Ptám se já, Marie Bastlová

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.Česko spoléhá na silné zeměČeský kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ačkoliv se skoro potopila, ČSSD se nevzdává a snaží se udržet nad hladinou. Pomůže straně, která vypadla ze Sněmovny, její bývalý předseda?Hostem Ptám se já byl bývalý stranický lídr i premiér, kandidát ČSSD do Senátu, Vladimír Špidla.ČSSD po posledních sněmovních volbách musela vyklidit poslanecké lavice. Teď se chystá zabojovat o křesla v Senátu. Stranu ovšem dusí velké dluhy, a proto prodává Lannův palác v centru Prahy za 200 milionů korun a propouští zaměstnance. Bez toho by nemohla dělat nic, jak potvrzuje současný předseda Michal Šmarda.Dlouholetý starosta Nového města na Moravě se netají tím, že ČSSD chce pod jeho vedením hlavně nabízet řešení ekonomických problémů. V době rekordní inflace a zdražování energií totiž existenční potíže doléhají na stále víc českých domácností. O tom, jestli stará značka není toxická, ale, zdá se, není přesvědčen dokonce ani on sám. Do komunálních voleb kandiduje Michal Šmarda za projekt Lepší Nové Město. Až za pomlčkou následuje: sociální demokraté a nezávislí.Nové vedení sociálních demokratů slibuje restart a chce se taky spojovat s ostatními levicovými stranami na tuzemské scéně. Například v hlavním městě jde ČSSD do boje o magistrát v koalici Solidarita, ještě se Zelenými, hnutím Budoucnost a Idealisty. Nicméně voliče láká na stará známá jména.Jak na ně zapůsobí političtí matadoři typu Vladimíra Špidly? A je po levicové politice v Česku poptávka?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Středočeský kraj by měl Praze platit za studenty, kteří chodí na pražské střední školy. Není možné, aby se dítě s výborným prospěchem nedostalo, protože je tam středočeské dítě, říká šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který byl hostem Ptám se já.Ten na sebe v minulých dnech strhnul pozornost slovy o tom, že Středočeši zabírají Pražanům parkovací místa.„Potřebujeme zajistit, aby Pražan nebyl na druhém místě před Středočechem. Zásadní je pro mě parkování a místa na školách. Není možné, aby se pražské dítě s výborným prospěchem nedostalo na střední školu, protože je tam středočeské dítě, které ale na to školství vůbec nedoplácí. Tady je třeba urychlená diskuze o tom, že by středočeský kraj měl pražským školám přidávat finance, abyste mohli navýšit kapacity a vešli se všichni.“Středočeši zabírají místa na parkováníProkop na sebe upoutal v minulých dnech pozornost hlavně na sociálních sítích, kde téma parkování v Praze otevřel snímkem aut s mimopražskou SPZ parkující na pražských ulicích a doplnil, že lidé na sídlištích nemají kde parkovat, protože jim Středočeši zabírají místa. Lidé ho ale obratem upozornili, že SPZ nevypovídá o tom, odkud pochází majitel vozu a dojíždějící tam nelze identifikovat. A Prokop, který je dvojkou podzimní komunální kandidátky hnutí ANO, se stal terčem posměchu.To ostatně už po několikáté - pozornost na sebe strhnul i tweetem o sekání trávy v Praze nebo tím, když zveřejnil údajný dopis od souseda, který na svém sídlišti opsal mimopražské SPZ parkujících aut.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu. Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany, Milan Mikulecký.Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si můžou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl před nedávnem, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje na ukrajinskou ofenzívu na jihu země.Jaký vývoj na bojišti lze očekávat? A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a iránského režimu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií. Evropou se šíří strach z dalšího stupňování energetické krize. Podle ruské společnosti Gazprom totiž není možné zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream vedoucího do Německa. Ten aktuálně prochází plánovanou technickou přestávkou, která končí přesně za týden.Hostem Ptám se já byl Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, člen vládního Výboru pro udržitelnou energetiku z firmy ENA.Evropská Unie v čele s českým předsednictvím chystá varianty řešení a pomoc pro nejvíce zasažené země. Maďarsko, výrazně závislé na ruských surovinách, už vyhlásilo stav energetické nouze a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varuje, že další výpadky v dodávkách plynu můžou řadu zemí uvrhnout do recese.České ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uvolnit ruce firmám, aby mohly v případě výpadku ruského plynu složitou situaci zvládnout. Současná pravidla totiž, podle šéfa resortu Josefa Síkely, nejsou na dlouhodobý výpadek stavěná.Zásadní roli ovšem, podle ministra, sehrají úspory, ke kterým budou muset české i evropské domácnosti přistoupit. Jinak bude jen těžké udržet v chodu zásadní průmyslová odvětví.Jak přežijí Česko a Evropa následující topnou sezónu? Jaká omezení se nevyhnou jednotlivcům i firmám kvůli váznoucím dodávkám ruských surovin? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do střední Evropy se blíží další vlna veder. Doléhají na nás naplno důsledky měnícího se klimatu. Dokážeme se s nimi vyrovnat? Nebo máme čekat v dalších letech život, který dosud vídáme jen v apokalyptických filmech?Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.Dva pády ledovců: na italské Marmoladě a v Kyrgyzstánu, které si vyžádaly několik lidských životů, svědčí o tom, že se teorie rychle mění v praxi a varování klimatologů před zásadní změnou k horšímu se stávají realitou.O tom, jak uchovat lidskou civilizaci, v dosud známé podobě, diskutují tento týden unijní ministři a ministryně životního prostředí v Praze. Hledají společnou řeč před podzimní klimatickou konferencí, která se tentokrát chystá v Egyptě.Poslední, šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) přitom apeluje na státníky, aby si pospíšili. Zapotřebí jsou podle vědců rozsáhlé politické změny. Jinak se svět slovy generálního tajemníka OSN Antónia Gueterrese blíží vstříc klimatické katastrofě.V našich zeměpisných šířkách znamenají největší ohrožení pro lidské zdraví i kvalitu života a ekonomiku právě horko a sucho. Přibývat ale zřejmě bude i takových událostí, jako bylo loňské tornádo na Moravě, nebo náhlé povodně. Dopady klimatické změny jsou navíc skutečně globální. Kvůli nedostatku vody na Blízkém východě nebo v Africe hrozí války, které můžou vyhnat směrem do Evropy statisíce uprchlíků.Uvědomujeme si rizika spojená se změnou podnebí dostatečně? A kolik z dosavadního pohodlí musí současná generace obětovat, aby na Zemi našly místo k životu i generace následující?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak silná je současná vlna pandemie koronaviru? Testy odhalily v Česku začátkem týdne poprvé od letošního dubna víc než dva tisíce nákaz. Covid 19 poprvé útočí naplno už v létě. Subvarianty omikronu dokážou vzdorovat teplému počasí a infikovaných lidí skokově přibývá, stejně jako covidových pacientů v nemocnicích. Má pravdu ministr zdravotnictví, když říká, že plošná opatření nejsou nutná?Hostem Ptám se já byl vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK, biochemik Jan Trnka.Evropou se rychle šíří covid. Nákaza nabývá na síle i v oblíbených letních destinacích, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko a Portugalsko. Subvarianta omikronu BA.5 napadá lidi bez ohledu na teplé počasí a tak v přímořských oblastech, i ve střední Evropě, zažíváme letní pandemickou vlnu.Testy odhalily v pondělí, poprvé od jara, víc než dva tisíce nakažených, což je o zhruba třetinu víc než minulý týden. Počet pacientů, kteří museli vyhledat hospitalizaci překonal tři stovky. Nepřibývá ale lidí v těžkém stavu. Není ovšem jasné, nakolik jsou čísla o infekcích průkazná, protože oproti jarním měsícům se v Česku testuje mnohem méně.Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek stále trvá na tom, že přijímat plošné protipandemické restrikce je z medicínského hlediska zbytečné. Včetně třeba nařízených respirátorů v hromadné dopravě.Na rychlé šíření subvarianty BA.5 reagují různé evropské státy různě. Zatím ale horšící se situace nemá vliv na podmínky cestování, které je během dovolenkové sezóny v plném proudu. Pouze v Portugalsku musí turisté předložit očkovací průkaz, negativní test nebo potvrzení o překonání covidu 19. Na veřejnosti jsou tam stále nutné roušky.Evropa spoléhá hlavně na vakcíny. EU doporučuje podávat druhou posilující dávku lidem nad 60 let a jiným rizikovým skupinám. Zatím se to týkalo osmdesátníků a starších. Český resort zdravotnictví plánuje začít očkovat čtvrtými dávkami zhruba v půlce srpna.Je na místě oprášit respirátory nebo jsou plošná opatření zbytečná, jak opakuje ministr zdravotnictví za TOP 09, Vlastimil Válek?A může covid Evropanům tentokrát zkomplikovat i letní dovolenou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve Velké Británii se tenhle týden doslova rozsypala, když ji opustilo několik ministrů a desítky vysokých státních úředníků. Tenhle tlak nakonec zabral a k odchodu donutil dosavadního šéfa Konzervativců a premiéra Borise Johnsona. Co se změnilo? A co to bude znamenat pro Británii?Hostem Ptám se já byl novinář Ivan Kytka žijící v Londýně.Dosavadní britský premiér Boris Johnson během tří let svého mandátu ustál řadu skandálů. Asi nejznámější z nich je tzv. Partygate, kdy vyšlo najevo, že během nejsilnějších pandemických lockdownů se v premiérském sídle konaly večírky a zahradní slavnosti.Johnson se proto do historie zapsal mimo jiné jako první premiér, který dostal pokutu za porušení zákona. On sám chce, navzdory turbulencím, zůstat v čele britského kabinetu do doby, než Konzervativci vyberou nového lídra a tedy i příštího ministerského předsedu. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Johnson měl odejít hned.Kdo odcházejícího britského premiéra vystřídá? A jak poškodily Johnsonovy aféry Konzervativní stranu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má před sebou v čele Rady EU řadu úkolů, nacházet chce hlavně shodu mezi členskými zeměmi při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Jednu krizi má přitom sama vláda za sebou. Jak si s ní poradila? A jak dobře povede Unii?Hostem Seznam Zpráv byl premiér Petr Fiala (ODS).Inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize. To vše má podle premiéra Fialy na svědomí ruská válka na Ukrajině a úkolem Česka v čele Rady Evropy bude dopady těchto krizí zmírňovat. Český premiér to řekl ve středu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku s tím, že rychlý růst životních nákladů nebo problémy s dodávkami potravin jsou výzvy, kterým musí Evropská unie čelit společně.„Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní,“ dodal.Je ovšem otázkou, jak jednotná je samotná česká vláda, pod jejímž vedením Česko k předsednictví přistoupilo. Nedávno jí totiž otřásla kauza Dozimetr, jež rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku.Kvůli vazbám na jednoho z obviněných – lobbistu Michala Redla – skončil ve funkci ministr školství za STAN Petr Gazdík. A opozice volá i po hlavě ministra vnitra a šéfa hnutí Starostové a nezávislí Víta Rakušana.Měl by Rakušan skončit? A jak silná pozice české vlády v čele Evropy je? Jak chce pomoci v krizovém období nejen evropským občanům, ale také těm českým?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková za sebou mají už dvě živá vysílání se speciálními hosty mezi diváky a posluchači. Ti se mohli ptát i přímo jich. Co je nejvíce zajímalo?Na to Marie Bastlová a Veroniky Sedláčková odpovídaly v brněnském Kabinetu Múz.„Hrozně bych chtěla dělat rozhovor s novozélandskou premiérkou Jacindou Ardernovou. Moc ji obdivuji a chtěla bych se jí zeptat, co je pro ní v její politice důležité,“ prozradila Veronika Sedláčková v odpovědi na dotaz, kdo je jejím vysněným hostem.Marie Bastlová by prý nejraději ve studiu přivítala především ty, kteří pozvání Ptám se já dosud nepřijali. „Do studia bych si nejvíce přála expremiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana, Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře. Všechny ty, kteří k nám nechodí,“ řekla.„Mrzí mě ale, že řada hostů k nám na rozhovor nepřijde. Je to i proto, že řada politiků má svá média, kam chodí, kde jsou k nim buď vstřícnější, nebo jim prostě nedávají konfliktní otázky,“ dodala.Shánění respondentů do Ptám se já podle Marie Bastlové není vždy jednoduché – právě ti, kterých se aktuální politické kauzy týkají a nebo jsou s nimi spojeni, nemají motivaci přijít situaci vysvětlovat.A jak se moderátorky na rozhovory připravují? „U politických rozhovorů je to jiné. Člověk má jistý background, protože situaci sleduje průběžně. U odborných rozhovorů zabere rešerše více času. Tahle práce mi ale umožňuje celoživotní studium, což je skvělé. To na novinařině považuji za velké plus – máte možnost si neustále rozšiřovat obzory a dovídat se nové věci,“ prozradila Veronika Sedláčková.Na kterého hosta moderátorky Ptám se já nezapomenou? A které rozhovory jsou ty nejtěžší?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na úřadu ombudsmana se rozhořel konflikt. Vyvolal jej sám ombudsman Stanislav Křeček, když své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral v podstatě všechny pravomoci včetně podpisových práv. Prý selhává lidsky i manažersky. Šimůnková si ale zásah ombudsmana, jehož práci kritizují mnozí odborníci i mnohé organizace, nechce nechat líbit. Jak se bude bránit? A jak podle ní funguje Křeček jako ombudsman?Hostem Ptám se já byla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který v úřadu působí od roku 2020, odebral nedávno své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy. Důvodem podle něj je, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace, což ovšem Šimůnková odmítá a uvažuje, že se obrátí na soud i Poslaneckou sněmovnu, i když ombudsman jako takový ze zákona odvolatelný není.Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09) každopádně chce, aby jí Křeček vysvětlil, proč Šimůnkovou zbavil pravomocí. A jako bezprecedentní vnímá chování ombudsmana i Senát, který ho nedávno vyzval, aby přestal se svými xenofobními a rasistickými výroky, jimiž podle senátorů poškozuje postavení veřejného ochránce práv.Jaké zkušeností s prací Křečka má Šimůnková? A jak bude bez důležitých pravomocí pracovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Školství má nového ministra. Je jím právník Vladimír Balaš, který v čele úřadu střídá Petra Gazdíka. Balaše při nástupu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman a vyčetl mu malou znalost problematiky regionálního školství. Ostatně sám Balaš přiznává, že o základních a středních školách toho příliš neví. Co budou jeho priority?Hostem Ptám se já byl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).Ministerstvo školství má za sebou třeskutou výměnu. Kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr skončil ke konci měsíce v jeho čele někdejší místopředseda STAN Petr Gazdík. Ve vedení resortu ho nakonec od července vystřídá spolustraník – ústavní právník Vladimír Balaš.Ale ani jeho jmenování do funkce se neobešlo bez kontroverzí. Ačkoliv ho prezident Zeman ve středu večer jmenoval do funkce, „aby byla vláda v době předsednictví EU kompletní“, zopakoval, že má ke kandidátovi vládní koalice na ministerský post rovnou několik výhrad.Zemanovi vadí Balašův posudek v kauze pádu Investiční a poštovní banky (IPB) a přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl. A prezident mimo jiné znovu zkritizoval inkluzi na školách. Chyba podle něj je i to, že Balaš „je poněkud mimo specializaci ministra školství“.Co nový ministr na kritiku prezidenta říká? A co pro něj bude nejsložitější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes měl být Radovan Vávra řádně zvoleným nováčkem do dozorčí rady energetického polostátního gigantu ČEZ. Jenže není. Pár dní před valnou hromadou se vzdal nominace a oznámil, že ze zdravotních důvodů se dočasně stahuje do ústraní. Kdy se Vávra plánuje vrátit? Jak by si mělo Česko poradit se zdražováním a energetickou krizí? A jak často si dnes volá s Ivo Rittigem?Hostem Ptám se já byl investor Radovan Vávra.Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla v noci z úterý na středu o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Původně mezi nimi měl být také investor Radovan Vávra, kterého do funkce nominovala vládní TOP 09, ale na poslední chvíli z nominace odstoupil.Přestože by Vávra do funkce vstoupil především jako zkušený manažer, otazníky mohlo vzbuzovat třeba to, že léta radil dříve mimořádně vlivnému politickému podnikateli Ivu Rittigovi. To ale Vávra jako problém nevidí a důvody jeho rozhodnutí nevstoupit do rady státem ovládaného podniku jsou prý ryze osobní.ČEZ přitom kvůli současným nejistotám na trhu s energiemi i odklonu od fosilních paliv čeká řada výzev. A teď se navíc spekuluje o jeho možném rozdělení na soukromou a státní část, což by státu díky získání elektráren pomohlo ovlivňovat ceny elektřiny.Česko ale hledá i další cesty, jak pomoci lidem, kteří se v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení i život dostávají do krize – nedávno například vláda rozhodla o zavedení tzv. úsporném tarifu, který by mohl část energetické spotřeby občanům dotovat.Byl by to správný krok? Jak dobře se Česku daří vypořádávat s nejistou dobou? A na co se ještě mají připravit Češi?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská opozice včera zkusila odvolat primátora Zdeňka Hřiba a jeho náměstka Adama Scheinherra kvůli kauze Hlubuček. Nakonec ale prosadila jen hloubkový audit IT zakázek na magistrátu. Je namístě, aby hnutí ANO podobně kritizovalo ostatní strany?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.Poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO) se stranickým kolegou Ondřeje Prokopem včera žádal odvolání primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Vadí mu, že Hřib vedl magistrát se svým náměstkem Petrem Hlubučkem, který je obviněný v kauze Dozimetr v souvislosti s údajnou korupcí v dopravním podniku (DPP).Pro odvolání ale nebyla ani třetina zastupitelů. Ti ovšem schválili, že magistrát provede hloubkové audity IT zakázek zadaných od roku 2010 firmám, které vlastní podnikatelé Pavel Dovhomilja a Maroš Jančovič, rovněž obvinění v kauze Dozimetr.Nacher o kauze korupce v pražských podnicích tvrdí, že jde o „největší skandál od revoluce v Praze“. Za hnutím ANO, jehož je Nacher členem, přitom jde snad nejznámější brněnský skandál – tedy kauza Stoka.Policie korupci a ovlivňování veřejných zakázek z let 2014–2019 v souvislosti s brněnskou buňkou hnutí ANO začala vyšetřovat před třemi lety a až letos v květnu soud zatím nepravomocně udělil 9,5 roku vězení bývalému místostarostovi a radnímu městské části za ANO Jiřímu Švachulovi. Na Švachulu by ale přitom měl být napojen i bývalý místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn.Jak se ANO dokázalo vypořádat s vlastními kauzami? A neberou mu legitimitu kritizovat politické oponenty?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle Městského soudu v Praze česká ministerstva porušila práva spolku Klimatická žaloba ČR nesnižováním skleníkových emisí. Co tento průlomový rozsudek v praxi znamená?Hostem Ptám se já byl radní Klimatické žaloby Martin Abel.Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Minulý týden tak rozhodl městský soud v Praze v případě žaloby spolku, který chce přimět úřady k řešení klimatické krize.Zažalovat stát se rozhodl spolek loni v dubnu a k žalobě se přidali také někteří sedláci a lesníci. Podle nich ohrožují následky zvyšování emisí jejich právo na podnikání a soukromý majetek.Klimatické závazky pro Česko vycházejí především z Pařížské dohody. Konkrétní opatření by se pak měla do budoucna řídit evropskou strategií Fit for 55, jejímž cílem je snížení celounijních uhlíkových emisí o 55 % do roku 2030. Podle ministerstev ale z Pařížské dohody konkrétní postihy za neplnění závazku nevyplývají a na strategii Fit for 55 se teprve pracuje.Podle rozhodnutí pražského soudu ale plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný a stát je povinen emise omezovat. Co se rozsudkem pro Česko mění? A jak to, že stát nedodržuje dohody, pod které se podepsal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Úroková sazba opět stoupla a každého, koho čeká refinancování hypotéky, čekají starosti. Podle expertů se totiž úroky mohou vyšplhat až k deseti procentům. Kam až to půjde a kdy se situace začne obracet k lepšímu?Hostem Ptám se já je hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.Úroková sazba v Česku znovu stoupla. Rada České národní banky ji ve středu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent, a jedná se tak od nejvyšší číslo od roku 1999. Důvodem je, že se ČNB nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu. A mimo jiné i proto, že inflace je výš, než předpokládala i samotná národní banka.Ačkoliv vysoké úroky mají české ekonomice z dlouhodobého hlediska pomoci, aktuálně dopadnou především na ty, kteří si berou nové úvěry nebo potřebují refinancovat hypotéku. Podle expertů se úvěry stanou pro velkou část společnosti nedostupné.Například počátkem roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB, kdy se očekává, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř padesát tisíc korun. V letošním roce přitom čeká refinancování hypoték zhruba 40 tisíc lidí. Jsou to přitom často hypotéky z roku 2017, kdy si je lidé brali za sazby kolem 2 procent.Jak moc mají čekat, že jim teď poskočí splátky? Kolik lidí se může dostat do problémů a jak vážné to bude?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pět lidí ve vazbě, 13 obviněných, z nich jeden náhle zesnulý. To je dosavadní bilance kauzy Dozimetr. Ta už zasáhla i českou vládu. Jaké změny ještě čekají pražský magistrát i dopravní podnik, kde k tunelování došlo?Hostem Ptám se já byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).Kauzu Dozimetr řeší média i česká politické scéna už osmý den. Podezření na tunelování peněz z veřejných zakázek v metropoli kolem bývalého náměstka a šéfa pražských Starostů a nezávislých, Petra Hlubučka už mezitím zasáhlo i vládu. A změny se chystají i v hlavním městě.Z veřejného života se stahují nejen obvinění, ale i lidé, kteří se s nimi „jen“ zapletli. Toxický je v tomhle směru hlavně bývalý společník nejznámějšího českého zločince Radovana Krejčíře, Michal Redl. Svoje lidi měl, jak vyplývá z dostupných informací, na rozhodujících postech nejen na Magistrátu, ale taky v Dopravním podniku a možná i v jiných městských firmách.Co se týká Dopravního podniku, ten teď čeká zemětřesení. Všichni, kdo zbyli v jeho úzkém vedení, mají dát funkce k dispozici. Znovu přidělovat se budou na základě výběrových řízení, což zatím nebylo zvykem. Opozice v pražském zastupitelstvu ale vyzývá k rezignaci i představitele magistrátní koalice. Ti se ale brání.Náměstek primátora a předseda Dozorčí rady Dopravního podniku Adam Scheinherr z Prahy sobě odpovědnost necítí. Odvolává se přitom na dva roky staré trestní oznámení, které osobně předal policii. No a primátor hlavního města Zdeněk Hřib z Pirátské strany slibuje, že Prahu od mafiánských praktik očistí. Dokáže tenhle plán uskutečnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala ani žádná z vládních stran nevidí důvod k rekonstrukci vlády kvůli vyšetřování korupce v pražském dopravním podniku. Důvěru má i ministr vnitra Vít Rakušan, jehož straničtí kolegové v kauze figurují. Je tím vše vyřešeno?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.Ministr vnitra Vít Rakušan má důvěru vlády, uvedl včera premiér Petr Fiala po jednání kabinetu. O jeho odstoupení z ministerské funkce usilovala opozice po tom, co vládou otřásla kauza nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka. Ten patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.A kvůli stykům s dalším obviněným – podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík. Podle šéfa kabinetu by tak teď mělo být prioritou najít především jeho nástupce.Vypadá to, jako by se nejostřejší fáze skandálu uklidnila. Vládní strany zřejmě doufají, že z policejních spisu už nic zásadního nevyplyne a pevnost kabinetu v čase začínajícího předsednictví EU už nic dalšího nerozviklá. Těžká práce ale čeká hnutí STAN, které bude muset přesvědčit své voliče, že dokáže prosazovat čistotu v politice byť se jeho čelní představitelé zapletli do korupčního skandálu a mají spojení s lidmi s problematickou minulostí.Skončila pro starosty kauza několika rezignacemi? A co musí hnutí STAN udělat, aby získalo zpět důvěru svých voličů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejbližší topná sezona bude zatěžkávací zkouškou pro celou Evropu. Česko má ale od podzimu získat garantovanou kapacitu v nizozemských terminálech na zkapalněný plyn. Jak moc to pomůže od drahých energií?Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník.Před pár dny přišla vláda s dobrou zprávou. A sice s tou, že Česko získalo část kapacity v terminálech na zkapalněný plyn, které mají od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží. Premiér za ODS Petr Fiala napsal na sociálních sítích, že je to velký krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.Jisté ovšem zatím není, o jak velkou kapacitu se jedná. Ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve řekl, že Česko má zájem o tolik místa v terminálech, aby se tam vešla jedna až dvě miliardy metrů krychlových plynu.S přípravami na nejbližší topnou sezonu finišují i ostatní evropské vlády. K horečné aktivitě je nutí také váznoucí dodávky plynu. Zaviněné jsou – podle ruského Gazpromu – nutnými opravami. Třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck má ale jasno. Tvrdí, že Kreml utahuje kohouty z politických důvodů.Německá vláda už také oznámila, že snaha odstřihnout se od ruských surovin bude ještě intenzivnější než dosud. Pomoci mají Berlínu hlavně uhelné elektrárny. Dělá česká vláda dost, aby země prošla současnou zatěžkávací zkouškou bez fatálních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nová vládní pětikoalice má za sebou první velkou kauzu. Kvůli obvinění primátorova exnáměstka Hlubučka a kontaktům na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Redla, rezignoval už ministr školství Petr Gazdík (STAN). Bude to stačit?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.Podle bruselského serveru Politico současná kauza okolo nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka vážně ohrožuje stabilitu české vládní koalice. Hlubuček totiž patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.Ačkoliv bývalý pražský náměstek na své funkce ve straně, na pražském magistrátu i v dopravním podniku v minulém týdnu rezignoval, není jediný, koho kauza pravděpodobně bude stát politickou kariéru. Kvůli stykům s dalším obviněným - podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík.Aby bylo v kauze jasno je teď cílem celé vládní koalice ale o to více Pirátů, kteří se společně se hnutím Starostové a nezávislí spojili minulý rok do voleb a určovali si i společné vládní priority. Podle nich je to, co vyplouvá o STAN na povrch nepřijatelné a kdokoliv byl do problematické kauzy zapojen, má vyvodit patřičnou odpovědnost.Co chtějí Piráti slyšet? A jak kauza dopadne na vládu Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Praze od dnešní půlnoci nefunguje krajské centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, protože hlavní město situaci nezvládá. Podle Hřiba by měly pomoci další kraje. Je to reálné?Hostem Ptám se já je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.Od dnešního rána se uprchlíci z Ukrajiny vydávají do pražských Vysočan, kde sídlí krajské asistenční centrum. Ovšem marně. Primátor splnil, co sliboval, a zavřel Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), protože hlavní město podle něj nezvládá příliš velký nápor běženců.Zdeněk Hřib dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli je zhruba čtyřikrát víc lidí z Ukrajiny než v jiných regionech. A žádá od vlády lepší koordinaci. Nejlépe nějaký relokační systém, podle kterého by se uprchlíci rozmístili po republice rovnoměrně.Teď se ale naopak snáší kritika na hlavu pražského primátora. Řada hejtmanů odsuzuje zmíněné rozhodnutí jako neloajální. A podle premiéra Petra Fialy, s nímž se má Zdeněk Hřib sejít v pátek, je uzavření asistenčního centra neuvážené a nepříliš rozumné.Přitom zavřením asistenční center vyhrožovali i další hejtmani – podobným postupem jako Praha hrozil před dvěma týdny pardubický hejtman Martin Netolický. Nakonec se ale rozhodl, že „nechce dělat naschvály“.Jak zareagují na postup hlavního města ostatní kraje? A jsou regiony připravené pomoct přetížené metropoli?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli obvinění bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN chce opozice hlavu ministra vnitra Rakušana. Podle expremiéra Babiše má hnutí už příliš kauz. Má pravdu? A čí je to odpovědnost?Hostem Ptám se já byl hejtman Libereckého kraje, předseda hnutí Starostové pro liberecký kraj a jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN, Martin Půta.Opozice vyzvala šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana k rezignaci na vládní post. A to kvůli kauze rozsáhlé manipulace s veřejnými zakázkami v Praze, ve které figuruje dnes už bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.Ten je podezřelý z korupce a účasti na organizované skupině v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP). Hlubuček proto ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce v hnutí STAN a vzdal se také členství v dozorčí radě DPP. Ve čtvrtek skončil také ve funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb.Ačkoliv hnutí STAN začalo kauzu okamžitě řešit a ihned vyzvalo Hlubučka, to jak si strana s kauzou „poradila“ vzbuzuje přesto otázky. O Hlubučkově vyšetřování totiž kolovaly informace už dlouho a hnutí STAN tak problém mohlo dávno řešit.Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu v kauze jedenáct lidí. V případu je navíc údajně mezi obviněnými i podnikatel, sponzor hnutí STAN a bývalý komplic uprchlého Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl. A to vrhá na STAN další významný stín.Jak hnutí STAN situaci zvládlo a měl by ministr vnitra Rakušan odstoupit? Kolik kauz ještě hnutí STAN unese?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často a to nejen kvůli tomu, že je jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouhou dobu přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo, ale podle Pavla i proto, že má Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzali za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny - jako významné mínus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.A podle svých slov všechny dokumenty vztahující se k jeho činnosti za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jakou politickou stranu stranu volil v posledních volbách? Co říká na současnou bezpečnostní situaci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko začne brzy hledat nového prezidenta. Svůj zájem stát se příští hlavou státu oznámilo dosud dvacet lidí a o dalších se spekuluje. Kdo řekl jasné ano a koho dokonce vyzval současný prezident, ať o Hrad usiluje, je odborový předák Josef Středula. S čím do volby půjde?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl předseda ČMKOS Josef Středula.Funkční období současného pomalu Miloše Zemana postupně končí a Česko tak bude brzy hledat jeho náhradníka. Současný prezident by na pražském Hradě přitom rád viděl odborového předáka Josefa Středulu. Věří navíc, že šance by měl ve volbě velké.Sám Středula přitom dlouho o možné kandidatuře mlžil a oficiálně jí oznámil až v květnu. Jestli se ale opravdu klání zúčastní podle něj rozhodnou lidé. „Na podzim loňského roku vznikl spolek, který mi nabídl spolupráci a který chce, abych získal ty podpisy, abych mohl kandidovat s dalšími kandidáty. Ale jestli bude další - ta faktická kampaň - bude na občanech. Rozhodl jsem se totiž nejít za poslanci, senátory, ale získat občanské podpisy,“ vysvětlil v rozhovoru.Odborový předák by s sebou na Pražský hrad prý vzal to nejlepší z mandátu všech tří dosavadních českých prezidentů. Netají se taky tím, že chce hájit hlavně zájmy zaměstnanců. „Moudrá vláda musí řešit situaci občanů a pokud to nebude řešit, zadělává si na velký problém. Podobnou situaci jsme si zažili v letech 2009-2012, kdy vláda přehlížela problémy lidí a firem. Teď je ale ta rozezlenost lidí daleko větší, než jsem kdy já zažil a to jsem toho zažil hodně,“ varoval odborový předák s tím, že pokud vláda proti aktuálním ekonomickým problémům nezasáhne, je možné, že lidé na podzim vyrazí protestovat do ulic.A nezvýhodní Středulu současné vystupování proti vládě v případné prezidentské volbě? „Myslím, že spoustu kandidátů a kandidátek jsou lidé aktivní a vyjadřují se ke spouště tématům. Vykonávám práci, do které jsem byl zvolen. Já ty lidi hájím a hájit je budu, protože to je moje práce. Může se stát, že to někdo bude vnímat, že je to v kontradikci s prezidentskou kandidaturou. Já to tak ale nevnímám,“ řekl.Kdo bude Středulovi financovat kampaň? A jak vnímá mandát Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pořad Ptám se já znovu vyráží se sérii živých rozhovorů na setkání s posluchači. Tří osobností se v Plzni budou ptát na současné největší výzvy pro Česko a jeho budoucího prezidenta nebo prezidentku. Jak na ně?Hostem speciálního dílu Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Marie Bastlová a Veronika Sedláčková budou už podruhé živě zpovídat své hosty toto úterý v Papírně Plzeň. Pozvání do speciálního dílu Kdo je tady prezident? přijali odborový předák Josefa Středula, který nedávno oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, generál Petr Pavel, o kterém se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou spekuluje, a také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.Svět má za posledních pár let za sebou několik krizí - po koronavirové pandemii zasáhla hranice Evropy válka. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala pochybnosti nejen nad bezpečnostní situací ve světě, ale způsobila otřes i na světových trzích. Otázky proto budou směřovat nejen k tomu, jak těmto výzvám čelit, ale i jakou roli by v takových momentech měl hrát prezident. Jeho volba totiž čeká Česko už začátkem roku 2023.Je už teď jasné, kdo by se mohl příštím prezidentem stát? „Je strašně brzo. Ještě se to může velmi zamotat. Je ale překvapivé, jak pozitivní reakci zaznamenala ekonomka Danuše Nerudová, která nedávno oznámila kandidaturu. Možná je to poptávka po někom „jiném“. Jiném typu politika, nebo političky. Konečně bychom měli prezidentku,“ komentoval Jindřich Šídlo.Sama Nerudová přitom s oznámením kandidatury dlouho otálela a není jediná - o řadě jmen se zatím polemizuje, ale oficiální slovo ještě nepadlo. Mezi nimi je i expremiér Andrej Babiš, který už nějakou dobu jezdí za voliči ANO v obytném voze po Česku. „Je to kampaň, jen je otázka k čemu. Kdyby se ale Andrej Babiš rozhodl kandidovat, tak mu to neuškodí, protože se teď ještě nepočítají finance do zákonem stanoveného limitu 40 milionů korun do prvního kola voleb,“ vysvětlil Šídlo.Jako o možném kandidátovi se dlouho spekuluje také o generálu Petru Pavlovi - jednom z hostů plzeňského vysílání. I jeho jméno se mezi zájemci o křeslo na Pražského hradě skloňuje už řadu měsíců, přesto s oficiálním prohlášením, že do kandidatury půjde, zatím nepřišel. „Pravda ale je, že teď se ty volby nerozhodují. V posledních týdnech a měsících se toho dá nahnat ještě dost,“ vysvětlil Šídlo s tím, že na vstup do předvolebního boje je ještě čas.A co s voliči Miloše Zemana? „Úvaha o tom, že je třeba sáhnout si pro hlasy jeho voličů je správná. Je jen otázka, zda taková voličská koalice ještě existuje a jestli to někomu pomůže. Spokojenost lidí s výkonem prezidentovi funkci v poslední době klesla,“ narazil Šídlo na to, že Miloš Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu. „Pro spoustu lidí to může být naopak varování,“ dodal.Jakou roli budou hrát v prezidentských volbách téma války na na Ukrajině nebo ekonomických nejistot? A co vůbec od budoucího prezidenta čekáme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Chceme stát, který nežije na dluh, napsala si vláda hned do úvodu svého programového prohlášení. Jenže plnění tohoto slibu je v nedohlednu. Kabinet totiž plánuje i v příštích letech hospodařit s deficity kolem tří set miliard korun a možná na takový dosáhneme i letos. Opravdu nejde hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a ekonomický vládní expert Jan Skopeček (ODS).Strany nové vládní koalice ve svých předvolebních slibech lákaly na lepší hospodaření, než jaké předvedla vláda Andreje Babiše. Zatímco ta měla za sebou rekordní schodky, nová vláda pod vedením Zbyňka Stanjury snížila plán na letošní rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Už teď je však podle ekonomů prakticky jisté, že zejména kvůli dopadům války na Ukrajině přesáhne 300 miliard. Už v květnu přitom schodek vystoupal na 189,3 miliardy z dubnových 100,1 miliardy korun.V programovém prohlášení přitom vláda slíbila schodky postupně snižovat. Teď přitom argumentuje nenadálými událostmi, stejně jako za koronaviru obhajovala rozpočtové výdaje exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr Stanjura přitom v rámci přípravy rozpočtové novely slibuje, že letošní deficit nad 350 miliard nevystoupá.Jak se nové vládě daří držet veřejné finance na uzdě? A nebyla chyba slibovat nezvyšování daní?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropský parlament tento týden hlasoval o zásadní zelené legislativě. Schvaloval opatření balíčku Fit for 55, jež mají za cíl snížit do roku 2030 o 55 procent emise skleníkových plynů. Klíčová změna obchodu s emisními povolenkami zatím neprošla, poslanci ale odhlasovali zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Máme se toho bát?Hostem Ptám se já byl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.Europoslanci schválili v úterý v podvečer legislativní návrh Evropské komise, dle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. I když prakticky nejde přímo o zákaz – radikálně se změní normy pro emise oxidu uhličitého, což by mělo přimět automobilky, aby spalovací motory přestaly vyrábět a zaměřily se na elektromobily. Schválený návrh se týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří pro návrh zvedli ruku, byl i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Přitom se ještě minulý rok šéf Pirátů Ivan Bartoš dušoval, že strana pro zákaz spalovacích motorů rozhodně není a Češi musí mít nadále možnost volby. A podobně se Peksa vyjádřil i přímo na svých stránkách, kde píše: „Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.“Co se změnilo? A co v praxi změna znamená? Nedoplatí na ni české automobilky, a tím i celá ekonomika?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Blokování dezinformačních webů bude mít dohru u soudu. Podle dvou neziskovek totiž znepřístupnění webů pro veřejnost porušuje svobodu projevu a právo přijímat informace. Kde končí hranice svobody slova a začínají dezinformace?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.V Česku pořád není jednoduché dostat se k některým webům, protože je blokují mobilní operátoři. Rozhodli se k tomu na začátku ruské invaze, když je o to požádal stát. Dotyčné stránky totiž nabízejí dezinformace a ruskou propagandu. A teď se kvůli tomu ocitne před soudem české ministerstvo obrany.Správní žalobu na něj podávají dvě neziskovky – Institute H21 Karla Janečka a Otevřená společnost. Podle nich stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování vybraných internetových stránek. Konkrétně prý došlo k porušení svobody projevu a práva přijímat informace.Vláda ovšem dává od zásahu proti dezinformátorům ruce pryč a tvrdí, že jde o rozhodnutí soukromých subjektů. Jak píše v odpovědi na písemnou interpelaci, kterou má ve čtvrtek řešit Sněmovna, premiér Fiala: jednalo se o „obecně formulované usnesení kabinetu“. Dodává ale, že vláda je organizacím, které výzvu vyslyšely, vděčná.Má žaloba šanci na úspěch? A potřebujeme změnu legislativy, pokud se nechceme potýkat s hrozbou cenzury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhnul. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí - včetně České republiky.Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy by měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České televizi hrozí omezení programu a propouštění. Stanice už prý nemá dostatek peněz na udržení dosavadní produkce kvůli dlouhodobému nezvyšování koncesionářských poplatků. Kde všude se bude propouštět a může se situace ještě změnit?Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Petr Dvořák.Vedení České televize oznámilo, že jestli se parlament neodhodlá zvýšit koncesionářské poplatky ze současných 135 korun na 150 korun za měsíc, tak se diváci musejí rozloučit například s programem ČT3 nebo s některými sportovními přenosy. Méně peněz by šlo také na financování českých filmů. Už teď se přitom odkládá schvalování velkých projektů na příští dva roky a chystá se propouštění.Vládní koalice aktuálně řeší novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která ale v současné verzi – na rozdíl od původní, senátní – změnu ve financování veřejnoprávní televize neobsahuje. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. A kvůli rekordně vysoké inflaci i zdražování energií způsobeným ruskou invazí tak prý Česká televize nemůže dál garantovat kvalitu vysílání bez úspor a propouštění. Alespoň to tvrdí její manažeři.Z výsledků oficiálního měření sledovanosti českých televizních stanic za měsíc květen společnosti ATO-Nielsen Admosphere ale vychází Česká televize jako vítěz v divácké skupině nad 15 let.Jak propouštění a rušení pořadů ovlivní popularitu televize? A je situace opravdu tak vážná, nebo vedení veřejnoprávního média hlavně tlačí na politiky, aby schválili zvýšení koncesionářského poplatku co nejdříve?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minulý týden vláda schválila příspěvek 5 000 Kč na každé dítě do osmnácti let pro rodiny s příjmy do milionu korun hrubého. Jenže těch je podle dostupných dat naprostá většina. Je správné, že vláda v současné době takhle utrácí?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Dávku, kterou ministr práce a sociálních věcí nasliboval rodinám, dostane 75 procent rodin s nezletilými dětmi. Právě tolik jich spadá do příjmové hranice milionu korun, kterou ministerstvo dávku podmínilo.Podle ekonomů se to tedy dá považovat v podstatě za plošnou dávku, a lze tak říci, že takové množství domácností bezprostřední pomoc v současné době nepotřebuje. Současná vláda přitom v minulosti plošné „rozdávání“ kritizovala a především Marian Jurečka dlouhodobě opakoval, že pomoc osobám zasaženým zvyšujícími se cenami i krizí bydlení je třeba lépe cílit.Po rouškovném pro seniory schváleném vládou ANO a zrušení superhrubé mzdy tak z českého rozpočtu asi znovu ubydou peníze ve velkém. Mimoto budou vyplaceny v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. A to za situace, kdy máme rozpočet se schodkem 300 milionů.Je tohle adresná a cílená pomoc, kterou současné vládní strany slibovaly před volbami? A opravdu lidovci chtějí v ústavě definovat manželství jako výlučný svazek muže a ženy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, napsala si vláda do svého vládního prohlášení. Co pro to zatím udělala?Hostem Ptám se já byla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.Politici a experti si v poslední době znovu kladou otázku, co všechno musí Česko udělat proto, aby se co nejrychleji vzchopilo ze současné krize a nastartovalo ekonomiku. A podle některých ekonomů by na prvním místě měla být podpora vědy, výzkumu a inovací. Právě do nich by měl stát investovat a soustředit maximální úsilí na to, aby tuzemsko konečně změnilo svou tvář z montovny na mozkovnu.Je to ostatně věc, kterou politici opakovaně zmiňují ve svých předvolebních programech. I současná koalice si do programového prohlášení napsala, že Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací. Dlouhodobě se ale tyto ambice naplnit nedaří. Třeba v žebříčku inovací česko v evropském srovnání dlouhodobě kulhá, rozpočet na vědu se zvedá jen velmi pomalu.Co pro českou vědu zatím udělal současný kabinet? Jak chce nastartovat třeba dlouhodobě pomalejší inovace? A jak pevná je spolupráce stran koalice SPOLU?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za poslední týden další dva kandidáty na prezidentské křeslo. Kromě ekonomky Danuše Nerudové oznámil vůli ucházet se o prezidentský úřad také bývalý rektory Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kdo za ním stojí? A jak by pojímal prezidentský úřad?Hostem Ptám se já byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.Za tři čtvrtě roku by mělo být jasné, kdo nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Mezitím ale Česko čekají měsíce horké kampaně, která začne na podzim. Lidé odhodlaní do volebního klání vstoupit se ovšem hlásí už teď. I když zásadní samozřejmě bude, jestli nasbírají potřebných 50 tisíc podpisů, nebo získají podporu politiků.Kdo všechno se ale v prezidentském klání utká, zatím úplně jasné není. Mluví se třeba o expremiérovi Andreji Babišovi, který v karavanu objíždí Česko, nebo o bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, ačkoliv ten také ještě neřekl jasné slovo. Na rozdíl třeba od bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, odborářského bosse Josefa Středuly nebo právě bývalého rektora Univerzity Karlovy a také někdejšího šéfa lékařského konzilia současného prezidenta Tomáše Zimy.Doménu prezidentzima.cz, naznačující, že se bývalý rektor bude o úřad ucházet, si přitom nechal Zima registrovat už v roce 2020. Tehdy ale to, že jde o jasnou věc, popíral a k oznámení kandidatury se odhodlal až letos v červnu.Proč se tak dlouho rozhodoval a na jaké voliče chce cílit? A kdo mu zaplatí kampaň?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dalšího zájemce o křeslo prezidenta, který jasně řekl, že se chce účastnit volebního klání. Tentokrát je to žena - bývalá rektorka, profesorka Danuše Nerudová. O její kandidatuře se spekuluje už řadu měsíců, až teď ji ale definitivně potvrdila. Co ji přesvědčilo?Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.Bývalá rektorka brněnské univerzity s kandidaturou dlouho váhala. V posledních měsících objížděla debaty a diskuze a že se do volby pustí bylo stále zřejmější. Sháněla sponzory, začala pro ni pracovat PR agentura a na rozhovory s ní chodila vizážistka.Přestože svou kandidaturu oznámila až na konci května, v Ptám se já přiznala, že měla jasno už delší dobu a hned na jaře sestavila tým, který ji v boji o Pražský hrad pomůže. Tenhle start ji prý zatím vyšel na jednotky milionů korun a očekává, že v průběhu kampaně dosáhne na zákonem stanovený limit 40 milionů korun do prvního kola voleb.Kdo jí na kampaň přispěje, ale zatím odmítla prozradit, vše se prý objeví na transparentním účtu. Bývala brněnská akademička ale potvrdila jméno investora a miliardáře Jiřího Hlavenky, o jehož finanční podpoře Nerudové se spekulovalo už od konce minulého roku.Aby do samotného volebního klání mohla vstoupit, musí Nerudová nejprve získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc voličských podpisů. V rozhovoru přiznala, že politickou podporu zatím vyjednanou nemá a půjde cestou sběru občanských podpisů.Už delší dobu se přitom spekuluje koho jako svého kandidáta vyšle do prezidentské volby vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), podle slov Nerudové je ale na takové spekulace brzo. „Nikdo ale neví, co bude na podzim. Je těžko teď hovořit o tom, čí kdo bude kandidát,“ řekla.A její priority? „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být, než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí - jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na které nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jí naše generace ukradla,“ vysvětlila.Proč s oznámením kandidatury tak dlouho váhala? Kdo jí bude pomáhat s kampaní? A jak velkou má šanci na úspěch?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).Na ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indícií, že Rusové už roky využívají mnohdy v rozporu se zákony.Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidenta Miloše Zemana opouštějí nejbližší spolupracovníci. Tým poradců se rozpadá, z původně desetičlenného sboru se rozhodla skončit celá polovina. Proč?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.O práci týmu poradců prezidenta republiky se příliš neví. O čem se teď ale mluví dost, je fakt, že z původně deseti poradců jich najednou zřejmě končí pět, tedy celá polovina. Kromě šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka se v poradní skupině rozhodl skončit guvernér České národní banky Jiří Rusnok, někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil, ekonom Vladimír Dlouhý a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.Kromě skalních podporovatelů prezidenta, tedy exministra Miroslava Tomana a jeho bývalé kolegyně z vlády Marie Benešové, zůstávají už jen zaměstnanci prezidentské kanceláře: Vratislav Mynář, Rudolf Jindrák. A také Martin Nejedlý.Zajímavá postava je hlavně posledně jmenovaný. Jeho práce pro hlavu státu je totiž obestřená tajemstvím. Jisté je, že Martin Nejedlý pro Hrad oficiálně nepracuje a nemá ani bezpečnostní prověrku. Na rozdíl od dobrých kontaktů na ruský režim, které mu nechybějí. Problém s jeho angažmá u schůzek členů vlády s prezidentem má třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Proč se poradci rozhodli skončit? A jak vůbec poradní tým prezidenta funguje? A jakou roli v něm hraje Martin Nejedlý?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář - třeba výměnou za okupovaná území.Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opět bojuje za svého šéfa Andreje Babiše. Chce změnit zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel Agrofertu, tvrdí Piráti. A vládě prý dalo ultimátum. Uspěje s ním?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Česku podle Pirátů hrozí, že přijde o miliardy z evropských dotací. A to v případě, že nebude včas přijata vládou připravená novela zákona o skutečných majitelích. Hnutí ANO si totiž vymiňuje, aby byl zákon upraven tak, aby za skutečného majitele Agrofertu nebyl považován předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš. A pokud nebude po jeho, hrozí podle Pirátů hnutí obstrukcemi. ANO ale takovou interpretaci odmítlo.Pokud by přece jen k blokaci zákona došlo, může být dle Pirátů ohroženo vyplacení 179 miliard korun dotací z Národního plánu obnovy. Evropská komise totiž peníze Česku poskytne jen s podmínkou přijetí sporného zákona.Podle Pirátů opozice navíc jednání Sněmovny obstrukcemi paralyzuje dlouhodobě. I proto chce strana iniciovat změnu jednacího řádu, která by na sněmovní půdě obstrukcím zabránila. Podle šéfky komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) má za tímto účelem vzniknout speciální pracovní skupina.Jak reálné je, že ANO bude Sněmovnu opět blokovat? A jak by měla vláda na případné ultimátum zareagovat? Nejsou jen Piráti posedlí Babišem, jak tvrdí místopředseda ANO Radek Vondráček?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Uplynuly už tři měsíce od ruského útoku na Ukrajinu. Válka pořád trvá, příliv uprchlíků na české území slábne a mnozí se už zkouší vracet domů. Kam se posunula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci? Jak zvládne česká společnost začlenění mnoha uprchlíků?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM Martin Buchtík.Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Zatímco ukrajinští lídři se těší podpoře světových státníků, obyčejní občané se musí spolehnout na pomoc okolních zemí, kam před ozbrojeným konfliktem prchají. Že Češi za Ukrajinou bránící se ruské agresi stojí, je podle sociologů bez debat. Na straně Ruska je jen každý desátý z nich. A lidé pomáhají i finančně – od začátku války vybrali na pomoc Ukrajině přes 3,5 miliardy korun.Za neefektivní pomoc uprchlíkům je ale kritizována vláda. Ta nemá aktuálně dostatečný přehled, kolik běženců v zemi je a kde se nachází. A i proto údajně není schopná efektivně koordinovat jejich začlenění do společnosti – ať už v oblasti vzdělávání, nebo zajištění pracovních míst. Mimoto se neví, kolik Ukrajinců se už vrátilo do vlasti a kolik jich tu plánuje dlouhodobě zůstat.A situaci už přestávají zvládat i některá města – třeba v Praze už hrozí zavřením koordinačního centra pro uprchlíky, pokud vláda a ostatní kraje nepomohou s náporem příchozích. Podle odborníků tak hrozí, že budou sílit dezinformace, které se budou snažit nahlodat veřejné mínění.Udrží se podpora zemi zasažené válkou i lidem prchajícím z ní? A hrozí, že negativní nálady proti uprchlíkům budou eskalovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš objíždí republiku se svým karavanem a pořádá jeden mítink za druhým. Nechce ale říct, zda tím už zahájil prezidentskou kampaň nebo ne. Nezkouší tím obejít pravidla kampaní? A jak je dodržoval současný prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.Česko čeká začátkem příštího roku další prezidentská volba a té budou předcházet neodmyslitelné předvolební kampaně. Zatímco několik možných kandidátů už svoji touhu usednout na Hrad oznámilo a už teď v ulicích sbírají potřebné podpisy a shání podporovatele, o jiných se zatím jenom spekuluje.Mezi nimi je i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulém týdnu vyrazil v obytném voze po České republice. Podle expertů jde o jasnou součást kampaně - ať už té prezidentské nebo té před komunálními volbami. Babiš ale zarytě tvrdí, že jde o nezištnou cestu mezi jeho voliče s cílem vyslechnout jejich problémy.Pokud by přece jen šlo o prezidentskou kampaň, ta má co do financování svá jasná pravidla. Každý prezidentský kandidát musí v rámci své kampaně dodržet pevný limit - 40 milionů korun do prvního kola voleb a 10 milionů do dalšího. Peníze se ale počítají až od chvíle, kdy šéf Senátu volbu prezidenta vyhlásí, do té doby mohou zájemci o prezidentský úřad v kampani utratit vpodstatě cokoliv.Je to správně? K čemu máme úřad, který na kampaně dohlíží? A bude letos opět možné financovat volby přes neprůhledná sdružení, jako to v roce 2018 udělal Vratislav Mynář pro Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském Hlavním nádraží stále přespávají stovky většinou romských uprchlíků a čekají na rozhodnutí, jestli mají v Česku nárok na pomoc a ochranu. Praha žádá pomoc ministra vnitra i krajů. Dojde na ni?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).Praha je na hraně kapacit pomoci uprchlíků. Minulý týden na to upozornil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). A varoval, že pokud se situace nezmění, bude město muset zavřít asistenční centrum pro uprchlíky. Problém podle něj nepůsobí jen běženci s dvojím občanstvím, kteří se hromadí na hlavním nádraží a teď i v nově postaveném stanovém městečku. V metropoli jsou prý aktuálně desetitisíce Ukrajinců a hrozí, že pro ně město nezvládne zajišťovat ubytování, ani vzdělání pro ukrajinské děti.Pomoci by mohl relokační mechanismus, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana měl mít hlavně motivační charakter. Vláda prý aktuálně počítá, kolik uprchlíků a kde po Česku se nachází a jestli mají kraje pro jejich začlenění dostatečné kapacity. Na základě toho by bylo možné uprchlíky informovat o tom, kde nejlépe naleznou práci, nebo kam budou moci dát děti do škol a školek. Jedině tak by podle Rakušana dokázala vláda ulehčit hlavnímu městu.A aby Česko nápor příchozích z válkou zasažené Ukrajiny zvládlo, navrhuje vláda mimo jiné zpřísnit pravidla pro jejich dočasnou ochranu. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.Jak zvládá Česko pomoc uprchlíkům? A pomůžou kraje Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Navzdory obavám se první hodiny rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze obešly bez úplného kolapsu dopravy. Ačkoliv se jedná o nejvytíženější dopravní uzel v Česku, zůstavá i přes omezení průjezdný. Může se situace ještě zhoršit?Hostem Ptám se já byl zástupce vedoucího Ústavu dopravních systémů z Fakulty dopravní pražského ČVUT Petr Kumpošt.Barrandovský most je vůbec nejvytíženější komunikace v Česku. Jezdí tudy více aut než po nejfrekventovanějším úseku dálnice D1, tedy asi 140 tisíc za den. Nezměnilo se to ani poté, co v roce 2010 byly z jihozápadní části městského okruhu vytlačeny kamiony na vnější Pražský okruh, který se tehdy nově otevřel.Od pondělka začala na mostě zatím asi nejrozsáhlejší oprava a všichni napjatě očekávají, jak zasáhne dopravu po městě. První den rekonstrukce se zatím obešel bez větších problémů, podle náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra ale může být rizikových prvních čtrnáct dní. První etapa celkem čtyřleté rekonstrukce má trvat čtyři měsíce a kritická přitom může být už tahle středa, kdy se uzavře jeden jízdní pruh na přilehlé Strakonické silnici.Proč je oprava nezbytná? A jak složité pro řidiče bude obejít se bez trasy přes vytížený most?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny plynu rostou vzhůru a Evropa řeší, jak se od toho ruského co nejrychleji a co nejvíce bezbolestně odtrhnout. Povede se to? A kolik nás to bude stát?Hostem Ptám se já byl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.Válka na Ukrajině odhalila energetickou zranitelnost Evropy a zejména pak České republiky. Naše závislost na ruském plynu a ropě totiž patří mezi největší. Evropská komise přitom navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, tedy i do Česka.Podle českého premiéra Petra Fialy vláda sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do polovinu roku 2024 – nebo do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, jež mohou do tuzemska tuto surovinu dopravit. Fiala už začátkem května jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.Je otázkou, jak změna dodávek dopadne na koncové zákazníky. Jen dosud přitom dle posledních dat Českého statistického úřadu ceny energií včetně plynu vzrostly meziročně o více než polovinu.Kam až se ceny vyšplhají? Je správné žádat o dvouapůlletý odklad embarga na dovoz ruské ropy? A propadne se Česko kvůli zdražování energií do chudoby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].