Ptám se já, Marie Bastlová

Poslanecká sněmovna věnovala tuto středu zvlášt důležitému hlasování - a sice jednání o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy. Jednání se jako tradičně stalo přehlídkou opozice, vláda má nicméně v dolní komoře jasnou většinu a výsledek je tak předem jistý. Jak vnímá vítězná koalice výtky Babišových poslanců?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.Podle Bendy je programové prohlášení vlády, se kterým s žádostí o vyslovení důvěry před poslance přistoupila, pouhým územ, který není zakotvený v Ústavě. „Pro co si vláda jde, je vládní důvěra, to je ten skutečný ústavní akt,“ vysvětlil Benda s tím, že kritiku, kterou dosud slyšel u úst Andreje Babiše nebo Tomia Okamury na půdě Sněmovny, v podstatě nevnímá.Opozice vládě vyčítala nekonkrétní programové prohlášení, nereálné sliby o plánovaných škrtech v letošním rozpočtu a třeba exministryni financí Aleně Schillerové v něm chyběla konkrétní čísla.Podle nejdéle sloužícího poslance Bendy by ale prohlášení mohlo být naopak i obecnější, protože čtyři roky roky vlády nelze naplánovat do minuty. „Představa, že v programu, který mám zpracovat do 30 dnů od jmenování vlády, popíšu detailně následující čtyři roky, mi přijde myšlenkově nenormální,“ bránil Fialův kabinet.Podle šéfa poslaneckého klubu občanských demokratů má vláda před sebou řadu úkolů, mezi nimi i návrat Česka k normální parlamentní demokracii. Snahou kabinetu by ale mělo být především napravit chaos, který tu podle Bendy za poslední dva roky vznikl nejen kvůli covidu.„Tedy řízení země jedním mužem prostřednictvím sms, tiskové konference každých 24 hodin a dnešní situace, kdy nikdo z nás neví, jaká opatření platí a co se na něj vztahuje,“ popsal Benda a uznal, že v dosavadním rozhodování a výrocích nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vidí také limity: „Vlastimil Válek by měl mluvit méně než mluví, jeho příklady nejsou to pravé ořechové, ale nemyslím, že by pravidla dělal složitější,“ dodal.Kromě řízení země zasažené pandemií čeká vládní koalici Spolu v následujících měsících ještě další výzva, plánuje totiž najít a postavit společného kandidáta do prezidentských voleb, které se budou konat začátkem příštího roku. „Musíme najít někoho, kdo to chce a kdo má šanci být zvolen, to jsou podstatné parametry,“ řekl Benda s tím, že o průběhu druhého kola prezidentských voleb má v podstatě jasno: „Jsem osobně přesvědčen, že by Andrej Babiš v druhém kole prohrál s téměř každým alespoň trošku normálním kandidátem, protože nemá sjednocující prvek jako Miloš Zeman,“ odhaduje.Jaká Fialova vláda bude? Co o ní ukazuje programové prohlášení a jak dobře je napsané? A vydrží koalice Spolu dál táhnout v politice za jeden provaz?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ode dneška se v Česku zkracují karantény a izolace na pět dnů. Vztahovat se měly i na očkované, to se na poslední chvíli změnilo. Je to správný krok?Hostem Ptám se já byl biochemik Jan Konvalinka.Vláda na poslední chvíli o týden prodloužila výjimku z izolace pro očkované a pro ty, kteří koronavirus prodělali v nedávné době. Do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým nemusí, pokud nemají příznaky covidu. Na druhé straně po pěti dnech neskončí izolace těm, kterým přetrvávají příznaky.Podle biochemika Konvalinky je zkrácení karantény rozumným krokem. Umí si ale představit, že místo pěti dnů by byla sedmidenní. „Kdybychom ovšem drželi všechny deset nebo čtrnáct dní v karanténě, nikdo by tady možná nezbyl. Přineslo by to větší škody než samotná choroba. U izolace by ale určitě měl být na závěr negativní test, ideálně PCR. To zatím neplatí, ale diskuze o tom stále probíhá,“ vysvětlil.Zkracování obou lhůt přichází i kvůli tomu, že v Česku už dominuje omikron, jak potvrdil na začátku týdne Státní zdravotní ústav. Výrazný nástup omikronové vlny zemi ale podle Konvalinky teprve čeká. „Vidíme v jiných zemích, že ten nárůst je velmi rychlý, ale naštěstí velmi rychle opadne. Čekal bych velký nárůst na konci tohoto týdne, ale v únoru to snad bude za námi,“ vysvětlil.„Kdybych měl říct nějakou svoji predikci, jak to dopadne, tak bych doufal, že bude spousta nakažených, ale že nemocnice nebudou zahlceny a nebude příliš mnoho obětí,“ popsal svůj pohled na možný vývoj v následujících týdnech. Dodal ovšem, že není na místě omikron podceňovat a to v ohledu na další průběh očkování i dodržování protiepidemických omezení. „Opatření mají smysl z pohledu zpomalení šíření viru v populaci. Pravděpodobně ho nakonec dostaneme všichni, i my očkovaní, ale kdybychom ho dostali všichni najednou, tak i to malé procento vážných průběhů by dokázalo zahltit nemocnice,“ upřesnil.A lze předpovědět, kdy koronavirová pandemie skončí? „Stále nevíme, zda v březnu nebo na podzim nepřijde nová, nebezpečnější mutace koronaviru. Ale když se podíváte na dřívější světové pandemie, tak málokdy trvaly déle než dva roky. Omikron už je tak nakažlivý, že se s ním potká skoro každý a zdá se, že nějaký druh imunity omikron způsobuje. Můj odhad spojený s doufáním je, že tohle už bude konec. A domnívám se, že by to mohlo být už v letošním roce,“ předpověděl Konvalinka.Jaké potíže může způsobit varianta omikron Česku? Je to labutí píseň globální pandemie, nebo se máme připravit na další nečekané zvraty ve vývoji koronaviru? A je správný krok, aby pracovníci kritické infrastruktury měli možnost chodit za určitých podmínek i s pozitivním testem do práce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládu Petra Fialy čeká už tento týden hlasování o důvěře. Ve Sněmovně má koalice jasnou většinu, a výsledku se tak bát nemusí.Připravit by se ale měla na ostrou kritiku opozice. Zejména hnutí ANO a jeho politici totiž už teď nenechávají na nových ministrech nit suchou. Jaké hlavní výhrady vůči nové vládě ANO má?Hostem Ptám se já byl exministr dopravy a průmyslu a obchodu, nyní poslanec ANO Karel Havlíček.Hnutí ANO zažívá premiéru v opozičních lavicích a nové vládě Petra Fialy (ODS) dává jasně najevo, že mu některé plány nového kabinetu nevoní. Podle Havlíčka ale Babišovi poslanci žádnou soutěž o to, kdo bude k nové vládě kritičtější, rozhodně nemají. „To, že se popíchneme je normální. Když se podívám za co všechno nás – a v jaké situaci – kritizovala opozice, myslím, že jsme v tomhle ještě docela rozumní,“ komentoval Havlíček.On sám se přitom v posledních dnech postavil kriticky například k programovému prohlášení, se kterým bude ve středu Fialův kabinet žádat Sněmovnu o důvěru. Podle něj prohlášení vůbec neřeší tři základní problémy, které si vláda vytyčila k řešení – koronavirovou epidemii, inflaci a růst cen energií.„V prohlášení nevidím, jak řešit tyhle tři oblasti. O energetice tam není skoro nic kromě dlouhodobých řešení. Ke covidu je tam, že se s ním musíme naučit žít. U inflace jsem také nenašel řešení. Je to hodně o obecných frázích, ale nevidím, jak by se mělo lepšit to, co by vláda chtěla,“ kritizoval. Především v oblasti řízení pandemie by podle něj lidé chtěli vědět, jaké kroky vláda připravuje. „Pokud je řečeno, že se musíme naučit s covidem žít, musí být vysvětleno, s jakým scénářem počítat. Zda to budou nějaká režimová opatření či povinnost se očkovat u nějakých skupin a tak dále,“ řekl.Jako ambiciózní naopak Havlíček vnímá plán vlády na ušetření 80 miliard v přepracovaném rozpočtu: „Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí od začátku roku, nemyslím, že se vládě podaří tolik seškrtat,“ dodal.Exministr a bývalý vicepremiér také odmítá tvrzení, že by nový premiér Petr Fiala byl úspěšnější než Andrej Babiš přinejmenším v tom, že se mu podařilo prosadit kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) navzdory výhradám prezidenta Miloše Zemana. Podle Havlíčka Babiš v minulosti o ministerských kandidátech, které Zeman odmítl jmenovat, nebyl nikdy sám přesvědčen a snažil se pouze vyjít vstříc koaličnímu partnerovi.„Nesporně je ale úspěch, že se Petrovi Fialovi podařila do Vánoc postavit vláda, jako pětikoalice to neměli jednoduché. Je to i díky docela rozumné opozici. I díky nám, že jsme nic neblokovali,“ dodal Havlíček.Jakou opoziční politiku bude hnutí Andreje Babiše zastávat? A neselhala minula vláda při jednání zařazeni jádra mezi zelené zdroje energie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda už má své programové prohlášení. To by už příští týden mělo projít Sněmovnou a pak se kabinet Petra Fialy naplno ujme moci. Jakou vizi má Fialova vláda pro Česko?Hostem Ptám se já je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Vláda ve čtvrtek odpoledne odsouhlasila znění svého programového prohlášení pro roky 2022 až 2024. Před poslance s ním pak předstoupí příští středu, když bude Poslaneckou sněmovnu žádat o důvěru. Na prvních prioritách už ale ministři začali na svých resortech pracovat.„První věc, kterou jsme řešili, je změna fungování Ústředního krizového štábu, za minulé vlády k němu vznikly konkurenční struktury, jako Rada vlády pro zdravotní rizika, tu jsme zrušili. Štáb jsme zúžili a posunuli jeho termín k jednání vlády. Cílem je, aby tam také chodili lidé, kteří mají skutečné rozhodovací kompetence,“ komentoval první kroky na Ministerstvu vnitra Rakušan. Pod ministerstvem má ale vzniknout i skupina proti dezinformacím v covidové sféře, která bude sdružovat odborníky z různých resortů.A velké změny prý čekají i Českou poštu, ta by se podle Rakušana měla proměnit tak, aby umožňovala občanům lepší komunikaci se státem i v odlehlejších částech republiky. V některých oblastech ale podle ministra vnitra čeká i šetření. „Rezervy u pošty vidím ve středním managementu, ten je skutečně přebujelý, ne u lidí na přepážkách, potom je na místě redukce poboček, ale nechceme, aby mizela pošta z regionů a vesnic. Tedy, že někde nezůstanou velké nemovitosti, ale zredukovalo by se to,“ vysvětlil.Nový ministr vnitra na sebe nedávno upoutal například schůzkou s policejním prezidentem Janem Švejdarem, po které Švejdar oznámil konec ve vedení a posléze odchod od policie. Rakušan ale měl Švejdarovi sdělit pouze své věcné výtky například ke slovům policejního prezidenta, že povinné očkování znemožní práci ve sborech až desetitisícům policistů.Nový ministr vnitra by prý za sebe povinnost očkování vítal. „Skutečně myslím, že kdo je v první linii, dennodenně s lidmi a chrání naši bezpečnost, má být očkovaný kvůli sobě, své rodině i tomu, koho potkává,“ řekl s tím, že čeká ještě na rozhodnutí ohledně uznávání protilátek po prodělání onemocnění.Kromě setkání se Švejdarem byla překvapivá i Rakušanova dvě prosincová setkání s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, na kterých se podle Rakušana měly řešit například prezidentovy výhrady k ministerským kandidátům. „Tehdy jsem schůzku s kancléřem konzultoval se všemi předsedy koaličních stran, včetně premiéra Fialy. Bylo mi doporučeno tam jít,“ upřesnil. Podruhé prý šlo o plánování způsobu, jak bude ministr informovat prezidenta o bezpečnostní politice Česka. „Já nemám číslo na prezidenta Zemana, pokud mě pan kancléř pozve, že chystáme návštěvu u prezidenta, nevím, jaká je jiná možnost. Jsem ale poučen, pokusím se tyhle věci řešit po telefonu,“ dodal.Jaké proměny čekají českou státní správu, policii nebo třeba Českou poštu? Proč nový ministr vnitra chodí za hradním kancléřem Mynářem? A kdo jsou sponzoři hnutí STAN?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čtrnáct senátorů a senátorek podepsalo ústavní stížnost proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u některých profesních skupin a u lidí starších 60 let. Kde udělala vláda chybu?Hostem Ptám se já byl 1. místopředseda Senátu za TOP 09 a STAN Jiří Růžička.Podle zákonodárců je ustanovení o povinném očkování v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vadí jim, že v případě odmítnutí vakcíny by museli někteří lidé opustit zaměstnání. „V některých bodech ta vyhláška odporuje jak Ústavě, Listině práv a svobod tak zákonu ochranně veřejného zdraví. Příkladem, že nařizovat takovéhle povinnosti se může výhradně zákonem ne vyhláškou,“ řekl Růžička.Povinnost podstoupit očkování zavedla minulá vláda ANO a ČSSD a podle senátora k tomu nebyla zcela oprávněna. „Minulá vláda to rozhodla v okamžiku, kdy byla v prozatimním vládnutí a nebyla kontrolována parlamentem, takže si myslíme, že k tomu neměla legitimitu,“ vysvětlil.Současný kabinet Petra Fialy chce z vyhlášky vyjmout seniory, u profesních skupin ale ministr zdravotnictví Válek čeká na vývoj kolem varianty omikron. Novelu očkovací vyhlášky plánuje předložit kabinetu v polovině února. Podle Růžičky ale ani úprava vyhlášky nebude stačit, protože by se musel změnit zákon o ochranně veřejného zdraví.„Tam je jasně řečeno, že očkovací povinnost může být nařízena, když bude ochrana kolektivní a dlouhodobá. Současná vakcinace tohle žel bohu nesplňuje tu dlouhodobost kvůli posilujícím dávkám. Prvně po roce, pak po půl roce, po třech měsících a bůh ví, čeho se dočkáme,“ upřesnil místopředseda Senátu.Počty nakažených v Česku tento týden přestaly klesat. Není jisté, jestli je za tím intenzivnější testování nebo už se projevuje nástup infekčnějšího omikronu. Pětikoaliční kabinet kvůli obavám z nové pandemické vlny zkracuje izolace a karantény na pět dní a v polovině ledna zavádí povinné testování ve firmách dvakrát za týden. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o tom, že omikron pravděpodobně překonává imunitu získanou proděláním covidu a nejlepší ochranou je třetí dávka očkování.„Nezpochybňujeme právo vlády vydávat nějaká opatření a nezpochybňujeme očkování. Jen se nám nelíbí, že je tam nařízena povinnost a ještě neodpovídá ústavním listinám,“ vysvětlil Růžička své rozhodnutí přidat se k ústavní stížnosti s tím, že se mimo jiné obává i s dalšího rozdělení společnosti. „Viděl jsem záběry z Amsterdamu, ty neuvěřitelné bitky a uvědomuji se, že je daleko lepší lidi přesvědčovat,“ dodal.Je za těchto okolností vhodné bránit zavedení povinné vakcinace alespoň v případě profesí, které se častěji setkávají s ohroženými skupinami?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda jednala o zkrácení karantény a izolace pro nakažené novým typem koronaviru a také o podobě testování ve firmách. Opatření mají zbrzdit nástup nové a infekčnější varianty omikron. Jak to ovlivní české firmy?Hostem Ptám se já byl předseda ČMKOS Josef Středula.Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodoval o podmínkách testování ve firmách. Od 17. ledna by se mělo – podle představ ministra zdravotnictví – provádět dvakrát týdně. Zaměstnanci, kterým vyjde antigenní test pozitivní, půjdou rovnou na pět dní do zkrácené karantény. Potvrzovací PCR test už nově nebude potřeba.Podle Středuly ale není jasné, jestli karanténa pouze na základě pozitivního antigenního testu, který může vykazovat i falešný výsledek, naopak neochromí některé firmy. „Pan ministr Válek nám ale řekl, že je jeho snaha, aby denní kapacita PCR testů byla až na hranici 600 tisíc. Řekl nám, že pojede do Brna za vědci, kteří ten rychlý PCR systém vymysleli a bude se jich ptát, jak jej zrychlit, aby se umožnil co největší průchod i potvrzujících PCR testů,“ vysvětlil šéf odborových svazů.Středula tvrdí, že by se nová vláda měla zaměřit také na zvýšení náhrad pro lidi v karanténách a na nemocenské: „Potřebovali bychom, aby ošetřovné bylo vyšší, motivace musí být doložena i částkou. Například nemocenská v Německu je ve výši sta procent. Tam si uvědomují, že nemocný člověk tak bude mít i jinou psychickou kondici pro to, aby se léčil. Pokud řekne, že je nemocen, proč by měl dostat 60 procent,“ vysvětlil předseda odborářů s tím, že vyšší nemocenská by se podle něj měla zachovat i mimo pandemii.Neplánované náklady, které s sebou nese příprava na vlnu pandemie omikronu, jdou ale jen těžko dohromady do šetření, které vláda avizuje a kvůli kterému se Česko ocitlo v rozpočtovém provizoriu. Zatím zástupci pětikoaličního kabinetu oznámili, že na rok zmrazí platy ústavních činitelů a státních úředníků. Platy by pak měly růst pomaleji i například učitelům nebo policistům a hasičům. Podle Středuly je ale takové rozhodnutí chybou: „Třeba zaměstnanci Úřadu práce, kteří v době covidu distribuovali pomoc podnikatelům, ti mají asi 30 tisíc korun hrubého, tedy pod průměrem. A politici teď rozdělili zaměstnance státu na ty, kteří jsou na tom špatně a budou na tom ještě hůře, protože jim poklesne životní úroveň pod šest procent. Není to dobře řešená situace,“ řekl.Jméno šéfa odborářů nedávno zarezonovalo také ústy šéfa ČSSD Michala Šmardy, který ho vyzval ke kandidatuře na prezidenta republiky. „O kandidatuře na prezidenta zatím neuvažuji, není to na mém pracovním stolu. Navíc máme na konci dubna sjezd ČMKOS a rád bych zde svoji funkci obhájil. Otázka je ale otevřená a uvidíme po sjezdu,“ komentovat Středula v rozhovoru.Pomůže pomalejší růst odměn ve veřejném sektoru zkrotit inflaci a rekordní rozpočtový schodek? A měla by se vláda soustředit nejen na krácení výdajů, ale také na hledání nových zdrojů do veřejného rozpočtu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) usedl v úřadu teprve nedávno, před sebou má ale důležitý boj s pandemií koronaviru a variantou omikron. Sází přitom i na nové poradce, kam patří kapacity z onkologie i lékařské etiky. Co novému ministrovi radí?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK, římskokatolický kněz a nový poradce ministra zdravotnictví Marek Vácha.Nová vláda hledá způsob, jakým se dobře připravit na rychle se šířící variantu koronaviru omikron. Podle aktuálního odhadu Státního zdravotního ústavu může omikron převážit během deseti dnů. V tuhle chvíli nicméně neplatí nouzový stav, který skončil o vánočních svátcích, a zástupci pětikoaličního kabinetu apelují hlavně na osobní odpovědnost jednotlivců.„Apel na zodpovědnost občanů ze strany vlády není úplně špatný, ale já osobně bych uvítal restriktivnější opatření. Co se mne týká, zvedl bych ruku pro povinné očkování,“ řekl Vácha s tím, že právě takovým otázkám by se měl na svém postu poradce ministra věnovat.„Ministrovi budu radit z úhlu lékařské etiky. Protože z hlediska epidemiologie jsou daleko povolanější odborníci,“ vysvětlil a dodal, že právě povinné očkování je jedno z důležitých etických dilemat, kterými se vláda zabývá.„Srdce molekulárního biologa ve mně říká: ano, samozřejmě, dává to smysl, nemá to rizika a pomůže to lidem. Pak je tady druhá miska vah, protože v Česku jsou lidé, kteří se odmítají očkovat. A je otázka, co máme jako stát, který má totalitní minulost, dělat. Přeci jen to může způsobit hluboké společenské škody,“ upřesnil Vácha.Podle experta na etiku odpor některých lidí k očkování často vychází z nedůvěry v politiky i vědce. A tu podle Váchy nebude snadné v Česku napravit. „Za omikronu už to nestihneme, je už leden a už jdeme do těch ‚peřejí‘. Ministrovi bych ale poradil, aby nikdy nelhal a aby se netvářil jako majitel konečné pravdy. To samé ale platí pro nás vědce,“ dodal ministrův poradce, podle kterého je vláda ve velmi těžké pozici a v kůži ministra by sám být nechtěl.Jak by měla vláda postupovat, aby získala větší důvěru veřejnosti? A jakou odpovědnost nese každý z nás?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Petr Fiala (ODS) v novoročním projevu řekl, že Čechy čeká nejsložitější rok za dlouhou dobu. Jejich úspory ohrožuje inflace, příjmy tenčí zvyšující se ceny energií a zemi trápí i nejistota ohledně dalšího vývoje covidové pandemie. Jak pomůže nová vláda těm nejpostiženějším občanům?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.Na část Čechů dopadnou následky covidu, dalším může zkomplikovat život inflace a nemenší části energetická krize. Ačkoliv ministr práce a sociálních věcí Jurečka se slovy premiéra Fialy o tom, že Česko čeká složitá doba souhlasí, věří ovšem, že se nové vládě podaří její následky zmírnit.„Nedokážu říct procento lidí, kteří by se měli mít hůř, ale budeme s vládou dělat vše, aby tady takové procento lidí nebylo a dokázali jsme lidem garantovat minimální životní standart a do budoucna ho zlepšovat,“ řekl ministr. Dodal, že vláda chce letos nejen zvyšovat příspěvky na bydlení, které by těm nejpostiženějším měli pomoci překlenout období vysokých cen energií, valorizovat by se podle něj mohli i další tipy podpor - třeba příspěvek na péči nebo minimální mzda.„Tato vláda musí být na jedné straně ta, která bude snižovat výdaje rozpočtu, ale musí to dělat s dobrým sociálním citem. Pro mě jsou hlavní parametry v tom, abychom dokázali lidem, kteří nám z různých důvodů propadají na sociální dno, nastavit sociální „trampolínu“," vysvětlil Jurečka s tím, že by se do budoucna valorizace různých dávek mohla dít automaticky. Jejich zvýšení by se tak vázalo na vývoj ekonomické situace.A podle Jurečky vláda řeší i jak zlepšit situaci lidí s dluhy. Tzv. Milostivé léto - tedy akce do 28. ledna, kdy mohou lidé splatit dluhy veřejným institucím a zbavit se při tom úroků z prodlení - by se v budoucnu mohlo otevřít i dalším dlužníkům. „Dohodli jsme se na koaliční radě i kvůli vlně covidu, že to období pro Milostivé léto bylo krátké a pokusíme se ho ještě otevřít, třeba na dobu dvou, tří měsíců. Ale chceme, abychom se tam dostali i další typy pohledávek, které vůči státu vznikly a už jsou nevymahatelné,“ prozradil Jurečka.Šéf lidovců v posledních týdnech nevedl pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí. V resortu zemědělství krátce zastupoval Zdeňka Nekulu, který kvůli onemocnění koronavirem do funkce nastoupil až v pondělí 3. ledna. Jako pověřený ministr zemědělství se přesto Jurečka společně s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) po vzájemné dohodě rozhodl odložit směnu majetku mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky ČR, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Předcházelo tomu odvolání šéfů obou institucí: „V okamžiku, kdy jsem za to nesl zodpovědnost, neuměl jsem fungovat s tím, že se v tom státním podniku dějí věci, které jsou rázu vážného manažerského a ekonomického pochybení a že bych to nechal bez rychlého řešení,“ vysvětlil Jurečka důvod odvolání generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka.Podle Jurečky plánovaná směna asi 32 tisíc hektarů pozemků mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky ČR nebyla dostatečně vysvětlena a spekulovalo se tedy, zda nemohla směřovat k vyvádění pozemků pro developerské projekty. „Já v tomto okamžiku indicie nemám. Mám ale otazníky, na které jsem za půl roku nedostal odpověď. Tedy, proč se ta směna takhle nachystala,“ dodal Jurečka s tím, že má dojít k šetření, zda ve státním podniku Lesy ČR nedošlo k pochybení nebo porušení zákona.Jak sociální bude pravicová vláda Petra Fialy? Komu v těžkém roce pomůže a na koho pomoc nestačí? A jak a kdy bude koalice Spolu vybírat svého kandidáta na prezidenta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko vstupuje do nového roku ale především do nové politické éry - s jiným premiérem a stejným prezidentem. Jak nás změnilo uplynulých osm let, kdy ve vládě zasedal Andrej Babiš? A jaké úkoly jsou před Petrem Fialou?Hostem Ptám se já byl někdejší republikový premiér, předseda a místopředseda Senátu Petr Pithart.Vysoký státní dluh, ceny energií i nezvládnutý covid. Před novou vládou je řada úkolů, které podědila po té minulé. Podle Petra Pitharta nastupuje Petr Fiala (ODS) do složité doby a Andrej Babiš (ANO) má prý štěstí, že z vedení země odešel. „Nový premiér musí hasit několik obrovských krizí, tak velikých, jako jsme tu neměli. Prosil bych ale, abychom žádné úkoly nekladli na lid, ten toho už dostal tolik a bojí se zítřka,“ apeluje Pithart s tím, že o to větší úkoly jsou na bedrech nového kabinetu.„Měl jsem obavu, že se veřejnost v těchto volbách nevzpamatuje, nakonec zvolila dobře,“ komentuje někdejší premiér samotný výsledek podzimních voleb, který poprvé po osmi letech neumožnil účast hnutí ANO Andreje Babiše na vládě. Dodává ale, že šlo spíše o štěstí, než o jasnou výhru opozice. „Měli jsme kliku, ale chraňme to, abychom to neztratili,“ upozorňuje. Podle Pitharta je ovšem chybou, že ve Sněmovně bude chybět hlas levice, která by mluvila za chudé.Přestože má Pithart obavy, aby v nové vládní koalici nedocházelo ke sporům, přinejmenším v jejím lídrovi vidí velký potenciál. „U Petra Fialy nám vadil nedostatek emocí v kampani. Ale co na něm možná někomu přišlo směšné, je teď na něm velké. Vyžaduje se od něj absolutní sebeovládání, ukazněnost a zdrženlivost. Čím méně slov, tím lépe, když jsou za tím činy. To je úplně jiný premiér,“ přibližuje Pithart svůj pohled na nového předsedu vlády.Jeden z nejvýznamnějších listopadových politiků v rozhovoru hovoří také o další změně, která Českou republiku brzy čeká. Tedy, že si bude za rok volit nového prezidenta. „Této zemi by nejen slušela, ale patřila by k ní žena,“ říká Pithart s tím, že podobné myšlenky měl už i první prezident samostatné České republiky Václav Havel. A to dokonce v době, kdy se sám k prezidentské kandidatuře odhodlával. „Zavolal si měl vážnému rozhovoru a byl plný starostí, jak to udělat, aby příští prezident byla žena. Určitě měl nějakou v zásobě, ale neřekl mi to. Možná to byla geniální předtucha,“ vzpomíná Pithart.Jaký by měl být příští prezident? Jak vzpomíná na rok, kdy se rozdělilo Československo? A proč je na tom podle něj dnes Slovensko lépe?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním. Co všechno ledovce skrývají?Nejen o tom Šabacká hovořila ve speciálním vánočním vydání podcastu Ptám se já.„V ledu můžeme číst historii. Jsou v něm uloženy informaci o tom, jaké byly na Zemi podmínky v době, kdy jeho vrstvy vznikly,“ popisuje vědkyně. Ledovec proto přirovnává k Alexandrijské knihovně.Kromě vrstev srážek a bublinek, které odkrývají chemické složení atmosféry, se z něj prý totiž dá vyčíst třeba to, kdy se začaly pěstovat určité druhy rostlin, jak se v dané oblasti proměňovala sopečná činnost nebo jestli docházelo k vypalování lesů. Nejstarší vrstvy ledu jsou přitom podle Šabacké staré i 2,7 milionu let. Nejdelší kontinuální klimatický záznam se ale nachází na Antarktidě a skrývá 800 tisíc let dlouhou historii.Při zkoumání ledovců ale nejde jen o klima. To, co polární ekoložku z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity nejvíce zajímá, jsou zejména mikroorganismy, které ve náročném prostředí přežívají. Život v ledovém prostředí je podle Šabacké právě díky extrémním podmínkám unikátní - zvláště tam, kam nedopadá sluneční světlo a často tam není ani kyslík. „Prostředí pod povrchem ledovce je tak specifické, že si myslíme, že je nejlepší analogie k tomu, jak by mohl vypadat život, kdybychom ho našli někde jinde ve sluneční soustavě,“ vysvětluje.Šabacká má dlouholeté zkušenosti z výprav a výzkumů ledových oblastí na severní i jižní polokouli. Měsíce žila na Antarktidě a pravidelně tráví část roku na Špicberkách. Brzy ji ale čeká výprava na ledovec v africkém pohoří Ruwenzori v Ugandě. Život a podmínky na afrických ledovcích se od těch alpských podle vědkyně zásadně liší.„Z pohledu fungování života jsou africké ledovce velmi málo prozkoumané. Navíc mizí velmi rychle. Nepřibývají, jen ubývají, takže na jejich zkoumání je už jen deset, maximálně dvacet let,“ popisuje.Tající ledovce jsou jedním z důsledků klimatické krize, jejíž řešení Šabacká pozorně sleduje. Klimatická změna je podle ní takový „uhlíkový rozpočet“, který funguje jako ten finanční, ale nelze v něm jít na dluh. „Aby se nám to úplně nevymklo kontrole, můžeme do ovzduší vyloučit ještě asi 500 miliard tun uhlíku. Celosvětově ale vylučujeme každý rok asi 40 miliard tun. Takže to, jak se budeme chovat v těch nejbližších deseti letech a jestli opravdu snížíme ten uhlík na to minimum, rozhodne o tom, jaké budou podmínky na zemi za sto, dvě stě let,“ varuje polární ekoložka.Jaké poznatky by její bádání mohlo přinést lidstvu? Dokážeme odolnost ledovcových mikroorganismů využít? A jak složitá je práce vědce v ledových podmínkách?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

„Zase přijde doba, kdy se ukáže, že bez vědy bychom byli zase v době pravěké,“ říká český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85 narozeniny.Už během gymnaziálních let prý zjistil, že lidé o astronomii příliš nevědí, přitom si myslel, že se o to, co se děje kolem nás ve vesmíru musí zajímat každý. Od devadedásátých let se podle autora slavného populárně naučného seriálu Okna vesmíru dokořán Grygara vztah k vědě výrazně zhoršil. Nejen o tom hovořil ve speciálním Vánočním vydání Ptám se já.„Uctívání přírodních věd, zejména fyziky vyvrcholilo v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřili o kosmonautiku. Už po tomhle vrcholu začali někteří lidé tvrdit, že na měsíci nikdo nebyl a už to letělo. Teď má věda problém. Bez vědy se ale lidstvo neobejde, spáchalo by sebevraždu,“ říká Grygar.Sám se přitom stal jedním ze zakladatelů Českého klubu skeptiků - Sisyfos, který v polovině devadesátých let vznikl s cílem šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy a vystupovat proti šíření dezinformací. „Vždycky jsme bojovali proti lidem, kteří falešně chtějí informovat veřejnost. Ať už z hlouposti nebo úmyslně,“ vysvětluje Grygar.Aktuálně se snaží Sisyfos postupovat i proti odpůrcům očkování a lidem, kteří popírají vědecká zjištění v oblasti boje s celosvětovou pandemií koronaviru. Ti navíc často vyzývají k nedodržování epidemických opatření. „To, co dělali biologové a lékaři při prvním náporu té choroby a při vývoji vakcíny, je naprosto jedinečné. Dá se to přirovnat tomu, když Američané přistáli na měsíci. A místo abychom jim děkovali a byli rádi, že máme takovouto zbraň, tak to lidé bagatelizují. To je nepochopitelné,“ kritizuje Grygar.Podle Grygara může být problémem i fakt, že některé složité vědecké procesy není snadné lidem přiblížit. „Jsou to někdy hodně komplikované věci a i lidé co to dělají, musí studovat mnoho let, aby se mohli do téhle práce pustit. A je to čím dál těžší, protože je věda složitější. Lehké otázky vyřešili naši předci a nám nechali těžké,“ vysvětluje s tím, že v každém oboru stále existují lidé, kteří dokáží vědu výborně popularizovat a vysvětlovat její problémy.A jak dnes vzpomíná na dobu, kdy se sám vědě začal věnovat? „Když jsem šel na astronomii, myslel jsem si, že v tomhle oboru už víme skoro všechno a že budeme jenom paběrkovat. Pak jsem začal studovat vědeckou literaturu a došlo mi, že má před sebou astronomie velkou budoucnost,“ zavzpomínal. „Vysíláme sondy daleko do vesmíru a máme takové, které jsou stopadesákrát dále od Slunce než jsme my. Máme observatoře na zemi, i podzemí a pořád objevují nové věcí. Jde to neuvěřitelným tempem“ dodal.Jak těžké je vědu popularizovat? A co Jiřímu Grygarovi nejlépe pomohlo vysvětlovat složité problémy? Jaké objevy ho letos nejvíce překvapili a co sám by chtěl ještě prozkoumat?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ředitel společnosti Avast Ondřej Vlček a jeho žena, lékařka Katarína Vlčková ze svého majetku ve výši 4,5 miliardy vzali třetinu a rozhodli se pro nevídanou investici – vybudují hospic pro děti. Dokonce první v Česku.Co stojí za takovým rozhodnutím? A komu všemu bude zařízení pomáhat? Šéf společnosti Avast Ondřej Vlček byl hostem svátečního vydání pořadu Ptám se já.Vánoční období vybízí k oslavám a setkáním s blízkými. V některých rodinách se pojí také se vzpomínáním na příbuzné a přátele, kteří už odešli. Přestože zůstávají většinou skrytá za zdmi nemocnic, pandemická doba posunula témata nemoci a umírání i do veřejné debaty. Za to se chce zasadit i jeden z nejbohatších Čechů Ondřej Vlček s manželkou Katarínou – letos založili společnou nadaci, která má v plánu poskytnout pomoc rodinám s dětmi vyžadujícími paliativní péči.Koupě pražské historické usedlosti Cibulka, kde má vzniknout nejen lůžkové zázemí, ale i denní stacionář a komunitní centrum pro rodiny těžce nemocných dětí, vyvolala na jaře doslova senzaci. „Nejdřív byl nápad vybudovat hospic, pak jsme hledali vhodné místo,“ prozrazuje Vlček a dodává, že se k plánu na rekonstrukci zdevastované budovy s manželkou Katarínou dostali vlastně náhodou.„To místo má kouzlo, genius loci. Jsou tam hrozně milí sousedi, a to nám dává důvěru, že to tam bude fungovat. Rekonstruovat historický objekt je dražší a těžší než stavět na zelené louce, ale věříme, že se nám to povede,“ vysvětluje.Hospic s celkem 12 lůžky by se mohl otevřít na podzim roku 2026. V domácích podmínkách je takový počin zatím vzácný. Z vlastních prostředků vložili manželé Vlčkovi do projektu jeden a půl miliardy korun.„V Česku jsou zdravotní lůžka nebo odlehčovací sociální péče, ale vyloženě hospicová péče o děti tady není,“ komentuje šéf Avastu důvod, proč se s rodinou rozhodl investovat právě do vzniku prvního takového zařízení v České republice. „Když se podíváme do zahraničí, tak jsou tam děti, které mají před sebou dva, pět, deset let života, jsou to i děti, které se občas i vyléčí. Není to místo, kde se člověk srovnává s koncem života, ale které se snaží dětem opakovaně přinést radost do života,“ dodává.Plán Vlčkových prý nekončí u jedné rekonstrukce. Rádi by pomohli vytvořit podmínky pro další rozvoj oboru, který zatím v tuzemsku nemá příliš velké zastání. „Dvacetiletý medik sní, že bude chirurgem, neurologem nebo kardiologem, málokdo přemýšlí, že by byl paliativním lékařem. Ten obor je ale nesmírně zajímavý a my bychom se chtěli pokusit, aby se stal atraktivním i u nás. Přitáhnout k němu ty, kteří ho budou dále rozvíjet,“ vysvětluje Vlček.Podaří se z Česka udělat premianta v péči o nevyléčitelně nemocné? A jak náročná to bude cesta?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Byl to nejostřejší spor při jmenování nové vlády – spor o to, kdo obsadí křeslo ministra zahraničních věcí a jak bude vedena česká diplomacie. Prezident Miloš Zeman neuspěl se svým pokusem o veto, premiér Petr Fiala prosadil svou. Jaká bude česká zahraniční politika?Hostem Ptám se já byl nový náměstek na Ministerstvu zahraničí, jeden z kandidátů na samotný ministerský post a letitý diplomat Martin Dvořák z hnutí Starostů a nezávislých.Nízká kvalifikace, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci nebo vztahu s Izraelem či návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. To byly výhrady prezidenta k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému, který i přes odmítavý postoj hlavy státu nakonec do ministerského křesla usedl.Ačkoliv takovému výsledku možná věřil jen málokdo: „Tím, že Jan Lipavský situaci ustál, ukázal, že má podporu předsedy vlády a koaličních partnerů. Teď může cítit o něco silnější, protože nebude zpochybňován,“ komentoval Dvořák.Lipavský ovšem nebude stát na chvostu české zahraniční politiky sám. Věnovat se ji bude i premiér, nový ministr pro evropské záležitosti a dozajista svou roli sehraje i Hrad, který podle Dvořáka vnímá zahraničněpolitické směřování Česka zcela odlišně, než jak si ho představuje vláda. Nově jmenovaný náměstek ministra zahraničí to prý zažíval na vlastní kůži už v době, kdy byl sám diplomatem.„Jako diplomaté jsme museli vysvětlovat, že některé kroky prezidenta jsou prezidentova osobní iniciativa, kterou hlavě státu nelze upřít, ale nemůže mít vliv na naše směřování,“ řekl Dvořák s tím, že ve své diplomatické roli měl velký problém i s osobou premiéra Andreje Babiše (ANO). „Koukají na vás trošku útrpně nebo skrz prsty, protože sloužíte-li takovéto vládě, kdoví, co jste za charakter. To je věc, které mě deprimovala,“ prozradil.A vrásky na čele mu podle jeho slov dělá i debata o vztahu Česka k Visegrádské skupině, tedy alianci států, kam patří Česká republika společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Právě vlažný vztah ke spolupráci s těmito státy prezident Lipavskému vyčetl.I Dvořák k ní ale má své výhrady. „Ten formát má řadu pozitiv, ale neměli bychom dopustit, aby se český čistý štít dostal pod palbu, pod špínu toho, co teď provádí Orbánův režim. Říkám to jako náměstek ministra s tím, že se to asi nebude maďarským kolegům líbit,“ řekl s tím, že se ale v rámci programového prohlášení vlády bude hledat kompromisní postoj, který by vyhovoval všem. „Pokud bych to prohlášení nemohl respektovat, nemohl bych být náměstkem,“ dodal.Dvořák hovořil také o situaci na samotném Ministerstvu zahraničí, kam se podle jeho slov pod vedením sociální demokracie dostala spousta lidí, která by tam být neměla. „Vzhledem k fungování služebního zákona by neměly nastávat žádné ,noci dlouhých nožů', kde teď všechny vyhodíme. Ohrozilo by to fungování úřadu. Bude to ale potřeba čistit. Bude to chtít dělat opatrně a citlivě, ale bylo by to potřeba,“ řekl.Změní se pod novým vedením postoj Česka k visegrádské čtyřce? A jak resort pod vedením Lipavského přistoupí k pro prezidenta důležitému vztahu k Izraeli?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český rozhlas má za sebou horké dny. Poté, co se jeho generální ředitel René Zavoral pokusil dosadit na klíčový post šéfky zpravodajství bývalou novinářku Jitku Obzinovou se totiž vzbouřili zaměstnanci a spolupracovníci radia. Ředitel proto nakonec ustoupil. Zvítězila redakce nad vedením?Hostem Ptám se já byl moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba.„Nepočítal jsem, že by se to mohlo takhle otočit a že by takhle rychle mohlo dojít k revizi ze strany generálního ředitele. Myslel jsem, že bude trvat na své volbě z principu,“ řekl Bumba, který byl jedním ze signatářů otevřeného protestního dopisu pracovníků rádia.Otevřený dopis proti rozhodnutí Reného Zavorala podepsalo víc než 600 lidí, už v pátek proto Zavoral oznámil, že Obzinová od ledna nenastoupí. V úterý situaci vysvětloval zaměstnancům s tím, že neudělal chybu a že chtěl dát Jitce Obzinové druhou šanci. Mezi tím také oznámil, že prozatímním ředitelem zpravodajství se stane dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan.Je tím ale celá kauza u konce? „Z pohledu generálního ředitele by to byl vítaný výsledek, z pohledu zaměstnanců a lidí, kteří protestovali je tam stále porce očekávání, nejistoty a dohadů, co se stalo a proč se to stalo. Zároveň doznívá jistá euforie, že se povedl takovýhle krok a myslím, že v lidech je i trochu hrdosti, že se takhle dokázali ozvat,“ vysvětlil moderátor. „Uvidíme ale, co bude následovat, jak se bude vybírat šéf zpravodajství a určitě jsou ještě další věci, který bychom rádi slyšeli,“ dodal.Mezi zaměstnanci se ale dál vede debata o tom, zda Zavoral nepoškodil dobrou pověst veřejnoprávního média, když chtěl na ředitelský post uvést právě Obzinovou. Ta má za sebou nepříjemnou kauzu ze září 2015, kdy vedla zpravodajství na TV Prima. Tehdy ji uniklá nahrávka z porady usvědčila, že aktivně nabádala své podřízené, aby úmyslně manipulovali se zpravodajstvím o uprchlické krizi.„To je jedna z věcí, kterou si musíme v rámci Rozhlasu vyříkat. Že zaznělo jméno Obzinové a uvažovalo se o ní jako ředitelce zpravodajství myslím reputaci trochu nahlodalo. Hned jsem slyšel spekulace proč se to stalo a komu to může být úlitba. Nebo, zda to souvislost s prezidentskou volbou. Už jen, že se tohle vyrojí, je podle mě risk s pověstí Českého rozhlasu,“ kritizoval Bumba.Ohrozí zpravodajství rozhlasu plánované úspory a škrtání v rozhlasu? A jak moc René Zavoral a jeho kroky v čele rozhlasu ohrožují reputaci veřejnoprávního média?___Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Novou českou vládu čeká několik těžkých úkolů v oblasti financí – revidovat rozpočet, pomoci lidem zasaženým energetickou krizí i těm, na jejichž příjmy dopadají koronavirové zákazy. Co s tím?Hostem Ptám se já byl bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) a nový člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Jedním z hlavních úkolů nové vlády je snížení schodku státního rozpočtu, který měl podle návrhu exministryně financí Aleny Schillerové příští rok vystoupat až na skoro 380 miliard korun. Jelikož se tým Petra Fialy chystá plány příjmů a výdajů přepracovat, ale vlády se ujal až v půlce prosince, ocitne se Česko od ledna v rozpočtovém provizoriu.K nejhlasitějším odpůrcům velkého utrácení veřejných peněz patří dlouhodobě i Národní rozpočtová rada, která dohlíží na to, jak je vláda rozpočtově odpovědná. Právě Hampl se stal nedávno jejím novým členem. „Nejde o to, že by ten náš samotný dluh byl takový problém, ale ten trend, ta tempa růstu jsou obrovská a vypadají jako v jižní ose eurozóny, a to je potřeba zastavit,“ vysvětlil ekonom, proč je třeba s rozpočtovými plány Česka něco udělat.Podle něj se už jiné evropské země, jako je Dánsko, Švédsko nebo Holandsko, snaží k udržitelným financím vrátit, Česko ale dosud „brzdit“ nezačalo. „My jsme zažili neuvěřitelnou věc v kontextu Evropy i světa. Potvrdili jsme si, že my jako Češi nezvládáme krize. Za větší zadlužení jsme si koupili menší hospodářský růst a více mrtvých. Tedy za hodně jsme si koupili málo a ani zdravotně ten náš výkon nebyl oslnivý. My v dobrých časech umíme růst rychleji než většina, ale ty špatné časy nezvládáme,“ vysvětlil, jak vnímá ekonomická rozhodnutí Babišovy vlády.Závazek seškrtat rozpočtový deficit v řádu desítek miliard se přitom jeví jako čím dál náročnější. Nové prostředky bude nutné hledat na řešení přetrvávající pandemie covidu a také na pomoc lidem akutně ohroženým energetickou chudobou. Zvyšování daní se přitom převážně pravicová koalice brání. „Šetřit v rozpočtu je těžké v situaci, kdy jsme si zvykli, že utrácíme. Kus étosu spořivého národa jsme za těch posledních 18 měsíců ztratili. Teď bude klíčové to rozhodování, kde komu ubrat, kde přidat a tomu se říká politika,“ dodal Hampl s tím, že debaty o zvyšování daní budou záležet především na ekonomickém růstu.Na stávající veřejný sektor ale dle Hampla současné příjmy nestačí. „Mandatorní výdaje tvoří zhruba 80 % rozpočtu. Patří sem i platy a je otázka, jestli těch lidí stát potřebuje tolik. Konkrétně: Když se podíváte na vyzdvihovaný počet policistů, my jich máme přes 40 000 a kriminalita za poslední roky klesla na polovinu,“ vysvětlil bývalý viceguvernér ČNB.Jak rázně je třeba zakročit proti zadlužování veřejných financí? A jak velký problém pro Česko je rozpočtové provizorium?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vláda Petra Fialy začala úřadovat. Jedno z jejích prvních rozhodnutí bylo neprodloužení nouzového stavu, a to za situace, kdy se Evropou valí nová varianta koronaviru omikron. Je to správně?Hostem Ptám se já byl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.„Nenacházíme se v ideální situaci, takhle vláda má jednu z nejtěžších startovacích pozic. Musíme se vyrovnat se třemi krizemi – covidovou, energetickou a finanční, kterou jsme zdědili po vládě Andreje Babiše,“ popsal Výborný stav, v němž přebírá vedení země vláda v čele s Petrem Fialou (ODS).Jenže alespoň v tom prvním případě nová vláda oproti té předchozí přinejmenším sundala nohu z plynu. Místo prodloužení nouzového stavu řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, že nový kabinet chce sázet na osobní zodpovědnost lidí, a vyzval veřejnost, aby si na silvestra odpustila večírky. „Nouzový stav se stal symbolem. Kdyby zůstal zachován, kde máme jistotu, že lidé budou opatření dodržovat? My chceme k řízení pandemie přistoupit jinak,“ vysvětlil šéf lidoveckých poslanců s tím, že když bude zachován nouzový stav, stejně budou lidé na silvestra slavit.Zatímco Česko od nouzového stavu upustí, v některých jiných evropských zemích se kvůli obavě z nové varianty koronaviru omikron pravidla zpřísňují. „Ohledně omikronu není situace příznivá. Čekáme na vyhodnocení dat z Velké Británie, která budou k dispozici asi 27. prosince, a 29. prosince se sejde vláda. Ta je připravena přijmout opatření, třeba i razantnější, ale musíme mít ta jasná data,“ dodal Výborný s tím, že je vláda připravena na situaci, že se epidemický vývoj zvrátí. „Nevylučujeme, že se budeme muset k nouzovému stavu vrátit,“ upřesnil.Fialova vláda chce jinak než ta Babišova přistoupit i k vyhlášce o povinném očkování proti koronaviru. Mimo zavedení povinnosti pro některé profese nesouhlasí s povinným očkováním pro občany nad 60 let. Výborný s takovým postojem souhlasí především z toho důvodu, že není jasné, jak by se taková vyhláška u veřejnosti vymáhala. Podle něj by se ale k lidem, kteří se dobrovolně nenechají očkovat, ačkoliv mohou, dalo přistupovat jinak: „Takový člověk může skončit na jednotce intenzivní péče, kde by mohl ležet třeba i onkologický pacient, který nutně tu léčbu potřebuje. Tak ano, já bych klidně byl pro to, aby si péči, kterou musí dostat, klidně hradil: Rozhodl ses svobodně, ale musíš počítat s tím, že poneseš následky,“ řekl Výborný.Podle lidoveckého poslance by takový přístup pravděpodobně neprošel testem ústavnosti. Dodal ale, že bude apelovat na vedení ministerstva zdravotnictví i Legislativní radu vlády, aby se tato cesta prověřila. „Jestli tam není nějaká cesta, kde by jasně ta spoluúčast byla. Mně to přijde naprosto logické a správné,“ vysvětlil.Je vhodné v současné situaci spoléhat na zodpovědnost občanů? A proč chce vláda zmírňovat nepopulární vyhlášku, za kterou na sebe ale vzala zodpovědnost vláda předchozí? A jak zatím funguje Milostivé léto?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident jmenoval vládu i přes výhrady k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému. Potvrdilo to silnou pozici nové koalice? A jaké nejdůležitější úkoly novou vládu čekají?Hostem Ptám se já byl místopředsedy Ústavně-právního výboru Sněmovny a předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.Česko má ode dneška novou vládu. V Lánech ji jmenoval prezident, který nakonec akceptoval všechny kandidáty na ministerské posty, jak mu je předložil premiér z ODS Petr Fiala. Zpráva začátkem tohoto týdne způsobila překvapení, protože původně Miloš Zeman avizoval, že nesouhlasí s Pirátem Janem Lipavským. Nakonec své výhrady ale stáhl.Kabinet má už v pátek na programu první oficiální zasedání a pak se jeho členové a členky vydávají na jednotlivé úřady, aby převzali jejich vedení. Některé z nich stihne premiér uvést na ministerstva až v sobotu. O důvěru pak vláda plánuje požádat Sněmovnu 12. ledna.Jaké budou jeho hlavní výzvy? „Důležité je, aby koalice zůstala soudržná a měla vůli domluvit se. Řešit problémy a ne partikulární stranické zájmy. Teď máme akutní problémy – dořešit covid, řešit energetickou krizi a dopad na občany, kde bude potřeba zásadní pozornost, protože se bude krize ještě zhoršovat, jak bude dopadat na více a více občanů. Dopad bude na celou ekonomiku,“ varoval Michálek.Předseda pirátských poslanců byl sám jedním z kandidátů na člena vlády pro legislativu. Kvůli postoji některých spolustraníků proti kumulaci funkcí ale svoji kandidaturu stáhl. Zatímco Michálek se postu vzdal, předseda strany Ivan Bartoše do křesla ministra pro místní rozvoj a digitalizaci usedl.„To, že je Ivan Bartoš ministrem, je přirozené. Je logické, aby předseda politické strany, kterou si občané zvolili, se také dostal do vlády. Nedovedu si představit žádnou jinou variantu,“ komentoval Michálek, ale dodal, že sám není příznivcem postoje, že jeden člověk nesmí sedět na dvou židlích.„Myslím, že ta myšlenka by neobstála, kdyby se k ní vyjadřovali ústavní právníci, protože máme parlamentní systém. Ale chtěl jsem, aby Piráti měli silný mandát a protože tam byla partikulární skupina, nejsem ten, kdo by lpěl na tom, že tam musí sedět,“ dodal.A jak vnímá nedávné rozepře uvnitř Pirátů, kdy se z vládního týmu strany rozhodl odejít odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál kvůli kritice jeho vyjádření nejen k očkování? „Když Ondřej Dostál začal dělat kejkle s tím, jestli je, nebo není očkovaný, tak za to jsem se styděl. Nejenom já, ale i další kolegové v Pirátské straně. Takto by kandidát na ministra zdravotnictví vystupovat neměl. Jsme strana, která si zakládá na diskuzi, proto jsme se rozhodli v republikovém výboru navrhnout jeho odvolání, následně Ondřej Dostál rezignoval,“ upřesnil Michálek.Jak soudržný bude kabinet složený z pěti politických stran? A jak moc může stát šetřit ve stínů energetické krize, která hrozí chudobou statisícům domácností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko by se letos před Vánoci mělo obejít bez tradičních adventních trhů. Platí to ale jen na papíře a jenom někde. Jak to, že mohou obchodníci nařízení obcházet?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.Řada radnic obchází vládní nařízení prostým přejmenováním například na zimní jarmarky nebo řemeslné trhy. V praxi je tak osud obchodníků závislý na libovůli a politice vedení měst. „Nevím, zda jsme smutný nebo naštvaný. Jediné, co tím všichni vysílají je, že když budete kašlat na pravidla, projde vám to a když je budete dodržovat, jste hloupí a připravujete se o byznys,“ komentoval Prouza. „Nechápu, že na horní části Václavského náměstí je to kulturní akce, v dolní museli stánky rozmontovat a na Staroměstském náměstí jsou stánky zavřené. V okruhu 500 metrů tři různé režimy,“ dodal.Sám ale uznává, že se situace okolo zákazu trhů mohla řešit jinak. „Vláda chtěla předejít dlouhodobému shromažďování, ač to možná šlo řešit zákazem konzumace na místě. Pak se vláda bála mísení lidí, kteří se na trhy sjíždí a jinak by se nesetkali. Možná tam mohl být policista, který hlídá nasazené respirátory. Když se tu ale nic nekontroluje, chápu, že zákaz byl snazší, než hledat rozumnější cestu,“ vysvětlil s tím, že pokud hygieny evidují pět až sedm kontrol denně po celé České republice, není divu, že se v Česku pravidla porušují.„Je to výsměch. Možná proto jsme v takových problémech, v jakých jsme. Porušování pravidel je ale strašně špatně a vytváří špatnou atmosféru do budoucna. Příště bude hospodský říkat, že ho svazují hygienické předpisy, nebo to, že musí čistit trubky na pivo. To se hrozně těžko zastavuje,“ dodal.Ačkoliv tedy někteří trhovci o zákazníky a tedy ani o tržby, které jim často kompenzují ztráty z předchozího roku, nepřijdou. Jiným nezbývá, než se spoléhat na státní kompenzace, protože je dodržování vládou nařízených restrikcí o výdělek připravilo. A právě zde by mohl podle Prouzy nastat problém.Přestože jsou podle něj kompenzace aktuálně nastaveny dobře, není jasné, jak se k systému vyplácení postaví nová vláda a zda v něm bude v aktuální podobě pokračovat. Komplikace navíc může přinést i plánované rozpočtové provizorium, ve kterém možná nebude na vyplácení kompenzací prostor. „Nakonec to bude o politické odvaze, někteří říkají, že to v rozpočtovém provizoriu nepůjde. Jiní, že lze najít nějakou cestu, jak peníze převést do kapitoly ministerstva průmyslu, ale bude to na rozhodnutí ministra,“ řekl Prouza.Co vypovídá přístup vedení českých měst o důvěře ve stát a o selhání vzájemné komunikace? A mají za této situace obchodníci nárok na kompenzace od vlády, aby pokryli náklady, které vynaložili na přípravu adventních trhů často zbytečně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České nemocnice zpomalování epidemie covidu zatím příliš nepociťují. Do jejich péče se ale teď dostávají nemocní z týdnů, kdy počty nakažených trhaly dosavadní rekordy. Jak to zvládají zdravotníci?Hostem Ptám se já je koordinátor covidové péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a primář a zástupce Interní kliniky Martin Havrda.Podle aktuálních čísel je v českých nemocnicích téměř šest tisíc pacientů, z toho asi tisícovka v těžkém stavu. Podle některých odborníků do nich ale teprve míří ti, které jako pozitivní odhalily testy na konci listopadu, kdy Česko zaznamenalo rekordní počty nakažených. „Počty pacientů zatím stagnují, denně přijímáme kolem 12 nových pacientů s těžkou formou covidu. Pokud to takhle zůstane, jsme připraveni, ač nejsme rádi,“ popisuje situaci ve Vinohradské nemocnici Havrda s tím, že aktuálně ošetřuje asi 120 covidových pacientů z toho asi 15 na plicní ventilaci.„Celá nemocnice má změněný způsob fungování. A dopad na ni a na běžné poskytování zdravotní péče je velký, i když to třeba z dálky na drama nevypadá. Ale má-li se někdo starat o pacienty s covidem, nemůže dělat něco jiného,“ upozornil s tím, že zachování péče v celém rozsahu je podle něj v současné situaci nemožné.Přestože je už jasné, že v nejpostiženějších regionech si užijí zdravotníci Vánoce v klidu domova jen stěží, protiepidemická nařízení se ale v Česku nezpřísňují, navzdory přetíženým zdravotnickým zařízením. A to ani kvůli nové variantě koronaviru omikron, která děsí nejen evropské státy. Podle Havrdy ale vláda Andreje Babiše udělala zásadní chybu ještě před podzimní vlnou.„Vsadilo se na jednu kartu, to je očkování, je to ta nejlepší karta, je na prvním místě, ale myslím, že bylo možné předpovídat, že očkování nepůjde tak perfektně, jak si člověk přál, a že je třeba se na riziko vzplanutí epidemie připravovat. Nastupující vláda má záměr zvyšovat kapacitu PCR testů, a to je určitá pojistka, která nám může pomoci,“ vysvětlil.Havrda také kritizoval, že reakce společnosti nebyla taková, jakou by v tak kritické situaci očekával. „My jsme tady proto, že naši předkové byli chytří, a když bylo nějaké nebezpečí, tak to nebezpečí nějak analyzovali a snažili se něco udělat, nečekali, až přijde tygr a nelouskali u toho ořechy. Spousta lidí teď sedí, čeká a doufá v to, že ten tygr nesežere všechny. Takový přístup je mi naprosto cizí,“ řekl.Měla by nastupující česká vláda rázněji zasáhnout proti variantě koronaviru? A kolik toho ještě snesou nemocnice, na kterých leží hlavní tíha zvládání celosvětové pandemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po víc než dvou měsících od voleb bude mít Česko novou vládu. Prezident ji jmenuje v pátek 17. prosince. Velké překvapení způsobil nečekaný ústupek Miloše Zemana přijmout bez dalších námitek všechny navržené ministerské kandidáty. Co ho přimělo změnit názor?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.Premiér Petr Fiala oznámil po pondělním jednání v Lánech, že si hlava státu uvědomuje situaci, ve které jsou čeští občané, a proto se rozhodl návrhu předsedy ODS vyhovět. Ministrem zahraničí se tak stane pirátský kandidát Jan Lipavský, navzdory původní Zemanově kritice a odmítnutí jeho jmenování, které Hrad oznámil v pátek.Prezidentovi vadilo, jak uvedl jeho mluvčí Ovčáček, že má Jan Lipavský vlažný vztah k Visegrádské čtyřce i Izraeli a pouze bakalářský titul. Nastupující premiér ale trval na původní vládní sestavě a pohrozil kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu, která by například podle slov šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měla šanci na úspěch. Podle Antoše to ale tak jednoznačné není: „Část rizika, do kterého by předseda vlády s kompetenční žalobou šel, spočívá v tom, že není jisté, jestli by soud vůbec žalobu přijal a cítil se příslušný k projednání takové věci,“ vysvětlil.„Odkaz prezidenta na údajně nedostatečné vzdělání Jana Lipavského pro výkon ministra zahraničí byl na první pohled absurdní. Ústava nepředepisuje žádné formální vzdělání. Měli jsme řadu ministrů, kteří neměli ani toho bakaláře. Třeba Jan Hamáček, kterého si prezident v minulosti částečně vyvzdoroval do čela ministerstva. Takže zde šlo o účelový argument, který se neopírá vůbec o nic,“ komentoval původní důvody pro nejmenování prezentovaní prezidentskou kanceláří.Opouští Miloš Zeman politická území dobytá díky ústupkům odcházejícího premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše? A je na místě i přesto uvažovat o zpřesnění kompetencí hlavy státu v Ústavě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiéra Petra Fialu (ODS) čeká střet s prezidentem Milošem Zemanem kvůli jmenování vlády. Prezident podle očekávání nechce jmenovat do ministerské funkce Jana Lipavského a premiér podle očekávání oznámil, že už chystá podání kompetenční žaloby. Bude úspěšná?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil.Debata o možnosti podání kompetenční žaloby na prezidenta republiky kvůli odmítnutí jmenování pirátského kandidáta na ministra zahraničí Lipavského do funkce na konci týdne rezonovala napříč stranami. Designovaný premiér Petr Fiala má ale v plánu dnes s prezidentem Zemanem o ustavení nové vlády mluvit. „Pořád věřím, že si to pan prezident uvědomí a bude vládu jmenovat v obsazení, které Petr Fiala navrhoval,“ komentoval dnešní schůzku Vystrčil s tím, že doufá, že si prezident uvědomí i složitost situace, ve které se aktuálně Česká republika nachází.Pokud by se Fialovi nepodařilo prezidentovi rozhodnutí vymluvit, podání kompetenční žaloby je podle Vystrčila jasnou cestou. „Pokud bude podána kompetenční žaloba ze strany pana premiéra Petra Fialy, tak bude úspěšná. Prezident nemá roli premiéra, aby říkal, kdo má, nebo nemá být ve vládě. Může ale prověřit, že navržení členové jsou nebo nejsou ve sporu zájmů nebo bezpečnostním rizikem,“ vysvětlil.Na otázku, zda by v takovém případě měla vzniknout vláda bez Lipavského, ale Vystrčil neměl jasnou odpověď. „Nejčistší by bylo říct dobře: vládnout nejdeme, podáme žalobu a počkáme, jak to dopadne,“ komentoval šéf Senátu, ale dodal, že sám by dal přednost „odpovědnosti“, aby nová vláda začala co nejdříve pracovat. „S tím, že by bylo nutné s případnou kompetenční žalobou nečekat ani minutu,“ dodal.Kritiky se ale objevují i vůči samotnému Fialovi, který měl podle některých hlasů dát při jednání s prezidentem najevo silnější pozici. Třeba podle exšéfa TOP 09 Miroslava Kalouska neměl Fiala vůbec přistoupit na schůzky ministerských kandidátů ve chvíli, kdy prezident skončil v karanténě. S takovým postojem ale Vystrčil rezolutně nesouhlasí:„Jsme přesvědčen, že jsme neprohráli. To, že někomu dáte možnost, aby i když je nemocný, mluvil s ministry, dáváte příklad národu, aby viděl, co je slušné a co není. Pokud toho ten člověk zneužívá, má přijít tvrdý a jasný přístup. Ale není správné a výchovné, aby člověk hned vsadil na tu neslušnou kartu, to je ohromně špatný příklad,“ bránil designovaného premiéra. „Kdo říká opak, buď nerozumí politice, nebo dělá politiku, kterou já dělat nechci,“ řekl.A nebylo chybou, že komory už dříve nehlasovaly o přenesení pravomocí prezidenta dle článku Ústavy 66? „Líto mi to není, přesně naopak. Ti, co to říkají, nežijí v časové realitě. Do 11. listopadu nebylo po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. My se už předtím dozvěděli, že je na tom pan prezident tak, že nemůže plnit jen některé pracovní povinnosti. Nedovedu si představit, že by v tom okamžiku jakýkoliv zákonodárce hlasoval pro článek 66 Ústavy. To bychom se chovali velmi nekorektně a neslušně,“ dodal Vystrčil.Neprohrála budoucí vláda boj s prezidentem? A nebylo na místě pohrozit snížením rozpočtu prezidentské kanceláře?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident jmenuje Fialovu vládu, oznámil Hrad. Ovšem s výjimkou, kterou je kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský. Zástupci koalice se ale mohou bránit pomocí kompetenční žaloby. Je na ni ten správný čas? Hostem Ptám se já byl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Pátečním setkáním s kandidátem na ministra zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) skončilo prezidentovo kolečko setkání s ministry budoucí vlády. Představitelé budoucí vlády na něj přistoupili i přes fakt, že je prezident kvůli koronaviru v izolaci a už v průběhu setkání vyšlo najevo, že prezident pravděpodobně nesouhlasí se všemi kandidáty, které mu designovaný premiér Petr Fiala (ODS) představil.Problémovou se pro prezidenta stala především osoba kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). To potvrdil i v pátečním prohlášení na stránkách Hradu. Zemanovi prý vadí nízká kvalifikace Lipavského, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci či vztahu s Izraelem nebo návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.Budoucí premiér Fiala ale už dříve potvrdil, že pokud by prezident nejmenoval celou jím navrženou vládu, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Je to správná cesta, jak se proti krokům prezidenta bránit? A jak moc to může odložit jmenování nové vlády?Kalousek sám nedávno oznámil, že zvažuje kandidaturu na prezidentský post. Rozhodnout se přitom chce do konce zimy, přestože ještě na začátku roku oznámil předčasný konec v poslaneckém křesle. Proč chce kandidovat? Proč si myslí, že má šanci uspět? A nestydí se dnes za předvolební fotky se synem Andreje Babiše? Poslechněte si aktuální epizodu podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko zatím nemá nového ministra financí, a nad budoucím rozpočtem tak visí řada otazníků kvůli škrtům, které nová vláda plánuje. Kde a jak efektivně šetřit? A kdy se konečně zlepší situace důchodců? Hostem Ptám se já je rektorka Mendelovy univerzity a taky dosavadní předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.Defilé budoucích ministrů v Lánech pokračuje a kdy se současní kandidáti ujmou vedení úřadů, je proto nejisté. Přesto některé jejich výroky stihly vyvolat bouřlivé reakce. Týká se to i předsedy lidovců Mariana Jurečky, který se chystá do čela resortu práce a sociálních věcí. V jednom z rozhovorů totiž prohlásil, že na důstojný důchod by měli dosáhnout hlavně rodiče, zatímco bezdětné prý bude stát motivovat k úsporám, tedy aby si na starobní penzi více spořili.Nastupující pětikoalice se taky shodla, že začátkem příštího roku se Česko ocitne v rozpočtovém provizoriu. Příští vláda chce totiž snížit obří deficit státního rozpočtu, aby země nemusela v blízké budoucnosti šlapat na dluhovou brzdu.Předseda sněmovního Rozpočtového výboru za STAN Josef Bernard varuje, že „z hlediska udržování státního dluhu se nacházíme chvíli před rozvratem“.Jdou dohromady plánované úspory a potřeba najít další zdroje pro splácení důchodového účtu s rostoucím schodkem? A vyhneme se zvyšování daní bez citelného snížení životní úrovně, když jde na povinné státní výdaje, kam patří i starobní penze, 80 procent veškerých výdajů? Poslechněte si rozhovor s Danuší Nerudovou v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letos na podzim udeřila epidemie covidu plnou silou hlavně ve školách, odkud se nákaza šíří bez větší kontroly do rodin školáků i učitelů. Kdo nebo co za to může? Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.Ačkoliv epidemie je ve školách na chvostu, zkušenost zavřených tříd politici nechtějí opakovat. Ministr v demisi za ANO, Robert Plaga dokonce odmítá prodloužit vánoční prázdniny o tři dny a třeba epidemiolog Petr Smejkal tvrdí, že tři dny navíc už situaci příliš „nevytrhnou“. I podle Jana Kulveita je problém trochu jinde, chybou je podle něj podcenění opatření obecně:„V českých školách se podle mě covid šíří proto, že tam nejsou nějaká adekvátní protiepidemická opatření. Od začátku pandemie děláme výzkum efektů různých opatření - v první vlně nám vyšlo, že zavření škol bylo jedno ze silných opatření a snížilo reprodukční číslo o desítky procent. Z čerstvých výzkumů ale vychází, že v té druhé vlně nemělo v zemích v západní evropě zavření škol zásadní vliv, protože se dají docela dobře zabezpečit,“ kritizoval.Podle něj snížení nákaz ve školách napomáhá jak pravidelné testování, ochrana dýchacích cest, nebo i určitý způsob rozdělené, či rotační výuky. Třeba roušky ale žáci v Česku při výuce mít zatím nemusí, pokud se podrobí testu. Ty se ale na školách provádí zatím jen jednou týdně, což podle Kulveita kvůli inkubační době viru není příliš efektivní.Fakt, že na rozdíl od jara se na podzim opatření ve školách nezavedla, je podle něj důvodem současného nárůstu nákaz nejen ve vzdělávání: „Dá se říct, že školy, mladá populace dětí, byla do jisté míry nějakým motorem podzimní vlny, že to tu vlnu rozjelo rychle. U dětí se to rozběhlo hodně a počet zachycených případů byl u dětí rekordní.“Podle Kulveita by vláda neměla řešit jen opatření ve školách, ale třeba i testy ve firmách. A to i proto, že na scénu přichází nová varianta omikron, která už byla potvrzena i v Česku. „Je třeba se připravovat okamžitě. Ty přípravy zaberou nějakou dobu a podle našich odhadů by omikron mohl převládnout v lednu nebo v únoru. Je možné, že už ale v první polovině ledna bude dominantní, ale hrozí, že se ty přípravy zaspí,“ řekl s tím, že se obává, zda se příchod nové varianty koronaviru příliš nepodceňuje.„Slova, že může být méně nebezpečný, mi přijdou nebezpečnou představou. Tedy, že je to menší problém. Je to lepší zpráva, že je méně nebezpečný, ale lidé si neuvědomují, že je důležité, jak rychle se varianta šíří. Varianta, která je o polovinu méně nebezpečná, ale šíří se dvakrát rychleji znamená, že vlna by pak dokázala naběhnou rychle a to by mohlo vést k větší hospitalizaci najednou,“ vysvětlil a upozornil, že už dnes víme, že omikron umí dobře utíkat imunitě po nákaze předchozími variantami viru. „Kde už delta brzdila, tam se omikron dokáže šířit výborně,“ varoval.Jaké podmínky je třeba splnit, aby školy zůstaly bezpečné i v čase rozvinuté pandemické krize? A jaká opatření by udržela tempo šíření nákazy na uzdě i v tak výjimečné době, jako jsou Vánoce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemická situace v Česku je nadále vážná a nemocnice zůstávají kvůli péči o covidové pacienty přetížené. Šíření nákazy ale stagnuje a mohlo by pozvolna zpomalovat. A vláda se proto zatím nechystá měnit dosavadní opatření. Chce počkat na vývoj v tomto týdnu.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM a člen Rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal.Případů nakažených novým typem koronaviru přibývá v Česku pomaleji. Informace, že se možná ocitáme za pomyslným vrcholem zatím poslední pandemické vlny, ale nemusí být vyloženě optimistická. Zvlášť pokud se potvrdí předpovědi expertů na modelování společenských procesů, podle kterých by se z rostoucích a klesajících křivek grafů mohla stát tzv. stolová hora. Tedy, že by se počet pozitivně testovaných nezvyšoval skokově, ale ani by příliš neklesal.„Té fáze stagnace se trochu bojíme. Denní nárůsty kolem 15 tisíc případů by znamenaly, že nemocnice budou neustále pod tlakem nových a nových pacientů,“ upozornil Smejkal. Tento vývoj potvrzuje i šéf ministerských statistiků Ladislav Dušek. Tvrdit, že se pandemická situace zlepšuje, by podle něj bylo nefér vůči všem zdravotníkům, které hlavní zátěž teprve čeká.A někteří odborníci, jako například vědec Marián Hajdúch, varují už delší dobu, že zdolat stolovou horu je možné jen přijetím přísnějších protipandemických opatření. K tomu se ale vláda v demisi, alespoň zatím, nechystá. „Není to správné, navíc to ani není zpřísnění. Třeba zvýšená frekvence testování ve firmách, nebo u škol. To přece nejsou žádná těžká opatření, ale už to vám strašně pomáhá to v této fázi brzdit,“ kritizoval Smejkal fakt, že se vláda v pondělní k žádné změně pravidel neodhodlala a dodal, že by sám vítal i omezení volnočasových aktivit.Člen vládní rady pro zdravotní rizika by na druhé straně nesouhlasil například s nápadem na prodloužení vánočních prázdnin ve školách. „Spousta maminek jsou bohužel zdravotníci. Je hrozné, že musíme takhle uvažovat, ale ty tři dny vás tolik nevytrhnou,“ komentovat s tím, že ale vnímá jako obrovskou chybu naopak fakt, že ve školách nejsou celoplošně nařízené roušky.A hlavním důvodem, proč by se mělo mít Česko v současné epidemické situaci na pozoru, jsou podle Smejkala především nadcházející Vánoce, během kterých se může významně zvýšit virová nálož ve společnosti kvůli rodinným návštěvám.A jak může se situací zahýbat nová mutace omikron? Podle Smejkala zatím není jisté, zda bude varianta prolamovat imunitu z vakcín, ale podle dostupných informací proráží imunitu po onemocnění. „Kdo tedy covid prodělal, protilátky mu k ničemu nebudou,“ vysvětlil a dodal, že by smrtnost omikronu nemusela být tak vysoká, jako u předchozích variant.„Optimistický scénář je, že omikron bude ne tak moc závažná varianta, která bude cílit na mladší skupiny, nebude mít tak závažný průběh a bude se šířit tak rychle, že brzy vytěsní předchozí varianty. To bychom si mohli oddechnout. Ale to je opravdu ten optimistický scénář,“ dodal.Je namístě zvážit razantnější omezení sociálních kontaktů? A jak se připravit na novou variantu viru? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zhruba pětina Čechů odmítá očkování proti covidu a to přes to, že vláda už skoro rok vysvětluje, že očkování je nejspolehlivější cestou z pandemie. Lze to ještě změnit? Hostem Ptám se já byl šéf výzkumné agentury STEM a člen mezioborové poradní skupiny pro epidemické situace MESES Martin Buchtík.Podle nejnovějších dat společnosti STEM vláda se skalními „odpírači“ pravděpodobně příliš nehne. Pevně rozhodnutých neočkovat se je zhruba 14 % Čechů. Velkou oporu Čechů má naopak přeočkování třetí dávkou, pro tu si chce přijít drtivá většina dnes už očkovaných lidí.„V drtivé většině případů nemá cenu přesvědčovat nepřesvědčené. Těch 14 % je velmi obtížně přesvědčitelných. Můžeme se bavit o formě nějaké represe, nebo jiných donucovacích prostředků, ale jako skupinu, je to asi milion lidí, to smysl příliš nemá. Je mnohem efektivnější se teď zaměřit na posilující dávku očkování,“ vysvětlil Buchtík podle kterého má významný vliv na „pevně rozhodnuté“ hlavně rodina. „To nejbližší sociální okolí o mé ochotě nechat se očkovat významně rozhoduje,“ dodal.A situaci by podle Buchtíka nemusela prospět ani debata nad povinným očkováním. Ačkoliv se pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/ k tomuto kroku příliš nekloní, pokud by na něj došlo, měla by si podle rad sociologa vláda dát dobrý pozor, jak by zavedení povinnosti vykomunikovala.„Je možné si emotivně představit, že když tu bude povinné očkování, budou to jezdit policisté a zavírat neočkované do svěracích kazajek. Je jednoduché v lidech, kteří se obávají očkování, vyvolat tenhle velmi emotivní obraz,“ popsal Buchtík s tím, že téma očkování nemusí být otázkou pouze následujících měsíců, ale i několika dalších let a proto to bez jasné komunikace nepůjde.Otázky aktuálně nevyvolává jen možné povinné očkování, ale také debata nad vakcinací dětí mladších dvanácti let. Ta může podle šéfa STEM dosáhnout hranice proočkovanosti věkové skupiny 12 až 18 let. „Ta je někde kolem 40 %. Tu proočkovanost dětí od od pěti do jedenácti let můžeme vidět maximálně stejně vysokou. Není důvod, že by měli být očkováni častěji, než teenagaři, kteří mají více sociálních kontaktů. Pokud se posune ta proočkovanost v té vyšší skupině třeba na 70 %, tak se pravděpodobně posune i ta skupina mezi 5 až 11 lety,“ řekl.Buchtík okomentoval i současné počty nakažených, které po několika rekordních dnech lehce klesají. „V současné době se opravdu epidemie začala lámat, ty modely to tak velmi mírně předpokládaly. Z druhé strany se začala lámat situace v nemocnicích. Ta se pravděpodobně bude ještě dále zhoršovat. Uvidíme co se bude dít na jaře, tam je možné, ale ne nevyhnutelné, že přijde nějaké další navýšení,“ předpověděl.Tou dobou přitom bude mít řízení země na starost nová vláda v čele s premiérem Petrem Fialou. Její představitelé přitom často vyčítali kabinetu Andreje Babiše /ANO/ chaotická rozhodnutí i jejich časté změny. Jak se tomu do budoucna vyvarovat?„Takhle situace není jen epidemiologická, nebo lékařská, je to celospolečenský problém. Nelze to řešit tím, že vezmete dohromady třicet lékařů a prohlásíte je za radu starších, která to bude všechno řídit. Ten proces je zodpovědností premiéra této země, nikoho jiného, není odpovědností ministra zdravotnictví v tom smyslu, aby premiér říkal, že to má rozhodnout ministr,“ varoval směrem k budoucí vládě Buchtík.Podle něj se tak musí Fiala stát pomyslnou tváří řízení pandemie a především se na rozdíl od současné vlády musí soustředit na plány několik měsíců dopředu. „Už se nemůže dostávat do situací, kdy je situací tak zlá, že volíme mezi horším a ještě horším řešením,“ dodal Buchtík.Kolik lidí ještě vláda může přesvědčit k očkování? Jak by veřejnost zareagovala na povinné očkování? A v jaké fázi růstu nakažených jsme? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti řeší problém se svým stranickým expertem na zdravotnictví Ondřejem Dostálem. Ten byl ještě v létě nominantem strany na ministerské křeslo, teď mu ale hrozí vyhazov z expertního týmu strany. Jak situaci vnímá?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, člen poradního vládního týmu Pirátů Ondřej Dostál.Piráty už na podzim naštvalo, když se ukázalo, že Dostál není očkovaný proti covidu, teď se jim nelíbí, jaká čísla zveřejňuje na svých sociálních sítích o počtu nakažených mezi očkovanými a neočkovanými lidmi. Čísla podle mnohých jsou bez patřičné interpretace zavádějící, a často je tak pro své argumenty používá dezinformační scéna a také takzvaní antivaxeři. Definitivní tečka pak byla, když jeden z jeho postů využil zpěvák Daniel Landa, aby jím podložil své tažení proti očkování a protipandemickým opatřením, vůči kterým se dlouhodobě vymezuje. „Ty informace postuju pro všechny občany, nekádruju občany na ty, které si smí, nebo nesmí číst mé tweety. Jsem rád, že jsou tweety sdílené, ale neřeším, jestli je sdílel ten nebo onen,“ bránil se Dostál.Ten se vůči pirátské kritice vymezuje s tím, že data jsou pouze „zrcadlem“ toho, jaké informace poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky a Ministerstvo zdravotnictví všem poslancům a senátorům. „Za 20 let kariéry jsem se nenechal ovlivnit v tom, jak pracuju s fakty nebo vykládám právo. A nebude tomu tak ani tentokrát bez ohledu na to, co si myslí moji kritici v Pirátské straně,“ komentoval.Expert na zdravotnické právo byl přitom ještě před volbami nominantem Pirátů na post ministra zdravotnictví. Na otázku, zda by v současné epidemické situaci neměl jít příkladem zvláště ve chvíli, kdy zástupci pětikoalice k očkování vyzývají, odpověděl, že se to s jeho postoji nevylučuje.„Očkování je jedním z nástrojů, jak zvládat covidovou krizi, ale neznamená to, že by mělo být povinné a že by ho měli podstupovat i kontraindikovaní nebo imunní. Já mám imunitu změřenou, jsem osobou výrazně bezpečnou pro svoje okolí, a proto teď nepovažuji očkování za indikované. Jeho rizika – i když minimální – pro mě teď nejsou vyváženy přínosy,“ vysvětlil důvod, proč se rozhodl po prodělání koronaviru k očkování nepřistoupit. „Kdybych byl přesvědčen, že bych mohl nakazit další osobu, tak bych určitě hledal řešení a očkování je jedno z nich,“ dodal s tím, že pokud varianta omikron mohla imunitu obejít a některá vakcína by proti němu mohla pomoci, svůj současný postoj by změnil.Dostálovi jde prý především o to, aby měl každý možnost zvolit si, pokud není riziko pro ostatní, zda se naočkovat nechá, nebo ne. „Jsem přesvědčen, že v medicíně by měla být tělesná integrita věcí rozhodování každého, pokud není prokázáno, že tím ohrožuji někoho jiného. Můžu se zabít nebo si useknout ruku a nikomu po tom nic není,“ bránil se. „Podstoupit jakýkoliv lékařský zákrok, lékovou intervenci z politických důvodů považuji za hloupé,“ dodal.Nevadí Dostálovi, když ho cituje Daniel Landa? Proč tak usilovně bojuje za uznání protilátek, i když stav pandemie to nezlepší? Proč se tak moc odmítá naočkovat?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) má překvapivě v resortu nahradit exministr zemědělství Marian Jurečka. A to v době, kdy ministerstvo řeší vyšší kompenzace pro ty, kteří kvůli covidu zůstávají doma. Je to správná cesta?Hostem Ptám se já byl kandidát na ministra práce s sociálních věcí, šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.Poslanecká sněmovna rozhodla ve zrychleném režimu o větší finanční podpoře lidem v izolaci, karanténě nebo těm, kteří se o nemocné starají. Kromě toho se změnil i kompenzační bonus pro firmy, zasažené pandemií. Do plánů končící vlády už zasáhly i strany příští vládní koalice, které teď mají v dolní komoře většinu.Ošetřovné se zvyšuje z běžných 60-ti na 80 % denního základu výdělku. Zástupci pětikoalice prosadili, aby na něj měli nárok i pečující osoby, které ale nežijí s ošetřovaným ve stejné domácnosti. Typicky se to týká prarodičů a vnoučat.Kromě toho zástupci příštích vládních stran schválily, nad rámec návrhu Babišova týmu, možnost čerpat souběžně kompenzace podnikatelských ztrát a peníze z dalších podpůrných programů. Politici chtějí motivovat lidi, aby zůstávali doma, když jsou nakažení koronavirem a taky pomoci firmám přežít další dramatickou vlnu pandemie.Nastupující kabinet, složený z bývalých opozičních stran, ve středu uspořádal neformální setkání v Hrzánském paláci, na vstup do Strakovy akademie si ale ještě počká. Prezident Miloš Zeman, nakažený koronavirem, totiž trvá na osobních schůzkách se všemi příštími ministry.Nezdržuje se zbytečně nástup nové vlády? A jaké jsou priority budoucího ministra v sociální oblasti?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš a Petr Fiala podpořili výzvu k naočkování milionu lidí třetí dávkou vakcíny za jediný týden. Očkovací kapacity zatím ale váznou a mluvit se začíná i o povinném očkování. Je na místě? A pomůže ještě?Hostem Ptám se já byl děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog, člen mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), Rastislav Maďar.Maďar podporu iniciativy lékařů k rychlejšímu očkování třetí dávkou budoucím premiérem Petrem Fialou (ODS) a premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) vítá. Podle něj je ale klíčové zapojení lékařů v okrajových částech republiky, kde je proočkovanost nejnižší. „Pokud tyhle regiony zůstanou s nižším pokrytím, budou nám lidé z nich plnit jednotky intenzivní péče i ve městech. Kdo má ruce a nohy a minimální kvalifikaci se snaží pomoci, ale ve větších městech to úplně nevytrhneme,“ řekl s tím, že je třeba soustředit se na navyšování proočkovanosti obecně. Aplikaci tzv. boosteru, tedy třetí dávky vakcíny, ale může mít nejrychlejší dopad na stávající epidemickou situaci.Ačkoliv debatu nad povinným očkováním pro věkovou kategorii nad 60 let a některé profese Maďar vítá, současná protiepidemická opatření podle něj měla vláda zavést daleko dříve. Velkou chybu vidí především v nedostatečném testování. „Primárně nemělo dojít k tomu, že se virus takhle do populace pustí,“ komentoval současnou situaci a dodal, že došlo k jednomu ze čtyř nejhorších scénářů. Podle Maďara navíc MeSES žádal vládu, aby zavedla mohutné PCR testování už od jara.„My bychom i teď uměli udělat tlustou čáru přes dvě kola PCR testování v určitém časovém odstupu. Kdybychom uměli otestovat velkou část lidí, třeba milion denně, tak za pár dnů dokážeme vyšetřit velkou část pozitivních,“ popsal, ale dodal, že vzhledem k současným testovacím kapacitám to není reálné. Zavedení lockdownu jako cestu ze současné situace ale nevidí: „I kdyby se teď zavedl tvrdý lockdown, čehož příznivcem nejsem, tak to nezmírní dopad na nemocnice, který bude následovat v následujících týdnech. Tam budou pacienti z těch rekordních čísel incidence konce listopadu,“ řekl.Podle Maďara je přesto nutné vyzvat občany, aby sami přijali opatření k zamezení šíření nákazy: „Je třeba, aby si během vánočních svátků vyhlásili sami svůj vlastní funkční lockdown, tedy snažili se i omezit rodinné kontakty, pokud nejsou plně očkovaní, a jsou tam rizikové skupiny populace.“Člen skupiny MeSES a také poradního orgánu AntiCovid týmu koalice Spolu ale nesouhlasí s omezením výuky. „Určitě bych nesahal na provoz škol. Ty bychom měli dotáhnout až do konce. Dalo by se uvažovat, že se dva týdny před vánočními svátky stáhnou všechny mimoškolní aktivity a jiné aktivity pro dospělé. V režimu - práce, nezbytné nákupy a domov. Sociální kontakty jsme schopné stáhnout o milion i bez tvrdého lockdownu,“ dodal s tím, že by ovšem byl pro zavedení roušek při vyučování. „Z dat amerických kolegů by to stáhlo virovou nálož o desítky procent,“ vysvětlil.Jaká opatření by měla přijmout nastupující vláda ke zpomalení pandemie covidu, která drtí tuzemské nemocnice? A je třeba už teď uvažovat nad tím, jak se bránit nakažlivější variantě omikron?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Epidemie covidu v Česku nepolevuje a budoucí premiér Fiala i premiér v demisi Babiš vyzývají k intenzivnímu očkování třetí dávkou vakcíny. K tomu povinnému se ale zatím členové budoucí vlády nechystají. Je to správně? Hostem Ptám se já byl poslanec TOP 09, lékař a kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek.S rostoucími čísly nakažených se dostávají do problémů nemocnice po celém Česku. Masivně omezují zdravotní péči kvůli nedostatku personálu, který je nezřídka sám nakažený. Od zákroků, které lze odložit, ustupují i největší pražské nemocnice, jako je Bulovka nebo Motol.Příští ministr zdravotnictví z TOP 09, Vlastimil Válek, přitom plánuje právě omezením neakutní zdravotní péče udržet zatížená zdravotnická zařízení v chodu a zatím odmítá povinné očkování, podobně jako další politici pětikoalice, kteří mají namířeno do Strakovy akademie. Vyhlášku o zavedení povinné vakcinace proti koronaviru pro některé profese ale mezitím už připravuje současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„Nevím, jaký je obsah vyhlášky. Pan ministr to mně ani Anticovid týmu neukázal. Nevím, jak je formulovaná, třeba jestli od 1. března musí být všichni očkování a jinak je zavřou. Nedovedu si představit, že by to bylo s nějakou zásadní sankcí, protože to je absolutně nerealizovatelné,“ komentoval Válek s tím, že by povinné očkování podpořil v případě, že o něj požádá pro určité profese některý resort, nebo se na něm shodnou profesní organizace.Zavedení povinného očkování třeba pro některé věkové kategorie by ale podle Válka mělo jasné limity. „Je třeba si uvědomit, že nás čeká i očkování dětí, které se zpožďuje. Pak je tedy třeba říct, zda je povinné očkování realizovatelné a vymahatelné,“ komentoval s tím, že zavedení povinnosti vakcinace pro osoby nad 60 let podle něj něj není vůbec na pořadu dne právě kvůli limitujícím očkovacím kapacitám. Podobně jako budoucí premiér Petr Fiala a premiér v demisi Andrej Babiš na dnešní tiskové konferenci tak hovořil o nutnosti zapojení praktiků i znovuotevření velkokapacitních očkovacích center.A podle možného nástupce Adama Vojtěcha není povinné očkování ani řádně vymahatelné. „To je omyl. Jsou země, kde je povinné očkování včetně České republiky, ale ani omylem do něj nevstupuje 100 % těch, kterých se to týká. Ale třeba jen 70 %. Povinnost je, ale bez možnosti jakýchkoliv sankcí,“ vysvětlil.Válek prý veškerý volný čas věnuje přípravě na převzetí ministerské funkce. Mimo jiné chce sjednotit i přístup k léčbě nemocných s covidem nejen podáváním monoklonálních protilátek. „Chtěl bych, aby každý pacient měl léčbu nasazenou tak rychle a efektivně jako pan prezident. To je cíl a k tomu pomůže jasná informovanost praktických lékařů. Aby léčbu podávali praktici, nebo je včas poslali do zdravotnického zařízení. Čím dříve nasadíme léky, tím méně jsou nemocnice zasaženy,“ dodal.Zruší příští ministr vyhlášku, která zavede povinnou vakcinaci proti covidu? A jaká opatření chce prosazovat ke zlepšení dramatického vývoje i s ohledem na zřejmě nakažlivější variantu Omikron? Jaké první kroky plánuje podniknout v nové funkci?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to pár měsíců, kdy byli zdravotníci po celém světe hrdiny veřejnosti. Byli to oni, kdo v prvních vlnách pandemie zachraňoval životy a kdo na úkor osobního života zůstával dnem i nocí v nemocnicích. Teď je to ale jiné. Jak současný nápor epidemie zvládají zdravotní sestry?Hostem Ptám se já byla prezidentka České asociace sester, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu a hlavní sestra IKEMu Martina Šochmanová.Epidemie opět nabrala na síle, nemocnice jsou plné a zdravotníci jsou opět v jejím epicentru, nikdo už jim ale z oken netleská. Naopak - na zdravotníky se hrnou urážky a útoky, a to zejména od lidí, kteří odmítají očkování. Sami zdravotníci pak jsou často otráveni z toho, že nemocnice zahlcují lidé, kteří zbytečně končí na jednotkách intenzivní péče proto, že se nenechali naočkovat„Je těžké zachovat si pak profesionalitu, když sestry vědí, že tomu stavu se dalo předejít tím, že se člověk nechá očkovat, jako my téměř všichni. Je to demotivující. Vy se snažíte, přistupujete k tomu zodpovědně a děláte vše, abychom se té situace zbavili a pak se tu staráte o pár jednotlivců, kteří šíří neuvěřitelné nesmysly,“ komentovala Šochmanová. „Je tam i ta demotivace z toho, že zdravotníci byli na jaře hrdinové doby. Dnes se ale často potýkají s agresivitou pacientů,“ dodala.Podle šéfky sester se s tím nejčastěji setkávají ti zdravotníci, kteří obsluhují očkovací centra. Právě ti dávají sestrám nejčastěji najevo svůj odpor a nevoli. „Lidé se nechají naočkovat, ale po celou dobu procesu sestrám nadávají, nebo řeknou, ať je naočkují jen do svetru,“ popsala Šochmanová, podle které neočkovaní pacienti na akutních lůžkách naopak často docházejí k uvědomění, že v intenzivní péči lékařů díky vakcíně vůbec nemuseli skončit.Podle prezidentky České asociace sester je velký problém i s neočkovanými zdravotníky. Třeba sester je naočkováno jen asi 82 % a i proto by v současné zhoršující se situaci byla pro zavedení povinného očkování pro zdravotnické profese: „Je to obrovská nekolegialita. Když jste neočkovaný a přijdete do kontaktu s nakaženým, jdete do karantény a oslabíte tak tým svých kolegů,“ kritizovala.Výhled na další týdny přitom podle Šochmanové není vůbec optimistický. Obává se dalšího omezování elektivní péče a největší nápor očekává kolem Vánoc. V krizové situaci se přitom už ocitli na Slovensku, podle slovenských médií některé nemocnice narazily na strop svých kapacit a lékaři musí rozhodovat, kterého pacienta hospitalizují na oddělení intenzivní péče.„Máme větší lůžkovou kapacitu než Slovensko, ale bylo by naivní si myslet, že ten scénář k nám nepřijde. Obava, že se to stane je na místě a je třeba se na to připravit,“ dodala Šochmanová.V jak krizové situaci je české zdravotníci a jeho zaměstnanci? A je připraveno i na scénář, že se všechna lůžka pro pacienty v kritickém stavu zaplní?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Zeman byl včera po sedmi týdnech v nemocnici propuštěn do domácí péče. V Lánech ale vydržel jen pár hodin, pak ho sanitka odvezla zpět do Ústřední vojenské nemocnice kvůli pozitivnímu testu na covid. V jakém stavu je?Hostem Ptám se já byl rektor Univerzity Karlovy a šéf prezidentova lékařského konzilia Tomáš Zima.Zeman se měl nakazit po rizikovém kontaktu se zaměstnankyní Kanceláře prezidenta republiky. K tomu mělo dojít i přes přísná protiepidemická opatření v Ústřední vojenské nemocnici. „Lidé dodržují pravidla, ale přesto se nakazí. Není to selhání, kdyby to bylo tak jednoduché, koronavirus tu už není,“ komentoval situaci Zima.I přestože je prezident po třetí dávce vakcíny proti koronaviru bezpříznakový a v dobrém stavu, byly mu v pražské nemocnici podány monoklonální protilátky, které mají zabránit rozvoji vážnějších příznaků. „Vždy je lepší podat protilátky, dokud nejsou příznaky. Později by to bylo komplikovanější, pan prezident je v rekonvalescenci. Vzhledem k věku, vedlejší nemoci, je to osoba, u které by komplikace - pneumonie, trombotické komplikace a další, mohly být velmi závažné,“ vysvětlil Zima.Podle nových informací by i přes nákazu koronavirem měl být Zeman v sobotu propuštěn z nemocnice a v neděli jmenuje Petra Fialu (ODS) na zámku v Lánech do funkce předsedy vlády. Ještě včera ho přitom do Ústřední vojenské nemocnice převážela záchranná sanita. „Pan prezident je ležící pacient. Osoba, která sedí v křesle, nebo leží. Proto je komfortní převézt ho sanitkou,“ upřesnil Zima důvody způsobu převozu prezidenta.V domácí péči by měla být hlava státu pod dohledem soukromého centra Senior Home Group. „Je podmínkou, aby tam byla ošetřovatelská péče 24 hodin. Není to malá nemocnice, ale kvalitně vybavená ošetřovatelská péče se zázemím, které je potřeba - řada lidí zná, že má doma polohovací postel pro svého seniora. Tam to vybavení je. Je nastaveno, že tam bude dojíždět fyzioterapeut z ÚVN, bude dojíždět i šéf lékařského týmu pan profesor Zavoral. A je možné poslat i dalšího specialistu,“ popsal Zima, jak by měla vypadat péče o prezidenta s chronickým onemocněním.Šéf lékařského konzilia přitom vyloučil spekulace, že Zemanovi selhávají játra. A podle něj bude prezident schopen vykonávat svůj úřad jen s určitými omezeními - třeba s důrazem na odpočinek mezi pracovním programem.„Prezident bude moci vykonávat úřad na 80-90%. V rekonvalescenci je ale doporučeno, aby ten počet schůzek byl ze začátku nižší,“ popsal Zima, podle kterého by to neměl být rozdíl oproti tomu, jak prezident dosud úřad vykonával: „Je možné, aby vykonával funkci jako předtím: Byl v křesle, jmenoval. Když se bude cítit, bude moci předat státní vyznamenání. Ale už nebude asi moci jít a pochodovat před jednotkou čestné stráže nebo armády.“Pokud jde o cesty prezidenta, který rovněž reprezentuje Českou republiku v zahraničí, bude podle Zimy záležet na prezidentově aktuálním stavu i epidemické situaci. „Dlouhé cesty asi určitě ne, ale nějaké cesty by mohl pan prezident absolvovat,“ dodal s tím, že se kvůli epidemické situaci ve světě stejně řada jednání vrcholných politických činitelů přesunula do online prostoru.Jak je možné, že se prezident v péči lékařů nakazil koronavirem? A jak se za poslední týdny proměnily prognózy jeho zdravotního stavu?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

BIS ve výroční zprávě popisuje, jak koronavirová epidemie ovlivnila práci cizích tajných služeb. Podle ní se představitelé anticovid hnutí spojili s dezinformační scénou. Jak velký problém to je?Hostem Ptám se já byl majitel společnosti Semantic Visions, datový analytik František Vrabel.Bezpečnostní informační služba se i v nové výroční zprávě věnuje vlivu dezinformací na českou společnost. Kromě už klasických témat, jako je proruská kritika NATO nebo Evropské unie, přibylo loni výrazně fake news navázaných na pandemii covidu.„Přibližně 85 a 95 % všech dezinformací vytváří a šíří asi dvacítka webů. A co se týče covidu, tak tvořila až 95 % tvrdého dezinformačního obsahu,“ vysvětlil Vrabel. „Dezinformace začínají na těch webech, které se tváří jako zpravodajské, pak se šíří na sociálních sítích. Řetězové e-maily pak vychází z těch stejných informací. Je to jeden ekosystém, za kterým stojí stejní lidé,“ dodal.Případy zlehčování epidemie, šíření lží o vakcíně i protesty proti vládním opatřením označuje civilní kontrarozvědka souhrnně jako anticovid hnutí. Fámám podle BIS podléhají i lidé, kteří se jinak tématům náchylným ke konspiraci vyhýbají.Podle Vrabela jsou pak k takovému obsahu náchylnější postkomunistické země, jako je právě Česko a Slovensko. Podle něj je to nejen kvůli tomu, že je zde obecně nižší důvěra k vládě, ale důvody jsou také geopolitické: „Kreml, vedení Ruska, nás stále považují za sféru vlivu, své blízké pohraničí. Zdroje, které jsou nejaktivnější v šíření dezinformací, jsou stejné jako ty, které šíří proruské dezinformace,“ upřesnil.Společnost Semantic Visions mapuje dezinformace nejen v Česku už delší dobu. Na přelomu loňského a letošního roku spolupracovala krátce i s Ministerstvem zdravotnictví, smlouvu ale neprodloužila údajně kvůli tomu, že resort o jejich analýzu nestál.„Spolupráci s vládou a Ministerstvem zdravotnictví jsme ukončili proto, že se neřídili našimi doporučeními a my jsme si nechtěli kazit reputaci. Letos v červenci jsme byli požádáni o spolupráci znovu, i teď se ale našimi radami řídí jen z malé části. Radíme, aby se nezaměřovali v kampani na plošná média, ale aby bylo sdělení lépe cíleno hlavně přes sociální sítě, protože tam se láme chleba. Aby se na lidi šlo hlavně po dobrém a na příkladech,“ vysvětlil Vrabel.Expert na dezinformace také tvrdí, že dezinformacím spojeným s koronavirem podléhají často mladé ženy, které mají malé děti, nebo je teprve čekají. „Proto jsme doporučovali, aby vznikly spoty s mladými vědkyněmi, lékařkami, které děti mají, nebo je plánují, které by vysvětlovaly, proč se nechaly očkovat. Ale nic takového nevzniklo,“ řekl a dodal, že ačkoliv byla současná vláda ve velmi složité situaci, některými zmatenými kroky a výroky mohla živnou půdu pro dezinformace někdy i přiživit.Můžeme ještě dohnat deficit ve vysvětlování a dezinformace porazit? „Jsem skeptický, že by se podařilo přesvědčit takové to tvrdé jádro odpíračů očkování, což je asi 15 % populace. Ty prostě nepřesvědčíme. Přesvědčit každé procento z nich by byl úspěch a pomohlo by to zvládnut to hrozné neštěstí, které se na naši společnost valí a odnáší ho hlavně zdravotnictví. Odráží to hluboké sobectví a bezohlednosti těch, co se očkovat nechtějí. I když jsou obětí manipulace, nesnímá to z nich vinu,“ dodal.Pod jak silným útokem dezinformačních kampaní se nachází současné Česko? Kdo falešné zprávy šíří a kdo jim nejčastěji podléhá?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku padla další hranice počtu nakažených novým typem koronaviru. Testy jich odhalily skoro 26 tisíc. Přitom virová nálož ve společnosti je podle odborníků ještě silnější. Jak proti tomu bojovat?Hostem Ptám se já byl autor petice za zavedení povinné vakcinace proti covidu, vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu Akademie věd, Peter Šebo.Lídři pětikoalice, i ve světle současných čísel nakažených, ve středu ráno znovu zopakovali, že jsou proti povinnému očkování a za řešení nepovažují ani plošné omezení sociálních kontaktů, tedy lockdown. Povinnou vakcinaci pro vybrané skupiny naopak zvažuje stávající kabinet. Meziresortní komise aktuálně posuzuje, zda nařídit očkování lidem nad 60 let a vybraným profesím.Podle Šeba má vláda pro zavedení povinného očkování prostředky: „Stát nemá být alibista, ale má použít právní nástroje, které v demokratickém světě máme. U nás je to zákon o ochraně zdraví a následně vyhláška o očkování proti infekčním nemocem, která umožňuje nařídit mimořádné očkování v mimořádné situaci. Jestli si někdo myslí, že nežijeme v mimořádné situaci, tak je na jiné planetě,“ vysvětlil v rozhovoru důvod, proč se rozhodl sbírat podpisy pod petici, ve které vyzval vládu, aby do vyhlášky o povinných očkovacích látkách zahrnula i vakcínu proti covidu-19.Podle auta petice za povinné očkování nejsou současná opatření, podle kterých je zamezený vstup pro neočkované, kteří neprodělali covid do služeb, na hromadné akce i do restaurací, správným přístupem. Vláda podle něj měla použít příslušnou vyhlášku o povinném očkování už dávno. „A mohli jsme si předvánoční masakr v nemocnicích ušetřit, naše sestřičky v těch skafandrech nemusely padat na hubu při obracení ventilovaných pacientů, kterým ani po jaru nedošlo, že se mají dát očkovat. Tito lidé ve vážném stavu stojí náš zdravotní systém každý mnoho miliónů,“ pokračoval.Proti zavedení povinného očkování by ale nechtěla zvednout ruku ani současná ministryně financí Alena Schillerová /ANO/. Podle jejích slov má každý právo rozhodovat o svém těle. „Svoboda a nedotknutelnost jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ odporoval Šebo.Podle něj by mělo dojít k oslabení pandemie ve třech krocích. Mikrobiolog nepopírá, že po proočkování populace se lidé mohou nadále nakazit. Podle něj k tomu ale už dojde „bezpečně“ a následně se vytvoří vhodná slizniční imunita. „Virus nezmizí, prožene se populací. Ale nyní zažíváme masivní promořování neočkované populace, hlavně dětské a adolescentní. A nechci strašit, ale školy už za chvíli nebude nutné zavírat, protože v nich nikdo nezbyde,“ varoval.Je na místě uvažovat o povinném očkování? Nebo by takový postup ještě víc rozdělil a radikalizoval společnost? Máme čas na vysvětlovací kampaně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda dnes poprvé naplno připustila možnost povinného očkování. Rada pro zdravotní rizika doporučuje, aby se to týkalo lidí starší 60 let. Kromě toho, jak připustil premiér v demisi a lídr ANO Andrej Babiš, by se to mohlo týkat i vybraných profesí, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních zařízeních nebo příslušníci integrovaného záchranného systému.Je namístě zavést povinné očkování, jestliže někteří lidé užívají svobodu tak, že se v ohrožení ocitá zdraví a životy druhých? A jakou odpovědnost máme nejen vůči vlastnímu zdraví, ale i vůči těm, kteří se o něj starají?Hostem Ptám se já byl přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK a římskokatolický kněz Marek Vácha.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bojuje proti pandemii tvrdšími pravidly proti neočkovaným. Kvůli špatné situaci v nemocnicích se ale debatuje i nad znovuzavedením nouzového stavu. Je to na místě?Hostem Ptám se já byla ministryně financí Alena Schillerová.Zatímco země zavádí přísnější pravidla pro vstup do služeb, restaurací nebo ubytování pro neočkované Čechy, začíná se hovořit i o možnosti, zda by neměl být znovu vyhlášen nouzový stav. Dnes o něm má na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha debatovat vláda. Podle Vojtěcha by měl stav nouze přinést lepší možnosti, jak personálně pomoci zatíženým nemocnicím. Ministr vnitra Jan Hamáček ale namítá, že pro takový krok nejsou dané zákonné požadavky.„Já si vždy vyslechnu argumenty, zatím jsem je neslyšela. Četla jsem vyjádření hlavní hygieničky Svrčinové, že se na ně obrací zdravotnická zařízení, že mají nedostatek personálu a včera jsem slyšela zástupce nemocnic v televizi. Pokud budou argumenty takto zásadní, tak zvednu ruku pro nouzový stav,“ komentovala plánované jednání Schillerová.Nouzový stav přitom vytváří jednodušší právní rámec pro zavedení některých opatření, Schillerová ale odmítla, že by se mezi ministry debatovalo o dalších uzávěrách ekonomiky, tedy možný lockdown. „Neformálně jsme o tom debatovali minulý týden, ale naše vláda se k tomu nekloní. Nechceme ho dělat a můj postoj je, že je třeba maximálně znepříjemnit život neočkovaným, kteří se očkovat můžou,“ bránila se příkladu Rakouska, kde z původního omezení neočkovaných země během krátké dobry přešla k celostátní uzávěře. Dodala, že by se současná opatření měla asi za deset dnů ukázat na číslech covidových nakažených a je proto třeba počkat: „Jsme v takovém poloválečném stavu, reagujete na vývoje situace a přijímáte opatření, jak se to vyvíjí. Nedá se to predikovat.“A právě Rakousko má zahájit i legislativní řízení nutné k zavedení povinného očkování pro všechny obyvatele země od 1. února. Nejen, že podle ministryně financí by bylo právní zakotvení povinného očkování proti koronaviru v Česku procesem na přinejmenším více než rok. Podle ní debata o jeho zavedení není v tuzemsku ani na pořadu dne.„Nikdo z nás s tím návrhem nepřišel. A já nejsem pro, protože každý má právo rozhodnout o svém těle a neumím si představit, jak by se to vymáhalo,“ dodala s tím, že by měla velký problém pro to zvednout ruku.Ačkoliv vláda podle Schillerové nad povinným očkováním neuvažuje, souhlasí s dřívějšími slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že současná vlna je „epidemií neočkovaných“. „Ministr Vojtěch má pravdu. U očkovaných není nákaza tak častá. V mnohem větších problémech jsou neočkovaní, ne očkovaní. Takže je to problém očkování,“ vysvětlila s tím, že vnímá jako chybu, že vláda neustoupila dříve od testování zdarma pro všechny. „Neměli jsme do toho před volbami ustoupit. Byl ale velký tlak, ať to zachováme,“ bránila se.Je vláda s vývojem současné situace a novými opatřeními spokojená? A v jaké situaci předá zemi budoucí vládě?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rakousko vyhlašuje celostátní lockdown i povinné očkování proti covidu. Dokáže se tomu vyhnout nastupující česká vláda? Odpovídala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.Příští vládu čeká boj s rozjetou pandemií covidu a možná i s prezidentem Milošem Zemanem, který už předem kritizuje ministerské kandidáty a hovoří dokonce o vetu jednoho z nich.Mluvili jsme o tom v Ptám se já s předsedkyní TOP 09 a Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.Česko zažívá zatím nejsilnější nárůst nakažených a čím dál víc tuzemských nemocnic žádá o pomoc armádu, protože vlastními silami nezvládají nápor covidových pacientů. V těžkém stavu se ocitají hlavně neočkovaní, a to i mladí lidé bez předchozích zdravotních problémů.Vláda v demisi chce krotit pandemii přísnějším omezením lidí odmítajících vakcínu. Od pondělí nebudou k návštěvě hromadných akcí, restaurací nebo některých služeb negativní testy. Nutné bude předložit doklad o očkování nebo prodělání nemoci.Například Rakousko, které cestu restrikcí neočkovaných zkoušelo dosud, od ní ale ustupuje, protože šíření nákazy potlačit nedovedla. Od příštího pondělí platí v sousední zemi celostátní lockdown a od února dalšího roku plánuje povinné očkování proti covidu.Vydá se Praha ve stopách Vídně, nebo se celoplošné uzávěře i povinné vakcinaci dokáže vyhnout? A jaké vztahy naváže nastupující vláda s prezidentem Zemanem, který se už teď vymezuje vůči nastupujícím ministrům? Téma pro předsedkyni Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hostem Ptám se já je přednosta ARO a JIP Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, František Duška.Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) předeslal, že při hromadných akcích, v restauracích nebo například ve službách péče o tělo by už neměly stačit negativní testy. Výjimku budou mít mladí do 18 let, pacienti, kterým vakcinaci zapovídají zdravotní důvody a takzvaně rozočkovaní.Nová omezení, která dopadnou na skoro tři miliony lidí, hájí šéf resortu tak, že se jedná o poslední šanci, jak prožít relativně klidné Vánoce. Dosluhující kabinet, podle slov svého předsedy Andreje Babiše, zvažuje taky testování ve firmách a finanční náhradu lidem v izolacích či karanténách. Zvýšit by se tak mohla nemocenská nebo ošetřovné.Výjimky budou mít lidé, kteří dostali první dávku očkování, musí ale předložit současně PCR test, nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Spolu s rozočkovanými budou mít nárok na pět PCR testů za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění, očkovaní lidé dál dva hrazené testy.Plošné testování ve školách zatím podle vyjádření ministerstva zdravotnictví není ve hře, přestože v Bavorsku funguje.Předseda ODS Petr Fiala, kterého má prezident Miloše Zeman příští pátek jmenovat premiérem, s postupem Babišova kabinetu nesouhlasí a slibuje vlastní protipandemické plány. Lockdownu se chce předseda příští koaliční vlády stále vyhnout. Krizové scénáře statistiků nicméně počítají i s nárůstem víc než padesáti tisíc nakažených denně začátkem prosince.Nemocnice jsou přitom vytížené už teď. S covidem se tam aktuálně léčí více než čtyři tisíce lidí. Raketovou rychlostí rostou i počty zemřelých. V listopadu jich covidu podlehlo téměř 900, zatímco za celý minulý měsíc to bylo přes 300.Odolají nemocnice blížícímu se náporu nemocných s covidem a dokážou zajistit potřebnou péči všem pacientům? A jak odhodlaní jsou zdravotníci, kteří se potýkají nejen s argumenty odpůrců očkování, ale i s vlastní únavou? Poslechněte si rozhovor s Františkem Duškou, přednostou ARO/JIP v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti odsouhlasili vstup do vlády a o té je teď už skoro jasno. O čem ale jasno není, je, jak hodlá budoucí kabinet krotit pandemii koronaviru, jejíž řízení brzy převezme. A také jak zabránit tomu, aby se znovu zavíraly školy.Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda STAN a pravděpodobný kandidát na ministra školství v příští koaliční vládě, Petr Gazdík.Napětí z posledních dnů polevilo, když Celostátní pirátské fórum odhlasovalo silou 82 procent hlasů, že posílá své zástupce do budoucí vlády. Otázkou ovšem je, jak rychle a jestli vůbec zmizí hořká pachuť z původně těsného svazku se Starosty. Poslední dobou se obě strany častovaly poměrně tvrdými výroky.„Mám radost, že Piráti vstoupí do koalice, oni dostali ministerstva, kde budou moci uplatňovat svůj program a já věřím, že si povedou dobře. Byť to hlasování a ty výkřiky na pirátském fóru tomu nepřidaly, to by měla Pirátská strana do budoucna řešit,“ komentoval referendum Gazdík s tím, že doufá, že rozkoly v pirátských řadách do budoucna nebudou ohrožovat akceschopnost vlády.Více než půtky s koaličními partnery by ale teď měla budoucí ministry trápit dál sílící epidemie covidu. Dnešní oficiální statistiky uvádějí 11,5 tisíce nově nakažených a černé scénáře ministerských statistiků počítají s tím, že začátkem prosince jich může být i víc než 50 tisíc denně. Vláda v demisi na pondělním zasedání žádné rozhodnutí, jak šíření viru zpomalit, nepřijala a v jednání chce pokračovat ve čtvrtek.„Já mám dokonce podezření, jestli to není záměr, jestli tato vláda nechce vytvořit situaci, kdy nová vláda bude přebírat zemi při 50 tisících nakažených denně se šířením ve školách, kde nebudeme mít antigenní testy, jestli to není další nechutná hra Andreje Babiše,“ vysvětlil místopředseda STAN s tím, že zásoby testů ve státních rezervách zmizely po plánu dvojího testování žáků a současná vláda s tím nic nedělá.To, že se nákaza šíří ve velkém ve školách, potvrzuje právě i testování, které se aktuálně koná ve vybraných okresech. Jeho druhé kolo v pondělí 8. listopadu ve školách odhalilo 3 423 pozitivních případů. To je téměř pětkrát více, než v kole prvním, které se uskutečnilo 1. listopadu a odhalilo 699 případů.Jak by se měla situace řešit? „Kdybych se zítra stal ministrem, jsou ty priority jasné. Sehnat dostatek testů, pomoci hygienám a zajistit, aby se co nejvíce trasovalo. Nejsem příznivce plošného testování. Já bych stanovil incidenci pro okresy. Ta situace je v každé škole jiná a ředitelé musí dostat větší pravomoci, jak o té věci ve spolupráci s hygienou rozhodovat,“ popisoval Gazdík, jak by k situaci přistupoval. „Se zavřením škol nesouhlasím, k ničemu by nevedlo. Já jsem pro lokální řešení, ne celoplošné lockdowny,“ dodal.Nejsou lokální opatření v současné situaci už nedostatečná? „Určitě by fungovala lépe, než jak činí vláda Andreje Babiše a jak činila v minulosti. V minulosti Andrej Babiš pořádal konference jak na běžícím pásu, chtěl všechno rozhodovat sám a dnes na to bohapustě kašle a nechává to na budoucí vládu. To je nezodpovědné a nechutné,“ kritizoval možný budoucí ministr školství.Je namístě přijmout tvrdší opatření na ochranu dětí i učitelů? A jak se na převzetí vlády v době sílící pandemické vlny připravuje budoucí koaliční vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Piráti schvalují účast své strany ve vládě Petra Fialy. Stále více hlasů zevnitř strany přitom ukazuje, že mnoho členů do vlády nechce. Bylo by odmítnutí vlády zradou voličů? A co by Piráti dělali v opozici? Hostem Ptám se já byl pirátský poslanec Jakub Michálek.Zatímco členové Pirátské strany mají do dnešní 22. hodiny odhlasovat účast na vládě se STAN a koalicí Spolu v neveřejném fóru, jeden z původních aspirantů na vládní pozice Jakub Michálek se už koncem minulého týdne dohodl se šéfem strany Ivanem Bartošem, že svou nominaci na členství v kabinetu stáhne, aby nekumuloval funkce. Pro Seznam Zprávy ale už dříve řekl, že je absurdní, aby se ministr musel vzdát poslaneckého mandátu.Právě kumulaci funkcí přitom Piráti dlouhodobě odmítají a kritika se kvůli záměru zasednout ve vládě i Sněmovně snesla i na samotného Michálka, který se měl stát členem vlády pro legislativu.O schválení vstupu strany do vlády přitom musí rozhodnout 60 % pirátských hlasů. Pokud by k tomu nedošlo, podle některých hlasů by došlo nejen ke zklamání voličů, ale komplikace by to přineslo i pro ustavující se kabinet. Petr Fiala (ODS), kterého prezident pověřil sestavením budoucí vlády, chtěl mít seznam ministrů hotový už v pondělí. Pokud by z něj Piráti vypadli, musí zbylé strany začít jednat o vládě znovu.Nekomplikují Piráti zbytečně jednání o budoucí vládě? A pokud by do vlády nešli, co to bude znamenat pro budoucnost strany? Poslechněte si celý rozhovor.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Českou psychiatrií cloumá případ sexuálního zneužívání známým psychiatrem Janem Cimickým. Dalo se případům zabránit? A utrpěla aktuální kauzou i celá tuzemská psychiatrie?Hostem Ptám se já byl psychiatr Zdeněk Bašný, který v letech 1990 - 2005 vedl Psychatrickou léčebnu v Bohnicích.O případu sexuálního zneužívání psychiatrem Janem Cimickým se začalo hovořit poté, co se objevila informace, že by měl převzít státní vyznamenání. Ten obvinění pacientek odmítá a jak uvedl v písemném vyjádření, hodlá se proti nim aktivně bránit. Kauzu otevřela zpěvačka Jana Fabiánová, jež o zneužívání veřejně promluvila, a Seznam Zprávy shromáždily svědectví dalších několika žen, které tvrdí, že je psychiatr zneužil.„Bylo to pro mě překvapující, přestože jsme věděli, že tendence k praktikám, které mají sexuální podtext, tam byly,“ komentoval případ bývalý ředitel Psychiatrické kliniky v Bohnicích Zdeněk Bašný, který kvůli podezření na nevhodné praktiky v roce 1996 s Cimickým ukončil pracovní poměr. „Předtím se nehovořilo o problému zneužívání pacientek, ale že je charakter určitého sukničkáře a v rámci jeho pracoviště může na něco takového docházet, ne ale ve vztahu k pacientům,“ vysvětlil důvody, proč chování obviněného psychiatra dříve nepoutalo takovou pozornost.I přesto se rozhodl šéf psychiatrie v roce 1996 s Cimickým ukončit spolupráci. „Písemná stížnost nebyla žádná, bylo to na základě dotazů lidí, jestli jsou určité praktiky slučitelné s terapií. I ti lidé v tom tápali. Na základě výpovědí těch lidí jsem usoudil, co se tam může odehrávat. V této chvíli jsem ho kontaktoval a začali jsme to řešit,“ vysvětlil Bašný důvody svého rozhodnutí. Bývalý šéf bohnické psychiatrie dodal, že tehdy ve prospěch Cimického intervenovalo množství lidí a byl proto pod tlakem.Bez výpovědí obětí podle Bašného nebylo možné proti Cimickému podniknout další kroky. „Nevyčítám si to. Řešil jsem to na úrovni, která jsem myslel, že je dostupná. Nečekal jsem ani, že je obsah jeho konání takový… Kdybych měl informace, které mám dnes, možná bych jednal jinak, ale já je neměl,“ dodal Bašný s tím, že kdyby se na něj přímo obrátila některá z obětí, měla by jeho plnou podporu.O víc než pětadvaceti případech hovoří také advokátka Lucie Hrdá, která se zaměřuje právě na kauzy sexuálního násilí. Ačkoliv se podezření na sexuální útoky v případě Jana Cimického objevily v médiích i v minulosti, nikdy nevedly ke konkrétnímu vyšetřování. Teď policie vyzývá možné oběti, aby se jí přihlásily. A i zástupci České psychiatrické společnosti a lékařské komory se hájí, že bez podnětu napadené ženy nebo jejích příbuzných nemůžou dělat nic.Bašný ovšem říká, že by Česká psychiatrická společnost měla uvažovat přinejmenším o vyloučení lékaře ze svých řad. „Jsou pro to všechny podmínky. I bez ukončení vyšetřování, pokud jsou známy tyto věci, je určitě alespoň pozastavení do té doby zcela namístě,“ vysvětlil.Podle Bašného kauzou Cimického utrpěla celá česká psychiatrie, ale především její možní pacienti. Podle něj se dost možná lidé, kteří péči potřebují a kterých podle něj stále přibývá, budou k vyhledání pomoci ostýchat a prohloubí se „antipsychiatrické“ nastavení české společnosti. Odmítá ale nařčení, zda kauza nepoukázala na oborový problém.„Nemohu vyloučit, že to byl jen pan Cimický. Mohl selhat i někdo jiný. Psychiatrů, psychoterapeutů i nepsychiatrů, kteří jsou v tomto kontaktu, je několik tisíc. To ale není problém oboru, ale člověka, který si své potřeby ukájel na pracovišti, které mu toto pozici dávalo, a zneužil toho. To je selhání toho člověka,“ dodal.Jak změnit prostředí, ve kterém je zřejmě možné i mnoho let zakrývat sexuální útoky na pacientky? A proč se na případ upozornilo až dnes?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Babišova vláda podala demisi, covidová čísla rapidně rostou. Co s tím hodlá dělat vznikající vláda a kdy usednou do funkce noví ministři?Hostem Ptám se já byl místopředseda a možný kandidát na ministra dopravy ODS Martin Kupka.Zatímco premiér podal demisi dopisem do rukou prezidenta, podoba obsazení vlády Petra Fialy se prý stále finalizuje. Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátů se Starosty přitom už v pondělí podepsaly koaliční smlouvu včetně programu a včera už noví poslanci jmenovali vedení Sněmovny. Její předsedkyní se stala šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a v prvním kole tajné volby se místopředsedy stali Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN) a Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pirátka Olga Richterová, na jejíž nominaci do čela dolní komory se koalice shodly, uspěla nakonec až v druhém kole, což rozvířilo spekulace, jestli bude budoucí vládní spojení dostatečně pevné.„Tohle se v politice někdy děje a nechci tomu přisuzovat větší význam. Ve Sněmovně je celá řada nováčku a volba v Sněmovně má jiná pravidla, než volba v běžných volbách, proto to přineslo tenhle efekt,“ vysvětloval Kupka s tím, že výsledek byl způsoben osmi neplatnými hlasy v prvním kole volby.Piráti budou přitom v průběhu víkendu hlasovat na celostátním fóru, zda se jejich poslanci budou na vládě podílet. Co by to pro budoucí kabinet znamenalo? „O takové variantě neuvažujeme. Ale kdyby to nastalo, tak by to znamenalo návrat k jednacímu stolu,“ řekl Kupka. Podle něj jsou jinak představitelé pěti stran, které se mají na vládě podílet, už od příštího týdne připravení na další kroky v sestavení budoucího kabinetu. Ministerská jména ale definitivně oznámí až poté, co je možný budoucí premiér Petr Fiala představí prezidentovi.Výzvou pro budoucí vládu ale není pouze fungování paktu pěti stran. Vláda zemi převezme v době, kdy se čísla nakažených koronavirem vrací na maxima a řeší se, jak dostat pandemii zpět pod kontrolu. I tím by se měl zabývat AntiCovid tým koalice Spolu, jehož je Kupka členem. AntiCovid tým se má navíc v pátek sejít na poradě s ministrem zdravotnictví - tedy ve stejný den, kdy se mají oznámit nová, tvrdší opatření.A podle všeho se vláda možná nechá inspirovat postupem Rakouska, takže by se jako potvrzení bezinfekčnosti uznávalo pouze očkování nebo prodělaná nemoc covid-19. To znamená, že by se na kulturních či sportovních akcích či v restauracích neuznával výsledek testů na covid.„Kloním se k tomu zajistit i PCR test. I to znamená významné zpřísnění ve chvíli, kdy testy neplatí pojišťovny a stát. Pro velkou část společnosti se tak omezuje možnost jak zajistit aktivity, na které jsou zvyklí,“ vysvětlil Kupka.Podle něj přitom budoucí vládní koalice dlouhodobě upozorňuje, že je třeba adresně cílit ochranu na seniory a posílit trasování. Apeluje také na pravidelné testování na školách v zasažených regionech. „Nezbývá než zpřísňovat ta pravidla a podmínky pro to, aby se zároveň nemuselo znovu zavírat. Aby se společnost neocitla před lockdownem. Tomu chceme zabránit,“ dodal místopředseda ODS.Je už jasno o ministerských postech a jaká je současná nálada v koalicích? Jaký má budoucí vláda recept na zkrocení epidemie?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Budoucí vláda Petra Fialy podepsala koaliční smlouvu. Účast v novém kabinetu odsouhlasily už i čtyři z pěti stran. Čeká se na schválení Pirátskou stranou, ve které o smlouvě hlasuje celá členská základna. Může to být problém?Hostem Ptám se já byla 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.Po pondělním podepsání koaliční smlouvy mezi koalicí Spolu a PirSTAN všichni napjatě čekají na rozhodnutí členské základy Pirátů, která musí smlouvu ještě odsouhlasit. Sledují ale i to, jak dlouho vydrží spolupráce s jejich koaličním partnerem STAN. Piráti totiž stranu obvinili z nefér vedení kampaně a ta se zase brání, že si Pirátská strana může za špatný výsledek sama. Předseda STAN Vít Rakušan se také nechal slyšet, že si spolupráci do dalších voleb už neumí představit.„My jako Piráti jednáme poctivě, férově a v souladu s dohodami. Mě přijde důležité přistupovat k tomu profesionálně. Pochybení byla, porušení koaliční smlouvy musíme řešit. Že došlo k podpoře konkrétních kandidátů, kteří pak byli vykroužkováni, to je fakt. A teď je to na našich vnitřních projednáních. My se ale plně soustředíme na jednání o vládě. To jsme slíbili lidem v téhle zemi,“ řekla k situaci Richterová s tím, že jí slova některých koaličních kolegů zaráží.O tom, jestli se budou Piráti - nejen se Starosty, ale i s členy koalice SPOLU - podílet na vládě, by se přitom mohlo podle Richterové rozhodnout během víkendu. „Směřujeme k tomu, aby se mezi členy o koaliční smlouvě hlasovalo o víkendu, ale může se to ještě změnit. Že si naši členové vyžádají více času,“ vysvětlila s tím, že základna má odhlasovat i to, kolik procent jejich členů by pro koaliční smlouvu mělo zvednout ruku: „Celorepublikové předsednictvo doporučuje 50 %, ale budeme respektovat rozhodnutí členů.“Otázkou je i to, za jakých podmínek – pokud dá členská základna Pirátů zelenou – by strana do vlády měla vstoupit. Členům strany se totiž nelíbí ani to, že by její představitelé měli zároveň poslanecký i ministerský mandát, k čemuž by mohlo dojít v případě jmenování předsedy Ivana Bartoše ministrem pro místní rozvoj a digitalizaci, nebo Jakuba Michálka členem vlády pro legislativu. Pokud by se ale poslaneckého mandátu vzdali, nemusí je ve sněmovně nahradit zástupci Pirátů.Podle Richterové je především chybou, že Senát odmítl schválit klouzavý mandát, kterému dala zelenou minulá Sněmovna. „My vůči našim voličům máme zodpovědnost a vůči tomu, jak je budeme zastupovat, ačkoliv jsme zatím klouzavý mandát neprosadili,“ vysvětlila Richterová s tím, že by se o jeho přijetí měla strana znovu pokusit. Dokud k tomu ale nedojde, podle místopředsedkyně Pirátů by nebylo rozumné, aby potenciální pirátští ministři vzdali svých křesel v dolní komoře Parlamentu.Richterová nevidí kritiku plánovaného vládního angažmá některými členy strany na veřejnosti přístupném pirátském fóru za problém. „Chceme ukázat, že politika se dá dělat diskuzí a širokým zapojením všech členů a členek,“ bránila se otázce, zda by stranické fórum nemělo být uzavřené. „Jsem ráda, že máme transparentní hlasování, hospodaření, a podobně. Ale doporučila bych zvážit, že určitá vlákna a jednání uzavřít jako neveřejná,“ přiznala.Jak jsou na tom teď vztahy mezi Piráty a STAN? A existuje reálná hrozba, že členové strany své zástupce do vlády nepustí?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku se v pondělí poprvé sešla nová Sněmovna a čeká se na sestavení nové vlády. To vše ale v době, kdy není jasný zdravotní stav prezidenta ani to, zda je schopný vykonávat svou funkci. Může to být problém?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Aleš Gerloch.Několikatýdenní hospitalizace prezidenta Miloše Zemana vyvolala v Česku debatu nad tím, zda je hlava státu schopna vykonávat svoji funkci. Možnost vyvolání článku 66 Ústavy ale poslanci a senátoři podmínili lékařskou zprávou o prezidentově stavu, ke které se schází speciální konzilium, jehož členy jsou například končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo kardiochirurg Pavel Pafko.Zatímco Miloš Zeman poskytl v pátek rozhovor rádiu Frekvence 1, ve kterém avizoval, že se cítí dobře, podle páteční zprávy konzilia prezident dále vyžaduje hospitalizaci, nemůže se naplno věnovat práci a prognóza vývoje jeho nemoci je podle lékařů zatím stále nejistá. Podle zpráv Hradu ale prezident svoje kompetence zvládá plnit, přes videokonferenci už promluvil i s premiérem Andrejem Babišem a budoucím premiérem Petrem Fialou.Padla tedy možnost zbavení prezidenta jeho pravomocí? „Aktuální otázka to není. Já zastávám názor, že se má ta situace řešit, až teprve nastane,“ vysvětloval Gerloch s tím, že by se o tom mělo debatovat až v případě, že by prezident nebyl schopen rozhodnout v situaci, na kterou se čeká. Gerloch ale uznal, že zdravotní stav prezidenta se může proměňovat a jsou oblasti, ve kterých bez jeho součinnosti nelze postupovat.„To jsou ty jmenovací pravomoci. Musí jmenovat rektory vysokých škol, soudce… Pokud by toho nebyl schopen, a to není jen z důvodů zdravotních, ale třeba kdyby byl zadržován teroristy a nemohl vykonávat svou funkci, tak to je ten důvod, aby byl aktivován článek 66,“ upřesnil Gerloch.Dodal ale, že se prezidentova způsobilost má hodnotit na základě několika parametrů: „Lékařská zpráva je rozhodující, dále jsou to vystoupení prezidenta republiky a návštěvy – já bych považoval za správné, aby prezidenta navštívil předseda Sněmovny, předseda Senátu. Měli bychom tak dohromady dát objektivní závěr konzilia, subjektivní pocity prezidenta republiky a pocity těchto osob, které by měly referovat,“ řekl.Pokud by komory přeci jen „sáhly“ po aplikaci článku 66, prezident má možnost bránit se takovému rozhodnutí před Ústavním soudem. A objevují se spekulace, zda i z tohoto důvodu se na veřejnosti neobjevilo video s prezidentem podepisujícím dokument o svolání ustavující schůze Sněmovny.„Pokud by ale prezident byl v takovém stavu, že nemůže nic takového činit, bylo by jistě chybou ho stylizovat do pozice, která neodpovídá realitě. Tady si myslím, že nejde o preventivní obranu, ale snahu ukázat, v jaké on je kondici, tak aby bylo možné to posoudit,“ domnívá se Gerloch.Není ale debata nad převodem prezidentových pravomocí příliš nebezpečným precedensem? „Je tu potenciální latentní konflikt mezi parlamentem a prezidentem. Prezident je volen lidem, a je tak jakýsi zástupce občanské společnosti, zatímco parlament je politický,“ varoval Gerloch s tím, že si politická reprezentace musí dát pozor i na to, jakou zprávu vysílá do zahraničí: „Česká republika si musí dávat pozor, aby na venek nevypadala jako destabilizovaný stát.“Jak dlouho může prezident vykonávat svůj úřad z lůžka? A jak by se měl bránit, v případě, že by k převodu jeho pravomocí došlo neprávem?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Další vlna epidemie koronaviru raketově sílí, Češi se potýkají s rostoucími cenami i úrokovými sazbami a vrásky jim přidělávají i problémy v energetice. Je to chyba současné vlády? A jak by měla řešit situaci ta nová?Hostem Ptám se já je ministr průmyslu, obchodu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček /ANO/.Jen v tomto týdnu počty nových nakažených už dvakrát překonaly devět tisíc a plní se i nemocnice, kde je už skoro dva a půl tisíce hospitalizovaných osob. Vláda proto od 1. listopadu zavedla nová opatření jako kontroly bezinfekčnosti v restauracích a hospodách, konec proplácení testů či přísnější pravidla pro nošení respirátorů. Dnes navíc oznámila plán na podmínění vstupu na hromadné akce nad tisíc lidí PCR testy a bezinfekčnost budou lidé muset prokázat i při nákupu skipasů. Opozice, která by měla vedení země brzy převzít, přesto kritizuje, že současný kabinet situaci podcenil.„Ohledně covidu vůbec není klid, ale situace není tak dramatická jako před rokem, kdy bylo více lidí na jednotkách intenzivní péče. Ta situace byla jiná v tom, že nebyla obrana. Dneska je v podobě očkování. Drastická opatření nedělají ani v Rakousku, ani v Německu, ani v Británii,“ bránil se Havlíček a dodal, že vláda nechce „vylít s vaničkou i dítě“ a snaží se v rámci opatření udržet určitý chod společnosti i ekonomiky.Jenže v Česku je stále necelých 60 % očkovaných a i podle náměstkyně ministra vnitra Martiny Koziar Vašákové je třeba na zkrocení současné delta varianty viru alespoň osmdesátiprocentní proočkovanost. I proto dnes premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda spustí „brutální očkovací kampaň“.„Kampaň jede, ta brutalita bude v tom, že bude posazena jinak ve sdělení. Bude více „šok“ sdělení a bude to méně v rukavičkách," bránil se Havlíček otázce, proč už vláda kampaň nezintenzivnila dosud. „Vždycky proto můžeme udělat víc a vždycky budeme mít výčitky, to ale musí být vlastností každého, kdo vládne. Musíme si ale vždy říct, jestli jsem udělali maximum a já jsem přesvědčen, že ano,“ dodal.Není to ale jen pandemie. V Česku roste inflace i úrokové sazby a v krizové situaci se ocitají tisíce rodin kvůli krachu společností, jako je Bohemia Energy, na trhu s energiemi. Právě těm by chtěla ještě současná vláda pomoci, například cestou zastropování záloh, které pro některé domácnosti vystoupaly až na desetitisíce. „Je to jenom jedno z opatření, byla to reakce na žádosti klientů. Opatření jsou charakteru dotačního, zároveň odpouštíme DPH a věřím, že i v příštím roce se schválí snížení DPH, současně se odpouští poplatky za obnovitelné zdroje. Záruky chystáme pro firmy a pro domácnosti jsem si přichystali, že ty zálohy budou o 40 % nižší, aby měli šanci si obstarat zdroje a čerpat sociální podporu,“ vysvětlil ministr.Havlíček se vyjádřil i k debatě nad možností aktivace článku 66 Ústavy, podle kterého by mohly být přeneseny pravomoci prezidenta kvůli neschopnosti vykonávat funkci. Na základě informací lékařského konzilia by o této možnosti měl v příštím týdnu hovořit Senát. „Prezident nikoho nezdržel ani o minutu, řekl, že bude jmenovat pana Fialu premiérem. Bylo by necitlivé tohle řešit a nechutné zneužití situace,“ řekl vicepremiér.Lékařské konzilium přitom v pátek informovalo, že prezident není svou práci zatím schopen na plno vykonávat. „Jsou prezidenti výkonnější a ti, co jsou méně. Jsou prezidenti jurové, ale psychicky žádná sláva a pak ti, co jsou na tom fyzicky špatně, ale pálí jim to dobře. Celou řadu takových osobností najdeme, proto je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ dodal.Jaké problémy stihne vláda v době svého působení ještě vyřešit? A jaké úkoly předá té nové?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu a PirSTAN už finalizovala jednání o podobě nové vlády. Jasný je už poměr křesel pro ministry i koaliční smlouva. Je už podoba nové vlády definitivní?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku se rychle horší epidemiologická situace. Nakažených novým typem koronaviru přibývá raketovým tempem a statistici resortu zdravotnictví odhadují, že se během tohoto týdne vše ještě významně zhorší. Je z toho cesta ven?Hostem Ptám se já byla náměstkyně ministra zdravotnictví, lékařka Martina Koziar Vašáková.Podle ředitele Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku Ladislava Duška hrozí, že se v nemocnicích brzy ocitne až tři tisíce lidí. Z toho dvakrát tolik, než je dnes na jednotkách intenzivní péče. Experti i politici se shodují, že země platí daň za nízkou proočkovanost populace. „My jsme někde na pomezí mezi uvědomělejším Západem a Východem, Balkánem, který více žije předsudky a chytá se každé neověřeného pseudoodborného tvrzení,“ komentuje přístup Čechů k očkování Vašáková a dodává, že pro úspěšný boj s variantou delta je nutná 80% proočkovanost.Náměstkyně ministra zdravotnictví dokonce souhlasí se slovy šéfa Motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, že kdo není očkovaný a je mu víc než 65 let, měl by si rovnou sbalit věci, protože se hospitalizaci nevyhne. „Je to velmi drsné tvrzení, ale velmi pravděpodobné. Je velmi optimistické tvrdit, že stráví Vánoce jenom na kyslíku, možná budou ještě dříve v nemocnicích a na výraznější podpoře dechových funkcí,“ varuje lékařka a dodává, že za starší osoby dělají často rozhodnutí rodiny, které očkování odmítají.Pomohlo by tedy zavést očkování povinně? Pokud by stát chtěl opravdu chránit nejzranitelnější skupiny, měl by podle Vašákové přinejmenším uvažovat o očkování u zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a učitelů. „Řada ‚starých demokracií‘ toto učinila, někde dostali neočkovaní zdravotníci neplacené volno, v USA zase dostali někteří výpověď. Každý stát se s tím pere, jak umí,“ vysvětlila.A restrikce proti lidem odmítajícím vakcínu plánují i sousední státy, jako Německo nebo Rakousko. Například sousední spolková země Sasko se jim chystá zakázat vstup na místa hromadného setkávání, ať jsou to kina, restaurace, nebo sportoviště.Podle Vašákové by se ale Česko mělo soustředit převážně na pozitivní motivaci. Vliv podle ní bude mít i nově zavedené zpoplatnění preventivních testů. Nesouhlasí přitom, že je zrušení proplácení testů chybou: „Virus je teď všude a testy ho do kouta nezaženeme.“A uvažovat nad uzavřením ekonomiky podle náměstkyně ministra také není na místě: „Lockdowny by nikam nevedly. Základním parametrem není, kolik máme infikovaných, ale kolik máme zranitelných a kolik lidí je v nemocnicích. I komise pro kontrolu infekčních nemocí už říká: Pojďme se ke covidu chovat jako k jiným infekčním nemocím. Lečme nemocné, vyhledávejme je a dávejme důraz na prevenci – buďme všichni očkováni a dodržujme pravidla,“ dodala s tím, že virus zastavit jednoduše nejde: „Nejde to, než abychom se všichni jako jedinci uzavřeli do své krabičky. A já si opravdu nemyslím, že bychom měli dělat další lockdown.“Jak zpomalit rychle se šířící nákazu? A jakou vinu na tom nese vláda?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Až tisíce bývalých klientů skupiny Bohemia Energy plánují podat skupinovou žalobu kvůli tomu, že je majitelé firmy, manželé Písaříkovi, nechali – podle nich kvůli nedbalosti – v nouzi. Jsou v právu? A jak by jim měl pomoci stát?Hostem Ptám se já byl analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Smutné příběhy lidí, kteří nezvládají splácet několikanásobně vyšší zálohy na energie poté, co jim vypověděl smlouvu dodavatel, plní tuzemská média. Nejznámější je pád skupiny Bohemia Energy, za níž zůstalo 900 tisíc opuštěných odběrových míst.Postiženým domácnostem i firmám nezbývá nic jiného, než hledat záchranu u dodavatelů poslední instance. Ti jim sice elektřinu a plyn zajistí, ovšem lidé za ně platí mnohem víc. Ministr průmyslu a obchodu slibuje pomoc díky zastropování záloh. Energetický regulační úřad už podle Karla Havlíčka připravuje potřebnou vyhlášku. „Zastropování záloh přinese klientům úlevu, nikoliv pomoc. Protože ti klienti zaplatí nižší zálohy, ale neznamená to, že zaplatí celkově níž, potom budou doplácet víc. Je to jen odložení problému do budoucna,“ upozornil Šnobr.Podle něj je chybou, že vláda ohledně pomoci pro postižené klienty nemluví jednotným hlasem a zastropení záloh by jí mělo získat pouze potřebný čas pro adresné řešení situaci. „Skutečnou pomocí jsou sociální dávky nebo jiné metody, ale musíme adresně najít konkrétní klienty. Nebavme se teď o pomoci při obecném zvyšování cen energií, které se bude týkat nás všech,“ kritizoval například nápad se snížením DPH na energie.A podle Šnobra je překvapivé, že celé situaci s pádem dodavatelů energií vůbec došlo: „Je otázka, jestli neselhal i stát. Obchodník s energiemi je něco, co nemůže dělat každý, někdo na trh měl dohlížet, kontrolovat, jestli obchodník je seriózní, jestli kroky, které dělá, dělá tak, aby dodržel závazky vůči klientům.“Kvůli postupu vedení Bohemia Energy chystají každopádně žalobu údajně až tisíce klientů. A trestní oznámení podá pro podezření z podvodného jednání vláda, jak oznámil její předseda, Andrej Babiš.Měl by stát pomoci lidem, kteří se kvůli skokovému zdražení energií ocitají v existenčních potížích, víc než dosud? A jak zabránit tomu, aby firmy podnikající na energetickém trhu neopouštěly své klienty tak lehce?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počty nových nakažených v Česku za poslední týden lámou rekordy z března letošního roku. Počty hospitalizovaných nebyly tak vysoko od května. V zemi se proto od 1. listopadu mění hygienická pravidla. Bude to stačit?Hostem Ptám se já je biochemik Libor Grubhoffer.Přes 1 500 lidí v nemocnicích a 221 v těžkém stavu. Česko se v rámci epidemie koronaviru dostalo znovu do situace podobné té na jaře tohoto roku. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v Česku za posledních sedm dní odhaleno 321 nových případů koronavirové infekce, a údaj tak během víkendu překročil kritickou hranici, ještě v sobotu mělo incidenční číslo hodnotu 290.„Čísla stoupají hlavně v některých regionech, ale je jen otázkou času, kdy to přeskočí do dalších a zčervená celé území. A je na čase burcovat, protože míst v nemocnicích se specializovanou péčí není nikdy dost a počty takto hospitalizovaných nákazou covid 19 už jsou na hraně. Nemocnice už musí reálně řešit otázku zastupitelnosti a lůžkové obsazenosti,“ vysvětlil Grubhoffer.Podle něj je velikou chybu, že se opakovaně podcenil sezonní charakter onemocnění a politici se namísto na zavádění opatření soustředili na předvolební kampaň. „Opatření nejsou u voličů populární, takže populismus sehrál svou roli,“ kritizoval.Vláda ale k zpřísňování protiepidemických pravidel od pondělí 1. listopadu přistoupila. Neočkovaní nově budou muset za testy na koronavirus platit, délka platnosti testů se zkrátí z týdne na tři dny u PCR testů a pouhý jeden den bude platný antigenní test a bez platného testu nebo očkování se lidé už jen tak snadno nedostanou do restaurací a hospod – certifikáty totiž musí nově kontrolovat i sami hospodští. Na uzavřených pracovištích to bez dostatečného odstupu už nepůjde bez respirátoru a přitvrdily i pokuty za nedodržování opatření.Nová pravidla přitom mají jeden jasný cíl - motivovat co možná nejvíce Čechů k očkování. Podle Grubhoffera je na to ale už dost možná pozdě. „Pokud by se situace vyvíjela touto rychlostí, je perspektiva hodně černá. My se právem odvolávali, že je jediným řešením očkování. Jenže to jsme během léta zanedbali a teď už to nedoženeme, ačkoliv si to lidé uvědomují a začínají se registrovat. To všechno ale trvá nějaký čas,“ upozornil.Podle virologa je na místě motivovat nejen k očkování dospělých, ale do budoucna bude důležité proočkovat i populaci dětí. Právě u nich se podle Grubhoffera dlouhou dobu věřilo, že nejsou k viru tolik „vnímavé“, to se ale s rozvojem koronavirových mutací změnilo a z dětí se stali v mnohých situacích přenašeči nemoci.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pětice stran, které chtějí sestavit příští vládu, zřejmě už příští týden dokončí koaliční smlouvu. Je reálné, že ji opravdu stihnou? A jak do jednání zasahují rozpolcení Piráti?Hostem Ptám se já byl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.Předvolební koalice, které plánují vytvořit příští vládu, ladily tento týden programové otázky a koaliční smlouvu chtějí mít hotovou už začátkem listopadu. Rozdělení ministerských křesel zástupci pětice stran zatím komentovat příliš nechtějí. Jasný tak zůstává pouze příští možný premiér, předseda ODS Petr Fiala.Komplikace podle zákulisních informací řeší koalice PirSTAN. Problémem je údajně nejasný postup Pirátů. O jejich zapojení do kabinetu stejně jako o koaliční smlouvě by mělo ještě debatovat celostátní pirátské fórum. Jisté tak ještě není, jestli strana s nejmenším zastoupením ve Sněmovně do vlády vůbec půjde.Někteří její členové a členky jsou totiž vůči angažmá ve Strakově akademii skeptičtí. Obávají se o zachování pirátského programu a také příliš velkých kompromisů, ke kterým by strana musela ve vládě s pravicovou ODS přistoupit.Jak silné konflikty řeší Piráti se svým koaličním partnerem kvůli vládnímu vyjednávání? A je pořád na stole i varianta, že nakonec skončí v opozici?🔎 Podpořte Seznam Zprávy, Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].