Ptám se já, Marie Bastlová

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda rozjela největší změnu ve fungování České pošty za dlouhé roky. Chce zrušit 300 poboček a spustit její transformaci. Podle mnoha expertů je ale na záchranu těžce ztrátového státního podniku pozdě. Co stát od pošty chce?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.Česká pošta plánuje snížit počet poboček o 300 k polovině roku a v souvislosti s tím zrušit 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti. Začátkem týdne to oznámil pověřený generální ředitel pošty Miroslav Štěpán.Zrušením části poboček chce podnik ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by mu tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Za loňský rok Česká pošta zvýšila ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s tím prohlásil, že „rušení poboček je záchranná brzda“.Většina dotčených obcí s rušením pošt na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Ministr vnitra Rakušan chce stihnout schůzky se starosty jednotlivých obcí ještě během dubna. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl poslancům, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín s komunikačním týmem vedení pošty.Dnešní mimořádné jednání výboru vyvolala opozice, která se v minulých dnech a týdnech neúspěšně snažila prosadit debatu o plánované transformaci pošty na plénu Sněmovny.Jak velká redukce nakonec Českou poštu čeká? Podaří se zachovat funkční síť poboček? A bude stát poštu třeba za deset let ještě potřebovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci vládní koalice podrželi v čele Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. A hromadně se jí začali zastávat, poté co si musela projít - řečeno slovy hnutí ANO - opoziční uličkou hanby. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Opoziční ANO a SPD v úterý, podle očekávání, neprosadily odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve přiznala, že proti pohodlné koaliční většině 108 hlasů nemají opoziční hnutí šanci, ale že i tak si Pekarová Adamová „musí projít tou uličkou hanby“. Předsedkyni dolní komory poslanci koalice podrželi, pro její odvolání bylo jen 72 opozičních poslanců. Ti Pekarové Adamové vytýkali zejména průběh nedávného sněmovního několikadenního maratonu kvůli snížení růstu valorizace důchodů, kdy vedení Sněmovny po vyhrocené debatě omezilo dobu řečnění i politikům s přednostním právem. Došlo i na osobní útoky na Pekarovou Adamovou. Koaliční poslanci, včetně Marka Bendy, se jí ale zastali s tím, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé Sněmovny, nebo alespoň její většiny.Předsedkyně dolní komory také před nedávnem sklidila od některých poslanců kritiku kvůli cestě na Tchaj-wan, kam se minulý týden vydala s nejpočetnější podnikatelskou delegací za posledních pět let. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Jak probíhala cesta české delegace na Tchaj-wan? A byli by z celoživotních poslanců dobří ústavní soudci?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusové tvrdí, že po měsících krvavých bojů dobyli ukrajinský Bachmut. Kyjev to ale odmítá s tím, že se dál brání a ruské útoky odráží. V čem je Bachmut tak zásadní? A jak Moskva zareaguje na dnešní vstup Finska do NATO?Hostem Ptám se já je byl bezpečnostní analytik, poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti a místopředsedy PSP Martin Svárovský.Ruské jednotky se podle ukrajinského generálního štábu nadále snaží získat plnou kontrolu nad východoukrajinským Bachmutem. Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina postoupila v centru města a obsadila správní budovu města, potvrdil ve své nejnovější zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války.Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na začátku týdne tvrdil, že jeho bojovníci vyvěsili na budovu samosprávy Bachmutu ruskou vlajku a město tak z právního hlediska dobyli. Ukrajinská strana jeho tvrzení ale popřela. V úterý ráno nicméně ukrajinský generální štáb ve svém operačním přehledu uvedl, že tvrdé boje pokračují. Jen za poslední den Ukrajinci odrazili 69 útoků.Ruské invazní jednotky se pokoušejí dobýt Bachmut dlouhé měsíce. Jeho obsazení je součástí plánu Kremlu na obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny, Donbasu. Boje o toto město jsou jedny z nejkrvavějších v celém konfliktu, který Rusko rozpoutalo loni v únoru. Těžké ztráty přitom hlásí obě strany a město samotné je podle agentury Reuters do velké míry zničeno.Kdo v tuto chvíli ovládá Bachmut? Už přišla plánovaná velká jarní ruská ofenziva, nebo Ukrajince teprve čeká? A co bude v následujících měsících rozhodujícím faktorem války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zastavte vývoj umělé inteligence, jde to moc rychle, vyzvaly včera v prohlášení světové hvězdy v IT včetně Elona Muska. Chtějí, aby svět pro nový fenomén nejprve stanovil pravidla. Jaká? A proč se máme umělé inteligence bát?Hostem Ptám se já byl odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Ve středu obletěla svět zpráva, která nejspíš nenechala v klidu ani úplné laiky v IT oboru. Přední světoví odborníci na umělou inteligenci (AI) vyzvali k pozastavení jejího vývoje. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence ve svém otevřeném dopise požadují alespoň půlroční pauzu s ohledem na možná „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.S tím, jak jde vývoj rychle kupředu, nervozita mezi odborníky a vědci roste. Jen za jeden týden bylo představeno hned několik převratných novinek, včetně velkého jazykového modelu GPT-4. V řadě ohledů může tato umělá inteligence nečekaně dobře soupeřit s lidmi: třeba složitou zkoušku pro právníky zvládne lépe než 90 % lidských řešitelů.Mezi signatáři výzvy jsou i podnikatel Elon Musk, spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque nebo prezidentka neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronsonová. Šestiměsíční pauzu by podle nich měl svět využít hlavně k tomu, aby se dohodl na bezpečnostních pravidlech a zavedl postupy vedoucí ke smysluplné a transparentní regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví.V čem může umělá inteligence změnit náš svět? Jaká pravidla pro její užívání jsou potřeba? A máme se obávat rychlého rozvoje umělé inteligence?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slibuje, že už brzy představí dlouho očekávanou reformu penzí. Ve hře je i posunutí hranice pro odchod do důchodu na 68 let. Po opozici a části veřejnosti se proti tomu dnes bouří i odboráři. Jakých změn se nakonec dočkáme?Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a poradce premiéra Daniel Münich.Kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje kvůli zadlužování mimo jiné zpomalit růst penzí. Doporučují to i Národní rozpočtová rada (NRR) a Národní ekonomická rada vlády (NERV) - jako nutný krok k ozdravení veřejných financí. Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by se vyšší penze měly navyšovat pomaleji než nižší. Vláda to prosadila zatím jednorázově u červnové mimořádné valorizace.Nejen pro opozici, ale i část veřejnosti a odboráře se v rámci debaty o plánovaných změnách penzijního systému stala třaskavějším tématem věková hranice pro odchod do důchodu. Ta by se měla v příštím desetiletí zastavit na 65 letech. V postupném navyšování by se ale podle návrhů, které jsou na stole, mohlo dál pokračovat podle vývoje doby dožití.Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba zohlednit délku života i odpracovanou dobu a náročnost práce. Reformní změny penzí se podle něj mají dotknout čtyřicátníků a mladších. Jurečka také minulý týden řekl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. Podle informací v médiích ale koaliční strany s posunutím věkové hranice až na 68 let stále pracují.Návrh na důchodovou reformu chce ministr představit v dubnu.Jak se bude věk pro odchod do důchodu zvyšovat? Jaké další změny v důchodech dnešní čtyřicátníky a mladší generace čekají? A můžeme v souvislosti s chystanými úpravami penzijního systému skutečně hovořit o reformě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na hospodaření hradní kanceláře za vlády Miloše Zemana by si mohla posvítit sněmovní vyšetřovací komise. Podpisy potřebné k jejímu zřízení už sbírá trojice koaličních poslanců. Má komise smysl? A proč ji poslanci chtějí až teď?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL), který je hlavním iniciátorem snahy o svolání komise.Spolu s ním podpisy, kterých potřebují alespoň 40, sbírají vládní poslanci a členové výboru pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN). Vyšetřovací komise by se podle představ trojice poslanců měla zaměřit na kauzy spojené s bezpečností a hospodařením Kanceláře prezidenta republiky v době, kdy na Hradě vládl Miloš Zeman a jeho spolupracovníci Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.Podle Hellera by komise měla prošetřit kauzy za celých deset let Zemanova působení v čele státu, tedy od roku 2013 až do letoška. Za nejzávaznější považuje zacházení s tajnými dokumenty ze strany lidí, kteří neměli na Hradě prověrku, a skartace tajných materiálů, prověřit by se podle něj ale mělo celé hospodaření prezidentské kanceláře i zámku Lány.„Jsou tam kauzy kolem Vrbětic, kolem skartování nejrůznějších materiálů, řekněme utajovaných materiálů, což mě nenechává úplně klidným. Můžeme se bavit o nějakém případném trestném činu vlastizrady nebo vyzvědačství, ale to předbíhám. Každopádně mi dává logiku, aby jsme jako členové bezpečnostního výboru tyto věci prošetřili,“ doplnil další z poslanců Zuna.Z koaličních stran zřízení komise naopak příliš nepodporuje ODS, která by prošetření hradních kauz nechala policii. „Diskutovali jsme to a neřekla bych, že je proti jejímu vzniku odpor, ale není pro to podpora. Z hlediska vedení klubu to nespatřujeme jako úplně šťastné řešení,“ řekla Seznam Zprávám místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Nepřipojí se nejspíš ani Piráti.Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny je dočasná sněmovní komise, která je zřízena za účelem vyšetření věci veřejného zájmu. Návrh na její zřízení musí podat nejméně 40 poslanců a jejími členy mohou být pouze poslanci. Ve volebním období 2017–2021 vznikla vyšetřovací komise k OKD a k ekologické katastrofě na řece Bečvě.Co může sněmovní komise vyšetřit? Neprobíhá už kontrol činnosti a hospodaření Hradu dost? A proč s tím poslanci přicházejí až teď?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře měl tento týden premiéru v českých kinech. Co snímek pět let poté ukazuje? A posunula tato otřesná vražda slovenskou společnost nebo se Slováci po letech vrací zpět?Hostem Ptám se já byla zakladatelka a ředitelka serveru investigace.cz Pavla Holcová.V únoru 2018 ukončují tři výstřely v domě ve Veľké Mači životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Kuciak a Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Přesně těmito slovy je uvozen unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře.Dánsko-americko-český koprodukční dokument režiséra Matta Sarneckého vzbudil zájem už při světové premiéře v květnu 2022 na festivalu dokumentárních filmů Hot Docs Festival v Torontu. Ale také při evropské premiéře v Karlových Varech loni v červenci, které se kromě režiséra zúčastnili i rodiče Jána a Martiny. Do českých kin dokument dorazil tento týden.Snímek se zabývá nejen vraždou mladého novináře a jeho snoubenky, od které v únoru uplynulo pět let. Ukazuje i následky této události, která na Slovensku vyvolala největší protesty od pádu komunismu. Jednou z hlavních aktérek dokumentu je sama šéfka investigace.cz Pavla Holcová, která s Kuciakem dlouhodobě spolupracovala a která získala od nejmenovaného zdroje utajenou vyšetřovací složku k danému případu.Kromě nahlédnutí do toho, jak vypadá mafiánský systém na Slovensku, film přináší také záběry a informace ze spisu, které se v médiích zatím neobjevily.Je rozdíl v tom, jak snímek přijímá české, slovenské a zahraniční publikum? Jaká bílá místa v kauze Kuciakovy vraždy zůstávají? A posunulo se Slovensko od této tragické události, nebo by se tam mohlo něco podobného zase opakovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda slíbila, že během jara představí návrhy, jak snížit obří schodky státního rozpočtu. Ještě než s nimi stačil přijít ministr financí, v médiích se objevily vlastní nápady vládního hnutí STAN. Jaké recepty Starostové mají?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).Už v následujících týdnech by se Češi měli konkrétně dozvědět, kde a jak plánuje vláda škrtat a šetřit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce balíček na opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Tento týden to potvrdil mluvčí resortu Tomáš Weiss. O konkrétních opatřeních podle něj zatím strany vládní koalice jednají. Sám ministr už dříve uvedl, že má šest desítek návrhů. Celkově by měl balíček snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.Mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková tento týden médiím řekla, že Starostové v nejbližších dnech přestaví svůj vlastní balíček, který je až dvakrát větší. Jeho hlavním autorem je právě šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard.Jaké jsou základní pilíře, o které se konsolidační balíček STAN opírá? Na koho by měly úspory státu dopadnout nejvíce? A neodstartují Starostové vlastním návrhem spory ve vládní koalici?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Auta se spalovacím motorem se možná budou smět vyrábět i po roce 2035. Evropská komise, zejména pod tlakem Německa, ustupuje z původních plánů na čistě elektrickou automobilovou dopravu. Je to výhra? A je nějaký důvod se radovat?Hostem Ptám se já byl eurospolanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.Majitelům aut se spalovacími motory i automobilkám v Evropské unii tento týden svitla naděje. Rok 2035 by nemusel znamenat úplný konec spalovacích motorů, který na začátku roku odsouhlasil Evropský parlament. Evropská komise totiž pracuje s návrhem, který počítá s prodejem nových osobních aut se spalovacími motory i po zmíněném datu. Podmínkou je, že budou využívat jen syntetická paliva.Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, ne z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.Konečné schválení normy Euro 7, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem začátkem března odložily členské země EU kvůli výhradám některých států. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Výjimku prosazuje i například Německo.Je vážně výhra, že se auta se spalovací motorem budou vyrábět dál? Jak by to za zmíněných podmínek Evropské komise mohlo v praxi fungovat? A co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu v Evropě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. A ten velmi rychle taje. Temito slovy doprovodil generální tajemník OSN nejnovější zprávu mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jak vážným varováním zpráva je?Hostem Ptám se já byl profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.Globální oteplování výrazně zrychluje, svět je na pokraji katastrofy. Takové závažné poselství lidstvu tento týden přinesla poslední hodnotící zpráva o stavu klimatu, kterou zpracoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle předních světových vědců planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí.K udržení oteplení pod touto úrovní se přitom přihlásily téměř všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Je to totiž hodnota, která je pro lidskou populaci hraniční. Při jejím překročení hrozí, že vlny veder, sucho, neúroda a vymítrání druhů budou tak extrémní, že se jim lidé už nebudou schopni přizpůsobit.Vědci zároveň ještě úplně neztrácejí optimismus, změna je stále možná. Lidstvo k tomu ale podle nich má poslední příležitost.„Člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ okomentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres.Dělá svět pro záchranu klimatu dost? Co se stane v příštích letech s Českem, které se otepluje dvakrát rychleji než je průměr? A jaký život na Zemi nás čeká, pokud se lidstvo nepokusí o změnu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezident Petr Pavel podepsal spornou novelu, která snižuje tempo valorizace penzí. To by mělo zmírnit finanční tlak na důchodový systém. Opozice chce ale podat ústavní stížnost. Co bude s českými penzemi dál?Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.Vládní novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Opoziční představitelé jsou z rozhodnutí prezidenta nevetovat novelu zákona o důchodech rozladěni. Hnutí ANO je už podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové rozhodnuté dát stížnost k Ústavnímu soudu. Prezident Pavel na tiskové konferenci uvedl, že pokud by opoziční hnutí ústavní stížnost nepodala, přistoupil by k tomu sám.Vládu ke změně zvyšování důchodů tlačí ekonomická situace. Ceny za únor meziročně stouply o 16,7 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent.Výrobní ceny se zvýšily v zemědělství, průmyslu i stavebnictví. Hlavním důvodem jsou energie. „Firmy mohou stále poměrně rychle promítat růst nákladů do cen, protože to situace dovoluje. Je tady stále vysoká poptávka a firmy si mohou dovolit zdražovat,“ řekl už dříve Seznam Zprávám ekonom David Marek.Jaká bude jeho pozice v prezidentském týmu? Co znamená, že po 20 letech nebude na Hradě ekonom? Co česká české důchody? A jak se můžeme zbavit vysoké inflace?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dostal pod palbu ostré kritiky. Té čelí hlavně pro své otázky na státní zastupitelství ohledně kauzy brněnských bytů, ve které figurují i jeho známí. Překročil linii toho, co smí dělat?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.V brněnské bytové kauze požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně jak informace od žalobců, tak od soudu. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, Blažek získal i seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. V případu jsou přitom prověřováni mimo jiné ministrovi známí či lidé z ODS.Kvůli bytům a dalšímu městskému majetku zasahovala policie v Brně loni na podzim vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s členem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.Proti zasahování šéfa resortu spravedlnosti do živé kauzy se už vymezila například Unie státních zástupců nebo protikorupční organizace Transparency International, která ho kvůli předchozímu tlaku na žalobce už dříve vyzvala k rezignaci. K odvolání Blažka také vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), ten to ale odmítl. A podobnou výzvu tento týden v otevřeném dopise Fialovi poslala i občanská společnost Milion chvilek.Předseda vlády se na kauzu přitom dotazoval také, když chtěl loni přímo od nejvyššího státního zástupce informace o tom, zda je v případu obviněn tehdejší kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Toho nakonec jmenoval prezident Petr Pavel do funkce minulý týden.Kam až může ministr spravedlnosti zajít? Může se premiér ptát, jak si ve vyšetřování trestní kauzy stojí kandidát na post ministra? A co říká o práci státního zastupitelství loňské rekordně vysoké odškodnění, které stát musel vyplácet nezákonně stíhaným?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned ze startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi. Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve sbírce zákonů do 22. března.Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Petr Pavel je od čtvrtka novým českým prezidentem. Spolu se svým týmem na Hradě po deseti letech vystřídal Miloše Zemana a jeho kontroverzemi ověnčené spolupracovníky. Jaký byl Zeman prezident a co čekat od jeho nástupce?Hosty speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci ve čtvrtek byli spolu s bývalým premiérem a bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším i komentátor SZ Jindřich Šídlo a bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Nový prezident Petr Pavel začal úřadovat hned druhý den po své inauguraci. Jmenoval do funkce ministra životního prostředí lidovce Petra Hladíka, začal se seznamovat s Pražským hradem, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet. A také chystat na své první zahraniční cesty coby hlava státu. Hned po víkendu vyrazí na dva dny na Slovensko, ve čtvrtek pak do Polska. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce tedy nevyužije. Jak sám uvedl po inauguraci, nebylo by mu to vlastní a prý bude raději kritizován za příliš aktivní start. Pavel chce také mimo jiné pokračovat v cestách do regionů, více otevřít Hrad a vrátit na něj transparentní komunikaci.Bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Jindřich Forejt očekává, že se s aktivním Pavlem prezidentský úřad výrazně promění. „Petr Pavel je o dvacet let mladší než jeho předchůdce, to znamená, že si budeme zvykat na jinou vizuální podobu toho úřadu, jeho pružnost, jeho energičnost,“ řekl Forejt. Čtvrteční inaugurace podle něj také zároveň byla loučením s érou předchozích prezidentů.Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla byla inaugurace i důležitým svátkem pro demokracii, při kterém došlo mezi Pavlem a jeho předchůdcem Milošem Zemanem k mírovému předání moci. Otázka ale je, v jakém stavu nová hlava státu převzala Pražský hrad. „Nedovedu si představit, že by ta kancelář byla personálně a hodnotově v horším stavu, než ji zanechává Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a Jiří Ovčáček,“ dodal Šídlo.Podobné obavy vyjádřil i Jindřich Forejt, podle kterého kancléř Vratislav Mynář předal týmu nového prezidenta Hrad dokonce v horším stavu, než byl po okupaci v roce 1945.Mynář se dostal do čela prezidentské kanceláře v roce 2013 spolu s nastupujícím Milošem Zemanem. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.Jak hodnotí bývalý šéf hradního protokolu svůj vztah s bývalým prezidentem Milošem Zemanem? Jak vnímal za svého působení poměry v prezidentské kanceláři a jak to vidí zpětně? A co na Hradě čeká Petra Pavla?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nový prezident Petr Pavel se v pondělí, hned čtvrtý den po inauguraci vydá na svou první zahraniční cestu. Podle tradice zamíří na Slovensko. Změní se s Pavlem vztahy Prahy a Bratislavy?Hostem Ptám se já byla bývalá herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová.Nový český prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že na svou první zahraniční cestu se vydá právě na Slovensko. Návštěva je plánovaná na pondělí 13. a úterý 14. března a koná se na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové. Ta Pavlovi osobně gratulovala už v lednu po skončení druhého kola přímé volby v jeho volebním štábu v Praze. V den inaugurace pak svému protějšku poblahopřála v příspěvku na twitteru.„Jsem ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, je člověk, se kterým máme stejné hodnoty. Přeji Vám mnoho dobrých rozhodnutí. Těším se na spolupráci a už brzy i na setkání v Bratislavě,“ napsala slovenská prezidentka.Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu mimo jiné třeba jednání s vrcholnými slovenskými politiky a spolu s Čaputovou se také zúčastní veřejné diskuse.Pavel touto návštěvou dodrží tradici, podle které první cesta vrcholných představitelů Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa, aby tak vyjádřili nadstandardní vztahy. Pavlův předchůdce Miloš Zeman, kterému mandát skončil ve středu, navštívil Slovensko naposledy v únoru. Ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou, s bývalými slovenskými prezidenty, s premiérem a s předsedou parlamentu.Zeman se s Čaputovou dlouhodobě v mnohém názorově rozcházel a nezapomněl to nevybíravě připomenout ani při své poslední návštěvě. Z dosavadních vyjádření podpory Pavlovi to vypadá, že slovenská prezidentka si bude s novým českým protějškem rozumět lépe. Jak už sama dříve uvedla, měli by se spolu s Petrem Pavlem stát silným hlasem rozumu, prozápadní orientace a respektu k evropským hodnotám. Změnu dosavadní zahraniční politiky Pražského hradu a jasný obrat od Východu na Západ už před nástupem do funkce deklaroval i sám Pavel.Co pro vztahy Prahy a Bratislavy znamená příchod nového českého prezidenta? Čeká Česko a Slovensko prezidentská symbióza? A nejde o příliš velká očekávání?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má nového prezidenta. Petr Pavel se ujal funkce složením slibu před senátory, poslanci a dalšími hosty ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Jakým bude prezidentem? A jaké vztahy potřebuje mít s hlavou státu premiér?Hostem speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci byl spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Jindřichem Forejtem a komentárory Seznam Zpráv Jidřichem Šídlem a Václavem Dolejším i bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla.Když se Vladimír Špidla stal v roce 2002 premiérem, jmenoval ho do funkce Václav Havel. Když o dva roky později končil, nesl už demisi do rukou Václava Klause. Mezitím stihl potupit Miloše Zemana a zabránit mu v tom, aby se v roce 2003 stal prezidentem země. Už tehdy také varoval před lidmi, se kterými Zeman spolupracoval.A jak Špidla zopakoval v rozhovoru, dodnes svého rozhodnutí nelituje: „Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničně-politických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky.“Úlohou nového prezidenta Petra Pavla by podle Vladimíra Špidly mělo být to, aby důstojně zosobňoval ústavní hodnoty. Že by měl Pavel tendence překračovat své pravomoci jako jeho předchůdci, bývalý premiér neočekává. „Má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích,“ myslí si Špidla.Jaké vztahy potřebuje mít premiér s prezidentem? Kde může docházet k největším komplikacím? A proč by hlava státu neměla podle Vladimíra Špidly sídlit na Hradě?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už zítra se zvolený prezident Petr Pavel ujme úřadu. Na Hrad s sebou přivede také zcela nový tým. Jeho součástí by mohl být i mluvčí pro mladé neboli hradní influencer. Jakou roli by měl v komunikaci hlavy státu hrát?Hostem Ptám se já byl jeden z nejvlivnějších českých youtuberů Karel Kovář známý jako Kovy.Letošní prezidentské klání doprovázel obrovský zájem tradičních médií, ale nově také mnoha youtuberů a streamerů. A zřejmě i sami kandidáti pochopili, že mezi voliči dorostla generace, která čerpá informace hlavně od nich. Účast uchazečů o Hrad v pořadech na YouTube a dalších kanálech se tak stala významnou součástí volební kampaně, a to zejména v jejím závěru.Sám Petr Pavel byl například hostem youtubera Pavla „Herdyna“ Mikeše, když s ním hrál on-line hry a odpovídal na dotazy sledujících. Poskytl třeba také rozhovor youtuberovi Janu Špačkovi, který se se svým satirickým pořadem s názvem Fabulace Jana Špačka proslavil specifickým, mnohdy matoucím stylem komunikace s politiky.A tým nastupujícího prezidenta sází na spolupráci s influencery i do budoucna. „Je to způsob, jak přiblížit politiku mladým lidem, pro které třeba na první pohled nemusí být zajímavá,“ vysvětlovala krátce po volbách mluvčí zvoleného prezidenta Markéta Řeháková, proč by měl mít Hrad influencera.Kdo a jak přesně bude s prezidentskou kanceláří na komunikaci s mladými spolupracovat, Pavlův tým zatím oficiálně neoznámil. Sám Pavel před časem v té souvislosti zmínil právě Špačka.Jaký měli influenceři vliv na letošní volby? Jak a o jakých tématech by měla prezidentská kancelář s mladými lidmi komunikovat? A co mladá generace očekává od nastupujícího prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stát chystá změny, které se dotknou většiny, nebo dokonce všech rodičů malých dětí v Česku. Vláda zvažuje zkrácení doby rodičovské dovolené, zvýšení příspěvku i pobídku pro střídání u dítěte. Jaký to může mít na rodiny dopad?Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z FIS VŠE a think-tanku IDEA při CERGE-EI.Úpravy příspěvků pro rodiče malých dětí chce vláda předložit do konce roku. Podle plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostanou víc peněz ty páry, které se při péči o dítě vystřídají.Nově mají být dva měsíce příspěvku nepřenosné. Stát je proplatí jen druhému z rodičů, který o potomka primárně nepečuje, což v Česku bývá častěji otec. Střídání přitom nebude povinné. Pokud se pro něj ale rodiče nerozhodnou, peníze jim propadnou. Přesnou podobu návrhu mají v příštích týdnech ještě ladit koaliční experti na sociální problematiku.Opatření by přitom mělo přijít co nejdříve – Česku to nařizuje Evropská komise. „Jde o směrnici EU o worklife balance, která říká členským státům, že musí být určitá část rodičovské, kterou má čerpat druhý rodič,“ vysvětlil Jurečka.Pětikoalice letos zároveň uvažuje o navýšení příspěvku. Jurečka by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku by chtěli i Piráti. Opozice by dala ještě víc, SPD navrhuje růst o 90 tisíc a ANO dokonce o 100 tisíc korun. V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc. Naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety. Na stole je přitom i varianta, že navýšení celkové částky by se mohlo podmínit právě zmíněným střídáním rodičů.Zvyšování rodičovského příspěvku má tento týden řešit na několika mimořádných schůzích svolaných z podnětů opozičního hnutí ANO Sněmovna.Měli by dostat rodiče malých dětí přidáno? Nebylo by vhodnější zavést diskutovanou valorizaci příspěvku než ho nesystematicky občas navyšovat? A jaký dopad by mohly mít plánované změny vlády na české rodiny?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Obstrukční „peklo“ ve Sněmovně pokračuje. Poslanci se dohadují o úpravě valorizace penzí už třetím dnem v kuse. Opozice se pokouší blokovat jednání dosud největšími obstrukcemi. Má vláda šanci změny důchodů prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).O sporném vládním návrhu na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů se poslanci přou už od úterý. Ve středu si potvrdili projednávání ve stavu legislativní nouze a schválili pořad schůze. Schůzi protahuje opozice, která nesouhlasí s vládním plánem snížit červnovou valorizaci důchodů na 760 korun. Podle současného zákona by měla být zhruba o tisícovku vyšší. Kabinet chce ale prosadit změnu, aby se tolik neprohluboval schodek státního rozpočtu.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon za vládu předkládá, v noci na čtvrtek ve Sněmovně řekl, že zachování současného způsobu valorizace důchodů by znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů. Návrh kabinetu by toto zatížení snížil na zhruba 316 miliard korun.Opozice ale protestuje i proti tomu, že se vláda snaží změnu prosadit zrychleně v legislativní nouzi. Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš opakovaně vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda důchodovou novelu stáhla. „Tak to zastavte a zkuste se s námi normálně bavit,“ vzkázal koalici Babiš s tím, že doufá, že se podaří přesvědčit nastupujícího prezidenta Petra Pavla, aby zákon o nižší valorizaci důchodů případně vetoval.Podle Jurečky by koalice i přes odpor opozičních stran ráda dokončila jednání o penzích ve Sněmovně do konce týdne.Prosadí kabinet změny růstu penzí? Je fér měnit pravidla během hry a schvalovat novelu zrychleně v legislativní nouzi? A neměla vláda myslet na úpravy valorizace důchodů dříve?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Poslanecké sněmovně se naplno rozhořela bitva o důchody. Plán vlády na zrychlené projednání úpravy růstu penzí rozčílil opozici, která se rozhodla blokovat jednání dolní komory obstrukcemi. Má stát šetřit právě na důchodcích?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.Sporná vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod se lidem od června navýší o 760 korun. Tedy zhruba o tisíc korun méně, než předpokládají dosud platná zákonná pravidla. Kabinet změnu zdůvodňuje snahou zpomalit zadlužování státu. Podle důvodové zprávy tak stát ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok celkem 33 miliard korun.Opozice obviňuje vládu, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Mluví také o okrádání důchodců. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale byla pro kabinet rozhodujícím impulzem až čísla o lednové inflaci, která výrazně překročila předpoklady. Nařčení odmítá i premiér. „Nikdo nemůže říct, že nezvyšujeme penze. Jen upravujeme parametry, aby se skokově neutrhly,“ řekl Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.Opozičním poslancům také vadí, že se vláda snaží prosadit snížení červnové valorizace penzí zrychleně v legislativní nouzi. Například podle místopředsedy poslanců ANO Aleše Juchelky kabinet jedná protiprávně. I tyto argumenty ale pětikoalice odmítá. A odkazuje se na dva verdikty Ústavního soudu týkající se pandemického zákona, který Parlament prosadil také ve stavu legislativní nouze.„Jde o obrovské finanční prostředky. Nejde jen o letošní červen, ale to zvyšuje základ pro všechny další valorizace a všechno, co se týká penzí. Je správné do toho zasáhnout,“ dodal Fiala.Na čem a na kom by měla vláda šetřit, jsou to právě důchodci? Potřebují další růst penzí? Nerostly už důchody dost? A nenarušuje tento spor mezigenerační solidaritu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po rekordních pěti měsících od voleb má Praha konečně nové vedení. Na dosavadní vleklá vyjednávání radní podle kritiků ale zatím navázali v podobném duchu – hned první jednání odložili. Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká?Hostem Ptám se já byl nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).„Práce na více než sto procent“, s těmito slovy představil nový primátor hlavního města minulý týden svou radu. Hned její první jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí 20. února, bylo ale z technických důvodů odloženo. Pražští radní se mají na prvním řádném zasedání setkat o týden později, v pondělí 27. února. Zasedání má ve čtvrtek ještě předcházet takzvaná „předrada“, na které se její členové vzájemně seznamují s tím, co chystají předložit na pondělním zasedání.Důvodem pro odklad jednání bylo podle Svobody zajištění techniky a instalace softwarů pro jednotlivé radní. Takový postup na twitteru kritizoval například opoziční zastupitel na pražském magistrátu, starosta Prahy 7 a lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský. Koalici v souvislosti s tím označil za ospalou.Narážel tím i na fakt, že povolební vyjednávání v Praze se táhla rekordně dlouho, celkem pět měsíců. Komunální volby na magistrát loni na podzim vyhrála koalice Spolu, která získala 19 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO se 14 mandáty. Piráti mají 13 zastupitelů a Praha Sobě 11 mandátů. Pět zastupitelů získalo hnutí STAN a tři SPD. Koalici nakonec vytvořilo Spolu s Piráty a STAN. ANO, Praha Sobě a SPD skončily v opozici.Svoboda, který byl primátorem hlavního města už mezi lety 2010 a 2013, dal kvůli staronové funkci k dispozici svoje posty ve sněmovních výborech. Odstupuje i z místa přednosty gynekologické kliniky a také ukončuje členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento týden také podle svých slov ukončil lékařskou praxi. Poslancem chce ovšem vedle funkce primátora zůstat i dál.Jaké budou první kroky radních pod vedením staronového primátora? Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká? A vydrží pohromadě koalice, která tak složitě hledala po volbách shodu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Změny na Pražském hradě se blíží. Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu už za dva týdny. Jeho tým v čele s kancléřkou Janou Vohralíkovou intenzivně pracuje na převzetí úřadu. Jak bude Hrad pod novým vedením fungovat?Hostem Ptám se já byla budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková, která dosud působí ve funkci kancléřky Senátu.Inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla se bude konat 9. března ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Kromě přípravy slavnostního ceremoniálu za účasti všech poslanců a senátorů a dalších čestných hostů musí Pavlův tým postupně převzít prezidentskou kancelář.Její budoucí šéfka Vohralíková zatím podle svých slov dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře mimo jiné informace o organizační struktuře a tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu nebo průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Vohralíková po poslední schůzce s Mynářem minulý týden uvedla, že závěrečný protokol z auditu hospodaření Hradu a jemu podřízených organizací kancelář stále nemá k dispozici. Podle šéfa NKÚ Miroslava Kaly by měl být závěr kontroly hotový za několik týdnů.Zvolený prezident Petr Pavel před časem přitom oznámil, že by chtěl do inaugurace ještě jeden audit. Podle Kaly ale tak rychlá kontrola není možná. Příští prezident také v médiích zmínil, že po své inauguraci chce nechat Hrad prohlédnout z hlediska bezpečnosti. Podle svých slov se obává mimo jiné odposlechů.Jak se zatím týmu Petra Pavla daří přebírání prezidentské kanceláře? Jak moc bude potřeba Hrad po éře Miloše Zemana a jeho spolupracovníků „vyvětrat“? A jak se s novým vedením změní personální obsazení úřadu prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Příští týden to bude rok, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. V konfliktu už přišly o život statisíce lidí včetně tisíců civilistů. Velká část země je zpustošená. Ukrajinci ale přes to všechno úspěšně vzdorují. Jak dlouho vydrží?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině a čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky Martin Dorazín.Brzy to bude rok, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Ruská vojska vtrhla do země 24. února 2022. Po řadě neúspěchů na frontě v létě a na podzim spustil Kreml na začátku loňského října pravidelné vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Konflikt už stál život sta tisíce lidí, včetně tisíců civilistů. Organizace spojených národů na začátku únoru potvrdila smrt 7 155 civilistů, včetně 438 dětí. Upozornila také, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více.Ukrajinci čelí útokům ruské strany prakticky denně. V noci na dnešek Moskva opět podnikla na ukrajinském území sérii vzdušných úderů. Podle tamních úřadů hlásilo zásahy několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. Například ve Lvovské oblasti na západě země rakety podle místní správy poškodily zařízení kritické infrastruktury.Jak se po roce války Ukrajinci drží? Hrozí očekávaná ruská ofenziva, nebo jde o plané strašení? A jak má Ukrajině dál pomáhat Západ?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny v tuzemských obchodech jsou rekordní. Jejich poklesu se lidé podle expertů dočkají nejdřív na jaře. Vláda chce proto prověřit marže zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Pomůže to?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Zboží v regálech tuzemských obchodů stále zdražuje. Ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta. Například ve Francii zdražily o 13,1 procenta, v Německu o 20,5 procenta. A světový index cen potravin již deset měsíců klesá. Experti se shodují, že cenovky se v Česku budou přepisovat nahoru ještě v únoru, poklesu by se mohli spotřebitelé dočkat nejdřív na jaře.Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků řešili zástupci Agrární a Potravinářské komory na začátku února na jednání s vládou. Kabinet Petra Fialy (ODS) slíbil, že prověří ceny u zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců a zjistí výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Na vysoké ceny některých potravin, například cukru, nedávno upozorňoval i sám šéf resortu zemědělství Nekula.Kdo může za rostoucí ceny v obchodech? Kdy se zdražování zastaví? Měla by vláda dělat opatření ke snížení cen? A co pro to dělá Ministerstvo zemědělství?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hnutí ANO opouští jeden z vnitrostranických kritiků, primátor Ostravy Tomáš Macura. Hnutí se podle něj nedokáže změnit. Právě na změny, včetně obměny tváří nejužšího vedení, teď přitom ANO sází. Kudy se vydá?Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který nově řídí stínovou vládu.Z řad ANO v pondělí vystoupil jeden z jeho dlouholetých členů a také hlasitých kritiků z poslední doby, ostravský primátor Tomáš Macura. Uvedl, že se nemůže smířit se směřováním hnutí, které je podle něj zcela odlišné od doby, kdy do něj vstupoval. Současně s tím prý už nevěří, že by na tom mohl ještě něco změnit. Lídři ANO včetně Karla Havlíčka už reagovali, že je Macurovo rozhodnutí nepřekvapilo. Nejužší vedení hnutí ANO projednalo svoje další směřování a výsledek prezidentských voleb minulou středu v centrále na pražském Chodově. Expremiér, šéf hnutí ANO a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš po schůzce oznámil, že dál zůstává předsedou hnutí a poslancem. „Konečně jsem pochopil, jak to funguje. Musíte tam být vždycky, když se kliká, jinak jsou v kancelářích. Je to fajn práce, já si to užívám,“ řekl k činnosti ve Sněmovně. Uvedl také, že nikdy neřekl, že bude rezignovat. Tvářemi hnutí podle něj ale teď mají být místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček.Babiš získal v nedávných prezidentských volbách 2,4 milionu hlasů. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel ho porazil zhruba o 960 tisíc hlasů, když ho podpořilo téměř 3,36 milionu lidí. „Můžeme konstatovat, že zisk 2,4 milionu hlasů je pro ANO skvělý výsledek a jednoznačná motivace pro další práci a obhajobu zájmů této skupiny voličů, jimiž Fialova vláda pohrdá a soustavně je ignoruje,“ řekl Babiš.Kam směřuje hnutí ANO a na které voliče chce cílit? Co znamená současný úkrok stranou Andreje Babiše pro budoucnost jeho politického projektu? A kdo je teď faktickým šéfem hnutí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Čechy zřejmě ani letos nečeká lehký rok. Vláda se chce konečně pustit do ozdravení zadlužené státní kasy. Resort financí chystá úspory i zvyšování příjmů státu. Jaké daně porostou? A na čem a na kom bude stát šetřit?Hostem Ptám se já je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Po prezidentských volbách má kabinet Petra Fialy (ODS) dostatek prostoru na nepopulární rozpočtová opatření. Nezbytné kroky pro ozdravení veřejných financí ostatně avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami.Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos celkově hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy.Snížení strukturálního schodku vláda označuje jako svoji prioritu. Na konkrétních návrzích teď pracuje s odborníky. Opírá se přitom zejména o doporučení Národní ekonomické rady vlády. Cílem změn a chystaných úsporných opatření je snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Stanjura řekl, že na expertní úrovni by se měla jednání uzavřít tento týden. S úpravami by pak chtěl kabinet přijít v průběhu jara. A ministr financí se netají tím, že daně se v Česku výrazně promění. Týkat by se to mělo například nemovitostí, živnostníků, stavebního spoření nebo alkoholu a cigaret.Jak se vláda vyrovná s energetickou krizí a zdražováním? Jak se promění daňový mix? Na koho změny dopadnou nejvíc? A jak těžké měsíce nás doopravdy čekají?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli. I kvůli směřování zahraniční politiky země. K jednání čtveřice vrcholných představitelů došlo po letech. Bude česká diplomacie zase jednotná?Hostem Ptám se já je předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) ve středu večer. Pavel uvedl, že by do budoucna rád dělal taková setkání jednou za čtvrt roku. A označil schůzku čtveřice čelných představitelů státu za návrat k normálu.V komunikaci hlavy státu s jeho dalšími představiteli jde o zásadní obrat. Například se šéfem Senátu jednal dosluhující prezident Miloš Zeman naposledy v létě 2020 kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Zeman byl přitom proti této cestě, protestovala tehdy i Čína.A Tchaj-wan plánuje na konci března navštívit i předsedkyně Poslanecké sněmovny. Cestu chystá už několik měsíců. Čína ji teď, den po schůzce Pekarové Adamové s příštím prezidentem, označila za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. Peking už tento týden také protestoval proti pondělnímu telefonátu Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.Na čem se čtveřice vrcholných představitelů domluvila? Jak se jejich nová spolupráce projeví na chodu země? A kam bude směřovat naše zahraniční politika?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel už se pustil do práce, mimo jiné skládá svůj tým. Na Hrad s ním půjde řada nových tváří. Kdo mu bude radit s justičními kroky? A co novou hlavu státu v této oblasti po éře Miloše Zemana čeká?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.S novou hlavou státu přijdou v březnu na Hrad nové tváře. Zvolený prezident Petr Pavel chce celý tým představit v příštích týdnech. Jednou z jeho nejbližších spolupracovnic bude Jana Vohralíková, současná vedoucí Kanceláře Senátu. Ta na postu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky vystřídá Vratislava Mynáře. V čele poradců má být Tomáš Richter, podnikatel a zakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který pomáhal s Pavlovou prezidentskou kampaní. Média zmiňují i jméno ekonomického poradce bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který už dřív sestavoval Pavlův expertní tým.V souvislosti s poradci v justici Pavel zmínil, že se v průběhu kampaně radil i s ústavními právníky Janem Kyselou a právě Janem Wintrem. Ten v minulosti opakovaně upozorňoval, že dosluhující prezident Miloš Zeman se často pohybuje na hraně, nebo dokonce za hranou nejvyššího zákona, a působí tak řadu problémů. Například blokováním jmenování členů vlády, naposledy Petra Hladíka na post šéfa resortu životního prostředí. Celý desetiletý vztah Zemana s Ústavou odborník na ústavní právo nedávno popsal jako „smutný příběh“.Jak narovnat Ústavu po éře Miloše Zemana? Kam až můžou sahat pravomoci prezidenta? Jak se osvědčila jeho přímá volba? A co čeká na novou hlavu státu po jejím předchůdci?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentské volby skončily pro expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše historickou porážkou. Pro jeho hnutí je to zároveň třetí volební neúspěch v řadě. Zhodnotit ho má za týden předsednictvo. Kudy se bude ANO ubírat dál? A s kým?Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš odešel z prezidentských voleb s výraznou ztrátou. Volilo ho necelých a 2 a půl milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc míň než jeho protikandáta Petra Pavla. Sám Babiš prohru uznal, výsledek přesto označil jako famózní. Jako neúspěch svého předsedy nebo celého hnutí ANO nehodnotí volby ani jeho čelní představitelé jako Alena Schillerová nebo Karel Havlíček.Podle dalšího z místopředsedů hnutí, hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, se ale potvrdilo to, na co upozorňoval před volbami. Sám přitom veřejně vyjádřil podporu Petru Pavlovi.O dalším směřování hnutí ANO a jednání Ivo Vondráka má předsednictvo hnutí jednat 8. února.Jsou kritici uvnitř hnutí ANO v menšině? Pootočí jejich hlasy kormidlem hnutí? Nebo část členů stranu opustí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Nově zvolený prezident Petr Pavel získal od lidí rekordní počet hlasů. Vyhrál ve většině krajů i v zahraničí. Zabodoval taky u lidí, kteří v prvním kole podpořili Pavla Fischera a Danuši Nerudovou. Jak silný je to závazek?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity a prezidentská kandidátka, která v prvním kole voleb obsadila třetí místo, Danuše Nerudová.Petr Pavel vystřídá po deseti letech v prezidentském úřadě Miloše Zemana. Generálovi ve výslužbě dalo svůj hlas téměř 3,36 milionu lidí. Tedy zhruba o 960 tisíc více než jeho protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).Ve svém prvním projevu po zvolení Pavel řekl, že Češi musí své problémy řešit jako jedno společenství. „V této zemi nevidím vítězné a poražené voliče. Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Tyto hodnoty jsem připraven svojí službou nejen na Hrad, ale i do naší republiky vrátit,“ uvedl. S tím souhlasí i Danuše Nerudová, která Pavla podpořila v kampani před druhým kolem voleb.Jaký je hlavní úkol pro nového prezidenta? Jak by měl naložit s podporou mladých voličů? A bude spolupráce Petra Pavla a Danuše Nerudové pokračovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V boji o prezidentský úřad porazil politický nováček Petr Pavel Andreje Babiše s velkou převahou, získal o téměř milion hlasů navíc. Přesto expremiér a šéf ANO označil toto skóre za famózní. Co výsledek znamená pro jeho hnutí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Petr Pavel vyhrál prezidentské volby se ziskem 58,32 procenta hlasů. Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů. Celkově pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc víc než pro šéfa hnutí ANO. Generála ve výslužbě si tak vybral rekordní počet lidí. Dosavadní prvenství držel prezident Miloš Zeman, který pěti lety dostal mandát od 2,85 milionu občanů.Andrej Babiš uznal svou porážku na sobotní tiskové konferenci ve štábu ANO na pražském Chodově. Zároveň vyzval své podporovatele, aby jeho prohru přijali také. Odmítl, že by dělal negativní kampaň a požádal Petra Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí. „Zkuste žít bez Babiše, přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a večer usínat,“ uvedl.Předsednictvo ANO podle expremiéra 8. února vyhodnotí kampaň a představí svou další strategii.Kdo přispíval k tomu, že byla prezidentská kampaň tak vyhrocená? Jak velký neúspěch je takový propad v hradním klání pro celé ANO? A kam bude Andrej Babiš a jeho hnutí směřovat po volbách?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Boj Petra Pavla a Andreje Babiše o Hrad jde do finále. Spolu s vrcholící kampaní veřejný prostor zaplavily lživé a zavádějící informace, včetně zprávy o údajném Pavlově úmrtí. Jaký měly dezinformace na prezidentské klání vliv?Hostem Ptám se já byla Pavla Nýdrle, volební manažerka týmu Petra Pavla. Do pořadu byla pozvána i volební manažerka Andreje Babiše Tünde Bartha, ale na pozvání nereagovala.V pátek a v sobotu čeká Čechy druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém vyberou, kdo po deseti letech vystřídá v čele státu prezidenta Miloše Zemana. Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš i jeho protikandidát generál ve výslužbě Petr Pavel se v cílové rovince svých kampaní snažili získat přízeň voličů hlavně v debatách v médiích a na sociálních sítích.Pavel se přitom musel se svým týmem soustředit nejen na odrážení útoků svého protikandidáta, ale také na stupňující se dezinformace, mezi nimi třeba manipulativně sestříhané video nebo lživé zprávy o Pavlově údajném úmrtí. Tento útok oba kandidáti odsoudili.Byla prezidentská kampaň mezi prvním a druhým kolem špinavější, než se čekalo? Co ji ovlivnilo nejvíc? Jak do klání o Hrad zasáhly dezinformace a jak s nimi před volbami bojovat?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne?Hostem Ptám se já je sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.Už v pátek a v sobotu si budou lidé volit nového prezidenta. V prvním kole vyslali do finálového boje o Hrad expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a generála ve výslužbě Petra Pavla. Ti měli dva týdny na to, aby přesvědčili své voliče jít k volbám i podruhé, ale také na to, aby získali voliče nové.V prvním kole přitom každý z kandidátů lovil hlasy v jiných vodách. Zatímco Babiš výrazněji uspěl u voličů v chudých obcích s vysokou nezaměstnaností, Pavel nasbíral nejvíce podpory ve větších městech a u vysokoškoláků. Příběhy z konkrétních obcí, kde prezidentští kandidáti napoprvé drtivě uspěli, přinesly Seznam Zprávy také ve speciální sérii reportáží.U koho bude bodovat Andrej Babiš a u koho Petr Pavel ve druhém kole? Podaří se některému z nich získat hlasy z tábora svého protivníka? A do jaké míry mohli kandidáti ovlivnit rozhodování voličů svými výjezdy do regionů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před druhým kolem prezidentských voleb hledá Andrej Babiš hlasy, kde se dá. Včetně kostelních lavic. Od věřících za to ale sklízí hlavně kritiku. Co je za Babišovým obratem k Bohu ve skutečnosti?Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz, teolog a sociolog Tomáš Halík.Andrej Babiš je dlouhodobým propagátorem astrologie. Na svůj vztah k vyšší moci teď více upozornil po prvním kole prezidentských voleb, kdy se vydal navštívit kostel Pražského Jezulátka. Tam ho sice bosí karmelitáni, kteří kostel spravují, nepustili, protože se nechtěli stát součástí Babišovy kampaně, z Jezulátka se ale i tak stal jeden ze symbolů druhého kola prezidentského klání. Expremiér ho v kampani opakovaně využívá. Prohlašuje, že ho u sebe neustále nosí a že věří v jeho moc. Zároveň uvádí, že sám věřící není, ale do kostela chodí, když má příležitost.Pomocí víry také expremiér a předseda hnutí ANO vysvětloval, proč v neděli nakonec dorazil do zatím poslední předvolební debaty České televize se svým protikandidátem generálem Petrem Pavlem. I když do poslední chvíle tvrdil opak. Za změnou jeho názoru údajně byla bohoslužba v Chrámu svatého Víta, které se v neděli zúčastnil.Podle některých politologů a odborníků na marketing se tak Babiš snaží získat konzervativnější část voličů. Například těch, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera. Podle jiných může cílit i na takzvané „něcisty“, tedy lidi věřící v jakousi vyšší moc. Podle praktikujících věřících a některých kněží, včetně Tomáše Halíka, Babiš ale církev zneužívá. Sám Halík vyjádřil podporu Petru Pavlovi.Zneužívá Andrej Babiš víru pro svou kampaň? Pomůže mu Jezulátko i v druhém kole boje o Hrad? A mají církevní představitelé doporučovat věřícím, koho by měli volit?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy se na veřejnost poprvé dostalo jméno Petra Hladíka coby kandidáta na nového ministra životního prostředí. Dodnes se jím ale lidovecký politik nestal. Proč na něm lidovci tak zarputile trvají?Hostem Ptám se já byl náměstek na Ministerstvu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Místopředseda KDU-ČSL a někdejší brněnský politik Petr Hladík byl v říjnu minulého roku stranou nominován na post ministra pro životní prostředí, kam měl nastoupit po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Jmenování ale oddálil policejní zásah na brněnské radnici, kde Hladík působil jako první náměstek primátorky.Hladík v případu figuruje jako podezřelý, obviněn nebyl, i přesto dal premiér prezidentovi návrh na jmenování Hladíka do funkce až koncem prosince. Zeman, který se s Hladíkem na začátku roku setkal, má ale k lidoveckému kandidátovi výhrady, odmítnutí Hladíka ale za protiústavní nepovažuje.Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, zatím Hladíka jmenoval náměstkem resortu. Proč o Hladíka na postu ministra lidovci tak stojí? Věří, že nový prezident přestane blokovat jmenování? A mlžil Hladík ohledně své role v policejním vyšetřování kauzy s přidělováním brněnských městských bytů?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Andrej Babiš před druhým kolem prezidentských voleb ostře útočí na svého soupeře Petra Pavla. Mimo jiné i kvůli vazbám na exdiplomata Petra Koláře. Jsou jeho útoky oprávněné?Hostem Ptám se já byl exdiplomat a podporovatel Petra Pavla Petr Kolář.Expremiér a lídr hnutí ANO opakovaně vyčítá svému soupeři v druhém kole boje o prezidentský hrad komunistickou minulost a nedostatek politických zkušeností a zpochybňuje jeho profesní kariéru.Nejnověji začal vytahovat vazby Petra Pavla na bývalého diplomata Petra Koláře. Mluví o něm jako o zákulisním lobbistovi, který Pavla ovládá. Kolář Pavlovi pomáhal už předtím, než kandidaturu oficiálně ohlásil, a objížděl s ním školy spolu s besedami v rámci projektu Pro bezpečnou budoucnost. Kolář zároveň tvrdí, že oficiálním členem Pavlova týmu není.Je tomu opravdu tak? Jakou roli Petr Kolář má? A jakou by měl v případě, pokud by Pavel prezidentské volby vyhrál?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanecká sněmovna jedná už od úterý na mimořádné schůzi, na jejímž konci bude hlasování o vyslovení nedůvěry. Koná se na popud zákonodárců ANO, ačkoliv je předem jasné, že nemají dost hlasů, aby dokázali kabinet Petra Fialy svrhnout.Hostem Ptám se já byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Politici vládní koalice kritizují stranu Andreje Babiše, že zneužívá parlamentní diskuzi výhradně k podpoře svého předsedy v boji o Hrad. ANO se ale brání. Prý je důležité, aby vláda vyložila karty za situace, kdy se země ocitá v krizi.Schůzi dostali na začátku pod svou taktovku zástupci vládních stran. Mají totiž více řečníků s přednostním právem. Tuhle taktiku ale opozice opět napadla. Prý se jedná o ministerskou sebechválu. Každopádně parlamentní diskuze se tak hodně protáhla. V tomto volebním období se jedná už o druhý pokus vyslovit vládě nedůvěru.Může tak opozice posílit pozice prezidentského kandidáta Babiše? A co si od mimořádné diskuze slibují jeho spolustraníci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Předvolební kampaň před prezidentskými volbami vstupuje do druhé fáze. A to ohlášením nebývale silné spolupráce finalisty a kandidátky, která se do úzkého souboje o Pražský hrad nedostala. Jak plánuje podpořit Petra Pavla?Hostem Ptám se já byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, která obsadila v žebříčku prezidentské volby v prvním kole třetí místo, Danuše Nerudová.Danuše Nerudová oznámila na společné tiskové konferenci s Petrem Pavlem, že o vítězství v přímé volbě budou společně usilovat nejen oni dva, ale také jejich týmy. Tvář horkého favorita se mimoto objeví na reklamních plochách patřících jeho dosavadní volební rivalce.Dnešní tisková konference navíc není jejich poslední společné vystoupení. Už tento týden se Nerudová i Pavel objeví na mítinku v Ostravě. A generál ve výslužbě také slíbil, že témata mladých, s nimiž přišla bývalá rektorka, si vezme za svá, jestli se stane příští hlavou státu.Bude tento tandem dostatečně silný, aby ve volbách získal větší podporu než předseda ANO Andrej Babiš?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Začínají dva týdny, které se v Česku ponesou ve znamení prezidentských voleb. Finalisté naplno využijí zbývající čas, aby mobilizovali své voliče nebo naopak přesvědčili potenciální příznivce soupeře, že mají ve druhém kole zůstat doma. Andrej Babiš zaútočil nevybíravě na svého rivala ihned po sečtení hlasů prvního kola.Hostem Ptám se já byl politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček.Máme před sebou dva týdny, ve kterých bude v Česku málokoho zajímat něco jiného, než druhé kolo prezidentských voleb. A že to nebudou dva týdny selanky, ukázala hned první tiskovka jednoho z finalistů, Andreje Babiše.Bývalý premiér se nevybíravě pustil do svého soka, včetně připomínky Pavlovy komunistické minulosti. A to navzdory faktu, že se Babiš marně snaží už léta o to, aby ho soud zprostil nařčení ze spolupráce s totalitní tajnou policií StB.Petr Pavel má v plánu se co nejdřív sejít s některými neúspěšnými kandidáty, aby s nimi projednal, jak ho chtějí podpořit. Důležité totiž je, aby zklamaní voliči nezůstali po debaklu svých favoritů doma.Přesunou se další voliči ANO směrem k vyzyvateli jejich dosavadního lídra, Petru Pavlovi, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák? Nebo dokáže Andrej Babiš mobilizovat víc voličů nespokojených s vládou, než v prvním kole?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Po mnoha týdnech intenzivní kampaně je rozhodnuto. Voliči poslali do druhého kola voleb Petra Pavla a Andreje Babiše. Ten druhý se přitom vyhýbal debatám i otázkám novinářů. Zvolí Andrej Babiš takovou taktiku i do druhého kola? A čeká nás od bývalého expremiéra tvrdá konfrontační kampaň?Hostem Ptám se já je místopředseda ANO Karel Havlíček.Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš má podle expertů jen omezené možnosti, jak vyhrát druhé kolo prezidentských voleb. Přesvědčit víc lidí, aby přišli k volbám, půjde jen těžko – účast přes 68 procent je už tak rekordní. Lze tak čekat ostrý boj mezi dvěma postupujícími kandidáty.Andrej Babiš se přitom alespoň do prvního kola snažil negativní kampani proti svým sokům vyhnout - alespoň to tvrdí jeho marketéři. A nechodil ani do televizních debat, až na tu poslední na televizi Nova.Už včera ale Babiš ve svém volebním štábu ostře zaútočil na Petra Pavla. Uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. Místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák mezitím v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že kvůli Babišově „nepovedenému proslovu“ dokonce zvažuje, že opustí hnutí.První místopředseda ANO Karel Havlíček zase varoval, že prezidentský úřad by neměl být v rukou kandidáta, kterého podporuje vládní koalice. Prezidentem by prý měl podle něj být někdo z opozice, kdo se dokáže vymezit vůči současné koalici a hájit zájmy těch, kdo s vládou nesouhlasí.Jakou taktiku zvolí hnutí ANO do druhého kola? A co říká výsledek Andreje Babiše v prezidentských volbách o podpoře voličů jeho hnutí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dva finalisty v boji o prezidentský úřad a oba dva s minulostí v KSČ. Jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš byli před rokem 1989 členy strany. Komu může minulost za režimu více uškodit?Hostem Ptám se já byl historik Eduard Stehlík, podporovatel generála Pavla.Petr Pavel svůj vstup do KSČ v roce 1985 označil opakovaně za chybu. Nejčastěji je mu ale vyčítáno, že za komunismu nastoupil na zpravodajské studium. A v sobotu se do něj kvůli tomu ve svém volebním štábu opřel i Andrej Babiš. „Víte, v které zemi v Evropě a blízko nás je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, máte pravdu – v Rusku. Prezident Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB v 80. letech v Berlíně. A na toto byl připravován pan Pavel – aby byl vysazen v týlu nepřítele,“ řekl Babiš na Pavlovo konto.Babiš zároveň zmínil, že se proti němu samotnému před druhým kolem chystají kompromitující materiály o jeho údajné spolupráci se sovětskou tajnou službou KGB.Expremiér a šéf hnutí ANO byl přitom od roku 1982 veden jako agent komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. Babiš dlouhodobě spolupráci odmítá a soudí se kvůli tomu, ačkoliv soud už několikrát potvrdil opak.Mohou Babišovi v boji o křeslo na Pražském hradě pomoci útoky na Pavlovu studijní minulost v komunistickém režimu? A jak důležité je pro voliče téma antikomunismu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je velmi těsný. Do finálového boje o Pražský hrad vstupuje jako první Petr Pavel, následovaný Andrejem Babišem. Bude kampaň před druhým kolem o to nevybíravější, o co menší jsou rozdíly v zisku hlasů hlavních rivalů?Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.K volebním urnám zamířilo v pátek a v sobotu skoro sedmdesát procent lidí. Z toho jich zhruba jedna třetina volila Petra Pavla a druhá třetina Andreje Babiše. Poslední z favoritů Danuše Nerudová skončila třetí, s poměrně výrazným odstupem. Zůstala pod hranicí čtrnácti procent hlasů.Skoro okamžitě po skončení sčítání, v sobotu navečer, vystoupil před novináře bývalý premiér a několikrát zaútočil na svého volebního rivala. Zmínil Pavlovu předlistopadovou minulost, a to dokonce v souvislosti s ruským prezidentem Putinem.Petr Pavel oplátkou označil Babišovy výroky za „kňučení“ a řekl, že jestli bude zbývající kampaň předsedy ANO stejná jako tisková konference po prvním kole, bude to z jeho strany „samá lež“.Máme se připravit na dva týdny nevybíravého odstřelování mezi finalisty prezidentské volby? A kdo má větší šanci stát se hlavou státu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Přesně za jeden den, v pátek ve 14:00, se Čechům otevřou volební místnosti a budou v prvním kole vybírat nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci. Jaká témata volby rozhodnou?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf STEM Martin Buchtík.Mezi 13. a 14. lednem Češi rozhodnou o tom, kdo postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Z devíti kandidátů budou nakonec moci vybrat osm - v minulém týdnu z volebního klání odstoupil odborový předák Josef Středula ve prospěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.Od kampaní se přitom v posledním týdnu přesunula pozornost především k televizním debatám mezi kandidáty. Dvou, ze tří naplánovaných debat se zatím nezúčastnil expremiér Andrej Babiš, kterého soud začátkem týdne zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo.Jak velkou roli budou mít debaty v rozhodování voličů? A která témata jsou pro voliče stěžejní? A jaký smysl má zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů pár dní před volbami?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V prezidentských volbách není Marek Hilšer nováčkem, přesto to zatím vypadá, že od minulých voleb mnoho dalších voličů, kteří by ho chtěli podpořit v souboji o prezidentský post, nezískal. Věří si pořád v boji o nejvyšší ústavní funkci?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Marek Hilšer.Vedle svého kolegy ze Senátu Pavla Fischera usiluje o prezidentský úřad podruhé. Aniž by mu průzkumy veřejného mínění dávaly letos větší šance než před pěti lety. Tehdy skončil na pátém místě s necelými devíti procenty hlasů.Přes nízká čísla i výzvy k odstoupení ve prospěch některého ze silnějších kandidátů z boje vycouvat nehodlá. Na svých webových stránkách slibuje voličům naději a tvrdí, že chce být občanský kandidát.I přesto se ale raději spolehl na podporu senátorů než na podpisy z ulice. Sbírat je sice začal, na získání potřebného počtu podpisů ovšem nakonec rezignoval.Proč chce být vlastně prezidentem? Co si od voleb slibuje? A jak by změnil úřad, kdyby ho přízeň voličů vynesla na Pražský hrad?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].