Ptám se já, Marie Bastlová

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Před nárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guverér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V Evropě odstartovaly největší kontinentální volby. Strany kandidující do Evropského parlamentu slibují možné i nemožné a předhánějí se ve slibech, co všechno zruší. Která z nich má v programu největší nesmysly?Hostem Ptám se já je bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.V Evropě po pěti letech startují eurovolby. V Česku se volební místnosti otevřou v pátek (volit bude možné 7. a 8. června). Zástupci, které si do Evropského parlamentu Češi zvolí, obsadí 21 z celkových 720 křesel. Voliči si přitom můžou vybírat z kandidátních listin 30 stran, hnutí a koalic. Mandáty bude obhajovat ODS, TOP 09, STAN, Piráti, KDU-ČSL, SPD a ANO, které v minulých volbách zvítězilo se ziskem šesti křesel.V kampani letos strany a hnutí skloňovaly zejména témata bezpečnosti, pomoci Ukrajině, budoucnosti Green Dealu (a jeho případné změny nebo přímo zrušení) či migrace.Ta byla i jedním z hlavních témat středečního duelu lídrů dvou nejsilnějších strana Prima CNN News. Podle šéfa ANO Andreje Babiše kabinet Petra Fialy (ODS) vyjednávání o paktu „podělal“. Premiér trvá na tom, že pakt je prvním krokem, který ale nestačí. Česko se proto se v hlasování o nových pravidlech zdrželo a požaduje, aby se migraci čelilo důrazněji.Unijní pakt dráždí opozici natolik, že se k němu z podnětu ANO dnes odpoledne, pár hodin před otevřením volebních místností, scházejí mimořádně poslanci ve Sněmovně.Bude se migrační pakt nějak zásadněji upravovat? Co bude v Evropě v příštích pěti letech hlavní téma? A kde bychom dnes byli, kdybychom nebyli v Unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS).Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně.„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO).V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá.Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že „kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja.Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“.Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio.Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou).Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja.Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze.Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent.Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze.Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?Hostem Ptám se já je předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda.Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě.Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách.Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla.Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?Hostem Ptám se já byla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová.Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty.Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová.„Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují.Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávní médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Čeští studenti uspěli ve finále prestižní celosvětové soutěže Conrad Challenge v centru NASA. S nápadem na restartování nefunkčních družic na oběžné dráze porazili více než dva tisíce konkurentů. Jaká byla cesta za vítězstvím?Hostem Ptám se já byli vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga a mentor projektu z Planetária Praha a ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury Jan Spratek.S projektem dálkové opravy družic ovládla pětičlenná skupina českých studentů prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge v ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu na konci dubna. Za nápad, jak pomocí laseru vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi, dostali čeští středoškoláci z týmu LASAR ocenění ve dvou ze tří kategorií.Povedlo se jim přitom uspět v konkurenci více než 2 tisíc týmů. Zcela mimořádný mezinárodní úspěch ocenil minulý týden i premiér Petr Fiala (ODS), se kterým studenti mimo jiné diskutovali případné další využití jejich nápadu.Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách. V příštích měsících se podle mentora projektu Jana Spratka ukáže, jestli bude možné projekt skutečně realizovat. A jestli se na případný vývoj podaří zajistit potřebné financování.„Zatím to samozřejmě zajištěné není. Tohle už nebude o nějakých stovkách tisíc na to, abychom se dostali na finále nějaké soutěže do USA. To bude o úplně jiných rozpočtech. Ať už půjde o ten laser, který bude jeden z nejsilnějších na planetě, půjde o nějakou malou observatoř a další věci, to bude složité a bude to na běh na dlouhou trať, “ uvedl vedoucí týmu, 16letý student gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga.„Ten cíl je obrovský, ale je to počin, který dokáže popohnat třeba i celé odvětví, abychom zodpovědně posílali satelity na oběžnou dráhu,“ upozornil na výjimečnost celého projektu Jan Spratek.Jaké konkrétní využití by mohl mít v praxi nápad týmu LASAR? A jak podpořit vědu, aby podobných úspěchů měli Češi co nejvíc?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Řeporyjský starosta a známý provokatér Pavel Novotný možná přijde o stranický dres ODS. Vedení zkritizovalo jeho poslední výroky jako lidsky nepřijatelné a neslučitelné se členstvím v partaji. Proč se Novotný neumí krotit?Hostem Ptám se já je starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS).Profesionální provokatér, bývalý bulvární novinář a současný starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný to má ve své straně opět nahnuté. Předsednictvo občanských demokratů tento týden konstatovalo, že výroky Novotného z poslední doby jsou lidsky nepřijatelné a neslučitelné s členstvím v ODS. Pravomoc vyloučit straníka ale předsednictvo nemá. Udělat to může výkonná rada, ta se sejde 11. června.Novotný naposledy vyvolal obří vlnu kritických reakcí příspěvkem na sociální síti X ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Po kritice starosta příspěvek smazal a omluvil se, část občanských demokratů ale i tak volá po jeho odchodu ze strany.Není to poprvé, kdy se v ODS mluví o možném odchodu řeporyjského starosty. Naposledy například když v roce 2020 prohlásil, že v zájmu Česka je, aby Babiš i Zeman „umřeli a odešli do věčných lovišť“. Novotný to nakonec ustál. Teď se od něj ale veřejně distancují i hlavní tváře strany.A kritiku v poslední době sklízí známý starosta z mnoha stran. Svými výroky opět popíchl třeba farmáře, o kterých nedávno napsal, že „by potřebovali válku“. Ti mu tento týden před městský úřad v Řeporyjích vysypali jako vzkaz hromadu hnoje. Pavel Novotný se také několikrát ocitl před soudem, například v únoru dostal od soudu peněžitý trest za výroky o Palestincích.Kam až chce Pavel Novotný zajít? Má vůbec co dělat v politice? A proč z ODS neodejde sám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Slovenský premiér Robert Fico je po postřelení atentátníkem podle informací tamního úřadu vlády v život ohrožujícím stavu. Politici Směru-SD už z činu obvinili liberální média a opozici. Jak nebezpečné takové výroky jsou?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor a politický komentátor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.Slovenský premiér Robert Fico byl dnes po výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelen a podle úřadu vlády je v ohrožení života. Premiéra už přepravil vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici. Agentura Reuters uvedla, že podle mluvčí nemocnice v Handlové byl Fico při vědomí a jeho životní funkce byly stabilizovány.Mluvčí slovenského ministra vnitra Matej Neumann označil útok na slovenského předsedu vlády za atentát. Pravděpodobného útočníka policie zadržela.Někteří vládní politici na Slovensku připsali odpovědnost za atentát na premiéra Fica politické opozici a liberálním médiím. Opozice násilný čin odsoudila. Stejně tak zástupci médií. „Je nepředstavitelné, aby se takto ohavné, bezprecedentní činy na Slovensku, ale kdekoliv v demokratické zemi, odehrály. Absolutně to odsuzuji,“ prohlásil novinář Peter Bárdy.A uvedl, že pevně věří, že situace nebude dál eskalovat. Například právě směrem k obviněným novinářům: „Já už mám teď plnou schránku nenávistných vzkazů od lidí, kteří to opravdu přijímají velmi zle a kteří jsou hecovaní hlavně politickou koalicí, ale i některými lidmi, hlavně z dezinformační, konspirační scény. Čeho se obávám, radši nebudu, nechci říkat. Nechci to přivolávat, ani nikomu dávat žádný návod.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V pětikoalici se schyluje ke sporu. Vládní strany se totiž hádají o zavedení výpovědi z práce bez uvedení důvodu. ODS a TOP 09 chtějí třaskavou změnu prosazovat navzdory lidovcům i odborům. Proč vláda řeší tohle téma právě teď? Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček. Vládní ODS a TOP 09 se stále snaží ve Sněmovně prosadit výpověď bez udání důvodu. A to i přes odpor opozice, odborů, a co je podstatnější, i části koaličních partnerů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento záměr ale vyjít nikdy nemůže, protože by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou (podle ní musí mít pozměňovací návrh souhlas všech včetně gesčního ministra). ODS a TOP 09 se ale změny zastávají s tím, že pružnější trh práce je závazek z programového prohlášení vlády. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka by výpověď bez udání důvodu určitě projít měla: „Mluvím o tom od samého začátku. I kdyby se to neobjevilo v té vládní novele, s kolegy z klubu ODS to bezesporu představíme jako pozměňovací návrh. Abychom vysvětlili poslancům a kolegům, že to není nic drastického.“Koaliční partnery chtějí strany, které změny prosazují, přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. „Byl bych rád, abychom v těch debatách dospěli k nějakému kompromisu, kdy to třeba podáme my, protože KDU-ČSL s tím nebude chtít být nějakým způsobem spojena, ale převáží ty racionální argumenty. A převáží to, že se dokážeme dohodnout na nějakém kompromisu třeba právě ve výši odstupného,“ dodal Skopeček. Proč zásadní změny na trhu práce neprosadila vládní koalice dřív? Jak se podařila konsolidace veřejných financí? A jaké šance má koalice Spolu v blížících se krajských volbách ve Středích Čechách? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už v pondělí by měl do vlády nastoupit nový ministr pro vědu a výzkum. Helenu Langšádlovou TOP 09 z vlády stáhla, pracovala prý sice dobře, ale práci špatně prodávala. Dokáže nízké preference strany zvednout bývalý rektor Tuleja?Hostem Ptám se já byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z TOP 09. Strana vybrala jako jejího nástupce ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity Pavla Tuleju. Prezident by ho na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) měl jmenovat v pondělí.Langšádlová skončila kvůli nespokojenosti vlastní strany s tím, jak prezentovala výsledky své práce veřejnosti. Akademik Tuleja, který větší politickou zkušenost mimo severomoravský region zatím nemá a který by měl pomoci zlepšit mediální obraz TOP 09, se ale ještě před příchodem na rezort sám musel vyrovnávat s reputačním problémem. Jak upozornily i Seznam Zprávy, publikoval totiž před časem několik článků v takzvaných predátorských časopisech.Tuleja se už za toto pochybení omluvil a požádal univerzitu, aby články stáhla z jeho publikačního seznamu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je taková reakce dostačující a Tulejově jmenování nic nebrání: „Postavil se k tomu tak, jak by měl. Nedělala bych z komára velblouda. Vždyť byl i následně znovu zvolen rektorem a všechny tyto věci se staly ještě předtím. Takže svoji dlouholetou prací pro univerzitu potvrdil, že je člověkem schopným a že bude dobrým i na pozici ministra.“Jak takový kandidát pomůže TOP 09 vylepšit PR obraz? Vážně strana vyměnila údajně dobře pracující ministryni proto, že měla málo lajků? A co dokáže TOP 09 samostatně voličům nabídnout?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017 napsal, že bude chtít mluvit o zvýšení věku odchodu do penze. V roce 2018 si dala jeho vláda reformu důchodů do programového prohlášení. Proč z toho teď nic neplatí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.Opoziční hnutí ANO minulý týden oznámilo, že už nebude pokračovat ve strategických jednáních s vládou, a to ani za přítomnosti hlavy státu. Rozhodnutí bylo reakcí na mediální přetahovanou ohledně důchodové reformy, která se v posledních týdnech strhla právě po schůzce obou stran u prezidenta Petra Pavla.Z té nejdřív všichni odcházeli s tím, že se na základních parametrech domluvili. ANO poté ale dohodu popřelo. A tvrdí, že reforma důchodů není třeba a o posunu věku odchodu do penzí nechce ani slyšet.ANO pokračovalo ve vymezování proti kabinetu Petra Fialy (ODS) i na 1. máje ve Zlíně při zahájení své kampaně před volbami do Evropského parlamentu se sloganem „Česko pro tebe všecko“. „Naše tři priority jsou v přímém kontrastu proti politice vlády,“ zdůraznil Babiš s tím, že ANO se chce zaměřit na „boj proti nelegální migraci, odpor proti zelenému šílenství a obranu české suverenity před snahami zrušit právo veta a zavést euro“.Opravdu hnutí ANO nebude s koalicí až do sněmovních voleb o ničem jednat? Povolební slib, že bude konstruktivní opozicí tím tedy definitivně padá? A jak to bude vypadat, když ANO udělá „pro Česko všecko“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko získalo vysoký úřednický post ve strukturách Evropské komise. Bývalý ministr životního prostředí se stane druhým mužem pro Green Deal. Jak si zelená dohoda v Evropě aktuálně stojí?Hostem Ptám se já je bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík, který vyhrál konkurz na strategickou pozici „dvojky“ klimatické politiky v Evropské unii.Dusíkovu nominaci schválil sbor eurokomisařů minulý týden. Exministr a odborník s mnohaletými zkušenostmi v oblasti ochrany klimatu je teprve druhým Čechem, který obsadí místo zástupce Generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi. A stane se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích.Osmačtyřicetiletý Dusík byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera mezi listopadem 2009 a březnem 2010. Působil na resortu opakovaně jako náměstek, mimo jiné pracoval také v Programu OSN pro životní prostředí a během českého předsednictví EU v roce 2022 byl vyjednavačem v rámci Green Dealu. V současné době pracuje pro Světový fond na ochranu přírody ve Švýcarsku. Z této pozice by se měl během léta přesunout do Bruselu.Právě o budoucnosti Green Dealu se teď stále hlasitěji diskutuje v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Takzvaná zelená dohoda pro Evropu, která obsahuje soubor opatření k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, stále silně rozděluje politiky.Jaké změny Green Dealu můžeme očekávat? A jak chce přesvědčit českou veřejnost o tom, že opatření na snižování emisí nejsou vyhazování peněz, ale nutná změna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Máme před sebou klíčové volební měsíce, které završí sněmovní volby na podzim 2025. Vládní strany zaostávají v průzkumech za opozicí, sílí mimoparlamentní hnutí zaměřená proti další podpoře Ukrajiny. Co česká politika potřebuje?Hostem Ptám se já byl spolumajitel finanční skupiny Pale Fire Capital a investor Jan Barta.Barta je jedním z významných sponzorů na české politické scéně. Před posledními parlamentními volbami financoval strany pětikoalice a v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla. Poté se rozhodl pomoci také skomírajícím sociálním demokratům, protože u nás podle něj chybí standardní levicová strana, která by vytvořila nárazník proti populismu a extremismu. SOCDEM zatím přispěl tři miliony korun a jak uvedl v rozhovoru, má v plánu s nimi jednat o další případné podpoře.Teď chce svou pozornost věnovat hlavně sněmovním volbám v roce 2025. Podle svých slov se zděšením sleduje aktuální dění v souvislosti s hnutím ANO a jeho neochotou jednat s vládní koalicí o zásadních systémových změnách. Ta v posledních dnech vyeskalovala kvůli sporům o důchodovou reformu.„Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový „OK populista“, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ prohlásil podnikatel.Kromě politiky Barta podporuje například tuzemské učitele nebo neziskový sektor, nedávno také poslal dva miliony dolarů (téměř 50 milionů korun) na drony pro ukrajinskou armádu.Kolik peněz už Jan Barta do politiky poslal? Jak se v Česku daří křísit moderní levici? A je tady poptávka po nové politické straně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

USA po měsících průtahů schválily klíčový balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle prezidenta Bidena dodávky začnou okamžitě. USA rozhodly těsně po návštěvě českého premiéra v Bílém domě. Jaké jsou v tuto chvíli česko-americké vztahy?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Klíčový balíček americké pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) stvrdil ve středu svým podpisem prezident Joe Biden. Peníze by měl jít na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny i dalších zemí v regionu.Kvůli legislativní přetahované demokratů s republikány v Kongresu schvalovaly Spojené státy balík pomoci několik měsíců. „Teď musíme jednat rychle. Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,“ prohlásil po podpisu Biden. Ukrajincům by měla pomoc vydržet minimálně na několik měsíců.Rozhodnutí amerických zákonodárců ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS), který nutnost další pomoci Ukrajině probíral minulý týden na své cestě do USA s některými americkými kongresmany i přímo s prezidentem Bidenem v Bílém domě.Jaký další vývoj můžeme ve válce ne Ukrajině očekávat? Kdy Ukrajincům dorazí první dodávky z české muniční iniciativy? A je šance, že se do Bílého domu vydá i prezident Petr Pavel?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí ANO odmítlo dál jednat s vládní koalicí o reformě penzí a odřeklo účast na debatě, kterou svolal prezident Petr Pavel. Vláda má prý o podobě reformy stejně jasno a ANO jí nechce dělat fíkový list. Je ještě šance na dohodu?Hostem Ptám se já byl hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.Opoziční hnutí ANO se rozhodlo, že se k poslední schůzce k reformním úpravám penzí nepřipojí, protože nechce podle slov Andreje Babiše „dělat vládě hlupáky“ a účastnit se zbytečných jednání. Podle předsedy ANO se totiž zástupci koalice vyjádřili v tom smyslu, že je názor opozice nezajímá a změny si prosadí i bez souhlasu opozice.Prezident Petr Pavel snahu o dohodu vládní koalice a opozice na důchodech vzdát nechce. Dveře pro hnutí ANO tak podle jeho poradce Davida Marka zůstávají na další jednání na Hradě stále otevřené. Prezident nevyloučil ani kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky, který by se mohl uskutečnit na přelomu května a června.Předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSl) se pokusí hnutí ANO znovu oslovit a přizvat i opoziční SPD. Čas hledat shodu podle něj je až do druhého čtení ve Sněmovně, tedy zhruba tři měsíce.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ukrajina se dostala ve válce s Ruskem do krize. Je v defenzivě, ztrácí území a především má kritický nedostatek potřebného vojenského materiálu. Na nepříznivý zvrat v konfliktu upozornují mnozí analytici. Jaké šance Ukrajina má?Hostem Ptám se já byl bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel v pátek povzbudit vojáky bojující na frontě v Doněcké oblasti, kde se Rusům daří pomalu postupovat. Kyjev se v této části snaží budovat obranné linie. Ukrajinští činitelé přitom varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu. Nahrávat jim má početní převaha i to, že se ukrajinská armáda potýká se závažným nedostatkem munice.Bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský ale upozorňuje, že situace je vážná i na ruské straně fronty: „… .“ Svárovský zároveň narozdíl od některých jiných analytiků stále věří ve vítězství Ukrajiny. Ovšem za předpokladu, že Západ nepřestane s finanční a vojenskou pomocí pro Kyjev. „Až tahle válka skončí - a já jsem o tom přesvědčený a nic nezměním na přesvědčení, že to skončí vítězně pro Ukrajinu, pokud se by tedy západní pomoc nezastavila - tak tam je jedno velké nebezpečí pro různé lidi, i pro našeho náčelníka generálního štábu, které pro ně bude nepříjemné. A sice to, že v příštích 10 až 15 letech se nebude v Evropě opakovat žádný konvenční konflikt, protože ruská armáda na to mít nebude. A v Evropě je řada lidí, kteří to nechtějí slyšet.“ Lze teď vůbec pomýšlet na porážku Ruska? A jaké scénáře máme před sebou? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Evropský parlament před týdnem schválil dlouho očekávaný migrační pakt a na české politické scéně to vyvolalo bouři. Podle opozice vláda lhala a schválená podoba je zrada, protože obsahuje skryté kvóty. K čemu nás dohoda zavazuje?Hostem Ptám se já je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který hlasoval pro přijetí migračního paktu.Migrační pakt, který má reformovat stávající ne zcela jasná pravidla pro evropskou migrační a azylovou politiku, rozdělil unii. Zatímco například Německo nebo Řecko považuje deset legislativních návrhů, které Evropský parlament schválil 10. dubna, za historický úspěch, jiné země jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko se proti chystaným změnám bouří.Téma štěpí i tuzemskou politickou scénu. Na migračním paktu se při hlasování neshodli už sami čeští europoslanci. Na domácí půdě pak dohoda nejvíc rozlítila opozici. Na čtvrteční mimořádné schůzi, svolané na podnět hnutí ANO, označil jeho šéf Andrej Babiš migrační pakt za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky, které se dopustili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)“.Podle ministra má Česko kvůli velkému množství přijatých ukrajinských uprchlíků výjimku a nebude muset přijímat další migranty ani místo toho platit do společného fondu. Někteří europoslanci ale obvinili Rakušana z mlžení, že taková výjimka neexistuje. Podle opozice Rakušan jednoduše lže a dohoda obsahuje skryté kvóty. O zklidnění situace se pokusila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která před dnešním jednáním Sněmovny napsala, že výjimka pro Česko platí.Není to jen politické ujištění? Opravdu dohoda neobsahuje tolik diskutované skryté kvóty? A jak se daří kampaň Spolu před eurovolbami?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vláda, opozice i prezident zatím marně hledají shodu na reformě penzí. Její schválení je přitom zásadní pro konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Hnutí ANO ale popírá dohodu na zvýšení věku odchodu do důchodu. Dočkáme se reformy?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.Neshody vládní koalice a opozice ohledně toho, jak by se měl reformovat důchodový systém, se zatím prezidentovi zahladit nepodařilo. Poté, co si Petr Pavel pozval koncem března obě strany na Hrad ke společnému stolu, to chvíli vypadalo nadějně.ANO ale vzápětí přišlo s prohlášením, že se s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Předkladatel návrhu a šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) kontroval, že ke shodě na schůzce došlo. Tuto verzi podpořila i kancelář prezidenta. Do přestřelky se zapojil i předseda ANO Andrej Babiš s tím, že jeho hnutí navýšení důchodového věku nikdy nepodpoří.„Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ upozornil člen Národní ekonomické rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“Do úprav důchodového systému chtějí promluvit i odbory. Ty by místo zvyšování věku odchodu do penze raději více podpořily systém na straně příjmů, konkrétně zvýšením porodnosti.Na jak dlouho navrhované změny důchodů zabezpečí penzijní systém? Jak relevantní jsou návrhy opozice a odborů? A jak se vládě daří zpomalovat zadlužování státu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už jen dva měsíce mandátu zbývají slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Pak svoji funkci předá Peteru Pellegrinimu. Jak se výměna hlavy státu odrazí na slovenské politice? A co pak bude dělat Zuzana Čaputová?Hostem Ptám se já je Juraj Rizman, partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, politický poradce a dnes ředitel komunikace slovenské pobočky organizace Post Bellum.Slovensko si o víkendu zvolilo příštího prezidenta. Současný předseda sněmovny Peter Pellegrini, který ve volbách porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka, ve funkci vystřídá Zuzanu Čaputovou za dva měsíce. Její pětiletý mandát končí 15. června.„Důležité je, aby od momentu zvolení nový prezident působil tak, aby se žádná část společnosti necítila poražena. Aby radost z vítězství šla ruku v ruce s vědomím služby pro všechny občany Slovenska,“ uvedla slovenská prezidentka, když svému nástupci blahopřála k vítězství.Sama Čaputová se o úřad znovu neucházela. Veřejnosti své rozhodnutí loni v červnu odůvodnila nedostatkem sil, způsobeného mimo jiné obdobím koronavirové pandemie, války na Ukrajině, ekonomické krize a především dlouhodobě nestabilní politické situace na Slovensku. Prezidentka i její rodina je také dlouhodobě terčem mnoha nenávistných útoků na sociálních sítích, ale i některých slovenských politiků včetně Roberta Fica.Nenávistné vzkazy dostává i partner Čaputové, Juraj Rizman, který dlouhodobě pracuje v nevládním sektoru. Po boku prezidentky strávil v neoficiální funkci „prvního gentlemana“ čtyři roky.Jaká je na Slovensku po volbách atmosféra? Jaké budou poslední dva měsíce Zuzany Čaputové ve funkci? A jak dlouho vydrží mimo politiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česká televize má už půl roku nového ředitele. Zatímco navenek se zdánlivě mnoho nezměnilo, za oponou změny přibývají. Jednou z výraznějších byla nedávná rezignace Etického panelu. Jak se Janu Součkovi v čele ČT daří?Hostem Ptám se já byl generální ředitel ČT Jan Souček.Všichni členové Etického panelu ČT rezignovali na své funkce na konci března. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem ohledně postupu panelu při posuzování stížnosti na moderátora Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru pro slovenský Denník N, ve kterém se opřel do bývalého prezidenta Václava Klause.Novému šéfovi ČT se také nelíbilo, jak etický panel přistoupil k jeho žádosti o vyjádření k uniklým spisům z kauzy IKEM, ve kterých figurovalo jméno reportéra Jiřího Hynka (ten momentálně čerpá volno ze zdravotních a rodinných důvodů).„Oni (členové panelu) konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů. Protože to ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.“Souček potvrdil, že členy nového Etického panelu už vybírá ze širokého seznamu jmen. Ta zatím prozradit nechtěl. Uvedl ale, že jedním z prvních úkolů nového panelu bude prozkoumat právě Hynkův případ.Jaká „bílá místa“ po svém předchůdci nový šéf ČT zatím našel? Proč skončili ředitelé ČT1 a ČT2, kteří teprve nedávno nastoupili? A proč si televize najala lobbistu za zvýšení koncesionářských poplatků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Předsednictvo lidovců se distancovalo od aktivit svého expředsedy Cyrila Svobody, které se podle něj dlouhodobě se neslučují se směřováním strany. A vyzvalo ho, aby své členství zvážil. Jak výzvu vnímá? A je proruský, jak mu vyčítají?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda KDU-ČSL a exministr zahraničí Cyril Svoboda.Ten má teď podle vyjádření předsednictva strany svoje členství zvážit, nebo „jednání, které stranu poškozuje, nečinit.“ S požavadavkem na vyloučení Cyrila Svobody z KDU-ČSL přišel současný místopředseda a ministr životního prostředí Petr Hladík, když v neděli v České televizi prohlásil, že Svobodu už dávno za lidovce nepovažuje. A to zejména kvůli jeho dlouhodobým politickým názorům.Svoboda byl také jedním z tuzemských politiků, kteří poskytli rozhovor pro server Voice of Europe. Ten je od minulého týdne na českém sankčním seznamu, protože ho podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit eurovolby. Předsednictvo KDU-ČSL svému exšéfovi ale mimo jiné vyčítá i předchozí spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.Dlouholetý lidovec Svoboda, který stranu vedl mezi roky 2001 a 2003 a poté znovu v letech 2009 a 2010, takovou kritiku odmítá: “ Nejsem v konfliktu s členskou záchrannou KDU-ČSL. Konflikt vyvolal ministr Hladík tím, že zavedl stalinskou metodu v KDU-ČSL vylučovat lidi pro názor."Hladíkovy výroky podle Svobody svědčí o úpadku KDU-ČSL a snaze vyvlékat se pseudokauzami z odpovědnosti za pokles preferencí. Podle posledního volebního průzkumu z března by lidovci získali jen tři procenta hlasů a ani by se tak nepřiblížili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.Kam směřují lidovci? Je KDU-ČSL opravdu ve stavu klinické smrti, jak před nedávnem kritizoval Cyril Svoboda?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Slováci si o víkendu budou vybírat nového prezidenta. Šance obou kandidátů jsou podle odborníků vyrovnané. Jak výsledek voleb ovlivní vývoj v zemi? A jak s nimi může zamíchat vstup Andreje Babiše do tamní kampaně?Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.Novou hlavu státu si Slováci zvolí už v sobotu. Vybírat budou mezi kariérním diplomatem Ivanem Korčokem a předsedou parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. První kolo voleb vyhrál s nečekaně vyšším náskokem Korčok. Podle průzkumů rozhodující druhé kolo favorita nemá. Čeká se proto těsný souboj.O to vypjatější byl středeční vrchol kampaně. Pellegriniho přijel osobně podpořit i šéf hnutí ANO. „Andrej Babiš trošku zapomněl slovenštinu. Takže pokud si někdo pustil ten jeho mluvený projev, tak nevím, jestli ho to úplně nadchlo, že by proto volil kandidáta, který se vymezuje poměrně silně národně,“ komentoval politilog, podle kterého nebyla Babišova podpora nejšťastnější.Daleko větší vliv na volby podle Kopečka může mít razantní gesto české vlády, která nedávno v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku odložila společná jednání kabinetů obou zemí.Může Babišova podpora skutečně významněji pomoci Pellegrinimu? Máme po volbách čekat nějaký restart v česko-slovenských vztazích? A jak se zatím jednotlivým stranám u nás daří kampaň do eurovoleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Josef Bělica se stal novým hejtmanem Moravskoslezského kraje. Je už třetím politikem hnutí ANO, který region v tomto volebním období povede. Co se děje v moravskoslezském ANO? A kolik funkcí bude Bělica zastávat?Hostem Ptám se já byl nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), který do čela Moravskoslezského kraje nastupuje jako třetí hejtman z hnutí ANO během dvanácti měsíců. Funkci nejdřív loni v červnu po ostrých sporech s vedením ANO složil dlouholetý hejtman Ivo Vondrák. Hlasitý kritik Babišova hnutí definitivně upadl v nemilost, když v prezidentské volbě místo svého šéfa podpořil Petra Pavla. Vondráka pak vystřídal tehdejší krajský náměstek pro cestovní ruch a regionální rozvoj Josef Krkoška. I ten ale rezignoval poté, co ho pražský soud koncem března uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině.Bělica už dříve uvedl, že on sám nemá co skrývat. Na středečním mimořádném jednání ho podpořilo 36 zastupitelů, proti jich bylo 16 a čtyři se zdrželi. Novému šéfovi Moravskoslezského kraje někteří vyčítají, že kumuluje funkce. Je totiž zároveň primátorem Havířova a poslancem ANO.„Fungování jako primátor nebo hejtman, současně poslanec je poměrně výhodné. Protože spousta těch jednání v Praze probíhá, a ať už jste poslanec, nebo ne, tak do té Prahy jezdit musíte, takže pokud se to dá dobře zkoordinovat, tak to funguje,“ řekl Bělica s tím, že funkce primátora se časem vzdá, kvůli rozdělané práci to ale nepůjde hned.Vydrží Josef Bělica do konce volebního období, nebo máme čekat další otřesy? Proč hnutí ANO najednou nevadí kumulace funkcí u hejtmanů? A s jakým programem půjde do podzimních krajských voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Bývalá tvář ODS, exposlanec Boris Šťastný by se rád vrátil do politiky. Usiluje o to, aby mohl za hnutí ANO na podzim kandidovat do Senátu. Proč chce vstoupit do strany, jejíž rétoriku vláda označuje za bezpečnostní riziko?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje. Zradila své voliče tím, že nedodržela, co jim před volbami slíbila, a nikdo z vedení se za to neomluvil a ve straně nedošlo k žádné změně“.Šťastný tehdy také prohlašoval, že by chtěl založit novou politickou stranu pod vedením bývalého prezidenta Václava Klause. Jen ten údajně mohl podle exposlance zachránit ODS a celou českou pravici. I s Klausem se ale Šťastný časem názorově rozešel (ostře kritizoval například jeho výroky během pandemie covidu).Teď se chce bývalá tvář ODS a současný ošetřující praktický lékař bývalého prezidenta Miloše Zemana do politiky vrátit, tentokrát pod křídly hnutí ANO.Čím bývalého poslance ODS Babišovo hnutí tak láká? Jak hodnotí názorové otočky Andreje Babiše? A jak je tom zdravotně prezident Miloš Zeman?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Českou ekonomiku snad zase čekají lepší časy. Abychom se ale skutečně hnuli z místa, musí vláda dotáhnout reformu důchodů, rozpohybovat trh práce a osekat zbytečnou byrokracii, říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.Česká ekonomika začíná po mnoha měsících pesimistického vývoje snad konečně ožívat. Nálada domácností i firem se v březnu začala obracet k lepšímu a opět mají větší chuť utrácet. Naznačují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých po dvou měsících poklesu důvěra v českou ekonomiku v březnu stoupla a je nejvyšší od loňského května.„My jsme se tady (v Ptám se já, pozn. red.) o tom bavili v závěru loňského roku a tehdy mi mnoho lidí vyčítalo, že jsem přílišný optimista. Nyní se ukazuje, že jsem nebyl optimista, ale realista. Když jsem hovořil o tom, že porazíme inflaci, tak se tak stalo, inflace je zpátky na cíli (na dvou procentech, pozn. red.),“ prohlásil ekonom Štěpán Křeček. A upozornil, že potraviny v Česku zlevňují nejrychleji v celé Evropské unii a jejich ceny by měly lehce klesat i dál.Aby se ale ekonomika skutečně zase nastartovala, musí se podle Křečka dotáhnout reformní změny penzí, rozpohybovat trh práce a zjednodušit různé povolovací procesy. Pročistit přebujelou byrokracii se snaží poradce premiéra podle svých slov už dva roky. V rukou přitom má antibyrokratický balíček, jehož poslední verzi připravila Hospodářská komora.Podle Křečka se ale na české úředníky musí oklikou: „Je potřeba, aby se co nejvíce bodů z toho materiálu prosadilo. Máme na to různé strategie a taktiky, jak obelstít úředníky, aby se to skutečně stalo. Některé už se zrealizovaly. A věřím, že co nejvíce z toho se zrealizuje. Je to kompletní zjednodušování, které jde napříč různými resorty.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Josef Středula je znovu šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů. Poté, co neplatil příspěvky, o funkci přišel, na mimořádném sněmu byl ale včera znovu zvolen. Co tenhle příběh ukazuje? Nejsou odbory skomírající institucí?Hostem Ptám se já byl předseda školských odborů František Dobšík.Dlouholetý šéf odborářů Josef Středula na sebe i na celé odbory nedávno strhnul velkou pozornost, ne kvůli dosaženým úspěchům, ale když se kvůli neplacení členských příspěvků sám připravil o členství a tedy i funkci předsedy.Středula to omlouval svým lajdáctvím, které mu zástupci Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) odpustili a v pondělí ho na mimořádném sjezdu znovu zvolili do svého čela. Vítězství to ovšem bylo těsné, získal 57 procent hlasů, protikandidát se nenašel. Část odborářů v čele se Středulovým kritikem Františkem Dobšíkem neúspěšně požadovala, aby se volba odložila na podzim a byl čas nominovat i další kandidáty.„Výsledek těch voleb svědčí o tom, že nejen my jako školské odbory jsme měli s panem Středulou určitý problém,“ komentoval situaci Dobšík, podle kterého má staronový předseda slabý mandát a bude se muset „restartovat“. „Musíte hořet, abyste mohl zapalovat. Takže pan Středula musí hořet, aby zapálil.“Proč odbory nebyly schopné najít Středulovi vyzyvatele? Jaké nové impulsy může odborům ještě přinést? A jak jsou pokryté platy nepedagogických pracovníků, na které po velké podzimní stávce ministerstvo školství mělo sehnat peníze?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Menší nemocnice se v posledních týdnech hlasitě ozývají proti plánům ministerstva a pojišťoven na reorganizaci. Bojí se hlavně o dostupnost péče. Dotáhne resort zdravotnictví změny v nemocniční síti? A jak zvýšit její efektivitu?Hostem Ptám se já byl lékař a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Hroboň.V Česku se hlasitěji hovoří o centralizaci nebo o redukci sítě nemocnic. Nezaznívá to jen od Ministerstva zdravotnictví, ale i od pojišťoven. Například podle dřívějších vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.Menší nemocnice se obávají, že změna tvrdě dopadne zejména na ně. A že zdravotní pojišťovny budou chtít promítnout tento tlak už do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. Už proto přišly s vlastními návrhy, které na začátku března představila Asociace českých a moravských nemocnic.Podle člena NERV Pavla Hroboně transformaci sítě nemocnic skutečně co nejdříve potřebujeme: „(Okresní) nemocnice musí dělat něco jiného, než měly ve zvyku. Infarkty myokardu, mrtvice, onkologická léčba, významné úrazy, tohle všechno se centralizovalo. Protože máme k dispozici moderní technologie, které jsou strašně drahé, nemohou být všude a personál musí mít erudici. Takže ty (okresní) nemocnice hledají novou roli a tam ještě nejsme. Tohle je něco, s čím se bude muset pohnout.“Jak by se měl systém nemocniční péče zefektivnit? Jak motivovat Čechy ke zlepšení prevence? A co se ne/povedlo ministrovi z jeho plánů, se kterými nastupoval do funkce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministerstvo práce má hotový návrh reformy penzí. Hnutí ANO s ním ale nesouhlasí. Debatu mezi koalicí a opozicí chce proto příští týden na společné schůzce moderovat prezident. Jsou navrhovaná opatření neférová, jak tvrdí ANO?Hostem Ptám se já byl důchodový expert, ekonomický poradce prezidenta Vladimír Bezděk.Změny v důchodovém systému, které nedávno představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), sice podle mnohých expertů nelze jednoznačně nazvat reformou. Stále se ale jedná o největší úpravy za posledních 13 let. Už na přelomu března a dubna je má projednat vláda. Ta se do úprav pustila kvůli prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Pokud by se nic neudělalo, do třiceti let by se tak mohl pohybovat až kolem 350 miliard.„Nejsilnější na tom návrhu je určité přiznání reality, která prostě není růžová,“ prohlásil ekonom Bezděk. „Ten návrh, obrazně řečeno, kouše do několika kyselých jablíček. Což jsou kroky, které jsou pro stabilizaci systému nevyhnutelné, ale nikdy nebudou populární,“ dodal.Jurečkův návrh upravuje mimo jiné růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy nebo dřívější penzi pro náročné profese. Odbory i opozice ale parametry kritizují, podle nich jsou neudržitelné a neférové.Například s navrhovaným způsobem dřívějšího odchodu do důchodu není spokojen ani Bezděk: „Obávám se toho, že si do prvního státního pilíře uděláme potenciálně velkého trojského koně a že nám tam začnou vznikat dopředu nezamýšlené solidarity, jak se případně bude rozšiřovat výčet těch profesí v budoucnu.“Jaké jsou nejsilnější a nejslabší stránky navrhovaných úprav? Na jak dlouho stabilizují důchodový systém? A vyplatilo by se příští vládě vracet parametry zpět?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Sněmovna řeší, kdo je bezpečnostním rizikem pro Česko. Důvodem schůze je uniklý e-mail Andreje Babiše, ve kterém sháněl informace na ministra Jana Lipavského. Proč vláda kvůli něčemu takovému potřebuje svolat mimořádnou schůzi?Hostem Ptám se já je ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Poslanci se v úterý odpoledne opět mimořádně scházejí, výjimečně ovšem ne z podnětu opozice, jak bylo poslední měsíce zvykem. Na schůzi s tématem „bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“ chce koalice kárat šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše za jeho uniklý e-mail, ve kterém od svých spolupracovníků požadoval citlivé informace na ministra zahraničí Jana Lipavského a jeho rodinu.Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byl zmíněný e-mail bezprostředním impulzem pro schůzi. Koalici ale vadí hlavně to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události. Například v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru. „Když se podíváte na celou dlouhou sérii výroků, kterou Andrej Babiš má, tak on najíždí na protiukrajinskou rétoriku. Jsou to výroky, které kritizují různé formy pomoci. Evropa se brání ruskému imperialismu, a pokud při obraně začnete mluvit o míru, tak de facto mluvíte o vzdávání se. A to je opravdu velmi nebezpečné,“ prohlásil Lipavský.„Budeme navrhovat usnesení, které se bude vyjadřovat k bezpečnosti. To jsou základní věci, které nás všechny spojují. Které spojují to, o co by nám tady mělo jít v této bezprecedentně složité situaci, kdy dva roky na evropském kontinentu probíhá největší vojenský konflikt,“ řekl Lipavský. Hnutí ANO podle něj na schůzi dostane možnost s těmito principy souhlasit.V čem přesně je Andrej Babiš bezpečnostní hrozbou pro Česko? O čem bude premiér jednat za měsíc v Bílém domě? A je česká iniciativa se sháněním munice pro Ukrajinu náš „megaúspěch“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu už nese ovoce. První dodávky by sice měly dorazit až v červnu, podle komentátorů a expertů ale Ukrajina už teď může zintenzivnit útoky. Jak zásadní vojenský význam tato akce má?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.V posledních měsících se často skloňuje, že západní pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem není dostačující a nepřichází včas. Podle britského listu The Telegraph teď Západu povedlo přijít konečně v pravý čas, a to díky muniční iniciativě, kterou rozjeli Češi.Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by se první dodávky z několik set tisíc dělostřeleckých granátů měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu. S takovým množstvím munice na cestě už ale podle expertů ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty. Proto začátkem března zahájily protiútoky.K české iniciativě, o které informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo, Nizozemsko nebo Polsko.Podaří se Ukrajincům získat na frontě převahu? Co je teď z vojenského hlediska pro Ukrajinu zásadní? A lze ve válce letos očekávat nějaký zvrat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Sněmovnu příští týden čeká další mimořádná schůze. Koalice chce probrat postup Andreje Babiše v kauze složky s citlivými informacemi na ministra Jana Lipavského a jeho výroky k zahraničním otázkám. Je šéf ANO bezpečnostní hrozbou?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO, stínový premiér Karel Havlíček.Mimořádná schůze, na které chtějí zástupci koalice prodiskutovat kroky šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, by se měla podle premiéra Petra Fialy (ODS) konat příští týden v úterý.Bezprostředním impulsem byl podle šéfa kabinetu e-mail, ve kterém Babiš žádal od svých spolupracovníků citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), včetně toho, zda má děti. Lídra hnutí ANO rozčílilo, že ho ministr označil kvůli některým jeho krokům za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Právě způsob, jakým Babiš komentuje zahraničně-politické a bezpečnostní otázky chtějí koaliční partneři na schůzi před poslanci probrat také.Babiš narčení, že sháněl kompromitující materiály na Lipavského hned odmítl. Omluvil se ale za použitý vulgarismus v mailu. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka se nejednalo o nic mimořádného. Zopakoval slova svého předsedy, že jen chtěl podklady pro interpelace na ministra. „Dnes se silně diskutuje Ukrajina, a někteří evropští i čeští politici zvažují, že by se tam poslali vojáci NATO. Proto jsme se chtěli zeptat politiků, jestli by byli připraveni poslat do války i svoje děti,“ dodal Havlíček s tím, že ANO neví, „jak pětikoalice smýšlí“.Jak by se ANO chtělo postavit ke konfliktu na Ukrajině? Jak hodnotí současnou slovenskou vládu a její rétoriku? A jak hnutí ANO naloží s rekordní podporou, kterou mu ukazují aktuální průzkumy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Víkendové předávání Českých lvů na sebe letos upoutalo pozornost nejen oceněnými, ale také střetem generací. Přesněji přerušenou děkovnou řečí režisérky Darii Kashcheevy. Existuje konflikt mezi mladými a staršími filmaři?Hostem Ptám se já je režisér a scenárista Jan Pachl, jehož seriál Volha posbíral na letošním udílení filmových Českých lvů celkem 5 sošek. Vedle cen za hlavní a vedlejší mužský herecký výkon série posbírala ceny i za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.I když si Českého lva za nejlepší film odnesl snímek Bratři od režiséra Tomáše Mašína, nejvíce nominací 31. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) proměnily vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy a právě minisérie Volha.„Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ řekl k úspěchu Volhy Jan Pachl.Kromě překvapení s úspěchem Volhy komentátoři při hodnocení letošních Českých lvů hlasitě poukazovali na to, že šlo o jeden z nejpodivnějších a nejrozpačitějších ročníků. Postaral se o to mimo jiné i jeho režisér, když okřikl oceněnou filmařku Dariu Kashcheevu za příliš dlouhý proslov o tom, jak náročné pracovní podmínky mají v českém filmu matky.Jak dokázal seriál Volha převálcovat v letošních cenách filmy? Ukazuje to na zkvalitnění české seriálové tvorby? A jaké podmínky u nás dnes filmaři a filmařky k práci mají?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko-slovenské vztahy se dostaly do velké krize. Český kabinet zrušil jednání se slovenskou vládou, protože se rozchází se současnou politikou a rétorikou premiéra Roberta Fica a jeho ministrů. Co od Fica lze ještě čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka.Praha a Bratislava za sebou má nevídanou diplomatickou roztržku. Kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla česká vláda o pozastavení konzultací s kabinetem premiéra Roberta Fica. Ten na krok českého kabinetu zareagoval varovným vzkazem, že jde o ohrožení česko-slovenských vztahů.„Je to nebezpečné pro Českou republiku a její státní zájmy, protože národní a státní zájmy Česka jsou na západě, v EU a v NATO. Slovensko ohrožuje všechno to, co Češi 30 let dělají,“ komentoval reakci české vlády sociolog Vašečka.Situaci se koncem týdne v Praze snažil na schůzkách s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími českými politiky klidnit slovenský opoziční lídr Michal Šimečka. Chtěl podle svých slov vzkázat, že Slovensko není pouze premiér Fico.Podle sociologa Vašečky ale Fico jenom využívá nálady velké části slovenské společnosti: „Slovensko je podle průzkumů nejvíc protizápadní společností celé střední a východní Evropy, co se týče zemí v EU. Jsme nejvíc proruskou společností, jsme nejvíc proputinovskou společností. A Robert Fico to všechno ví.“Jakou pozici má ve své zemi současná slovenská vláda? A jak zásadní vliv na další vývoj u našich sousedů bude mít výsledek prezidentských voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Prezident Petr Pavel má za sebou rok ve funkci. Nastoupil do ní výrazně zejména v zahraniční politice. Tu oproti svému předchůdci přesměřoval z východu na západ. Zasáhne teď do zhoršujících se vztahů mezi Českem a Slovenskem?Hostem Ptám se já je ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.V pátek 9. března to bude rok, co se prezident Petr Pavel ujal funkce. Po nástupu se vrhnul do zahraniční politiky. Navštívil všechny okolní státy, setkal se s představiteli EU a NATO. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyjel na Ruskem napadenou Ukrajinu, jejíž podpora se stala jedním z hlavním témat prezidenta v prvním roce mandátu.I přes různící se postoje k Ukrajině a obrat politického kurzu na Slovensku po zvolení Roberta Fica premiérem, Pavel ještě na podzim zdůrazňoval potřebu udržení dobrých sousedských vztahů zemí Visegrádské čtyřky.Zhoršující se vztahy s Bratislavou se teď ale česká vláda rozhodla rázně přetnout. V reakci na vstřícné kroky slovenské diplomacie k Rusku odloží společná jednání kabinetů obou zemí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už není možné zastírat výrazné rozdíly. Podle Fica tím Fialova vláda zásadně ohrožuje česko-slovenské vztahy a má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco Slovensko chce mluvit o míru.Procházíme největší krizí od rozdělení Československa? Jak zásadní je pro prezidenta iniciativa s municí pro Ukrajinu? A jaké zahraničně-politické plány má pro další období?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Českomoravská konfederace odborových svazů přišla o vedení. Jejímu šéfovi Středulovi zaniklo členství, protože neplatil členské příspěvky. Do čela odborů chce kandidovat znovu. Co se v odborech děje? Jde o vnitřní boj o moc?Hostem Ptám se já byl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.Konec odborového předáka Josefa Středuly v čele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyvolal mnoho otázek i spekulací nad stavem odborů a kompetecí samotného Středuly. Ten totiž přišel o členství a tedy i o post šéfa odborů kvůli neplacení členských příspěvků. Středula je nehradil pět měsíců, na což ho jeho domovská odborová organizace už před časem upozornila dopisem.Středula v pondělí celou bizarní situaci odůvodnil médiím svým „lajdáctvím“, za které se kolegům už omluvil. Takové vysvětlení uznal i předseda nejsilnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo: „My bychom si na to měli opravdu dávat pozor, protože jsme vidět a každé sebemenší chybička bude okamžitě potrestána. Na druhou stranu, odbory jsou schopny nějaké sebereflexe, což někdy postrádám u politických stran. A tohle se stát může. Jsme jenom lidé. Mně se taky několikrát stalo, že jsem třeba přehlédl fakturu za energie.“Ďurčo zároveň popřel spekulace o možném pokusu o svržení dosavadního předsedy odborové centrály, jehož prestiž výrazně utrpěla zejména po neúspěšné prezidentské kandidatuře: „Opravdu to není žádný puč,“ dodal šéf svazu KOVO.Rada ČKMOS v pondělí dočasně pověřila řízením centrály její místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou, kteří přebrali pravomoci předsedy. Situaci má vyřešit mimořádný sněm 25. března, na které by se měl Středula o post šéfa odborů znovu ucházet.Jak si Josef Středula dosud v čele odborů vedl? Jak chtějí odbory rozhýbat český pracovní trh? A jaká opatření vlády jsou pro ně největší "červený hadr"?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Malé nemocnice chtějí po ministerstvu, aby se pustilo do zásadnějších změn v českém zdravotnictví. Žádají redukci velkých nemocnic, podporu měnších, změnu vzdělávání lékařů nebo třeba zavedení spoluúčasti. Čeho můžou dosáhnout?Hostem Ptám se já byl předseda Asociace českých a moravských nemocnic a předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.Ministerstvo zdravotnictví v poslední době stále častěji mluví o centralizaci, nebo případné redukci sítě nemocnic. Zástupci regionálních zařízení teď přišli s vlastním návrhem na řešení systémových problémů českého zdravotnictví, stále jim totiž chybí hlubší diskuze nad daty.„Cítíme se ohroženi. Nikdo nejde s nějakým koncepčním materiálem. Jenom je představa, že když je to ve velké nemocnici, tak je to nejlepší. A že když to bude dělat lékař ve velké nemocnici, tak je logicky specialista a ten v té menší okresní, regionální, to musí dělat špatně,“ vysvětlil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.Návrh asociace počítá zejména s regionální péči jako základem zdravotnictví, změnou vzdělávání lékařů, sjednocením úhrad mezi nemocnicemi a spoluodpovědností pacientů za své zdraví (například s poplatky za pobyt v nemocnici).„Je potřeba změnit nastavení v hlavě pacientů o tom, že ten systém opravdu není zadarmo, že to není švédský stůl. Že do budoucna tam není prostor. Ale tady já vidím velkou úlohu nejen politiků a politické reprezentace, ale zejména zdravotních pojišťoven,“ dodal Čarvaš.Změnilo se něco od protestu lékařů na konci loňského roku? Jak zachovat dostupnou nemocniční péči v regionech? A jak moc by se na ní měli spolupodílet sami pacienti?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?Hostem Ptám se já poslanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přesto, že jste registrovaní,“ řekl Navrátil.Nazablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Pro české střední školy vypuklo extrémně náročné období. Přes nový elektronický systém jim během února totiž dorazily stovky a mnohdy až tisíce přihlášek na přijímací zkoušky. Stihnou to? A jaké mají s e-přihláškami zkušenosti?Hostem Ptám se já byla ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.Na střední školy letos uchazeči podali asi 150 tisíc přihlášek, z toho 135 tisíc přes nový elektronický systém Cermatu. Přesný počet přihlášených bude známý poté, co ředitelé škol zadají do systému všechny přihlášky, které žáci podali klasickou papírovou formou, a celkově systém „pročiští“, zejména od duplicitních přihlášek. Stihnout to musí do týdne od skončení termínu pro podání přihlášek, tedy do 29. února. Některé školy jsou přitom doslova zahlcené.„My jsme mezi těmi školami, které pan ředitel Cermatu ve vašem pořadu označil jako smrtící, my máme opravdu dva tisíce přihlášek,“ uvedla Schejbalová s tím, že v porovnání s loňskem je zájem o studium na pražském gymnáziu Nad Štolou téměř dvojnásobný. Největší nárůst pozoruje u zájemců o šestileté studium. Podobný trend hlásí i ředitelé dalších pražských gymnázií.Podle Schejbalové se celkové vyhodnocení přihlášek může ještě protáhnout i kvůli možným nesrovnalostem: „Někteří rodiče k tomu přistoupili trošku chaoticky a ne všechny přihlášky se shodují. Třeba nyní ráno jsem objevila v systému zadanou přihlášku na první školu, kde my jsme uvedeni na třetím místě. Ale my tady tu papírovou přihlášku nemáme. Takže se spíš obávám, až to toho 29. února všichni vyčistíme a pustíme do Cermatu, tak se tam najde spousta věcí, které nebudou ladit a které půjdou proti sobě. A bude se to muset ještě možná další týden řešit.“Jaká slabá místa se v systému elektronických přihlášek zatím ukázala? A jak budou letos střední školy kapacitně stačit zájmu žáků o studium?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])