Ptám se já, Marie Bastlová

Česko trápí další vlna epidemie covidu, kdy skokově rostou počty nakažených i hospitalizovaných. Zvládá vláda boj s pandemií efektivně? A jaká opatření by se měla ještě přijmout?Hostem Ptám se já byl molekulární genetik Jan Pačes.Za pondělí v Česku přibylo 4 262 nových případů a rostou i počty hospitalizovaných. Výrazné rozdíly přitom panují mezi jednotlivými kraji a situace je nejhorší v regionech, kde větší část obyvatelstva odmítá očkování. „To, že na podzim bude nějaká vlna, jsme očekávali všichni. Tento týden mě ale zaskočil, jakou to nabralo rychlost,“ komentoval situaci Pačes.Vláda proto připravuje opatření, která by mohla neočkované motivovat, aby svůj postoj přehodnotili. Od příštího týdne si budou muset sami platit preventivní testy a odpůrci vakcinace z řad učitelů si při vyučování nasadí respirátor. Ministr Jan Hamáček přichází dokonce s návrhem zvážit prokázání bezinfekčnosti nejen pro volnočasové aktivity, ale i před vstupem na pracoviště.Podle Pačese ale není přístup Čechů k očkování ničím výjimečným. „Potíž s očkováním neplatí jen pro koronavirus, problém s očkováním tu byl i předtím,“ vysvětlil s tím, že si neumí představit kampaň, která by nepřesvědčené přesvědčit dokázala. „Nejvíc hraje roli, že ti lidé nebudou moci jít na pivo. Nevím jestli tento způsob je principiálně ideální, ale jiný nemáme,“ dodal ale s tím, že z hlediska sledování epidemie není omezení testování dobrým krokem.Přestože očkovací místa kvůli ohlášenému zastavení proplácení testů hlásí větší zájem veřejnosti a někde se na vakcínu dokonce stojí fronty. Ministr zdravotnictví za ANO, Adam Vojtěch, předpokládá, že epidemická situace se bude zhoršovat ještě minimálně další dva týdny a stávající vlna odezní nejdřív začátkem prosince.A otázkou samozřejmě je, jak mohou s vývojem epidemie zamávat mutace. Podle Pačese by ale rostoucí proočkovanost měla i jejich rozvoj omezit. „Všechny varianty vznikly v dobu a místě, kde pandemie nebyla pod kontrolou a měla tak dobré podmínky,“ pokračoval a vysvětlil zda se může stát, že některé mutace „obejde“ testování: „PCR testy, když se dělají dobře, testují několik variant viru a může se tak stát, že u nové mutace viru ta část testu nevyjde. Když to jedno PCR děláme na třech různých místech a na jednom nevyjde, tak víme o jakou mutaci se jedná. Tomu se říká diskriminační PCR. Ale neznamená to, že by nám ta mutace unikla,“ upozornil.„Virus se optimalizuje na prostředí, které má k dispozici. Lidská společnost byla na začátku naivní, nikdo neměl protilátky, virus se šířil krásně, ale ta doba se změnila, proto bylo těch variant tak mnoho, teď ale už jich je jen pár. Teď ale budou soupeřit na trochu jiném poli. A bude záležet, jak budou reagovat na imunitu,“ doplnil.Jaká opatření zaberou v boji s pandemií? A vyplatí se zvýhodňování očkovaných?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Naší povinností je neselhat, prohlásil šéf STAN Vít Rakušan o skládání příští vlády. Nový kabinet přitom vzniká ve složitých časech – v době sílící epidemie, rostoucí inflace, stoupajících cen energií a vyjedených státních financí. Podaří se rychle složit novou vládu? A usednou do ní členové obou volebních koalic?Předseda STAN Vít Rakušan byl hostem Ptám se já.Za dva týdny by měla mít nová vláda dvou koalic už hotové své programové prohlášení. Expertní týmy na něm už pracují, spekuluje se ale, jak úspěšně se pěti stranám podaří nalézt programovou shodu. „Nějaké neshody se objevily. Já byl zodpovědný za skupinu vnitro a spravedlnost, digitalizace a veřejná správa. Tam se nám většinu věcí podařilo překonat, ale máme dohodnuto, že neshody z pracovních skupin půjdou k vyjednávaní na nejvyšší úroveň – k předsedům a předsedkyním stran,“ vysvětlil Rakušan s tím, že ohledně vyjednávání je zatím optimistický.Otazníky vzbuzuje ale i to, zda koalice PirSTAN vstoupí do kabinetu ruku v ruce. Přestože předvolební slib zněl jasně – Spolu do vlády, nebo spolu do opozice – minimálně u Pirátů musí vládní koaliční smlouvě dát zelenou ještě Pirátské fórum.„Já si neumím představit situaci, že jeden program – koaliční program Pirátů a Starostů, by někdo reprezentoval na vládní úrovni a někdo v opozičních lavicích,“ komentoval Rakušan s tím, že vnitrostranické procesy ve straně respektuje.Podle Rakušana platí, že společně budou Piráti a Starostové jednat i o ministerstvech. „Máme nějaký ideální balík resortů pro naši koalici. O vnitřním dělení se ještě budeme bavit, až se nám struktura vlády podaří dohodnout s koalicí Spolu,“ dodal s tím, že chce, aby měli Piráti důstojné zastoupení ve vládě. „Možná to bude stejné, možná budeme jako Starostové mírně silnější,“ vysvětlil.A co říká Rakušan na to, do jaké situace budoucí vláda vstoupí? „Zemi převezmeme v tu nejhorší možnou dobu,“ komentoval předseda Starostů dění okolo státních financí, rostoucí inflaci i pandemickou situaci. Na poslední problém se prý už zaměřují „koronatýmy“ obou koalic a debatují nad možnými opatřeními.Rakušan ale nesouhlasí, že by se zástupci budoucí vlády měli zapojovat do rozhodování té stávající. „Nemyslím si, že máme přistupovat na past Andreje Babiše, aby teď někdo vstupoval do jeho vlády ve chvíli, kdy on zcela nesmyslně pouští ministra zdravotnictví v sílící koronasituaci do Finska. To je úplně nepředstavitelná věc. A volá tam zástupce nekoaliční strany. To je nesmysl,“ dodal.Budou Starostové vládnout společně s Piráty, nebo hrozí rozpad koalice? A jaké preference Rakušanova strana v budoucím kabinetu má?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Univerzita Karlova má nové vedení. Do rektorského křesla usedne lékařka Milena Králíčková, která na univerzitě slibuje změny. Jaké budou?Nastupující rektorka a dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Milena Králíčkova byla hostem Ptám se já.Senzaci způsobilo zvolení první ženy v historii do vedení nejstarší tuzemské univerzity. Dosavadní prorektorka pro studium Milena Králíčková porazila svého soupeře historika Michala Stehlíka a získala víc hlasů Akademického senátu než její předchůdci: Tomáš Zima a Václav Hampl.„Já jsem v průběhu celé kampaně nechtěla akcentovat, že jsem žena. Vždycky jsme se snažili s profesorem Stehlíkem říkat, ať vyhraje ten lepší kandidát. Když jsem se ale dozvěděla, že jsem vyhrála, chtěla jsem zmínit, že to vidím jako prolomení skleného stropu pro všechny akademičky,“ vysvětlila Králíčková.Nově zvolená rektorka hovoří o nutnosti vyrovnat příležitosti žen s těmi mužskými. Sama prý takovou nerovnost pocítila, když se ucházela o místo na gynekologicko-porodnické klinice. I proto chce prý rozšířit povědomí, že je třeba rovné příležitosti se vším všudy.„Nejsem úplně příznivcem kvót, ale především těch opatření, která ženám pomáhají. Třeba podpora částečných úvazků, nebo dětských skupin,“ dodala s tím, že po poradě s odborníky, kteří se rovným příležitostem věnují, se možná rozhodne pro některé obory brát kvóty v potaz, sama jim ale příliš nefandí.Historicky první rektorka Karlovy Univerzity také plánuje zavést institut ombudsmana pro studenty i zaměstnance. Jeho funkci by Králíčková ráda uvedla k životu do sto dnů od svého jmenování.Králíčková, sama lékařka a vědkyně, chce mimo jiné také posílit odborné informování o znovu sílící pandemii covidu. V tomto směru hodlá povzbudit skutečné experty z různých oborů, aby to byli právě oni, kdo se na toto téma budou jménem vysoké školy vyjadřovat.A jak vnímá vyjádření současného rektora UK Tomáše Zimy, který dopady pandemie v některých vyjádřeních zlehčoval nebo tvrdil, že by se mladí měli obejít bez očkování? „S postojem pana Zimy jsem nesouhlasila. Má právo na svůj názor, ale já byla vždy v souladu s vyjádřeními skupiny MeSES, kde se podíleli i vědci z UK, a to nejen lékaři,“ upřesnila žena, která Zimu ve funkci od února příštího roku vystřídá.Králíčková navíc dodala, že si neumí představit, že by musela univerzita kvůli sílící pandemii znovu přejít na distanční výuku. „Zvláštně tam, kde je potřeba praxe. Třeba u lékařů, farmaceutů, učitelů, přírodovědců, chemiků…,“ vysvětlovala s tím, že takovým oborům by už praxe opravdu chyběla. Škola má ale podle ní manuál hybridní výuky připraven. Doufá ale, že ho nebude třeba využít.Jak velkou výzvou je digitalizace a elektronizace Karlovy univerzity, kterou si nová rektorka vytyčila za jednu ze svých hlavních priorit? A jak těžké je překonat stín jejího předchůdce Tomáše Zimy, který zlehčoval dopady pandemie i důležitost očkování?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemie v Česku nabírá na síle, za čtvrtek v zemi přibylo přes tři a půl tisíce nových případů nákazy a mezi nejpostiženějšími kraji je ten Jihočeský. Kde se stala chyba?Hostem Ptám se já byl jihočeský hejtman Martin Kuba /ODS/.Čísla nových případů nemoci covid-19 v Česku jsou za poslední dny extrémně vysoká a jejich rychlý růst nápadně připomíná loňský podzim. Vláda přitom v týdnu jen opatrně přijala sadu zpřísňujících opatření. Zkrátit se má platnost testů, které navíc budou od 1. listopadu placené, zpřísní se i pravidla pro nošení respirátoru ve vnitřních prostorách a do kontrol bezinfekčnosti by se měli zapojit i restauratéři (celý seznam opatření naleznete ZDE).Podle hejtmana jihočeského kraje ale není situace zdaleka tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. „Na těch číslech se ukazuje, že to není úplně nic hrozného. Neměli bychom se fixovat jen na počty pozitivních, ale na to, jaký mají přenos do rizikových skupin a musíme to sledovat ve vztahu k nemocnicím,“ vysvětloval na příkladu situace svého kraje, který patří co do počtu nákaz k těm nejpostiženějším. Dodal, že mu vadí, že politici situaci lépe nevysvětlují, protože společnost je vyděšená a „nese si jizvy“ z minulých vln pandemie.Kuba zdůraznil, že nákazy rostou hlavně mezi mladšími ročníky, které se potkávají ve školách. Tvrdí navíc, že jde o přirozený proces, který ale z hlediska zátěže nemocnic neznamená nic. A právě na zdravotnické kapacity by se měla společnost soustředit.„Musíme si říct, co je společnost schopná, co může dělat a za jakých ekonomických a sociálních nákladů. Můžeme si říct, že chceme, aby se nenakazilo žádné dítě, to ale už nechceme skrze zavření dětí doma absolvovat. Celý souboj s koronavirem není o tom, že ty počty nakažených srazíme na nulu, ale má přece být, že nechceme přetěžovat ten zdravotnický systém,“ dodal s tím, že při naočkovanosti 85 % osob nad 65 let v jeho kraji se nedá očekávat návrat scénáře z minulého roku.A s tím, jak namotivovat co nejvíce lidí k očkování, si politici stále lámou hlavu. Částečně tomu má napomoci i konec proplácení testů pojišťovnami, které Kuba vítá. A nesouhlasí, že by se společnost měla přizpůsobovat těm, kteří očkování odmítají. „Přeci všichni měli možnost se za veřejné peníze posledních osm měsíců nechat naočkovat, naše sestřičky na ně čekaly v halách na výstavišti nebo se za nimi jezdilo. Do center ani na náměstí, kam jsme jezdili, už pak nikdo nechodil. Ta odpovědnost musí být do jisté míry osobní,“ komentoval Kuba například fakt, že i mezi seniory je stále asi 350 tisíc neočkovaných.A jak ochránit děti? „Pokud budeme pořád dokola testovat, ponese to to, že budeme pořád děti dávat do karantén,“ vyjádřil se Kuba s tím, že i z toho důvodu na jihu Čech doporučili prodloužit podzimní prázdniny, a získat tak devět dní, kdy se rozdělí kolektivy. Testování by pak mělo následovat po návratu do škol. „Tak můžeme vytáhnout pozitivní a nemusíme všechny posílat do karantény,“ upozornil.Jak vnímá jihočeský hejtman nová opatření vlády? A kde se podle něj v současném řízení pandemie chybuje?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Za pár dnů, konkrétně 28. října, se na tři měsíce otevře okno příležitosti těm, kteří chtějí umazat své dluhy u státu, obcí a veřejnoprávních institucí. Jak moc může pomoci se zadlužeností Čechů?Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí Radek Hábl.V Česku začne příští týden tzv. Milostivé léto. Během tří měsíců se lidé s exekucemi, do kterých se dostali vinou zadlužení u státu nebo obcí, můžou nesplacených závazků za zvýhodněných podmínek zbavit. Dosáhnout na tuto možnost by mohlo až 300 tisíc lidí.Po nějaké formě oddlužení volají už dlouho hlavně neziskové organizace nabízející pomoc těm, kteří se dostali do úzkých. Upozorňují, že často minimální dluh třeba za jízdu načerno se kvůli mnoha poplatkům a penále šplhá nezřídka na sumu, kterou lidé nejsou schopni sami zvládat.Proti částečnému oddlužení se ale ozývá Exekutorská komora. Dlužníci by totiž měli kromě samotného dluhu platit za práci exekutora necelou tisícikorunu, což je podle komory málo. A spokojená není ani VZP. Pojišťovna si totiž není jistá, jestli by kromě jistiny neměli její klienti platit i penále.Pomůže, navzdory výhradám, Milostivé léto zlikvidovat zásadnější část exekucí? A potřebuje Česko ještě důraznější nástroje pomoci pro lidi v dluhové pasti?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Senát bude o odnětí pravomocí hlavy státu těžce nemocnému Miloši Zemanovi hlasovat zřejmě začátkem listopadu, s jeho krokem souhlasí i zástupci Sněmovny. Jaké kroky musí komory podniknout?Hostem Ptám se já je místopředseda Senátu Jiří Růžička.Předseda Senátu Miloš Vystrčil uvedl, že se se všemi zástupci stran, které se dostaly do nové Poslanecké sněmovny, shodli na tom, že nálezy ÚVN k prezidentově zdravotnímu stavu jsou závažné a že je nutné hledat řešení. Ne všechny však nadšeně přijaly možnost aktivace článku 66 Ústavy. „Cítil jsem rezervovaný přístup ze strany hnutí ANO a SPD. Ale neříkám, že se nebudou účastnit. Přístup byl rezervovaný, uvidíme, jak to dopadne,“ řekl. Vystrčil si ale plánuje vyžádat ještě jednu zprávu o zdravotním stavu prezidenta a podobnou cestou se chystají vydat i zástupci Sněmovny.Ostré kritice čelí kancléř Vratislav Mynář. Ukazuje se, že znal názor odborníků z Ústřední vojenské nemocnice a stejně za prezidentem zavedl předsedu Sněmovny za ANO Radka Vondráčka. Mynář – stejně jako Vondráček – navíc tvrdí, že Miloš Zeman podepsal dokument o svolání ustavující schůze dolní komory.Podezření, že někdo rozhodoval za Miloše Zemana, protože on sám podle lékařů není schopný prezidentský úřad vykonávat, prověřuje policie jako podezření z trestného činu proti republice. K rezignaci vyzval Vratislava Mynáře premiér Babiš. Kancléř ale odejít odmítá.Ohrožuje prezidentská kancelář v současném obsazení bezpečnost země? A jak těžké rozhodování čeká zákonodárce?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zatímco počty nakažených rostou, Česko teprve sestavuje novou vládu a s ní se chystá i výměna v čele resortu zdravotnictví. Do jaké situace nový ministr vstoupí?Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 a adept koalice SPOLU na post ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.Počty nakažených výrazně stoupaly už minulý týden. Za pondělí pak prudce poskočily a testy odhalily 2 521 nakažených. V nemocnicích je aktuálně 544 pacientů, což je o stovku víc než před víkendem. Nejzasaženější je aktuálně okres Ostrava-město, kde je přes 260 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Hranici 200 překonaly i další tři okresy a jeden je těsně pod ní. Podrobnosti čtěte ZDE.Hranici 200 nakažených za týden při přepočtu na 100 tisíc obyvatel o víkendu označila Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) za tu, kdy by se mělo začít testovat ve firmách.V pěti krajích a v Praze už tento údaj překročil hranici 100, což je meta, při níž by se podle dřívějších tabulek Ministerstva zdravotnictví zavíraly například obchody (s výjimkou potravin či drogérie) a byl by možný prodej jen formou výdeje objednaného zboží.To vše v době, kdy měla vláda jednat o zkrácení karantény, zkrácení platnosti testů a omezení jejich proplácení. Jednání ale odložila s tím, že nemá stanovisko zástupců příští vlády.„Kabinet nic nedělá od srpna. Do voleb jsem se domníval, že se opatření nezaváděli kvůli nim. Teď se domnívám, že je to proto, že vláda nemá žádného odborníka, který by byl schopen dávat stanoviska a doporučení. Totálně rezignovali na řízení epidemie, kašlou na to a chtějí nám – budoucí vládě – asi předat zdravotnictví v tom nejhorším stavu,“ komentoval situaci Válek s tím, že ho vláda „tahá do debaty s politiky ANO, nikoliv s odborníky.“Na slova Andreje Babiše, který údajně v nadsázce řekl, že by Vlastimil Válek mohl od Adama Vojtěcha převzít ministerstvo už od 1. listopadu, pak odvětil, že si takovou spolupráci nedokáže vůbec představit: „Ve vládě s estébákem bych nikdy neseděl.“A jaké řešení by měl nástupce současného ministra přijmout v případě, že počty případů dál dramaticky porostou? „Lockdown už není možné opakovat. Zejména takto tvrdý a dlouhý, jako jsme zažili,“ popisoval Válek s tím, že opatření by se měla řešit spíše lokálně na základě rozhodnutí epidemiologů a krajských hygien. „Ne plošné ozáření země, ale gama nůž,“ vysvětloval a dodal, že je také nutné klást důraz na testování ve firmách, zdravotnických zařízeních i domovech seniorů.Válek přesto tvrdí, že pořád vidí jako nejslibnější řešení situace zvýšení proočkovanosti. „Jsou jasné tři cíle. První je co nejméně dalších úmrtí na covid. Druhý – co nejméně lidí na JIP a třetí pak co nejméně hospitalizovaných. A všech se dá dosáhnout hlavně vakcinací,“ řekl s tím, že je fatální selhání, že ani jeden ze slibů vlády o míře proočkovanosti se nepodařilo splnit.Jak vážná je epidemická situace? A uvědomují si zástupci koalic plánující sestavení nové vlády vážnost situace? Jaké by měly být první kroky budoucího ministra?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bude mít nejspíše brzy novou vládu za účasti pěti stran. Zatímco se její budoucí členové dohadují na podmínkách, množí se otazníky nad zdravím prezidenta i nad tím, s jakým rozpočtem bude země po covidové pandemii v příštím roce hospodařit. Do jak složité situace nová vláda vstoupí?Hostem Ptám se já byl někdejší ministr financí, bývalý poslanec a expert na fiskální politiku TOP 09 Miroslav Kalousek.Dosavadní parlamentní opozice, která se snaží vytvořit příští koaliční vládu, chce zabránit přijetí rozpočtu s plánovaným schodkem skoro 380 miliard korun. Podle lídra koalice Spolu Petra Fialy i za tu cenu, že začátkem příštího roku skončí země v rozpočtovém provizoriu. „Rozpočet je neúnosný. Většina Sněmovny ho nemůže schválit, pokud se nechce zpronevěřit svým volebním slibům a vizím. Stále hrozí obrovská nedůvěra věřitelů, že jsme schopni dostát svých závazků. To, že tohle vláda udělá, je jasný vzkaz: Nemusíte se nás už bát,“ vysvětloval rozhodnutí Kalousek.„Rozpočtové provizorium zní jako strašák, ale ony jsou dva typy provizoria. Jeden, kdy má země slabou vládu, která nemá většinu ve Sněmovně a není schopna prosadit rozpočet. To je pak problém ekonomické nestability. To není ale tenhle případ. Tady je jasná zpráva, že sněmovní většina se rozhodla změnit velmi špatný rozpočet na rozpočet lepší,“ pokračoval.Předseda ODS Fiala přitom předpokládá, že by výjimečný stav, kdy není možné plánovat velké investiční projekty a kdy je omezený tok evropských peněz, mohl trvat až dva měsíce. Snížit rozpočtový deficit je, jak dodává Petr Fiala, možné až o sto miliard korun.Není to ale pouze rozpočet, který může budoucí vládu trápit. Stále totiž není jasné, jaký je zdravotní stav prezidenta země Miloše Zemana, a tedy i zda bude schopen vykonávat své ústavní povinnosti. Prezidentovu kancelář požádal v minulém týdnu o informace předseda Senátu Miloš Vystrčil, ty mu nakonec poskytla Ústřední vojenská nemocnice. A šéf Senátu dnes chce také o obsahu zprávy informovat.„Jako občanovi ČR mi není nic do diagnózy prezidenta, ale potřebuji vědět, jestli je schopen svoji pravomoc vykonávat. Tady Kancelář prezidenta republiky selhala fatálním způsobem, a kdyby Miloš Zeman byl při plném vědomí, nemohl by s ním souhlasit. Já Miloše Zemana znám třicet let a dvacet let si s ním tykám, a jsem přesvědčen, že by nesouhlasil s tím, že se s ním takto manipuluje, proto jsem přesvědčen, že není úplně při plném vědomí,“ upozornil Kalousek.Exministr financí zdůraznil, že článek 66 Ústavy, na jehož základě může parlament převést pravomoci prezidenta, není dehonestující, ale naopak zajišťuje prezidentovi důstojnost. „Nelze chtít od někoho, kdo je těžce nemocný, aby těžce pracoval,“ dodal.Uvažuje sám Kalousek, že by v budoucnu o prezidentský post usiloval? „Politikou se neživím, ale dál ji sleduji a komentuji. Nejsem rozhodnutý, jestli se do aktivní politiky chci vrátit, tím méně si mohu být jistý o tom, na jaké pozici,“ dodal.Je možné snížit zásadně rozpočtový schodek, aniž se zvýší daně? A jakou šanci má koalice pěti stran, že svoji vládu udrží?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předseda Senátu požádá hradního kancléře Mynáře o informace, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Jakou odpověď šéf Senátu čeká? A hrozí, že bude hlasovat o přechodu pravomocí?Předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) byl hostem Ptám se já.Prezident Miloš Zeman už několikátý den leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Veřejnost netuší, jak vážný prezidentův stav je, ani to, kdy a jak bude schopen vykonávat svůj úřad. A množí se spekulace o tom, že zdravotní stav prezidenta je horší než hradní kancelář tvrdí. Podle ní totiž prezident zvládá z nemocnice řídit svůj úřad i sledovat veřejné dění.I proto se šéf Senátu rozhodl požádat hradní kancelář o informace o prezidentově stavu. Právě na jejich základě - tedy v případě, že by prezident schopen vykonávat svůj úřad nebyl - by mohly komory parlamentu rozhodnout o přechodu jeho pravomocí na premiéra a předsedu poslanecké sněmovny. „Já nechci zkoumat, jestli je pan prezident čilý či není čilý. Já nechci zkoumat, jaké bere prášky, nejsem lékař a to není naše role. Je třeba k tomu přistupovat lidsky a citlivě, ale potřebujeme vědět, zda je schopen vykonávat úřad,“ vysvětlil šéf Senátu s tím, že o informace požádal dopisem Kancelář prezidenta republiky v pondělí a stále čeká na odpověď.„Když funguje Kancelář prezidenta republiky a okolí normálně, tak pokud je pan prezident nemocný, tak sama informuje. Jasně, srozumitelně, tak aby nevznikali pochybnosti, aby nevznikalo lidsky necitlivé prostředí,“ komentoval spekulace o Zemanově stavu Vystrčil s tím, že podle něj je stále čas na získání informací o způsobilosti prezidenta. Do té doby prý nechce další kroky Senátu komentovat.„My jsme si řekli, že nebudeme naše další kroky popisovat. Nechceme tlačit nikoho ke zdi. Máme limitní termín dva týdny na to, zda tu odpověď dostaneme nebo ne, uvidíme co se v tom období stane. Poté jsme připraveni reagovat velmi rychle,“ dodal.O schůzku s hlavou státu požádal také lídr vítězné koalice Spolu Petr Fiala. Má se uskutečnit, až bude hospitalizovaný Miloš Zeman mimo jednotku intenzivní péče. Tedy podle slov hradní kanceláře „v pozdějším termínu“.„Potvrzuji, že předseda ODS Petr Fiala požádal prezidenta republiky Miloše Zemana, prostřednictvím vedoucího KPR Vratislava Mynáře, o setkání. Pan kancléř již s panem prezidentem o žádosti předsedy ODS hovořil. Pan prezident souhlasí,“ napsal na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.Hrozí podle předsedy Senátu komplikace v procesu sestavování vlády? A jak hodnotí komunikaci Hradu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dneškem začíná ostrá vyjednávací fáze, na jejímž konci by měla být nová vláda. Jakou roli by v ní měli mít Piráti, kteří ve volbách utržili ránu?Hostem Ptám se já byl končící pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.Po sobotním volebním výsledku Pirátské strany, která kandidovala společně s hnutím Starostové a nezávislí a ztratila 18 mandátů v Poslanecké sněmovně, se rozhodl ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík odstoupit z pozice vedoucího mediálního odboru i z koaliční rady.„Rezignuji na funkci vedoucího MO s okamžitou platností. Dále jsem rezignoval na funkci v koaliční radě. Děkuji všem za podporu a současně děkuji všem za kritiku. Svou funkci jsem vykonával, jak nejlépe jsem dokázal, a dal jsem tomu kus života, který byl tedy krásný,“ napsal bývalý poslanec v pondělí večer v příspěvku na Pirátském fóru.Odstoupení poslance z vnitrostranické funkce bylo podle jeho slov v plánu v případě, že strana volby nevyhraje. Jako vyloženou prohru výsledek Pirátů ve společné koalici se Starosty ale nevidí: „Samozřejmě nejsem spokojený, chtěli jsme 25 procent a získali jsme jako koalice 16 %. Ale když máme 37 křesel v koalici, která má společný program, tak tady nebudu brečet a jdeme vyjednávat o vládě,“ dodal.Podle Ferjenčíka je na vině především kroužkování a podle jeho slov z 840 tisíc voličů, kteří dali koalici PirSTAN svůj hlas, kroužkovala Starosty asi pětina. Z toho prý nelze o síle Pirátů vyvozovat jasné závěry.Podle Ferjenčíka výsledek stranu stmelil i přesto, že v pirátských řadách zaznívají zklamané hlasy, které volební neúspěch přičítají současnému vedení, a někteří volají dokonce po odstoupení Ivana Bartoše z funkce stranického předsedy nebo po odchodu Pirátské strany do opozice.Ani jeden ze scénářů není ale podle Ferjenčíka na místě. „Ve chvíli, kdy Ivan Bartoš řekl v desítkách rozhovorů, že jdeme do vlády, bylo by neuctivé vůči voličům říct sbohem a šáteček, že nic dělat nebudeme,“ vysvětlil.Zástupci koalic Spolu a PirSTAN, kteří už od volebního víkendu veřejně ohlašují snahu vytvořit společnou vládu, přitom v úterý poprvé usedli k jednacímu stolu. Shodli se, že společnou koaliční smlouvu chtějí podepsat do 8. listopadu, o personálním obsazení ministerstev prý ale budou ještě jednat.Už předtím se začalo spekulovat, jak by si mohly strany resorty rozdělit. Podle Ferjenčíka ale fakt, že Piráti získali jen čtyři poslanecké mandáty zatímco Starostové 33 míst, rozhodně neznamená, že by měla mít Pirátská strana ve vládě slabší postavení.„Smlouva se STAN říká, že poměr vládních míst má být 2,25 ku jedné ve prospěch Pirátů, což je vzhledem k výsledku obtížně vyjednatelné. Smlouva taková je a smlouvy se mají držet, ale řekli jsme si, že budeme přiměřeně ambiciózní a rádi bychom měli rovné zastoupení a předpokládáme, že to Starostové budou respektovat,“ upřesnil končící pirátský poslanec.„Víme, že lidí, kteří vykroužkovali Starosty, byla velká menšina, takže si nemyslím, že na základě toho lze určit poměr sil, a proto chceme férové zastoupení, protože máme férovou koalici,“ dodal.Je pro stranu lepší, když půjde do vlády, nebo by voliče získala zpátky lépe, kdyby skončila v opozici? A přes které programové priority nepojede vlak?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu a Pirátů se Starosty vyjednávají o vytvoření společné vlády, do jejíhož čela se má postavit předseda ODS Petr Fiala. Jak bude vypadat?Hostem Ptám se já byl poslanec ODS Marek Benda.Vznikající koalice bude mít v nové Sněmovně pohodlnou většinu sto osmi hlasů. Programově se ale strany liší a je otázka, jestli třeba pravicová ODS najde společnou řeč s Piráty, případně jak se dokáže pět uskupení dohodnout na rozdělení ministerských postů.Ačkoliv to vypadá, že o premiérovi je už jasno, o rozdělení ministerských křesel ve vládě se zatím teprve spekuluje. Podle všech indicií by koalice Spolu měla obsadit velkou část ministerstev a v souvislosti s kandidáty ODS se hovoří hlavně o ministerstvech financí nebo obrany. Jméno nejdéle sloužícího českého poslance Marka Bendy konkrétně zaznívá v souvislosti s předsedou Sněmovny nebo ministrem spravedlnosti. „Volby vyhrál Petr Fiala, je to můj předseda, a kam mě postaví, tam budu stát,“ komentoval spekulace v Ptám se já Benda. Dodal ale, že „právu a spravedlnosti do jisté míry rozumí.“Na rozdělování ministerstev je podle Bendy příliš brzy. Neumí si ovšem představit, že by ODS nezískala Ministerstvo financí. Je prý klíčové, aby premiér a šéf resortu financí byli z jedné strany a tahali za jeden provaz.Nejdéle sloužící český poslanec ovšem nevidí problém v tom, že by za pomyslný jeden provaz nemělo tahat všech pět stran, které aktuálně jednají o sestavení vlády. „Nejlepší období České republiky bylo v letech 1992 až 1996, kdy ve vládě seděly čtyři strany. Ono to není o počtech, ale o ochotě se domluvit,“ vysvětlil s tím, že si uvědomuje, že se nová vláda ocitá ve složité situaci. „Přicházíme trochu na palubu Titanicu, současná vláda vesele zpívala na palubě a do podpalubí už teklo. Nebude to jednoduchá mise, ale chuť a vůle v rámci Spolu je velká a já to čekám i ze strany Pirátů a STAN,“ dodal.Co je oproti předchozím volebním obdobím specifické, je fakt, že do povolební diskuze se výjimečně nezapojuje hlava státu. Miloš Zeman je totiž hospitalizovaný na jednotce intenzivní péče a ústavní činitelé kritizují, že chybí informace, zda bude prezident schopen svou funkci nadále vykonávat. I proto se rozhodl šéf Senátu Miloš Vystrčil požádat hradního kancléře Vratislava Mynáře o prognózu prezidentova stavu.„Zdá se mi, že co se kolem toho odehrává, je příliš hysterické. Dejme nějaký čas na to, aby se měl prezident republiky šanci uzdravit. Žádné jeho akty nejsou dnes nezbytně nutné,“ řekl Benda k faktu, že prezidentova součinnost je třeba až ve chvíli, kdy po ustavení Sněmovny bude třeba přijmout demisi vlády a jmenovat nového premiéra.Pokud by toho prezident nebyl schopen, může parlament na základě článku 66 Ústavy rozhodnout o přechodu jeho funkcí na premiéra a předsedu Sněmovny. Ta současná se ale v příštím týdnu rozpustí a musela by se v případě takového kroku vyjímečně sejít. To by ale podle Bendy byl naprostý omyl.„Když je starší pán v nemocnici, bez ohledu, je-li to prezident republiky, tak mi přijde neetické do nekonečna se v tom rýpat a rochnit, protože nás štve jeho kancelář,“ upozornil. Uznává ale, že jiné by bylo, pokud by situace pokračovala i za měsíc, až se poprvé sejdou noví poslanci.V jaké fázi jsou povolební vyjednávání a o které posty budou strany nejvíce bojovat? A kdy by měl parlament přistoupit k aktivaci článku 66 Ústavy?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zástupci politických stran, které obsadí příští Sněmovnu, jednají o možném povolebním uspořádání, ovšem bez klíčového hráče. Miloš Zeman zůstává od neděle na jednotce intenzivní péče. Co to znamená pro Česko?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Podle pondělního vyjádření mluvčí Ústřední vojenské nemocnice je zdravotní stav hlavy státu stabilizovaný. O tom, s jakou se lékaři potýkají diagnózou ale neinformovala. Sdílnější není ředitel ÚVN Miroslav Zavoral, ani pracovníci prezidentské kanceláře.Většina lídrů politických stran, které obsadí novou dolní komoru, žádá konkrétnější informace, aby bylo jasné, zda je stav Miloše Zemana vážný a jestli se vůbec dokáže vypořádat s povinnostmi, které z jeho funkce plynou. Zvlášť v tak politicky turbulentní době, kterou Česko zažívá po volbách.Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale minimálně v následujících několika týdnech Česko bez činnosti prezidenta obejde. „Bez prezidenta se neobejdeme až po ustavení nové Sněmovny. Prezident ji sice svolává, ale je zde pojistka, že se může sejít sama. Zde tedy není z ústavního hlediska tragédie, když nemáte akceschopného prezidenta,“ řekl Kysela. Problém je, že po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny vláda do rukou prezidenta podává demisi a ten ji pověřuje vládnutím do jmenování nové vlády. Třetí úkon prezidenta je jmenování nového premiéra.Pokud by prezident výkonu svých pravomocí nebyl schopen, byl by na tahu parlament - tedy aby obě komory přijaly usnesení, že prezidentovi ve výkonu funkce brání závažné důvody. Pak by přešly pravomoce na premiéra a předsedu Sněmovny. Senátoři a poslanci mohou hlasovat o odnětí prezidentských pravomocí na základě článku 66 Ústavy.A v jakém případě by k němu ale měl parlament přistoupit? „Na bezprostředním stavu prezidenta nezáleží, problém je, že neznáme prognózu. Pokud někdo řekne, že bude prezident ve vážném stavu hospitalizován týdny, je účelné to neodkládat,“ řekl Kysela s tím, že by se musela sejít buď současná sněmovna do 21. října nebo po 9. listopadu sněmovna nová.Pokud by prezident pravomoci nakonec zbaven byl, předseda sněmovny by byl „dvojjediný“ a mohl by pověřit premiéra ustanovením nové vlády, která by mohla ve třech pokusech žádat o důvěru poslanců.A jak vnímá Kysela způsob, jakým Hrad o prezidentově zdraví informuje? „Mně to připadá velice trapné, odpovídá to modelu kremelské informační politiky před rokem 1989. Ale nešokuje mě to, protože Kancelář prezidenta republiky se pokouší dlouhá léta vytvářet kolem prezidenta závoj a polostín, celý fenomén Hradu privatizovat a tvářit se, že nepodléhá zákonům lidským ani České republiky,“ dodal.Hrozí zemi Ústavní krize? A měl by proto Parlament jednat a oživit článek 66 Ústavy, na jehož základě senátoři a poslanci hlasují o odnětí prezidentských pravomocí?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO po osmi letech ztrácí šance na sestavení vlády. S 27,12 % a 72 mandáty je strana sice druhá, vítězná koalice Spolu s ním ale o vládě jednat nehodlá. Jaké má premiérovo hnutí vyhlídky?Hostem Ptám se já je hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko si v sobotu zvolilo novou Sněmovnu, probíhají první vyjednávání a čeká se, kdo bude sestavovat vládu. To vše ale v době, kdy je prezident republiky znovu hospitalizován. Jak to může ovlivnit sestavování vlády?Hostem Ptám se já byla senátorka za ODS Miroslava Němcová.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vyhrála letošní sněmovní volby nad hnutím ANO o 0,67 procenta. Tedy o 35 765 hlasů, což je nejméně v historii. Bude to stačit, aby vedla Česko? A jak si vedení země rozdělí její strany? Hostem Ptám se já byl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Úderem páteční druhé hodiny, kdy se otevřou volební místnosti, končí v Česku hektická doba, v níž se politici přetahují o podporu voličů. Jaký politický koktejl voliči pod vlivem těchto ingrediencí namíchají pro další čtyři roky? A kdo obsadí poslanecké lavice a Strakovu akademii?V podcastu Ptám se já jsme vám v minulých dvou týdnech nabídli předvolební rozhovory se zástupci všech stran, které mají reálnou šanci překonat potřebnou pětiprocentní hranici. Jak a jestli ji nakonec naplní, se rozhodne o tomto volební víkendu. A co budou ty hlavní věci, které mohou rozhodnout? Na to v Ptám se já odpovídal politolog Lubomír Kopeček.Podle něj i v letošní kampani silně zaznívala hesla varující před migranty, ačkoliv tento problém Česko reálně netrápí. „Oživení téhle záležitosti byla sázka na jistotu z hlediska Andreje Babiše, ale také sázka na něco, co se nakonec ukázalo mnohem méně efektivní, než to v červnu nebo červenci tohoto roku vypadalo,“ komentoval Kopeček.Bokem naopak zůstala témata, jako je klimatická změna nebo překvapivě celá pandemie covidu-19. Podle Kopečka nejen proto, že se Andreji Babišovi podařilo přerámovat kampaň na jiná témata, jako je právě migrace, zvyšování důchodů nebo výstavba nového onkologického centra. Ale jednoduše i proto, že voliči zapomínají. „Takže to není jen dílo marketérů ANO, ale i lidské paměti,“ vysvětlil.A dá se říci, že veřejnou diskuzi opravdu do značné míry kočíroval právě předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Minimálně do chvíle než ho – doslova v závěrečném finiši kampaně – zasáhl skandál s využíváním firem v daňových rájích – tzv. Pandora Papers. Podle Kopečka ale není snadné predikovat, do jaké míry kauza s volebními výsledky ANO zamává.„Ještě předtím, než kauza vyplavala, tak podpora ANO v průzkumech začala klesat. Takže je třeba do toho vlivu promítat i další věci – třeba debatu o zdražování nebo inflaci v Česku. To se podařilo využít třeba koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, pozn. red.) a udělat z toho před vypuknutím Pandora Papers číslo jedna v kampani,“ dodal expert s tím, že právě koalice Spolu je podle něj velkým překvapením předvolebních kampaní a z „otloukánka“ se může stát velmi silným hráčem voleb.Nejsou to ale jen hlasy voličů, které mohou po volbách zahýbat s děním v zemi. Velkou roli může hrát také prezident země, Miloš Zeman, který tvrdí, že sestavováním vlády nepověří nejsilnější koalici, ale vítěznou stranu. A v neděli večer má dokonce Zeman přijmout v Lánech lídra ANO, Andreje Babiše. Prý nikoliv na povolební jednání, ale neformální schůzku.„Miloš Zeman řekl svou preferenci tak jasně, že se na tom v sobotu večer asi nic nezmění. Předpokládám, že i kdyby ANO tyto volby nevyhrálo, budeme mít toho prvního, kdo bude pověřen sestavováním vlády, Andreje Babiše,“ komentoval Kopeček s tím, že si neumí představit, že by na tom volební výsledek něco změnil.Druhou věcí ale podle Kopečka je, že pokud se koalicím PirSTAN a Spolu podaří ve volbách uspět, i kdyby prezident Babiše sestavením vlády pověřil a premiérem jmenoval, pro finální podobu vlády to nemusí nic znamenat. A roli v tom bude hrát i prezidentovo zdraví: „Představa, že by se opakoval rok 2018, kde jsme měli půl roku vládu bez důvěry drženou jen prezidentem, je za daných okolností prezidentova zdravotního stavu neudržitelná,“ vysvětlil Kopeček.Role prezidenta podle něj tak bude v povolebním vyjednávání rozhodně méně aktivní, než asi i sám prezident očekával. „Pokud máme prezidenta, za kterým musí dorazit volební urna, tak to je dost bezprecedentní situace vypovídající o tom, jak aktivní jeho role bude. Tenhle signál je docela výmluvný,“ dodal politolog.Jak strany zvládly závěrečnou část kampaně? A jak mohou s výsledky voleb zamávat nerozhodnutí voliči?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V rámci předvolebního vysílání pořadu Ptám se já dostal každý ze zúčastněných lídrů za úkol položit otázku tomu, kdo ho ve studiu následující den vystřídá. Na co se ptali?Už v pondělí 27. září odstartovala na Seznam Zprávách v rámci podcastu Ptám se já série speciálních předvolebních rozhovorů. Moderátorky Marie Bastlová a Veronika Sedláčková postupně vyzpovídaly šestici lídrů politických stran a uskupení, které mají šanci nejvýrazněji promluvit do podoby příští vlády. Z nejvýraznějších hráčů nadcházejících voleb schází pouze zástupce SPD, která na pozvání redakce nereagovala.Jako první byl hostem předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta, který měl možnost položit otázku vicepremiérovi, ministrovi vnitra a šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi. „Mohl byste posluchačům pár slovy zhodnotit působení sociální demokracie na Ministerstvu vnitra?“ ptal se Šlachta a dodal, že vnímá působení ČSSD na ministerstvu za osm let jako devastující.Jan Hamáček pak svou otázku na Vojtěcha Filipa směřoval do zahraničí. Překvapuje ho totiž, že se lídr KSČM zastává běloruského režimu, a tak se předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa zeptal, co říká na to, že běloruský prezident Lukašenko je prvním státníkem, který organizovaně vozí do Evropy ilegální migranty.A co zajímalo Vojtěcha Filipa na lídrovi koalice Spolu a šéfovi ODS Petru Fialovi? Především to, jak kompatibilní je program koalice s programem Pirátů. Lídři obou koalic, které do voleb vstupují, se totiž v rozhovorech nechali slyšet, že jsou si navzájem logickým povolebním partnerem. A možná tak spolu dokonce budou skládat vládu.Program Pirátů proto zajímal i Petra Fialu, a proto se šéfa Pirátů Ivana Bartoše ptal, zda jeho strana náhodou nebude zpochybňovat členství ČR v NATO.Poslední otázka lídrů směřovala na jedničku pražské kandidátky hnutí ANO Patrika Nachera. Právě hnutí ANO je jedinou stranou, která do předvolebního vysílání pořadu Ptám se já neposlala svého předsedu. To zajímalo i Ivana Bartoše, který se Nachera neváhal zeptat, proč do debat, kde má být premiér ANO, posílá náhradníky.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Týden před volbami zahýbala hnutím ANO další kauza premiéra. A mimo to se Andrej Babiš nechal slyšet, že než být v opozici, raději v politice skončí. Jak to může zahýbat s hlasy voličů? A věří Babišovi jeho poslanci?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl lídr pražské kandidátky ANO Patrik Nacher.Pouhé dny před začátkem sněmovních voleb čeří politické vody hlavně kauza Pandora Papers, do které je podle zjištění Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů zapletený i český premiér Andrej Babiš. Na 600 žurnalistů ze skoro 120 zemí analyzovalo zhruba rok 12 milionů dokumentů uniklých ze 14 právních kanceláří poskytujících offshorové služby. Využít je měl i současný předseda české vlády k nákupu luxusních nemovitostí ve Francii.Ačkoliv se jednalo o velmi komplikovanou finanční operaci, popírá lídr ANO, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Postupně ale přidává informace, jako třeba tu, že do takzvaného auditu z roku 2017, na který se dosud odvolával, nezanesl všechny své tehdejší příjmy. Podle Jaroslava Faltýnka stojí za Babišem v kauze Pandora Papers i celý poslanecký klub. „Já jsem na klubu o tomhle nezaznamenal debatu, my se připravovali na jednání okolo Bečvy a zmrazování platů, ale je pravda, že jsem přišel pozdě,“ komentoval Nacher.Pražský lídr podle svých slov vidí celou situaci v širším kontextu. „Například v tom zákonném, tedy jestli to bylo protiprávní. A i podle textu, co jsem četl v Guardianu to nebylo v té době proti zákonu. Kontext časový zase je, že je to dvanáct let stará věc, která se vynoří pět dnů před volbami, což považuji za takovou náhodu, až mi to přijde zvláštní. Ale neříkám nic,“ bránil premiéra poslanec.„Připomíná mi to náhodné setkání Babiše juniora a Víta Klusáka na volební kampani, že si tam náhodou dali polévku,“ doplnil Nacher s tím, že funkční kontext je podle něj fakt, že se to stalo, když Andrej Babiš nebyl premiér. „Pro mě je důležité, jak se člověk chová v politice,“ vysvětlil.A podle Nachera je také jiná věc řídit před offshorové firmy společnost v Česku, než uskutečnit jeden konkrétní nákup. Dodal, že důvod k takové transakce může být třeba i ochrana soukromí.A není to jen kauza Pandora Papers, která by mohla poslance ANO překvapit. V rozhovoru pro Frekvenci 1 se totiž premiér nechal začátkem týdne slyšet, že než být v opozici, z politiky by raději odešel. „Já bych takhle neodpověděl. Kdybychom byli v opozici, práci poslance bych dělal úplně stejně, možná s přípravě větší s vervou a lehčí nohou, protože opoziční poslanec přece nemá takovou zodpovědnost a nemusí někdy hlasovat pro věci, které mu nejsou po vůli,“ řekl lídr pražské kandidátky ANO.Nacher se vyjádřil i faktu, že v se posledních dnech množí otazníky nad zdravím prezidenta Miloše Zemana. Souhlasí, že zdravotní stav hlavy státu je věc veřejná, ale podle něj ani u předchozích prezidentů nebylo pravidlem, že by se o jejich kondici informovalo „v přímém přenosu“.Jak kauza Pandora Papers ovlivní volby? A jsou slova premiéra o odchodu z politiky férová k jeho voličům?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých byla ještě začátkem roku favoritem voleb, v posledních měsících ale její podpora slábne. Do předvolebního klání vstupuje další kauza Andreje Babiše. Jak to může změnit výsledky voleb?Hostem Ptám se já byl předseda Pirátů a lídr společné koalice strany a hnutí STAN Ivan Bartoš.Pouhých pár dnů před volbami zveřejnil mezinárodní tým stovek novinářů informace o masivním přelévání značných finančních částek přes daňové ráje, čehož se obvykle využívá, pokud chce skutečný vlastník peněz utajit svou identitu. Mezi zvučnými jmény světové politiky, byznysu i celebrit se objevuje také jméno současného českého premiéra Andreje Babiše, který měl přes své offshorové firmy poslat téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře.A podle Bartoše kauza voličskými preferencemi určitě zahýbe. „Zvlášť v době, kdy má Česko problémy s rostoucími cenami nemovitostí, kdy chybí v rozpočtu peníze, právě proto, že končí v daňových rájích. A ukazuje se, že Andrej Babiš tady káže vodu z kaluže a sám pije francouzské víno,“ řekl. „Znovu se premiér objevuje na stránkách světových médií, a to je zase další ostuda. Doufám, že občané za pár dní tomuhle baronovi Prášilovi řeknou stop,“ dodal.Babiš se ale brání, že se nedopustil ničeho nezákonného, a tvrdí, že cílem je poškodit jeho osobně i vládní ANO. A podobně mluví i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která o Pandora Papers hovoří jako o další Kubiceho zprávě. Podle Bartoše se ale taková situace nedá porovnávat: „Kubiceho zpráva byla domácí zpráva, pár A4 nechaných na stole. Toto je práce 600 investigativců z celého světa,“ upozornil.A není to jen kauza Andreje Babiše, která může zahýbat s výsledky voleb. Voliči mají v rukou mocnou zbraň v podobě preferenčních hlasů, kterými mohou jednotlivé kandidáty přiblížit možnosti dostat se do Sněmovny. Na společných kandidátkách tak mohou jednotlivé osobnosti přeskočit i lídry kandidátky a připravit je o místo ve Sněmovně. Toho se ale prý Bartoš při volební spolupráci se STAN neobává a odmítá i úvahy, zda by neměl jako kandidát na pozici premiéra být za koalici PirSTAN postaven lídr Starostů a nezávislých Vít Rakušan.„Vítek Rakušan, když jsme na začátku jednali o té koalici, řekl, že by ho zajímalo Ministerstvo vnitra. Kandidátem na premiéra jsem já, na tom se nic nezměnilo a jenom proto, že to píší lidé na sociálních sítích, tak nevím, co bychom tím vyřešili. Jenom to, že Vítek nemá dredy?,“ bránil se Bartoš. Upozornil ovšem, že nemá rád „jájínkovské“: já chci být premiérem. Post premiéra prý nemá být cíl, ale prostředek, jak prosazovat program, který zlepší situaci Česka.A podle Bartoše se také jeví jako nejlogičtější povolební spolupráce koalice Pirátů s Starostů s koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Přiznává ale, že obě koalice mají významné programové rozdíly a bude třeba hledat průsečíky. „Problémy ČR jsou tak viditelné, že je třeba je řešit teď. Myslím, že se nebude moct hrát na levé, pravé, liberální, konzervativní. První rok se bude muset zamakat, aby se Česko dostalo z toho marastu, kam ho paní Schillerová i návrhem toho schodkového rozpočtu vede,“ dodal.Nebojí se Piráti, že je Starostové na kandidátkách přeskočí? A bude mít koalice trvání i po volbách? Jak může Babišův skandál ovlivnit výsledek blížících se voleb?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle posledních průzkumů je koalice Spolu dvojkou voleb těsně za hnutím ANO. Do předvolebního boje ale vstoupila kauza premiéra Babiše, který měl přes offshorové firmy vyvádět peníze. Pomůže to opozici vyhrát volby?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl předseda ODS Petr Fiala za koalici Spolu.Volby do Sněmovny, které začnou už tento pátek, by podle modelu společnosti Kantar v září vyhrálo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše se ziskem 24,5 procenta hlasů a těsně za ním by s 23 procenty skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a třetí by byla koalice Pirátů a STAN, kterou by volilo 20,5 procenta Čechů. Podle průzkumu STEM by ale mohl být rozdíl mezi vítězným hnutím ANO a koalicí Spolu skoro šest procentních bodů a podle všeho je i necelý týden do voleb řada voličů stále nerozhodnutých.V posledních dnech předvolebního boje se ale objevuje další kauza týkající se premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Nejen Česká republika, ale i většina světových médií řeší aféru Pandora Papers, podle kterých měl Babiš přes své offshorové firmy poslat téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře včetně zámečku Bigaud.Premiér Babiš se na sociálních sítích brání slovy, že jde o snahu ovlivnit volby v Česku a stojí si za tím, že nic nezákonného neudělal. „To je něco naprosto nepřijatelného. Tady je premiér, který část své politické kariéry postavil na tom, že vykládá, jak bojuje proti korupci, různým nekalým praktikám, zaklekává tady na lidi… A tady se v mezinárodní kauze ukáže, že lidem neříkal pravdu a že jsou tam velmi podivné okolnosti,“ komentoval v rozhovoru Fiala s tím, že kauzy, které má kolem sebe Andrej Babiš a hnutí ANO by v zahraničí nikdy nikdo nepřežil.Podle něj je teď na premiérovi, aby situaci vysvětlil. Dodává ale, že Babišovy kauzy nejsou důvod, proč ho nevolit. „Je to to, že on za osm let nedokázal nic posunout dopředu. On je špatný manažer a to je ten problém,“ vysvětlil Fiala.I přestože by podle posledních výsledků současná parlamentní opozice mohla ve Sněmovně získat většinu, prezident Zeman už dříve zopakoval, že sestavováním vlády pověří nejsilnější stranu, nikoliv koalici. A podle průzkumů by jí mohlo být právě Babišovo ANO.Počítá vůbec s takovým scénářem opozice? „V naší demokracii nevyhrává jedna strana, musí se sestavit koaliční vláda. A vláda se musí opírat o většinu v Poslanecké sněmovně. A to je pravidlo, ne něco, co se dá měnit podle výkladu,“ vysvětlil Fiala s tím, že věří, že prezident bude výsledek voleb respektovat a změní svůj názor.Pokud ale koalice nebudou mít dost hlasů, má šéf ODS o další vládě jasno. „Nalejme si čistého vína. Není to tak, že pokud vyhraje Andrej Babiš a koalice Spolu nebude mít dost hlasů, aby s další koalicí sestavila vládu, že se to začne nějak řešit. Nezačne, v tu chvíli Andrej Babiš sestaví vládu s Okamurou a komunisty a je vymalováno, tak to prostě je,“ dodal.Může kauza premiéra pomoci opozici v zisku dalších volebních hlasů? A nemá premiér pravdu, když kritizuje opoziční koalice, že se přespříliš věnují tématu Antibabiš? A s kým si umí Fiala představit povolební spolupráci?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Komunisté nechyběli zatím v žádném tuzemském porevolučním Parlamentu, letos se to ale může změnit. V předvolebních průzkumech se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro získání křesel ve Sněmovně. Kde se stala chyba?Hostem předvolebního rozhovoru Ptám se já byl předseda KSČM Vojtěch Filip.Žádná strana neovlivnila moderní historii samostatné republiky jako komunisté. Zemi vedli silou od konce čtyřicátých do závěru osmdesátých let a součástí politického koloritu zůstali i v posledních třech dekádách demokratického vývoje. Teď ale ztrácejí dech.Průzkumy veřejného mínění nechávají KSČM na pochybách, jestli za týden vůbec překročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. „Je to dáno zejména tím, kolik politických stran se zhlédlo v sociálních programech. Každý něco nabízí, ale strany nejsou ochotny nést odpovědnost. Viděli jsme to i v době pandemie, kdy i pravicové strany vymýšlely sociální programy, ale nebyly schopny zvednout ruku pro rozpočet, který by mohl být deficitnější, než byl,“ vysvětloval Filip.Nabízí se i otázka, jestli KSČM neškodí tolerance vlády hnutí ANO Andreje Babiše, díky které ale získala strana značný politický vliv, navzdory zatím nejslabšímu výsledku v minulých sněmovních volbách. V tom ale minimálně předseda komunistů problém nevidí. „KSČM uzavírá dohodu o toleranci s vítězi voleb, ne s Andrejem Babišem. S kým bychom uzavírali smlouvu? S tím, kdo s námi komunikovat nechtějí a vymezují se? Tak jednáme s těmi, kdo s námi chtějí jednat a chtějí jednat ve prospěch občanů ČR,“ bránil se a zdůraznil, že pokud získá premiér Andrej Babiš znovuzvolením do Sněmovny poslaneckou imunitu, platí, že KSČM podpoří jeho opětovné vydání k trestnímu stíhání.Předseda KSČM navíc dodal, že pokud by strana vládu ANO s ČSSD nepodpořila, „riskujeme, že tu nebude vládnout vítěz voleb, ale pan Fiala s panem Kalouskem.“A nevadí komunistické straně ani fakt, že podporovala vládu, jejíž rozhodnutí při zvládání pandemie covidu vedla k tisícům zbytečných úmrtí? Filip se brání, že byla KSČM už od začátku proti působení Adama Vojtěcha v čele ministerstva zdravotnictví a v únoru roku 2021 zamezila prodlužování nouzového stavu. „My jsme jednorázově zvedli ruku pro podporu vlády a pak jsme ji tolerovali, tohle jsme vládě netolerovali a byli to hejtmani jiných stran, kteří škemrali u vlády, aby nemuseli nést zodpovědnost. Nehlasovali jsme ani pro pandemický zákon, protože ho považujeme za paskvil, ať si nesou zodpovědnosti ti, kteří ho schválili,“ vysvětlil.Uškodila KSČM tolerance kabinetu vedeného miliardářem? Nebo voličů komunistů časem přirozeně ubývá? A je na vině sám předseda strany?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Takovou situaci jako před letošními sněmovními volbami ČSSD nepamatuje. I když její lídři nešetří sebevědomím, straně poprvé reálně hrozí, že vypadne z Poslanecké sněmovny. Co stojí za pádem strany? Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.ČSSD se v posledních týdnech kampaně pohybuje na hranici volitelnosti, například poslední průzkum agentury Kantar straně k září 2021 přisuzuje jen 4,5 procenta. A proto se množí spekulace, zda zástupci sociální demokracie minimálně na následující čtyři roky nezmizí z poslaneckých lavic.Strana se přitom snaží v poslední týdnech oživit kampaň hlavně přes ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a jejího spolupracovníka Matěje Stropnického. Sám předseda Jan Hamáček pak ve volebním klipu přiznává, že jsme si prošli dobou temna a zítřky nebudou jen úspěšné, ale ČSSD bude bojovat za základní jistoty pro všechny. „Důchod přijde včas, u doktora neplatíme, sanitka přijede vždycky, policie a hasiči taky,“ slibuje Hamáček v klipu a dodává, že politika není o síle a moci, ale o umění vyjednávat a stát si za svým.Během let vlády s Andrejem Babišem si přitom Jan Hamáček vysloužil nespočet posměšků za to, jak slabě mu oponoval a vzdoroval. Sám si stavěl čáry a hranice, které měly být nepřekonatelné pro další vládní spolupráci.Poslední ukázka bylo hlasování o rozpočtu, který ČSSD před pár dny nepodpořila. To by za normálních okolností byl důvod pro odchod z vlády, ale podle všeho to mezi sociálními demokraty zatím nevzbudilo žádný velký rozruch.Jak silným koaličním partnerem ČSSD ve vládě Andreje Babiše byla? A s kým si umí představit spolupráci po volbách? Cítí ČSSD zodpovědnost za stav Česka po pandemii a jak by chtěla situaci změnit? Poslechněte si celý rozhovor!🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politické strany vytahují v poslední fázi kampaně těžké zbraně a snaží se na poslední chvíli ulovit nerozhodnuté voliče nebo je přebrat konkurenci. Může se jim to podařit?Hostem Ptám se já byl marketingový expert Vilém Rubeš.To, že letošní kampaň útočí někdy až nevybíravě na emoce voličů, dosvědčuje například předvolební klip hnutí ANO premiéra Babiše, ve kterém naznačuje, že by opozice mohla snižovat důchody, „vítat“ migranty, rušit auta nebo trestat úspěšné.Sám premiér pak na svém twitterovém účtu například „varuje“, že jestli se do vlády dostane opozice, cizinci připraví o peníze seniory nebo zaberou chalupy a chaty starousedlíků. Reálné problémy jako zdražování nebo dopady klimatické změny zůstávají stranou pozornosti. „Rozhodli se, že tu mají nějakou slabinu. Najednou přechází ze situace, kdy lídr, který marketingově udával směr a hovořil hodně o sobě, začal strašit jinými. Je to najednou strašidelný ústup a pravděpodobně se něčeho bojí. Asi se skutečně dramaticky bojí Pirátů,“ komentuje Rubeš.Ve svém klipu Babiš útočí hlavně na koalici Pirátů a Starostů a nezávislých, která byla v posledních měsících kritizována za to, že minimálně rozjezd své kampaně úplně nezvládla. A že by nejen Piráti se STAN, ale i koalice SPOLU ještě měli něco předvést, souhlasí i Rubeš. „Ještě to dohnat mohou, ale jestli je čím,“ pokračoval s tím, že se u obou koalic zatím neobjevil „wow efekt“, který by mohl na nerozhodnuté voliče dostatečně zapůsobit.Rubeš ale přiznal, že kdo zaznamenal znatelnou změnu ve svém mediálním vystupování, je předseda ODS Petr Fiala. „Před pár lety bych na něj nevsadil ani zlámaný groš, že z něj byl dobrý řečník, který dokáže strhnout. Zřejmě tam byla fáze školení a příprav a evidentně je toho schopen,“ zhodnotil lídra koalice SPOLU.Co podle Rubeše ale nepůsobí věrohodně je pořad ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a dvojky pražské kandidátky ČSSD Matěje Stropnického Hustá dvojka, kde vysvětlují, co v politice na rozdíl od jiných stran nedopustí, nebo naopak, co by chtěli prosadit.„Je vždycky zajímavé, že někdo, kdo sedí na ministerstvu tři roky a splývá s nátěrem na zdi, pak v roce před volbami vyrazí mezi lidi, důsledně tepe nešvary a stane se s z něj velký zastánce pořádků,“ narážel Rubeš mimo jiné i na zátahy ministryně proti nedodržování zákoníku práce. Podle něj ale náhlá změna Maláčové nemusí nutně přinést kýžené ovoce. „Maláčová, co se přetvoří v levicovou rebelku, je vnímána spíše komicky než dojmem, že by se politicky probudila,“ dodal expert.Drtí vládní strany v kampaních opozici? A kde by měli jednotlivé strany ve svých kampaních zabrat?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva týdny, politické strany vstoupily do horké fáze kampaní a bojují o každý hlas. Mezi těmi, které se drží těsně pod hranicí pěti procent, je i Přísaha Roberta Šlachty. Jak ji chce překonat?Hostem série předvolebních rozhovorů Ptám se já s lídry stran ucházejících se v podzimních volbách o místo v Poslanecké sněmovně byl předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.Podle posledního volebního modelu agentury Kantar vede ANO, oproti srpnovým číslům si ale pohoršilo o tři procentní body. Druhá koalice Spolu tak zaostává za vládní stranou o necelé dva procentní body. Obliba klesá podle zmiňovaného modelu i hnutí Přísaha, které by se čtyřmi procenty zůstalo mimo Parlament.Podle Šlachty ale zatím není nic ztraceno. „Jsme čtrnáct dní před volbami, na preference se už dívat nedá. Jedna agentura nám minulý týden dávala 6 %, jiná 4 %, jiná dvě, ale nejlepším průzkumem budou dny 8. a 9. října a potom uvidíme,“ řekl v rozhovoru.„Že bychom teď měli finanční prostředky na zmrzlinu, nebo byli schopni rozdávat koblihy nebo plnit letní kina, to určitě nemáme a je to hodně o financích,“ dodal.Bývalý elitní detektiv a šéf protimafiánského policejního útvaru je se svým hnutím ve volbách nováčkem. Ve svém programu klade důraz na právní stát, ochranu slabých proti mocným nebo veřejných peněz. Není z něj ale vždy jasné, jak by hnutí chtělo svých cílů dosáhnout. Podle Šlachty to ale v mnohých případech bude na debatě sněmovních stran: „Třeba důchodová reforma je tady jako nadávka třicet let. Ta ale nemůže být otázka jedné strany, je třeba se na ní domluvit napříč. My jsme tedy řekli body, se kterými jdeme do vyjednávaní, a na zbytku jsme schopni se domlouvat,“ vysvětlil.A podobně nahlíží Šlachta i na povolební spolupráci: „My nejedeme antikampaň vůči nikomu. Jedeme svůj program a je pro nás důležité nevykopávat příkopy. Abychom tam po 10. říjnu neseděli, neškrabali se na hlavě a neříkali si: S tebou nemluvím. Když vidíte ty vztahy na těch debatách, tak to je docela bizár,“ pokračoval s tím, že v povolebním vyjednávání nepůjde o to, že by Přísaha musela mířit do vlády.Zatímco k povolební spolupráci je Šlachta otevřený, tvrdě si jeho hnutí brání, kdo za něj může kandidovat – nebo to alespoň tvrdilo. Na jeho kandidáty měla čekat přísná prověrka, a i přesto se na pražské listině objevili dva kandidáti, kteří nebyli schopni doložit čisté lustrační osvědčení.Podle Šlachty šlo ale o dobrovolníky, nikoliv členy Přísahy, které strana na kandidátku přijala jen na základě čestného prohlášení. „Lidé jsou jako kinder vajíčko. Něčím si za třicet nebo čtyřicet let prošli, my se maximálně snažíme zjistit čím, a pokud uvedou něco jiného, okamžitě to řeším,“ vysvětlil.Jaký má Šlachta plán, jak přesvědčit nerozhodnuté voliče? A kde plánuje brát peníze na předvolební sliby ze svého programu? S kým si umí představit povolební spolupráci a jak by vůbec řešil otázky, se kterými si současná vláda příliš neporadila?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku je naočkovaná více než polovina obyvatel, na kolektivní imunitu to ale nestačí a navíc jsou stovky tisíc neočkovaných mezi těmi nejrizikovějšími – seniory. Kde je chyba?Hostem Ptám se já byl ředitel Společnosti Podané ruce a někdejší vládní protidrogový koordinátor, který kandiduje v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU, Jindřich Vobořil.Dosavadní způsob vakcinace proti covidu, včetně jejího financování, je třeba změnit, vyzývá českou vládu Společnost Podané ruce. Ta se dlouhodobě věnuje prevenci a léčbě závislostí a během pandemie se soustředí na pomoc při vakcinaci a testování hlavně tam, kde k nim lidé nemají snadný přístup. A to společně s dalšími neziskovými organizacemi.Podle Vobořila by se Česko mělo inspirovat v Rakousku, kde se očkování namísto zdravotního pojištění financuje ze státního rozpočtu a na starost ho mají kraje a statutární města. Ta pak spolupracující s různými organizacemi i lékaři a vakcíny se tak snadněji dostanou k lidem. „U nás se ale nemocnicím nevyplatí jezdit do každé malé vesnice,“ vysvětloval v rozhovoru Vobořil.Ten tvrdí, že pokračovaní fungování velkokapacitních očkovacích center i v říjnu, tak jak oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, rozhodně nebrání. Problém ale podle Vobořila jsou právě malé obce, kde může být proočkovanost oproti velkým městům až o desítky procent nižší. A právě tam mohou vznikat lokální ohniska epidemie.„Jsou vesnice, kde je jenom třicetiprocentní proočkovanost. Tam zabrala dezinformační kampaň, protože vládní kampaň neměla sílu ji přebít. A tak to bude, dokud se tam nedojede a nebude čas a prostor, aby tam lékař s těmi lidmi třeba promluvil,“ upřesňoval Vobořil s tím, že to právě umožňují mobilní očkovací týmy, kterým podpora státu chybí.Podle Vobořila se přitom neziskové organizace obávají si o podporu říci kvůli možné kritice, že se jen snaží „sahat“ na peníze státu. Jenže podle něj právě ony jako jediné zajišťují očkování tam, kde by se jiným z ekonomických důvodů očkování nevyplatilo, ale kde je potřeba. „My na očkování nemáme ani desetník, máme jenom ztráty. Dělali jsme i imobilní pacienty, za kterými nechce nikdo jet. Řešíme tady sice pandemii, ale ne jednotlivé lidi, kteří mohou zemřít,“ dodal.V Česku dokončilo kompletní očkování kolem šesti milionů lidí a ke kýženým zhruba 70 % máme ještě daleko. Podle twitterového účtu Očkujeme v ČR jich dosáhneme až v září příštího roku.A kromě menších obcí podle šéfa Společnosti Podané ruce stát často zapomíná i na cizince, kteří o očkování stojí, ale pro vakcínu si mohou dojít jen do několika nemocnic. „Cizinci za námi pak chodí a my je třeba i nakonec naočkujeme zadarmo. Ministerstvo po nás ale pak vymáhá peníze za vakcínu. My to zaplatíme, ale ty lidi přece nemůžeme vyhánět,“ bránil činnost neziskových organizací.Měl by stát poslat víc peněz na mobilní očkovací týmy? A kde udělala vláda v plánech na očkování chybu?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko trápí vysoká inflace, lidem se znehodnocují úspory a roste nervozita. A na Českou národní banku tlačí i vláda, aby nezvyšovala úrokovou sazbu. ČNB ale vzkazuje: jsme nezávislí a sazbu zvýšíme. Jak tedy chránit peníze? Hostem Ptám se já je ekonom Deloitte David Marek.V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Zatímco podle průzkumu Banky Creditas dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová spustili nebývalý tlak na Českou národní banku, aby nezvyšovala úrokové sazby. Prý aby se nezvyšovalo financování státního dluhu, nebo lidem hypotéky.ČNB ale podle všeho neposlechne a aby sílící inflaci zkrotila, pravděpodobně zvýší sazby až o půl procenta. „Ani to nebude stačit. Do konce roku by ČNB mohla zvýšit úroky na každém zasedání, jedno je v listopadu a další prosinci. Na konci roku bychom mohli být o jeden procentní bod výše a v roce 2022 to bude asi pokračovat,“ vysvětlil situaci Marek.Podle něj nedává žádný smysl, aby se sazby nezvyšovaly. A tlaku politiků prý nerozumí. „Vždy platila gentlemanská dohoda, že fiskální a měnová politika navzájem neovlivňují, nehází si klacky pod nohy a nekomentují své vlastní kroky,“ kritizuje vládní představitele. A podle něj je důvodem jejich tlaku to, že se jim zvyšování úrokových sazeb jednoduše politicky nehodí.„Vy chcete co nejlepší ekonomické výsledky a co nejnižší nezaměstnanost, abyste ukázali, že se za vaší éry ekonomice dařilo co nejlépe. Pokud vám do toho přijde centrální banka, která chce trochu zpomalit ten hospodářský růst, tak je to politicky méně příznivé,“ upřesnil.A kde všude se vyšší sazby projeví? Lidé budou mít dražší půjčky a hypotéky a to by je mělo částečně odradit od toho, aby si je v takovém objemu brali. Právě tím by se mohlo ČNB podařit inflaci částečně snížit. A podle Makra dokonce kdo si nevzal hypotéku doposud, možná udělal chybu. „Záleží kolik máte vlastních prostředků a jak naléhavou potřebu na vlastní bydlení. Pokud ale vezmeme v potaz i zvyšující se ceny stavebního materiálu, který se promítne i do cen nemovistostí. Řekl bych, že na to, vzít si hypotéku, je trochu pozdě,“ dodal ovšem s tím, že Češi si v porovnání s jinými státy potvrdí na vlastní bydlení až přespříliš.Kdy se dostane inflace pod kontrolu? A dá se čekat brzké zlevnění některých komodit? Které ceny už dolů nepůjdou?Tlačí premiér na Českou národní banku (ČNB) kvůli lidem, nebo kvůli Agrofertu? A měla by vládu ČNB poslechnout? Kdy se dostane inflace pod kontrolu? Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Markem v dnešní epizodě Ptám se já.🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty vaším hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Parlamentní většinu po ruských volbách opět třímá v rukou Jednotné Rusko. Ani průzkumy ale straně takový úspěch nepřisuzovaly, volby zato provázely mnohačetné podvody. Jak číst výsledky? V Ptám se já odpovídal bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.Po sečtení většiny hlasů ruských voličů po víkendových volbách získalo Jednotné Rusko, strana jednoznačně spojená s Vladimirem Putinem a Kremlem, přibližně padesát procent hlasů a tedy i dvoutřetinovou ústavní většinu v ruském parlamentu. Svou pozici uhájila i za pomoci manipulací a podvodů s hlasy, jak dokládají mnohá videa šířená po internetu.„Podle toho, co vím, tak alespoň ti, kteří se věnují vývoji v Rusku, říkají, že taková míra podvodovosti jako při těchto volbách v Rusku ještě nebyla,“ komentoval Kolář.Fígle a šachy nejsou podle exdiplomata při ruských volbách nic výjimečného, upozornil ale, že premiéru měl například případ, kdy Kreml nasadil do voleb falešné dvojníky. Petrohradský opoziční politik Boris Višněvskij se tak na hlasovacím lístku objevil dokonce třikrát - tedy on a dva fyzicky podobní muži se změněnými jmény, kteří měli voliče zmást tak, aby Višněvskij nedostal hlasy. „Cíl je zmást voliče a nedopustit, aby ten Kremlem naplánovaný výsledek nebyl dosažen,“ dodal Kolář.A Putinův režim se nadále drží svých výsledků i silou. Neváhá tvrdě pronásledovat nejen politickou opozici, ale i nezávislá média a neziskové organizace. Například nejznámější opozičník, Alexej Navalnyj, který přežil útok novičokem, si odpykává několikaletý trest vězení. Strany, které se vedle Jednotného Ruska dostaly do Dumy, jsou navíc podle Koláře od faktické opozice daleko. A ta demokratická podle něj šanci zasáhnout do politického dění nemá.„Ne teď a ještě tomu tak dlouhou dobu bude. Putinovský režim sofistikovaně utahuje šrouby, likviduje postupně všechny náznaky odporu. Je to vidět i v mediální sféře. Rusko se stává těžkou autokracií, kde opozice moc prostoru nemá. Je to ale na jednu stranu její vlastní vina, protože demokratická opozice je roztříštěná a nedokáže se spojovat,“ vysvětlil.Na jistou změnu ve společnosti ukazuje fakt, že předvolební průzkumy například od nezávislého centra Levada Jednotnému Rusku připisovaly kolem 27 procent hlasů oproti dosaženým padesáti. Volební účast navíc byla jen 40 procent.Rozdíl mezi průzkumy a reálným výsledkem i nízká volení účast je podle Koláře nejen dalším důkazem volebních podvodů, ale i jisté únavy Rusů z Putinova režimu. „Duma v tom ale žádnou velkou roli nehraje, protože dává jen pomyslná razítka na rozhodnutí prezidenta Putina,“ dodal.Připravuje se Vladimir Putin už teď na další prodloužení svého mandátu v prezidentském křesle? A jak nebezpečné je Rusko pro současný demokratický svět, včetně Česka? Poslechněte si celý rozhovor v dnešní epizodě Ptám se já!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to rok od chvíle, co poničila otrava biotop na 40 kilometrech řeky Bečvy. Mimořádná komise poslanců začala událost vyšetřovat a v pondělí představila své závěry. Jaké jsou?Hostem Ptám se já je zpravodaj vyšetřovací komise k Bečvě poslanec Petr Gazdík (STAN).Přesně rok po velké ekologické havárii, která zasáhla řeku Bečvu, zveřejňuje sněmovní vyšetřovací komise shrnutí svého několikaměsíčního pátrání. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že dosavadní šetření kauzy doprovází několik závažných pochybení. „Je to fatální šlendrián, tak fatální, že by se dalo říct, že by to mohl být i záměr,“ popsal závěry komise Gazdík.Podle Gazdíka je chyb rovnou několik –⁠ oznámení času nehody se liší mezi městským úřadem ve Valašském Meziříčí a údaji policie. Starosta obce následně pochybil tím, že nesvolal krizový štáb a neoznámil stav nebezpečí. A podle zprávy chybí i potřebné vzorky z okolí firmy Deza patřící do svěřenského fondu předsedy vlády, která se objevila mezi podezřelými. Policie zatím vyšetřuje společnost Energoaqua, která svou vinu popírá a žádá Krajské státní zastupitelství v Ostravě o přezkum.I Gazdíka překvapuje, že se policie vydala pouze jednou vyšetřovací cestou: „Jako starosta obce a správce kanalizace jsem musel řešit každou výusť –⁠ odkud a kam vede –⁠ a podávat pravidelná měření. Pod chemičkou, jako je Deza, která pracuje s takovými jedy, je asi šest dalších výustí, u kterých nikdo neví, co tam teče a kam. Jsou tam výustě, které byly po té havárii úplně vybělené od nějaké chemické látky. Z areálu Dezy jít můžou, ale bohužel policie touto cestou zatím vůbec nešla,“ vysvětlil Gazdík.Pro přijetí dokumentu hlasovala vyšetřovací komise skoro jednomyslně a vzápětí požádala předsedu dolní komory Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Proti se ozval premiér Andrej Babiš, který poslance obvinil, že chtějí rozhodovat místo orgánů činných v trestním řízení.„Když mám ve svěřenském fondu fabriku a jsem premiér a stane se taková katastrofa, tak se od začátku snažím otevřít všechny dveře a okna a ukázat: U nás to být nemohlo,“ brání se slovům premiéra Gazdík.Kdo a proč nezvládl vyšetřování otravy Bečvy? A je možné ještě zjistit, kdo havárii zavinil?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tlak mediálních rad i kritika z Hradu. Veřejnoprávní média nezažívají lehké měsíce. Jak to ovlivňuje práci redaktorů?Hostem Ptám se já je moderátor České televize Václav Moravec.Veřejnoprávní média čelí tlaku ze strany některých členů a členek mediálních rad i politiků. Příkladem je trestní oznámení členky Rady ČT a kandidátky za Volný blok Hany Lipovské na generálního ředitele veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.Státní zastupitelství tento týden ale sdělilo, že se jím nebude zabývat, protože nic nenasvědčuje spáchání trestného činu. A o odvolání Hany Lipovské z místa radní v pátek (kvůli jejím politickým aktivitám) rozhoduje Poslanecká sněmovna.Výhrady míří ovšem i proti konkrétním novinářům. Své o tom ví právě moderátor České televize Václav Moravec, o kterém nedávno napsal prezidentův kancléř Vratislav Mynář v dopise generálnímu řediteli televize Petru Dvořákovi, že „ve svém pořadu zneužívá veřejnoprávní vysílání pro šíření dezinformací“.Jak tyto ataky ovlivňují média i lidi, kteří v nich pracují?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš na sebe opět strhnul pozornost. Kauza s brožurou o prevenci rakoviny, kterou měly před volbami rozesílat zdravotní pojišťovny, včera rozhýbala Sněmovnu. Co na to říkají jeho straníci?Hostem Ptám se já byl poslanec ANO a člen dozorčí rady VZP Julius Špičák.Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP měla začít rozesílat svým klientům brožuru, která je součástí kampaně prevence proti onkologickým onemocněním. Na jejím začátku a na konci se prezentují jako bojovníci proti rakovině také premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za hnutí ANO). Opozice proto spustila obrovskou vlnu kritiky, že jde o nepřijatelnou předvolební podporu hnutí ANO, navíc za veřejné peníze.Andrej Babiš v reakci na kritiku proto okamžitě zareagoval a na Twitteru uvedl, že pokud se opoziční politici tolik bojí, pak pojišťovny brožuru rozešlou až po volbách. I podle poslance Špičáka není kritika vůbec namístě.„Premiér se vždy zajímal o zdravotnictví, vždy se zajímal o onkologii, tak je podle mě v pořádku, když je v brožuře jako supervýznamná osobnost,“ řekl s tím, že mohl přijít Jaromír Jágr, ale přišel Andrej Babiš.Podle Špičáka na tom navíc Česko v prevenci rakoviny není vůbec dobře, a proto by se měla jakákoliv iniciativa počítat. Náklady na kampaň jsou navíc podle něj v porovnání s těmi na léčbu zanedbatelné: „Ta brožura je opravdu chytlavá, je dobře udělaná. Já si myslím, že je to v pořádku,“ dodal poslanec premiérova hnutí.Špičák dokonce dodal, že sám v minulosti žádal premiéra o pomoc s nákupem onkologického přístroje, a to ještě v době, kdy byl Babiš šéfem Agrofertu. To je podle něj důkazem, jak silný má současný premiér vztah ke zdravotnictví. „Opoziční politici se léčbě rakoviny věnují jen, pokud jsou lékaři. Z nelékařů si ale na nikoho nevzpomínám, že by se někdo z vrcholných politiků tak systematicky věnoval zdravotnictví jako současný premiér. Za tím si stojím,“ dodal Špičák.Poslanci ANO se nelíbí rovněž kritika, že vláda nezvládla situaci minulý podzim a se zavedením opatření se otálelo kvůli volbám. Podle něj byl problém spíše v tom, že chyběl jasný koncept, jak se se šířením epidemie popasovat, a také silná autorita, která by ho vyložila. Že by se situace z loňska opakovala, se ale nebojí. „Věřím tomu, že nárůst hospitalizací a úmrtí významný nebude. Může být nárůst pozitivity,“ dodal.Je načasování rozeslání brožury opravdu náhodné? A jak vnímají Babišovi poslanci kritiku kampaně ANO?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražské ulice se od začátku školního roku plní auty a na několika místech metropole doprava dokonce kolabuje vinou velkého množství uzavírek. Může za to primátor, jak tvrdí prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl primátor Prahy Zdeněk Hřib /Piráti/.Kdo se v posledních dnech vydal autem do ulic hlavního města, musel se obrnit trpělivostí. Skoro totiž není možné vyhnout se čekání v dlouhých kolonách. Situaci komplikuje velké množství uzavírek. „K okamžité nápravě dramatické situace a k vyvození patřičných důsledků“ vyzval pražského primátora prezident republiky Miloš Zeman, který napsal, že pochybení, která dopravní problémy způsobila, nemají v české komunální politice obdoby.„Lidé, kteří v Praze jezdí asi dvacet let, říkají, že ta situace je podobná každý rok zejména v září. Ta situace je možná vypjatější proto, že nám přibývají auta – za posledních deset let v Praze asi o třetinu. A bohužel díky tomu, že někteří populističtí politici, kteří si chtěli nahnat politické body, strašili lidi tím, že se v MHD šíří covid. Mezi nimi i premiér Babiš,“ reagoval primátor Prahy v rozhovoru a dodal, že uzavírek je asi o deset procent víc, než jich bylo v minulých letech.Primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr za Prahu sobě rovněž odmítá, že by byla situace horší než před pandemií. Opravovat se podle něj musí, protože zanedbané silnice prý skrývají problémy za víc než 30 miliard korun. „Uzavírky nepovoluje jen magistrát, ale také městské části, kterých je 22. My se to s nimi snažíme koordinovat, ale ne všechny se chtějí nechat koordinovat. Je to vina trochu toho systému a částečnou vinu má Ministerstvo dopravy. My jsme chtěli rozšířit sít komunikací, které má magistrát na starosti, ale Ministerstvo dopravy to zamítlo,“ dodal Hřib.Může situace v Praze poškodit Piráty ve volbách? „V Praze má dopravu na starosti Praha sobě. Ti letos nikam nekandidují. Můžeme se bavit o tom, jestli by nebylo strategičtější dohlížet na koaliční partnery. Argument, že by se nemělo opravovat před volbami, je falešný. Pak bychom neopravovali nikdy nic. Každý rok jsou nějaké volby,“ dodal pražský primátor.Podle Hřiba navíc kampaň před volbami v mnohých přesáhla meze slušnosti. Příkladem je podle primátora i případ, kdy premiér Babiš v pořadu Čau, lidi narážel na zdražování jízdného Piráty v hlavním městě. „My jsme přitom cenu dlouhodobého kuponu zachovali. Když vezmu primátory a starosty ANO, jízdné zdražilo v Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, České lípě nebo Děčíně. A je to dáno tím, že zdražuje všechno,“ vysvětlil.Jsou stavební práce v ulicích metropole dobře zkoordinované a dopravním kolapsům není možné se vyhnout? A jak ovlivní současné pražské problémy výsledky celostátních parlamentních voleb?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na důchody se bude půjčovat. Ministerstvo financí s tím už počítá v rozpočtu a to zneklidňuje opozici i odborníky. Kde vzít na dluh vyšším důchodům?Hostem Ptám se já byla ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.Deficit důchodového účtu se prohlubuje. Příští rok by měl být o víc než 12 miliard korun vyšší než letos a Ministerstvo financí počítá s tím, že si kvůli tomu bude muset půjčit víc než 36 miliard. Hlavně kvůli růstu penzí v příštím roce. Poslanci schválili na konci července zvýšení průměrného důchodu o 300 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci, čímž prohloubili schodek o víc než deset miliard korun. „Je potřeba si uvědomit, že hranice příjmové chudoby je 13 640 korun. Máme 120 tisíc důchodců, kteří mají důchod nižší než 10 tisíc korun. Ale řešení, co je na stole, je na dluh, tedy na úkor životní úrovně budoucích důchodců,“ kritizuje v rozhovoru Nerudová.Starobní penze navíc tlačí nahoru i vysoká inflace a značný růst mezd. Současný premiér a předseda ANO Andrej Babiš, ale ujišťuje, že si Česko může podobné tempo zadlužování dovolit. Část parlamentní opozice přitom varuje, že takové tempo zadlužování připraví o valnou část důchodů už současné padesátníky."Na důchody vždycky budou peníze, protože je to první výdaj, který se udává, když se sestavuje státní rozpočet. Ale následně přijde diskuze, na které další výdaje nebude. Mluvíme o časované bombě v podobě důchodového účtu, ale tikajících bomb je víc. Třeba v systému zdravotnictví, který bude mít stejný problém,“ dodala Nerudová s tím, že čas, kdy by bylo přijetí důchodové reformy „málo bolestivé“, je už dávno za námi. Bez zvýšení daní, ale i škrtů na stránce výdajů to podle Nerudové už nebude možné.„Covid ukázal, že máme stát, který je velmi obtloustlý, neflexibilní a prospělo by mu výrazné zeštíhlení. I další vláda ale bude muset otevírat otázku zvyšování věku odchodu do důchodu, protože ta situace je neudržitelná,“ myslí si šéfka Komise pro spravedlivé důchody, podle které vláda strká před dlouhodobým řešením hlavu do písku.Hrozí, že se v Česku kvůli správě státu na dluh sníží do budoucna životní úroveň? „Už v tuto chvíli si žijeme nad poměry, protože žijeme s vysokým deficitem. Naše ekonomika nevydělává na úroveň a kvalitu veřejných služeb, která je nám poskytována,“ dodává ekonomka s tím, že české veřejné finance se v porovnání s Evropou konsolidují hlemýždím tempem.Jedná podle Nerudové vláda krátkozrace? A kde a jak by měla budoucí vláda razantně zakročit, aby situaci napravila?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z vedení Národního divadla odchází umělecký šéf jeho Činohry Daniel Špinar. Mimo jiné kvůli situaci na DAMU, kterou otřásly výpovědi studentů o údajné šikaně. Jak by se k tomu měla divadelní scéna postavit?V Ptám se já odpovídal šéf Národního divadla a také vedoucí katedry činohry DAMU Jan Burian.Na začátku nového semestru a také sezóny zažívá tuzemská divadelní scéna značné turbulence. Způsobila je iniciativa „Nemusíš to vydržet“, která shromáždila desítky anonymních výpovědí studentů a studentek převážně z pražské DAMU. Vyjádření vypovídají o údajném zneužívání moci, sexismu nebo šikaně ze strany přednášejících vůči posluchačkám a posluchačům této prestižní umělecké školy.Svědectví podpořil také odcházející umělecký ředitel Činohry pražského Národního divadla Daniel Špinar, který za jednoho z hlavních strůjců neutěšených poměrů v tuzemském divadelnictví označuje generálního ředitele Národního divadla a také vedoucího Katedry činoherního divadla na DAMU Jana Buriana. „Ty čtyři roky na DAMU, zvláště když je člověk otevřený gay, byly náročné. Zažil jsem přímou šikanu v prvních několika minutách přímo ze strany Jana Buriana,“ řekl Špinar v Ptám se já a dodal, že Buriana kvůli atmosféře na DAMU dokonce vyzval k rezignaci.Burian ale Špinarovo nařčení odmítá a dodává, že cílem iniciativy ani není vyvozování personálních důsledků. „Téma, které iniciativa otevřela, je legitimní, ale sama říká, že nechce nikoho dehonestovat nebo aby někdo odcházel ze školy. Ale chceme vytvořit přijatelnější prostředí,“ řekl Burian v rozhovoru.„Já jsem se studenty, se kterými pracuji, mluvil. A to stejné dělají i vedoucí ostatních ročníků. Teď nemáme žádné vážnější stížnosti na konkrétní pedagogy. Kromě těch, co tam jsou popsány. Že je tam nějaké nevhodné žertování a že je tam systémový problém na oboru režie a dramaturgie,“ dodal Burian a přiznal, že by se jednou ze stížností měl zabývat přímo děkan DAMU, ale dosud v ní nebylo nic prokázáno.Šéf Národního divadla v rozhovoru také upozornil, že herectví je náročná profese a může v něm být těžké vyhnout se tomu, aby nebylo osobní, nebo dokonce nepříjemné. „Ukazujete nejintimnější místa, která máte ve své duši. Ta výuka s sebou přináší momenty, které nejsou osobně komfortní,“ upozornil ale s tím, že součástí výuky musí být možnost studentů říci, co už je za hranicí.Podle Jana Buriana není na místě ani tvrzení odcházejícího uměleckého šéfa Činohry Národního divadla Špinara, že česká divadelní scéna nedosahuje světové úrovně. „České divadlo se nemá za co stydět. Má velmi dobré výsledky, hustou síť a obrovské divácké zázemí. Jediné, co v Česku neumíme, je propagovat českou kulturu v zahraničí,“ dodal.Jak by se měly proměnit podmínky vzdělávání na DAMU? A je současné české divadelnictví zakonzervované tak, jak tvrdí jeho kritici?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku skokově narostl počet nakažených. Po týdnech s nízkými počty nákaz přibylo za včerejšek 588 nových případů. Je třeba být ve střehu? A hrozí, že se bude opakovat situace z minulého podzimu?V Ptám se já odpovídal biochemik Jan Trnka.Zatímco léto bylo v Česku co do nárůstu nákaz poklidné, za poslední dva týdny se tzv. reprodukční číslo drží nad hodnotou jedna, což svědčí o zrychlování epidemie. A přibývá také hospitalizovaných – v péči zdravotníků je aktuálně v Česku už 89 osob. Není to ale jenom Česká republika, nákaza se rychleji šíří i v dalších evropských zemích, třeba v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku.Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom v úterý řekli, že zhoršení očekávali a situace podle nich není dramatická. A souhlasí s nimi i biochemik Jan Trnka, zároveň ale varuje, že se vše může velmi rychle změnit: „Bude to záviset na tom, jaká opatření existují a jak jsou dodržována. Nejsou to jen roušky, ale i testování, což je jeden z nejlevnějších způsobů, jak se dozvědět, že se virus šíří a dalšímu šíření zamezit tím, že pozitivní ‚vytáhneme‘ z oběhu,“ řekl v rozhovoru.Před rokem 7. září přitom přibylo zhruba podobně případů jako letos a v dalších dnech pak počty stoupaly nad tisíc. Ve druhé půlce října se už dostávaly nákazy nad 10 tisíc nových případů za den. A zatímco pro někoho mohou být už současná čísla varováním, ministr zdravotnictví oznámil, že například testování na covid ve školách brzy skončí. To dosavadní prý naznačuje, že se ve vzdělávacích zařízeních situace nezhoršuje.„Nesouhlasím s tím, že testování ukázalo, že se virus ve školách nešíří. To nemohlo, protože proběhlo ve velmi krátkém časovém úseku,“ varuje ovšem Trnka s tím, že pokud by se testovalo pouze na lokální úrovni v případě zhoršení nákazy, jak ministr předpokládá, může přijít reakce na možnou zhoršující se epidemickou situaci příliš pozdě. „Tím, že testování zrušíme, tak si obrazně vypíchneme jedno oko,“ dodal.A podle biochemika Trnky je obecně důležitá obezřetnost v tom, jak s opatřeními v podzimních měsících nakládat. Ať už jde o upuštění od povinného testování nebo úvahou nad omezením povinnosti nosit respirátory, pokud bude proočkován větší podíl Čechů.„Rizika spojená s šířením viru závisí na spoustě faktorů. My máme v kategorii nad 60 let 400 tisíc nenaočkovaných lidí. Nemají ani první dávku a jsou v ohromném riziku. A hrozí, že můžeme mít stovky možná tisíce úmrtí, pokud se současná vlna nechá rozjet do míry, jako jsme viděli v uplynulých měsících,“ apeloval v rozhovoru s tím, že i naočkované osoby by kvůli riziku přenosu měly při kontaktu s neočkovanými nosit respirátory nebo podstoupit testy.Stojíme na prahu další vlny pandemie? A uchrání nás očkování před podobně drastickými následky, kterým Česko čelilo během zimních a jarních měsíců?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Celovečerní dokumentární film Adély Komrzý Jednotka intenzivního života se snaží ukázat, že smrt je nedílnou součástí lidského života. Jak těžké je takové vnímání pro pacienty a jak jim mohou lékaři pomoci?Hostem Ptám se já byla Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a jedna z hlavních hrdinek dokumentu Jednotka intenzivního života, který získal dvě čestná ocenění na Filmovém festivalu v Karlových Varech.Paliativní medicína má za cíl pomoci zajistit tu nejlepší možnou kvalitu života těm, které už nelze vyléčit. Autorka dokumentu Jednotka intenzivního života Adéla Komrzý se přitom rozhodla film natočit právě na základně zprostředkované zkušenosti s umíráním blízké osoby v nemocnici, kdy rodina ani pacient neměli dostatečné informace a neměli tak možnost se důstojně s nevyhnutelnou situací vyrovnat.A podle lékařky a přednostky první Kliniky paliativní medicíny, která v Česku vůbec vznikla, Kateřiny Rusinové, je právě pochopení informací, které lékaři pacientům dávají, často stěžejní.„Bavíme se s pacienty, jak své nemoci rozumějí oni. My jsme ti, kdo používají otázky a ptáme se, jaké informace pacient má, jaké potřebuje, čeho se bojí, nebo o koho se potřebuje opřít,“ popisuje svoji profesi Rusinová. „Jako lékaři umíme dobře pokládat všechny otázky na to, jakou má pacient bolest na hrudi. Odkud a kam postupuje. Ale otázky na to, jak tomu pacient rozumí, se moc na medicíně neučí,“ dodává s tím, že správné porozumění diagnóze je nesmírně důležité pro psychiku pacientů i vyrovnání se s chorobou.Podle Rusinové lidé často nerozumí ani samotnému pojmu paliativní péče, která se nevěnuje člověku pouze v „závěru života“, ale poskytuje mu medicínskou, psychickou, sociální i duchovní oporu už od začátku jeho diagnózy.Podle dat ministerstva zdravotnictví jsou přitom zatím v České republice paliativní týmy jen v pětině nemocnic, přestože v nich dochází k šedesáti až sedmdesáti procentům všech úmrtí. Podle Rusinové je to ale ohromný posun oproti situaci před pěti nebo deseti lety. „Je to obrovský kus práce a obrovské tempo vývoje. Po celé České republice jsou lidé, kteří jako lékaři nebo sestry mají o paliativní medicínu zájem a nacházejí podporu v rámci nemocnic, kde pracují,“ vysvětluje počty odborných týmů v Česku. A dodává, že kde není paliativní tým, neznamená, že není kvalitní péče o pokročile nemocné.Je téma paliativní péče pro české pacienty stále tabu? A jak lze pomoc osobám s nevyléčitelným onemocněním rozšířit? Kdy se do pomoci zapojí i pojišťovny?- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Z vedení Činohry Národního divadla na konci sezony odejde její stávající umělecký šéf Daniel Špinar. Co mu vadí na vedení divadla?Divadelní režisér, herec a stále i umělecký ředitel činohry Národního Divadla Daniel Špinar byl hostem Ptám se já.Změny, které se v pražském Národním divadle chystají, zachytili zřejmě i ti, kteří se divadlu nějak příliš nevěnují. A to kvůli dramatickému způsobu, kterým Daniel Špinar oznámil svůj předčasný odchod.Ve videu, které tento týden umístil na sociální sítě, označil za hlavní důvod oznámené změny, že už „nedokáže vydržet oficiální prostředí divadelního establishmentu“. K ráznějšímu kroku ho – jak sám říká – vyprovokovala iniciativa Nemusíš to vydržet, která shromáždila desítky anonymních svědectví o údajné šikaně, zastrašování i sexuálním obtěžování ze strany pedagogů pražské fakulty DAMU. Sám Špinar měl šikanu údajně zažít a dokonce ji cítil přímo od svého současného nadřízeného – šéfa Národního divadla a vedoucího Katedry činohry DAMU Jana Buriana.„Byl to propad do pekla, najednou mi vyvstaly zážitky, které jsem potlačil, abych vůbec přežil. Ty čtyři roky na DAMU, zvláště když je člověk otevřený gay, byly náročné. Zažil jsem přímou šikanu v prvních několika minutách přímo ze strany Jana Buriana,“ komentoval Špinar v rozhovoru s tím, že v době studia trpěl i mentální anorexií. „Cítil jsem, že herec gay je problematický. Česká scéna řeší herce jako škatulky, buď musíte být krásná mladá žena, nebo macho muž,“ dodal.Díky iniciativě Nemusíš to vydržet prý Špinar pochopil, že dnešní studenti mají podobné zážitky jako on. Spojujícím elementem s dobou, kdy na DAMU studoval sám Špinar, je prý právě osoba Jana Buriana.S Burianem se Špinar mimo jiné neshodne na tom, jak by měla vypadat tvorba Národního divadla. Podle jeho šéfa se první česká scéna nemůže změnit v autorské divadlo. A právě zde na sebe narážejí se Špinarem: „Já chci věci zlepšovat, chci vývoj. Já jsem tomu obětoval všechno a ničí mě, že tam všechno stojí a jsou to takové žáby na prameni. Když jsem chtěl dělat změny, bylo to pro mě velice obtížné,“ komentoval v rozhovoru.„Za svojí prací hrozně stojím, ale jsem vyčerpaný z toho, jak člověk dost často buší na zavřené dveře, když chce změnu a je označován za hysterického,“ dodal ke svému odchodu.Ovlivní veřejná kritika budoucnost tuzemského divadelního prostředí? A jak zlepšit atmosféru na škole, kde herecké talenty vznikají?...Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Děti se po dalším školním roce poznamenaném covidem vrací do lavic. Jak moc české školství koronavirus změnil? Jaké znalosti dětem chybí a v čem koronavirus české vzdělávání naopak posunul?Prázdniny jsou definitivně pasé. Děti, učitelé i rodiče startují nový školní rok, už třetí poznamenaný pandemií covidu-19. Ani letošek se proto neobejde bez testování, nošení roušek na vybraných místech a dalších protiepidemických opatření. Příští měsíce by se navíc měly nést i ve znamení intenzivního doučování.Podle poslední zprávy České školní inspekce má totiž velké mezery ve znalostech a dovednostech minimálně 36 a půl tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků. Co s tím?Hostem Ptám se já byl Ondřej Šteffl, zakladatel a ředitel společnosti Scio, zaměřené na hodnocení výsledků ve vzdělávání, která provozuje i vlastní základní a střední školy.Podle Šteffla je důležité na děti netlačit. Právě ty, které mají pocit, že jim něco utíká, totiž mohou častěji trpět úzkostmi. „Když děti udělají chybu, je třeba jim říci, že je příležitost se to doučit a ne hned trestat a dát pětku,“ komentoval v rozhovoru.Na doučování je ale podle odborníka na vzdělávání určitě třeba zatlačit a i proto vítá Národní plán doučování, který představilo Ministerstvo školství a který má právě na zmenšení mezer mezi žáky využít až 250 milionů korun. Otázka ale je, jak peníze efektivně využít. Problém podle Šteffla může být v tom, že doučování má být dobrovolné a ne každému rodiči na stavu vzdělání jeho dětí záleží.„Doučování by mělo být povinné pro děti, které určí škola. Ta až na výjimky ví, jaké děti by doučování potřebovaly, ale nemá páky, jak je k tomu přimět. Bez legislativní úpravy to ale nelze udělat,“ kritizoval Šteffl.Koronavirus podle šéfa společnosti Scio poukázal nejen na rozdíly ve vzdělávání, ale zviditelnil i rozdílný pohled na výuku mezi pedagogy a rodiči. „Rodiče často lpí na tom, co se sami učili. Jenomže svět se tak strašně změnil a bude se měnit, že to, co se naučili oni a možná jim to dneska stačilo, tak za deset dvacet let určitě nebude stačit jejich dětem,“ řekl Šteffl s tím, rodiče bývají často konzervativnější než učitelé a právě oni bývají často důvodem, proč jsou vzdělávací programy zatížené přemírou učiva, které není pro děti vůbec potřebné.„Třeba my ve Scio školách máme jen tři předměty, někde čtyři. Češtinu, matematiku a svět v souvislostech. A to není žádná výjimka, my se řídíme přesně rámcovými vzdělávacími programy. Sloučit předměty do jednoho předmětu může kterákoliv škola,“ dodal.Co dobrého české školství z pandemie vytěžilo? A na co se zaměřit v pomoci těm nejslabším?. . .Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Američané k 31. srpnu opustili afghánské území. Otázkou je, co bude následovat. Jak reálná je hrozba dalších teroristických útoků a bude dost humanitární pomoci?Hostem Ptám se já byl regionální ředitel pro oblast Blízkého východu Člověka v tísni Tomáš Kocián.Po dvaceti letech přítomnosti amerických jednotek se Afghánistán mění k nepoznání. S koncem srpna ho opustily poslední spojenecké jednotky a zavírá se tak i letecký most, který v posledních dvou týdnech sloužil pro odlety cizinců i afghánských spolupracovníků aliančních jednotek. Evakuace ze země, kde se moci ujímá opět islamistické hnutí Tálibán, komplikovaly teroristické útoky či pokusy o ně.Zatím největší sebevražedný atentát z minulého čtvrtka si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát – Chorásán, která je nepřítelem Západu i Tálibánu.Podle Kociána ale hrozba eskalace konfliktu mezi Tálibánem a Islámským státem, které se experti často obávají, nemusí být tak jendoznačná. „Konflikt mezi Tálibánem a islámským státem probíhá už řadu let a Tálibánu se vždy podařilo ho marginalizovat. Nevylučuji, že k nějaké eskalaci může dojít, ale teď vypadá hnutí Tálibán poměrně na koni a myslím, že jakákoliv jiná uskupení, která nebudou v souladu s Tálibánskou vůlí to budou mít v Afghánistánu hodně těžké,“ řekl v rozhovoru.„Momentálně to vypadá spíše na konsolidaci moci a poslední dva týdny jsou v Afghánistánu paradoxně jedno z nejstabilnějších období za posledních 20 let,“ komentoval také průběh převzetí moci Tálibánem v zemi. Dodal, že ovšem nelze vylučovat, že v budoucnu dojde k „vyřizování účtů“, ale současná situace tomu zatím nenapovídá.Je současný Tálibán jiný, než ten před dvaceti lety? „Tálibán z roku 1996 nebude ten z roku 2021. Ten svět se hrozně změnil. Není to ale tak, že by z Tálibánu vznikla liberální fronta, která by propagovala rovnost či vzdělávání žen. Konzervativní tradice tam zůstanou. Uvidíme ale, nakolik budou radikální a jak budou projevovat svoje PR k afghánské veřejnosti a k světu,“ vysvětlil oblastní ředitel Člověka v tísni. Kocián zároveň nepochybuje, že zemi bude chtít opustit spousta lidí: „Přestal sice fungovat hlavní letecký most, je ale otázkou času, kdy začnou lidé přecházet přes hranice legálně nebo nelegálně.“Důvodem podle něj je i finanční nejistota v zemi a reálná hrozba kolapsu ekonomiky. „To je jedna z nejreálnějších hrozeb,“ varoval. Afghánský státní rozpočet za poslední desítky let podle Kociána nebyl nikdy soběstačný a byl zásadně závislý na kontribucích ze zahraničí.A země se také neobejde bez humanitární pomoci. Čísla OSN mluví o 18 milionů Afghánců, kteří na ni závisí a i z toho důvodu se snaží humanitární organizace vyjednávat s Tálibánem na možnostech svého fungování v zemi: „Zatím situace vypadá tak, že bychom tam mohli působit nějak smysluplně,“ dodal Kocián.Jaké výzvy čekají humanitární pracovníky v dalších měsících? A jak se orientují v nestabilní situaci?...Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už ve středu se děti vrátí do škol. Koronavirus ale nezmizel, a tak se nabízí otázka, nakolik nový školní rok a klesající teploty na podzim zhorší epidemiologickou situaci. Má se mít Česko na pozoru?Hostem Ptám se já byl epidemiolog, exministr zdravotnictví a člen výboru České vakcinologické společnosti Roman Prymula.„Je to první výročí, jak jsem řekl, že jsme “best in covid“ a teď to tam i směřuje v rámci incidence za posledních sedm dní, ale samozřejmě to naši novináři zesměšňují. Ale je to tak a nemusím se k tomu moc vracet,” prohlásil premiér Andrej Babiš před týdnem v projevu na tradiční poradě velvyslanců. Prymulovi se ale takové tvrzení příliš nelíbí: „Nerad bych používal termín „best in covid“. Záleží na úhlu pohledu a na době, kdy hodnotíme. Byly okamžiky, kdy jsme byli na špici, ale i okamžiky, kdy jsme na tom byli nejhůře," komentoval premiérova slova.Exministr zdravotnictví ale s Babišem souhlasí v tom, že by Česko na podzim nemělo čekat příliš dramatický scénář. „Díky těm velkým obětem, které jsme během předcházejících dvou vysokých vln měli, na tom budeme výrazně lépe než ostatní země a nečekám podobnou vlnu, jaká se v nich ukazuje. Počty případů stoupají a u nás se tak neděje,“ dodal s tím, že lockdown podle něj už není ve hře. „Myslím, že v té podzimní a zimní sezoně nás lockdown nečeká, pouze pokud by se tu objevila nová mutace, ale s tím moc nepočítám,“ řekl Prymula. A obavu nemá ani z návratu dětí do škol. Ačkoliv je podle něj třeba být v jejich případě obezřetný, Prymula nevěří, že by v českých podmínkách mělo dojít k nečekanému vývoji.Kde by si exministr pozor dal, jsou hromadné akce a hospody. Právě v těchto dvou případech si na podzim umí představit jistou formu restrikcí. V barech a nočních podnicích se totiž podle Prymuly ne vždy dostatečně dodržují pravidla, zvláště pak v pozdních nočních hodinách.„Kdyby v některém městě došlo k rizikovému nakupení případů, může se stát, že dojde k úpravě zavírací doby na půlnoc. Neočekávám ale opatření plošná,“ vysvětlil.Bývalý ministr zdravotnictví kvituje i debatu nad aplikací třetí, posilovací dávky vakcíny proti koronaviru. Z dat podle něj vychází, že nákaza dokáže po asi osmi až dvanácti měsících v některých případech imunitu získanou vakcinací prolomit a proto je třeba přeočkovávat. Zároveň dodal, že velký problém jsou nadále i počty nenaočkovaných zejména v rizikových skupinách, jako jsou senioři. „Nejsem si jistý, že názor lidí na očkování dokáže změnit jakákoliv kampaň,“ komentoval.Roman Prymula se v rozhovoru vyjádřil i k tomu, že opatření ne vždy dodržují i samotní ministři. Například při zahájení filmového festivalu v Karlových Varech zachytili fotografové bez respirátoru třeba ministra kultury Lubomíra Zaorálka, ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a v jednu chvíli i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.„Já to ani nechci komentovat. Mě by za podobný prohřešek pověsili na kandelábru. Ta historie se posunuje a jak je vidět, tak už to nikomu moc nevadí. Já jsem ve své době zosobňoval covid, byl jsem nepřítelem národa, protože jsem vyhlašoval ta opatření. Já si myslím, že je to nešťastné, opatření by se měla dodržovat a měli by je dodržovat i vládní úředníci,“ dodal.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Afghánistán odpočítává poslední hodiny do odletu spojeneckých vojáků. Co čeká zemi, až ji zcela opustí?Hostem Ptám se já byl velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun.Američané, kteří mají dosud největší podíl na evakuaci afghánských spolupracovníků, jsou podle prezidenta Joea Bidena rozhodnuti dodržet termín definitivního odchodu plánovaný na 31. srpen.Aktuální zprávy z kábulského letiště přitom informují, že první američtí vojáci už zemi opouštějí, i když na místě by jich mělo stále zůstávat víc než pět tisíc. Kromě nich zde evakuační lety organizuje zhruba tisícovka Britů a menší kontingenty dalších zemí NATO. I ty se ale chystají koncem tohoto měsíce stáhnout. Skončí tím i evakuace?„V okamžiku, kdy skončí USA svůj díl na evakuaci, jsem přesvědčen, že odletí i vojáci a letiště už nebude provozuschopné. Pokud se nenajde další provozovatel, o což Tálibán usiluje,“ předpokládá Baloun. Právě Američané spravují letiště asi od 24. srpna, kdo ho bude mít na starosti po 31. 8. zatím není vůbec jasné. Jisté je, že kdo by měl ze země odletět, měl by to stihnout do té doby. „Z mého názorů tam zbývá asi několik tisíc lidí. Je jasné, že se ale z Kábulu budou chtít dostat další tisíce, ale netroufám si tvrdit, jestli patří k nějakému státu nebo se jen chtějí dostat pryč,“ dodal velvyslanec.A podle Balouna není otázkou jen to, kdo se bude starat o tamější letiště. Ještě větší chaos v zemi mohou způsobit teroristické skupiny, které se mohou pokusit převzetí vlády Tálibánem narušit. „Třeba Al-Káida, ale ta má jiné zájmy a má vazby na Tálibán. Jsou tam ale další skupiny, které nemají přátelské vztahy s Tálibánem a budou se snažit narušit jeho převzatou moc. Třeba ISIS, Provincie Chorásán, která je autorem prohlášení, že by mohla udělat útok na kábulské letiště, nebo osoby čekající před ním,“ vysvětlil Baloun s tím, že tyto skupiny jsou sebevědomější než kdy dříve.Podle českého velvyslance, který se za dramatických okolností vrátil v srpnu z Kábulu, nelze dvacetiletou přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu považovat za zbytečnou. Věří, že přinesla množství společenských změn, včetně lepšího postavení žen, zlepšení technologického stavu země i přístupu dětí a zvláště dívek ke vzdělání. Přiznává ale, že se mladí lidé budou snažit ze země odejít. Záviset to bude na tom, jak dogmaticky bude Tálibán vymáhat islámské právo.Podaří se s Afghánistánem pod vládou Tálibánu navázat nějakou formu diplomatických styků? „Jedna věc je jednání politické, například s vládou. To v této době není na stole, druhá být v kontaktu s Tálibánem, vyjednávat s ním podmínky jako humanitární pomoc a pomoc v migrační krizi ostatním státům kolem, zvláště státům centrální Asie,“ dodal Baloun.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tuzemskou církev rozděluje názor na to, zda by se měla distancovat od spojení s některými extremistickými politickými subjekty. Jak moc ji to může poškodit?Hostem Ptám se já byl proděkan pražské katolické teologické fakulty, katolický kněz Tomáš Benedikt Mohelník.Církev v posledních měsících rozdělily politické ambice nominantky tuzemských biskupů do Rady ČT Hany Lipovské, kandidující v podzimních sněmovních volbách za Volný blok, ale také člena Rady Českého rozhlasu a správce sociálních sítí pražského arcibiskupa Dominika Duky Josefa Nerušila, který míří do volebního klání za SPD.Podle Mohelníka právě subjekty, za které Lipovská z Nerušilem kandidují, využívají církev ve svůj prospěch. „Zneužívají křesťanský slovník, vyprazdňují pojmy a dělají z toho vějičku na věřící lidi, jež si tam dosadí hodnoty, které jsou jim drahé, ale které tam ve skutečnosti vůbec nejsou. Je to vlastně takový podvod. Ty subjekty jsou škodlivé pro celou společnost,“ řekl v rozhovoru.Proti spojování křesťanství s extremistickými politickými subjekty se vyjádřil například předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Jan Graubner nebo konfederace mužských a ženských řeholí, které vyzývají, aby „zmínění kandidáti do Poslanecké sněmovny své působení jak v politice, tak mediálních radách nespojovali s křesťanstvím a katolickou církví“.V dalším otevřeném dopise dokonce vyzvali některé církevní osobnosti přímo pražského arcibiskupa Dominika Duku, aby se od Lipovské a Nerušila distancoval. Dopis podepsal i Mohelník, podle kterého Duka kličkuje a situace se mu „vymkla z rukou“: „Ten dopis vyjadřuje frustraci. Duka nemluví tam, kde by mluvit měl. Třeba říct, že se neztotožňuje s hodnotami, které zastávají extremistické politické strany a s tím, že lidé, které někam nominoval, nebo jsou mu nějak blízcí, kandidují za tyto politické subjekty,“ kritizoval pražského arcibiskupa.Podle proděkana pražské katolické teologické fakulty je navíc Duka otevřeným podporovatelem SPD. „Několikrát se vyjádřil že o kandidatuře (Josefa Nerušila, pozn. red.) ví, že mu to není cizí a že to jsou hodnoty, se kterými souzní. Minimálně fakticky stojí za lídrem pražské kandidátky SPD, který je jeho blízkým spolupracovníkem. Nejenže se nedistancuje, ale vyjadřuje jakési souznění,“ vadí Mohleníkovi.Ten si přitom uvědomuje, že mezi křesťany existují i věřící, kteří krajní politické subjekty volí a proto jim spojení s církví nevadí. Mohelník za tím ale vidí jistou manipulaci a to, že takoví lidé nechtějí vidět další aspekty působení extremistických stran i to, že jsou pro společnost rozkladné. „Ty politické strany vědomě a velmi šikovně manipulují s křesťanským slovníkem,“ dodal.A jak vnímá údajnou blížící se výměnu na pozici pražského arcibiskupa? O procesu se ví velmi málo a nedá se ani spekulovat, kdy by k náhradě Dominky Duky ve funkci mohlo dojít. „Je ale jasné, že nástupce Dominika Duky to bude mít těžké. Bude nastupovat do rozjitřené situace,“ upozornil Mohleník.Jak by měla česká církev přistupovat k politické angažovanosti těch, kteří se k ní veřejně hlásí? A překračuje pražský arcibiskup podporou některých kandidátů hranice své funkce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Syn premiéra Andreje Babiše má vypovídat na policii kvůli svému údajnému zavlečení na Krym. Vypovídat by ale chtěl i v kauze Čapí hnízdo, údajně kdyby měl možnost. Co by policii řekl?Hostem Ptám se já byl Andrej Babiš mladší.Syn premiéra Andreje Babiše (ANO) poslal v lednu 2018 policii e-maily, v nichž psal, že byl unesen kvůli kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. V ní je obviněn premiér a jeho někdejší poradkyně.Seznam Zprávy později přinesly reportáž, ve které Babiš mladší uvedl, že ho manžel tehdejší ošetřující lékařky Dity Protopopové Petr Protopopov nedobrovolně odvezl na Ruskem anektovaný poloostrov Krym. Premiér to popřel s tím, že jeho syn trpí schizofrenií, a nařkl novináře Seznam Zpráv, že výpověď syna získali nátlakem. Švýcarská prokuratura to ale následně vyvrátila.A v září má Babiš mladší ke kauze konečně vypovídat na policii. To prý dosud nebylo možné, protože Babiš mladší žije dlouhodobě ve Švýcarsku. „Budu dávat vysvětlení ohledně e-mailu, co jsem psal v lednu 2018. Je to ohledně zavlečení do ciziny neznámým pachatelem. Což je naprosto absurdní, protože jsem v e-mailech oznámil, kdo mě unesl - Rus Prototopov. Bylo to zavlečení, bylo mi vyhrožováno v Klecanech, že buď budu zavřený v ústavu, nebo půjdu ‚na prázdniny‘. Neměl jsem na výběr,“ vysvětluje Babiš mladší v rozhovoru.Premiérův syn podle svých slov „na sítích“ potkal osoby, které mu otevřely oči a pomohly pochopit, co se stalo. Jejich totožnost odmítl zveřejnit. Není si také jistý, zda by mohl policii dokázat, že byl na Krym zavlečen nedobrovolně. Údajně má ale jasné důkazy o své falešné diagnóze, kvůli které byl v péči lékařky Dity Prototopové. A ve věci prý plánuje podniknut i právní kroky.„Budu podávat trestní oznámení například na Národní ústav duševního zdraví. Nejen na něj. Jestli to bude na mého otce, zatím nebudu komentovat. Na Ditu Protopopovou a jejího manžela ale určitě,“ upřesnil v Ptám se já. „Ti lidé by měli sedět. Doktorka Prototopová, její manžel a můj otec, který to financoval. A pan doktor Cyril Höschl, který kryl doktorku Prototopovou,“ dodal.Andrej Babiš mladší, který do Česka dorazil až letos v červenci, v rozhovoru oznámil, že přestal brát léky na schizofrenii, která mu podle jeho slov byla mylně diagnostikována. „Bylo mi řečeno, že jsem zdravý a cítím se tak, na sto procent,“ řekl s odkazem na zjištění lékařů, které ale nechtěl jmenovat.Premiérův syn už dříve na sítích oznámil, že by rád vypovídal i v kauze Čapí hnízdo. „Policie mě ale v tomhle případě neoslovila. Původně jsem nechtěl jít proti vlastnímu rodinnému příslušníkovi, ale dnes to vidím jinak. Co mi udělal otec, rodina nedělá,“ dodal v rozhovoru.A proč začal Babiš mladší vystupovat veřejně? Cítí se prý více v bezpečí a je těžší se ho „zbavit“. Zároveň popírá, že by ho některá z politických stran chtěla využít ke své kampani - v posledních týdnech se totiž nechal vyfotografovat například s bývalým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem nebo starostou Řeporyjí Pavlem Novotným. „Já jsem svéprávný, svobodný člověk, mám právo se stýkat, s kým chci. To, že jsem se stal součásti české politiky, zavinil můj otec, on je ten důvod,“ vysvětlil s tím, že se politicky angažovat neplánuje.A kontakt s otcem - premiérem Andrejem Babišem, si Andrej Babiš mladší prý už vůbec nepřeje. „Nechci s ním mít nic společného. Na mobilu ho mám zablokovaného, nenechám se psychologicky ovlivňovat,“ dodal.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Přestože se proti koronaviru ve světě očkuje už měsíce, v některých zemích epidemie znovu sílí a řeší se tak, jak vakcinaci urychlit a nebo zda a komu začít podávat možnou další posilovací dávku vakcíny. Bude další dávka očkování nutnost?Hostem Ptám se já byl pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti Daniel Dražan.V Česku je aktuálně proočkována proti covidu-19 více než polovina lidí. Pomyslné magické hranice 70% proočkovanosti celé populace ale podle twitterového účtu Očkujeme v ČR, který analyzuje data z očkování, země dosáhne až v polovině listopadu. Bude to stačit? A je vůbec tato hranice v tuto chvíli, kdy se objevila varianta koronaviru delta, dostatečná?"Stačí to pro ochranu těch očkovaných, ale ta nová varianta delta je extrémně nakažlivá, takže pokud se ten virus začne zase šířit, tak se dá říct, že z těch neimunních tomu nikdo neunikne. Takže pro nějakou kolektivní imunitu, nebo pro to, abychom ten virus tady eliminovali, o tom nemůže být ani řeč, to určitě dostatečné není, " řekl v Ptám se já vakcinolog Dražan.Jako velký problém vidí Daniel Dražan třeba to, že ve skupině seniorů 80+ je stále 20 % nenaočkovaných. „Pořád to největší riziko je u seniorů, u starších lidí, u vážně nemocných lidí, takže nemocnice budou primárně plnit ti, kteří nejsou očkovaní, a kteří jsou nejvíc rizikoví. 20 % je pořád velké číslo.“ A není to jen počet dokončených vakcinací dvěma dávkami, který začíná některé experty zneklidňovat. Kvůli rostoucím počtům nákaz v některých zemích i mutacím koronaviru se už hojně mluví o třetí, posilovací dávce vakcíny. Třeba v Izraeli, která obecně patří mezi nejproočkovanější země na světě, už ji aplikovali stovkám tisíc osob nad 60 let. Třetí dávku plánují nabízet i ve Francii či Německu.Česká vakcinologická společnost teď připravuje doporučující stanovisko, které si vyžádal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Česká vakcinologická společnost o tom jedná a snaží se vytvořit ministerstvu nějaké doporučení, ale není to hotové. Orientačně je pravděpodobné, že vznikne doporučení směrem k těm nejvíce ohroženým skupinám. Ale s covidem se vyvíjí všechno velmi rychle, takže to, že teď bude doporučení nějaké, neznamená, že se za měsíc nebo za dva měsíce nemůže změnit,“ uvedl v podcastu Ptám se já vakcinolog Daniel Dražan.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Skončila olympiáda v Tokiu. Poněkud netradiční olympiáda – o rok posunutá a bez diváků. To vše kvůli koronaviru. Ten ostatně nepříjemně poznamenal i českou výpravu. Jak moc může být pro sportovce taková událost psychicky náročná? A jak se lze vyrovnat se zahozenými měsíci tréninku? Měli by sportovci žádat o odškodnění? Hostem Ptám se já je sportovní psycholog Michal Šafář.U stolního tenisty Pavla Širučka, silničního cyklisty Michala Schlegela a plážových volejbalistů Ondřeje Perušiče a Markéty Nausch Slukové odhalily testy po příletu do Tokia koronavirus. Na olympiádě tak někteří z nich nemohli startovat. Navíc doteď se řeší, kdo za to nese zodpovědnost. Sportovci se totiž pravděpodobně nakazili na palubě olympijského speciálu. Jeden z účastníků olympiády, beachvolejbalista Ondřej Perušič, nově oznámil, že dokonce bude jednat s Českým olympijským výborem (ČOV) o finanční kompenzaci.Olympiádu nepoznamenala ale jen pandemie koronaviru. Nově se v jejím průběhu otevřelo téma psychického zdraví sportovců i kvůli tlaku, kterému špičky sportovních disciplín často čelí. Například americká sportovní gymnastka Simone Bilesová, zlatá medailistka z minulých her v Riu, kvůli strachu o svoje duševní zdraví odstoupila z olympijské soutěže. Podobnou zkušenost sdílí i japonská tenistka Naomi Ósakaová, která o svých psychických potížích mluvila už před olympiádou.Změní olympiáda v Tokiu pohled na psychické zdraví sportovců? A proč se o něm dosud tolik nemluvilo?Poslechněte si celý rozhovor se sportovním psychologem.- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci o budoucnosti šéfa kontrarozvědky Koudelky zatím rozhodovat nebudou. Proč? A co říkají na nejasné kroky premiéra? Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a pirátský poslanec Lukáš Kolářík.Budoucnost šéfa tuzemské civilní kontrarozvědky Michala Koudelky je stále ve hvězdách. Premiér Babiš se původně rozhodl politickou odpovědnost za rozhodnutí nechat na Poslaneckou sněmovnu. Po pondělním jednání s prezidentem Zemanem v Lánech uvedl, že požádá, aby Bezpečnostní výbor Sněmovny projednal, jestli má BIS i dalších pět let řídit právě Koudelka. A to také odstartovalo řadu spekulací o motivacích lídra ANO nebo zapojení prezidentské kanceláře do celé věci.Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek ale s největší pravděpodobností neuskuteční. Předseda výboru Radek Koten z SPD ve středu potvrdil, že ačkoliv premiéra žádal upřesnění žádosti podle zákona o tajných službách, zatím ho nedostal. Andrej Babiš sám připustil při středeční návštěvě Ostravy, že je otázkou, jestli se Výbor pro bezpečnost vůbec sejde.„Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody a usuzují, že po vyjádření v médiích o to nestojí ani pan premiér ani kolegové, kteří posbírali sedm podpisů před 14 dny,“ napsal Koten v dopisu členům výboru.Jak si poslanci vysvětlují nejasné jednání premiéra? A měl by podle nich Koudelka ve funkci pokračovat? Dozvíte se v podcastu Ptám se já!- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeští sportovci v Tokiu sbírají medaili za medailí. A letos i ve sportu, kde běžně nebodují - v šermu. Bronz z Tokia přivezl fleretista Alexander Choupenitch. Jak velký úspěch to pro český sport je? Alexander Choupenitch byl hostem Ptám se já.Brněnský rodák s běloruskými kořeny si svou první medaili z olympiády vybojoval v sedmadvaceti letech. Už po příletu do Česka vtipkoval, že bronzem to rozhodně nekončí. „Jaká je moje motivace do budoucna? No tak… skončil jsem třetí, tak jsou tam ještě dvě motivace. Stříbro a zlato,“ žertoval.„Že to bylo bez fanoušků? Já neřeším kdyby. Situace je daná, jak je, a já hraji s těmi kartami, co jsou rozdané. Samozřejmě kdyby tam byli diváci, možná by to byl ještě věší zážitek,“ komentoval i to, jak se letošní olympiáda proměnila kvůli pandemii. „Dávat si medaili sám na krk, to ale bylo opravdu hodně zvláštní,“ dodal. Poslechněte si celý podcast!- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sněmovna schválila vládě důchodovou novelu, která počítá s navýšením starobních penzí o 300 korun nad zákonnou valorizaci od ledna příštího roku. Prošel i další návrh z dílny ČSSD: příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023. Hostem podcastu Ptám se já je předsedkyně Národní rozpočtové rady, ekonomka Eva Zamrazilová, která patří mezi kritiky podobných návrhů.Dodatečné rozpočtové výdaje odhadli autoři návrhů na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025. Tedy téměř 57 miliard korun v příštích třech letech.Mohou tři stokoruny skutečně něco vyřešit? A co může do budoucna znamenat, že Česko stále čeká na zásadní reformu penzí? Vláda s ní za celé funkční období nepřišla, byť ve Sněmovně měla sílu systémovou změnu prohlašovat. Není nášup jen další volební vábničkou na důchodce, kteří představují velkou a spořádanou volební skupinu? A kdo to zaplatí? Nejen na to odpovídala v podcastu Ptám se já ekonomka Eva Zamrazilová.„Je to už pátý nebo šestý rok po sobě, kdy je prolomeno zákonné valorizační schéma. To od roku 2018 zohledňuje takzvanou důchodcovskou inflaci – náklady domácností starobních důchodců, které mají trochu jinou strukturu než běžná domácnost. A k tomu se přičítá polovina růstu reálné mzdy. Byla dohoda napříč politickým spektrem a všemi zaměstnavatelskými svazy, odbory a tak dále, že toto valorizační schéma udrží kupní sílu důchodců. Teď je toto schéma prolamováno do rozpočtu. Tím pádem přicházejí výdaje v desítkách miliard korun, které se nabalují. Můžeme odhadnout, že to, co se několik let děje, nedodržení valorizačního schématu, se už promítá do velkých desítek miliard korun. A zřejmě to půjde dál,“ uvedla Zamrazilová.Podle ekonomky je nezbytné znovu otevřít debatu o celém schématu, aby podobné návrhy už nepřicházely. Zamrazilová se pozastavila i nad tím, kdo přišel s tím, že se seniorům má přidat zrovna 300 korun. „Já vůbec netuším, kdo to vypočítal. Proč konkrétně 300 korun. Pak přijde nový návrh, který by chtěl 400 korun, někdo řekne 500… Je to naprosto náhodný proces. Žijeme v právním státě a pravidla by dodržována být měla. Včetně valorizace. Je to zákon.“Jaký dopad mají v dlouhodobém horizontu podobné kroky na státní rozpočet. A proč je podle Zamrazilové už teď možné stanovit datum, ke kterému budeme mít nejvyšší deficit z celé Evropské unie? Kudy z toho ven a proč projídáme budoucnost? To se dozvíte v rozhovoru s Evou Zamrazilovou, šéfkou Národní rozpočtové rady v podcastu Ptám se já.- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pokud bychom chtěli být stoprocentní ve snaze zastavit šíření koronavirové nákazy, testy a izolace by se musely týkat i lidí s očkováním. Ale teď se hraje především o to, jak snížit šíření a přitom začít normálně žít. Odpověď je: nechat se vakcinovat, říká Petra Mlčochová, která zkoumá covid na University of Cambridge.České ministerstvo zahraničí zařadilo tento týden na seznam států, které pro neočkované turisty znamenají po návratu do vlasti nejmíň pětidenní izolaci a následný PCR test, narychlo další země. Čechy hojně vyhledávané Řecko, dále třeba Irsko a Monako. Omezení má bránit šíření nakažlivější varianty nového typu koronaviru: deltě.Lidé s ukončeným očkováním nic takového podstupovat nemusí. I oni se přitom mohou - byť s výrazně menší pravděpodobností - nakazit a šířit infekci dál. Nebylo by logické testovat při návratu do vlasti očkované? Také na to odpovídala v podcastu Ptám se já vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na univerzitě v britské Cambridge.Poslechněte si celou epizodu.- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V české olympijské výpravě panuje smutek. Čtyři její členové měli pozitivní testy na nový typ koronaviru. Pro některé z nich, například plážovou volejbalistku Markétu Nausch Slukovou, to přitom byla poslední šance se her zúčastnit. Hostem Ptám se já je Petr Hercík, výkonný ředitel společnosti Sport Invest Marketing, která se stará o české beachvolejbalové duo.Prvním, u koho se vir potvrdil, je lékař tenisového týmu, Vlastimil Voráček, který není proti covidu očkovaný. V reakci na celou situaci se nechal slyšet, že o vakcinaci v současnosti neuvažuje a odmítá, že by se sportovci a sportovkyně nakazili od něj. Případ vyšetřuje nejen Český olympijský výbor, ale taky hygienici. Seznam Zprávy už informovaly, že v leteckém speciálu s reprezentanty a jejich doprovodem na palubě se nedodržovala protiepidemická opatření, například používání respirátorů či roušek.I o tom promluvil v podcastu Ptám se já Petr Hercík, výkonný ředitel společnosti, která se stará o beachvolejbalové duo, jež koronavirová nákaza připravila o šanci bojovat o cenné kovy: Markétu Nausch Slukovou a Barboru Hermannovou.Poslechněte si celý rozhovor!- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Za dva dny to bude právě měsíc od chvíle, kdy jižní Moravou prošlo ničivé tornádo. A svět se potýká i s dalšími extrémními projevy počasí. Od skoro padesátistupňových veder v Kanadě a v části Spojených států amerických, která vyústila v rozsáhlé požáry, až ke katastrofálním záplavám v severozápadní Evropě a nejnověji tisícileté vodě v Číně. Měli bychom si zvyknout, že současný extrém je zítřejší norma? A do jaké míry zvládneme tragické důsledky klimatické změny odvrátit nebo alespoň zmírnit? Kolik času máme na to, připravit se na život s následky klimatické změny? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Ptám se já klimatolog Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který působí na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.Mimo jiné řekl: „Musíme počítat s tím, že do budoucna se zvýší teplota. Se všemi důsledky. Budou extrémní vlny veder a budou více časté. Ano, dá se očekávat, že déšť, projevy bouřek budou silnější.“Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Ptám se já.- - - Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].