Ptám se já, Marie Bastlová

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhnul. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí - včetně České republiky.Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy by měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České televizi hrozí omezení programu a propouštění. Stanice už prý nemá dostatek peněz na udržení dosavadní produkce kvůli dlouhodobému nezvyšování koncesionářských poplatků. Kde všude se bude propouštět a může se situace ještě změnit?Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Petr Dvořák.Vedení České televize oznámilo, že jestli se parlament neodhodlá zvýšit koncesionářské poplatky ze současných 135 korun na 150 korun za měsíc, tak se diváci musejí rozloučit například s programem ČT3 nebo s některými sportovními přenosy. Méně peněz by šlo také na financování českých filmů. Už teď se přitom odkládá schvalování velkých projektů na příští dva roky a chystá se propouštění.Vládní koalice aktuálně řeší novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která ale v současné verzi – na rozdíl od původní, senátní – změnu ve financování veřejnoprávní televize neobsahuje. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. A kvůli rekordně vysoké inflaci i zdražování energií způsobeným ruskou invazí tak prý Česká televize nemůže dál garantovat kvalitu vysílání bez úspor a propouštění. Alespoň to tvrdí její manažeři.Z výsledků oficiálního měření sledovanosti českých televizních stanic za měsíc květen společnosti ATO-Nielsen Admosphere ale vychází Česká televize jako vítěz v divácké skupině nad 15 let.Jak propouštění a rušení pořadů ovlivní popularitu televize? A je situace opravdu tak vážná, nebo vedení veřejnoprávního média hlavně tlačí na politiky, aby schválili zvýšení koncesionářského poplatku co nejdříve?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Minulý týden vláda schválila příspěvek 5 000 Kč na každé dítě do osmnácti let pro rodiny s příjmy do milionu korun hrubého. Jenže těch je podle dostupných dat naprostá většina. Je správné, že vláda v současné době takhle utrácí?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Dávku, kterou ministr práce a sociálních věcí nasliboval rodinám, dostane 75 procent rodin s nezletilými dětmi. Právě tolik jich spadá do příjmové hranice milionu korun, kterou ministerstvo dávku podmínilo.Podle ekonomů se to tedy dá považovat v podstatě za plošnou dávku, a lze tak říci, že takové množství domácností bezprostřední pomoc v současné době nepotřebuje. Současná vláda přitom v minulosti plošné „rozdávání“ kritizovala a především Marian Jurečka dlouhodobě opakoval, že pomoc osobám zasaženým zvyšujícími se cenami i krizí bydlení je třeba lépe cílit.Po rouškovném pro seniory schváleném vládou ANO a zrušení superhrubé mzdy tak z českého rozpočtu asi znovu ubydou peníze ve velkém. Mimoto budou vyplaceny v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. A to za situace, kdy máme rozpočet se schodkem 300 milionů.Je tohle adresná a cílená pomoc, kterou současné vládní strany slibovaly před volbami? A opravdu lidovci chtějí v ústavě definovat manželství jako výlučný svazek muže a ženy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, napsala si vláda do svého vládního prohlášení. Co pro to zatím udělala?Hostem Ptám se já byla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.Politici a experti si v poslední době znovu kladou otázku, co všechno musí Česko udělat proto, aby se co nejrychleji vzchopilo ze současné krize a nastartovalo ekonomiku. A podle některých ekonomů by na prvním místě měla být podpora vědy, výzkumu a inovací. Právě do nich by měl stát investovat a soustředit maximální úsilí na to, aby tuzemsko konečně změnilo svou tvář z montovny na mozkovnu.Je to ostatně věc, kterou politici opakovaně zmiňují ve svých předvolebních programech. I současná koalice si do programového prohlášení napsala, že Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací. Dlouhodobě se ale tyto ambice naplnit nedaří. Třeba v žebříčku inovací česko v evropském srovnání dlouhodobě kulhá, rozpočet na vědu se zvedá jen velmi pomalu.Co pro českou vědu zatím udělal současný kabinet? Jak chce nastartovat třeba dlouhodobě pomalejší inovace? A jak pevná je spolupráce stran koalice SPOLU?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za poslední týden další dva kandidáty na prezidentské křeslo. Kromě ekonomky Danuše Nerudové oznámil vůli ucházet se o prezidentský úřad také bývalý rektory Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kdo za ním stojí? A jak by pojímal prezidentský úřad?Hostem Ptám se já byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.Za tři čtvrtě roku by mělo být jasné, kdo nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Mezitím ale Česko čekají měsíce horké kampaně, která začne na podzim. Lidé odhodlaní do volebního klání vstoupit se ovšem hlásí už teď. I když zásadní samozřejmě bude, jestli nasbírají potřebných 50 tisíc podpisů, nebo získají podporu politiků.Kdo všechno se ale v prezidentském klání utká, zatím úplně jasné není. Mluví se třeba o expremiérovi Andreji Babišovi, který v karavanu objíždí Česko, nebo o bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, ačkoliv ten také ještě neřekl jasné slovo. Na rozdíl třeba od bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, odborářského bosse Josefa Středuly nebo právě bývalého rektora Univerzity Karlovy a také někdejšího šéfa lékařského konzilia současného prezidenta Tomáše Zimy.Doménu prezidentzima.cz, naznačující, že se bývalý rektor bude o úřad ucházet, si přitom nechal Zima registrovat už v roce 2020. Tehdy ale to, že jde o jasnou věc, popíral a k oznámení kandidatury se odhodlal až letos v červnu.Proč se tak dlouho rozhodoval a na jaké voliče chce cílit? A kdo mu zaplatí kampaň?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dalšího zájemce o křeslo prezidenta, který jasně řekl, že se chce účastnit volebního klání. Tentokrát je to žena - bývalá rektorka, profesorka Danuše Nerudová. O její kandidatuře se spekuluje už řadu měsíců, až teď ji ale definitivně potvrdila. Co ji přesvědčilo?Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.Bývalá rektorka brněnské univerzity s kandidaturou dlouho váhala. V posledních měsících objížděla debaty a diskuze a že se do volby pustí bylo stále zřejmější. Sháněla sponzory, začala pro ni pracovat PR agentura a na rozhovory s ní chodila vizážistka.Přestože svou kandidaturu oznámila až na konci května, v Ptám se já přiznala, že měla jasno už delší dobu a hned na jaře sestavila tým, který ji v boji o Pražský hrad pomůže. Tenhle start ji prý zatím vyšel na jednotky milionů korun a očekává, že v průběhu kampaně dosáhne na zákonem stanovený limit 40 milionů korun do prvního kola voleb.Kdo jí na kampaň přispěje, ale zatím odmítla prozradit, vše se prý objeví na transparentním účtu. Bývala brněnská akademička ale potvrdila jméno investora a miliardáře Jiřího Hlavenky, o jehož finanční podpoře Nerudové se spekulovalo už od konce minulého roku.Aby do samotného volebního klání mohla vstoupit, musí Nerudová nejprve získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc voličských podpisů. V rozhovoru přiznala, že politickou podporu zatím vyjednanou nemá a půjde cestou sběru občanských podpisů.Už delší dobu se přitom spekuluje koho jako svého kandidáta vyšle do prezidentské volby vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), podle slov Nerudové je ale na takové spekulace brzo. „Nikdo ale neví, co bude na podzim. Je těžko teď hovořit o tom, čí kdo bude kandidát,“ řekla.A její priority? „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být, než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí - jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na které nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jí naše generace ukradla,“ vysvětlila.Proč s oznámením kandidatury tak dlouho váhala? Kdo jí bude pomáhat s kampaní? A jak velkou má šanci na úspěch?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).Na ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indícií, že Rusové už roky využívají mnohdy v rozporu se zákony.Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidenta Miloše Zemana opouštějí nejbližší spolupracovníci. Tým poradců se rozpadá, z původně desetičlenného sboru se rozhodla skončit celá polovina. Proč?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.O práci týmu poradců prezidenta republiky se příliš neví. O čem se teď ale mluví dost, je fakt, že z původně deseti poradců jich najednou zřejmě končí pět, tedy celá polovina. Kromě šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka se v poradní skupině rozhodl skončit guvernér České národní banky Jiří Rusnok, někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil, ekonom Vladimír Dlouhý a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.Kromě skalních podporovatelů prezidenta, tedy exministra Miroslava Tomana a jeho bývalé kolegyně z vlády Marie Benešové, zůstávají už jen zaměstnanci prezidentské kanceláře: Vratislav Mynář, Rudolf Jindrák. A také Martin Nejedlý.Zajímavá postava je hlavně posledně jmenovaný. Jeho práce pro hlavu státu je totiž obestřená tajemstvím. Jisté je, že Martin Nejedlý pro Hrad oficiálně nepracuje a nemá ani bezpečnostní prověrku. Na rozdíl od dobrých kontaktů na ruský režim, které mu nechybějí. Problém s jeho angažmá u schůzek členů vlády s prezidentem má třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Proč se poradci rozhodli skončit? A jak vůbec poradní tým prezidenta funguje? A jakou roli v něm hraje Martin Nejedlý?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář - třeba výměnou za okupovaná území.Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opět bojuje za svého šéfa Andreje Babiše. Chce změnit zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel Agrofertu, tvrdí Piráti. A vládě prý dalo ultimátum. Uspěje s ním?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Česku podle Pirátů hrozí, že přijde o miliardy z evropských dotací. A to v případě, že nebude včas přijata vládou připravená novela zákona o skutečných majitelích. Hnutí ANO si totiž vymiňuje, aby byl zákon upraven tak, aby za skutečného majitele Agrofertu nebyl považován předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš. A pokud nebude po jeho, hrozí podle Pirátů hnutí obstrukcemi. ANO ale takovou interpretaci odmítlo.Pokud by přece jen k blokaci zákona došlo, může být dle Pirátů ohroženo vyplacení 179 miliard korun dotací z Národního plánu obnovy. Evropská komise totiž peníze Česku poskytne jen s podmínkou přijetí sporného zákona.Podle Pirátů opozice navíc jednání Sněmovny obstrukcemi paralyzuje dlouhodobě. I proto chce strana iniciovat změnu jednacího řádu, která by na sněmovní půdě obstrukcím zabránila. Podle šéfky komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) má za tímto účelem vzniknout speciální pracovní skupina.Jak reálné je, že ANO bude Sněmovnu opět blokovat? A jak by měla vláda na případné ultimátum zareagovat? Nejsou jen Piráti posedlí Babišem, jak tvrdí místopředseda ANO Radek Vondráček?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Uplynuly už tři měsíce od ruského útoku na Ukrajinu. Válka pořád trvá, příliv uprchlíků na české území slábne a mnozí se už zkouší vracet domů. Kam se posunula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci? Jak zvládne česká společnost začlenění mnoha uprchlíků?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM Martin Buchtík.Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Zatímco ukrajinští lídři se těší podpoře světových státníků, obyčejní občané se musí spolehnout na pomoc okolních zemí, kam před ozbrojeným konfliktem prchají. Že Češi za Ukrajinou bránící se ruské agresi stojí, je podle sociologů bez debat. Na straně Ruska je jen každý desátý z nich. A lidé pomáhají i finančně – od začátku války vybrali na pomoc Ukrajině přes 3,5 miliardy korun.Za neefektivní pomoc uprchlíkům je ale kritizována vláda. Ta nemá aktuálně dostatečný přehled, kolik běženců v zemi je a kde se nachází. A i proto údajně není schopná efektivně koordinovat jejich začlenění do společnosti – ať už v oblasti vzdělávání, nebo zajištění pracovních míst. Mimoto se neví, kolik Ukrajinců se už vrátilo do vlasti a kolik jich tu plánuje dlouhodobě zůstat.A situaci už přestávají zvládat i některá města – třeba v Praze už hrozí zavřením koordinačního centra pro uprchlíky, pokud vláda a ostatní kraje nepomohou s náporem příchozích. Podle odborníků tak hrozí, že budou sílit dezinformace, které se budou snažit nahlodat veřejné mínění.Udrží se podpora zemi zasažené válkou i lidem prchajícím z ní? A hrozí, že negativní nálady proti uprchlíkům budou eskalovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš objíždí republiku se svým karavanem a pořádá jeden mítink za druhým. Nechce ale říct, zda tím už zahájil prezidentskou kampaň nebo ne. Nezkouší tím obejít pravidla kampaní? A jak je dodržoval současný prezident Zeman?Hostem Ptám se já byl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.Česko čeká začátkem příštího roku další prezidentská volba a té budou předcházet neodmyslitelné předvolební kampaně. Zatímco několik možných kandidátů už svoji touhu usednout na Hrad oznámilo a už teď v ulicích sbírají potřebné podpisy a shání podporovatele, o jiných se zatím jenom spekuluje.Mezi nimi je i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulém týdnu vyrazil v obytném voze po České republice. Podle expertů jde o jasnou součást kampaně - ať už té prezidentské nebo té před komunálními volbami. Babiš ale zarytě tvrdí, že jde o nezištnou cestu mezi jeho voliče s cílem vyslechnout jejich problémy.Pokud by přece jen šlo o prezidentskou kampaň, ta má co do financování svá jasná pravidla. Každý prezidentský kandidát musí v rámci své kampaně dodržet pevný limit - 40 milionů korun do prvního kola voleb a 10 milionů do dalšího. Peníze se ale počítají až od chvíle, kdy šéf Senátu volbu prezidenta vyhlásí, do té doby mohou zájemci o prezidentský úřad v kampani utratit vpodstatě cokoliv.Je to správně? K čemu máme úřad, který na kampaně dohlíží? A bude letos opět možné financovat volby přes neprůhledná sdružení, jako to v roce 2018 udělal Vratislav Mynář pro Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském Hlavním nádraží stále přespávají stovky většinou romských uprchlíků a čekají na rozhodnutí, jestli mají v Česku nárok na pomoc a ochranu. Praha žádá pomoc ministra vnitra i krajů. Dojde na ni?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).Praha je na hraně kapacit pomoci uprchlíků. Minulý týden na to upozornil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). A varoval, že pokud se situace nezmění, bude město muset zavřít asistenční centrum pro uprchlíky. Problém podle něj nepůsobí jen běženci s dvojím občanstvím, kteří se hromadí na hlavním nádraží a teď i v nově postaveném stanovém městečku. V metropoli jsou prý aktuálně desetitisíce Ukrajinců a hrozí, že pro ně město nezvládne zajišťovat ubytování, ani vzdělání pro ukrajinské děti.Pomoci by mohl relokační mechanismus, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana měl mít hlavně motivační charakter. Vláda prý aktuálně počítá, kolik uprchlíků a kde po Česku se nachází a jestli mají kraje pro jejich začlenění dostatečné kapacity. Na základě toho by bylo možné uprchlíky informovat o tom, kde nejlépe naleznou práci, nebo kam budou moci dát děti do škol a školek. Jedině tak by podle Rakušana dokázala vláda ulehčit hlavnímu městu.A aby Česko nápor příchozích z válkou zasažené Ukrajiny zvládlo, navrhuje vláda mimo jiné zpřísnit pravidla pro jejich dočasnou ochranu. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.Jak zvládá Česko pomoc uprchlíkům? A pomůžou kraje Praze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Navzdory obavám se první hodiny rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze obešly bez úplného kolapsu dopravy. Ačkoliv se jedná o nejvytíženější dopravní uzel v Česku, zůstavá i přes omezení průjezdný. Může se situace ještě zhoršit?Hostem Ptám se já byl zástupce vedoucího Ústavu dopravních systémů z Fakulty dopravní pražského ČVUT Petr Kumpošt.Barrandovský most je vůbec nejvytíženější komunikace v Česku. Jezdí tudy více aut než po nejfrekventovanějším úseku dálnice D1, tedy asi 140 tisíc za den. Nezměnilo se to ani poté, co v roce 2010 byly z jihozápadní části městského okruhu vytlačeny kamiony na vnější Pražský okruh, který se tehdy nově otevřel.Od pondělka začala na mostě zatím asi nejrozsáhlejší oprava a všichni napjatě očekávají, jak zasáhne dopravu po městě. První den rekonstrukce se zatím obešel bez větších problémů, podle náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra ale může být rizikových prvních čtrnáct dní. První etapa celkem čtyřleté rekonstrukce má trvat čtyři měsíce a kritická přitom může být už tahle středa, kdy se uzavře jeden jízdní pruh na přilehlé Strakonické silnici.Proč je oprava nezbytná? A jak složité pro řidiče bude obejít se bez trasy přes vytížený most?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny plynu rostou vzhůru a Evropa řeší, jak se od toho ruského co nejrychleji a co nejvíce bezbolestně odtrhnout. Povede se to? A kolik nás to bude stát?Hostem Ptám se já byl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.Válka na Ukrajině odhalila energetickou zranitelnost Evropy a zejména pak České republiky. Naše závislost na ruském plynu a ropě totiž patří mezi největší. Evropská komise přitom navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, tedy i do Česka.Podle českého premiéra Petra Fialy vláda sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do polovinu roku 2024 – nebo do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, jež mohou do tuzemska tuto surovinu dopravit. Fiala už začátkem května jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.Je otázkou, jak změna dodávek dopadne na koncové zákazníky. Jen dosud přitom dle posledních dat Českého statistického úřadu ceny energií včetně plynu vzrostly meziročně o více než polovinu.Kam až se ceny vyšplhají? Je správné žádat o dvouapůlletý odklad embarga na dovoz ruské ropy? A propadne se Česko kvůli zdražování energií do chudoby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouvská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajinu, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu - tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku vznikl první uprchlický tábor. Konkrétně v pražské Tróji. O víkendu by se do něj měli začít stěhovat lidé, kteří už delší dobu přespávají na pražském Hlavním nádraží. Co to vypovídá o uprchlické situaci v Česku?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan /STAN/.V Praze jsou už na desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a někteří z nich se v posledních dnech tísnili v prostorách Hlavního nádraží. Proto pražští hasiči na pokyn ministra vnitra postavili v Tróji stanové městečko s kapacitu 150 lidí. Podle dobrovolníků je ale těch, kteří by potřebovali přechodný útulek, daleko víc. Do městečka přitom míří i romští uprchlíci, kteří mají kromě ukrajinského občanství to maďarské a čekají tak v Praze na potvrzení, zda jsou opravdu běženci ze země zasažené válkou.Právě kvůli nim se vláda chystá pozměnit dosavadní strategii přijímání běženců. Podle ministra vnitra totiž do Česka přicházejí i lidé, kteří nemají na pomoc nárok a policie má proto přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.A vládu musí vyřešit i další problém - Praha se kvůli stále nově příchozím ocitá na hraně kapacit možné péče o běžence. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib /Piráti/ varuje, že metropole uzavře asistenční centrum, jestli koaliční kabinet během několika dnů nepřijme systém přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje. Vláda chce o dalším řešení uprchlické krize jednat příští úterý.Přestává vláda zvládat migraci z Ukrajiny? A proč nesáhla po přerozdělování už dříve? Jak řešit případy lidí s dvojím občanstvím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už několik týdnů trvá soudní spor bývalého hollywoodského hereckého páru Johnnyho Deppa a Amber Heardové. Deppova exmanželka mu podle něj pomluvou o domácím násilí zničila kariéru. Ona trvá na tom, že ji bil a zneužíval. Proč svět kauza tolik zajímá? A co vypovídá o prostředí amerického filmu?Hostem Ptám se já je filmová kritička Jindřiška Bláhová.Johhny Depp se kvůli údajně lživým výrokům své bývalé ženy Amber Heardové soudí o 50 milionů dolarů. Tvrdí, že mu její esej pro Washington Post, kde se označila za oběť domácího násilí, zničila hereckou kariéru. Kvůli ní prý například nebyl obsazen do pokračování série Pirátů z Karibiku, kterou se v minulosti proslavil.Amber Heardová přitom chce po svém exmanželovi dokonce dvakrát tolik, tedy 100 milionů dolarů. U soudu, kde v posledních dnech vypovídala, zopakovala případy, kdy ji bil, psychicky týral a dokonce prý sexuálně napadal.Jenže za oběť se označila i hvězda Pirátů z Karibiku. Johnny Depp před soudem popisoval, jak mu jeho bývalá partnerka uřízla špičku prstu rozbitou lahví od vodky. Oba herci přitom ve svých výpovědích popisují případy, kdy měli být pod vlivem alkoholu nebo drog.I proto se množí obavy, zda celý proces nemůže vrhnout stín na debatu o sexuálním násilí, kterou v Hollywoodu odstartovala kampaň MeToo. Hnutí se začalo šířit kvůli kauze filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.Může tento proces posunout diskusi o sexuálním zneužívání ve filmovém průmyslu? Má sílu změnit dopady hnutí MeToo na poměry v showbyznysu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má problém zvládnout některé uprchlíky z Ukrajiny. Stovky se jich už několik dní tísní například na pražském Hlavním nádraží, kde přespávají i ve vlacích nebo na holé zemi. Včetně dětí. Co s tím?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba je situace v hlavním městě vážná. I proto město od středy staví dočasné ubytování ve stanech pro 150 osob s hygienickým zázemím. Podle Hřiba ubytovací kapacity města došly a jde o poslední možnost. Situace na hlavním nádraží je podle něj dokonce za hranou důstojné péče.Dle ministra vnitra Rakušana by měla stanové městečko provozovat Správa uprchlických zařízení ve spolupráci s magistrátem a romským neziskovým sektorem. Hlavní město totiž nyní řeší problém zejména s romskými uprchlíky, u kterých není jasné, jestli mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Policie má proto už od příštího týdne přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.Policejní kontroly ale podle všeho Praze příliš neulehčí a proto by podle jejích představitelů měla vláda nastavit systém přerozdělování uprchlíků mezi regiony.Proč k němu vláda nepřistoupila dříve? A jak dramatická je situace v hlavním městě?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

e 10. května a ve světě polevilo napětí. Čekalo se totiž na to, co v pondělí přednese během vojenské přehlídky ke Dni vítězství ruský prezident Vladimír Putin. Co jeho projev znamená pro válku na Ukrajině a co pro svět?Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Nejen celý západní svět poslední dny upíral svou pozornost k tomu, zda ruský prezident Vladimír Putin v průběhu pondělního projevu ke Dni vítězství vyhlásí všeobecnou mobilizaci nebo vítězství nad Ukrajinou. Nic takového se ale nestalo. Putin ve svátečním projevu neřekl nic nového, ani zlomového. Podle expertů pouze zopakoval řadu nepravd, kterými se už dlouho zaklíná ruská propaganda. Mimo jiné i to, že k útoku na Ukrajinu vyprovokoval údajně Rusko Západ.Zazněla přesto slova o tom, že ruští vojáci na Ukrajině prý hájí zájmy své vlasti. Jak Donbas, tak i Krym jsou totiž podle šéfa Kremlu historicky ruským územím. Ruská armáda proto dál pokračuje v útocích právě na východě Ukrajiny a na jihu se snaží odříznout Kyjev od přístupu k Černému moři.A projev přinesl i další otázky - renomovaní komentátoři začali spekulovat, jestli ruský prezident nevypadá unaveně nebo proč se nesnažil strhnout ruskou veřejnost plamenným projevem na podporu invaze.Jak pondělní projev šéfa Kremlu číst? A mění se ruská válka o Ukrajinu ve válku o Donbas? A jak ovlivní situaci na bojišti dodávky zbraní ze západních zemí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Bezpečnostní experti komentovali ve speciálu Ptám se já ruské oslavy Dne vítězství nad nacismem, které provází přehlídka vojenské techniky na Rudém náměstí v Moskvě. S velkým napětím se očekávalo, co řekne Vladimír Putin.Hosty speciálního vysílání Ptám se já byli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a politický geograf Jan Kofroň.Moskva a další ruská města si každoročně vítězství nad nacismem připomínají 9. května velkolepými vojenskými přehlídkami. Letos nebyli do Moskvy pozváni žádní zahraniční představitelé a také vojenské techniky a vojáků bude podle médií na přehlídce méně než v loňském roce.Do přehlídky se ale zapojili účastníci ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje jako speciální operaci s cílem demilitarizace a „denacifikace“ sousední země.Napjaté očekávání ZápaduNa „Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, čekal poslední týdny celý západní svět. Původně mělo jít o datum, kdy Rusko oznámí vítězství v ozbrojeném konfliktu na ukrajinském území, ruská armáda ale v posledních týdnech postupovala v zemi jen velmi pomalu a podle mnohých expertů jí dochází nejen zásoby, ale i technické vybavení a samotní vojáci.I proto se napříč světovými médii objevovaly spekulace, že by v plánovaném pondělním projevu v rámci oslav mohl prezident země Vladimir Putin oficiálně vyhlásit válku Ukrajině a s tím i všeobecnou mobilizaci. Nakonec se tak nestalo.„Viděli jsme, jak se chystá infrastruktura, jak se chystají dodávky zbraní, nebezpečí rostlo každý den. Rusko vědělo, že se bude muset bránit. Bylo to jedno jediné správné rozhodnutí,“ řekl Putin k invazi na Ukrajinu.„Bojujete za to, aby na světě nebyl prostor pro katy a nacisty,“ vzkázal vojákům, kteří jsou nasazeni na Ukrajině.„Putinův projev byl děsivý. Tolik lží na jednom místě a v tak koncentrované podobě je hodně i na Rusko. Bylo to děsivé,“ reagoval posléze analytik Milan Mikulecký. „Všechno, co dneska zaznělo na Rudém náměstí, jen pošlapalo odkaz těch, co za druhé světové války opravdu bojovali,“ dodal.„Projev mi nepřišel ničím zajímavý,“ zhodnotil to pro změnu politický geograf Kofroň. „Putin naznačil, že území, na kterých se bojuje, jsou území, která jsou tradičně ruská, což není pozitivní. Rusko může říct, že končí operaci, ale na území, na kterém je, by mohlo zůstat.“Podle Kofroně válka jen tak neskončí. „První dva týdny války to před jejich domácích publikem vypadlo, že vedou především válku o Donbas. Ale v kontextu okolního světa je dnešní projev Putina ohledně Donbasu, radikální změna. Rusové část těch území prohlásí za své a vyhlásí tam své republiky a pak válka může trvat dalších mnoho měsíců a vyžádat si mnoho dalších obětí,“ dodal politický geograf.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Svět upírá pozornost k oslavám dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proto Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.To celé v době, kdy Západ - včetně České republiky - zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších třech ruských bank ze systému Swift.Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nervozita v Evropě stoupá úměrně k tomu, jak se blíží 9. květen, datum důležité pro současného kremelského vládce. Co od něj očekávat?Hostem Ptám se já je vojenský analytik Vojtěch Bahenský.„Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, má v Rusku velkou symbolickou hodnotu. Vladimir Putin ho označuje už řadu let za nejdůležitější státní svátek, a ve světových médiích se proto objevují spekulace, jestli se Putin neodhodlá k nějakému většímu kroku, třeba k oficiálnímu vyhlášení války Ukrajině a s ní i ke všeobecné mobilizaci.Změnu v dosavadní taktice Moskva ale nejspíš plánovat bude, protože postup ruských vojáků na východě Ukrajiny je dost pomalý. Podle mnohých analytiků není přitom celý průběh ruské agrese na Ukrajině pro ruskou armádu velkým úspěchem. Vítězstvím se tak šéf Kremlu může v pondělí na Rudém náměstí pochlubit jen těžko.A roli v tom hraje i západní podpora Ukrajiny v podobě politických proklamací i dodávek vojenského materiálu. Ruský prezident proto opakovaně vyhrožuje, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.Kam až může Rusko ve válečném konfliktu zajít a lze čekat větší zvrat ve vedení bojů na Ukrajině? A jak mění rozložení sil pomoc ze Západu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?Hostem Ptám se já je sociální antropoložka Lucie Trlifajová.Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Během války na Ukrajině se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů - včetně znásilňování ukrajinských žen, dívek a dětí. Tyto události rezonují taky v Česku. Relativizuje se v tuzemsku sexuální násilí? A jak ho řeší soudy?Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.Ruští vojáci se na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů, což potvrzují očití svědci i stále nově objevované hromadné hroby. Jednotky řízené z Kremlu za sebou zanechávají kromě mrtvých, znásilněné ženy, dívky a dokonce i děti. Taky v Česku se proto uskutečnila sbírka na dodávku pilulek zabraňujících početí. Tahle iniciativa ovšem vyvolala odpor v konzervativních katolických kruzích.Doslova bouři vzbudilo prohlášení náboženského spolku Hnutí pro život, podle kterého znásilněné ženy nepotřebují pilulky bránící početí, ale pepřové spreje nebo houkadla, aby se mohly bránit. Hnutí tento výrok později z internetu stáhlo. To ovšem nezabránilo kardinálu Dominiku Dukovi, aby houkadla jako osvědčený způsob ženské obrany znovu nezmínil později ve svém blogu. Podle něj navíc se navíc dost neřeší, jaké jsou motivace útočníků a jestli třeba sami nebyli pod tlakem.O víkendu se spor přenesl doslova do ulic - v centru Prahy se potkaly dva průvody. Jeden organizovaný Hnutím pro život, hlasitě odmítající interrupce a druhý, který pořádalo několik neziskových organizací. Ten naopak naopak vyzdvyhoval právo ženy rozhodnout za všech okolností, jak naloží se svým tělem.Jsou znásilnění ve válečných konfliktech dílem vystresovaných vojáků, kteří se sami ocitají na hranici svých psychických sil, jak naznačuje Dominik Duka? A můžou se oběti sexuálního násilí útočníkům bránit? Jak dobře se sexuálním násilím vypořádávají české soudy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových - muzeum Kampa.„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových - Muzeum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko se chystá na možné zastavení dodávek ruského plynu. Stát už na 30 % doplnil zásobníky, vláda ale potřebuje další kroky – i plné zásobníky totiž pokryjí spotřebu jen na pár měsíců. Co by to znamenalo pro každého z nás?Hostem Ptám se já byl energetický expert a investor Michal Šnobr.Zásobníky plynu v Česku jsou na historickém maximu. K 1. květnu jsou plné z 30 % a podle ministra průmyslu Josef Síkely by před topnou sezónou měly zásoby dosahovat k osmdesáti procentům. Plán je podle ministra jasný – včasnými nákupy zabezpečit dostatečné množství plynu a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.Právě Česko by kvůli své závislosti na ruském plynu při možném zastavení dodávek patřilo k nejpostiženějším zemím. Ačkoliv plyn od ruského plynárenského giganta Gazprom zatím do Evropy proudí, minulý týden zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.A nejistota nad dodávkami plynu se propisuje i v cenách pro koncové zákazníky, které v posledních měsících rapidně rostou. Sněmovna má proto v plánu předložit v květnu změnu zákona, která by umožnila zavést do růstu cen energií speciální tarif pro sociálně slabé domácnosti nebo i některé firmy.Kam až vystoupají účty za energie? A dělá vláda dost proto, aby ochránila obyvatele? Jak by fungoval český průmysl v případě zastavení dodávek plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný.“Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Právě ty by se mohly stát důležitým tématem mírových jednání.Jak postupuje boj o Ukrajinu a lze říct, kdo v něm vítězí? A měl by se Západ začít bát Putinových výhrůžek? A na čem bude záviset mír na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Většina evropských zemí řeší, jak pomoci lidem, na které tvrdě doléhá zdražování energií a v případě Česka i vysoká inflace, tedy zdražování. Jaký recept na drahotu by doporučili ekonomové?Hostem Ptám se já je zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Česká vláda argumentuje, že pomáhá potřebným například zvýšením příspěvku na bydlení nebo růstem životního a existenčního minima. Dnes mají ministři na programu konkrétně rodičovský příspěvek, slevu na poplatníka nebo daňový bonus.Poslanci hnutí ANO ale chtějí ve Sněmovně zařadit body ke snížení DPH na energie či pohonné hmoty. Pokud se tak nestane, má strana dostatek podpisů na svolání mimořádné schůze. Kromě toho Sněmovna tento týden ve zrychleném procesu podpořila vládní návrh na snížení spotřební daně z paliv - dočasně by měla klesnout o korunu padesát na litr.Dělá vláda dost, aby pomohla přežít složitou dobu těm nejchudším? A jak velké zdražování nás ještě čeká? Kdo ho ucítí nejvíce?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko v poslední době čelilo vícero kybernetickým útokům. Jednalo se o soukromé i veřejné cíle. Ať už mluvíme o vládním webu, stránkách Českých drah nebo o samotném úřadu, který má s těmito bezpečnostními riziky bojovat. Jak vážně byly poslední útoky?Hostem Ptám se já byl ředitel Odboru kontroly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí.Ministr vnitra Vít Rakušan ujišťuje, že kybernetické útoky z posledních dnů žádné větší škody nenadělaly. Citlivá data prý hackeři nezískali. Přesto je na místě se ptát, jestli se nemá Česko připravit na další podobné akce.NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků ze strany ruských hackerů v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února - tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Ostatně, k posledním kyberútokům se přihlásila právě ruská hackerská skupina Killnet.Jaké následky za sebou útok zanechal? A jak obecně jsou uživatelé v Česku zvyklí chránit se proti hrozbám na internetu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pražská koalice se do dopravy vrhla ve velkém. Odstartovala výstavbu metra D a město čeká i významná rekonstrukce - od poloviny května se kvůli ní z části uzavře vytížený Barrandovský most. Jak se mají řidiči připravit? A co může ještě zkomplikovat výstavbu nového metra?Hostem Ptám se já byl náměstek pražského primátora z hnutí Praha Sobě, který má na starosti pražskou dopravu Adam Scheinherr.Čtvrtá linka metra s označením D měla podle původních plánů jezdit už od roku 2010, její stavba přitom začala o dvanáct let později - v dubnu 2022. Podle současného náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je to i kvůli laxnímu přístupu předchozích primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, kteří podle něj nepodnikli žádné kroky k přípravám velkých dopravních staveb v hlavním městě.Nejen kvůli tomu za poslední roky jakoby česká metropole zamrzla. V Praze nepřibývaly žádné velké projekty, což byla nejdelší proluka od 60. let, která nejspíš končí. Podle Schienherra totiž dokončení metra D v roce 2029 zatím nic nebrání a město navíc čeká další velká oprava. Od poloviny května se začne rekonstruovat Barrandovský most, přes který přejede 144 tisíc aut denně.Nezkolabuje ve městě doprava až začne rekonstrukce Barrandovského mostu? A proč se v Praze v posledních letech nedaří budovat velké stavby?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi?Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky.A podle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové nová vláda dostatečně nepodporuje domácnosti a firmy, které energetická krize zasáhne. Podle Transparency International ale sám Havlíček ze své dřívější pozice ministra spíše než na občany myslel na čtveřici firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO). Devět dní před odchodem z postu ministra průmyslu jim měl poslal kompenzace za vysoké ceny energií ve výši 50 milionů korun.Kolika firmám takto pomohl a proč jsou podle něj kroky současné vlády nedostatečné? A jak by se Česko mělo připravit na zastavení ruského plynu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Případ učitelky, která vykládala nepravdy o ruské invazi v hodinách slohu má dozvuk - chce se bránit vůči těm, kteří si její způsob výuky nahrávali. Je v právu? A jak ochránit děti před šířením propagandy ve školách?Hostem Ptám se já je zástupce skupiny Čeští Elfové, která se zaměřuje právě na šíření dezinformací v kyberprostoru, Bohumil Kartous.Učitelka Martina Bednářová z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu, které hrozí, že přijde o místo kvůli šíření dezinformací během výuky, přešla do protiútoku. Jak zjistily Seznam Zprávy, její právnička žádá od vedení školy informace, jestli a jak potrestají žáka, který pořídil nahrávku z vyučování. Na ní učitelka češtiny Martina Bednářová tvrdí například, že v Donbase Ukrajinci už osm let systematicky likvidují ruské obyvatelstvo, nebo že v Kyjevě se během ruské invaze nic nedělo.Učitelka kvůli tomu, co se při hodině slohu stalo, nesmí už skoro dva týdny učit. Ředitelka Základní školy Na Dlouhém lánu ji poslala takzvaně na překážky domů. Toto úterý jí při osobní schůzce chtěla předat výpověď.Jak ochránit děti před šířením ruské propagandy ve školách? A kde končí svoboda slova kantorů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání.Sám současný poradce premiéra Pojar vedl před zhruba 15 lety tehdy neúspěšná jednání o zřízení amerického radaru v Brdech a teď pomáhá s organizací aktuální ministerské návštěvy v USA. Na ní by se měla projednávat i dohoda o obranné spolupráci obou zemí, ke které Česká republika jako jedna z mála zemí Aliance dosud nepřistoupila.Co konkrétně bude obsahem česko-amerických rozhovorů? A jak významná je pro nás chystaná dohoda o obranné spolupráci? Otevře se cesta americkým vojákům na české území?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci. Jak ale zajistit, aby se společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka? Hostem podcastu Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokop je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já.Podle Prokopa je klíčové, aby se vláda soustředila na řešení otázky důstojného ubytování pro uprchlíky. Spolu s letními prázdninami by totiž mohla ze současného systému vypadnout řada ubytování, která slouží k rekreačnímu bydlení.„V červenci, v srpnu vznikne sekundární vlna, bude potřeba zhruba 50 tisíc bytů. Stát je ale musí zajistit tak, aby nevzbudil nevoli Čechů,“ varuje Prokop.Jak má stát pomoci uprchlíkům zajistit kvalifikovanou práci? Jak nejlépe umístit děti do českých škol? A jaké nálady v souvislosti s uprchlickou vlnou a vysokou inflací a zdražování Daniel Prokop očekává?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní Velikonoce jsou pro uprchlíky z Ukrajiny první, které tráví mimo svou vlast, na kterou útočí ruská armáda. Řada z nich potřebuje kromě bezpečného zázemí taky ošetřit jizvy na duši. Dospělí i děti mají za sebou hrůzné zážitky, které si zřejmě ani nelze představit. Jak se zapojují do pomoci křesťanské církve?Hostem Ptám se já byl farář pro menšiny z Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal.Každý den se můžeme dočíst o nových a nových zvěrstvech, kterých se dopouští ruská armáda na civilních obyvatelích Ukrajiny. Po odchodu vojáků objevují místní další masové hroby a najevo vycházejí případy hromadného a systematického znásilňování ukrajinských žen, dívek, ale i dětí.Tyhle zprávy sledují taky lidé, kteří z válečné Ukrajiny uprchli. Statisíce běženců jsou i v Česku. Převážně se jedná o matky s dětmi, které doma často nechali své manžele, otce nebo třeba bratry a další příbuzné a tyhle informace pro ně znamenají další trauma.Kromě neziskových organizací a státní podpory, se do pomoci uprchlíkům zapojují taky církve. Největší křesťanské svátky - Velikonoce, oslaví běženci s českými věřícími poprvé.Jak jsou jim tuzemské církve otevřeny? A jak by mohly letošní společné oslavy Velikonoc vypadat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo několikrát - právě k němu by totiž putovala možná žaloba na prezidenta a zabývat se mohl i článkem 66 Ústavy v případě, že by byl aktivován proti vůli hlavy státu. Jak hodnotí jeho předseda současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byl větší výzva.Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl: „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých.“Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já.Řeč ale došla i na českou Ústavu a opakující se debatu o tom, zda potřebuje nebo nepotřebuje změny. Mimochodem Ústavní soud jistě vyhlíží příští volbu prezidenta mimořádně bedlivě, drtivé většině soudců totiž v příštích dvou letech končí mandát a právě příští hlava státu bude vybírat jejich nástupce.Proč Rychetský nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a co očekává od té nadcházející? A jaké role by měla hlavu státu především zastávat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jak pomoci zemi zasažené válkou a jak dopadne na každého z nás? Důležité otázky pro Česko, ale i pro možné prezidentské kandidáty, mezi kterými by mohla být i ekonomka Danuše Nerudová. Jak by situaci řešila?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.Žena, která vážně uvažuje, že se pustí do boje o Pražský hrad, možná na první pohled připomíná současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ale jen na ten první. Ona sama si nemyslí, že má s úspěšnou slovenskou političkou mnoho společného.Zatímco Zuzana Čaputová je právničkou a Danuše Nerudová ekonomkou, podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsou odlišné i výzvy, které na budoucího prezidenta České republiky čekají. Ten, kdo čerstvě usedne na jaře roku 2023 do prezidentského úřadu, se totiž bude muset potýkat s následky války na Ukrajině, která trvá už několik týdnů.Podle Nerudové se proto musí role české hlavy státu ve vypjatých situacích změnit a řešit podle ní musí nejen zahraniční politiku a bezpečnost, ale také připomínat vládě, že jsou skupiny obyvatel, na něž nelze zapomínat.Současná pravicová vláda pak podle ekonomky bude muset kvůli následkům války sáhnout po silném sociálním programu. Dle Nerudové totiž hrozí chudoba až třetině českých domácností a dopady války podle ní bezpochyby pocítíme všichni.Kdy Nerudová oficiálně oznámí prezidentskou kandidaturu a na čem její rozhodnutí stojí? Na jaké ekonomické výzvy Česko nesmí zapomenout a jakou roli by v tom měl zastávat prezident?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko hledá novou hlavu státu. Volit si ji bude v lednu 2023, ale už teď se spekuluje, kdo by se mohl v prezidentském klání utkat. Bude mezi kandidáty i senátor Pavel Fischer? A co mu vadí na současném prezidentovi?Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl senátor a předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer.Senátor Pavel Fischer snad jedním z prvních, kdo se neoficiálně přihlásil do příští prezidentské volby. Hned v roce 2018 - poté co v předchozích volbách skončil třetí - řekl, že se do volebního klání pustí znovu. Jenže teď místo jasných slov lavíruje a s oficiálním oznámením kandidatury jako většina ostatních vyčkává.Z těch skutečně vážných kandidátů účast ve volbách zatím nepotvrdil žádný, třeba Andrej Babiš se má vyjádřit až po prázdninách. Navíc řada těch, kteří mají blízko k bloku stran koalice SPOLU očividně usilují o to, zda by je právě takhle formace nepodpořila. Pavel Fischer ale tvrdí, že na to, zda ho někdo do prezidentského klání vyšle, čekat nebude. O kandidatuře se hodlá rozhodnout na vlastní pěst.Fischer je také dlouhodobým ostrým kritikem současného prezidenta Miloše Zemana. Loni usiloval o podání ústavní žaloby na prezidenta kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku. A podle předsedy senátního bezpečnostního výboru nešlo o poslední takovou iniciativu: „Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k Ústavě udělal tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu,“ řekl v rozhovoru.Co současnému prezidentovi vyčítá? A jaký by měl být ten následující? Jak změnila válka na Ukrajině naše vnímání hlavy státu a kdy Fischer oznámí kandidaturu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rozhovorový pořad Ptám se já vyráží do krajů. A proto vám zcela vyjímečně nenabízíme klasický rozhovor, na který jste zvyklí. Moderátorky podcastu totiž poprvé usedly do křesla zpovídaných.Veronika Sedláčková a Marie Bastlová v pondělí 11. 4. poprvé nevysílají z pražského studia na Radlické 10, ale z Brna, kde se od 18:30 v prostorách Kabinetu Múz koná první ze série speciálních natáčení přímo mezi diváky a posluchači.Hosty budou: senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová a šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský a tématem rozhovorů nejdůležitější událost, která příští leden čeká Česko - volba prezidenta republiky.Nadcházející volba hlavy státu bude specifická a to nejen proto, že všichni napjatě očekávají, kdo po deseti letech vystřídá ve funkci současného prezidenta Miloše Zemana. Evropa se po desítkách let potýká s vojenskou agresí na svých hranicích a válka je poslední týdny hlavním tématem pro řadu státníků celého světa. Její dopady budou tématem i pro budoucího prezidenta Česka, ale i pro hosty brněnského natáčení podcastu Ptám se já.Aby pravidelní posluchači na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích v pondělí o podcast nepřišli, připravil pro ně jeho tým speciální díl. Moderátorek Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové se v něm ptá editorka Eliška Dokulilová.Na co by se zeptaly Miloše Zemana? A jak dlouho trvá příprava rozhovorů a kde by neměl moderátor chybovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministerstvo financí pohrozilo pumpařům regulací cen. Nelíbí se mu příliš vysoké marže. Ještě před dvěma týdny přitom úřad tvrdil, že je vše v pořádku. Co se změnilo? Jak stát pomůže lidem, které ohrožuje inflace? A kdy si ODS vybere kandidáta na prezidenta?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)Stát by mohl jako mimořádné opatření zastropovat marže prodejců pohonných hmot od začátku května, Ministerstvo financí zpracuje výměr ceny. Uvedl to ve čtvrtek ministr financí, podle kterého chce vláda dát ještě prodejcům čas, aby marže upravili sami. Ještě na konci března přitom Stanjura tvrdil, že ceny u pump není potřeba regulovat.V pátek Ministerstvo financí také zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky. Podle něj růst v letošním roce klesne z lednových 3,1 procenta na 1,2 procenta a poroste i inflace. Zatímco ekonomové hrozí až 15 procenty, Stanjurův resort počítá s 12,3 procenty.Podle ministra budou odhady sloužit i jako podklad pro novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června kvůli výdajům souvisejícím s dopady konfliktu na Ukrajině.Jak bude vypadat regulace marží pohonných hmot a je státní rozpočet připraven na dopady vysoké inflace? O kolik se letos prohloubí státní dluh?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát za 133 milionů korun. O jakou techniku nebo materiál se jedná?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Možná teď budou vláda i čeští politici obecně opatrnější při zveřejňování informací o vojenské výbavě, která putuje východním směrem. Tenhle týden se totiž dostaly do domácích i zahraničních médií dokonce fotografie tanků a bojových vozidel, naložených na vlaky u Jihlavy.Celkem už poslala Praha Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující miliardu korun. Nutnou modernizaci ale potřebuje i tuzemská armáda. Kromě jiných problémů ji trápí fakt, že část techniky je ruská a potřebuje taky ruské náhradní díly. Tuhle závislost chce vláda odbourat co nejdřív.Ostatně taky proto schválila na své poslední schůzi, že na zlepšení kondice české armády půjde v příštích dvou letech skoro 50 miliard korun.Bude to stačit? A jak zabránit únikům citlivých informací o převozu válečné techniky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na drastické záběry masakrovaných ukrajinských civilistů i na zoufalství statisíců lidí, které válka vyhání z domova, odpovídá česká společnost nebývalou vlnou solidarity. Na humanitárních sbírkách se vybrala rekordní částka a lidé pomáhají i materiálně. Třeba tak, že se s uprchlíky podělí o šaty nebo jídlo. Kde nejvíce pomáhají?Hostem Ptám se já byla zakladatelka Šatníku a moderátorka České televize Nora Fridrichová.Válka na Ukrajině začala před měsícem a půl a změnila, možná nenávratně, náš dosavadní způsob života. Co si jen málokdo uměl představit, jsou masakry, kterých se ruská armáda dopouští na civilním obyvatelstvu. Jména měst jako Buča nebo Mariupol se vryjí do evropské paměti jako symbol utrpení. Za válečný zločin označují systematické vraždění civilistů mezinárodní instituce i politici, včetně českých.Na zoufalství lidí utíkajících před ruskými bombami a barbarským řáděním vojáků odpovídá česká společnost nebývalou solidaritou. Mezi prvními nabídl pomoc nadační fond Šatník, který založila a vede novinářka Nora Fridrichová.Původní projekt vznikl na podporu samoživitelkám. Ovšem s příjezdem prvních uprchlíků svou pozornost obrátil na matky s dětmi, které v Česku hledají útočiště. S jakými reakcemi se nadační fond setkává? Zůstává odhodlání lidí pomáhat stejně silné jako na začátku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].