Ptám se já, Marie Bastlová

Prezident odložil jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Chce nechat prověřit jeho kariéru před rokem 1989. Podle nedávných zjištění historiků měl Fremr odsoudit přes 100 lidí za emigraci. Jak vážná podezření jsou?Hostem Ptám se já byl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.Jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem odložil prezident Petr Pavel v pondělí. Oznámil, že s ním počká do doby, než se informace o soudcově fungování v justici před rokem 1989 vyjasní. Hlava státu chce vše prostudovat a konzultovat s odborníky.Pochybnosti už před časem vyvstaly kvůli Fremrově roli v takzvané kauze Olšanských hřbitovů z roku 1988. Nově pak také kolem případů trestání emigrantů, které na popud některých senátorů otevřel Archiv hlavního města Prahy. Fremr měl za nedovolené opuštění republiky odsoudit více než stovku lidí. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů bylo za tento čin v komunistickém Československu odsouzeno přes 110 tisíc lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel. ÚSTR teď přezkoumá i Fremrovo působení v tehdejší justici.„Lidé, kteří se neskutečně ušpinili s tím minulým režimem a způsobili neštěstí, respektive rozhodli v neprospěch často nevinných lidí, podle mého názoru nepatří na Ústavní soud,“ řekl ředitel ÚSTR Kudrna.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval cestovní kanceláře. Podle jeho depeše pro ministerstvo zahraničí nezvládly krizi kolem požáru na ostrově Rhodos. Cestovní kanceláře přitom samy sebe stále chválí. Co říkají na kritiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.V interní depeši ministerstvu zahraničních věcí, kterou získaly Seznam Zprávy, český velvyslanec v Řecku tvrdě zkritizoval tuzemské cestovní kanceláře kvůli nedávné krizi způsobené masivním požárem na ostrově Rhodos.Velvyslanec v Athénách Jakub Karfík si 28. července v depeši resortu zahraničí mimo jiné stěžoval, že delegáti na volání klientů cestovek v krizových chvílích nereagovali nebo že velvyslaneství nedostalo od cestovek s výjimkou Čedoku informaci, kolik českých turistů v oblasti je. Diplomat také například kritizoval problémy při repatriačních letech.Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Papež takovou kritiku ostře odmítl: „My jsme jako cestovní kanceláře po celou tu dobu, a to je něco, co pan Karfík asi ani neví, dvakrát denně měli on-line komunikaci s ministerstvem zahraničních věcí. Dvakrát denně a kdykoliv byla potřeba další komunikace, tak jsme se buď my nebo ministerstvo dokázali propojit. My jsme tedy komunikovali s ministerstvem, protože nám přišlo, že je to důležitější orgán než pan velvyslanec, který se mimochodem za celou tu dobu na Rhodu neukázal. Ministerstvo zahraničních věcí má mnohem víc nástrojů než velvyslanectví. Tak my jsme šli rovnou ke kováři, možná, že to kováříčkovi chybí.“Jak požár na řeckém ostrově Rhodos české cestovky zvládly? Jak vypadá jejich spolupráce se zastupitelskými úřady? A už připravují nové krizové scénáře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko nutně potřebuje vizi toho, kam dál. Podle špiček průmyslu zemi ujíždí vlak a stále více zaostává za jinými státy. Co má vláda dělat? A jak dlouho nám ještě poradci premiéra budou říkat, že na nákupy máme jezdit do Polska?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Česku prý ujíždí vlak a zástupci firem i zaměstnaců proto začali bít na poplach. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů spojily síly a vyzvaly vládu, aby co nejdříve přišla s rozvojovou vizí na příštích deset až třicet let. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že ji jeho kabinet představí v září.Premiérův poradce, ekonom Křeček souhlasí s průmyslníky, že Česko potřebuje nové impulsy například v podobě továren na baterie nebo na čipy. Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo - vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost. Nesmíme se bát výškových budov. Nevím, proč je Praha tak pozadu.“Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět, být tak vysoké. Abychom se stali ekonomickým tygrem, je důležitější, než jestli se pokazí nějaký ráz. Dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji,“ apeluje ekonom.Jaké projekty potřebuje Česko k nastartování ekonomického růstu nejvíc? Co má vláda v plánu? A stihne ještě něco do konce svého mandátu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Když se ruští a běloruští sportovci účastní za současných podmínek mezinárodních soutěží, je to prý jako reklama na válku. I proto by na nich neměli podle Dominika Haška startovat. Jak sport pomáhá propagovat putinovské Rusko?Hostem Ptám se já byl bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.Hokejová brankářská legenda se aktivně staví proti účasti ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Jsou podle něj reklamou na válku. Naposledy ostře kritizoval přihlášení sportovkyň z Ruska a Běloruska na tenisový turnaj WTA, který se v metropoli koná tento týden.Ruské ani běloruské hráčky se, i přes protesty ženské tenisové asociace WTA, turnaje nakonec neúčastní. A to kvůli vládnímu nařízení, které účast ruských a běloruských sportovců v Česku zakazuje. Proti jedné z tenistek, která do Prahy přicestovala, dokonce zasáhla cizinecká policie. Ta naopak tento týden povolila účast dvou hráčů s ruským pasem na tenisovém turnaji v Liberci.„Bylo by velmi vhodné, aby Ministerstvo vnitra naší veřejnosti vysvětlilo, jaký byl přesně rozdíl mezi ruskou tenistkou, která nebyla vpuštěna do země, a těmito dvěma tenisty,“ dožadoval se v médiích Hašek.Proč podle něj starty Rusů a Bělorusů nedokážeme zastavit? A nemrzí ho zpětně, že sám v Rusku hrál?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V České televizi se po dlouhých dvanácti letech bude střídat ředitel. Petra Dvořáka nahradí Jan Souček, který dosud vedl brněnské studio ČT. V jakém stavu televizi přebírá? A jak ji promění?Hostem Ptám se já je budoucí ředitel České televize Jan Souček.Dosavadní šéf brněnského studia Souček nastoupí do čela veřejnoprávní televize v říjnu. V tajné volbě porazil na začátku června stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka až ve třetím kole, poměrem 11 ku 4 hlasům.Souček už prozradil, že mezi prvními kroky v čele televize plánuje mimo jiné úpravy ve struktuře zpravodajství. Chce se podle svých slov soustředit například na přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálních relací. Okamžitě chce také začít s přípravou nové digitální zpravodajské platformy. A nevyloučil ani další změny, třeba v publicistice.„Netajil jsem se tím, že třeba u Reportérů ČT je namístě nějaký refresh, restart toho týmu. Nějaký takový formát investigativní žurnalistiky ale nepochybně do portfolia ČT patří. Já se rád budu bavit s tím týmem, který dnes v ČT funguje, bavit se s lidmi, kteří by do budoucna měli vést zpravodajství a aktuální publicistiku, o jejich představách. Věřím, že tu společnou představu najdeme tak, aby ta nová podoba byla divákům k dispozici třeba na začátku příštího roku,“ uvedl Souček bezprostředně po svém zvolení.Jak velké změny v ČT s novým ředitelem nastanou? A jak se to projeví ve zpravodajství a publicistice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Existuje dost velká šance, aby Ministerstvo financí udrželo letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Podle šéfa státní kasy k tomu stačí, aby ministři ve svých kapitolách ušetřili 20 miliard korun. Kde uspoří?Hostem Ptám se já je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda pokračuje ve snaze zpomalit zadlužování země. První kolo projednávání takzvaného konsolidačního balíčku ve Sněmově má úspěšně za sebou. A to i přes odpor opozice. Do dalšího kola, které má začít 5. září, poslanci úsporný balíček propustili v polovině července. Možnými úpravami se teď zabývají jednotlivé výbory.Kabinet změny balíčku nevylučuje, chce na ně ale přistoupit pouze tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Ministr financí uvedl, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, včetně těch opozičních. Chce ale zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky, celkem zhruba 151 miliard korun.Podle Stanjury je také stále velká šance, že se letos podaří udržet plánovaný schodek 295 miliard. Ovšem za předpokladu škrtů ve všech resortech. „Potřebuji najít úsporu v běžných výdajích 15 až 20 miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti,“ uvedl ministr.Který resort může uspořit nejvíc? Kolik a na čem? A co ministr financí říká na kritiku od stranických i koaličních kolegů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká vláda se rozhodla podpořit tuzemskou gastronomii a platit 10 milionů korun ročně v příštích pěti letech společnosti Michelin za zařazení Česka do svého gastronomického průvodce. Komu a jak se miliony pro Michelin vyplatí?Hostem Ptám se já byl Filip Sajler, šéfkuchař, restauratér a podnikatel v gastronomii. Vyhrál celou řadu domácích i mezinárodních kuchařských soutěží. Do Česka přinesl nejprestižnější kuchařskou soutěž na světě Bocuse ď Or.Vláda zaplatí Michelinu v příštích pěti letech přes 50 milionů korun za to, aby v příštích letech hodnotil tuzemské restaurace nebo aby se podniky objevily na seznamu michelinských restaurací. Kabinet za to schytal kritiku opozice, některých odborníků i části veřejnosti. Takové výdaje se jim v době, kdy stát přijímá rozsáhlá úsporná opatření, nelíbí.S nadšením rozhodnutí naopak přijali zástupci tuzemské gastronomie v čele se špičkami oboru, kteří k zaplacení poplatku Michelinu také vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) v otevřeném dopise.„Není to jen o gastronomii, ale je to o celém cestovním ruchu. Mě zaujal výzkum, který dělala univerzita v Seville. 16 let monitorovali dopady, jak to dopadlo do všech oblastí cestovního ruchu ve Španělsku. A ten vliv je úžasný. Jen na nepřímých daních z cestovního ruchu se v roce 2019 vybralo 21 miliard. Chápu emoce spojené s balíčkem, který připravuje vláda. Ale jakákoliv investice do toho, aby se přilákali turisté od České republiky, je vždy správně. To jsou peníze, které sem přijdou samy,“ obhajuje peníze Michelinu Sajler.Jaký dopad to bude mít na tuzemský gastrobyznys? Skutečně české gastronomické podniky ve velkém odmítají brát karty? A co pro restaurace znamená konec EET?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v některých českých městech stoupá. Romové po několika incidentech mluví o tom, že mají strach a bojí se o své rodiny, organizují protestní pochody. Jak vážná situace je?Hostem Ptám se já byla romistka a redaktorka deníku Alarm Saša Uhlová.Napětí mezi Romy a uprchlíky z Ukrajiny v Česku roste od června po incidentu v Brně, při kterém poblíž brněnské přehrady zemřel mladý Rom. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec, policisté pouze uvádějí, že šlo o cizince.Od té doby došlo na protesty a potyčky také v Krupce a Bílině na Teplicku nebo třeba v Pardubicích. Eskalující problémy se snaží mírnit policie, která vyvrací přibývající dezinformace o údajných únosech romských dětí a fiktivních útocích. A prošetřuje další incidenty.„Tady na demonstracích zněly věci jako „cikáni do plynu“, nikdo si tím moc hlavu nelámal. Teď si nemyslím, že by ti Romové vzali ve velkém zbraně do ruky, oni jsou hrozně mírumilovní. Já vlastně obdivuji to, že se tolikrát stalo, že někde byly demonstrace a pochody proti Romům, to je hrozná psychická zátěž, a ti Romové to vždycky nějak dali, vždycky to někdo uklidnil a nikdy nešli na žádnou odvetu. Takže mám nějakou víru v to, že to dají,“ myslí si Uhlová.Pokud ale vláda nezačne situaci řešit, konflikty podle ní budou pokračovat.Jak silná nespokojenost mezi Romy je? Kam až může situace dojít? A co může vláda udělat pro zklidnění napětí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslanci začali projednávat změny v penzích – konkrétně zpomalení valorizace důchodů a zpřísnění podmínek předčasných penzí. Další změny by pak vláda měla předložit k připomínkám během podzimu. Budou na udržení důchodů stačit?Hostem Ptám se já je ekonomka, šéfka důchodové komise bývalé vlády a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.Důchodová novela, kterou mají poslanci projednat, má přinést jak zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí, tak také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Vláda očekává, že naprostá většina změn by měla být účinná od letošního září.Úpravy jsou podle kabinetu nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Opozice s tím zásadně nesouhlasí a označuje tyto kroky za šetření na penzistech, nebo dokonce za jejich okrádání nebo ožebračování.„Tahle vláda šetří jenom na důchodcích, zatím. Ale na sobě nešetří,“ řekl ve středu ve Sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš, podle kterého kabinet dělá všechno pro to, aby lidem „zničil životní standard“. Důchodová reforma podle něj není potřeba.„V roce 2060 nám bude v systému chybět pět procent HDP, což je v dnešních cenách asi 350 miliard korun. Tak zřejmě je pan expremiér zaplatí ze svého,“ řekla na úvod rozhovoru Nerudová.Jak se trvalá změna valorizací penzí a předčasných důchodů projeví? A jaké největší chyby současná vláda udělala, pokud jde o důchody?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti on-line i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizase státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vládní úsporný balíček řeší druhý den Sněmovna. Návrhy na rozsáhlé škrty a navýšení daní jsou nejen pod palbou opozice, kritizují je i někteří vládní poslanci. V jakém znění a kdy balíček projde?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.Sněmovní debata o sporném vládním úsporném balíčku, který má vylepšit stále zadluženější státní kasu, se ve středu protáhla do nočních hodin. Poslanci se při debatě vzájemně kritizovali za hospodaření při správě státu. „Po lidech chcete, aby si utahovali opasky, vy sami si je neutahujete vůbec,“ řekl Karel Sládeček z SPD. Opozice ostře odsuzovala i samotná úsporná opatření, která kabinet plánuje. A už také navrhla, aby je Sněmovna zamítla už v nynějším prvním čtení.K samotnému konsolidačnímu balíčku měla výhrady i část koaličních poslanců. A někteří požadují jeho změny. Jako třeba předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který do sněmovního systému nahrál svůj pozměňovací návrh týkající se zvýšení renty bývalých prezidentů – a navrhl tuto valorizaci zrušit.Premiér Petr Fiala (ODS) na stávající podobě balíčku ale trvá. „Není jiná cesta. Nikdo nečekejte, že ustoupíme tlaku zájmových či profesních skupin a uděláme zásadní změny,“ uvedl na úvod čtvrtečního jednání Sněmovny.Na jakých změnách konsolidačního balíčku má koalice dohodu? Dojde přece jen na nějaké změny? A budou plánované úspory stačit?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po měsících váhání schválila novelu energetického zákona, která má přinést zásadní novinky. Mezi nimi i sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. Jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu, člen Pirátské strany Petr Třešňák.Pravidla pro takzvanou komunitní energetiku a pro sdílení vyrobené elektřiny stanovuje dlouho očekávaná novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Cílem zákona, jehož návrh vláda schválila v druhé polovině června, je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést úspory. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.„V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr,“ vysvětlil Třešňák.Novela teď musí projít Parlamentem. Zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.Pro koho bude komunitní energetika nejvýhodnější? Proč změna tak dlouho trvá? A budeme znovu v účtech za elektřinu platit za obnovitelné zdroje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český průmysl se stále nedaří nastartovat a jen pomalu se vrací na předcovidovou úroveň. Firmy pořád trápí vysoké ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a nedostatek volné pracovní síly. Má průmysl to nejhorší už za sebou?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Česku před prázdninami hlásilo dobré zprávy - tržby automobilek loni vzrostly o víc než 10 procent. Stejným tempem stoupl i jejich export. I když se tahoun tuzemského průmyslu začal oklepávat z covidové a energetické krize, podle odborníků ho stále čeká řada výzev. Stejně jako celou českou ekonomiku, která se ještě nevrátila do kondice před pandemií.„Situace není dobrá. Na základě makročísel máme opravdu velký strach o pozici a konkurenceschopnost Česka v rámci Evropy. Protože patříme k jedněm z mála zemí, které se stále ještě ve výkonnosti ekonomiky nedostaly na předcovidovou úroveň,“ upozornil Špicar.Co nám brání v nastartování ekonomického růstu? Máme si dělat hlavu, že podle statistiků klesá počet absolventů IT oborů? A jak by měla vypadat druhá ekonomická transformace Česka?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Tisíce rodin dnes už bývalých deváťáků mají za sebou extrémně náročný půlrok. Populačně silný ročník narazil na nedostatečné kapacity středních škol. Jaké nedostatky českého školství letošní krize kolem příjímaček ukázala?Hostem Ptám se já byla ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová.Letošní rekordně silný ročník patnáctiletých při přijímačkách na střední školy narazil zejména ve velkých městech a některých regionech, kde je velký zájem o všeobecné středoškolské vzdělání s maturitou. Školy nebyly na takové množství žáků kapacitně připravené a příjímací zkoušky provázel chaos. Podle rodičů a odborníků selhaly vláda i kraje.„Bylo to velmi náročné období, které ukázalo prstem do minulosti, že by se systém zkostnatělých záležitostí měl změnit,“komentuje poslední měsíce Dluhošová. „Je to jeden balík problémů. Jednou ten nesystém prasknout musel,“ dodává.Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by mělo do budoucna v celý proces významně usnadnit zavedení on-line přihlášek. Novelu zákona o digitalizaci přijímacího řízení na střední školy chce šéf resortu školství předložit kabinetu v srpnu po vládních prázdninách. Věří, že by novela mohla začít platit ještě před začátkem příštích přijímaček. Krátkodobým řešením je pak podle ministra třeba navýšení kapacit tříd.Některé střední školy už proto také počítají s tím, že pro příští školní rok zvýší počet žáků ve třídách prvních ročníků na 32, výjimečně až na 34.Co může stát udělat, aby se situace za rok neopakovala? Dokáže zajistit žákům dostatečně atraktivní nabídku škol? A mají smysl víceletá gymnázia?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

SPD má za sebou další blokádu Sněmovny. Tentokrát se snaží zabránit schválení česko-americké obranné smlouvy. Podle hnutí umožňuje umístění amerických vojáků i základen na českém území bez dalšího souhlasu. Mají obstrukce smysl?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).Poslanci odložili jednání o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci na středeční odpoledne. Dohodu hlasitě odmítá opoziční hnutí SPD, jednání původně plánované na úterý se mu podařilo odsunout několikahodinovými obstrukcemi.Lídr SPD Tomio Okamura vyjádřil obavy, že smlouva není o spolupráci, ale o budoucí vojenské přítomnosti USA v Česku. Navrhl proto její zamítnutí už v prvním čtení. Tentokrát ale SPD nemá oporu ani u druhého opozičního hnutí. Členové ANO chtějí pro smlouvu společně s vládní koalicí většinově hlasovat.Zatímco v otázce bezpečnosti se názory opozičních hnutí rozcházejí, jednotné jsou zatím stále v přístupu k vládním plánům na konsolidaci veřejných financí. Ty by měla Sněmovna začít projednávat v první polovině července. „Uděláme vše, aby nebyly projednány nebo byly projednány co nejpozději,“ avizoval předseda poslanců SPD Radim Fiala.Jak zajistit bezpečnost země? A co by hnutí SPD dělalo se stále prohlubujícími se schodky rozpočtu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Politické špičky vládního hnutí STAN se minulý týden pustily do ostré kritiky ministra financí. Ten podle nich přichází s jedním úsporným balíčkem za druhým, schodek rozpočtu ale přesto vypadá stále hrozivěji. Co s tím?Hostem Ptám se já je místopředseda Starostů a nezávislých a bývalý poslanec Jan Farský.Vláda minulý týden schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Návrh už zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se kabinet dohodl v květnu. Premiér Petr Fiala (ODS) ale upozornil, že dohodnutá výše schodku ještě není konečná.Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada už ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši. Stejně jako ekonomičtí analytici nebo opozice. Minulý týden se na adresu šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) začali kriticky ozývat i koaliční partneři.„Je to zoufalý pohled. Kam se to žene, bylo jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. A když už, tak hledat sedmdesát miliard,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Farský.Jak stabilizovat veřejné finance? Kde dělá ministr financí v tuto chvíli chybu? A jak se ve vládě daří hnutí STAN?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko sčítá škody po sobotním povstání Jevgenije Prigožina a jím vedené soukromé žoldácké armády vagnerovců. Ta dokázala dojít až 200 kilometrů před Moskvu. Už večer ale Prigožin vojáky obrátil. Co bylo cílem neúspěšného puče?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.Ruská tajná služba FSB podle tamních médií šéfa Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Trestní řízení zahájila FSB v pátek večer poté, co Prigožin obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice vagnerovců. A oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu proti vedení ruských ozbrojených sil.Už v sobotu večer, jen 200 kilometrů před Moskvou ale Prigožin pochod zastavil a oznámil stažení jednotek. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a příslib zastavení stíhání. Sám Prigožin dohodu nepotvrdil a od soboty se zcela odmlčel.„Žádné řešení v této situaci pro Putina nebylo dobré. I zastavení trestního stíhání je problematické a bude tak vnímáno i ruskou veřejností. Vagnerovci zabili 13 až 15 lidí a způsobili mnoho škod, podněcovali ke vzpouře a provedli vzpouru. Ale když by Prigožin teď skončil někde s kulkou v čele, tak by to znamenalo, že ruský prezident nedrží slovo. To je taky scénář, který by ho poškodil. Takže si myslím, že Jevgenij Prigožin se teď na nějakou dobu odmlčí,“ řekl Kurfürst.Jaký máme očekávat další vývoj v Rusku? A jaké poučení z víkendového chaotického dění si má vzít Západ?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká společnost musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky vystoupit ze své bubliny a mluvit o obraně otevřeně, a to i o nepříjemných věcech. Musíme se také chystat na riziko otevřeného konfliktu. Jsme připraveni?Hostem Ptám se já je poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se současné hrozby nesmějí zlehčovat a zamlčovat. Lidé musí mít o tom, co se skutečně děje, informace. „Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ řekl Řehka tento týden na bezpečnostní konferenci v Praze.Před hrozbami pro naši bezpečnost varoval na konci května i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou podle něj ruské operace otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ upozornil Koudelka.Jakou má vláda strategii na obranu bezpečnosti státu? Kde má Česko největší slabiny? A nepodceňuje kabinet boj s dezinformacemi, před kterými varuje opakovaně BIS?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už i poslanci vládní koalice začínají být nervózní z toho, jak vypadá hospodaření státu. Rozpočet se propadl do rekordních schodků a ani vládní úsporné balíčky na něj nestačí. Jsme na tom tak špatně, jak ukazují čísla?Hostem Ptám se já je ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Členové vlády odstartovali první kolo jednání o rozpočtu na příští rok. A očekávají se bouřlivé debaty. Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2024 rozpočet se schodkem 235 miliard korun, hovoří se ale o deficitu až do výše 270 miliard. S jeho zkrocením by měl pomoci chystaný konsolidační balíček, výrazně šetřit by měla i většina resortů.Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale návrh Ministerstva financí neodpovídá dohodě koalice o konsolidaci veřejných financí.„Ministerstvo financí předložilo jakýsi návrh, o kterém hovoří, že je technický, ale který nevychází z dohody, kterou jsme prezentovali veřejnosti,“ stěžoval si Bartoš před začátkem středečního jednání kabinetu. A varoval před radikálními škrty, které by podle něj příliš ochladily ekonomiku.Hlasitě už se ozývají i další koaliční partneři. Jak upozornily Seznam Zprávy, například zástupci Starostů přestávají věřit, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má vývoj pod kontrolou.Co může kabinet udělat, aby rozpočet ukočíroval? Budou úsporná opatření navrhovaná resortem financí stačit? A jak zase nastartovat naši ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůstu výdajů na penze i současnému systému valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak by to řešila opozice?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) byl poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).Opoziční strany dál kritizují vládní plány na reformu penzí. Ta počítá mimo jiné se zpomalením valorizace a zpřísněním podmínek pro předčasnou penzi, což opozice opakovaně označila za ožebračování důchodců.Podle kabinetu i většiny ekonomů jsou ale změny nevyhnutelné. Kvůli stále se prohlubujícímu deficitu na účtě důchodového pojištění nejsou současné penze pro budoucí důchodce ani celý systém dlouhodobě udržitelné.„Mnohé země dosypávají do toho důchodové systému ze státního rozpočtu. Ten systém by měl být stabilní a předvídatelný. Teď se důchodcům mění pravidla během hry,“ říká Juchelka.Co hnutí ANO z plánovaných změn nakonec podpoří? Kde by vzalo na udržení důchodového systému peníze? A jaká alternativní řešení má opozice připravené?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se pustila do úpravy důchodového systému. Ten je kvůli rekordním schodkům veřejných rozpočtů, strmému nárůst výdajů na penze i současnému systém valorizací a předčasných důchodů neudržitelný. Jak se máme na stáří připravit?Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv Do důchodu bez důchodu? ve čtvrtek 15. 6. na Vysoké škole ekonomické v Praze spolu s poslancem a stínovým ministrem práce Alešem Juchelkou (ANO) byl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Chystaná důchodová reforma, kterou připravila vláda, se bude týkat převážně dnešních padesátníků a mladších. Kabinet Petra Fialy (ODS) se pro reformní úpravy rozhodl kvůli stále prohlubujícímu se deficitu systému důchodového pojištění, který se má do největších problémů dostat po roce 2030.Podle plánů vlády by změny v penzijním systému měly stát na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů. Součástí je i podpora a úprava penzijního připojistění. Počítá se i s podporou práce v důchodovém věku, podporou rodičů a pečujících osob nebo s dřívějšími důchody pro náročné profese.„Lidé v těch náročných profesí budou moci odcházet do důchodu dříve až o pět let. A bude to moment, kdy jim nebude důchod v tomto období krácen. My chceme mít zhruba do pěti měsíců na odborné úrovni přesně vyspecifikované parametry, náročnosti a negativní dopady na lidské zdraví, abychom mohli přesně definovat náročné profese,“ řekl ministr.Jak se budou penze, které teď dosahují průměrné mzdy, vyvíjet dále? Jak se mají lidé na důchod zajistit? A jaké podmínky jim k tomu vytvoří stát?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války ale i proto, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.Podle politického geografa Miacheala Romancova je teď vývoj na frontě klíčový: „Z hlediska budoucnosti je důležitější to, co se děje na bojišti, než to, co se začne dít v rámci nějakého vyjednávání.“Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině, dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pět až patnáct let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Státní rozpočet se každý měsíc propadá do hlubších problémů. Jen za prvních pět měsíců schodek dosáhl 270 miliard, na celý rok přitom vláda plánovala deficit 295 miliard. Má kabinet ještě šanci udržet letos hospodaření v normě?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Kabinet Petra Fialy (ODS) pro letošek počítá se schodkem 295 miliard korun. Opozice i řada ekonomů ale očekávají, že deficit bude mnohem hlubší. Nasvědčují tomu ostatně i poslední data, podle kterých na konci května dělal rozpočtový schodek už 271,4 miliardy korun a stal se tak nejhlubším deficitem za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka.Vláda už oznámila, že stát musí začít co nejdříve šetřit, a to napříč resorty. Podle plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by měla ministerstva pro letošek ušetřit na výdajích minimálně 20 miliard korun. Ani to ale podle nebude podle kritiků stačit.Co lze ještě letos pro ozdravení veřejných financí udělat? Kde a komu můžou ministerstva požadované peníze vzít? A jak velké škrty čekají resorty v roce příštím?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

První zimu války na Ukrajině Evropa zvládla přečkat bez velkých dramat, i když předem zněla mnohá varování. Jak se nám daří posilovat naši energetickou bezpečnost? A máme se bát příští zimy?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.„Stát udělá všechno, co bude v jeho moci, abychom to zvládli bez větších problémů. A souvisí s tím i samozřejmě to, že budeme ignorovat jakékoliv limity na omezování emisí C02 a podobně, prostě budeme pálit cokoliv, abychom to zvládli,“ říká Bartuška.sme už venku z energetické krize? A může mít nejnovější situace na Ukrajině nějaký vliv na energetickou bezpečnost nás a západní Evropy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská ofenziva velmi pravděpodobně začala a podle amerických zdrojů postupuje nad očekávání dobře. Rusové ji ale dost možná zkomplikovali odpálením Kachovské přehrady, jejíž voda zaplavila rozsáhlá území. Co od nich čekat? Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Ukrajina se druhý den potýká s ničivými dopady protržené hráze Kachovské přehrady na východě země, z níž se dál valí voda, která zaplavila rozsáhlá území a desítky obcí. Asi dva tisíce obyvatel se musely evakuovat, podle úřadů jich několik přišlo o život. Humanitární dopady pak podle OSN pocítí statisíce lidí. Votápek varuje, že podobná akce nemusí být z ruské strany poslední. „Jenom připomínám, že na okraji Krymu v cestě toho případného ukrajinského postupu je velká chemická továrna, do které už Rusové zavezli spoustu výbušnin, takže se zjevně chystají provést něco jako s Kachovkou. Odpálit ve vhodný okamžik tu továrnu a tím vytvořit velkou oblast chemického zamoření, která by samozřejmě postup ukrajinských vojsk zkomplikovala,“ řekl v Ptám se já.Jaký postup ukrajinských sil lze očekávat? Jak dlouho může jejich ofenziva trvat? A čeho jsou ještě schopní Rusové? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Veřejnou debatu už týdny silně štěpí politické hádky o uzákonění manželství pro všechny. Jeho projednávání poslanci také už několikrát odložili. Jak odpůrci stejnopohlavních svazků vysvětlují, že nechtějí dopřát všem stejná práva?Hostem Ptám se já je předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.Minulý týden Sněmovna nedokončila ani úvodní debatu o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry - s odůvodněním, že na takové věci už nezbyl čas. K poslanecké novele občanského zákoníku se zákonodárci vrátí možná nejdříve příští týden. Zda se tak stane a jak debata dopadne, ale není jisté. V této otázce totiž nejde o spor mezi koalicí a opozicí, ale neshodnou se na ní poslanci napříč všemi kluby.Odpůrci manželství pro všechny, mezi které mimo půdu Sněmovny patří i Aliance pro rodinu v čele s Jochovou, tvrdí, že nebojují pouze za svazek muže a ženy. Manželství je podle nich hlavně o dětech a celý spor je tedy hlavně o jejich výchově.Koho a čím omezuje nebo ohrožuje manželství pro všechny? O co jeho odpůrcům vlastně jde a proč nechtějí stejná práva pro všechny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Exnovinářka Jana Peterková si tento týden vyslechla u soudu dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy v době covidu. Její příznivci se násilím vlomili do soudní síně a skandovali o gestapu. Bylo to za hranou přijatelného?Hostem Ptám se já byl Norbert Naxera, který byl mezi davem skandujících podporovatelů Peterkové u soudu a nově je i jejím advokátem.K incidentu u Městského soudu v Praze došlo v úterý. Do jednací síně se dostala jen část z příchozích, podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové proto začali narážet na dveře síně, až je vysadili. Rozvášněný dav také skandoval hesla o gestapu a fašistickém státě. Podle videí ze sociálních sítí měl se mezi nimi pohybovat i Norbert Naxera.Muže v modré košili s brašnou přes rameno, který se nápadně podobal Naxerovi, zachytily i další videa. Jeho chování v soudní budově teď prověří Česká advokátní komora (ČAK).Peterkovou, které soud v úterý uložil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové pandemie, má Naxera nově zastupovat místo jejího dosavadního advokáta Davida Lejčka.Co přesně se u soudu stalo? Čím se Naxera plánuje hájit před Českou advokátní komorou? A omluvil by se?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Největší odborová organizace v zemi se pustila do ostrého souboje s vládním konsolidačním balíčkem. Tento týden odboráři zřídili stávkový výbor, na konec června plánují sérii protestů a hrozí generální stávkou. Čeho tím dosáhnou?Hostem Ptám se já byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.Odboráři tento týden zřídili celostátní stávkový výbor a pohrozili, že jsou kvůli vládnímu úspornému balíčku připraveni koncem června protestovat po celé zemi. Už od poloviny května jsou odborové svazy ve stávkové pohotovosti. „ČMKOS přešla do nové fáze. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula.Předáci ČMKOS zároveň vyzvali kabinet k dalším jednáním. Kritizují ho za to, že s nimi o svých záměrech předem nedebatoval a nechal jim na zaslání připomínek ke konsolidačnímu balíčku jen pár dní. Odboráři nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy nebo s obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Nelíbí se jim ani vládní plány na změny v penzijním systému. Navrhují proto svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu – mezi nimi třeba zrušení daňových změn z posledních let nebo obnovení EET.Jsou odboráři skutečně připraveni jít do generální stávky? Opravdu vládní balíček tak zásadně zasáhne chudší zaměstnance? A jak by fungovaly návrhy, se kterými přišly samy odbory?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ústavní soud má tři nové představitele. Senátoři zvolili do funkcí profesora Jana Wintra i bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a soudkyni Danielu Zemanovou. Kam noví soudci konstituční tribunál posunou?Hostem Ptám se já je nový ústavní soudce Josef Baxa.Senát dnes schválil nominace někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, profesora ústavního práva Jana Wintra i bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové v tajné volbě. A to i přes výhrady svého ústavně-právního výboru, který před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu.Jejich schválení ale nakonec bylo hladké. Baxa získal 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel. V křeslech ústavních soudců mají nahradit Jaroslava Fenyka, Jana Filipa a Miladu Tomkovou, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května.Co stálo za výtkami senátorů vůči dvěma ze tří kandidátů prezidenta? Jak probíhal jeho nominační proces? A přijal by Josef Baxa post šéfa Ústavního soudu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda chce svůj úsporný balíček co nejdříve protlačit Sněmovnou. A nebudou to jediné změny. Další úspory už chystá ministerstvo financí, jak potvrdil náměstek ministra financí Marek Mora.Hostem Ptám se já byl náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora.Připomínkové řízení k takzvanému konsolidačnímu balíčku vlády Petra Fialy (ODS) skončilo v pondělí o půlnoci. Ministerstva, kraje, profesní komory, nevládní organizace a další instituce měly na podání svých návrhů na úpravy balíčku pouze pět dní, což vyvolalo kritiku. O změny nakonec stihli požádat zástupci firem, zaměstnavatelů, samospráv i několika ministerstev.Úsporný balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků nebo vrchních ředitelů sekcí plánuje Ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády už dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí.Na co mířily připomínky k úspornému balíčku nejčastěji? Kolik věcí je Ministerstvo financí ochotné opravit? A co bude rezort dělat s letošním rozpočtem, který se propadá do rekordního deficitu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda před několika dny schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který otevírá cestu k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Je plán na ovládnutí firmy státem správná cesta? Podpořte Ptám se já v anketě Podcast roku.Hostem Ptám se já byl investor, poradce investiční skupiny J&T a zástupce menšinových akcionářů ČEZ Michal Šnobr. Schválený návrh zákona mění poměr sil v akciových společnostech. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle premiéra Petra Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.Kvůli zprávám o záměrech vlády se akcie ČEZ okamžitě prudce propadly. Nervozita kolem situace s energetickým gigantem v minulém týdnu způsobila oslabení celé pražské burzy. Je potřeba restrukturalizovat ČEZ kvůli energetické soběstačnosti státu? Jak by měl kabinet postupovat, aby sám netratil a zároveň nepoškodil desítky tisíc malých akcionářů? A je dobré ještě teď do akcií ČEZ investovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

České školství prochází krizí. Kraje se nepřipravily na populačně silné ročníky a nedokázaly dětem zajistit dost míst na středních školách. Nový šéf rezortu a premiér chtějí hledat řešení spolu s hejtmany. Jak stát žákům pomůže?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).Mezi rodiči deváťáků i samotnými studenty letos zavládla panika kvůli nedostatku míst na středních školách, zejména v Praze a ve Středočeském kraji. Na kraje i ministerstvo se snáší tvrdá kritika, že se na populačně silné ročníky dětí dostatečně nepřipravily. Celkem se letos na čtyřleté obory podle Cermatu hlásilo v Česku bezmála 90 tisíc dětí, což je asi o 42 procent více než v roce 2017. V hlavním městě počet zájemců stoupl dokonce o více než dvě třetiny.Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce systém přijímacích zkoušek na střední školy co nejrychleji změnit. Současná podoba přijímaček založená na dvou přihláškách u každého dítěte podle Beka automaticky vede ke zděšení řady žáků i rodičů po prvním kole. „Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl minulý týden ministr při představování svých priorit v čele rezortu. Právě digitalizace by měla být jednou z nich.Jak bude nový šéf rezortu školství řešit situaci, ve které se letošní deváťáci ocitli? Co mají dělat ti, kteří se nikam nedostanou? A co se musí stát, aby se situace neopakovala i za rok?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Spory o vládní konsolidační balíček pokračují. Velkou část úspor má přinést i snížení dotací z Ministerstva zemědělství. Skutečně to nebude mít na zemědělce výrazný dopad, jak slibuje šéf rezortu? A proč mají mít vinaři výjimku?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Vláda chce v rámci úsporných opatření na dotacích celkově ušetřit 54,4 miliardy korun, z toho přes 45 už v příštím roce. Rezort zemědělství má snížit dotace o více než 10 miliard korun. Škrty ale podle ministra velké potravinářské podniky neohrozí.„Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ vysvětlil Nekula.S tím nemá problém třeba Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Naopak velcí producenti jako jihočeská Madeta plány ostře kritizují.Jaké konkrétní dotace nakonec Ministerstvo zemědělství škrtne? Jaký hlavní úspěch si KDU-ČSL připisuje při jednání o vládním úsporném balíčku? A proč tak brání zrovna vinaře?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Češi přicházejí o mnohaleté jistoty ve zdravotnictví. Na trhu už měsíce chybí úplně základní léky, v mnoha regionech není možné sehnat pediatra nebo zubaře. Kdy léky zase budou? A jak rezort zdravotnictví zapojí nové lékaře?Hostem Ptám se já byl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).V tuzemských lékárnách už měsíce chybí řada léků, za některé přitom stále není adekvátní náhrada. Odborníci se shodují, že tak špatnou situaci jako tu současnou nepamatují. „Dodávky alternativy sirupu Ospem jsou v tomto měsíci na českém trhu. Problémy jsme vyřešili, většina léků, která chyběla, je dostupná,“ tvrdí Válek.Ministr chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Léčiva by do budoucna podle Válka měla zajistit i novela zákona, kterou chce ministerstvo do léta předložit vládě.Co ministerstvo zdravotnictví dělá pro zajištění nových lékařů? A kdo za současnou situaci může?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda po týdnech čekání oznámila balíček chystaných úspor, které mají pomoci státnímu rozpočtu. Ekonomové ho spíše vítají, jinak ale zní kritika ze všech stran a odboráři už vyhlásili stávkovou pohotovost. Podlehne kabinet tlaku?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vládní balíček úsporných opatření, který má ozdravit veřejné finance a státní rozpočet, dál vyvolává silné emoce. Podle nejhlasitějších kritiků v čele s opozičním hnutím ANO a odbory jsou plány kabinetu Petra Fialy (ODS) neakceptovatelné. Míří podle nich nejen proti živnostníkům, ale také proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Opozice proto zvažuje další sněmovní obstrukce, odborové svazy zase v pondělí v poledne vyhlásily s okamžitou platností stávkovou pohotovost.Premiér Fiala označil stávkovou pohotovost za nezodpovědnou a zopakoval, že za návrhy svého kabinetu stojí. Vláda spolu s odborníky z Národní rozpočtové rady (NRR) a Národní ekonomické rady vlády (NERV) považuje konsolidaci veřejných financí za zcela nezbytný krok na cestě k vyrovnanějšímu hospodaření státu, který se v posledních letech každý rok potýká se stamiliardovými schodky.Vláda proto plánuje v příštím roce uspořit na výdajích a zároveň získat z nových příjmů více než 94 miliard korun. V dalším roce by to pak mělo být zhruba 53 miliard korun. Součástí plánu je mimo jiné seškrtání dotací, snížení sumy na provoz státu i na platy a naopak navýšení daní třeba firmám a lidem s vyšším příjmem i daní z nemovitostí, z hazardu nebo u tabáku a alkoholu.Jde vládní úsporný balíček správnou cestou? Je dost ambiciózní? A co se stane, když vláda podlehne tlaku a ustoupí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dlouho očekávaný vládní balíček úspor je na světě a všichni, kterých se dotkne, ho okamžitě zasypali kritikou. A kritičtí jsou podle očekávání i představitelé opozice. Jak by ozdravovalo veřejné finance hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO, šéf opoziční stínové vlády Karel Havlíček.Vláda Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek představila tolik očekávaný balíček opatření, kterými chce snížit prohlubující se zadlužení státu a zároveň reformovat důchodový systém. Mezi téměř šesti desítkami opatření je mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z tabáku a alkoholu, daně z hazardu i nemovitostí, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvednutí odvodyů živnostníků. Vláda také počítá se snížením státní podpora stavebního spoření, se zruším 22 daňových výjimek nebo s úpravou daně z přidané hodnoty, která má mít dvě sazby místo nynějších tří.Záměry kabinetu zkritizovaly odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků a místní samosprávy a zejména opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček bezprostředně po představení balíčku označil plány pětikoalice za popravu živnostníků. Vláda podle něj také „odrbe“ důchodce. ANO podle něj naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí nebo s oceněním náročných profesí.Co z vládního konsolidačního balíčku opozice ve Sněmovně podpoří? Jak by sama chtěla ozdravit státní kasu a provést důchodovou reformu? A jaká je další strategie hnutí ANO?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Letošní přijímačky na střední opět provázejí silné emoce. Žáci tvrdě narážejí na nedostatek kapacit u preferovaných škol, zejména gymnázií. Často jim nepomohlo ani úspěšné složení státní části přijímacích testů. Kdo selhal?Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu Pavel Zelený, který dnes na podobné přijímací zkoušky sám uchazeče chystá.Školáci, kteří to před měsícem třeba kvůli nemoci nezvládli v řádném termínu, jdou dnes a zítra k náhradním přijímacím zkouškám na čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby.V rámci jednotné přijímací zkoušky, kterou od roku 2016 centrálně zadává a vyhodnocuje příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Cermat, musí žáci v náhradním termínu stejně jako v řádném absolvovat testy z češtiny a z matematiky. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.Výsledky řádného termínu přijímaček zveřejňovali ředitelé do minulé středy. Zájemcům o studium teď běží desetidenní lhůta na odevzdání zápisového lístku anebo odvolání. I letos, stejně jako poslední roky, ale velké množství školáků tvrdě narazilo na realitu českého školství, které nezvládá silné populační ročníky. Obří převisy na žádaná gymnázia a střední školy zejména v Praze a ve velkých městech vyřadily z preferovaných škol tisíce dětí. I přesto, že žáci úspěšně složili státní část přijímacích zkoušek a ze základních škol přicházeli často se samými jedničkami.Jak se osvědčil systém státních přijímacích testů, na které ale školy nepřipravují? Jak systém opravit? A kolik dnes stojí příprava na přijímačky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve Velké Británii vrcholí přípravy na velkolepou událost, kterou zažila naposledy před 70 lety. Nový král Karel III. oficiálně usedne na trůn. Korunovaci budou sledovat stovky milionů lidí po celém světě. Co ale znamená pro Brity?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.Bulvární média ho s oblibou přezdívala věčný čekatel nebo věčný následník. Žádný jiný jeho předchůdce v britské historii totiž nečekal na korunu tak dlouho jako Karel III. A to celých sedm dekád, kdy vládla jeho matka, královna Alžběta II., která zemřela loni v září.V sobotu 6. května bude nový král společně s chotí Camillou konečně formálně korunován v londýnském Westminsterském opatství. Na přípravách velkolepého ceremoniálu, který dlouho nezažila jak Británie, tak celá Evropa, se podílí tisíce lidí. Na korunovaci je pozváno více než dva tisíce hostů a sledovat ji budou stovky milionů diváků po celém světě.K výkonu své funkce Karel III. korunovaci nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu samotných Britů ceremoniál vůbec nezajímá. Popularita královské rodiny totiž v posledních letech spíše klesá. Návštěvy nového krále po celé Británii v uplynulých měsících provázely dokonce hlasité protesty odpůrců monarchie. Ty plánují také během korunovace.Jak a čím by si Karel III. mohl získat Brity na svoji stranu? Vymaní se ze stínu své matky Alžběty II.? A přežije britská monarchie jeho éru?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko už několik měsíců trápí výpadky léků. K sehnání nejsou zejména antibiotika pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je to vina výrobců, kteří nedodávají dostatek potřebných léčiv. Kdy se situace zlepší?Hostem Ptám se já byla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).Podle nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou antibiotika chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ vysvětlil Válek. S touto firmou, která má prakticky monopol, se podle ministra státu stále nedaří dohodnout. Při výpadku penicilinu tak lékaři předepisují jiná antibiotika, kterých se potom také nedostává.Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné. Lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou s tou současnou nepamatují. Sám ministr přiznává, že je situace „zlá“, zejména pro rodiče malých dětí, kteří musí shánět léky, kde se dá. Zároveň ale argumentuje, že na to rezort už od prosince upozorňuje.Válek chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Měly by podle něj nést daleko větší míru zodpovědnosti. Pomoct by v tom měla i novela zákona o léčivech, kterou chce rezort zdravotnictví do léta předložit vládě a podle které by měli výrobci povinnost držet zásobu léků na měsíc nebo dva.Kdy rozsáhlé výpadky léků skončí? Proč se státu nedaří dohodnout s jejich výrobci? A v jakém stavu je tuzemské zdravotnictví, kterému kromě léků chybějí i lékaři a psychiatři?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Český olympijský výbor strikně odmítl účast Ruska a Běloruska na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor přitom nedávno doporučil návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Dosáhnou Češi něčeho?Hostem Ptám se já je prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident mezinárodní federace IBU Jiří Hamza.Plénum České olympijského výboru (ČOV) se ve čtvrtek postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válka na Ukrajině. Předseda výboru Jiří Kejval tak má v ruce silnější mandát pro vyjednávání s Mezinárodním olypijským výborem (MOV), který před měsícem doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby hledali cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců do světových soutěží.MOV navrhl, že by se olympijských her mohli zúčastnit pouze sportovci pod neutrální vlajkou, kteří nejsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Podle prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj MOV ale kritizuje mnoho českých i zahraničních sportovních organizací i samotných sportovců, podle kterých není možné sport a ruskou agresi na Ukrajině oddělit. Vedení Českého olympijského výboru dlouhodobě podporuje opatření, která vylučují ruské a běloruské sportovce z mezinárodních soutěží. Podle Jiřího Hamzy, který razantní usnesení plénu Českého olympijského výboru předložil, ale dosud chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. Jeho návrh, který nepřipouští žádné výjimky pro sportovce Ruska a Běloruska, delegáti schválili takřka jednomyslně.Proč čeští sportovci zpřísnili svůj postoj a jaké na to mají reakce? Jak změnit postoje Mezinárodního olympijského výboru? A budou ruští a běloruští sportovci na olympiádě?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Seriál Volha z prostředí Československé televize 70. let na sebe strhl nebývalou pozornost. A štěpí recenzenty i diváky. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe doby, podle druhých povrchní groteska. Jak o tématu vyprávět?Hostem Ptám se já byl režisér a scenárista seriálu Volha Jan Pachl.Novou televizní sérii Volha vytvořil Jan Pachl na motivy románu dlouholetého producenta České televize Karla Hynieho. Vypráví příběh řidiče, který krátce po tehdejší povinné vojenské službě v 70. letech nastoupí do státní televize. Tam hledá způsoby, jak okrádat stát a mít se dobře, a to i navzdory době. Což ho přivádí ke spolupráci s tehdejší Státní bezpečností.Po boku Kryštofa Hádka v hlavní roli řidiče Standy Pekárka vystupují v pětidílné minisérii České televize i další známí herci jako Klára Melíšková, Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová nebo Bohumil Klepl.„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle zaručeně skutečných událostí. Divákům tím chceme naznačit, že nemusí brát všechno doslovně. Současně je portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků,“ uvedl při novinářské projekci kreativní producent Josef Viewegh.Seriál na sebe od prvního dílu strhl velkou pozornost filmových recenzentů i diváků. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe normalizační doby 70. let. Podle jiných laciná, povrchní a nevtipná groteska.Je seriál věrným obrazem doby, nebo mají pravdu jeho kritici? Jak by se mělo o normalizaci vlastně vyprávět? A co ukazují reakce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem třináct uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči také šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.Konrád je mediálním manažerem přes dvacet let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím pět let také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy spolu s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda finišuje slibované změny v penzijním systému. Ministr práce tento týden představil první vlaštovku - návrh na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu. Plány ostře zkritizovala opozice. Kolik tím stát uspoří?Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Vláda slibuje, že už brzy představí očekávanou reformu penzí. První návrhy na jejich úpravy představil šéf resortu práce tento týden. Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasnými příspěvky k důchodu, které by kompenzovaly růst cen, ale důchody nezvedaly trvale. Důchody se dál mají pravidelně zvyšovat od ledna, místo inflace a poloviny růstu reálných mezd by šlo o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Tedy jako do roku 2018.Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace by se vyplácel při dodržení růstu cen o pět procent. Dosud tento přírůstek zvedal zásluhový díl penze. Výrazněji se tak trvale navyšovaly vyšší důchody. „Stále zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory,“ vysvětlil Jurečka.Návrh obsahuje i změny v předčasných důchodech. Do něj budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. A penze se jim bude víc krátit.Ministerstvo práce chce i těmito kroky zajistit významné úspory a tím i dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí tvořit přes pět procent hrubého domácího produktu. To by pro státní kasu znamenalo 300 miliard ročně.Zpomalení růstu penzí doporučuje vládě Národní ekonomická rada (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) - jako krok nutný k ozdravení veřejných financí. Kabinet to už i přes protesty opozice prosadil u červnové mimořádné valorizace.Opoziční poslanci tvrdě kritizují i další navrhované změny. Například podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové znamená nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky její faktické zrušení.Komu a jak porostou důchody? Kdy budeme znát návrh reformy penzí? A může si stát dovolit zvyšování rodičovských příspěvků, které pětikoalice zároveň slibuje?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V květnu proběhne v Česku cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení. Zpráva vyvolala emoce i vlnu dezinformací strašících mobilizací. Jak je Česko nachystané na případné hrozby? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut.Pravidelné cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení, se bude konat v květnu. Letos poprvé proběhne ve všech krajích současně a zapojí se do něj i zástupci samospráv a civilní lékaři. Zpráva vyvolala silné emoce ve veřejném prostoru i u části lékařů. Ihned se jí také chopila dezinformační scéna, která začala strašit tím, že akce je přípravou na mobilizaci.Situaci začal uklidňovat náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil, že civilní lékaři byli na některá armádní cvičení případných odvodů zváni i v minulosti. A jejich zapojení je pouhou nabídkou, protože armáda v mírových dobách nemůže lékařům nic nařizovat. Dodal také, že v minulých letech podobná cvičení organizovala krajská vojenská velitelství, letos se podle něj armáda rozhodla vše procvičit ve stejný čas, aby k nácviku mohlo přidat i relativně nedávno vzniklé teritoriální velitelství.Emoce ve společnosti, které zpráva vyvolala, Řehka řekl, že pokud slovo mobilizace působí paniku, je to špatně. Společnost podle náčelníka generálního štábu musí být připravena na krize. Jak je na tom česká společnost a jak je na případné hrozby připravena naše armáda? A jak ovlivní válku na Uktajině únik utajovaných amerických dokumentů?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší bezmála 80. Podle resortu financí se tak v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Povede to ale k větší efektivitě Finanční správy?Hostem Ptám se já byla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.Po oznámeném rušení poboček České pošty vláda tento týden přišla s dalšími škrty ve státní správě. Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní.Krok kritizuje opozice i někteří starostové. Podle Stanjury ale zůstane dostupnost i kvalita finančních úřadů zachována. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, která je ve funkci od 1. března, k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.Hornochová byla náměstkyní pro daně a cla někdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) v letech 2014 a 2015. Měla na starosti také zavádění elektronické evidence tržeb (EET), kterou současná vláda od letoška zrušila. V posledních letech působila jako daňová poradkyně.Podle Stanjury by Hornochová v roli generální ředitelky měla zajistit vstřícnější přístup ke klientům a pomoci tak napravit reputaci nabytou právě za Babišových časů.Co přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].