Ptám se já, Marie Bastlová

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?Ptám se já, Marie BastlováPodcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Konec současného amerického prezidenta Joea Bidena v nadcházejících volbách je krok, který Spojené státy nepamatují téměř 60 let. Jak velké šance má na kandidaturu viceprezidentka Kamala Harrisová? A co může od voleb čekat Česko?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Odstoupení současného prezidenta z nadcházejících voleb zažili Američané naposledy v roce 1968. Tehdy se Lyndon B. Johnson rozhodl znovu nekandidovat, výrazně k tomu přispěla jeho nepopularita v době války ve Vietnamu. U Joea Bidena se stal problémem jeho vysoký věk a nejisté vystupování v debatách. „Biden s oznámením čekal na konec summitu NATO,“ říká český velvyslanec v USA Miloslav Stašek.Nahradit Bidena by mohla jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která má největší šanci. „Pro její kandidaturu se vyslovilo téměř 80 % (demokratických) kongresmanů, vyjádřili se Clintonovi. Poměrně zdrženlivý je pořád Barack Obama,“ upozorňuje Stašek na bývalého prezidenta, který je vlivným hráčem u demokratů.S koncem Bidena ve volbách mizí i jedno z hlavních témat protikandidáta Donalda Trumpa. „Pokud Harrisová získá nominaci, Trumpovi tím padne jeho hlavní trumf. Což byl věk Joea Bidena. Ale Trump jí bude vyčítat v podstatě všechno, co vyčítal Bidenovi,“ míní velvyslanec Stašek.Jak vlivný je v tuhle chvíli Barack Obama? Bude Kamala Harris pro Trumpa jednodušší soupeř než Joe Biden? Co by Evropa mohla čekat od Harrisové jako případné prezidentky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Stavební úřady se s novým digitálním systémem potýkají už třetí týden. Kde je chyba, že Portál stavebníka nefunguje podle očekávání? A podaří se odstranit velkou bolest Česka - zdlouhavé a složité povolovací procesy u staveb? Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš.Dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení spustil stát 1. července. S cílem celý proces zjednodušit a zrychlit. I když asi nikoho nepřekvapilo, že se spuštění Portálu stavebníka neobešlo bez problémů a výpadků, ani po třech týdnech není situace na úřadech bez problémů. Úředníci se totiž potýkají s návalem starých žádostí podaných podle starých pravidel a zároveň stále řeší technické potíže s novým systémem. Řadu závažných problémů už ministerstvo v posledních dvou týdnech v rámci aktualizace vyřešilo. Stavební úřady ovšem mnohdy dál hlásí, že je brzdí třeba pomalé připojení nebo komplikace s ovládáním nového systému. Zaměstnanci si také stěžují, že nebyli pro práci s novým portálem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. „My nehledáme chyby, my hledáme společná řešení. A ve velmi individuálním kontaktu s velkými městy postupně toto ladíme. Takže když vidím ty štosy podaných žádostí, tak musím říct, že na stavebních úřadech dělají fakt srdcaři, snaží se to odbavit. Ten systém doladíme tak, aby přechod proběhl dobře,“ komentoval situaci ministr Ivan Bartoš (Piráti). Mělo ministerstvo se spuštěním ještě raději počkat? Za jak dlouho v systému odladí všechny chyby? A jak si stojí Piráti před podzimními volbami? ---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Seniorům se od ledna zvýší důchod v průměru o 356 korun. A podle ministra práce Mariana Jurečky je tempo růstu penzí velmi vysoké. Podle kritiků jde ale jen o zanedbatelnou částku. Je to málo? A jaké změny důchodový systém nakonec čekají?Hostem Ptám se já byl Filip Pertold, ekonom think-tanku CERGE-EI a člen poradního týmu ministra práce.Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prozradil, že penze v Česku porostou i v příštím roce. V průměru by si podle něj měli důchodci polepšit o 356 korun, přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. „Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 tisíc korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun,“ oznámil Jurečka. A vyzdvihl, že valorizační mechanismus umí ochránit důchodce před inflačními riziky. Penze podle ministra rostou tempem, které je velmi vysoké i ve srovnání s okolními státy. Podle zástupců seniorů jde ale o zanedbatelnou částku, řada výdajů rostla mnohem víc.Zvyšují se penze i po omezení valorizací opravdu dostatečným tempem? Jak se nakonec posune věková hranice pro odchod do důchodu? A jak dopadnou změny v zákoníku práce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nová frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu se dál rozrůstá a je třetím největším co do počtu křesel. Uskupení založené Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem ale schytává kritiku, že je proruské. Co od něj máme čekat?Hostem Ptám se já byla europoslankyně hnutí ANO a místopředsedkyně nové frakce europarlamentu Patrioti pro Evropu Klára Dostálová.Přestup europoslanců hnutí ANO do nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO spoluzažilo, vyvolává na domácí politické scéně silné reakce. Kritikou nešetří komentátoři ani političtí oponenti z koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), podle kterého Patrioti slouží Rusku. Nespokojení jsou ale zjevně i někteří europoslanci ANO. Se svými obavami z dalšího vývoje ve frakci se už médiím svěřil Jaroslav Bžoch. Prohlásil, že mu to v ní „úplně nevoní“ a pokud frakce začne adorovat Rusko, odejde.Podle lídryně hnutí ANO v europarlamentu a místopředsedkyně Patriotů Kláry Dostálové jsou slova jejího stranického kolegy překvapivá: „Od Jardy Bžocha jsem osobně takovou kritiku neslyšela. Ani od žádných jiných europoslanců. Takže se Jardy zeptám, jak to bylo myšleno.“Označování frakce jako proruské považuje Dostálová za absurdní. „S nikým jsme v rámci frakce nemluvili o Rusku, o Ukrajině, protože ta frakce nevznikla k těmto důvodům. Ale vznikla úplně k jiným důvodům, abychom podpořili členské země, které mají stejný program jako hnutí ANO.“Má ANO nějaké záruky, že frakce nebude prosazovat proruské zájmy? Kam hnutí vlastně směřuje? A jak chce v Evropě prosadit, co slíbilo voličům?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?Hostem Ptám se já byl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česká ekonomika se jen pomalu zvedá ze dna. Vláda sice srší optimismem a zdůrazňuje pokles inflace, růst reálných mezd i první velkou investici, jenže reálná čísla pokulhávají. Jak si stojí průmysl, který dlouho volá po restartu?Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Česká ekonomika se pomalu vrací k růstu. Podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 0,3 procenta. Výkon hospodářství tak byl mírně vyšší než podle předchozích odhadů. Odhad vývoje ekonomiky v letošním roce vylepšilo i ministerstvo financí, které očekává další růst.Optimistický je v posledních měsících i kabinet Petra Fialy (ODS). K jeho dobré náladě přispívá pokles inflace, růst reálných mezd i nedávná zpráva o investici do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za více než 40 miliard korun, kterou ohlásila americká společnost onsemi. Ta tím totiž prolomila dlouhé období, kdy Česko v získávání strategických zakázek a investic začalo výrazně zaostávat.Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je to signál, že by se tento negativní trend mohl zastavit: „Když se podíváte, jak se nám dosud vyhývaly strategické zakázky v oblasti automobilového průmyslu, kde jsme leta letoucí byli destinací číslo jedna, tak je to až strašidelné. Ty zakázky dostává Polsko, Maďarsko, Slovensko. Což jsou nebezpečné trendy. Doufám, že onsemi je dokáže když ne zastavit, tak aspoň zpochybnit.“Vláda se podle Špicara nesmí nechat ukolébat a přestat pracovat. „(Ekonomická) situace je o něco lepší, než-li byla na konci loňského roku. Nicméně zůstává i nadále vážná,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s tím, že firmy nadále trápí například vysoké ceny energií i napjatá situace na trhu práce.Jak dokázala vláda pohnout s voláním českých podnikatelů po restartu země? A přinesl uplynulý rok alespoň nějaké pozitivní posuny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Když v rozpočtu na příští rok nedostane desítky miliard, raději z ministerského křesla odejde. Zároveň čelí kritice, že se v úřadu chová jako papaláš. Zvládne Mikuláš Bek reformu v oblasti, kterou všichni považují za prioritu?Hostem Ptám se já je ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jak ministr již před časem uvedl, kraje na jaře dostaly navíc 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. V rámci podfinancovaného školství je to ale jen zlomek toho, co by resort potřeboval. Ministr chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc. Bek považuje za svou prioritu navýšit rozpočet vysokých škol. Ty se totiž musí připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Dostatek peněz ale podle něj musí být na růst platů nepedagogických pracovníků. Další peníze by pak měly podle ministra proudit na zajištění kapacit škol, které jsou zejména ve velkých městech v posledních letech často nedostatečné.Pokud se navýšení financí pro školství prosadit nepodaří, ministr zvažuje rezignaci. „Nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení,“ prohlásil v červnu ve Sněmovně při interpelacích. Podpora vzdělávání je jednou z klíčových programových priorit pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS). Ta se zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty dávají v průměru 5,1 procenta HDP, Česko pouze 4,5. Kolik peněz se nakonec podaří ministrovi pro školství na příští rok zajistit? Jak to bude s navýšením kapacit škol? A co říká tomu, že je v posledních týdnech označován za papaláše?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Do pěti let by mohlo Česko vyslat na oběžnou dráhu vlastního astronauta. Od projektu Česká cesta do vesmíru si ale vláda slibuje víc. Zvýšit by se měly investice do kosmického výzkumu i vědy jako takové. Jak se nám mise vyplatí? Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda chce v horizontu pěti let poslat do vesmíru astronauta Aleše Svobodu, zkušeného českého armádního pilota, který se na konci roku 2022 stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Ambiciózní plán představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu minulý týden. Záměr s názvem Česká cesta do vesmíru na sebe má navázat také práci tuzemských vědců a komerčních firem. A současně pomoci popularizovat vědu a také dodat Česku sebevědomí, které nám podle ministra dopravy jako zemi někdy chybí. „Musíme dál řešit rozkopanou D1. Ale zakázat si tuhle ambici a říct, to nás nezajímá, znamená, že zavřete dveře dalšímu rozvoji firem, které tady jsou. Pokud ty firmy s něčím reálně bojují, tak je to do budoucna nedostatek kvalifikované síly. A jak chcete získat kvalifikovanou sílu právě do technických oborů než vzbudit zájem, že to má smysl?“ odůvodňoval investice do cesty do vesmíru ministr dopravy Martin Kupka. Jak na Kupkův zájem o kosmický průmysl nahlíží premiér Petr Fiala? V čem české firmy v této oblasti vynikají? Jaké plány má ministr dopravy s českými dálnicemi?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Piráti se vzpamatovávají z debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Tam jim z dosavadních tří křesel zůstalo pouze jedno, které znovu obhájila dosavadní europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. A právě ona byla hostem Marie Bastlové v pořadu Ptám se já. Širší vedení Pirátské strany si výsledky eurovoleb už vyříkalo na víkendové mimořádné schůzi. Část z nich volala po reformě. Šéf Pirátů Ivan Bartoš poté před novináři hovořil o nutnosti dojednání úprav ve straně, které „povedou ke změnám struktury ve vedení kampaní, ale i vnitřního fungování strany“. Podle jeho kritiků ale kosmetické úpravy stačit nebudou. Výsledek voleb, který skončil daleko za očekáváním, je podle nich jen dokladem prohlubujícího se propadu Pirátů od posledních sněmovních voleb. A Bartoš by z toho měl podle nich vyvodit důsledky. Jak se chtějí Piráti vymanit z problémů? Měli by odejít z vlády? A není zvláštní, že si stojí za nominací Marcela Kolaji na post eurokomisaře, i když coby lídr kandidátky propadl ve volbách do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.

Premiér Petr FIala po necelém roce znovu vystoupil na konferenci Česko na křižovatce, kde mluvil o restartu Česka. Chválil svoji vládu, jak daleko za posledních 10 měsíců zemi posunula. Jsou pochvaly na místě?Hostem Ptám se já byl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.Rok uběhl od chvíle, kdy vláda Petra Fialy představila svoji vizi s názvem Restart Česka. Plány měly nastartovat ekonomiku nejen, aby se vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál.„Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu, energie - LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ pochválil se Fiala minulý týden na tiskové konferenci.Co opravdu reálně vláda udělala? Posunuli jsme se i ve vzdělávání? A co ještě stihne kabinet udělat do příštích sněmovních voleb?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ve Švýcarsku o víkendu proběhl první summit o míru na Ukrajině. Mír nevyjednal a ani nemohl, protože se neúčastnilo Rusko. Závěry summitu navíc neodhlasovaly ani všechny zúčastněné státy. Jaký smysl takové konference mají?Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Osmdesát zemí světa včetně Česka na prvním summitu o míru na Ukrajině společně vyzvalo, aby byla její „územní celistvost“ základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace, které se o víkendu sjeli do Švýcarska, zároveň vybídly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu.Závěrečnou deklaraci některé účastnické státy sice nepodepsaly a konference se konala bez účasti Číny a Ruska. Podle prezidenta Petra Pavla byla přesto původní očekávání, že summit přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.S tím souhlasí i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Navzdory všeobecné skepsi vnímám summit ve Švýcarsku jako poměrně úspěšný první krok. A to jak z hlediska toho velkého, to znamená etablovat mírový proces na Ukrajině na světové scéně. Tak i ve spoustě práce, která třeba není na první pohled vidět, ale je velice důležitá. Je důležité si vůbec představit, co by mír na Ukrajině mohl znamenat.“Záležet bude ovšem také na situaci na bojišti. Ta se pro Ukrajince momentálně nevyvíjí příliš dobře. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků v napadené zemi.Co summit ukázal o rozložení sil ve světě a jeho klíčových hráčích? Jakou roli bude dál hrát ve vyjednávání o míru na Ukrajině Čína? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí Přísaha bývalého protimafiánského detektiva Róberta Šlachty se vyplatila koalice s Motoristy do evropských voleb. Stalo se překvapivě třetí nejúspěšnější stranou. Jak teď s nečekaným ziskem naloží?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Nečekaně velký úspěch Motoristů a Přísahy ve volbách do Evropského parlamentu, kde skončila na třetím místě se ziskem 10% hlasů, znamená pro tuto koalici zisk dvou poslaneckých křesel: pro Filipa Turka a Nikolu Bartůšek.Šlachtovo hnutí se tak po minulých sněmovních volbách, kde jen těsně neuspělo, opět dostalo do popředí zájmu politiků i médií. Podle odborníků se jim podařilo přebrat protestní hlasy třeba od SPD Tomia Okamury, která získala jen necelých 6% hlasů a jedno křeslo europoslance.Dokáže Přísaha zopakovat úspěch i ve sněmovních volbách? Nebojí se Šlachta, že ho Motoristé časem odstaví na druhou kolej? A objeví se Filip Turek v další kampani Přísahy?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí ANO se stalo českým vítězem voleb do Evropského parlamentu. Jeho místopředseda a stínový premiér Karel Havlíček je spokojen. „Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním povolebním podcastu Ptám se já.Místopředseda vítězného hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček si výsledky voleb do Evropského parlamentu pochvaluje. „Je to pro nás velký úspěch. Přinášíme řešení a máme tváře,“ řekl ve speciálním volebním studiu Ptám se já.Úspěch Motoristů a Přísahy v čele s Filipem Turkem a koalice Stačilo! pod vedením s komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vidí jasně. „Je to signál, že lidem dochází s vládou trpělivost,“ myslí si Havlíček. Zároveň ale vidí, že Přísaha se na Motoristech trochu svezla: „Kdyby tam nebyl Turek, tak by Přísaha neměla takový výsledek.“Turek je podle Havlíčka „takový bezprostřední, přímočarý“ a jeho názory v kampani dávaly hlavu a patu. „Na druhou stranu samozřejmě ta symbolika, která ho jaksi doprovázela v těch posledních letech, tak to prostě normální není,“ řekl místopředseda v narážce na snímky, kde je Turek zachycen se svícnem s nacistickým symbolem či se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování.Věří, že v evropské frakci Obnova Evropy (ALDE/Renew) se i přes výtky k populistickým krokům ANO udrží: „Jsme pro svobodu jedince, podnikání a víry.“ Podle Havlíčka nejsou aktivističtí či progresivističtí jako třeba některé jiné strany. „Jsme pragmatičtější v zelené politice,“ tvrdí s tím, že po volbách se situace vždy zklidní: „V každém případě tam jdeme posílení se sedmi mandáty.“Nové složení Evropského parlamentu vidí jako šanci na úpravu některých unijních politik: „Myslím si, že se neotočí úplně kormidlem dějin, ale že se začne pragmatičtěji přistupovat ke Green Dealu, k energetické politice i možná k té migrační.“Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se chce ucházet o další mandát. Podle Havlíčka ale nemá hlasy od nových europoslanců ANO jisté. „Nesplnila svoji úlohu, i když to neměla jednoduché,“ řekl s odkazem na covid a dopady ruské agrese na Ukrajině. Debata o podpoře von der Leyenové bude probíhat i na úrovni ALDE/Renew. „Ale já se spíš kloním k tomu, že bysme měli hledat někoho jiného,“ nastínil Havlíček.Hnutí ANO se během minulých období potýkalo s rozpady svého europoslaneckého klubu, kdy odešla řada výrazných členů (například Pavel Telička, Dita Charanzová a další). Tentokrát to podle Havlíčka bude jiné. „Náš poslanecký klub zůstane jednotný,“ věří.Pokud Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! pod vedením komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné uspěje i ve sněmovních volbách 2025, otevírá to hnutí ANO možné ruce ke hledání koaličních partnerů v případném kabinetu. „O vládě budeme jednat s tím, kdo se dokáže přizpůsobit našemu programu,“ řekl Havlíček bez jmen konkrétních stran.„Já se fakt dostat do situace, že tady objíždím celou republiku a poté se dostaneme do vlády podobně jako ODS, která musela kapitulovat ze všech svých hlavních cílů. Já chci, aby jsem se postavil za dva roky jakožto vítěz před naše voliče a řekl jsem jim: tohle jsme vám slíbili a za tímhle si stojíme,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj má ale ANO některé nepřekročitelné hranice: „Nemůžeme jít do vlády s nikým, kdo bude, byť jenom diskutovat na úrovni referenda o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Před nárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guverér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V Evropě odstartovaly největší kontinentální volby. Strany kandidující do Evropského parlamentu slibují možné i nemožné a předhánějí se ve slibech, co všechno zruší. Která z nich má v programu největší nesmysly?Hostem Ptám se já je bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.V Evropě po pěti letech startují eurovolby. V Česku se volební místnosti otevřou v pátek (volit bude možné 7. a 8. června). Zástupci, které si do Evropského parlamentu Češi zvolí, obsadí 21 z celkových 720 křesel. Voliči si přitom můžou vybírat z kandidátních listin 30 stran, hnutí a koalic. Mandáty bude obhajovat ODS, TOP 09, STAN, Piráti, KDU-ČSL, SPD a ANO, které v minulých volbách zvítězilo se ziskem šesti křesel.V kampani letos strany a hnutí skloňovaly zejména témata bezpečnosti, pomoci Ukrajině, budoucnosti Green Dealu (a jeho případné změny nebo přímo zrušení) či migrace.Ta byla i jedním z hlavních témat středečního duelu lídrů dvou nejsilnějších strana Prima CNN News. Podle šéfa ANO Andreje Babiše kabinet Petra Fialy (ODS) vyjednávání o paktu „podělal“. Premiér trvá na tom, že pakt je prvním krokem, který ale nestačí. Česko se proto se v hlasování o nových pravidlech zdrželo a požaduje, aby se migraci čelilo důrazněji.Unijní pakt dráždí opozici natolik, že se k němu z podnětu ANO dnes odpoledne, pár hodin před otevřením volebních místností, scházejí mimořádně poslanci ve Sněmovně.Bude se migrační pakt nějak zásadněji upravovat? Co bude v Evropě v příštích pěti letech hlavní téma? A kde bychom dnes byli, kdybychom nebyli v Unii?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS).Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně.„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO).V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá.Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že „kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja.Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“.Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio.Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou).Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja.Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze.Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent.Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze.Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?Hostem Ptám se já je předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda.Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě.Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách.Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla.Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?Hostem Ptám se já byla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová.Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty.Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová.„Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují.Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?Hostem Ptám se já je ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávní médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Čeští studenti uspěli ve finále prestižní celosvětové soutěže Conrad Challenge v centru NASA. S nápadem na restartování nefunkčních družic na oběžné dráze porazili více než dva tisíce konkurentů. Jaká byla cesta za vítězstvím?Hostem Ptám se já byli vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga a mentor projektu z Planetária Praha a ze Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury Jan Spratek.S projektem dálkové opravy družic ovládla pětičlenná skupina českých studentů prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge v ústředí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu na konci dubna. Za nápad, jak pomocí laseru vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi, dostali čeští středoškoláci z týmu LASAR ocenění ve dvou ze tří kategorií.Povedlo se jim přitom uspět v konkurenci více než 2 tisíc týmů. Zcela mimořádný mezinárodní úspěch ocenil minulý týden i premiér Petr Fiala (ODS), se kterým studenti mimo jiné diskutovali případné další využití jejich nápadu.Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách. V příštích měsících se podle mentora projektu Jana Spratka ukáže, jestli bude možné projekt skutečně realizovat. A jestli se na případný vývoj podaří zajistit potřebné financování.„Zatím to samozřejmě zajištěné není. Tohle už nebude o nějakých stovkách tisíc na to, abychom se dostali na finále nějaké soutěže do USA. To bude o úplně jiných rozpočtech. Ať už půjde o ten laser, který bude jeden z nejsilnějších na planetě, půjde o nějakou malou observatoř a další věci, to bude složité a bude to na běh na dlouhou trať, “ uvedl vedoucí týmu, 16letý student gymnázia Bystrc v Brně Simon Klinga.„Ten cíl je obrovský, ale je to počin, který dokáže popohnat třeba i celé odvětví, abychom zodpovědně posílali satelity na oběžnou dráhu,“ upozornil na výjimečnost celého projektu Jan Spratek.Jaké konkrétní využití by mohl mít v praxi nápad týmu LASAR? A jak podpořit vědu, aby podobných úspěchů měli Češi co nejvíc?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Řeporyjský starosta a známý provokatér Pavel Novotný možná přijde o stranický dres ODS. Vedení zkritizovalo jeho poslední výroky jako lidsky nepřijatelné a neslučitelné se členstvím v partaji. Proč se Novotný neumí krotit?Hostem Ptám se já je starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS).Profesionální provokatér, bývalý bulvární novinář a současný starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný to má ve své straně opět nahnuté. Předsednictvo občanských demokratů tento týden konstatovalo, že výroky Novotného z poslední doby jsou lidsky nepřijatelné a neslučitelné s členstvím v ODS. Pravomoc vyloučit straníka ale předsednictvo nemá. Udělat to může výkonná rada, ta se sejde 11. června.Novotný naposledy vyvolal obří vlnu kritických reakcí příspěvkem na sociální síti X ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Po kritice starosta příspěvek smazal a omluvil se, část občanských demokratů ale i tak volá po jeho odchodu ze strany.Není to poprvé, kdy se v ODS mluví o možném odchodu řeporyjského starosty. Naposledy například když v roce 2020 prohlásil, že v zájmu Česka je, aby Babiš i Zeman „umřeli a odešli do věčných lovišť“. Novotný to nakonec ustál. Teď se od něj ale veřejně distancují i hlavní tváře strany.A kritiku v poslední době sklízí známý starosta z mnoha stran. Svými výroky opět popíchl třeba farmáře, o kterých nedávno napsal, že „by potřebovali válku“. Ti mu tento týden před městský úřad v Řeporyjích vysypali jako vzkaz hromadu hnoje. Pavel Novotný se také několikrát ocitl před soudem, například v únoru dostal od soudu peněžitý trest za výroky o Palestincích.Kam až chce Pavel Novotný zajít? Má vůbec co dělat v politice? A proč z ODS neodejde sám?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Slovenský premiér Robert Fico je po postřelení atentátníkem podle informací tamního úřadu vlády v život ohrožujícím stavu. Politici Směru-SD už z činu obvinili liberální média a opozici. Jak nebezpečné takové výroky jsou?Hostem Ptám se já byl šéfredaktor a politický komentátor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy.Slovenský premiér Robert Fico byl dnes po výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelen a podle úřadu vlády je v ohrožení života. Premiéra už přepravil vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici. Agentura Reuters uvedla, že podle mluvčí nemocnice v Handlové byl Fico při vědomí a jeho životní funkce byly stabilizovány.Mluvčí slovenského ministra vnitra Matej Neumann označil útok na slovenského předsedu vlády za atentát. Pravděpodobného útočníka policie zadržela.Někteří vládní politici na Slovensku připsali odpovědnost za atentát na premiéra Fica politické opozici a liberálním médiím. Opozice násilný čin odsoudila. Stejně tak zástupci médií. „Je nepředstavitelné, aby se takto ohavné, bezprecedentní činy na Slovensku, ale kdekoliv v demokratické zemi, odehrály. Absolutně to odsuzuji,“ prohlásil novinář Peter Bárdy.A uvedl, že pevně věří, že situace nebude dál eskalovat. Například právě směrem k obviněným novinářům: „Já už mám teď plnou schránku nenávistných vzkazů od lidí, kteří to opravdu přijímají velmi zle a kteří jsou hecovaní hlavně politickou koalicí, ale i některými lidmi, hlavně z dezinformační, konspirační scény. Čeho se obávám, radši nebudu, nechci říkat. Nechci to přivolávat, ani nikomu dávat žádný návod.“---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

V pětikoalici se schyluje ke sporu. Vládní strany se totiž hádají o zavedení výpovědi z práce bez uvedení důvodu. ODS a TOP 09 chtějí třaskavou změnu prosazovat navzdory lidovcům i odborům. Proč vláda řeší tohle téma právě teď? Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky koalice Spolu ve Středočeském kraji Jan Skopeček. Vládní ODS a TOP 09 se stále snaží ve Sněmovně prosadit výpověď bez udání důvodu. A to i přes odpor opozice, odborů, a co je podstatnější, i části koaličních partnerů. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tento záměr ale vyjít nikdy nemůže, protože by to bylo v rozporu s koaliční smlouvou (podle ní musí mít pozměňovací návrh souhlas všech včetně gesčního ministra). ODS a TOP 09 se ale změny zastávají s tím, že pružnější trh práce je závazek z programového prohlášení vlády. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka by výpověď bez udání důvodu určitě projít měla: „Mluvím o tom od samého začátku. I kdyby se to neobjevilo v té vládní novele, s kolegy z klubu ODS to bezesporu představíme jako pozměňovací návrh. Abychom vysvětlili poslancům a kolegům, že to není nic drastického.“Koaliční partnery chtějí strany, které změny prosazují, přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. „Byl bych rád, abychom v těch debatách dospěli k nějakému kompromisu, kdy to třeba podáme my, protože KDU-ČSL s tím nebude chtít být nějakým způsobem spojena, ale převáží ty racionální argumenty. A převáží to, že se dokážeme dohodnout na nějakém kompromisu třeba právě ve výši odstupného,“ dodal Skopeček. Proč zásadní změny na trhu práce neprosadila vládní koalice dřív? Jak se podařila konsolidace veřejných financí? A jaké šance má koalice Spolu v blížících se krajských volbách ve Středích Čechách? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už v pondělí by měl do vlády nastoupit nový ministr pro vědu a výzkum. Helenu Langšádlovou TOP 09 z vlády stáhla, pracovala prý sice dobře, ale práci špatně prodávala. Dokáže nízké preference strany zvednout bývalý rektor Tuleja?Hostem Ptám se já byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Prezident Petr Pavel přijal ve čtvrtek demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové z TOP 09. Strana vybrala jako jejího nástupce ekonoma a bývalého rektora Slezské univerzity Pavla Tuleju. Prezident by ho na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) měl jmenovat v pondělí.Langšádlová skončila kvůli nespokojenosti vlastní strany s tím, jak prezentovala výsledky své práce veřejnosti. Akademik Tuleja, který větší politickou zkušenost mimo severomoravský region zatím nemá a který by měl pomoci zlepšit mediální obraz TOP 09, se ale ještě před příchodem na rezort sám musel vyrovnávat s reputačním problémem. Jak upozornily i Seznam Zprávy, publikoval totiž před časem několik článků v takzvaných predátorských časopisech.Tuleja se už za toto pochybení omluvil a požádal univerzitu, aby články stáhla z jeho publikačního seznamu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je taková reakce dostačující a Tulejově jmenování nic nebrání: „Postavil se k tomu tak, jak by měl. Nedělala bych z komára velblouda. Vždyť byl i následně znovu zvolen rektorem a všechny tyto věci se staly ještě předtím. Takže svoji dlouholetou prací pro univerzitu potvrdil, že je člověkem schopným a že bude dobrým i na pozici ministra.“Jak takový kandidát pomůže TOP 09 vylepšit PR obraz? Vážně strana vyměnila údajně dobře pracující ministryni proto, že měla málo lajků? A co dokáže TOP 09 samostatně voličům nabídnout?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Andrej Babiš v knize O čem sním, když náhodou spím v roce 2017 napsal, že bude chtít mluvit o zvýšení věku odchodu do penze. V roce 2018 si dala jeho vláda reformu důchodů do programového prohlášení. Proč z toho teď nic neplatí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.Opoziční hnutí ANO minulý týden oznámilo, že už nebude pokračovat ve strategických jednáních s vládou, a to ani za přítomnosti hlavy státu. Rozhodnutí bylo reakcí na mediální přetahovanou ohledně důchodové reformy, která se v posledních týdnech strhla právě po schůzce obou stran u prezidenta Petra Pavla.Z té nejdřív všichni odcházeli s tím, že se na základních parametrech domluvili. ANO poté ale dohodu popřelo. A tvrdí, že reforma důchodů není třeba a o posunu věku odchodu do penzí nechce ani slyšet.ANO pokračovalo ve vymezování proti kabinetu Petra Fialy (ODS) i na 1. máje ve Zlíně při zahájení své kampaně před volbami do Evropského parlamentu se sloganem „Česko pro tebe všecko“. „Naše tři priority jsou v přímém kontrastu proti politice vlády,“ zdůraznil Babiš s tím, že ANO se chce zaměřit na „boj proti nelegální migraci, odpor proti zelenému šílenství a obranu české suverenity před snahami zrušit právo veta a zavést euro“.Opravdu hnutí ANO nebude s koalicí až do sněmovních voleb o ničem jednat? Povolební slib, že bude konstruktivní opozicí tím tedy definitivně padá? A jak to bude vypadat, když ANO udělá „pro Česko všecko“?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česko získalo vysoký úřednický post ve strukturách Evropské komise. Bývalý ministr životního prostředí se stane druhým mužem pro Green Deal. Jak si zelená dohoda v Evropě aktuálně stojí?Hostem Ptám se já je bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík, který vyhrál konkurz na strategickou pozici „dvojky“ klimatické politiky v Evropské unii.Dusíkovu nominaci schválil sbor eurokomisařů minulý týden. Exministr a odborník s mnohaletými zkušenostmi v oblasti ochrany klimatu je teprve druhým Čechem, který obsadí místo zástupce Generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi. A stane se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích.Osmačtyřicetiletý Dusík byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera mezi listopadem 2009 a březnem 2010. Působil na resortu opakovaně jako náměstek, mimo jiné pracoval také v Programu OSN pro životní prostředí a během českého předsednictví EU v roce 2022 byl vyjednavačem v rámci Green Dealu. V současné době pracuje pro Světový fond na ochranu přírody ve Švýcarsku. Z této pozice by se měl během léta přesunout do Bruselu.Právě o budoucnosti Green Dealu se teď stále hlasitěji diskutuje v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Takzvaná zelená dohoda pro Evropu, která obsahuje soubor opatření k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, stále silně rozděluje politiky.Jaké změny Green Dealu můžeme očekávat? A jak chce přesvědčit českou veřejnost o tom, že opatření na snižování emisí nejsou vyhazování peněz, ale nutná změna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Máme před sebou klíčové volební měsíce, které završí sněmovní volby na podzim 2025. Vládní strany zaostávají v průzkumech za opozicí, sílí mimoparlamentní hnutí zaměřená proti další podpoře Ukrajiny. Co česká politika potřebuje?Hostem Ptám se já byl spolumajitel finanční skupiny Pale Fire Capital a investor Jan Barta.Barta je jedním z významných sponzorů na české politické scéně. Před posledními parlamentními volbami financoval strany pětikoalice a v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla. Poté se rozhodl pomoci také skomírajícím sociálním demokratům, protože u nás podle něj chybí standardní levicová strana, která by vytvořila nárazník proti populismu a extremismu. SOCDEM zatím přispěl tři miliony korun a jak uvedl v rozhovoru, má v plánu s nimi jednat o další případné podpoře.Teď chce svou pozornost věnovat hlavně sněmovním volbám v roce 2025. Podle svých slov se zděšením sleduje aktuální dění v souvislosti s hnutím ANO a jeho neochotou jednat s vládní koalicí o zásadních systémových změnách. Ta v posledních dnech vyeskalovala kvůli sporům o důchodovou reformu.„Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový „OK populista“, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ prohlásil podnikatel.Kromě politiky Barta podporuje například tuzemské učitele nebo neziskový sektor, nedávno také poslal dva miliony dolarů (téměř 50 milionů korun) na drony pro ukrajinskou armádu.Kolik peněz už Jan Barta do politiky poslal? Jak se v Česku daří křísit moderní levici? A je tady poptávka po nové politické straně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

USA po měsících průtahů schválily klíčový balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle prezidenta Bidena dodávky začnou okamžitě. USA rozhodly těsně po návštěvě českého premiéra v Bílém domě. Jaké jsou v tuto chvíli česko-americké vztahy?Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Klíčový balíček americké pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) stvrdil ve středu svým podpisem prezident Joe Biden. Peníze by měl jít na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny i dalších zemí v regionu.Kvůli legislativní přetahované demokratů s republikány v Kongresu schvalovaly Spojené státy balík pomoci několik měsíců. „Teď musíme jednat rychle. Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,“ prohlásil po podpisu Biden. Ukrajincům by měla pomoc vydržet minimálně na několik měsíců.Rozhodnutí amerických zákonodárců ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS), který nutnost další pomoci Ukrajině probíral minulý týden na své cestě do USA s některými americkými kongresmany i přímo s prezidentem Bidenem v Bílém domě.Jaký další vývoj můžeme ve válce ne Ukrajině očekávat? Kdy Ukrajincům dorazí první dodávky z české muniční iniciativy? A je šance, že se do Bílého domu vydá i prezident Petr Pavel?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Hnutí ANO odmítlo dál jednat s vládní koalicí o reformě penzí a odřeklo účast na debatě, kterou svolal prezident Petr Pavel. Vláda má prý o podobě reformy stejně jasno a ANO jí nechce dělat fíkový list. Je ještě šance na dohodu?Hostem Ptám se já byl hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom a poradce prezidenta David Marek.Opoziční hnutí ANO se rozhodlo, že se k poslední schůzce k reformním úpravám penzí nepřipojí, protože nechce podle slov Andreje Babiše „dělat vládě hlupáky“ a účastnit se zbytečných jednání. Podle předsedy ANO se totiž zástupci koalice vyjádřili v tom smyslu, že je názor opozice nezajímá a změny si prosadí i bez souhlasu opozice.Prezident Petr Pavel snahu o dohodu vládní koalice a opozice na důchodech vzdát nechce. Dveře pro hnutí ANO tak podle jeho poradce Davida Marka zůstávají na další jednání na Hradě stále otevřené. Prezident nevyloučil ani kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky, který by se mohl uskutečnit na přelomu května a června.Předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSl) se pokusí hnutí ANO znovu oslovit a přizvat i opoziční SPD. Čas hledat shodu podle něj je až do druhého čtení ve Sněmovně, tedy zhruba tři měsíce.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Ukrajina se dostala ve válce s Ruskem do krize. Je v defenzivě, ztrácí území a především má kritický nedostatek potřebného vojenského materiálu. Na nepříznivý zvrat v konfliktu upozornují mnozí analytici. Jaké šance Ukrajina má?Hostem Ptám se já byl bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel v pátek povzbudit vojáky bojující na frontě v Doněcké oblasti, kde se Rusům daří pomalu postupovat. Kyjev se v této části snaží budovat obranné linie. Ukrajinští činitelé přitom varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu. Nahrávat jim má početní převaha i to, že se ukrajinská armáda potýká se závažným nedostatkem munice.Bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský ale upozorňuje, že situace je vážná i na ruské straně fronty: „… .“ Svárovský zároveň narozdíl od některých jiných analytiků stále věří ve vítězství Ukrajiny. Ovšem za předpokladu, že Západ nepřestane s finanční a vojenskou pomocí pro Kyjev. „Až tahle válka skončí - a já jsem o tom přesvědčený a nic nezměním na přesvědčení, že to skončí vítězně pro Ukrajinu, pokud se by tedy západní pomoc nezastavila - tak tam je jedno velké nebezpečí pro různé lidi, i pro našeho náčelníka generálního štábu, které pro ně bude nepříjemné. A sice to, že v příštích 10 až 15 letech se nebude v Evropě opakovat žádný konvenční konflikt, protože ruská armáda na to mít nebude. A v Evropě je řada lidí, kteří to nechtějí slyšet.“ Lze teď vůbec pomýšlet na porážku Ruska? A jaké scénáře máme před sebou? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Evropský parlament před týdnem schválil dlouho očekávaný migrační pakt a na české politické scéně to vyvolalo bouři. Podle opozice vláda lhala a schválená podoba je zrada, protože obsahuje skryté kvóty. K čemu nás dohoda zavazuje?Hostem Ptám se já je europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který hlasoval pro přijetí migračního paktu.Migrační pakt, který má reformovat stávající ne zcela jasná pravidla pro evropskou migrační a azylovou politiku, rozdělil unii. Zatímco například Německo nebo Řecko považuje deset legislativních návrhů, které Evropský parlament schválil 10. dubna, za historický úspěch, jiné země jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko se proti chystaným změnám bouří.Téma štěpí i tuzemskou politickou scénu. Na migračním paktu se při hlasování neshodli už sami čeští europoslanci. Na domácí půdě pak dohoda nejvíc rozlítila opozici. Na čtvrteční mimořádné schůzi, svolané na podnět hnutí ANO, označil jeho šéf Andrej Babiš migrační pakt za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky, které se dopustili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)“.Podle ministra má Česko kvůli velkému množství přijatých ukrajinských uprchlíků výjimku a nebude muset přijímat další migranty ani místo toho platit do společného fondu. Někteří europoslanci ale obvinili Rakušana z mlžení, že taková výjimka neexistuje. Podle opozice Rakušan jednoduše lže a dohoda obsahuje skryté kvóty. O zklidnění situace se pokusila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která před dnešním jednáním Sněmovny napsala, že výjimka pro Česko platí.Není to jen politické ujištění? Opravdu dohoda neobsahuje tolik diskutované skryté kvóty? A jak se daří kampaň Spolu před eurovolbami?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Vláda, opozice i prezident zatím marně hledají shodu na reformě penzí. Její schválení je přitom zásadní pro konsolidaci českých veřejných rozpočtů. Hnutí ANO ale popírá dohodu na zvýšení věku odchodu do důchodu. Dočkáme se reformy?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.Neshody vládní koalice a opozice ohledně toho, jak by se měl reformovat důchodový systém, se zatím prezidentovi zahladit nepodařilo. Poté, co si Petr Pavel pozval koncem března obě strany na Hrad ke společnému stolu, to chvíli vypadalo nadějně.ANO ale vzápětí přišlo s prohlášením, že se s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Předkladatel návrhu a šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) kontroval, že ke shodě na schůzce došlo. Tuto verzi podpořila i kancelář prezidenta. Do přestřelky se zapojil i předseda ANO Andrej Babiš s tím, že jeho hnutí navýšení důchodového věku nikdy nepodpoří.„Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ upozornil člen Národní ekonomické rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“Do úprav důchodového systému chtějí promluvit i odbory. Ty by místo zvyšování věku odchodu do penze raději více podpořily systém na straně příjmů, konkrétně zvýšením porodnosti.Na jak dlouho navrhované změny důchodů zabezpečí penzijní systém? Jak relevantní jsou návrhy opozice a odborů? A jak se vládě daří zpomalovat zadlužování státu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Už jen dva měsíce mandátu zbývají slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Pak svoji funkci předá Peteru Pellegrinimu. Jak se výměna hlavy státu odrazí na slovenské politice? A co pak bude dělat Zuzana Čaputová?Hostem Ptám se já je Juraj Rizman, partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, politický poradce a dnes ředitel komunikace slovenské pobočky organizace Post Bellum.Slovensko si o víkendu zvolilo příštího prezidenta. Současný předseda sněmovny Peter Pellegrini, který ve volbách porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka, ve funkci vystřídá Zuzanu Čaputovou za dva měsíce. Její pětiletý mandát končí 15. června.„Důležité je, aby od momentu zvolení nový prezident působil tak, aby se žádná část společnosti necítila poražena. Aby radost z vítězství šla ruku v ruce s vědomím služby pro všechny občany Slovenska,“ uvedla slovenská prezidentka, když svému nástupci blahopřála k vítězství.Sama Čaputová se o úřad znovu neucházela. Veřejnosti své rozhodnutí loni v červnu odůvodnila nedostatkem sil, způsobeného mimo jiné obdobím koronavirové pandemie, války na Ukrajině, ekonomické krize a především dlouhodobě nestabilní politické situace na Slovensku. Prezidentka i její rodina je také dlouhodobě terčem mnoha nenávistných útoků na sociálních sítích, ale i některých slovenských politiků včetně Roberta Fica.Nenávistné vzkazy dostává i partner Čaputové, Juraj Rizman, který dlouhodobě pracuje v nevládním sektoru. Po boku prezidentky strávil v neoficiální funkci „prvního gentlemana“ čtyři roky.Jaká je na Slovensku po volbách atmosféra? Jaké budou poslední dva měsíce Zuzany Čaputové ve funkci? A jak dlouho vydrží mimo politiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])

Česká televize má už půl roku nového ředitele. Zatímco navenek se zdánlivě mnoho nezměnilo, za oponou změny přibývají. Jednou z výraznějších byla nedávná rezignace Etického panelu. Jak se Janu Součkovi v čele ČT daří?Hostem Ptám se já byl generální ředitel ČT Jan Souček.Všichni členové Etického panelu ČT rezignovali na své funkce na konci března. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem ohledně postupu panelu při posuzování stížnosti na moderátora Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru pro slovenský Denník N, ve kterém se opřel do bývalého prezidenta Václava Klause.Novému šéfovi ČT se také nelíbilo, jak etický panel přistoupil k jeho žádosti o vyjádření k uniklým spisům z kauzy IKEM, ve kterých figurovalo jméno reportéra Jiřího Hynka (ten momentálně čerpá volno ze zdravotních a rodinných důvodů).„Oni (členové panelu) konstatovali, že v té záležitosti je vedeno trestní řízení a že tím pádem jim nepřísluší se v té věci vyjadřovat. To ale není pravda. Jiří Hynek, pokud mám správné informace, nebyl obviněn. Požádal jsem je, aby znovu řekli, jaké podklady chtějí, a aby tak učinili do sedmi dnů. Protože to ohrožuje dobré jméno ČT, pokud se k tomu nejsme schopni veřejně nějak postavit. A reakcí etického panelu byla rezignace.“Souček potvrdil, že členy nového Etického panelu už vybírá ze širokého seznamu jmen. Ta zatím prozradit nechtěl. Uvedl ale, že jedním z prvních úkolů nového panelu bude prozkoumat právě Hynkův případ.Jaká „bílá místa“ po svém předchůdci nový šéf ČT zatím našel? Proč skončili ředitelé ČT1 a ČT2, kteří teprve nedávno nastoupili? A proč si televize najala lobbistu za zvýšení koncesionářských poplatků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected])