Ptám se já, Marie Bastlová

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouvská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajinu, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu - tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku vznikl první uprchlický tábor. Konkrétně v pražské Tróji. O víkendu by se do něj měli začít stěhovat lidé, kteří už delší dobu přespávají na pražském Hlavním nádraží. Co to vypovídá o uprchlické situaci v Česku?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan /STAN/.V Praze jsou už na desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a někteří z nich se v posledních dnech tísnili v prostorách Hlavního nádraží. Proto pražští hasiči na pokyn ministra vnitra postavili v Tróji stanové městečko s kapacitu 150 lidí. Podle dobrovolníků je ale těch, kteří by potřebovali přechodný útulek, daleko víc. Do městečka přitom míří i romští uprchlíci, kteří mají kromě ukrajinského občanství to maďarské a čekají tak v Praze na potvrzení, zda jsou opravdu běženci ze země zasažené válkou.Právě kvůli nim se vláda chystá pozměnit dosavadní strategii přijímání běženců. Podle ministra vnitra totiž do Česka přicházejí i lidé, kteří nemají na pomoc nárok a policie má proto přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.A vládu musí vyřešit i další problém - Praha se kvůli stále nově příchozím ocitá na hraně kapacit možné péče o běžence. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib /Piráti/ varuje, že metropole uzavře asistenční centrum, jestli koaliční kabinet během několika dnů nepřijme systém přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje. Vláda chce o dalším řešení uprchlické krize jednat příští úterý.Přestává vláda zvládat migraci z Ukrajiny? A proč nesáhla po přerozdělování už dříve? Jak řešit případy lidí s dvojím občanstvím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už několik týdnů trvá soudní spor bývalého hollywoodského hereckého páru Johnnyho Deppa a Amber Heardové. Deppova exmanželka mu podle něj pomluvou o domácím násilí zničila kariéru. Ona trvá na tom, že ji bil a zneužíval. Proč svět kauza tolik zajímá? A co vypovídá o prostředí amerického filmu?Hostem Ptám se já je filmová kritička Jindřiška Bláhová.Johhny Depp se kvůli údajně lživým výrokům své bývalé ženy Amber Heardové soudí o 50 milionů dolarů. Tvrdí, že mu její esej pro Washington Post, kde se označila za oběť domácího násilí, zničila hereckou kariéru. Kvůli ní prý například nebyl obsazen do pokračování série Pirátů z Karibiku, kterou se v minulosti proslavil.Amber Heardová přitom chce po svém exmanželovi dokonce dvakrát tolik, tedy 100 milionů dolarů. U soudu, kde v posledních dnech vypovídala, zopakovala případy, kdy ji bil, psychicky týral a dokonce prý sexuálně napadal.Jenže za oběť se označila i hvězda Pirátů z Karibiku. Johnny Depp před soudem popisoval, jak mu jeho bývalá partnerka uřízla špičku prstu rozbitou lahví od vodky. Oba herci přitom ve svých výpovědích popisují případy, kdy měli být pod vlivem alkoholu nebo drog.I proto se množí obavy, zda celý proces nemůže vrhnout stín na debatu o sexuálním násilí, kterou v Hollywoodu odstartovala kampaň MeToo. Hnutí se začalo šířit kvůli kauze filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.Může tento proces posunout diskusi o sexuálním zneužívání ve filmovém průmyslu? Má sílu změnit dopady hnutí MeToo na poměry v showbyznysu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má problém zvládnout některé uprchlíky z Ukrajiny. Stovky se jich už několik dní tísní například na pražském Hlavním nádraží, kde přespávají i ve vlacích nebo na holé zemi. Včetně dětí. Co s tím?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba je situace v hlavním městě vážná. I proto město od středy staví dočasné ubytování ve stanech pro 150 osob s hygienickým zázemím. Podle Hřiba ubytovací kapacity města došly a jde o poslední možnost. Situace na hlavním nádraží je podle něj dokonce za hranou důstojné péče.Dle ministra vnitra Rakušana by měla stanové městečko provozovat Správa uprchlických zařízení ve spolupráci s magistrátem a romským neziskovým sektorem. Hlavní město totiž nyní řeší problém zejména s romskými uprchlíky, u kterých není jasné, jestli mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Policie má proto už od příštího týdne přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.Policejní kontroly ale podle všeho Praze příliš neulehčí a proto by podle jejích představitelů měla vláda nastavit systém přerozdělování uprchlíků mezi regiony.Proč k němu vláda nepřistoupila dříve? A jak dramatická je situace v hlavním městě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

e 10. května a ve světě polevilo napětí. Čekalo se totiž na to, co v pondělí přednese během vojenské přehlídky ke Dni vítězství ruský prezident Vladimír Putin. Co jeho projev znamená pro válku na Ukrajině a co pro svět?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Nejen celý západní svět poslední dny upíral svou pozornost k tomu, zda ruský prezident Vladimír Putin v průběhu pondělního projevu ke Dni vítězství vyhlásí všeobecnou mobilizaci nebo vítězství nad Ukrajinou. Nic takového se ale nestalo. Putin ve svátečním projevu neřekl nic nového, ani zlomového. Podle expertů pouze zopakoval řadu nepravd, kterými se už dlouho zaklíná ruská propaganda. Mimo jiné i to, že k útoku na Ukrajinu vyprovokoval údajně Rusko Západ.Zazněla přesto slova o tom, že ruští vojáci na Ukrajině prý hájí zájmy své vlasti. Jak Donbas, tak i Krym jsou totiž podle šéfa Kremlu historicky ruským územím. Ruská armáda proto dál pokračuje v útocích právě na východě Ukrajiny a na jihu se snaží odříznout Kyjev od přístupu k Černému moři.A projev přinesl i další otázky - renomovaní komentátoři začali spekulovat, jestli ruský prezident nevypadá unaveně nebo proč se nesnažil strhnout ruskou veřejnost plamenným projevem na podporu invaze.Jak pondělní projev šéfa Kremlu číst? A mění se ruská válka o Ukrajinu ve válku o Donbas? A jak ovlivní situaci na bojišti dodávky zbraní ze západních zemí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Bezpečnostní experti komentovali ve speciálu Ptám se já ruské oslavy Dne vítězství nad nacismem, které provází přehlídka vojenské techniky na Rudém náměstí v Moskvě. S velkým napětím se očekávalo, co řekne Vladimír Putin.Hosty speciálního vysílání Ptám se já byli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a politický geograf Jan Kofroň.Moskva a další ruská města si každoročně vítězství nad nacismem připomínají 9. května velkolepými vojenskými přehlídkami. Letos nebyli do Moskvy pozváni žádní zahraniční představitelé a také vojenské techniky a vojáků bude podle médií na přehlídce méně než v loňském roce.Do přehlídky se ale zapojili účastníci ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje jako speciální operaci s cílem demilitarizace a „denacifikace“ sousední země.Napjaté očekávání ZápaduNa „Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, čekal poslední týdny celý západní svět. Původně mělo jít o datum, kdy Rusko oznámí vítězství v ozbrojeném konfliktu na ukrajinském území, ruská armáda ale v posledních týdnech postupovala v zemi jen velmi pomalu a podle mnohých expertů jí dochází nejen zásoby, ale i technické vybavení a samotní vojáci.I proto se napříč světovými médii objevovaly spekulace, že by v plánovaném pondělním projevu v rámci oslav mohl prezident země Vladimir Putin oficiálně vyhlásit válku Ukrajině a s tím i všeobecnou mobilizaci. Nakonec se tak nestalo.„Viděli jsme, jak se chystá infrastruktura, jak se chystají dodávky zbraní, nebezpečí rostlo každý den. Rusko vědělo, že se bude muset bránit. Bylo to jedno jediné správné rozhodnutí,“ řekl Putin k invazi na Ukrajinu.„Bojujete za to, aby na světě nebyl prostor pro katy a nacisty,“ vzkázal vojákům, kteří jsou nasazeni na Ukrajině.„Putinův projev byl děsivý. Tolik lží na jednom místě a v tak koncentrované podobě je hodně i na Rusko. Bylo to děsivé,“ reagoval posléze analytik Milan Mikulecký. „Všechno, co dneska zaznělo na Rudém náměstí, jen pošlapalo odkaz těch, co za druhé světové války opravdu bojovali,“ dodal.„Projev mi nepřišel ničím zajímavý,“ zhodnotil to pro změnu politický geograf Kofroň. „Putin naznačil, že území, na kterých se bojuje, jsou území, která jsou tradičně ruská, což není pozitivní. Rusko může říct, že končí operaci, ale na území, na kterém je, by mohlo zůstat.“Podle Kofroně válka jen tak neskončí. „První dva týdny války to před jejich domácích publikem vypadlo, že vedou především válku o Donbas. Ale v kontextu okolního světa je dnešní projev Putina ohledně Donbasu, radikální změna. Rusové část těch území prohlásí za své a vyhlásí tam své republiky a pak válka může trvat dalších mnoho měsíců a vyžádat si mnoho dalších obětí,“ dodal politický geograf.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Svět upírá pozornost k oslavám dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proto Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.To celé v době, kdy Západ - včetně České republiky - zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších třech ruských bank ze systému Swift.Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nervozita v Evropě stoupá úměrně k tomu, jak se blíží 9. květen, datum důležité pro současného kremelského vládce. Co od něj očekávat?Hostem Ptám se já je vojenský analytik Vojtěch Bahenský.„Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, má v Rusku velkou symbolickou hodnotu. Vladimir Putin ho označuje už řadu let za nejdůležitější státní svátek, a ve světových médiích se proto objevují spekulace, jestli se Putin neodhodlá k nějakému většímu kroku, třeba k oficiálnímu vyhlášení války Ukrajině a s ní i ke všeobecné mobilizaci.Změnu v dosavadní taktice Moskva ale nejspíš plánovat bude, protože postup ruských vojáků na východě Ukrajiny je dost pomalý. Podle mnohých analytiků není přitom celý průběh ruské agrese na Ukrajině pro ruskou armádu velkým úspěchem. Vítězstvím se tak šéf Kremlu může v pondělí na Rudém náměstí pochlubit jen těžko.A roli v tom hraje i západní podpora Ukrajiny v podobě politických proklamací i dodávek vojenského materiálu. Ruský prezident proto opakovaně vyhrožuje, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.Kam až může Rusko ve válečném konfliktu zajít a lze čekat větší zvrat ve vedení bojů na Ukrajině? A jak mění rozložení sil pomoc ze Západu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?Hostem Ptám se já je sociální antropoložka Lucie Trlifajová.Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Během války na Ukrajině se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů - včetně znásilňování ukrajinských žen, dívek a dětí. Tyto události rezonují taky v Česku. Relativizuje se v tuzemsku sexuální násilí? A jak ho řeší soudy?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.Ruští vojáci se na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů, což potvrzují očití svědci i stále nově objevované hromadné hroby. Jednotky řízené z Kremlu za sebou zanechávají kromě mrtvých, znásilněné ženy, dívky a dokonce i děti. Taky v Česku se proto uskutečnila sbírka na dodávku pilulek zabraňujících početí. Tahle iniciativa ovšem vyvolala odpor v konzervativních katolických kruzích.Doslova bouři vzbudilo prohlášení náboženského spolku Hnutí pro život, podle kterého znásilněné ženy nepotřebují pilulky bránící početí, ale pepřové spreje nebo houkadla, aby se mohly bránit. Hnutí tento výrok později z internetu stáhlo. To ovšem nezabránilo kardinálu Dominiku Dukovi, aby houkadla jako osvědčený způsob ženské obrany znovu nezmínil později ve svém blogu. Podle něj navíc se navíc dost neřeší, jaké jsou motivace útočníků a jestli třeba sami nebyli pod tlakem.O víkendu se spor přenesl doslova do ulic - v centru Prahy se potkaly dva průvody. Jeden organizovaný Hnutím pro život, hlasitě odmítající interrupce a druhý, který pořádalo několik neziskových organizací. Ten naopak naopak vyzdvyhoval právo ženy rozhodnout za všech okolností, jak naloží se svým tělem.Jsou znásilnění ve válečných konfliktech dílem vystresovaných vojáků, kteří se sami ocitají na hranici svých psychických sil, jak naznačuje Dominik Duka? A můžou se oběti sexuálního násilí útočníkům bránit? Jak dobře se sexuálním násilím vypořádávají české soudy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových - muzeum Kampa.„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových - Muzeum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se chystá na možné zastavení dodávek ruského plynu. Stát už na 30 % doplnil zásobníky, vláda ale potřebuje další kroky – i plné zásobníky totiž pokryjí spotřebu jen na pár měsíců. Co by to znamenalo pro každého z nás?Hostem Ptám se já byl energetický expert a investor Michal Šnobr.Zásobníky plynu v Česku jsou na historickém maximu. K 1. květnu jsou plné z 30 % a podle ministra průmyslu Josef Síkely by před topnou sezónou měly zásoby dosahovat k osmdesáti procentům. Plán je podle ministra jasný – včasnými nákupy zabezpečit dostatečné množství plynu a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.Právě Česko by kvůli své závislosti na ruském plynu při možném zastavení dodávek patřilo k nejpostiženějším zemím. Ačkoliv plyn od ruského plynárenského giganta Gazprom zatím do Evropy proudí, minulý týden zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.A nejistota nad dodávkami plynu se propisuje i v cenách pro koncové zákazníky, které v posledních měsících rapidně rostou. Sněmovna má proto v plánu předložit v květnu změnu zákona, která by umožnila zavést do růstu cen energií speciální tarif pro sociálně slabé domácnosti nebo i některé firmy.Kam až vystoupají účty za energie? A dělá vláda dost proto, aby ochránila obyvatele? Jak by fungoval český průmysl v případě zastavení dodávek plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný.“Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Právě ty by se mohly stát důležitým tématem mírových jednání.Jak postupuje boj o Ukrajinu a lze říct, kdo v něm vítězí? A měl by se Západ začít bát Putinových výhrůžek? A na čem bude záviset mír na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Většina evropských zemí řeší, jak pomoci lidem, na které tvrdě doléhá zdražování energií a v případě Česka i vysoká inflace, tedy zdražování. Jaký recept na drahotu by doporučili ekonomové?Hostem Ptám se já je zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Česká vláda argumentuje, že pomáhá potřebným například zvýšením příspěvku na bydlení nebo růstem životního a existenčního minima. Dnes mají ministři na programu konkrétně rodičovský příspěvek, slevu na poplatníka nebo daňový bonus.Poslanci hnutí ANO ale chtějí ve Sněmovně zařadit body ke snížení DPH na energie či pohonné hmoty. Pokud se tak nestane, má strana dostatek podpisů na svolání mimořádné schůze. Kromě toho Sněmovna tento týden ve zrychleném procesu podpořila vládní návrh na snížení spotřební daně z paliv - dočasně by měla klesnout o korunu padesát na litr.Dělá vláda dost, aby pomohla přežít složitou dobu těm nejchudším? A jak velké zdražování nás ještě čeká? Kdo ho ucítí nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko v poslední době čelilo vícero kybernetickým útokům. Jednalo se o soukromé i veřejné cíle. Ať už mluvíme o vládním webu, stránkách Českých drah nebo o samotném úřadu, který má s těmito bezpečnostními riziky bojovat. Jak vážně byly poslední útoky?Hostem Ptám se já byl ředitel Odboru kontroly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí.Ministr vnitra Vít Rakušan ujišťuje, že kybernetické útoky z posledních dnů žádné větší škody nenadělaly. Citlivá data prý hackeři nezískali. Přesto je na místě se ptát, jestli se nemá Česko připravit na další podobné akce.NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků ze strany ruských hackerů v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února - tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Ostatně, k posledním kyberútokům se přihlásila právě ruská hackerská skupina Killnet.Jaké následky za sebou útok zanechal? A jak obecně jsou uživatelé v Česku zvyklí chránit se proti hrozbám na internetu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská koalice se do dopravy vrhla ve velkém. Odstartovala výstavbu metra D a město čeká i významná rekonstrukce - od poloviny května se kvůli ní z části uzavře vytížený Barrandovský most. Jak se mají řidiči připravit? A co může ještě zkomplikovat výstavbu nového metra?Hostem Ptám se já byl náměstek pražského primátora z hnutí Praha Sobě, který má na starosti pražskou dopravu Adam Scheinherr.Čtvrtá linka metra s označením D měla podle původních plánů jezdit už od roku 2010, její stavba přitom začala o dvanáct let později - v dubnu 2022. Podle současného náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je to i kvůli laxnímu přístupu předchozích primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, kteří podle něj nepodnikli žádné kroky k přípravám velkých dopravních staveb v hlavním městě.Nejen kvůli tomu za poslední roky jakoby česká metropole zamrzla. V Praze nepřibývaly žádné velké projekty, což byla nejdelší proluka od 60. let, která nejspíš končí. Podle Schienherra totiž dokončení metra D v roce 2029 zatím nic nebrání a město navíc čeká další velká oprava. Od poloviny května se začne rekonstruovat Barrandovský most, přes který přejede 144 tisíc aut denně.Nezkolabuje ve městě doprava až začne rekonstrukce Barrandovského mostu? A proč se v Praze v posledních letech nedaří budovat velké stavby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky.A podle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové nová vláda dostatečně nepodporuje domácnosti a firmy, které energetická krize zasáhne. Podle Transparency International ale sám Havlíček ze své dřívější pozice ministra spíše než na občany myslel na čtveřici firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO). Devět dní před odchodem z postu ministra průmyslu jim měl poslal kompenzace za vysoké ceny energií ve výši 50 milionů korun.Kolika firmám takto pomohl a proč jsou podle něj kroky současné vlády nedostatečné? A jak by se Česko mělo připravit na zastavení ruského plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Případ učitelky, která vykládala nepravdy o ruské invazi v hodinách slohu má dozvuk - chce se bránit vůči těm, kteří si její způsob výuky nahrávali. Je v právu? A jak ochránit děti před šířením propagandy ve školách?Hostem Ptám se já je zástupce skupiny Čeští Elfové, která se zaměřuje právě na šíření dezinformací v kyberprostoru, Bohumil Kartous.Učitelka Martina Bednářová z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu, které hrozí, že přijde o místo kvůli šíření dezinformací během výuky, přešla do protiútoku. Jak zjistily Seznam Zprávy, její právnička žádá od vedení školy informace, jestli a jak potrestají žáka, který pořídil nahrávku z vyučování. Na ní učitelka češtiny Martina Bednářová tvrdí například, že v Donbase Ukrajinci už osm let systematicky likvidují ruské obyvatelstvo, nebo že v Kyjevě se během ruské invaze nic nedělo.Učitelka kvůli tomu, co se při hodině slohu stalo, nesmí už skoro dva týdny učit. Ředitelka Základní školy Na Dlouhém lánu ji poslala takzvaně na překážky domů. Toto úterý jí při osobní schůzce chtěla předat výpověď.Jak ochránit děti před šířením ruské propagandy ve školách? A kde končí svoboda slova kantorů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání.Sám současný poradce premiéra Pojar vedl před zhruba 15 lety tehdy neúspěšná jednání o zřízení amerického radaru v Brdech a teď pomáhá s organizací aktuální ministerské návštěvy v USA. Na ní by se měla projednávat i dohoda o obranné spolupráci obou zemí, ke které Česká republika jako jedna z mála zemí Aliance dosud nepřistoupila.Co konkrétně bude obsahem česko-amerických rozhovorů? A jak významná je pro nás chystaná dohoda o obranné spolupráci? Otevře se cesta americkým vojákům na české území?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci. Jak ale zajistit, aby se společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka? Hostem podcastu Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokop je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já.Podle Prokopa je klíčové, aby se vláda soustředila na řešení otázky důstojného ubytování pro uprchlíky. Spolu s letními prázdninami by totiž mohla ze současného systému vypadnout řada ubytování, která slouží k rekreačnímu bydlení.„V červenci, v srpnu vznikne sekundární vlna, bude potřeba zhruba 50 tisíc bytů. Stát je ale musí zajistit tak, aby nevzbudil nevoli Čechů,“ varuje Prokop.Jak má stát pomoci uprchlíkům zajistit kvalifikovanou práci? Jak nejlépe umístit děti do českých škol? A jaké nálady v souvislosti s uprchlickou vlnou a vysokou inflací a zdražování Daniel Prokop očekává?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní Velikonoce jsou pro uprchlíky z Ukrajiny první, které tráví mimo svou vlast, na kterou útočí ruská armáda. Řada z nich potřebuje kromě bezpečného zázemí taky ošetřit jizvy na duši. Dospělí i děti mají za sebou hrůzné zážitky, které si zřejmě ani nelze představit. Jak se zapojují do pomoci křesťanské církve?Hostem Ptám se já byl farář pro menšiny z Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal.Každý den se můžeme dočíst o nových a nových zvěrstvech, kterých se dopouští ruská armáda na civilních obyvatelích Ukrajiny. Po odchodu vojáků objevují místní další masové hroby a najevo vycházejí případy hromadného a systematického znásilňování ukrajinských žen, dívek, ale i dětí.Tyhle zprávy sledují taky lidé, kteří z válečné Ukrajiny uprchli. Statisíce běženců jsou i v Česku. Převážně se jedná o matky s dětmi, které doma často nechali své manžele, otce nebo třeba bratry a další příbuzné a tyhle informace pro ně znamenají další trauma.Kromě neziskových organizací a státní podpory, se do pomoci uprchlíkům zapojují taky církve. Největší křesťanské svátky - Velikonoce, oslaví běženci s českými věřícími poprvé.Jak jsou jim tuzemské církve otevřeny? A jak by mohly letošní společné oslavy Velikonoc vypadat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo několikrát - právě k němu by totiž putovala možná žaloba na prezidenta a zabývat se mohl i článkem 66 Ústavy v případě, že by byl aktivován proti vůli hlavy státu. Jak hodnotí jeho předseda současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byl větší výzva.Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl: „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých.“Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já.Řeč ale došla i na českou Ústavu a opakující se debatu o tom, zda potřebuje nebo nepotřebuje změny. Mimochodem Ústavní soud jistě vyhlíží příští volbu prezidenta mimořádně bedlivě, drtivé většině soudců totiž v příštích dvou letech končí mandát a právě příští hlava státu bude vybírat jejich nástupce.Proč Rychetský nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a co očekává od té nadcházející? A jaké role by měla hlavu státu především zastávat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak pomoci zemi zasažené válkou a jak dopadne na každého z nás? Důležité otázky pro Česko, ale i pro možné prezidentské kandidáty, mezi kterými by mohla být i ekonomka Danuše Nerudová. Jak by situaci řešila?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.Žena, která vážně uvažuje, že se pustí do boje o Pražský hrad, možná na první pohled připomíná současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ale jen na ten první. Ona sama si nemyslí, že má s úspěšnou slovenskou političkou mnoho společného.Zatímco Zuzana Čaputová je právničkou a Danuše Nerudová ekonomkou, podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsou odlišné i výzvy, které na budoucího prezidenta České republiky čekají. Ten, kdo čerstvě usedne na jaře roku 2023 do prezidentského úřadu, se totiž bude muset potýkat s následky války na Ukrajině, která trvá už několik týdnů.Podle Nerudové se proto musí role české hlavy státu ve vypjatých situacích změnit a řešit podle ní musí nejen zahraniční politiku a bezpečnost, ale také připomínat vládě, že jsou skupiny obyvatel, na něž nelze zapomínat.Současná pravicová vláda pak podle ekonomky bude muset kvůli následkům války sáhnout po silném sociálním programu. Dle Nerudové totiž hrozí chudoba až třetině českých domácností a dopady války podle ní bezpochyby pocítíme všichni.Kdy Nerudová oficiálně oznámí prezidentskou kandidaturu a na čem její rozhodnutí stojí? Na jaké ekonomické výzvy Česko nesmí zapomenout a jakou roli by v tom měl zastávat prezident?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko hledá novou hlavu státu. Volit si ji bude v lednu 2023, ale už teď se spekuluje, kdo by se mohl v prezidentském klání utkat. Bude mezi kandidáty i senátor Pavel Fischer? A co mu vadí na současném prezidentovi?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl senátor a předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer.Senátor Pavel Fischer snad jedním z prvních, kdo se neoficiálně přihlásil do příští prezidentské volby. Hned v roce 2018 - poté co v předchozích volbách skončil třetí - řekl, že se do volebního klání pustí znovu. Jenže teď místo jasných slov lavíruje a s oficiálním oznámením kandidatury jako většina ostatních vyčkává.Z těch skutečně vážných kandidátů účast ve volbách zatím nepotvrdil žádný, třeba Andrej Babiš se má vyjádřit až po prázdninách. Navíc řada těch, kteří mají blízko k bloku stran koalice SPOLU očividně usilují o to, zda by je právě takhle formace nepodpořila. Pavel Fischer ale tvrdí, že na to, zda ho někdo do prezidentského klání vyšle, čekat nebude. O kandidatuře se hodlá rozhodnout na vlastní pěst.Fischer je také dlouhodobým ostrým kritikem současného prezidenta Miloše Zemana. Loni usiloval o podání ústavní žaloby na prezidenta kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku. A podle předsedy senátního bezpečnostního výboru nešlo o poslední takovou iniciativu: „Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k Ústavě udělal tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu,“ řekl v rozhovoru.Co současnému prezidentovi vyčítá? A jaký by měl být ten následující? Jak změnila válka na Ukrajině naše vnímání hlavy státu a kdy Fischer oznámí kandidaturu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rozhovorový pořad Ptám se já vyráží do krajů. A proto vám zcela vyjímečně nenabízíme klasický rozhovor, na který jste zvyklí. Moderátorky podcastu totiž poprvé usedly do křesla zpovídaných.Veronika Sedláčková a Marie Bastlová v pondělí 11. 4. poprvé nevysílají z pražského studia na Radlické 10, ale z Brna, kde se od 18:30 v prostorách Kabinetu Múz koná první ze série speciálních natáčení přímo mezi diváky a posluchači.Hosty budou: senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová a šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský a tématem rozhovorů nejdůležitější událost, která příští leden čeká Česko - volba prezidenta republiky.Nadcházející volba hlavy státu bude specifická a to nejen proto, že všichni napjatě očekávají, kdo po deseti letech vystřídá ve funkci současného prezidenta Miloše Zemana. Evropa se po desítkách let potýká s vojenskou agresí na svých hranicích a válka je poslední týdny hlavním tématem pro řadu státníků celého světa. Její dopady budou tématem i pro budoucího prezidenta Česka, ale i pro hosty brněnského natáčení podcastu Ptám se já.Aby pravidelní posluchači na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích v pondělí o podcast nepřišli, připravil pro ně jeho tým speciální díl. Moderátorek Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové se v něm ptá editorka Eliška Dokulilová.Na co by se zeptaly Miloše Zemana? A jak dlouho trvá příprava rozhovorů a kde by neměl moderátor chybovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo financí pohrozilo pumpařům regulací cen. Nelíbí se mu příliš vysoké marže. Ještě před dvěma týdny přitom úřad tvrdil, že je vše v pořádku. Co se změnilo? Jak stát pomůže lidem, které ohrožuje inflace? A kdy si ODS vybere kandidáta na prezidenta?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)Stát by mohl jako mimořádné opatření zastropovat marže prodejců pohonných hmot od začátku května, Ministerstvo financí zpracuje výměr ceny. Uvedl to ve čtvrtek ministr financí, podle kterého chce vláda dát ještě prodejcům čas, aby marže upravili sami. Ještě na konci března přitom Stanjura tvrdil, že ceny u pump není potřeba regulovat.V pátek Ministerstvo financí také zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky. Podle něj růst v letošním roce klesne z lednových 3,1 procenta na 1,2 procenta a poroste i inflace. Zatímco ekonomové hrozí až 15 procenty, Stanjurův resort počítá s 12,3 procenty.Podle ministra budou odhady sloužit i jako podklad pro novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června kvůli výdajům souvisejícím s dopady konfliktu na Ukrajině.Jak bude vypadat regulace marží pohonných hmot a je státní rozpočet připraven na dopady vysoké inflace? O kolik se letos prohloubí státní dluh?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát za 133 milionů korun. O jakou techniku nebo materiál se jedná?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Možná teď budou vláda i čeští politici obecně opatrnější při zveřejňování informací o vojenské výbavě, která putuje východním směrem. Tenhle týden se totiž dostaly do domácích i zahraničních médií dokonce fotografie tanků a bojových vozidel, naložených na vlaky u Jihlavy.Celkem už poslala Praha Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující miliardu korun. Nutnou modernizaci ale potřebuje i tuzemská armáda. Kromě jiných problémů ji trápí fakt, že část techniky je ruská a potřebuje taky ruské náhradní díly. Tuhle závislost chce vláda odbourat co nejdřív.Ostatně taky proto schválila na své poslední schůzi, že na zlepšení kondice české armády půjde v příštích dvou letech skoro 50 miliard korun.Bude to stačit? A jak zabránit únikům citlivých informací o převozu válečné techniky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na drastické záběry masakrovaných ukrajinských civilistů i na zoufalství statisíců lidí, které válka vyhání z domova, odpovídá česká společnost nebývalou vlnou solidarity. Na humanitárních sbírkách se vybrala rekordní částka a lidé pomáhají i materiálně. Třeba tak, že se s uprchlíky podělí o šaty nebo jídlo. Kde nejvíce pomáhají?Hostem Ptám se já byla zakladatelka Šatníku a moderátorka České televize Nora Fridrichová.Válka na Ukrajině začala před měsícem a půl a změnila, možná nenávratně, náš dosavadní způsob života. Co si jen málokdo uměl představit, jsou masakry, kterých se ruská armáda dopouští na civilním obyvatelstvu. Jména měst jako Buča nebo Mariupol se vryjí do evropské paměti jako symbol utrpení. Za válečný zločin označují systematické vraždění civilistů mezinárodní instituce i politici, včetně českých.Na zoufalství lidí utíkajících před ruskými bombami a barbarským řáděním vojáků odpovídá česká společnost nebývalou solidaritou. Mezi prvními nabídl pomoc nadační fond Šatník, který založila a vede novinářka Nora Fridrichová.Původní projekt vznikl na podporu samoživitelkám. Ovšem s příjezdem prvních uprchlíků svou pozornost obrátil na matky s dětmi, které v Česku hledají útočiště. S jakými reakcemi se nadační fond setkává? Zůstává odhodlání lidí pomáhat stejně silné jako na začátku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České zdravotnictví sledujeme skoro každodenně kvůli pandemii covidu a teď mu připravila další zatěžkávací zkoušku válka na Ukrajině. Je české zdravotnictví dostatečně připraveno na příjem uprchlíků i nových lékařů a zdravotníků?Hostem Ptám se já byl šéf České lékařské komory Milan Kubek.Lidé prchající před válkou na Ukrajině, kterých je v Česku asi 300 tisíc, se díky speciálnímu vízu dostávají do systému veřejného zdravotního pojištění a mají nárok na zdravotní péči. Personálu je ale dlouhodobě málo, proto teď ministerstvo řeší, jak dostat do nemocnic ukrajinské lékařky a lékaře co nejdřív.Oficiální proces uznání lékařského diplomu z tzv. třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii, je totiž poměrně zdlouhavý a také drahý. Ministerstvo zdravotnictví proto uvažuje, že by se lékařky z Ukrajiny mohly dostat na lůžková oddělení, aniž tento proces podstoupí. Dohlíželi by na ně ovšem čeští kolegové a kolegyně. S návrhy na zjednodušení složité byrokracie přichází i Česká lékařská komora.Protnou se představy jejího vedení a vlády? A jak na kvalitu českého zdravotnictví dopadne snížení plateb za pojištěnce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko zažívá rekordní inflaci: V únoru vystoupala nad 11 procent. Česká národní banka tak znovu sáhla po zvyšování úroků. Pomůže? A kde všude pocítíme zvyšující se ceny?Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí pro 15 tisíc lidí. Ukazují to čísla exekutorské komory, ze kterých vyplývá, že akce skončila hluboko za očekáváním. Politici ale čísla exekutorů kritizují – prý jsou úmyslně zavádějící. Jak užitečné milostivé léto bylo?Hostem Ptám se já byl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík.Z malých dluhů, které nabobtnaly na obří, zpět na nulu. Díky oddlužovací akci Milostivé léto - při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem - se 15 000 lidí úplně zbavilo exekucí. Stát odpustil penále celkem u 42 000 exekucí za 1,55 miliardy korun, uvedla Exekutorská komora.Podle exekutorů to je málo. Teoreticky bylo podle nich bylo možné stopnout 1,3 milionu exekucí. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům zase tvrdí, že čísla předložená komorou jsou neúplná a nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat údajně chtějí relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce.Jak užitečné Milostivé léto bylo? Neblokovali ho sami exekutoři? A je dobré ho opakovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo školství připravuje plán, jak zapojit ukrajinské žáky do českého školství. V době, kdy vyšla najevo zpráva, že šéf resortu je v možném střetu zájmů. Jak plánuje situaci vyřešit?Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).Do Česka už přišlo kolem čtvrt milionu lidí, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Z toho dětí a mladých do osmnácti let je víc než sto dvacet tisíc. Kromě bydlení a práce proto koaliční vláda řeší akutní problém, jak co nejlíp otevřít české školy ukrajinským žákům a studentům. Na poslední schůzi kabinet rozhodl, že resort školství kvůli tomu dostane navíc přes pět miliard korun.Vyčleněné peníze jsou určené na adaptační kurzy, lekce češtiny nebo na odbornou asistenci ve třídách a psychologickou pomoc. Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky dlouhodobě, přitom vládu vyzývají, aby jednala rychle a řešení problému neodsouvala až od příštího školního roku.Otázkou je i to, jak tyhle snahy ovlivní osobní problém šéfa resortu školství Petra Gazdíka, který stále drží poloviční podíl v jedné ze zlínských firem, jak uvedl Deník N, což podle zákona o střetu zájmů nejde dohromady s ministerskou funkcí. On sám tedy tvrdí, že na to zapomněl a věc vyřeší.Jak je možné, že ministr Gazdík zapomněl na své zapojení v soukromé firmě? A jaké konkrétní kroky podniká ministerstvo k zapojení ukrajinských dětí do českého školství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spor o ruskou školu v pražské Bubenči by měla řešit vláda. Praha 6 by v ní ráda poskytla zázemí ukrajinským dětem. Jak toho chce docílit?Hostem Ptám se já byl starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. (Upozornění: V živě vysíleném rozhovoru zazněly vulgární výrazy.)Až na vládní úroveň se dostal spor o jednu školu v pražské Bubenči. Budova totiž patří ruské ambasádě a je prázdná od loňska, kdy musela republiku opustit řada pracovníků velvyslanectví. „Čištění ambasády“ následovalo po odhalení, že za útokem ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby.Poslanec a starosta šesté pražské části Ondřej Kolář navrhuje, aby se škola otevřela ukrajinských žákům a studentům. Oslovil kvůli tomu ruského velvyslance – a jak se dalo čekat, bez úspěchu.Nápadu se ovšem úplně nechytilo ani české ministerstvo zahraničí. Ministr za Piráty Jan Lipavský upozorňuje, že školu není možné využít bez souhlasu ruské ambasády. Česko by prý porušilo mezinárodní právo. Pražský magistrát chce proto vyzvat vládu, aby připravila zákon, který by majetková práva ruského velvyslanectví omezil.Opravdu resort zahraničních věcí vymýšlí hlavně důvody, proč nápad nejde uskutečnit? Nebo už sledujeme začátek kampaně před podzimními komunálními volbami, které se nevyhnou ani Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Rusku mizí liberální média a od března platí v Ruské federaci zákon, který za informování o válce na Ukrajině zavádí vysoké tresty, včetně až 15 let za mřížemi. Jak tvrdou rukou vládne Vladimir Putin zemi?Hostem Ptám se já byla novinářka Lenka Kabrhelová, jež pro Seznam Zprávy připravuje nový podcast.V Rusku tento týden skončilo poslední velké nezávislé médium – noviny Novaja gazeta. Redakce, kterou vede nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, oznámila, že list přestává vycházet v tištěné podobě i na internetu. Důvodem je výstraha od ruského cenzurního úřadu.V Rusku už přestala fungovat v podstatě veškerá liberální média a mezi mnoha lidmi, kteří federaci opouštějí, je také řada novinářů. Od začátku března totiž platí v zemi zákon, jenž umožňuje uvalit mnohaleté tresty za informování o ruské invazi na Ukrajinu.Zatímco v samotném Rusku sledujeme, jak se oficiální garnitura snaží umlčet kritické hlasy za každou cenu, v zahraničí se rodilí Rusové proti invazi hlasitě ozývají. Podobné je to i v Praze, kde se toto pondělí účastnilo protiválečného pochodu na tři tisíce lidí.Lze z ruských médií sledovat už jen kremelskou propagandu? A jak se proměňuje pohled Rusů na válku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Reportéři Seznam Zpráv Janek Kroupa a Jan Novák strávili čtyři dny a tři noci s rozvědno-diverzní jednotkou obávaného pluku Ajdar. Kdo jsou jeho členové? Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Reportéři Seznam Zpráv se v pátek vrátili už z druhé cesty na Ukrajinu. Mimo jiné strávili několik dní s jednotkou obávaného pluku Ajdar, jeho činnost popsali v reportáži.Bataliony a různé bojové pluky na Ukrajině přitom fungují už několik let. Jejich příslušníci jsou často laici, bojovníci, kteří prosluli mnoha odvážnými akcemi. Skupiny, které vznikly po ruské anexi Krymu, jsou ale často i kontroverzní - zakládali je lidé, z nichž mnozí neměli daleko od nacismu, některé čelily nařčení z mučení zajatců i válečných zločinů. Teď jsou ale součástí sil, které na Ukrajině bojují proti Rusku.Jak operují na frontové linii? A kdo jsou vlastně muži, kteří se vrhají do nejnebezpečnějších vojenských operací? A kam se po měsíci posunula situace na Ukrajině z pohledu novinářů na místě? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda má nového zmocněnce pro média a dezinformace. Jde o reakci na sílící vlnu cílených falešných zpráv z Ruska. Jak zmocněnec zasáhne? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.Kvůli sílícím dezinformacím z Ruska, jež mají za cíl oslabit i mezinárodní ukotvení České republiky, schválila vláda koncem března vznik nového speciálního zmocněnce. Ten má koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí, a boj proti dezinformacím tak zefektivnit.Že se od začátku války na Ukrajině zvýšil počet dezinformací v Česku, potvrdil i datový analytik František Vrábel. Podle něj stát dosud v boji proti nim a vzniku tzv. ruské páté kolony příliš nedělal.Jak chce vláda s dezinformacemi bojovat? A jak dlouho zůstane zablokována část dezinformačních webů? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou první týdny po zásadním rozvolnění covidových opatření. Počty nových případů ale pořád stoupají i nad deset tisíc za den. Máme nad covidem vyhráno, nebo se může situace ještě zlomit? Hostem Ptám se já je náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.Už měsíc a půl se Češi nemusejí prokazovat covid pasy ve službách a restauracích a téměř čtrnáct dní už nemusejí mít až na výjimky respirátory uvnitř budov. Povinné není už ani testování ve školách a firmách, i přesto stále poslední denní nárůsty nakažených přesahují deset tisíc. Podle březnového prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by přitom respirátory v MHD nebo zdravotnických zařízeních mohly zmizet už v průběhu dubna.Vedle vysokých čísel nákaz navíc stále stojí nízký počet proočkovaných proti koronaviru – v tuzemsku jich je stále jen 65 % obyvatel a počty nově vakcinovaných dramaticky klesají. A vzhledem k válce na Ukrajině to navíc není aktuálně jen koronavirus, který před Ministerstvem zdravotnictví stojí. Až tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka zatím přišli, potřebují zdravotní péči a jiní naopak řeší možnosti rekvalifikace, aby se do českého zdravotního systému mohli sami zapojit.Jak hodnotí současný stav boje s pandemií Válkův náměstek a nezapomnělo se na nákazu ve vládních kruzích příliš rychle? A jak je české zdravotnictví připraveno na příliv nových pacientů, ale i sil z Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka /KDU-ČSL/.Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek - nejmíň tři tisíce korun na měsíc.Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde vzít v napjatém rozpočtu peníze? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.„Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruská letadla stále bombardují ukrajinská města a obrázky mrtvých civilistů i zničených budov dokumentují pokračující invazi. Jak ruská armáda postupuje a jak se Ukrajině daří bránit?Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.V kontextu současného dění na Ukrajině má utrpení jméno Mariupol. Ukrajinský prezident přirovnal situaci města k blokádě Leningradu za druhé světové války. Na obléhání přístavu, kde už více než dva týdny strádá na čtyři sta tisíc lidí, se podle Volodymyra Zelenského bude vzpomínat i po staletích jako na válečný zločin.Ruská armáda v posledních dnech navíc bombarduje obytné bloky a centra i dalších ukrajinských měst. Po zemi ale příliš nepostupuje. Na jihu získala dvě větší města: Cherson a Melitopol. Spojení ruské pevniny s Krymem ale brání právě ukrajinské síly v Mariupolu.Moskva se snaží získat psychologickou výhodu, když tvrdí, že na Ukrajině použila střely Kinžal, které se někdy zahrnují mezi sonické střely, tedy takové, které dosahují rychlosti pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Proti takovým zbraním přitom neexistuje žádná účinná obrana.I přes tyto zprávy nicméně platí, že Kremlu se nedaří postupovat podle původních plánů. A množí se zprávy o problémech ruských jednotek, jež trápí nedostatek paliva i jídla a hlavně nečekaně silný odpor ukrajinských obránců podpořený západními zbraněmi.Jaký je současný stav bojů v zemi? A co jsme se dozvěděli za necelý měsíc od útoku na Ukrajinu o ruské armádě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko je podle premiéra Petra Fialy na hraně toho, kolik dokážeme přijmout ukrajinských uprchlíku. V zemi jich je více než čtvrt milionu. Jak se o uprchlíky dokáží postarat kraje?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Do Česka za posledních pár týdnu dorazilo už přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. Státní správa a kraje teď musí vyřešit, jak se o ně postarat. Jak jim sehnat důstojné bydleni, zajistit příspěvky na živobytí, dát možnost práce a dětem školu.Nelze přitom zapomínat na to, že do země teď ve velké míře proudí vzdělaní lidé, kteří nebyli zvyklí být bez prostředků a závislí na cizí pomoci a s tím souvisí mnoho zásadních témat - kdo a kde uprchlíky ubytuje, jak jim pomoci s prací, jak je uchránit před podvodníky nebo lidmi, kteří by na nich chtěli bohatnout.Podle sociologa Dana Prokopa je klíčové, jak dobře ukrajinské uprchlíky začleníme do společnosti. Pokud se to podaří, i nám samotným by to mohlo významně pomoci.Jak dobře jsou kraje připraveny na příliv dalších uprchlíků z Ukrajiny? Chystají se na jejich začleňování a jak dobře zvládá situaci koordinovat vláda?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ se snaží zastavit ruské tažení na Ukrajině prostřednictvím sankcí a obchodní izolace Ruska. Kreml se ale zatím odradit nenechal. Mají dosavadní restrikce dostatečnou sílu, aby vedly k zastavení bojů, nebo je dokážou bohatí Rusové obcházet?Hostem Ptám se já je novinářka Pavla Holcová.Po bombardování divadla v přístavu Mariupol, kde se podle dostupných zpráv skrývaly stovky civilistů, zase sílí diskuse, jestli by měly západní země chránit ukrajinské nebe před ruskými nálety. A taky, jestli ukrajinská armáda získá letouny NATO.V každém případě se zatím Západ usnesl pouze na sankcích a omezeních obchodu, které by měly Rusko izolovat od zbytku civilizovaného světa a donutit Kreml, aby zastavil vojenské tažení proti svému sousedovi. To se ovšem, alespoň zatím, nestalo.Je tedy otázkou, jestli jsou sankce dostatečné nebo jestli jsou ruští oligarchové a blízcí Vladimira Putina stále schopni je obcházet. A to i díky faktu, že v evropských zemích působí firmy s nejasnými majiteli, napojené právě na kremelské kruhy.Mezinárodní skupina investigativních novinářů už několik let mapuje pohyby nejasného ruského kapitálu, který se velkém legalizuje v evropských zemích, včetně Česka. Prý tady prali peníze příbuzní Vladimira Putina nebo ruská tajná služba FSB.Jak velký objem peněz ruských oligarchů je aktuálně v Česku? A jak efektivně je omezují západní sankce a zmražení majetků?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do Česka míří denně tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Před vládou je tak složitý úkol – najít dlouhodobé řešení, jak jim pomoci a začlenit je do společnosti a života. Na co vše by měl takový plán myslet?Hostem Ptám se já byla socioložka Marie Jelínková.Vláda dnes rozhoduje o další pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl už předem, že ve hře je nařízení uvolnit veškeré dostupné státní ubytovací kapacity. Podle informací už do Česka přicestovalo skoro čtvrt milionu běženců, většinou žen a dětí. Nejvíc – přes 42 tisíc – se jich zaregistrovalo v Praze.Odborníci navíc odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště až půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí.Vedení hlavního města apeluje na stát, aby vytvořil udržitelný systém pomoci a přerozdělování lidí z Ukrajiny mezi jednotlivé kraje, jinak hrozí, že matky s dětmi budou muset přespávat na ulicích, v parcích nebo ve vlacích.Jak dobře je Česko připravené na příliv válečných běženců? A v čem je současná migrační vlna odlišná od těch předchozích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pomoc Ukrajině už Češi vybrali před dvě miliardy korun a řada z nich se rozhodla pomoci i na místě. Vyjeli tam i čeští záchranáři z Medical service Davepo. Jaká konkrétní pomoc je nejvíce potřeba?Hostem Ptám se já byl vedoucí Davepo Medevac David Veselý.Sedm záchranářů ze společnosti Medical service Davepo vyrazilo jen pár dní po začátku ruské agrese proti Ukrajině do nemocnice ve střední části Ukrajiny. Ve třech sanitních vozech dovezli různý zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a léky, které předali místním zdravotníkům. A také učili místní, jak zajistit první pomoc zraněným, aby si zvládli poradit i bez přítomnosti záchranářů.Teď je zdravotnický tým na několik dní zpět v Česku a chystá se už na svoji druhou cestu. Kolik a jaké pomoci tentokrát do místa válečného konfliktu dovezou? A jak riskantní je pomoc na místě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čeká nás, Evropu, velká změna v přístupu k zajištění dodávek energie? A jak rychle jsme schopni odstřihnout se od dodávek ruských surovin? Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo.Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česko žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.A ve snaze snížit závislost unijních zemí na ruském plynu a ropě se do hry dostal i návrat uhlí, navzdory čerstvému varování OSN, že dopady klimatické změny se zhoršují.Premiér Petr Fiala zatím tvrdí, že Česko chce hlavně stavět další jaderné bloky a podporovat obnovitelné zdroje. Je ale otázkou, jak rychle je země schopná obejít se bez ruského plynu, čím je možné ho nahradit a jestli si na vyšší ceny energií, ale i pohonných hmot musíme zvyknout.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].