Ptám se já, Marie Bastlová

V Poslanecké sněmovně se naplno rozhořela bitva o důchody. Plán vlády na zrychlené projednání úpravy růstu penzí rozčílil opozici, která se rozhodla blokovat jednání dolní komory obstrukcemi. Má stát šetřit právě na důchodcích?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.Sporná vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod se lidem od června navýší o 760 korun. Tedy zhruba o tisíc korun méně, než předpokládají dosud platná zákonná pravidla. Kabinet změnu zdůvodňuje snahou zpomalit zadlužování státu. Podle důvodové zprávy tak stát ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok celkem 33 miliard korun.Opozice obviňuje vládu, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Mluví také o okrádání důchodců. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale byla pro kabinet rozhodujícím impulzem až čísla o lednové inflaci, která výrazně překročila předpoklady. Nařčení odmítá i premiér. „Nikdo nemůže říct, že nezvyšujeme penze. Jen upravujeme parametry, aby se skokově neutrhly,“ řekl Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.Opozičním poslancům také vadí, že se vláda snaží prosadit snížení červnové valorizace penzí zrychleně v legislativní nouzi. Například podle místopředsedy poslanců ANO Aleše Juchelky kabinet jedná protiprávně. I tyto argumenty ale pětikoalice odmítá. A odkazuje se na dva verdikty Ústavního soudu týkající se pandemického zákona, který Parlament prosadil také ve stavu legislativní nouze.„Jde o obrovské finanční prostředky. Nejde jen o letošní červen, ale to zvyšuje základ pro všechny další valorizace a všechno, co se týká penzí. Je správné do toho zasáhnout,“ dodal Fiala.Na čem a na kom by měla vláda šetřit, jsou to právě důchodci? Potřebují další růst penzí? Nerostly už důchody dost? A nenarušuje tento spor mezigenerační solidaritu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po rekordních pěti měsících od voleb má Praha konečně nové vedení. Na dosavadní vleklá vyjednávání radní podle kritiků ale zatím navázali v podobném duchu – hned první jednání odložili. Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká?Hostem Ptám se já byl nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).„Práce na více než sto procent“, s těmito slovy představil nový primátor hlavního města minulý týden svou radu. Hned její první jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí 20. února, bylo ale z technických důvodů odloženo. Pražští radní se mají na prvním řádném zasedání setkat o týden později, v pondělí 27. února. Zasedání má ve čtvrtek ještě předcházet takzvaná „předrada“, na které se její členové vzájemně seznamují s tím, co chystají předložit na pondělním zasedání.Důvodem pro odklad jednání bylo podle Svobody zajištění techniky a instalace softwarů pro jednotlivé radní. Takový postup na twitteru kritizoval například opoziční zastupitel na pražském magistrátu, starosta Prahy 7 a lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský. Koalici v souvislosti s tím označil za ospalou.Narážel tím i na fakt, že povolební vyjednávání v Praze se táhla rekordně dlouho, celkem pět měsíců. Komunální volby na magistrát loni na podzim vyhrála koalice Spolu, která získala 19 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO se 14 mandáty. Piráti mají 13 zastupitelů a Praha Sobě 11 mandátů. Pět zastupitelů získalo hnutí STAN a tři SPD. Koalici nakonec vytvořilo Spolu s Piráty a STAN. ANO, Praha Sobě a SPD skončily v opozici.Svoboda, který byl primátorem hlavního města už mezi lety 2010 a 2013, dal kvůli staronové funkci k dispozici svoje posty ve sněmovních výborech. Odstupuje i z místa přednosty gynekologické kliniky a také ukončuje členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento týden také podle svých slov ukončil lékařskou praxi. Poslancem chce ovšem vedle funkce primátora zůstat i dál.Jaké budou první kroky radních pod vedením staronového primátora? Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká? A vydrží pohromadě koalice, která tak složitě hledala po volbách shodu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Změny na Pražském hradě se blíží. Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu už za dva týdny. Jeho tým v čele s kancléřkou Janou Vohralíkovou intenzivně pracuje na převzetí úřadu. Jak bude Hrad pod novým vedením fungovat?Hostem Ptám se já byla budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková, která dosud působí ve funkci kancléřky Senátu.Inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla se bude konat 9. března ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Kromě přípravy slavnostního ceremoniálu za účasti všech poslanců a senátorů a dalších čestných hostů musí Pavlův tým postupně převzít prezidentskou kancelář.Její budoucí šéfka Vohralíková zatím podle svých slov dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře mimo jiné informace o organizační struktuře a tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu nebo průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Vohralíková po poslední schůzce s Mynářem minulý týden uvedla, že závěrečný protokol z auditu hospodaření Hradu a jemu podřízených organizací kancelář stále nemá k dispozici. Podle šéfa NKÚ Miroslava Kaly by měl být závěr kontroly hotový za několik týdnů.Zvolený prezident Petr Pavel před časem přitom oznámil, že by chtěl do inaugurace ještě jeden audit. Podle Kaly ale tak rychlá kontrola není možná. Příští prezident také v médiích zmínil, že po své inauguraci chce nechat Hrad prohlédnout z hlediska bezpečnosti. Podle svých slov se obává mimo jiné odposlechů.Jak se zatím týmu Petra Pavla daří přebírání prezidentské kanceláře? Jak moc bude potřeba Hrad po éře Miloše Zemana a jeho spolupracovníků „vyvětrat“? A jak se s novým vedením změní personální obsazení úřadu prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Příští týden to bude rok, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. V konfliktu už přišly o život statisíce lidí včetně tisíců civilistů. Velká část země je zpustošená. Ukrajinci ale přes to všechno úspěšně vzdorují. Jak dlouho vydrží?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině a čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky Martin Dorazín.Brzy to bude rok, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Ruská vojska vtrhla do země 24. února 2022. Po řadě neúspěchů na frontě v létě a na podzim spustil Kreml na začátku loňského října pravidelné vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Konflikt už stál život sta tisíce lidí, včetně tisíců civilistů. Organizace spojených národů na začátku únoru potvrdila smrt 7 155 civilistů, včetně 438 dětí. Upozornila také, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více.Ukrajinci čelí útokům ruské strany prakticky denně. V noci na dnešek Moskva opět podnikla na ukrajinském území sérii vzdušných úderů. Podle tamních úřadů hlásilo zásahy několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. Například ve Lvovské oblasti na západě země rakety podle místní správy poškodily zařízení kritické infrastruktury.Jak se po roce války Ukrajinci drží? Hrozí očekávaná ruská ofenziva, nebo jde o plané strašení? A jak má Ukrajině dál pomáhat Západ?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny v tuzemských obchodech jsou rekordní. Jejich poklesu se lidé podle expertů dočkají nejdřív na jaře. Vláda chce proto prověřit marže zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Pomůže to?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Zboží v regálech tuzemských obchodů stále zdražuje. Ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta. Například ve Francii zdražily o 13,1 procenta, v Německu o 20,5 procenta. A světový index cen potravin již deset měsíců klesá. Experti se shodují, že cenovky se v Česku budou přepisovat nahoru ještě v únoru, poklesu by se mohli spotřebitelé dočkat nejdřív na jaře.Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků řešili zástupci Agrární a Potravinářské komory na začátku února na jednání s vládou. Kabinet Petra Fialy (ODS) slíbil, že prověří ceny u zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců a zjistí výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Na vysoké ceny některých potravin, například cukru, nedávno upozorňoval i sám šéf resortu zemědělství Nekula.Kdo může za rostoucí ceny v obchodech? Kdy se zdražování zastaví? Měla by vláda dělat opatření ke snížení cen? A co pro to dělá Ministerstvo zemědělství?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opouští jeden z vnitrostranických kritiků, primátor Ostravy Tomáš Macura. Hnutí se podle něj nedokáže změnit. Právě na změny, včetně obměny tváří nejužšího vedení, teď přitom ANO sází. Kudy se vydá?Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který nově řídí stínovou vládu.Z řad ANO v pondělí vystoupil jeden z jeho dlouholetých členů a také hlasitých kritiků z poslední doby, ostravský primátor Tomáš Macura. Uvedl, že se nemůže smířit se směřováním hnutí, které je podle něj zcela odlišné od doby, kdy do něj vstupoval. Současně s tím prý už nevěří, že by na tom mohl ještě něco změnit. Lídři ANO včetně Karla Havlíčka už reagovali, že je Macurovo rozhodnutí nepřekvapilo. Nejužší vedení hnutí ANO projednalo svoje další směřování a výsledek prezidentských voleb minulou středu v centrále na pražském Chodově. Expremiér, šéf hnutí ANO a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš po schůzce oznámil, že dál zůstává předsedou hnutí a poslancem. „Konečně jsem pochopil, jak to funguje. Musíte tam být vždycky, když se kliká, jinak jsou v kancelářích. Je to fajn práce, já si to užívám,“ řekl k činnosti ve Sněmovně. Uvedl také, že nikdy neřekl, že bude rezignovat. Tvářemi hnutí podle něj ale teď mají být místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček.Babiš získal v nedávných prezidentských volbách 2,4 milionu hlasů. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel ho porazil zhruba o 960 tisíc hlasů, když ho podpořilo téměř 3,36 milionu lidí. „Můžeme konstatovat, že zisk 2,4 milionu hlasů je pro ANO skvělý výsledek a jednoznačná motivace pro další práci a obhajobu zájmů této skupiny voličů, jimiž Fialova vláda pohrdá a soustavně je ignoruje,“ řekl Babiš.Kam směřuje hnutí ANO a na které voliče chce cílit? Co znamená současný úkrok stranou Andreje Babiše pro budoucnost jeho politického projektu? A kdo je teď faktickým šéfem hnutí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čechy zřejmě ani letos nečeká lehký rok. Vláda se chce konečně pustit do ozdravení zadlužené státní kasy. Resort financí chystá úspory i zvyšování příjmů státu. Jaké daně porostou? A na čem a na kom bude stát šetřit?Hostem Ptám se já je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Po prezidentských volbách má kabinet Petra Fialy (ODS) dostatek prostoru na nepopulární rozpočtová opatření. Nezbytné kroky pro ozdravení veřejných financí ostatně avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami.Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos celkově hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy.Snížení strukturálního schodku vláda označuje jako svoji prioritu. Na konkrétních návrzích teď pracuje s odborníky. Opírá se přitom zejména o doporučení Národní ekonomické rady vlády. Cílem změn a chystaných úsporných opatření je snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Stanjura řekl, že na expertní úrovni by se měla jednání uzavřít tento týden. S úpravami by pak chtěl kabinet přijít v průběhu jara. A ministr financí se netají tím, že daně se v Česku výrazně promění. Týkat by se to mělo například nemovitostí, živnostníků, stavebního spoření nebo alkoholu a cigaret.Jak se vláda vyrovná s energetickou krizí a zdražováním? Jak se promění daňový mix? Na koho změny dopadnou nejvíc? A jak těžké měsíce nás doopravdy čekají?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli. I kvůli směřování zahraniční politiky země. K jednání čtveřice vrcholných představitelů došlo po letech. Bude česká diplomacie zase jednotná?Hostem Ptám se já je předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) ve středu večer. Pavel uvedl, že by do budoucna rád dělal taková setkání jednou za čtvrt roku. A označil schůzku čtveřice čelných představitelů státu za návrat k normálu.V komunikaci hlavy státu s jeho dalšími představiteli jde o zásadní obrat. Například se šéfem Senátu jednal dosluhující prezident Miloš Zeman naposledy v létě 2020 kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Zeman byl přitom proti této cestě, protestovala tehdy i Čína.A Tchaj-wan plánuje na konci března navštívit i předsedkyně Poslanecké sněmovny. Cestu chystá už několik měsíců. Čína ji teď, den po schůzce Pekarové Adamové s příštím prezidentem, označila za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. Peking už tento týden také protestoval proti pondělnímu telefonátu Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.Na čem se čtveřice vrcholných představitelů domluvila? Jak se jejich nová spolupráce projeví na chodu země? A kam bude směřovat naše zahraniční politika?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel už se pustil do práce, mimo jiné skládá svůj tým. Na Hrad s ním půjde řada nových tváří. Kdo mu bude radit s justičními kroky? A co novou hlavu státu v této oblasti po éře Miloše Zemana čeká?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.S novou hlavou státu přijdou v březnu na Hrad nové tváře. Zvolený prezident Petr Pavel chce celý tým představit v příštích týdnech. Jednou z jeho nejbližších spolupracovnic bude Jana Vohralíková, současná vedoucí Kanceláře Senátu. Ta na postu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky vystřídá Vratislava Mynáře. V čele poradců má být Tomáš Richter, podnikatel a zakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který pomáhal s Pavlovou prezidentskou kampaní. Média zmiňují i jméno ekonomického poradce bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který už dřív sestavoval Pavlův expertní tým.V souvislosti s poradci v justici Pavel zmínil, že se v průběhu kampaně radil i s ústavními právníky Janem Kyselou a právě Janem Wintrem. Ten v minulosti opakovaně upozorňoval, že dosluhující prezident Miloš Zeman se často pohybuje na hraně, nebo dokonce za hranou nejvyššího zákona, a působí tak řadu problémů. Například blokováním jmenování členů vlády, naposledy Petra Hladíka na post šéfa resortu životního prostředí. Celý desetiletý vztah Zemana s Ústavou odborník na ústavní právo nedávno popsal jako „smutný příběh“.Jak narovnat Ústavu po éře Miloše Zemana? Kam až můžou sahat pravomoci prezidenta? Jak se osvědčila jeho přímá volba? A co čeká na novou hlavu státu po jejím předchůdci?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentské volby skončily pro expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše historickou porážkou. Pro jeho hnutí je to zároveň třetí volební neúspěch v řadě. Zhodnotit ho má za týden předsednictvo. Kudy se bude ANO ubírat dál? A s kým?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš odešel z prezidentských voleb s výraznou ztrátou. Volilo ho necelých a 2 a půl milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc míň než jeho protikandáta Petra Pavla. Sám Babiš prohru uznal, výsledek přesto označil jako famózní. Jako neúspěch svého předsedy nebo celého hnutí ANO nehodnotí volby ani jeho čelní představitelé jako Alena Schillerová nebo Karel Havlíček.Podle dalšího z místopředsedů hnutí, hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, se ale potvrdilo to, na co upozorňoval před volbami. Sám přitom veřejně vyjádřil podporu Petru Pavlovi.O dalším směřování hnutí ANO a jednání Ivo Vondráka má předsednictvo hnutí jednat 8. února.Jsou kritici uvnitř hnutí ANO v menšině? Pootočí jejich hlasy kormidlem hnutí? Nebo část členů stranu opustí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel získal od lidí rekordní počet hlasů. Vyhrál ve většině krajů i v zahraničí. Zabodoval taky u lidí, kteří v prvním kole podpořili Pavla Fischera a Danuši Nerudovou. Jak silný je to závazek?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity a prezidentská kandidátka, která v prvním kole voleb obsadila třetí místo, Danuše Nerudová.Petr Pavel vystřídá po deseti letech v prezidentském úřadě Miloše Zemana. Generálovi ve výslužbě dalo svůj hlas téměř 3,36 milionu lidí. Tedy zhruba o 960 tisíc více než jeho protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).Ve svém prvním projevu po zvolení Pavel řekl, že Češi musí své problémy řešit jako jedno společenství. „V této zemi nevidím vítězné a poražené voliče. Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Tyto hodnoty jsem připraven svojí službou nejen na Hrad, ale i do naší republiky vrátit,“ uvedl. S tím souhlasí i Danuše Nerudová, která Pavla podpořila v kampani před druhým kolem voleb.Jaký je hlavní úkol pro nového prezidenta? Jak by měl naložit s podporou mladých voličů? A bude spolupráce Petra Pavla a Danuše Nerudové pokračovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V boji o prezidentský úřad porazil politický nováček Petr Pavel Andreje Babiše s velkou převahou, získal o téměř milion hlasů navíc. Přesto expremiér a šéf ANO označil toto skóre za famózní. Co výsledek znamená pro jeho hnutí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Petr Pavel vyhrál prezidentské volby se ziskem 58,32 procenta hlasů. Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů. Celkově pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc víc než pro šéfa hnutí ANO. Generála ve výslužbě si tak vybral rekordní počet lidí. Dosavadní prvenství držel prezident Miloš Zeman, který pěti lety dostal mandát od 2,85 milionu občanů.Andrej Babiš uznal svou porážku na sobotní tiskové konferenci ve štábu ANO na pražském Chodově. Zároveň vyzval své podporovatele, aby jeho prohru přijali také. Odmítl, že by dělal negativní kampaň a požádal Petra Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí. „Zkuste žít bez Babiše, přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a večer usínat,“ uvedl.Předsednictvo ANO podle expremiéra 8. února vyhodnotí kampaň a představí svou další strategii.Kdo přispíval k tomu, že byla prezidentská kampaň tak vyhrocená? Jak velký neúspěch je takový propad v hradním klání pro celé ANO? A kam bude Andrej Babiš a jeho hnutí směřovat po volbách?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Boj Petra Pavla a Andreje Babiše o Hrad jde do finále. Spolu s vrcholící kampaní veřejný prostor zaplavily lživé a zavádějící informace, včetně zprávy o údajném Pavlově úmrtí. Jaký měly dezinformace na prezidentské klání vliv?Hostem Ptám se já byla Pavla Nýdrle, volební manažerka týmu Petra Pavla. Do pořadu byla pozvána i volební manažerka Andreje Babiše Tünde Bartha, ale na pozvání nereagovala.V pátek a v sobotu čeká Čechy druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém vyberou, kdo po deseti letech vystřídá v čele státu prezidenta Miloše Zemana. Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš i jeho protikandidát generál ve výslužbě Petr Pavel se v cílové rovince svých kampaní snažili získat přízeň voličů hlavně v debatách v médiích a na sociálních sítích.Pavel se přitom musel se svým týmem soustředit nejen na odrážení útoků svého protikandidáta, ale také na stupňující se dezinformace, mezi nimi třeba manipulativně sestříhané video nebo lživé zprávy o Pavlově údajném úmrtí. Tento útok oba kandidáti odsoudili.Byla prezidentská kampaň mezi prvním a druhým kolem špinavější, než se čekalo? Co ji ovlivnilo nejvíc? Jak do klání o Hrad zasáhly dezinformace a jak s nimi před volbami bojovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne?Hostem Ptám se já je sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.Už v pátek a v sobotu si budou lidé volit nového prezidenta. V prvním kole vyslali do finálového boje o Hrad expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a generála ve výslužbě Petra Pavla. Ti měli dva týdny na to, aby přesvědčili své voliče jít k volbám i podruhé, ale také na to, aby získali voliče nové.V prvním kole přitom každý z kandidátů lovil hlasy v jiných vodách. Zatímco Babiš výrazněji uspěl u voličů v chudých obcích s vysokou nezaměstnaností, Pavel nasbíral nejvíce podpory ve větších městech a u vysokoškoláků. Příběhy z konkrétních obcí, kde prezidentští kandidáti napoprvé drtivě uspěli, přinesly Seznam Zprávy také ve speciální sérii reportáží.U koho bude bodovat Andrej Babiš a u koho Petr Pavel ve druhém kole? Podaří se některému z nich získat hlasy z tábora svého protivníka? A do jaké míry mohli kandidáti ovlivnit rozhodování voličů svými výjezdy do regionů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před druhým kolem prezidentských voleb hledá Andrej Babiš hlasy, kde se dá. Včetně kostelních lavic. Od věřících za to ale sklízí hlavně kritiku. Co je za Babišovým obratem k Bohu ve skutečnosti?Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz, teolog a sociolog Tomáš Halík.Andrej Babiš je dlouhodobým propagátorem astrologie. Na svůj vztah k vyšší moci teď více upozornil po prvním kole prezidentských voleb, kdy se vydal navštívit kostel Pražského Jezulátka. Tam ho sice bosí karmelitáni, kteří kostel spravují, nepustili, protože se nechtěli stát součástí Babišovy kampaně, z Jezulátka se ale i tak stal jeden ze symbolů druhého kola prezidentského klání. Expremiér ho v kampani opakovaně využívá. Prohlašuje, že ho u sebe neustále nosí a že věří v jeho moc. Zároveň uvádí, že sám věřící není, ale do kostela chodí, když má příležitost.Pomocí víry také expremiér a předseda hnutí ANO vysvětloval, proč v neděli nakonec dorazil do zatím poslední předvolební debaty České televize se svým protikandidátem generálem Petrem Pavlem. I když do poslední chvíle tvrdil opak. Za změnou jeho názoru údajně byla bohoslužba v Chrámu svatého Víta, které se v neděli zúčastnil.Podle některých politologů a odborníků na marketing se tak Babiš snaží získat konzervativnější část voličů. Například těch, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera. Podle jiných může cílit i na takzvané „něcisty“, tedy lidi věřící v jakousi vyšší moc. Podle praktikujících věřících a některých kněží, včetně Tomáše Halíka, Babiš ale církev zneužívá. Sám Halík vyjádřil podporu Petru Pavlovi.Zneužívá Andrej Babiš víru pro svou kampaň? Pomůže mu Jezulátko i v druhém kole boje o Hrad? A mají církevní představitelé doporučovat věřícím, koho by měli volit?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy se na veřejnost poprvé dostalo jméno Petra Hladíka coby kandidáta na nového ministra životního prostředí. Dodnes se jím ale lidovecký politik nestal. Proč na něm lidovci tak zarputile trvají?Hostem Ptám se já byl náměstek na Ministerstvu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Místopředseda KDU-ČSL a někdejší brněnský politik Petr Hladík byl v říjnu minulého roku stranou nominován na post ministra pro životní prostředí, kam měl nastoupit po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Jmenování ale oddálil policejní zásah na brněnské radnici, kde Hladík působil jako první náměstek primátorky.Hladík v případu figuruje jako podezřelý, obviněn nebyl, i přesto dal premiér prezidentovi návrh na jmenování Hladíka do funkce až koncem prosince. Zeman, který se s Hladíkem na začátku roku setkal, má ale k lidoveckému kandidátovi výhrady, odmítnutí Hladíka ale za protiústavní nepovažuje.Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, zatím Hladíka jmenoval náměstkem resortu. Proč o Hladíka na postu ministra lidovci tak stojí? Věří, že nový prezident přestane blokovat jmenování? A mlžil Hladík ohledně své role v policejním vyšetřování kauzy s přidělováním brněnských městských bytů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš před druhým kolem prezidentských voleb ostře útočí na svého soupeře Petra Pavla. Mimo jiné i kvůli vazbám na exdiplomata Petra Koláře. Jsou jeho útoky oprávněné?Hostem Ptám se já byl exdiplomat a podporovatel Petra Pavla Petr Kolář.Expremiér a lídr hnutí ANO opakovaně vyčítá svému soupeři v druhém kole boje o prezidentský hrad komunistickou minulost a nedostatek politických zkušeností a zpochybňuje jeho profesní kariéru.Nejnověji začal vytahovat vazby Petra Pavla na bývalého diplomata Petra Koláře. Mluví o něm jako o zákulisním lobbistovi, který Pavla ovládá. Kolář Pavlovi pomáhal už předtím, než kandidaturu oficiálně ohlásil, a objížděl s ním školy spolu s besedami v rámci projektu Pro bezpečnou budoucnost. Kolář zároveň tvrdí, že oficiálním členem Pavlova týmu není.Je tomu opravdu tak? Jakou roli Petr Kolář má? A jakou by měl v případě, pokud by Pavel prezidentské volby vyhrál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna jedná už od úterý na mimořádné schůzi, na jejímž konci bude hlasování o vyslovení nedůvěry. Koná se na popud zákonodárců ANO, ačkoliv je předem jasné, že nemají dost hlasů, aby dokázali kabinet Petra Fialy svrhnout.Hostem Ptám se já byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Politici vládní koalice kritizují stranu Andreje Babiše, že zneužívá parlamentní diskuzi výhradně k podpoře svého předsedy v boji o Hrad. ANO se ale brání. Prý je důležité, aby vláda vyložila karty za situace, kdy se země ocitá v krizi.Schůzi dostali na začátku pod svou taktovku zástupci vládních stran. Mají totiž více řečníků s přednostním právem. Tuhle taktiku ale opozice opět napadla. Prý se jedná o ministerskou sebechválu. Každopádně parlamentní diskuze se tak hodně protáhla. V tomto volebním období se jedná už o druhý pokus vyslovit vládě nedůvěru.Může tak opozice posílit pozice prezidentského kandidáta Babiše? A co si od mimořádné diskuze slibují jeho spolustraníci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předvolební kampaň před prezidentskými volbami vstupuje do druhé fáze. A to ohlášením nebývale silné spolupráce finalisty a kandidátky, která se do úzkého souboje o Pražský hrad nedostala. Jak plánuje podpořit Petra Pavla?Hostem Ptám se já byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, která obsadila v žebříčku prezidentské volby v prvním kole třetí místo, Danuše Nerudová.Danuše Nerudová oznámila na společné tiskové konferenci s Petrem Pavlem, že o vítězství v přímé volbě budou společně usilovat nejen oni dva, ale také jejich týmy. Tvář horkého favorita se mimoto objeví na reklamních plochách patřících jeho dosavadní volební rivalce.Dnešní tisková konference navíc není jejich poslední společné vystoupení. Už tento týden se Nerudová i Pavel objeví na mítinku v Ostravě. A generál ve výslužbě také slíbil, že témata mladých, s nimiž přišla bývalá rektorka, si vezme za svá, jestli se stane příští hlavou státu.Bude tento tandem dostatečně silný, aby ve volbách získal větší podporu než předseda ANO Andrej Babiš?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Začínají dva týdny, které se v Česku ponesou ve znamení prezidentských voleb. Finalisté naplno využijí zbývající čas, aby mobilizovali své voliče nebo naopak přesvědčili potenciální příznivce soupeře, že mají ve druhém kole zůstat doma. Andrej Babiš zaútočil nevybíravě na svého rivala ihned po sečtení hlasů prvního kola.Hostem Ptám se já byl politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček.Máme před sebou dva týdny, ve kterých bude v Česku málokoho zajímat něco jiného, než druhé kolo prezidentských voleb. A že to nebudou dva týdny selanky, ukázala hned první tiskovka jednoho z finalistů, Andreje Babiše.Bývalý premiér se nevybíravě pustil do svého soka, včetně připomínky Pavlovy komunistické minulosti. A to navzdory faktu, že se Babiš marně snaží už léta o to, aby ho soud zprostil nařčení ze spolupráce s totalitní tajnou policií StB.Petr Pavel má v plánu se co nejdřív sejít s některými neúspěšnými kandidáty, aby s nimi projednal, jak ho chtějí podpořit. Důležité totiž je, aby zklamaní voliči nezůstali po debaklu svých favoritů doma.Přesunou se další voliči ANO směrem k vyzyvateli jejich dosavadního lídra, Petru Pavlovi, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák? Nebo dokáže Andrej Babiš mobilizovat víc voličů nespokojených s vládou, než v prvním kole?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po mnoha týdnech intenzivní kampaně je rozhodnuto. Voliči poslali do druhého kola voleb Petra Pavla a Andreje Babiše. Ten druhý se přitom vyhýbal debatám i otázkám novinářů. Zvolí Andrej Babiš takovou taktiku i do druhého kola? A čeká nás od bývalého expremiéra tvrdá konfrontační kampaň?Hostem Ptám se já je místopředseda ANO Karel Havlíček.Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš má podle expertů jen omezené možnosti, jak vyhrát druhé kolo prezidentských voleb. Přesvědčit víc lidí, aby přišli k volbám, půjde jen těžko – účast přes 68 procent je už tak rekordní. Lze tak čekat ostrý boj mezi dvěma postupujícími kandidáty.Andrej Babiš se přitom alespoň do prvního kola snažil negativní kampani proti svým sokům vyhnout - alespoň to tvrdí jeho marketéři. A nechodil ani do televizních debat, až na tu poslední na televizi Nova.Už včera ale Babiš ve svém volebním štábu ostře zaútočil na Petra Pavla. Uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. Místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák mezitím v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že kvůli Babišově „nepovedenému proslovu“ dokonce zvažuje, že opustí hnutí.První místopředseda ANO Karel Havlíček zase varoval, že prezidentský úřad by neměl být v rukou kandidáta, kterého podporuje vládní koalice. Prezidentem by prý měl podle něj být někdo z opozice, kdo se dokáže vymezit vůči současné koalici a hájit zájmy těch, kdo s vládou nesouhlasí.Jakou taktiku zvolí hnutí ANO do druhého kola? A co říká výsledek Andreje Babiše v prezidentských volbách o podpoře voličů jeho hnutí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dva finalisty v boji o prezidentský úřad a oba dva s minulostí v KSČ. Jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš byli před rokem 1989 členy strany. Komu může minulost za režimu více uškodit?Hostem Ptám se já byl historik Eduard Stehlík, podporovatel generála Pavla.Petr Pavel svůj vstup do KSČ v roce 1985 označil opakovaně za chybu. Nejčastěji je mu ale vyčítáno, že za komunismu nastoupil na zpravodajské studium. A v sobotu se do něj kvůli tomu ve svém volebním štábu opřel i Andrej Babiš. „Víte, v které zemi v Evropě a blízko nás je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, máte pravdu – v Rusku. Prezident Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB v 80. letech v Berlíně. A na toto byl připravován pan Pavel – aby byl vysazen v týlu nepřítele,“ řekl Babiš na Pavlovo konto.Babiš zároveň zmínil, že se proti němu samotnému před druhým kolem chystají kompromitující materiály o jeho údajné spolupráci se sovětskou tajnou službou KGB.Expremiér a šéf hnutí ANO byl přitom od roku 1982 veden jako agent komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. Babiš dlouhodobě spolupráci odmítá a soudí se kvůli tomu, ačkoliv soud už několikrát potvrdil opak.Mohou Babišovi v boji o křeslo na Pražském hradě pomoci útoky na Pavlovu studijní minulost v komunistickém režimu? A jak důležité je pro voliče téma antikomunismu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je velmi těsný. Do finálového boje o Pražský hrad vstupuje jako první Petr Pavel, následovaný Andrejem Babišem. Bude kampaň před druhým kolem o to nevybíravější, o co menší jsou rozdíly v zisku hlasů hlavních rivalů?Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.K volebním urnám zamířilo v pátek a v sobotu skoro sedmdesát procent lidí. Z toho jich zhruba jedna třetina volila Petra Pavla a druhá třetina Andreje Babiše. Poslední z favoritů Danuše Nerudová skončila třetí, s poměrně výrazným odstupem. Zůstala pod hranicí čtrnácti procent hlasů.Skoro okamžitě po skončení sčítání, v sobotu navečer, vystoupil před novináře bývalý premiér a několikrát zaútočil na svého volebního rivala. Zmínil Pavlovu předlistopadovou minulost, a to dokonce v souvislosti s ruským prezidentem Putinem.Petr Pavel oplátkou označil Babišovy výroky za „kňučení“ a řekl, že jestli bude zbývající kampaň předsedy ANO stejná jako tisková konference po prvním kole, bude to z jeho strany „samá lež“.Máme se připravit na dva týdny nevybíravého odstřelování mezi finalisty prezidentské volby? A kdo má větší šanci stát se hlavou státu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Přesně za jeden den, v pátek ve 14:00, se Čechům otevřou volební místnosti a budou v prvním kole vybírat nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci. Jaká témata volby rozhodnou?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf STEM Martin Buchtík.Mezi 13. a 14. lednem Češi rozhodnou o tom, kdo postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Z devíti kandidátů budou nakonec moci vybrat osm - v minulém týdnu z volebního klání odstoupil odborový předák Josef Středula ve prospěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.Od kampaní se přitom v posledním týdnu přesunula pozornost především k televizním debatám mezi kandidáty. Dvou, ze tří naplánovaných debat se zatím nezúčastnil expremiér Andrej Babiš, kterého soud začátkem týdne zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo.Jak velkou roli budou mít debaty v rozhodování voličů? A která témata jsou pro voliče stěžejní? A jaký smysl má zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů pár dní před volbami?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V prezidentských volbách není Marek Hilšer nováčkem, přesto to zatím vypadá, že od minulých voleb mnoho dalších voličů, kteří by ho chtěli podpořit v souboji o prezidentský post, nezískal. Věří si pořád v boji o nejvyšší ústavní funkci?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Marek Hilšer.Vedle svého kolegy ze Senátu Pavla Fischera usiluje o prezidentský úřad podruhé. Aniž by mu průzkumy veřejného mínění dávaly letos větší šance než před pěti lety. Tehdy skončil na pátém místě s necelými devíti procenty hlasů.Přes nízká čísla i výzvy k odstoupení ve prospěch některého ze silnějších kandidátů z boje vycouvat nehodlá. Na svých webových stránkách slibuje voličům naději a tvrdí, že chce být občanský kandidát.I přesto se ale raději spolehl na podporu senátorů než na podpisy z ulice. Sbírat je sice začal, na získání potřebného počtu podpisů ovšem nakonec rezignoval.Proč chce být vlastně prezidentem? Co si od voleb slibuje? A jak by změnil úřad, kdyby ho přízeň voličů vynesla na Pražský hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Patří mezi jedny z prvních, o kterých se jako o možných kandidátech na Hrad spekulovalo, a dnes patří také mezi hlavní favority letošních prezidentských voleb. Má šanci vyhrát?Hostem Ptám se já je kandidát na prezidenta, generál ve výslužbě Petr Pavel.Byl členem KSČ, školil se na rozvědčíka armády komunistického Československa, pak ale přišla revoluce a jeho čekala kariéra už v demokratické armádě. Dotáhl to na náčelníka generálního štábu a pak i šéfa vojenského výboru NATO – tedy na druhou nejvyšší pozici v Severoatlantické alianci. Nikdy nebyl aktivním politikem.Jako o možném prezidentském kandidátovi se o něm spekulovalo dlouho, svou kandidaturu ale oficiálně potvrdil až v září 2022. Necelý týden před volbami patří společně s expremiérem Andrejem Babišem, kterého v pondělí zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi favority voleb.Jaký by byl prezident? Jak by dohnal chybějící politické zkušenosti? A kde sám sebe vidí, kdyby neproběhl listopad 1989?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Co to znamená pro Babiše i jeho hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Pražský městský soud v pondělí nepravomocně osvobodil Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Babiš byl v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, s přestávkami stíhán od roku 2017.Podle žalobce Jaroslava Šarocha měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 stát za vyvedením společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodejem akcií svým dětem a partnerce. Tak, aby Čapí hnízdo splňovalo podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.Podle soudce Jana Šotta ale skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem a sám Babiš vnímá rozsudek jako důkaz nezávislosti justice. Zatím přitom není jasné, jestli kauza nebude mít dalšího dohru - jelikož verdikt není pravomocný, může se ještě státní zástupce Šaroch odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.Jak hodnotí soud zástupci ANO? A může jeho výsledek přinést Babišovi nové hlasy v boji na Hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do prezidentské volby chce zasáhnout podruhé. Před pěti lety vzbudila jeho kandidatura rozruch, když navzdory poměrně pozdnímu nástupu šplhaly jeho preference rychle vzhůru. Překvapí i tentokrát?Hostem Ptám se já byl prezidentský kandidát Pavel Fischer.Ačkoliv v posledních prezidentských volbách skončil už v prvním kole, Pavel Fischer obsadil v prezidentském pelotonu třetí místo a v politice zůstal. Následně totiž uspěl v boji o senátorské křeslo a mezi senátory a poslanci také získal podporu pro svou současnou kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci.Tentokrát mu ale průzkumy veřejného mínění příliš velké šance nedávají. Předpokládaná voličská podpora kolísá v jeho případě aktuálně kolem čtyř procent hlasů. Poměrně nedávno proto také čelil tlaku na odstoupení z boje o Hrad ve prospěch některého ze silnějších kandidátů. Odejít předem ale odmítl.V politice se dlouhodobě hlásí ke konzervativním hodnotám a média i veřejnost nejvíc zaujaly jeho kritické výroky vůči manželství pro stejnopohlavní páry nebo na adresu adopcí do těchto rodin.Co si od volebního boje slibuje tentokrát? A považuje své konzervativní názory za výhodu, nebo spíš hendikep v současné české politice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.Ze všech dosavadních průzkumů to vypadá, že bývalý rektor Univerzity Karlovy je jasným outsiderem těchto voleb. Dlouhodobě se drží na konci kandidátské devítky a preference mu sociologové přisuzují dokonce pod jedno procento.Zima se především zapletl do vysvětlování, jak to největší a nejprestižnější česká univerzita má se spoluprací s totalitní Čínou a kontroverzní byly i jeho postoje k pandemii onemocnění covid-19, kdy vydával stanoviska, že se nemá panikařit a celkově nemoc, na kterou zemřelo až 40 tisíc lidí, ze začátku zlehčoval. A dokonce dostal anticenu Zlatý Bludný koviďák od Českého klubu skeptiků Sisyfos.Mimo jiné se bývalému rektorovi vyčítá jeho členství v KSČ. Na své fakultě dokonce za studentských let vedl Socialistický svaz mládeže.Jak vnímá svou komunistickou minulost? Čím chce voliče oslovit a má vůbec jeho kandidatura cenu? A jaké vztahy by měla mít ČR s Čínou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Patří mezi tři favority prezidentských voleb. Je žena a je mladá, což sama ráda zdůrazňuje. Je ekonomka, profesorka a v podstatě nováček v politice. Má šanci zvítězit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a ekonomka Danuše Nerudová - tihle tři se v posledních týdnech perou o první příčky v průzkumech voličských preferencí v prezidentských volbách a každý z nich má podle expertů šanci získat přes čtvrtinu voličských hlasů.Pokud by v přímé volbě prezidenta zvítězila, stala by se Nerudová první ženou v čele České republiky. Jenže na lítý boj to nevypadá jen z průzkumů, ale i z průběhu kampaně. Třeba Nerudová v ní musela vysvětlovat hlavně kauzu rychlostudentů a problematických titulů na Mendelově univerzitě v době, kdy ji vedla, a pak také obavy z možného střetu zájmů vzhledem ke kariéře jejího muže.Její vysvětlení přitom stojí na tvrzení, že za nic nemůže, protože fakultu, kde k problémům docházelo, vedl děkan, jenž nese zodpovědnost.Proč dále trvá na tom, že nepochybila? Co podle ní volby rozhodne? A jak by využívala prezidentských pravomocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské unii skončilo a je na čase, aby se vláda začala plně soustředit na řízení země. V příštích měsících plánuje úpravu svého programového prohlášení, slibuje najít úspory ve výši 70 miliard a zásadní reformy - třeba tu důchodovou. Kde chce vláda šetřit?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Právě důchody stále více zatěžují veřejné rozpočty. Loni narostly výdaje o desítky miliard kvůli mimořádným valorizacím a náklady zvýšil i nebývalý počet lidí, kteří si zažádali o předčasný důchod, protože to vycházelo výhodněji. A podobná situace by mohla být i v letošním roce, kdy nás další mimořádná valorizace penzí čeká.Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.Kdy vláda zpomalí růst důchodů? Kdy začnou lépe fungovat úřady práce, aby včas stihly lidem vyplácet potřebnou státní pomoc? A jaké daně by vláda chtěla zvýšit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jeden z nejlepších dirigentů současnosti Jakub Hrůša zaznamenal ohromný úspěch. Teprve jako druhý Čech v historii se stane hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden.Hostem Ptám se já byl dirigent Jakub Hrůša.Do vedení legendárního operního tělesa nastoupí Hrůša v září 2025. K jeho výběru poznamenal ředitel Královské opery Oliver Maers, že v Londýně oceňují na českém dirigentovi „nejen jeho vynikající uměleckou tvorbu, ale taky velkorysost a vřelost jeho osobnosti.“Hrůša je v současnosti šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Zároveň často vede další světová hudební tělesa v Evropě i v zámoří, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo třeba Newyorské filharmonie. Vřele ho vítají taky vyhlášené operní domy. A to zdaleka není všechno.Hrůša se svou nahrávkou pořízenou u německé nahrávací společnosti, také probojoval do nejužšího finále prestižních cen International Classical Music Awards.Co ho ve vedení londýnské Královské opery čeká? A jak se tvoří program tak výjimečného souboru?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal.Třeba v pražské MHD je docela jasně vidět a slyšet, kolik lidí se virům neubránilo. Rýma, kašel, jasné příznaky. A podle Ministerstva zdravotnictví není situace o moc lepší ani v dalších regionech.Zvlášť nebezpečné je to teď pro děti zhruba do dvou let. Hlavně miminka se nedovedou s viry dobře vypořádat. Dětské jednotky intenzivní péče se na řadě míst proto rychle plní. Situaci nepomáhá ani fakt, že je už několik týdnů v podstatě nedostupný Nurofen pro malé pacienty.A dá se předpokládat, že předvánoční večírky a následná vánoční rodinná setkání epidemickou situaci moc nevylepší.Co nás tedy v nejbližších týdnech čeká? A má ještě smysl očkovat se proti chřipce nebo covidu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stále víc lidí v Česku šetří a měnit to nehodlá ani o Vánocích. Někteří prostě nemají na výběr. Podle průzkumu si víc než čtvrtina může dovolit kupovat pouze základní potraviny. Jak hluboko do kapsy ještě budeme mít?Hostem Ptám se já je ekonom Štěpán Křeček.Letošní Vánoce budou v Česku jiné, převážně skromnější než v minulých letech. Lidé začínají kvůli vysokým cenám šetřit a za dárky nebo sváteční tabuli nechtějí nebo nemůžou utrácet tolik jako dřív.Podle průzkumu společnosti KRUK, která spravuje pohledávky na tuzemském a slovenském trhu, si 28 % českých domácností může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Víc než polovina pak vyhledává cíleně pouze zlevněné zboží.To všechno vede nevyhnutelně k tomu, že se tenčí zisky obchodníků, pro které je předvánoční období zásadní. V sezóně od listopadu do Štědrého dne běžně zaznamenali až třetinu ročních tržeb. Letos to zřejmě bude jinak.Vyřeší výrobci poptávku po levnějším zboží tím, že nabídnou horší kvalitu? A je možné zlehčovat problém chudnutí české společnosti odkazem na plné košíky v pražských supermarketech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Matematik a miliardář Karel Janeček se nechce smířit s tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho vyřazení z prezidentských voleb, a hodlá se obrátit na Ústavní soud, po kterém chce žádat dokonce odklad přímé volby.Hostem Ptám se já byl podnikatel Karel Janeček.V prezidentském souboji zůstává i po zásahu Nejvyššího správního soudu devět kandidátů. Některá jména se ale proměnila. Do boje může zasáhnout původně vyřazený Karel Diviš, naopak o registraci přišla Denisa Rohanová. Kvůli tomu, že svou kandidaturu opřela o zákonodárce z minulého volebního období.Denisa Rohanová se s tímhle rozhodnutím ale nechce smířit a plánuje se obrátit na Ústavní soud. Stejně jako Karel Janeček, který zůstává i po vynesení verdiktu mimo hru. Podle něj zvítězil formalismus a lpění na údajně nelogických pravidlech. Chce proto přesvědčit Ústavní soud, aby uznal, že jsou pravidla protiústavní, nebo dokonce odložil termín prezidentských voleb.K tomu ještě podotkl, že kvalitu příslušného zákona kritizuje i samotný Nejvyšší správní soud. Vyzval proto Parlament ke změně pravidel pro sběr podpisů. Podle soudce Ivo Pospíšila Ministerstvo vnitra zřejmě nedokáže ověřit údaje na peticích a garantovat, že je tohle ověření správné.Měl by do přímé volby zasáhnout také Ústavní soud? A změnilo by to reálný poměr sil v prezidentské kampani?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sedmi ústavním soudcům končí příští rok mandát. Jmenování jejich nástupců bude jedním z klíčových úkolů po nástupu nového prezidenta. Pokud totiž nebudou včas vybráni a schváleni Senátem, Ústavnímu soudu hrozí zablokování. Jaký hlas dnes na Ústavním soudu chybí?Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Ústavní soud by v příštím roce měla čekat velká škatulata. Končí totiž mandát sedmi jeho soudcům – z čela Ústavního soudu musí v létě 2023 odejít také Pavel Rychetský, kterému vyprší desetiletý mandát.Česko bude mít přitom od března příštího roku nového prezidenta a pravomoc jmenování nových ústavních soudců, včetně jeho předsedy, by měla připadnout jemu. Zatím to ale vypadá, že by se Miloš Zeman chtěl s funkcí rozloučit dalším kontroverzním krokem. Naznačil totiž, že by před březnovým koncem svého mandátu chtěl nového předsedu jmenovat sám, což by podle mnohých expertů bylo protiústavní. Spekuluje se přitom o jménech současného ústavního soudce Josefa Fialy nebo ústavního právníka Jana Svatoně.A ještě jedna čerstvá zpráva z justice – Nejvyšší správní soud tento týden rozhodl, kdo má a nemá právo účastnit se prezidentských voleb. Vyřadil kandidátku Denisu Rohanovou, která se opírala o hlasy bývalých poslanců, a do hry naopak vrátil měsíc před volbami Karla Diviše. Se svou stížností u soudu neuspěl ani podnikatel Karel Janeček.Jak moc přešlapy v registracích ovlivňují regulérnost voleb? Jak by měl budoucí prezident reagovat, pokud mu Miloš Zeman „vyfoukne“ pravomoc jmenovat šéfa Ústavního soudu? A jak Rychetský hodnotí dvacet let svého působení u Ústavního soudu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes je to přesně měsíc do prvního kola prezidentských voleb. Mezi kandidáty jsou ale už teď jasní favorité – Danuše Nerudová, Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš. Kdo z nich má největší šanci na výhru? A jak s preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu?Hostem Ptám se já byl marketér Jaroslav Poláček, který v roce 2013 stál za kampaní Karla Schwarzenberga.Zatímco do prvního kola klání o prezidentský úřad chybí ještě několik týdnů, podle průzkumů to vypadá, že by z něj mohl vzejít „skokan roku“. Respektive skokanka – podle agentury Median měla ekonomka Danuše Nerudová v letošním květnu podporu jen 3,5 % dotazovaných. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by ale Nerudovou podpořilo 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Expremiéru Babišovi by model přisoudil 26,5 procenta hlasů a generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi, který byl dlouhou dobu jedním z favoritů, 23,5 procenta.Podle průzkumu by v druhém kole Nerudová dokonce mohla porazit Babiše poměrem hlasů 60 : 40. Podle expertů je za dramatickým vzestupem Nerudové dobře zpracovaná kampaň a jedná se o nejzajímavější moment dosavadního volebního klání.Je ovšem otázkou, jak s dosavadními preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o třech podnětech, které mohou počet kandidátů změnit. Na ten se totiž obrátili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, jež Ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, protože nepředložili dostatečný počet podpisů. Zatímco Janečkově žádosti soud nevyhověl, Karel Diviš podle jeho rozhodnutí kandidovat může.Skupina senátorů podporujících kandidáta Marka Hilšera také zpochybnila kandidaturu Denisy Rohanové opírající se o hlasy bývalých poslanců. Soud ji z boje o Hrad nakonec vyřadil.Jak může rozhodnutí NSS zahýbat s voličskými preferencemi? Kdo vede kampaň zatím nejlépe a kdo naopak pohořel? A může ještě nějaká událost voličské preference drasticky změnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentská kampaň jede naplno. O nejvyšší ústavní funkci se uchází devět lidí, které do voleb zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. A stejně jako se v této devítce rýsují favorité, tak má i své outsidery – včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Čím chce dohnat své soupeře?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta, akademik a lékař Tomáš Zima.Ani v aktuální prezidentské kampani nechybějí zástupci akademického světa. Po Jiřím Drahošovi, který před pěti lety zůstal jen těsně za Milošem Zemanem, usilují o nejvyšší ústavní funkci dva bývalí šéfové vysokých škol. Zatímco někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima, jenž vedl osm let Univerzitu Karlovu, zůstává podle průzkumů na opačném konci předvolebního pelotonu.Předstihl ho například i Karel Janeček, u kterého není jisté, jestli se do volby zapojí. Ministerstvo vnitra je proti a teď věc posuzuje Nejvyšší správní soud. Tomáš Zima chtěl původně získat kandidaturu sběrem podpisů z ulice. Jelikož ale usoudil, že by potřebných padesát tisíc podpisů získat nemusel, nebo alespoň ne včas, spolehl se nakonec na senátorskou podporu.Měla by ho už tahle komplikace odradit od prezidentského klání? A co si vlastně slibuje od tohoto souboje, ve kterém – alespoň podle průzkumů – má jen mizivé šance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?Hostem Ptám se já byl biolog David Storch.Na základních obrysech záchranného plánu se tento a příští týden snaží dohodnout zástupci bezmála dvou set zemí světa v kanadském Montrealu. Koná se tu celosvětová konference OSN o biodiverzitě – COP15.Podle zástupkyně OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremové na tom přírodní rozmanitost nebyla v lidských dějinách nikdy tak špatně jako nyní. Cílem globálního setkání je udržet při životě ekosystémy, které zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.Právě hraniční situace, ve které se příroda nachází, vede státníky k tomu, aby se pokusili během čtrnácti dnů shodnout na tom, jak tento problém řešit. Za základ se považuje potřeba začít chránit ještě v této dekádě zhruba třetinu pevniny a oceánů. V takovém případě je podle vědeckých závěrů ještě možné vrátit přírodním systémům postupně ztracenou rovnováhu.Jak složité je nejen najít potřebnou shodu napříč různými státy a kontinenty? A jaké části planety jsou nejohroženější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].