatřením. Ta dorazila do Prahy už ve středu večer. Co je jejím cílem?Hostem Ptám se já je analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Parlamentní komory schvalují novelu pandemického zákona v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. A ani rozvolnění platící od čtvrtečního rána neodradilo odpůrce opatření od protestů. Iniciativa Chcípl PES svolala demonstraci na pražský Klárov v blízkosti senátních budov. Konvoj aut z různých koutů republiky dorazil do Prahy už ve středu večer.Odpůrci přijetí předlohy opakovaně demonstrovali už při jejím sněmovním projednávání. Rozruch vyvolalo především, když vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon.Zpočátku se přitom iniciativa Chcípl PES bila za fungování hospod během covidových vln. Přerostla ale ve hnutí, jež organizuje odbory, pořádá demonstrace a mluví i o organizaci generální stávky. V jejím pozadí jsou naštvaní podnikatelé, ale i postavy krajní pravice.Co mají členové Chcípl PES společného? A jak nebezpečné může být jejich působení pro vnímání společnosti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Komunistický politik a člen tvrdého jádra KSČM je další z uchazečů o prezidentský úřad. Strana jeho kandidaturu odhlasovala ve vlastních řadách. Jak bude vypadat jeho kampaň?Hostem Ptám se já byl Josef Skála (KSČM).Komunisté prezidentského kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem. Oba politici se v minulosti několikrát střetli: Skála například s Vojtěchem prohrál souboj o šéfa strany. Podle komunistického exposlance Jiřího Dolejše bude pro mnohé kontroverzní Skálovo jméno „to pravé“ a nevidí problém, že by kandidát strany nesehnal 50 tisíc občanských podpisů potřebných pro vstup do utkání o prezidentské křeslo.O Skálovi je známé, že byl před rokem 1989 dlouholetým členem vládnoucí KSČ. Byl také funkcionářem tehdejšího Socialistického svazu mládeže a před pár lety se dostal na veřejnost životopis zanesený ve svazcích StB, který měl sepsat sám Skála. Vyznává se v něm z loajality sovětským okupantům pro roce 1968.Skála tvrdí, že chce kandidovat, aby měli koho volit lidé nespokojení se současnými poměry. Mluví o „širokém vlasteneckém projektu“.Jak bude vypadat jeho kampaň? A mají komunisté, kteří vypadli ze Sněmovny, šanci se svým kandidátem oslovit širší veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO má o víkendu sněm. Předsedou jistě nadále zůstane Andrej Babiš, volit se budou místopředsedové. Jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby?Hostem Ptám se já byla poslankyně ANO, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se po podzimních volbách vrátila do vysoké politiky. Ze třetího místa kandidátky se pohodlně dostala do Sněmovny a po čtyřech letech se stala opět poslankyní. A stát se chtěla i místopředsedkyní Sněmovny. Nakonec ale zastává jiný překvapivý post – je členkou Babišovy stínové vlády, konkrétně pro oblast kultury.A zatímco ve vedení Sněmovny se Jermanová podle všeho neuplatní, je otázkou, zda na nadcházejícím sjezdu hnutí ANO bude obhajovat místopředsednický post. Na ten plánuje kandidovat mimo jiné exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček i bývalá ministryně financí Alena Schillerová.V nejužším vedení hnutí ANO je Jermanová od roku 2015. Rok nato vyhrála s ANO krajské volby a stala se středočeskou hejtmankou. Za jejího vedení kraj utrácel miliony za pochybnou práci externích poradců. Třeba za proslulé analýzy hudebních festivalů. Najatí zaměstnanci, jejichž jména kraj důsledně tajil, dostávali 45 až 75 tisíc měsíčně za poloviční úvazek. Dodnes není jasné, jestli odevzdaná práce měla takovou hodnotu.Kvůli této kauze policisté dokonce prohledali dům Pokorné Jermanové v Benešově. Loni obvinili dva lidi – bývalé vysoké úředníky, které si na kraj přivedla právě tehdejší hejtmanka.Bude Jermanová v kauze smluv kraje s externisty vypovídat? A jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby? Kdo by mohl hnutí převzít po Andreji Babišovi, pokud bude kandidovat na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem po tom, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovala dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.Riskuje Česko s rozvolněním velký book nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda, která je druhým měsícem ve funkci, si vytyčila řadu nesnadných cílů. Mezi nimi šetřit rozpočet a snížit počet úředníků, udělat úřady digitálně dostupnější nebo pomoci s nedostupným bydlením či zpřísnit zákon o střetu zájmů. Podaří se vše splnit?Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Digitalizace a dostupné bydlení. To jsou jedny z hlavních úkolů vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Nejmenší koaliční strana musí hledat balanc při prosazení svých zájmů a shodě na klíčových rozhodnutích vlády, kterou vede předseda ODS Petr Fiala.Ještě nedávno Piráti tvrdili, že chtějí bojovat proti tradičním stranickým dinosaurům, jejich zákulisním dohodám a málo srozumitelným rozhodnutím. Například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa patřil k nejaktivnějším v boji proti polskému postupu při těžbě v dole Turów, a dokonce se mu do celé věci podařilo zainteresovat Evropskou komisi, která se přidala na stranu Česka.Nakonec ale česká vláda podepsala dohodu s Poláky, že těžba v Turówu může za určitých podmínek dál pokračovat. A to v podstatě ve stejné chvíli, kdy generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil stanovisko, podle kterého je těžba nelegální.Jsou Piráti ve vládní koalici dostatečně silným partnerem? A kde zatím museli ustoupit ze svých požadavků?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda dosud neschválila návrh státního rozpočtu na tenhle rok a jednání přesouvá na příští týden. Plán nového kabinetu je ale už jasný – šetřit, kde se dá. Podaří se to?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.Ministerstvo financí má posledních pár dnů, aby doladilo návrh rozpočtu na tento rok. Příští týden ho chce projednat vláda a času jí moc nezbývá, jestli má současné rozpočtové provizorium skončit v březnu. Koaliční politici slibují úspory v řádu desítek miliard korun a dušují se, že nebudou zvyšovat daně.Ministr financí Stanjura přitom už nedávno potvrdil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Tedy zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše.Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale snahu současné vlády zpochybňuje. Odhaduje, že výdaje budou vyšší – například kvůli koronavirové situaci – a vládě se zmíněných 80 miliard nepodaří ušetřit.Dá se opravdu šetřit bez toho, aby to zasáhlo občany? A nemohou škrty v provozu státní správy a platech státních zaměstnanců zhoršit kvalitu služeb pro veřejnost?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Redakce Seznam Zpráv se rozhodla posílit zdravé pracovní prostředí a pocit bezpečí svých členů a přijala několik opatření. Jedním z nich je i post ombudsmanky. Co vše bude mít na starost?Hostem Ptám se já byla ombudsmanka redakce Seznam Zpráv, slovenská novinářka a moderátorka, která aktuálně působí ve slovenském deníku SME, Zuzana Kovačič Hanzelová.Novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Hanzelová se stala ombudsmankou redakce Seznam Zpráv od února letošního roku. Dohlížet bude na na zdravé a bezpečné prostřední v redakci a pomáhat jejím členům řešit případné krizové situace.Nový institut přichází po konfrontaci redakce se situací, kdy se jeden její člen nevhodně choval vůči členkám redakce. Vedení redakce proto okamžitě rozhodlo o jeho propuštění.Důvěru a bezpečnější prostor pro členy Seznam Zpráv, se ale snaží redakce budovat rovnou na několika úrovních. Nově, pokud je kterýkoliv redaktor nebo jiný pracovník s něčím nespokojen, může se obrátit jak na ombusmanku, tak na několik zmocněnců z řad redaktorů nebo svůj podnět zaslat do schránky důvěry.„Seznam Zprávy vykoply důležité téma, a to je velmi pozitivní. Můžeme nastavit poměrně vysoký standart. Já mít takový systém ve veřejnoprávní televizi, určitě bych se na něj obrátila víckrát,“ komentuje kroky redakce v rozhovoru Hanzelová.Jakým problémům se bude ombudsman redakce věnovat? A jak obecně daří v médiích nastavovat bezpečnější prostor pro práci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká pošta chystá propouštění. Od května zruší asi 700 míst a ušetřit chce půl miliardy korun. Slibuje také dlouho plánovanou modernizaci a rozdělení na menší části, aby dokázala stačit trhu. Je to první krok k postupné privatizaci pošty?Hostem Ptám se já byl ředitel České pošty Roman Knap.„Vláda si musí dát základní strategii, co od pošty očekává. Já od ní čekám základní služby, pošleme si dopis, balík, ale toho ubývá kvůli konkurenci. Další věc je dotyk státu i v odlehlejších částech republiky. Musíme si také říct, kolik peněz je stát schopen dávat do základní poštovní služby peněz,“ vysvětlil svůj pohled na restrukturalizaci České pošty začátkem roku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se ale nemá šetřit na lidech „u přepážek“, ale rezervy vidí ve středním managementu.A pošta už se škrty začala. Od letošního května zruší 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl ředitel pošty.Knapovy plány ale vzbuzují otazníky kvůli zjištění, že se těsně po volbách sešel s vlivným podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie stíhala ve dvou kauzách Radovana Krejčíře Technology leasing a M5.Generální ředitel státního podniku s ním měl řešit své manažerské plány ve vedení pošty. „Posadili jsme se, řekli, co je nového, jak vypadá teď pošta a co je potřeba s ní udělat, jak já si představuji její další směřování z pohledu komerčního manažera. Já jsem přesvědčen, že se musí změnit na firmu a ne zůstávat v pozici státního molochu, úřadu,“ popsal pro Seznam Zprávy Knap.Proč měl Knap potřebu vysvětlovat koncepci pošty jemu neznámému podnikateli? A nevnímá schůzku jako chybu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražský hrad požaduje po psychiatričce Džamile Stehlíkové omluvu a milion korun kvůli výrokům o zdraví prezidenta Zemana. Předžalobní výzvu zveřejnil Hrad na svém webu. Plánuje lékařka omluvu?Hostem Ptám se já byla psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.O předžalobní výzvě informovala prezidentská kancelář minulý čtvrtek. Po Stehlíkové žádá milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.„Měla jsem obavy o zdraví pana prezidenta, proto jsem vyjádřila své domněnky, svoji diagnostickou úvahu a vyzvala jsem konzilium, aby se vyjádřilo ke zdraví prezidenta,“ uvedla už dříve Stehlíková pro Seznam Zprávy s tím, že nechápe, za co by měla být žalována a milion korun platit nehodlá.Slovy advokáta lékařka zdůvodňuje svoje jednání i tím, že Zemanovo okolí o zdravotním stavu prezidenta dlouho neinformovalo a nebylo jasné, zda jeho stav neovlivňuje nezávislý výkon jeho ústavních funkcí coby prezidenta České republiky. A zaznívaly prý také irelevantní informace.Hrad ale trvá na tom, že přes čáru byly především výroky Stehlíkové o tom, že hospitalizace prezidenta vedla k náběhu na delirium tremens nebo že má hluboce poškozený mozek. A pokud bývalá ministryně pro lidská práva nehodlá změnit svůj postoj, podle Zemanova advokáta Makra Nespaly nezbývá než podat žalobu.Je Stehlíková připravená bránit se u soudu? A trvá na svých výrocích o Zemanově stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový kabinet Petra Fialy s oblibou zmiňuje slovo „deagrofertizace“, tedy zbavení státní správy vlivu skupiny Agrofert. Jméno firmy z Babišova svěřenského fondu se přitom často skloňovalo ve spojitosti se Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). Oprávněně, nebo nikoliv?Hostem Ptám se já byl ředitel SZIF Martin Šebestyán.Cíl zredukovat na ministerstvech, úřadech a ve státních podnicích vliv skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO) se stal jednou z manter nové vlády Petra Fialy. Strany současné vládní pětikoalice už před volbami poukazovaly na to, jaká ministerstva a úřady jsou nejvíc infiltrovány Babišovými lidmi, kteří místo zájmů státu chrání zájmy holdingu Agrofert. Proto se teď zaměřují hlavně na ministerstva financí, zemědělství, místního rozvoje nebo Finanční správu, Českou inspekci životního prostředí či státní podniky jako Čepro a Lesy ČR.Kvůli služebnímu zákonu ale nemůže do personálního obsazení úřadů a institucí zasahovat nová vláda, jak se jí zachce. „Odejiti“ mohou být úředníci jen v zákonem stanovených případech. A ani s výměnou generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nepočítá. Má v něj prý důvěru.Přes Státní zemědělský intervenční fond přitom protékají každý rok desítky miliard korun a jeho úředníci byli jedněmi z těch, kdo v posledních letech hájili před evropskými kontrolory práva bývalého premiéra Andreje Babiše na evropské peníze i přes jeho střet zájmů.Proč to dělali? A stojí si dodnes za svými kroky?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda v boji s covidem zase mění kurs. Od příštího pondělí se nebudou muset testovat lidé měsíc po pozitivním PCR. Je to správně?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Špicar patří mezi desítky tisíc nakažených, kteří teď přibývají v Česku každý den - dnes je jich skoro 55 tisíc. A tedy i jeho se týká zatím poslední vládní změna v systému testování. Od příštího pondělí tahle povinnost na měsíc neplatí pro lidi, kteří právě prodělali covid. Karantény a izolace jsou přitom pětidenní a ani pro jejich ukončení není testování nutné.„Doufám, že vláda ví, co dělá. Nejsme ani epidemiologové, ani hygienici, takže věříme, že vláda tyhle týmy má a podle nich rozhoduje,“ vysvětluje Špicar a dodává, že pro firmy bude složité, že některé lidi budou muset nadále kontrolovat a jiné z testování vyjmout. Stát se ale podle něj může i to, že v některých podnicích budou testy nadále provádět u všech, i když na tom vláda netrvá.Svaz průmyslu a dopravy si podle Špicara začal od minulého týdne dělat i vlastní průzkum toho, jak testování ve firmách funguje a co přinášÍ. Ve 170 firmách s celkem asi 150 tisíci pracovníky hodlá samozřejmě zjišťovat i to, zda zrušení testů pro lidi po covidu nebude rizikem pro ostatní.„Zatím jsme zjistili, že záchyt nakažených ve firmách je 1,3 %. Otázkou pro nás bylo i to, jestli firmy musí omezovat výrobu, v tuto chvíli je to asi 15 % firem,“ vysvětlil Špicar a dodal, že svaz s vládou řeší, jak takovému problému předejít.Naráží přitom na zavedení tzv. pracovních karantén pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a kritickou infrastrukturu. Na jejím základě by lidé z těchto odvětví mohli ve výjimečných případech do práce i po kontaktu s nakaženým - vyhnuli by se tedy klasické, pětidenní karanténě.„Bavíme se o tom, jaký by měl být režim pro firmy a instituce, které budou vlnou omikronu zasaženy tak, že by nemohly udržet provoz v chodu, a zda se neomezovat jen na krizovou infrastrukturu. Jsou firmy, jejichž odstávka by mohla mít katastrofální následky nejen ekonomické, ale i bezpečnostní, třeba u vysokých pecí v železárně,“ popsal Špicar.Covid přitom není jediný problém, který tuzemské podniky sužuje. Vysoká inflace nebo nedostatek lidí na pracovním trhu jsou další dílky do skládačky, která nemá jednoduché řešení. Jaká jsou ta nejlepší z možných? A co čekají zástupci zaměstnavatelů od vlády?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.Bývalý rektor Masarykovy Univerzity v Brně a nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl hostem Ptám se já.V minulé vládě jeho post chyběl, teď ale řeší složité úkoly. Pan Evropa nebo také prodloužená ruka premiéra Petra Fialy v Bruselu a Štrasburku, Mikuláš Bek. Konkrétně připravuje české předsednictví Evropské unie a první, co ho čeká, je vybojovat pro svou misi víc peněz, aby neskončilo mezinárodní ostudou.Výrok minulého premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčky“ naznačuje, jak důležité pro jeho vládu předsednictví bylo, a částka na něj vyčleněná tomu odpovídá. Kromě toho se na celou sedmadvacítku snáší hrozba ruské invaze na Ukrajinu, kterou se zatím nedaří zažehnat politickými rozhovory.Zástupci členských států se sice předhánějí v tom, kdo pronese silnější výrok na adresu Kremlu, vztahy s Ruskem ale řeší každý po svém. Hlavně kvůli obchodním zájmům a závislosti na ruském plynu.Jak ovlivňuje přípravy českého předsednictví doutnající konflikt blízko ukrajinských hranic? A ví Praha, jaká témata by ráda prosadila do evropské diskuse v čele Rady EU?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová varianta koronaviru omikron zasahuje státy napříč světem. Zatímco v Česku se na největší nápor nákazy teprve čeká, za oceánem už další vlnu pociťují i v nemocnicích. V jak složité situaci američtí zdravotníci jsou?Hostem Ptám se já byla Silvia Sauvé, zdravotní sestra pracující na jednotce intenzivní péče v americkém městě Auburn ve státě Washington.Vlna nové, silně nakažlivé varianty koronaviru omikron podle všeho v Česku ještě nedosáhla maxima. Čísla pozitivně testovaných sice už teď dosahují nevídaných hodnot, ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek však předpokládá, že vrchol současné pandemické vlny teprve přijde, a to tento týden.Nemocnice, které se dosud vyprazdňovaly díky úbytku nemocných s deltou, se chystají na nápor nových pacientů. A do těch amerických už teď pacienti s novou koronavirovou variantou proudí ve velkém.„Naše nemocnice je zavalená pacienty. Zpravidla u nich není taková smrtnost, jako tomu bylo v předchozí vlně delty, ale je jich zase mnohem víc. Opravdu je naše nemocnice naplněná na dvě stě procent,“ řekla Sauvé a dodala, že situace už přesahuje limity zařízení. „Nemůžeme nikoho odmítnout, proto se pacienti hromadí na našem pohotovostním příjmu. Někdy čekají na pohotovosti dva až tři dny než se otevře nějaké lůžko,“ popsala.To, že se z pár hodin čekání stanou celé dny, není podle zdravotnice v současné situaci nic neobvyklého. A podle ní není vůbec vyloučené, že velký nápor pacientů ještě čeká i tuzemsko. „Podle mých zkušenosti se situace jako v USA za tři až pět měsíců stejně projeví i v Česku,“ předpověděla.V nemocnicích podle Sauvé obecně nejčastěji kvůli problémům s koronavirem končí lidé s dalšími zdravotními problémy, o kterých třeba ani nemusí vědět. Do péče lékařů se ale podle sestry stále dostávají i zdraví lidé, u kterých i varianta omikron může vyvolat těžký průběh. „Ale byly časy, kdy celé naše oddělení bylo zaplněno pacienty s covidem, s intubací a na ventilátoru. Teď tolik pacientů na ventilátor být nemusí, ale bývají na vysokoprůtokovém kyslíku,“ upřesnila.Česká sestra také popsala, jak američtí zdravotníci čelí útokům odpůrců protiepidemických opatření. Podle ní by zejména lékaři, kteří takové postoje obhajují, neměli své povolání vůbec vykonávat. „Lékař, který šíří dezinformace, by neměl být lékař. Lidé ho následují jako autoritu, takže by neměl mít licenci praktikovat medicínu, protože to jde proti jejím zásadám a vystavuje nebezpečí svoje pacienty,“ řekla s tím, že minimálně v USA se takoví lékaři musí lékařské komoře zodpovídat. „Nikdo by je už navíc nezaměstnal, to je naprosto běžný fakt,“ dodala.Jak by se mělo Česko připravit na možný příchod amerického scénáře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Miliardář Karel Janeček je jedním z prvních, kdo v pátek oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Jak plánuje oslovit voliče?Hostem Ptám se já je podnikatel a matematik Karel Janeček.Finančník Karel Janeček v pátek oznámil kandidaturu na prezidenta. Už přes nedávnem se přitom na sociálních sítích i na billboardech v ulicích objevila Janečkova kampaň Tohle jsme my, ve které chce představit své základní programové priority. A podnikatel na kampani rozhodně šetřit nehodlá, chce do ní vložit maximální částku povolenou zákonem - 40 milionů v prvním kole, 10 milionů případně ve druhém.O Janečkově možné kandidatuře se přitom začalo vážněji spekulovat už loni, konkrétně po hudební anketě Český slavík, kterou podnikatel financoval. Její televizní přenos dokonce využil k proslovu, kde například kritizoval očkování. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné Janeček ve svém proslovu v Českém slavíkovi.Janeček také zkoušel v poslední době oslovit špičkové české stratégy a experty na komunikaci a marketing. Než ale do volebního klání vstoupí, musí nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nebo získat podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů.Jak chce Janeček oslovit možné voliče? A má podporu mezi politiky? Plánuje v kampani vystupovat proti očkování?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátor české televize Jakub Železný už několikrát připustil kandidaturu na generálního ředitele televize. Minulý týden ale schytal kritiku za to, že nezvládl emoce při rozhovoru s poslancem ANO Patrikem Nacherem. Kde je hranice vyváženého rozhovoru? A je třeba proměnit vedení České televize?Hostem Ptám se já byl moderátor ČT Jakub Železný.Minulý týden se moderátor České televize Jakub Železný pustil do ostré debaty s poslancem hnutí ANO Patrikem Nacherem. V pořadu Události komentáře si od poslance vyprošoval invektivy a útoky, aby mu nakonec donesl celý scénář rozhovoru se slovy, že se může na příští otázky připravit. „Nervy mi neujely. Kdybych byl rozčílený, vypadalo by to jinak. Zamrzelo ale mě, že politik, se kterým se známe dlouhá léta, dělá takové triky. Oni to dělají, umějí to, ale proč to mám akceptovat,“ vysvětlil Železný.Ke svým respondentům se prý snaží být maximálně vyvážený: „Když si dělám přípravu na dva hosty a u jednoho mi vychází čtyři tvrdé otázky a u druhého pět, jednu z pěti si škrtnu, abych měl stejně. Mně jsou politici ukradení, nemám vůči nim žádné emoce, nejsou to moji kamarádi, netykáme si, nechodím s nimi na žádné obídky, večeřičky, takhle se chovám a žiju si ve svém světě,“ řekl.K vystoupení Železného s Nacherem se vyjádřil i expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který situaci označil za dosud největší moderátorský exces. Podle něj si moderátor vyřizoval účty a neříkal pravdu. „Aby mě někdo obvinil ze lži, je pro mě za hranou přijatelnosti. A nenechám se urážet, jako moderátor veřejnoprávní televize ale nemůžu tomuhle člověku oplatit stejnou mincí,“ bránil se proti Babišovým slovům Železný.Moderátor hlavní zpravodajské relace České televize a také publicistického pořadu Události, komentáře přiznal, že zvažoval podání trestního oznámení pro pomluvu. „Ale vydýchal jsem se,“ dodal s tím, že ale dále uvažuje, že buď sám, nebo společně s vedením televize vyzve Babiše k omluvě: „Ta ale, předpokládám, nepřijde.“Železný působí ve veřejnoprávní televizi už přes 20 let a několikrát se vyjádřil, že by uvažoval o kandidatuře na generálního ředitele České televize. Zopakoval, že by k tomu přistoupil v případě, že by znovu nekandidoval dosavadní ředitel Petr Dvořák. „V takovém případě bych chtěl předložit projekt, který by byl moderní a zároveň byl dovnitř televize velmi otevřený. Mou prioritou by byl bezpečný a klidný zaměstnavatel,“ upřesnil Železný.Jak náročná profese moderátora veřejnoprávní televize je? A jak si ve vypjatých situacích zajistit odstup?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Očkování proti covidu-19 v Česku povinné nebude. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek napsal na sociální sítě, že takové opatření od počátku považoval za nesmysl. Změní se proto vyhláška přijatá předchozím koaličním kabinetem, která počítala s povinnou vakcinací pro lidi nad šedesát let a vybrané profese. Je to správný krok v době sílícího omikronu?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).„Není to chyba, rozhodla se tak celá vláda s argumentem, že zakopáváme příkopy ve společnosti. A nabídneme alternativní řešení: data a informace, že vakcíny fungují a lidé si sami vyberou volbu, která je pro je jednoduší a lepší, tedy nechat se očkovat,“ myslí si o zrušení vyhlášky o povinném očkování Válkův náměstek.Vakcínu přesto stále odmítá nemalá část veřejnosti. Premiér za ODS Petr Fiala ovšem zopakoval, že očkování i dál považuje za hlavní zbraň v boji s pandemií. Podle ministra Válka chrání před těžkým průběhem choroby a možnou hospitalizací účinně hlavně třetí dávka. „Je zde část osob, které nepřesvědčíte. Bohužel, povinná vakcína by znamenala, že odejdou z některých podstatných profesí, protože by to pro ně byla otázka života a smrti,“ dodal Pavlovic k rozhodnutí kabinetu.Pandemická vlna omikronu ale zatím v Česku šplhá do výše. Nakažených skokově přibývá, i když to nejhorší republiku pravděpodobně teprve čeká: „Chci podotknout, zaznívají hlášení, že omikron je méně závažný. Do určité míry je to pravda, ale při vysokém počtu nakažených mohou být absolutní počty vážných případů vysoké. Navíc nevíme, jaký bude mít vliv na long covid (dlouhodobé následky po prodělání nemoci, pozn. red.),“ vysvětloval Pavlovic.Podle pirátského náměstka je každopádně vláda na případný krizový scénář připravena: „Krizové scénáře má vláda k dispozici. Když bude takový vývoj, vláda je vyhlásí,“ komentoval s tím, že namísto počtu nových případů se aktuálně sleduje především číslo, kolik z jich je v ohrožené populaci.„To totiž predikuje zatížení zdravotního systému a vláda díky tomu bude mít čas na reakci. Teď vidíme i na Praze, která je napřed před celou republikou, že tam ještě není ten zásah rizikové populace. Čísla jsou vysoká, ale sleduje se ta prevalence v rizikové populaci,“ upřesnil.A vláda má podle Válkova náměstka v ruce i další „trumfy“. Neočkovaným, kteří mají nedůvěru v mRNA vakcíny nabídne v únoru „tradičnější“ látku Nuvaxovid společnosti Novavax. Česko navíc usiluje o nové antivirotikum Paxlovid, které má pomoci při léčbě onemocnění. „Dodání záleží na výrobních kapacitách firmy Pfizer, zájem ze strany vlády byl ale jasně řečen. Ale už teď máme dostupná dvě jiná antivirotika - Remdesivir a Molnupiravir. Mají trochu jiný typ indikace, ale jsou účinná, pokud se podají včas,“ dodal.Měla by být při stoupajících číslech nakažených česká vláda opatrnější? A koho už se dotkly pracovní karantény?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve školách se od 17. ledna testuje pouze jednou týdně navzdory tomu, že omikronová vlna sílí. Čísla nakažených dosahují denně desítek tisíc. Podle šéfa ministerských statistiků Ladislava Duška je ovšem pravděpodobné, že nakažlivější varianta koronaviru už dětskou populací a mladistvými do značné míry prošla. Je plán vlády na krocení pandemie ve školách dostačující?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Vláda ve středu odsouhlasila návrh ministra školství, který přidává pravomoci vedení škol. Kromě více dnů takzvaného ředitelského volna by mohli ředitelé sami rozhodovat o tom, jestli třída nebo škola přejdou na distanční výuku. Odpadlo by čekání na verdikt hygieniků v případě, že v karanténě či izolaci skončí hodně žáků nebo učitelů.„Ředitel může nejprve aktivovat distanční výuku, a pokud se ta nebude zvládat, nařídí se ředitelské volno. Je to efektivní, rychlé, reaguje to na místní podmínky a nevypíná to školy. A je to v rozsahu maximálně deseti dnů, pak musí zareagovat hygienická stanice nebo my jako vláda,“ vysvětlil Gazdík s tím, že ředitelé se kvůli nákaze omikronem mohou brzy dostat do situace, že nebude mít kdo učit.„Musíme reagovat rychle a čekat na centrální opatření vlády nebo dokonce zahlcených hygienických stanic je pozdě, proto přicházím s tímto návrhem,“ dodal.Samotné testování na koronavirus jednou týdně ale Gazdík jako chybu nevidí. Podle něj je důkazem, že jsou školy prioritou, už fakt, že po pozitivním antigenu v jejich případě musí dojít k potvrzení nákazy PCR testem. Že takové pravidlo nelze nařídit plošně - tedy i ve firmách - je podle něj dáno tím, že kapacita PCR testování nebyla na omikron připravena. „Za měsíc ho nestihne žádná vláda navýšit tak, aby to fungovalo. Cílem tedy je kapacity nezahltit například pro rizikové skupiny,“ vysvětlil.Nové vedení resortu školství zmiňuje i jiné, dlouhodobější cíle. Například snižování rozdílů ve kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Hlavně v příhraničních oblastech totiž úroveň škol daleko zaostává za velkými městy. A změnit by se měla také maturita. Nově by si mohli studenti odbýt některé její části dříve než v posledním ročníku.„Maturita v této době neodpovídá 21. století. Mně se nelíbí, že dva, tři dny ve vašem životě rozhodují o mnohém dalším. Pořád je maturita forma iniciačního obřadu z minulosti, má tzv. bolet a máte se stát tím dospělým. Taková by maturita být neměla,“ řekl Gazdík, ale dodal, že ke změně by mělo dojít pouze v případě, že na ní bude politická i odborná shoda.A jak vnímá místopředseda Starostů cestu Jana Farského na půlroční stáž do USA? „Dozvěděl jsem se to začátkem prosince. I já si sypu popel na hlavu, protože my nemáme ve STAN ty klasické stranické vztahy a jsme většinou kamarádi. Moje chyba, jako kamaráda, byla, že jsem nedokázal Honzovi Farskému říct, že to není dobrý nápad,“ přiznal Gazdík.Dodal, že strana situaci aktuálně řeší, ale nemá nástroje, jak ho k čemukoliv přinutit. „Finální rozhodnutí je na Janu Farském. Buď se vrátí, nebo se vzdá mandátu, nebo to zůstane tak, jak to je. Nebudeme to řešit v přímém přenosu, je to osobní věc, zvlášť, když se to týká přítele,“ dodal Gazdík.Co ze svých plánů dokáže vláda uvést do praxe? A budou jí na to stačit peníze, když zároveň slibuje úspory a snížení rozpočtového deficitu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna má za sebou první vyčerpávající jednání, kdy se v roli opozice poprvé naplno projevila hnutí ANO a SPD. Hodiny trvající obstrukce, které předcházely hlasování o důvěře vládě, přerostly v zatím nejdelší debatní maraton v historii Česka. Jde o novou taktiku opozice?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).I kvůli neshodám mezi poslanci nemá ještě dolní komora kompletní vedení. Kvůli častým přestávkám i dosud marnému projednávání stavebního zákona se dosud nepodařilo schválit exministra Karla Havlíčka do funkce sněmovního místopředsedy. Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její strana chce být konstruktivní opozicí. Otázkou ale zůstává, na jakých tématech jsou lidé Andreje Babiše ochotni se současnou vládní pětikoalicí spolupracovat.„Důvěra vládě je jeden z nejdůležitějších aktů a vy nemůžete odebírat slovo, pokud se poslanci připravili na jednání, chtějí vystoupit, chtějí položit otázku,“ braní opoziční poslance Mračková Vildumetzová. Podle ní navíc dále chybí odpovědi například ohledně financování hnutí STAN. Opozici vadí, že hnutí přijalo peníze od firmy, za kterou stojí trestně stíhaný člověk.Podle Mračkové Vildumetzové takovou kritiku ale nelze vnímat jako „dvojí metr“: „Kauza Čapí hnízdo je tu mnoho let a nestala se v době, kdy byl v politice. Kdyby nepřišel do politiky, nikdy by tu kauza Čapí hnízdo nebyla,“ brání předsedu hnutí ANO a dodává, že dvojí metr je uplatňovaný naopak vůči straně bývalého premiéra.Místopředsedkyni Sněmovny vadí i fakt, že nová vláda slibovala změny a zatím kolem ní vnímá spíše řadu pochybností. Kabinet podle ní navíc slibuje šetření, které není schopen sám plnit: „Říká, že se bude šetřit, ale zatím to vypadá, že to bude na lidech. Když chci šetřit, musím jít příkladem a ne mít sedmnáct ministrů, kteří se ani nevejdou do lavic,“ říká a kritizuje i množství politických náměstků.Manžel Babišovy poslankyně Jan Mraček, šéf chebské ODS a člen výkonného výboru strany se přitom nedávno stal poradcem ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Na to byste se ale měli zeptat mého manžela. Moje kritika kabinetu ale bude stejná, jako hejtmanka a starostka jsem vždy šetřila. Můj manžel není politický náměstek, ale má pouze radit. Mám snad kvůli tomu skončit v politice? Nebo má skončit můj manžel?“ reaguje na otázky.Může Česko doplatit na permanentní válku mezi vládní koalicí a opozicí? Nebo je tvrdá diskuse naopak přínosem pro kvalitu parlamentní demokracie v zemi?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívaly týdny a měsíce.Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s velkými úspěchy u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovna zlomila rekord, když nedokázala rozhodnout o důvěře vládě ani po celonočním jednání. Kvůli dlouhé rozpravě, kam se zapojili hlavně zástupci opozice, tedy ANO a SPD, se na plánované hlasování zatím nedostalo. Jak dlouho může celý proces trvat?Hostem Ptám se já byl politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Poslanci a poslankyně se k přerušenému jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy znovu sejdou v šest večer, a to navzdory faktu, že vládní pětikoalice má v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů.Mimořádnou schůzi k financování Starostů a nezávislých (STAN) se ale opozičním stranám prosadit nepodařilo. Na problém upozornily i Seznam Zprávy, když napsaly, že za sponzorskými firmami STAN stojí i člověk stíhaný v daňové kauze. Kromě toho zhruba tři miliony korun dorazily na účet Starostů od dvou desítek personálně spřízněných společností s neprůhlednými spoluvlastníky na Kypru a v Lucembursku.Předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan tvrdí, že jeho strana neporušila zákon, a proto se taky darované peníze vracet nechystá. Lídr opoziční SPD Tomio Okamura nicméně žádá premiéra Fialu o Rakušanovo odvolání z vlády a společně s ANO volají po zřízení parlamentní vyšetřovací komise.Uškodí kauza kolem stranického financování Starostům a nezávislým i celé vládě? A může ohrozit i pozici Víta Rakušana ve vládě ještě dříve, než kabinet získá důvěru?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].