Ptám se já, Marie Bastlová

Patří mezi jedny z prvních, o kterých se jako o možných kandidátech na Hrad spekulovalo, a dnes patří také mezi hlavní favority letošních prezidentských voleb. Má šanci vyhrát?Hostem Ptám se já je kandidát na prezidenta, generál ve výslužbě Petr Pavel.Byl členem KSČ, školil se na rozvědčíka armády komunistického Československa, pak ale přišla revoluce a jeho čekala kariéra už v demokratické armádě. Dotáhl to na náčelníka generálního štábu a pak i šéfa vojenského výboru NATO – tedy na druhou nejvyšší pozici v Severoatlantické alianci. Nikdy nebyl aktivním politikem.Jako o možném prezidentském kandidátovi se o něm spekulovalo dlouho, svou kandidaturu ale oficiálně potvrdil až v září 2022. Necelý týden před volbami patří společně s expremiérem Andrejem Babišem, kterého v pondělí zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi favority voleb.Jaký by byl prezident? Jak by dohnal chybějící politické zkušenosti? A kde sám sebe vidí, kdyby neproběhl listopad 1989?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Co to znamená pro Babiše i jeho hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).Pražský městský soud v pondělí nepravomocně osvobodil Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Babiš byl v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, s přestávkami stíhán od roku 2017.Podle žalobce Jaroslava Šarocha měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 stát za vyvedením společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodejem akcií svým dětem a partnerce. Tak, aby Čapí hnízdo splňovalo podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.Podle soudce Jana Šotta ale skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem a sám Babiš vnímá rozsudek jako důkaz nezávislosti justice. Zatím přitom není jasné, jestli kauza nebude mít dalšího dohru - jelikož verdikt není pravomocný, může se ještě státní zástupce Šaroch odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.Jak hodnotí soud zástupci ANO? A může jeho výsledek přinést Babišovi nové hlasy v boji na Hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do prezidentské volby chce zasáhnout podruhé. Před pěti lety vzbudila jeho kandidatura rozruch, když navzdory poměrně pozdnímu nástupu šplhaly jeho preference rychle vzhůru. Překvapí i tentokrát?Hostem Ptám se já byl prezidentský kandidát Pavel Fischer.Ačkoliv v posledních prezidentských volbách skončil už v prvním kole, Pavel Fischer obsadil v prezidentském pelotonu třetí místo a v politice zůstal. Následně totiž uspěl v boji o senátorské křeslo a mezi senátory a poslanci také získal podporu pro svou současnou kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci.Tentokrát mu ale průzkumy veřejného mínění příliš velké šance nedávají. Předpokládaná voličská podpora kolísá v jeho případě aktuálně kolem čtyř procent hlasů. Poměrně nedávno proto také čelil tlaku na odstoupení z boje o Hrad ve prospěch některého ze silnějších kandidátů. Odejít předem ale odmítl.V politice se dlouhodobě hlásí ke konzervativním hodnotám a média i veřejnost nejvíc zaujaly jeho kritické výroky vůči manželství pro stejnopohlavní páry nebo na adresu adopcí do těchto rodin.Co si od volebního boje slibuje tentokrát? A považuje své konzervativní názory za výhodu, nebo spíš hendikep v současné české politice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.Ze všech dosavadních průzkumů to vypadá, že bývalý rektor Univerzity Karlovy je jasným outsiderem těchto voleb. Dlouhodobě se drží na konci kandidátské devítky a preference mu sociologové přisuzují dokonce pod jedno procento.Zima se především zapletl do vysvětlování, jak to největší a nejprestižnější česká univerzita má se spoluprací s totalitní Čínou a kontroverzní byly i jeho postoje k pandemii onemocnění covid-19, kdy vydával stanoviska, že se nemá panikařit a celkově nemoc, na kterou zemřelo až 40 tisíc lidí, ze začátku zlehčoval. A dokonce dostal anticenu Zlatý Bludný koviďák od Českého klubu skeptiků Sisyfos.Mimo jiné se bývalému rektorovi vyčítá jeho členství v KSČ. Na své fakultě dokonce za studentských let vedl Socialistický svaz mládeže.Jak vnímá svou komunistickou minulost? Čím chce voliče oslovit a má vůbec jeho kandidatura cenu? A jaké vztahy by měla mít ČR s Čínou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Patří mezi tři favority prezidentských voleb. Je žena a je mladá, což sama ráda zdůrazňuje. Je ekonomka, profesorka a v podstatě nováček v politice. Má šanci zvítězit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a ekonomka Danuše Nerudová - tihle tři se v posledních týdnech perou o první příčky v průzkumech voličských preferencí v prezidentských volbách a každý z nich má podle expertů šanci získat přes čtvrtinu voličských hlasů.Pokud by v přímé volbě prezidenta zvítězila, stala by se Nerudová první ženou v čele České republiky. Jenže na lítý boj to nevypadá jen z průzkumů, ale i z průběhu kampaně. Třeba Nerudová v ní musela vysvětlovat hlavně kauzu rychlostudentů a problematických titulů na Mendelově univerzitě v době, kdy ji vedla, a pak také obavy z možného střetu zájmů vzhledem ke kariéře jejího muže.Její vysvětlení přitom stojí na tvrzení, že za nic nemůže, protože fakultu, kde k problémům docházelo, vedl děkan, jenž nese zodpovědnost.Proč dále trvá na tom, že nepochybila? Co podle ní volby rozhodne? A jak by využívala prezidentských pravomocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské unii skončilo a je na čase, aby se vláda začala plně soustředit na řízení země. V příštích měsících plánuje úpravu svého programového prohlášení, slibuje najít úspory ve výši 70 miliard a zásadní reformy - třeba tu důchodovou. Kde chce vláda šetřit?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Právě důchody stále více zatěžují veřejné rozpočty. Loni narostly výdaje o desítky miliard kvůli mimořádným valorizacím a náklady zvýšil i nebývalý počet lidí, kteří si zažádali o předčasný důchod, protože to vycházelo výhodněji. A podobná situace by mohla být i v letošním roce, kdy nás další mimořádná valorizace penzí čeká.Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.Kdy vláda zpomalí růst důchodů? Kdy začnou lépe fungovat úřady práce, aby včas stihly lidem vyplácet potřebnou státní pomoc? A jaké daně by vláda chtěla zvýšit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jeden z nejlepších dirigentů současnosti Jakub Hrůša zaznamenal ohromný úspěch. Teprve jako druhý Čech v historii se stane hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden.Hostem Ptám se já byl dirigent Jakub Hrůša.Do vedení legendárního operního tělesa nastoupí Hrůša v září 2025. K jeho výběru poznamenal ředitel Královské opery Oliver Maers, že v Londýně oceňují na českém dirigentovi „nejen jeho vynikající uměleckou tvorbu, ale taky velkorysost a vřelost jeho osobnosti.“Hrůša je v současnosti šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Zároveň často vede další světová hudební tělesa v Evropě i v zámoří, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo třeba Newyorské filharmonie. Vřele ho vítají taky vyhlášené operní domy. A to zdaleka není všechno.Hrůša se svou nahrávkou pořízenou u německé nahrávací společnosti, také probojoval do nejužšího finále prestižních cen International Classical Music Awards.Co ho ve vedení londýnské Královské opery čeká? A jak se tvoří program tak výjimečného souboru?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus.Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal.Třeba v pražské MHD je docela jasně vidět a slyšet, kolik lidí se virům neubránilo. Rýma, kašel, jasné příznaky. A podle Ministerstva zdravotnictví není situace o moc lepší ani v dalších regionech.Zvlášť nebezpečné je to teď pro děti zhruba do dvou let. Hlavně miminka se nedovedou s viry dobře vypořádat. Dětské jednotky intenzivní péče se na řadě míst proto rychle plní. Situaci nepomáhá ani fakt, že je už několik týdnů v podstatě nedostupný Nurofen pro malé pacienty.A dá se předpokládat, že předvánoční večírky a následná vánoční rodinná setkání epidemickou situaci moc nevylepší.Co nás tedy v nejbližších týdnech čeká? A má ještě smysl očkovat se proti chřipce nebo covidu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stále víc lidí v Česku šetří a měnit to nehodlá ani o Vánocích. Někteří prostě nemají na výběr. Podle průzkumu si víc než čtvrtina může dovolit kupovat pouze základní potraviny. Jak hluboko do kapsy ještě budeme mít?Hostem Ptám se já je ekonom Štěpán Křeček.Letošní Vánoce budou v Česku jiné, převážně skromnější než v minulých letech. Lidé začínají kvůli vysokým cenám šetřit a za dárky nebo sváteční tabuli nechtějí nebo nemůžou utrácet tolik jako dřív.Podle průzkumu společnosti KRUK, která spravuje pohledávky na tuzemském a slovenském trhu, si 28 % českých domácností může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Víc než polovina pak vyhledává cíleně pouze zlevněné zboží.To všechno vede nevyhnutelně k tomu, že se tenčí zisky obchodníků, pro které je předvánoční období zásadní. V sezóně od listopadu do Štědrého dne běžně zaznamenali až třetinu ročních tržeb. Letos to zřejmě bude jinak.Vyřeší výrobci poptávku po levnějším zboží tím, že nabídnou horší kvalitu? A je možné zlehčovat problém chudnutí české společnosti odkazem na plné košíky v pražských supermarketech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Matematik a miliardář Karel Janeček se nechce smířit s tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho vyřazení z prezidentských voleb, a hodlá se obrátit na Ústavní soud, po kterém chce žádat dokonce odklad přímé volby.Hostem Ptám se já byl podnikatel Karel Janeček.V prezidentském souboji zůstává i po zásahu Nejvyššího správního soudu devět kandidátů. Některá jména se ale proměnila. Do boje může zasáhnout původně vyřazený Karel Diviš, naopak o registraci přišla Denisa Rohanová. Kvůli tomu, že svou kandidaturu opřela o zákonodárce z minulého volebního období.Denisa Rohanová se s tímhle rozhodnutím ale nechce smířit a plánuje se obrátit na Ústavní soud. Stejně jako Karel Janeček, který zůstává i po vynesení verdiktu mimo hru. Podle něj zvítězil formalismus a lpění na údajně nelogických pravidlech. Chce proto přesvědčit Ústavní soud, aby uznal, že jsou pravidla protiústavní, nebo dokonce odložil termín prezidentských voleb.K tomu ještě podotkl, že kvalitu příslušného zákona kritizuje i samotný Nejvyšší správní soud. Vyzval proto Parlament ke změně pravidel pro sběr podpisů. Podle soudce Ivo Pospíšila Ministerstvo vnitra zřejmě nedokáže ověřit údaje na peticích a garantovat, že je tohle ověření správné.Měl by do přímé volby zasáhnout také Ústavní soud? A změnilo by to reálný poměr sil v prezidentské kampani?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Sedmi ústavním soudcům končí příští rok mandát. Jmenování jejich nástupců bude jedním z klíčových úkolů po nástupu nového prezidenta. Pokud totiž nebudou včas vybráni a schváleni Senátem, Ústavnímu soudu hrozí zablokování. Jaký hlas dnes na Ústavním soudu chybí?Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.Ústavní soud by v příštím roce měla čekat velká škatulata. Končí totiž mandát sedmi jeho soudcům – z čela Ústavního soudu musí v létě 2023 odejít také Pavel Rychetský, kterému vyprší desetiletý mandát.Česko bude mít přitom od března příštího roku nového prezidenta a pravomoc jmenování nových ústavních soudců, včetně jeho předsedy, by měla připadnout jemu. Zatím to ale vypadá, že by se Miloš Zeman chtěl s funkcí rozloučit dalším kontroverzním krokem. Naznačil totiž, že by před březnovým koncem svého mandátu chtěl nového předsedu jmenovat sám, což by podle mnohých expertů bylo protiústavní. Spekuluje se přitom o jménech současného ústavního soudce Josefa Fialy nebo ústavního právníka Jana Svatoně.A ještě jedna čerstvá zpráva z justice – Nejvyšší správní soud tento týden rozhodl, kdo má a nemá právo účastnit se prezidentských voleb. Vyřadil kandidátku Denisu Rohanovou, která se opírala o hlasy bývalých poslanců, a do hry naopak vrátil měsíc před volbami Karla Diviše. Se svou stížností u soudu neuspěl ani podnikatel Karel Janeček.Jak moc přešlapy v registracích ovlivňují regulérnost voleb? Jak by měl budoucí prezident reagovat, pokud mu Miloš Zeman „vyfoukne“ pravomoc jmenovat šéfa Ústavního soudu? A jak Rychetský hodnotí dvacet let svého působení u Ústavního soudu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dnes je to přesně měsíc do prvního kola prezidentských voleb. Mezi kandidáty jsou ale už teď jasní favorité – Danuše Nerudová, Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš. Kdo z nich má největší šanci na výhru? A jak s preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu?Hostem Ptám se já byl marketér Jaroslav Poláček, který v roce 2013 stál za kampaní Karla Schwarzenberga.Zatímco do prvního kola klání o prezidentský úřad chybí ještě několik týdnů, podle průzkumů to vypadá, že by z něj mohl vzejít „skokan roku“. Respektive skokanka – podle agentury Median měla ekonomka Danuše Nerudová v letošním květnu podporu jen 3,5 % dotazovaných. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by ale Nerudovou podpořilo 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Expremiéru Babišovi by model přisoudil 26,5 procenta hlasů a generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi, který byl dlouhou dobu jedním z favoritů, 23,5 procenta.Podle průzkumu by v druhém kole Nerudová dokonce mohla porazit Babiše poměrem hlasů 60 : 40. Podle expertů je za dramatickým vzestupem Nerudové dobře zpracovaná kampaň a jedná se o nejzajímavější moment dosavadního volebního klání.Je ovšem otázkou, jak s dosavadními preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o třech podnětech, které mohou počet kandidátů změnit. Na ten se totiž obrátili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, jež Ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, protože nepředložili dostatečný počet podpisů. Zatímco Janečkově žádosti soud nevyhověl, Karel Diviš podle jeho rozhodnutí kandidovat může.Skupina senátorů podporujících kandidáta Marka Hilšera také zpochybnila kandidaturu Denisy Rohanové opírající se o hlasy bývalých poslanců. Soud ji z boje o Hrad nakonec vyřadil.Jak může rozhodnutí NSS zahýbat s voličskými preferencemi? Kdo vede kampaň zatím nejlépe a kdo naopak pohořel? A může ještě nějaká událost voličské preference drasticky změnit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentská kampaň jede naplno. O nejvyšší ústavní funkci se uchází devět lidí, které do voleb zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. A stejně jako se v této devítce rýsují favorité, tak má i své outsidery – včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Čím chce dohnat své soupeře?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta, akademik a lékař Tomáš Zima.Ani v aktuální prezidentské kampani nechybějí zástupci akademického světa. Po Jiřím Drahošovi, který před pěti lety zůstal jen těsně za Milošem Zemanem, usilují o nejvyšší ústavní funkci dva bývalí šéfové vysokých škol. Zatímco někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima, jenž vedl osm let Univerzitu Karlovu, zůstává podle průzkumů na opačném konci předvolebního pelotonu.Předstihl ho například i Karel Janeček, u kterého není jisté, jestli se do volby zapojí. Ministerstvo vnitra je proti a teď věc posuzuje Nejvyšší správní soud. Tomáš Zima chtěl původně získat kandidaturu sběrem podpisů z ulice. Jelikož ale usoudil, že by potřebných padesát tisíc podpisů získat nemusel, nebo alespoň ne včas, spolehl se nakonec na senátorskou podporu.Měla by ho už tahle komplikace odradit od prezidentského klání? A co si vlastně slibuje od tohoto souboje, ve kterém – alespoň podle průzkumů – má jen mizivé šance?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?Hostem Ptám se já byl biolog David Storch.Na základních obrysech záchranného plánu se tento a příští týden snaží dohodnout zástupci bezmála dvou set zemí světa v kanadském Montrealu. Koná se tu celosvětová konference OSN o biodiverzitě – COP15.Podle zástupkyně OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremové na tom přírodní rozmanitost nebyla v lidských dějinách nikdy tak špatně jako nyní. Cílem globálního setkání je udržet při životě ekosystémy, které zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.Právě hraniční situace, ve které se příroda nachází, vede státníky k tomu, aby se pokusili během čtrnácti dnů shodnout na tom, jak tento problém řešit. Za základ se považuje potřeba začít chránit ještě v této dekádě zhruba třetinu pevniny a oceánů. V takovém případě je podle vědeckých závěrů ještě možné vrátit přírodním systémům postupně ztracenou rovnováhu.Jak složité je nejen najít potřebnou shodu napříč různými státy a kontinenty? A jaké části planety jsou nejohroženější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.A ještě jedna zpráva - v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu - mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V prezidentských volbách kandiduje už podruhé. Marek Hilšer si za pět let přesto nedokázal sehnat občanské podpisy a potřeboval nominaci senátorů. Jak chce oslovit voliče? A má po druhé šanci?Hostem Ptám se já byl senátor Marek Hilšer.Před pěti lety se do volby dokázal dostat i jako úplně neznámý lékař, který není závislý na žádné politické straně a nemá na politiku peníze. Marek Hilšer tehdy dostal téměř půl milionu hlasů a ty později přetavil do mandátu senátora. Letos ale vyráží do boje o Hrad po druhé.Zájem jít do prezidentských voleb znovu de facto oznámil už po volbách v roce 2019. A přestože měl díky tomu oproti jiným kandidátům jistý náskok, na rozdíl od nich se nerozhodl jít cestou sběru voličských podpisů, ale podporu si vyjednal v Senátu.Podle posledních průzkumů se mezi ostatními kandidáty drží Hilšer až na pátém místě - za expremiérem Andrejem Babišem, generálem Petrem Pavlem, ekonomkou Danuší Nerudovou a odborovým předákem Josefem Středulou.Co víc dokáže nabídnout oproti minulé volbě? A stačí jako téma kampaně to, aby zdůrazňoval svoji nezávislost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jedním z devíti zaregistrovaných kandidátů v letošních prezidentských volbách. Je z nich asi nejméně veřejně známá, kandiduje díky podpisům poslanců, kteří už dnes ale ve Sněmovně nesedí, a nemá zatím žádné peníze na kampaň. Čím chce přesvědčovat voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.Rohanová je mezi současnými kandidáty na prezidenta rozhodně překvapením. Na rozdíl od dalších kandidátů se totiž nedalo narazit na její podpisové stánky v ulicích, protože voličské podpisy jednoduše nepotřebovala. Rozhodla se totiž opřít o hlasy poslanců – jenže těch, kteří už zákonodárci rok nejsou, protože loni na podzim mandát neobhájili, a ještě v době, kdy prezidentské volby nebyly vyhlášeny.Ačkoliv sítem ministerstva vnitra na rozdíl třeba od Karla Janečka nebo Karla Diviše prošla, včera dorazila na Nejvyšší správní soud stížnost senátorů, kteří legitimitu vstupu Rohanové do předvolebního boje zpochybňují.Pokud nedá soud senátorům za pravdu, pro Rohanovou to nebude první zkušenost s volebním kláním. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie v Kralupech nad Vltavou a o tři roky později do Sněmovny za stranu Referendum o vystoupení z EU.Věří, že má opravdu šanci na úspěch? A jaké má názory? A kde chce na svou kampaň sehnat peníze?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Česku už de facto neexistuje skupina, které by se nedotkla vysoká inflace a dražší energie. Nejhůř jsou na tom penzisté, hlavně osamělé seniorky. Co s tím?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce premiéra Daniel Münich.Topí jen v jedné místnosti, sprchují se tak, aby pak mohli vodu ještě využít, a stejně jim nezbývají peníze na víc než pár rohlíků. Případně hledají záchranu v potravinové bance. Takových lidí podle zjištění reportérů Seznam Zpráv v Česku přibývá.A hrozí, že bude ještě hůř. Zástupci organizací, jako je například Charita nebo Platforma pro sociální bydlení, uvádějí, že chudnou všechny skupiny obyvatelstva. Nejhůř jsou na tom hlavně osamělé seniorky a také domácnosti samoživitelek.Varující je, že příspěvek na bydlení, podle vlády jeden z hlavních nástrojů pro boj s chudobou, stále čerpá jen asi čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Organizace Člověk v tísni kvůli tomu rozjela sbírku, z níž se má hradit pomoc těm, kteří si nedokážou se složitou administrativou poradit sami.Je pomoc od státu nastavená tak, aby zachytila před pádem na dno ty nejvíc ohrožené? A na co se má připravit střední třída, na kterou zdražování doléhá také čím dál citelněji?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tři olympijské medaile, čtyři vzácné kovy z mistrovství světa a čtyři i z evropských šampionátů. Tak by se dala ve velké zkratce popsat veleúspěšná kariéra jedné z nejlepších českých atletek všech dob.Hostem Ptám se já byla oštěpařka Barbora Špotáková.Dvě dekády, během kterých byla jablonecká rodačka devěkrát vyhlášená atletkou roku. To je ostatně další rekord. Předstihla i svého bývalého trenéra, Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou. Oba se na pomyslný stupeň vítězů postavili sedmkrát.Barbora Špotáková je také matka dvou dětí, po jejichž narození se dokázala vrátit na stadiony a znovu vítězit. No a také čtvrtá sestra z písně její oblíbené kapely. Song jí věnoval frontman Tří sester Lou Fanánek Hagen po fenomenálním hodu na olympiádě v Pekingu. Tam na šestý pokus pokořila svou velkou soupeřku Rusku Mariu Abakumovovou.S čím se během sportovní kariéry nejvíc prala? A co jí naopak dělá největší radost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český důchodový systém čeká velká a nevyhnutelná změna. Zvýší se věk odchodu do důchodu a změní se jeho výpočet. Správný krok? Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom Deloitte David Marek.Experti současné vlády navrhují postupné posunutí hranice odchodu do důchodu na 68 let, omezení předčasných důchodů a hlavně změnu výpočtu výše důchodů. Jinými slovy to, aby důchody nerostly tak rychle jako nyní. Detaily největší změny penzí za deset let přinesly Seznam Zprávy zde.Jen příští rok si bude muset stát na důchody půjčit 63 miliard a situace se začne dramaticky zhoršovat už v polovině 30. let. V tu dobu totiž přestanou pracovat ročníky tzv. Husákových dětí. A okolo roku 2050 by už saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu.Zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům jsou jednou z cest, jak černý scénář odvrátit.Zabrání to krachu financování současného systému? Na jak velký důchod bude stát v příštích letech mít? A najde vláda odvahu udělat skutečnou reformu důchodů?

Ministr financí přemýšlí o zkrácení rodičovské dovolené. Je to na místě? A jak se takový krok vyplatí státu? Hostem Ptám se já byla ekonomka se zaměřením na sociální politiku a analytička pracovního trhu Linda Kunertová.Ministr financí za ODS rozpoutal ostrou debatu nejen v opozičních kruzích, ale i v rámci vládní koalice. Rozbuškou je úvaha o zkrácení doby, po kterou je možné čerpat rodičovský příspěvek.Proti se vymezili piráti i lidovci, kteří mají v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, Mariana Jurečku. Obě strany chtějí prosadit valorizaci rodičovského příspěvku. Opozice, v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, označuje eventuální zkrácení rodičovské za asociální krok.Zbyněk Stanjura trvá na tom, že za situace, kdy má Česko nejdelší rodičovskou v Evropě, je diskuse o jejím zkrácení na místě. Podotýká ale, že je nutné doprovodit tento krok dalšími změnami. Hlavně zajištěním dostupných mateřských škol nebo dětských skupin. Podle šéfa resortu financí by zkrácení rodičovské mohlo pomoci snížit strukturální deficit. Vedle například zrušení některých daňových výjimek nebo úprav penzijního systému.Nárok na příspěvek má v současnosti rodič, který celodenně pečuje o dítě, a to až do jeho čtyř let. Celkově může získat 300 tisíc, v případě vícerčat až 450 tisíc korun. Omezení doby čerpání navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle jejích výpočtů by zkrácení rodičovské o rok přineslo do státního rozpočtu 5 až 7 miliard Kč.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mluví se o tom řadu let, teď je ale Česko k dosud největší změně v oblasti drogové politiky blíž než dřív. Vládní Piráti přicházejí s návrhem na legalizaci konopí. Mají šanci uspět? Hostem Ptám se já je členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti).Stejně jako třeba v Německu a v jiných evropských zemích se už i v Česku vážně diskutuje o legalizaci konopí. Pokud získá aktuální pirátský návrh podporu v Parlamentu, za pěstování nebo užívání marihuany by lidem už nehrozila pokuta nebo rovnou vězení.I když se návrh ještě může změnit, jeho autoři a autorky tvrdí, že jestli začne platit, dokáže omezit černý trh s marihuanou a lépe kontrolovat, aby se k ní nedostávali mladiství a děti. To vše s výhodou dalších příjmů do státního rozpočtu plynoucích z legálního prodeje konopí.Kromě toho se tento týden dostala na veřejnost také nová výroční zpráva o nelegálních drogách v Česku. Kromě dalšího se v ní pojednává o aktuálním fenoménu: o látce kratom, původem z Asie. Ačkoliv se s ní pojí podobná rizika a účinky jako třeba s heroinem, mohou se k ní jednoduše dostat nejen dospělí, ale i děti.Je na čase přehodnotit seznam zakázaných psychotropních látek? A skutečně by společnosti prospělo, kdyby se marihuana stala za určitých podmínek legální drogou, podobně jako alkohol nebo tabák? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit? Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.V říjnu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 % v porovnání s předchozím rokem, nejvíce rostly ceny zemědělských produktů a v průmyslu. Inflace přitom oproti té zářijové klesla. Stojí za tím mimo jiné i vládní opatření na zvládnutí situace s energiemi.Podle některých ekonomů bychom už ten nejvyšší procentuální růst spotřebitelských cen měli mít za sebou. S tím souhlasí i viceguvernér ČNB Marek Mora, podle kterého je ale inflace velmi vzdálená cíli 2 %. Podle Mory by přitom centrální banka měla dál uvažovat nad zvyšováním úrokových sazeb, které banka poslední měsíce nechala beze změny.Už se uklidnila nervozita na trhu v souvislosti s novým obsazením rady ČNB? Jak dlouho udrží Česká národní banka nízký kurz koruny? A jak by reagovaly trhy, kdyby prezident Zeman do bankovní rady vyslal na konci svého mandátu své spolupracovníky z Hradu?Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V noci z úterý na středu se svět ocitl na prahu vyostření válečného konfliktu na Ukrajině. To když na území Polska dopadla raketa a zdálo se, že vypálena byla Ruskem. To se nakonec nepotvrdilo. Jak vyostřená situace to byla?Na to dnes v podcastu Ptám se já odpovídal velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.„Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko,“ říká v Ptám se já Jakub Landovský a dodává: „Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to nezmanená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko.“I západní státníci zdůrazňují, že i když Polsko zasáhla zřejmě raketa ukrajinské protivzdušné obrany, zodpovědnost nese Rusko. To totiž v posledních dnech výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu a před zimou se soustředí především na narušení dodávek elektřiny, což na Ukrajině trápí miliony lidí. Landovský v té souvislosti připomíná, že jde o válečné zločiny.„Pro ten jeden strom na polské straně hranice nesmíme přehlédnout les raket na straně ukrajinské a útok na civilní infrastrukturu, zejména na tu energetickou, je vlastně válečným zločinem. A to je důležité mít neustále na paměti,“ zdůrazňuje Landovský.Jak se v zákulisí velké světové diplomacie řeší krizové okamžiky války na Ukrajině? A jak se z pohledu NATO vyvíjí válka na Ukrajině? A kdy lze čekat, že do Severoatlantické aliance přistoupí Finsko a Švédsko?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si přijela připomenout výročí 17. listopadu do Česka. Co pro ní znamená? A jakým největším výzvám teď Slovensko čelí?Hostem Ptám se já byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.Dění okolo sametové revoluce si prý slovenská prezidentka vybavuje velmi dobře. Dodnes si pamatuje na první zprávy o dění v ulicích Prahy, ale i to, jak sametová revoluce změnila její profesní směřování. Události 17. listopadu jí prý utvrdily ve studiu práv a tedy i výběru budoucí profese. „Vnímám to jako nejdůležitější událost v historii obou našich států, byla to změna režimu a v těchto dvou slovech je velmi mnoho,“ řekla v rozhovoru.Podle posledních průzkumů na Slovensku klesá počet lidí, kteří listopad 1989 vnímají ryze pozitivně, podle Čaputové je za tím nejen tlak aktuálních krizí na občany, ale i ztráta zájmu o veřejné dění. „To význam listopadu 1989 nezmenšuje, ten překonává všechny krize, kterým čelíme. Uvádím to ale jako příčinu toho, proč může být pro některé lidi význam sametové revoluce zastřený konkrétními životními problémy,“ vysvětlila.Podle Čaputové je ale čím dál tím náročnější čelit lžím a dezinformacím ve veřejném prostoru. V rozhovoru přiznala, že je pro ni často složité být „stmelujicím elementem“ v době tak turbulentního dění, jako byla covidová pandemie, ruská agrese na Ukrajině nebo ekonomická krize. A právě dezinformace a dění na sociálních sítích tomu podle ní neprospívají. „Nechci slevit z ambice, že chci být pro společnost konstruktivním a spojujícím elementem, ale okolnosti, které mě obklopují, jsou extrémně náročné,“ prozradila.Jak vnímá současné společenské nálady na Slovensku? A jak důležitá je pro ní podpora LGBT komunity? Má mezi českými kandidáty na prezidenta favorita a bude sama úřad slovenské hlavy státu obhajovat?Pusťte si celý rozhovor šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslední hodiny jsou naplněné horečným jednáním zástupců západního světa kvůli raketám, které v úterý odpoledne dopadly na polské území a zabily tam dva lidi. Co lze teď od Západu čekat? A víme už přesně, odkud rakety přiletěly?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Martin Svárovský.Zástupci nejbohatších zemí G7 i NATO nabízejí Varšavě pomoc při vyšetřování incidentu a ve středu dopoledne zasedla k jednání Severoatlantická rada. Podle agentury AP skončila za hranicemi Polska ukrajinská raketa, která mířila na ruskou střelu. Tuhle teorii podpořil i americký prezident Joe Biden prohlášením, že trajektorie letu rakety neodpovídá tomu, že by byla vystřelena z ruské strany. Informaci později potvrdil i polský prezident.Cílem původního ruského útoku mohly být podle dostupných informací infrastrukturní body, jako například blízká železniční stanice, která se nachází na ukrajinské straně, nebo jedna z blízkých vojenských základen. V této oblasti je také důležitá energetická spojnice.Může tato událost nějak zásadně ovlivnit přístup západních zemí k válce na Ukrajině? A co by znamenala aktivace Článku 4 Severoatlantické smlouvy o společných konzultacích?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli vysokým cenám za plyn a elektřinu se ocitá v tísni stále víc lidí. Distributoři přitom rozesílají ceníky s citelně navýšenými zálohami. Pomáhá stát dost?Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.Množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení, stouplo za poslední rok ze 37 na 51 procent. Vyplývá to z aktuální studie organizace Re-set. Dá se přitom očekávat, že vyšší zálohy za energie řadu domácností uvrhnou do ještě hlubší existenční nouze. Drtivě dopadnout můžou i na mnoho firem, obzvlášť v energeticky náročných oborech.Vláda se proto snaží získat do pokladny další peníze, aby dokázala pomoci všem, kteří to potřebují. Kromě windfall tax pro vybrané sektory plánuje uvalit na výrobce elektřiny ještě odvody z nadměrných příjmů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že rozpočet tak získá zhruba sto miliard korun.Na jeho hlavu se ale snáší kritika, podle níž se jedná o dvojí zdanění, které není spravedlivé, a proto hrozí, že některé případy skončí dokonce u soudu. Kritickým hlasům se vláda brání argumentem, že hospodářská odvětví, která na současné situaci enormně vydělávají, musí být se zbytkem společnosti solidární.Získá vláda pomocí speciálního zdanění dost peněz na pomoc potřebným? A budou dosavadní opatření, včetně cenových stropů na elektřinu a plyn, k dostatečné podpoře ohrožených domácností a firem stačit?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Někteří senátoři chtějí udílet cenu za věrnost v manželství. S návrhem, který vzbudil velký rozruch, přišla senátorka Daniela Kovářová. K čemu má taková cena sloužit? A je tohle cesta, jak posilovat prorodinnou politiku?Na to v dnešní rozhovoru Ptám se já odpovídal senátor za KDU-ČSL a člen nově zřízeného senátního podvýboru pro rodinu Jiří Čunek.„Věříte, že jsem spokojen s tím, jaké reakce to vyvolalo? Protože my jsme už tak znecitlivělá společnost, že reagujeme jenom na něco, tak mě celkem potěšilo, že taková věc, která by vlastně měla být samozřejmá, vyvolala takovou vlnu diskuzí. Ačkoliv se ještě vůbec nespecifikovalo, jak to bylo myšleno,“ říká Čunek v dnešním Ptám se já.Podle Kovářové by si cenu za věrnost zasloužili ti, kdo spolu žijí 50, 60 a 70 let. Detaily toho, kdo by laureáty vybíral a podle čeho, zatím ale jasné nejsou. Čunek nápad sice podporuje, za mnohem důležitější ale považuje vznik samotného podvýrobu pro rodinu, protože tradiční rodina je podle něj v ohrožení.„Všem jiným formám se věnuje v tom veřejném prostoru, bohužel i ve státních médiích, daleko víc prostoru,“ myslí si Čunek.K čemu má sloužit cena za manželskou věrnost? Kdo ohrožuje tradiční rodinu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská armáda úspěšně pokračuje v osvobozování svého území. Z Chersonské oblasti už se stahují ruské jednotky a Ukrajinci se blíží k centru samotného Chersonu. Podaří se město osvobodit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.Ruská okupace jihoukrajinského města Cherson pravděpodobně končí. Po středeční zprávě o stahování ruských vojsk na druhý břeh řeky Dněpr vedení ruské armády v pátek oznámilo, že o páté hodině ráno dokončilo ústup svých jednotek. A vypadá to, že ruská armáda zničila strategický Antonivskyj most, aby se pokusila zpomalit ukrajinský postup.Co přesně Rusko stažením sil z Chersonu sleduje, zůstává ale není jasné. Ukrajina k výrokům Ruska zůstává skeptická a vyčkává, jak se bude situace vyvíjet. Ukrajinské vedení ale informuje o postupu svých vojsk na jihu Ukrajiny - a pokud by se Ukrajině podařilo Cherson osvobodit, jednalo by se o jeden z největších úspěchů od začátku války.Jak zásadní zvrat by stažení ruských vojsk z jihu Ukrajiny mohlo přinést? A zvládnou Ukrajinci zimu po sérii útoků na civilní kritickou infrastrukturu, které ohrožují především dodávky elektřiny a tepla?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Od komunálních voleb uteklo už více než šest týdnů a Praha stále nemá nové vedení. Vítězná koalice Spolu se zasekla na svých podmínkách stejně jako třetí Piráti. Nikdo nechce ustoupit ani o píď. Udělá Spolu koalici s hnutím ANO?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Hlavní město po několika týdnech pořád nemá jasno, jaká koalice ho v následujících letech povede. Vítězné Spolu se neustále pře s Piráty, kamenem sváru je účast uskupení Praha Sobě na vládě.„Chceme posunout vyjednávání o nové pražské koalici. Nabízíme Spolu vstřícný ústupek z předchozí nabídky, která proporčně odpovídala volebním výsledkům. Náš nový kompromisní návrh složení rady města je: 5 členů včetně primátora Spolu, 5 členů Alianci pro stabilitu a 1 člen STAN,“ navrhl ráno na twitteru současný primátor Zdeněk Hřib s tím, že tato nabídka řeší obavu pražského Spolu, že by mohli být na radě města přehlasováni Aliancí pro stabilitu.Hřib také tento týden vyzval k odchodu šéfa pražského dopravního podniku Petra Witowského. Vadí mu, že proti vůli dozorčí rady podepsal smlouvu na nové informační tabule pro dopravní podnik s cenou 250 tisíc za jednu. Podle Hřiba ale městská organizace plánující pražskou MHD Ropid za podobné obrazovky platila 150 tisíc korun za kus i s úpravou softwaru.Co bude Hřib dělat, pokud Witowski neodstoupí? A dočkáme se v Praze koalice do konce roku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se mezi kandidáty na prezidentský úřad drží Danuše Nerudová na třetím místě. Mezi těmi s největšími šancemi je jako jediná žena. Jak chce porazit své soupeře?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem byla ekonomka Danuše Nerudová.Jediná žena v nejsilnější trojce kandidátů na Hrad, alespoň, tak to vyplývá z aktuálních průzkumů. Její preference stoupají, ačkoliv ještě před několika málo měsíci čelila pochybnostem, že ji vlastně nikdo nezná.Danuše Nerudová, se vizuálně vztahuje ke slovenské hlavě státu Zuzaně Čaputové. Tvrdí ovšem, že ji kopírovat nechce. Zároveň je nejmladší mezi uchazeči a uchazečkami o nejvyšší ústavní funkci. Kromě jiného tvrdí, že ve svých 43 letech, narozdíl od jiných kandidátů nemusí řešit minulost, ale chce se zaměřit na budoucnost.Co se týká její osobní minulosti, za sebou má rektorské působení na Mendelově univerzitě, která ale během jejího vedení přišla o akreditace pro doktorské studium ekonomických oborů. Veškerou kritiku dlouhodobě odráží tvrzením, že nemohla dělat víc, než začít celou věc prošetřovat.Jak by zvládla prezidentskou funkci? A stačí k tomu ekonomická erudice, kterou ráda prezentuje v rozhovorech s novináři i veřejností?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel je stále favoritem prezidentských voleb. Podle posledního průzkumu agentury Median si udržuje mírný náskok před expremiérem Andrejem Babišem (ANO). Narozdíl od Babiše není politik, je to výhoda? A co jeho minulost?Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl spolu s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou a předsedou ČMKOS Josefem Středulou bývalý náčelník generálního štábu, generál ve výslužbě Petr Pavel.Kandidaturu Petra Pavla na prezidenta České republiky podpořilo podpisy celkem 81 tisíc lidí. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září. Na ministerstvu vnitra ji odevzdal v pondělí. Podle něj mu pomohlo podpisy sesbírat asi 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury.Petr Pavel si zatím v klání o prezidentský úřad udržuje roli favorita. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median, podle kterého by v říjnu vyhrál první kolo prezidentských voleb jen s mírným náskokem před bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, považuje Pavel pouze za orientační. Svoji taktiku prý nijak upravovat nehodlá.Ve své kampani se teď chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit souběh krizí, kterými nyní Česko prochází. „Už nejsem voják, jsem voják ve výslužbě,“ řekl Pavel s tím, že by svoje zkušenosti z armády i z mezinárodní politiky po roce 1989 dokázal jako hlava státu ve funkci využít.Jak by podle něj měla vláda řešit dopady současné válečné a energetické krize? Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? A jakou roli by v tom mohla hrát jeho minulost před revolucí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V posledních týdnech se spekulovalo, zda bude mít Josef Středula potřebnou podporu pro vstup do boje o prezidentský úřad. Nakonec ji má prý jak od lidí, tak i zákonodárců. Podaří se mu přesvědčit i dostatek voličů?Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl předseda ČMKOS Josef Středula.Když Josef Středula v květnu oznámil, že bude kandidovat na prezidenta, považovali ho mnozí za možného černého koně voleb. Jenže teď v listopadu vypadá situace úplně jinak. Středula má v průzkumech podporu pouhých sedmi procent lidí a navíc mu šance ubral vstup Andreje Babiše do volebního klání, protože oba usilují o hlasy podobných voličů.On sám ale říká, že z voleb odstupovat nehodlá. I přes obtíže sehnal podpisy občanů a pro jistotu současně i zákonodárců, aby jeho přihláška prošla kontrolou Ministerstva vnitra. Už dvakrát mu také vyjádřil podporu současný prezident Miloš Zeman. Vůči němu se sice Středula vymezuje, ale má k němu blízko – a v jeho týmu je řada lidí na Zemana navázána.Jak chce dohnat současnou ztrátu na favority voleb? Jaké vazby má na Miloše Zemana a jeho lidi? A bude dost průhledné financování jeho předvolební kampaně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ostřelování ukrajinských měst nepolevuje. Rovnováhu sil mezi Ruskem a Ukrajinou nově začínají ovlivňovat dodávky zbraní z Íránu. Prvně to byly drony, teď možná balistické rakety. Jak mohou proměnit boje?Hostem Ptám se já byl politický geograf Libor Jelen z Katedry geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.Ukrajinská města dál čelí ruskému ostřelování. Nově se přidává obava, že by Putinova armáda mohla na severní hranici země rozmístit balistické rakety krátkého doletu, které by dokázaly zasáhnout místo prakticky kdekoliv na ukrajinském území a proti kterým nemá Kyjev účinnou obranu.Tyto střely by, podle informací ruských a amerických tajných služeb, měl Rusku dodat Írán. Tamní režim už dodává na ukrajinské bojiště tzv. sebevražedné drony, které se po útoku samy zničí. Jejich terčem jsou nejčastěji civilní cíle a důležité body ukrajinské energetické infrastruktury.A ještě jedna zpráva z dnešního rána: Sněmovní bezpečnostní výbor schválil usnesení, že současný ruský režim je teroristický. K prohlášení se nepřipojili poslanci ANO a SPD. Koaliční zákonodárci tak navazují na politiku české vlády, jejíž někteří členové se před pár dny vydali přímo do Kyjeva. Tuhle návštěvu ocenili ukrajinští politici včetně prezidenta Volodymyra Zelenského jako důležité gesto podpory.Jak velkou hrozbu představuje pro západní svět spolupráce Ruska a Íránu? A má se Evropa znovu připravit na příchod většího množství válečných uprchlíků, pro které bude nadcházející zima v rodné zemi kritická?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má nového zástupce ombudsmana. Předchozí představitelka úřadu musela skončit po tom, co jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral veškeré agendy. Jak si povede její nástupce?Hostem Ptám se já byl nově zvolený zástupce Veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.Kancelář veřejného ochránce práv je zase v hledáčku médií. Tentokrát za to ale nemůžou kontroverzní výroky Stanislava Křečka. Ten „proslul“ například kvůli komentářům na adresu uprchlíků z Ukrajiny a menšin, které Křeček zveřejnil na sociálních sítích, v létě pak kritizoval dokonce Senát.Před několika měsíci se o veřejném ochránci práv mluvilo i v souvislosti s tím, že na funkci jeho zástupkyně rezignovala Monika Šimůnková. Podle ní potom, co jí Stanislav Křeček odebral veškeré agendy, už nemohla snést atmosféru v úřadě.Tenhle týden ale složil do rukou předsedkyně Sněmovny slib její zástupce. Je to dosavadní vládní zmocněnec u štrasburského soudu, Vít Alexander Schorm. Před dvěma lety kandidoval přímo na post ombudsmana, ale poslanci dali tehdy přednost právě Stanislavu Křečkovi.Najdou společnou řeč? Třeba v tom, čemu by se měl věnovat veřejný ochránce práv? Nebo hrozí, že i tenhle pracovní vztah zkrachuje?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Je jednou z ikon českých moderních dějin a symbolem boje za svobodu. Komunismu se postavila přesto, že to pro ni znamenalo na dvacet let konec kariéry. Dnes slaví Marta Kubišová osmdesátiny. Na co ráda vzpomíná?Hostem Ptám se já byla zpěvačka, signatářka a jedna z prvních mluvčí Charty 77 Marta Kubišová.Je známá nejen jako zpěvačka, ale především jako bojovnice proti komunistickému režimu a signatářka Charty 77. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se její píseň Modlitba pro Martu stala symbolem odporu proti okupaci.V roce 1989 píseň zpívala zaplněnému Václavskému náměstí z balkonu Melantrichu a stala se tak i jednou z tváří Sametové revoluce. Přestože kvůli své činnosti nesměla téměř dvacet let zpívat, ke své pěvecké kariéře se po revoluci vrátila a vystupovala dokonce až do svých 75 let.Sama tvrdí, že kdyby režim tušil, jakou službu jí zákazem prokazuje, hnal by jí zpátky na jeviště. Přestože na výročí 17. listopadu kvůli zdravotnímu stavu Modlitbu pro Martu nezazpívá, má ji pořád ráda. „Ta písnička už je vaše, ale já ji mám navždy přirostlou jako batůžek, to už mi asi zůstane,“ říká v rozhovoru.Proč se necítí být hrdinkou? A jak se dívá na ty, kteří byli v minulosti členy KSČ? A co říká na válku na Ukrajině?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Jak to změní boj o prezidentské křeslo?Hostem Ptám se já je politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI.Už rok všichni dokola spekulují o tom, zda bude Andrej Babiš kandidovat na prezidenta. Od neděle je ale už jasno - po všech náznacích, jako byly cesty po krajích s obytným vozem nebo ostrá senátní kampaň v Jihlavě, předseda hnutí ANO na televizi Nova potvrdil, že do voleb jde.Oznámení je to pro leckoho překvapivé, protože všechny dosavadní průzkumy jasně ukazují, že Babiš nemá šanci uspět v druhém kole. Proto se mnozí chystali na jména jako je místopředsedkyně hnutí a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, nebo prvního místopředsedy Karla Havlíčka.Babiš, který dnes ještě čeká na potvrzení širšího vedení ANO, jde do voleb s tím, že chce hájit zájmy českých občanů. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ vysvětlil svoje rozhodnutí.Jak Babišův nástup na scénu ovlivní prezidentskou kampaň? Jak by mohl uspět, když mu průzkumy ve druhém kole zatím nedávají šanci? A co jeho soud v kauze Čapí hnízdo?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko bude mít dalšího dvojministra. Funkce se nemůže ujmout místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Kriminalisté kvůli kauze kupčení s brněnskými byty prohledávali jeho kancelář. Jaké pro to má vysvětlení?Hostem Ptám se já je místopředseda KDU-ČSL, bývalý náměstek brněnské primátorky a kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík.I vláda Petra Fialy bude mít od listopadu svého dvojministra. Kromě resortu práce a sociálních věcí se Marian Jurečka ujme i životního prostředí. Kandidáta na tuhle funkci, bývalého náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, totiž prověřuje policie v kauze kupčení s městskými byty.Ačkoliv není místopředseda KDU-ČSL obviněný, kriminalisté prohledávali jeho kancelář, notebook i telefon. On sám jakékoliv zapojení do machinací s městským majetkem v jihomoravské metropoli odmítá, nicméně premiér Petr Fiala chce jeho jméno donést k prezidentovi až poté, co se slova o nevině potvrdí. Lidovci Petru Hladíkovi stále věří a na jeho vládní nominaci trvají.Do případu kupčení s městským majetkem v Brně jsou podle dostupných informací zapletení lidé z různých politických stran. Skloňuje se i jméno staronové primátorky Markéty Vaňkové z ODS a kvůli tomu, že se ve vazbě ocitl dlouholetý zastupitel za KDU-ČSL Jiří Hasoň, zrušili lidovci stranickou buňku v Černovicích.Podaří se vyvrátit všechna podezření, která dělí brněnského politika od vstupu do Strakovy akademie? A můžou problémy z jihu Moravy ohrozit celou koaliční vládu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropu znovu naplno trápí migrace a vládu neobsazené místo ministra pro životní prostředí. Daří se vládě čelit výzvám na hranicích i uvnitř svých řad?Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan.Česko řeší posledních pár měsíců hlavně výzvy spojené s ruskou invazí. Od energetické krize, po statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří v tuzemsku nacházejí útočiště. Možná proto zůstával poměrně dlouho mimo hlavní zájem veřejnosti a médií další velký problém, se kterým se Evropa aktuálně potýká. A sice sílící migrace i z jiných zemí, než je Ukrajina. Situace je prý nejhorší od roku 2016.Podle pohraniční agentury Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.) vystoupal počet běženců, kteří přicházejí po tzv. balkánské trase, meziročně o 170 procent. Mnohem aktivnější jsou pašerácké gangy, které přecházejí i přes Česko. Proto se na hranicích se Slovenskem před měsícem objevily policejní kontroly. Státy ale hledají společné řešení, aby pohraniční hlídky nenarušovaly volný pohyb v schengenském prostoru.Česká vláda kromě migrace z Ukrajiny i dalších zemí ale řeší taky domácí problémy. O lidoveckého kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka se totiž zajímá policie. Prohledala jeho kancelář, notebook i mobil v souvislosti s brněnské kauzou kupčení s městskými byty.O tom, jak podobným problémům zabránit přemýšlí ministr vnitra Vít Rakušan. V rozhovoru řekl, že by členové a členky vlády měli podstupovat něco jako bezpečnostní prověrku, aby se podobná podezření vyloučila předem. Přesněji tohle prověřování označil jako „bezpečnostní screening“.Jak by mohl vypadat? A jak se Starostové po odstoupení exministra Gazdíka dívají na lidoveckého kandidáta Hladíka? Je Evropa připravena na další migrační vlny a jak úspěšné jsou hraniční kontroly?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Unijní ministři se na posledním jednání v Praze shodli na tom, že je potřeba dál budovat síť vysokorychlostních železnic v Evropě. Kdy v Česku pojedou první rychlovlaky? A jak zlepšit stav českých dálnic?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).Česko potřebuje v příštích letech investovat do dopravních staveb mohutné částky, jestli má dohnat zpoždění ve výstavbě fungující dálniční sítě a železničních koridorů. Obojí v současnosti naráží na hranu kapacit, ať už silnic nebo vlakových spojů.Evropští ministři se přitom na nedávném neformálním setkání v Praze shodli na nutnosti vysokorychlostní železnice. Ve světle stávajících problémů, které trápí českou dopravu, to zní spíš jako sci-fi.Ve Státním fondu dopravní infrastruktury by přitom mělo být příští rok 150 mld. Kč. To je víc, než se původně plánovalo. Na potřebné investice do dopravních staveb to ale podle Kupky stejně stačit nebude.Kolik peněz by bylo potřeba? A kdy bude mít resort dopravy dost peněz na rozvoj tuzemské infrastruktury?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rostoucí inflace tlačí na zvyšování důchodů. Ani jejich valorizace ale často nestačí na pokrytí životních nákladů. Kde na důchody vzít? A dočkáme se někdy důchodové reformy?Hostem Ptám se já byl zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Důchody rekordně rychle rostou, a penzisté tak patří mezi ty, kterým stát nejvíc kompenzuje současnou prudkou inflaci. Jenže důchody nerostou rovnoměrně všem, a ti nejchudší tak stále mají problém hradit základní výdaje.A hlavně s každým dalším rokem roste akutní potřeba důchodové reformy. Politici už veřejně začínají mluvit o tom, že bude potřeba zvýšit věkovou hranici odchodu do penze. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky to bude do roku 2030 nevyhnutelné - rozhodnout o tom tedy bude muset budoucí vláda.Jak dlouho budou pracovat současní třicátníci? Co musí stát udělat, aby pro ně jednou měl na důchody?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jen málokdo má takový přehled o české politické scéně jako komentátor a autor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo. Jeho pořad slaví už šest let a Jindřich Šídlo dokonce padesát. Na co ze své novinářské kariéry nejraději vzpomíná?Hostem Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv a spoluautor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo.Jeden z nejoblíbenějších satirických pořadů na české scéně by už mohl vesele vyrazit do školy - Šťastné pondělí slaví šest let a s ním i jeho moderátor Jindřich Šídlo, který v pátek 21. října oslavil padesátiny.„V týmu Šťastného pondělí vedeme samozřejmě souboj ‚starých a mladých‘. Starý jsem tam já a mladí jsou všichni ostatní. A já jim v mnoha věcech už nerozumím a proto se schovávám za masku takového dobrotivého bručouna,“ popisuje v rozhovoru s Marií Bastlovou dynamiku v týmu Šťastného pondělí Šídlo.Málokdo si o pozadí české politické scény pamatuje tolik, jako on. Možná i proto sám sebe připodobňuje ke sněmovnímu matadorovi Markovi Bendovi z ODS. Ne vždycky přitom byla Šídlův denní chleba jenom politika. Třeba v době, kdy ještě pracoval v týdeníku Respekt: „Tehdy jsem musel napsat článek, proč je normální jaro. Tenkrát bylo moc teplo a skončilo to tak, že to jaro je nenormální tím, že je normální.“Ačkoliv se může zdát, že je Šídlo odborník na velké spektrum témat, v rozhovoru přiznal, že v některých oblastech má co pilovat: „Nerozumím ekonomice, zdravotnictví rozumím jako pacient. Mám jisté mezery v krasobruslení, ale tam jsem se za poslední roky zlepšit,“ dodal.Jaký je kolega a kdo stojí ve Šťastném pondělí za těmi nejlepšími vtipy? A neuvažoval někdy, že sám vstoupí do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].