Ptám se já, Marie Bastlová

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Korupční kauza okolo pražské fakultní nemocnice Motol se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní? Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváváme nejčastěji. „Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole. V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení. Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budínským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu. „Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice. Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná. Jsou ke korupci náchylnější velké, nebo malé nemocnice? Jak ve zdravotnictví funguje systém úplatků a dárků lékařům? A jak korupci v nemocnicích předcházet? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér Petr Fiala se vložil do sporů kolem sbírky Nemesis na drony pro Ukrajinu. Aktivity jejích organizátorů ostře kritizovala ministryně obrany Jana Černochová a prošetřuje je vojenská policie. Kam může situace zajít?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden svolal schůzku se zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Podle Fialy v zájmu bezpečnosti, aby se některé nějasnosti okolo sbírky vyjasnily. Aktivity spolku, který zaštítil náčelník generálního štábu Karel Řehka a figuruje v ní mimo jiné i herec Ondřej Vetchý nebo plukovník Otakar Foltýn, považuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) za problematické. V médiích začátkem února mluvila o vyšetřování možného zneužívání diplomatických pasů a údajném pašování dronů ze strany armády. A obvinění označila za vážná. „Věřím lidem, jako je Ondra Vetchý nebo náčelník Řehka. Dal bych za ně ruku do ohně. A myslím, že to tak vidí i veřejnost. Že by naším motivem v pomoci Ukrajině bylo cokoliv jiného než pomoc Ukrajině, je absurdní a samozřejmě nesprávné,“ reagoval Foltýn. Spor dále prohlubuje problémy mezi ministerstvem obrany a armádou. Na rychlé a transparentní vyšetření podezření souvisejících s vývozem dronů už apeloval i prezident Petr Pavel. A varoval před hrozbou poškozování dobrého jména armády, ministerstva a celé České republiky.„Pokud kdokoliv má podezření na cokoliv, nechť je to prověřeno, není s tím nejmenší problém. My jsme příslušné orgány pustili do celého účetnictví, je to vlastně v našem vlastním zájmu, aby to prověřeno bylo. Ale není normální, aby se v době takové bezpečnostní krize tyto věci řešily veřejně, “ uvedl Foltýn s tím, že očekává, že se podezření neprokážou. „V médiích to může být hodně vidět, ale možná, že ty důvody jsou natolik malicherné, že to je bouře ve sklenici vody. Počkejme si na výsledky šetření. A pak to prostě uzavřeme a zapomeňme na to.“Jsou hádky mezi špičkovými vojáky a ministryní ohrožením důvěry veřejnosti? A jaké výsledky práce za sebou má vládní StratCom?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ukrajina začala válku a Volodymyr Zelensky je diktátor, prohlásil americký prezident. Jeho země spolu s Ruskem či Severní Koreou hlasovala na půdě OSN proti rezoluci na podporu Ukrajiny. Jak jeho čeští obhájci vidí Trumpa dnes? Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Nová americká administrativa pokračuje v jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Po minulém týdnu, kdy prezident Donald Trump průběžně ostřeloval velmi ostrými (a pro mnohé západní politiky a odborníky šokujícími) výroky napadenou zemi a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, tento týden je situace vyhrocená méně. V pondělí se Trump sešel v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V pátek by měl podle amerického prezidenta do Washingtonu přicestovat jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl: „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.Kam dál prezident Trump povede jednání o Ukrajině? Jakou roli v tom nakonec sehraje Evropská unie? A je fér, aby politici, kteří roky bránili posílení EU, teď mluvili o slabé Evropě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko se podle premiéra musí připravit na výrazně vyšší výdaje na zbrojení. Evropa by měla využít ke zvýšení vlastní obranyschopnosti a podpoře Ukrajiny peníze i ze zmrazeného ruského majetku. Kde na vyšší výdaje na obranu vzít? Hostem Ptám se já byl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba navýšit výdaje na obranu. A to minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let. Půjde o výdaje navíc. Pro Česko jako zemi se silným zbrojním průmyslem to podle něj ale představuje příležitost.Na evropské úrovni navrhuje použít více než 90 miliard eur z takzvaného Fondu obnovy na podporu společných nákupů pro armády nebo na posílení kritické infrastruktury. K další vojenské podpoře Ukrajiny pak nasměrovat peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy. Premiér svým prohlášením reagoval na překotné dění kolem vyjednávání o případném příměří na Ukrajině. Nový americký prezident Donald Trump se podle Fialy rozhodl naprosto proměnit zahraniční politiku USA a novou mezinárodní realitu je třeba respektovat. Rychlost, razance a rétorika prezidenta Trumpa je překvapivá, ale odklon Spojených států od soustředění se na Evropu by překvapovat neměl, uvedl premiér.Jak by měla Evropa i česká vláda dál postupovat? Budou umět navýšené rozpočty na obranu smysluplně využít? A kdo povede TOP 09 do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už v neděli bude jasné, jak moc dokáží Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás?Hostem Ptám se já byla bývalá eurokomisařka za Česko, dnes prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně prezidenta Věra Jourová.Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Výrazně zřejmě uspěje i Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Předvolební kampaň ovlivňuje hlavně téma migrace a bezpečnostní situace v zemi. Experti ale dlouhodobě varují před hybridními hrozbami z Ruska. Krajní pravici zase podporuje americký miliardář a blízký spolupracovník nového amerického prezidenta Elon Musk. „Ty volby nám ukážou, jestli jsme v Evropě ještě schopni uspořádat svobodné a férové volby. Německo je pod velkým tlakem zahraničních nepřátelských sil, zejména dezinformace z Ruska tam už velmi dlouho pracují na masáži názoru Němců,“ upozornila Jourová. Motivace Kremlu jsou podle ní jasné: „Putin má s Evropou složitou práci, potřeboval by zavolat 27 diktátorům: Přestaňte podporovat Ukrajinu! A měl by vyřešenou celou záležitost s Ukrajinou. Ale v demokracii na to musí jít právě přes manipulaci voličských preferencí a potřebuje si do premiérských křesel posadit lidi, kteří mu ochotně zvednou telefon a udělají to, co on bude chtít. Teď má takový telefon v Bílém domě.“„Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec. Není to Evropská unie, ale zdá se, že bude popřávat sluchu panu Putinovi. Za každý výrok pana Trumpa, si myslím, že bouchla minimálně jedna láhev šampaňského v Kremlu,“ dodala Jourová.Jak zásadní pro Evropu je, jak dopadnou volby v Německu? Má v něčem pravdu americký viceprezident J.D. Vance, když říká, že v Evropě není dostatečná svoboda slova? A bude Věra Jourová kandidovat na prezidentku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Americký prezident Trump přitvrdil svá slova na adresu Ukrajiny. Prezidenta Zelenského označil za diktátora, který nemá mandát z řádných voleb. Už také prohlásil, že Ukrajina si za válku může sama. Co máme dál čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Prezident Spojených států Donald Trump dál stupňuje svoji kritiku na adresu Ukrajiny. Poté, co prohlásil, že si napadená země za válku může sama, přidal další tvrdé výroky týkající se její hlavy státu. Zelenského označil za diktátora, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Znovu mu také vyčetl, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má jen malou podporu Ukrajinců. Podle západních státníků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba takové výroky kategoricky odmítnout. S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Zároveň ale uklidňuje, že situace nemusí být tak vyhrocená, jak by to mohlo na první pohled vypadat. „Oba nevydrželi, ani prezident Zelenskyj, ani prezident Trump. A začali si to v uvozovkách na sociálních sítích rozdávat. Je to takové soupeření dvou kluků. Ale jsem přesvědčen o tom, že emoce zchladnou.“ K podobné roztržce podle něj brzy může klidně dojít i mezi Trumpem a Putinem, pokud vyjednávání nepůjdou podle představ amerického prezidenta. Ta odstartovala tento týden na schůzce delegací USA a Ruska v Saúdské Arábii, žádné konkrétní výsledky ale zatím nepřinesla. O možné ukončení války na Ukrajině se přitom začíná jednat téměř tři roky od jejího vypuknutí. Ruská vojska se i v těchto dnech snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou.Jaké jsou možné scénáře vyjednávání o Ukrajině? Co musí Evropa dělat, aby zajistila v budoucnu svoji bezpečnost sama? A má šanci se sama ubránit bez amerického jaderného štítu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat? Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí. Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka. Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Hnutí ANO je jasným favoritem příštích sněmovních voleb. V průzkumech drtivě vede dlouhé měsíce. Jak by vypadala jeho sociální a důchodová politika? A znamenala by jeho vláda konec současných veřejnoprávních médií v Česku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka. Hnutí ANO Andreje Babiše v průzkumech dál vede s velkým náskokem před všemi dalšími stranami. Podle aktuálního volebního modelu NMS Market Research by ANO v únoru vyhrálo volby s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta a hnutím STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a uskupení Stačilo!, ostatní by zůstali pod potřebnou pětiprocentní hranicí.Pokud by ANO po podzimních sněmovních volbách usedlo ve vládě, slibuje mnohé změny v reformách současné vládní koalice. Týkat by se měly například už schválených úprav důchodového systému, projednávané revize sociálních dávek i mediální novely a růstu televizního a rozhlasového poplatku. V souvislosti se zvýšením poplatků naposledy minulý týden Andrej Babiš ve Sněmovně znovu prohlašoval, že jde o novou daň a vláda tak chce korumpovat veřejnoprávní média, aby jí znovu vyhrála volby. ČT a ČRo by se podle něj měly sloučit a financovat ze státního rozpočtu. Co přesně z provedených změn hnutí ANO vrátí zpět a co nechá? Kde na to vezme? A s kým by chtělo vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Slovenský premiér Fico bojuje o setrvání v křesle. Jeho vláda ztratila ve sněmovně většinu a Fico se rozhodl pro radikální řešení. Koaličním partnerům dal ultimátum a připustil předčasné volby. V jak hluboké krizi Slovensko je?Hostem Ptám se já byla bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová. „Vidím reálnou šanci na obnovení většiny v Národní radě, ale ta většina je nesmírně křehká. Stále bude mít podobu velmi nestabilního, velmi vratkého způsobu vládnutí,“ komentovala aktuální situaci na Slovensku jeho bývalá premiérka Iveta Radičová. Vláda Roberta Fica (Směr) ztratila ve sněmovně většinu po odchodech a vyloučení několika poslanců Ficových koaličních partnerů, stran Hlas-SD a SNS. Premiér jim proto minulý týden dal do pondělí ultimátům - mají předložit návrhy na obnovení většiny, jinak dojde na změny v kabinetu. Fico pohrozil i předčasnými volbami. Těm ale podle jeho předchůdkyně Radičové příliš nenahrává například současná socio-ekonomická situace v zemi: „Pokud by se v tomto momentě rozhodl po předčasné volby, tak by právě přicházely lidem na účty mzdy, do kterých se promítl nešťastný a velmi špatně připravený konsolidační balíček veřejných financí, který je nutným řešením velmi vážného deficitu veřejných financí na Slovensku.“Expremiérka a socioložka se zároveň obává o další směřování země a možného vyhrocení situace v už tak radikalizované společnosti: „Paradoxem je, že jsem si několikrát myslela, že už to dále zajít nemůže. A zašlo. Mýlila jsem se. Myslela jsem si, že už jsme na dně, že už hlouběji klesnout nemůžeme, co se týká politické kultury, vulgarizace politiky, arogance a lží v politice. Ale bohužel musím říct, že v tom jsem se mýlila a nebylo to ješte dno.“Kam současná vláda Slovensko dovedla? A byly by předčasné volby pro zemi řešením?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení. Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat? I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. „Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se. Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“ „ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“. „V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“Lidé ví, koho volit nebudouNaopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení? „Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec.„Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík. A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“„Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík. Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman? --V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje? Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok. „V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok. Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil. Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme? Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje. Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA. Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Americký prezident Donald Trump si zahrává s rozpoutáním obchodní války. Ve hře jsou cla na Kanadu, Mexiko, Čínu, ale i Evropskou unii. Do toho Trump podle očekávání oznámil konec se zelenou politikou. Jak má Evropa odpovědět?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Nový prezident Spojených států Donald Trump začal naplňovat svoje výhružky vyššími tarify. Od úterý platí v USA zvýšená cla na dovoz z Číny, a to o deset procent. Pětadvacetiprocentní nárůst cel se zatím podařilo o měsíc odsunout Kanadě a Mexiku. Mezitím mají mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími sousedy pokračovat jednání.Značnou nervozitu teď Trumpovy kroky vyvolávají i v Evropě. Brzy se totiž podle svých slov hodlá zaměřit i na další obchodní partnery. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena na tvrdá jednání, pro obě strany je toho podle šéfky komise hodně v sázce. Vztahy se Spojenými státy se zabýval i pondělní neformální summit EU. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že z obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy by profitovala hlavně Čína. „Obchodní války vítěze nemají,“ dodala. Jak na nás může celní válka dopadnout? Proč Evropa zaostává za Amerikou? A je realistické, když politici slibují zrušení zákazu aut se spalovacími motory?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V Česku se blíží schvalování potřebných změn zákoníku práce. Velké emoce teď ale vyvolala snaha poslanců ODS a TOP 09 do připravené novely prosadit výpověď bez udání důvodu. Co změny přinesou? A proč odbory hrozí stávkou? Hostem Ptám se já byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory tento týden pohrozily generální stávkou. Vadí jim návrh poslanců vládní ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu, kterou chtějí doplnit do připravované flexibilní novely zákoníku práce. Návrh je dle šéfa odborářů Josefa Středuly neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku. Proti jsou také opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Dle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není pravděpodobné, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku proto považuje za zbytečný. Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, ale ani pracovníci se zdravotním postižením nebo ti, kterým zbývá pět let do důchodu. Pro takovou změnu je spolu s ODS a TOP 09 i část zaměstnavatelů. O co odborům jde? Jak by mohla jejich generální stávka vypadat? A pomůže chystaná flexi novela opravdu rozhýbat tuzemský pracovní trh? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Začíná zlatý věk Ameriky, prohlásil Donald Trump, když znovu usedl do křesla amerického prezidenta. Od té doby dokázal zacloumat trhy i politikou. Jak jeho druhý mandát změní světový obchod? A jak to ustojí Evropa? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš. „Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí. To, že účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně,“ upozornil investor Ondřej Jonáš žijící střídavě ve Spojených státech a v Česku. Nový americký prezident Donald Trump si postěžoval, že Evropská unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty, naposledy minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zkritizoval přílišnou evropskou regulaci a přebujelé předpisy. A vyzval firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA. Odměnou jim podle Trumpa budou nízké daně, v opačném případě se mají připravit na vyšší cla. Od svého návratu do Bílého domu udržuje jeho šéf v napětí světové lídry i trhy - vysokými cly hrozí opakovaně. Tento týden například prohlásil, že plánuje uvalit cla na počítačové čipy, farmaceutické produkty nebo ocel. Jak dokáže na Trumpovu politiku zareagovat nepružná Evropa? Jak vážně mají světové ekonomiky brát jeho pohrůžky přitvrzením celní politiky? A proč nám hrozí Jaltská dohoda číslo dvě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu? Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky? Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana. Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem. Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky. Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato. Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl. Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal. Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost? Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Zlatá éra Ameriky začíná, prohlásil v prvním projevu po složení prezidentské přísahy Donald Trump. A také popsal celou řadu kroků, které jako prezident hodlá udělat. Jaký vzkaz Trump vyslal Americe? A jaký Evropě a světu?Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. „Moji republikánští kamarádi, které já považují za konzervativce, ti reaganovští, jsou zdrceni. Ale berme vážně, že Donald Trump má nějaké představy a bude se snažit je naplňovat,“ řekl Kolář. Zároveň ale upozornil, že Amerika si Trumpa zvolila a je třeba to přijmout. „Ne všichni (v Trumpově týmu) jsou blázni,“ upozornil.Podle něj se s novým americkým prezidentem bude dát jednat. „Donald Trump je transakční člověk,“ upozornil Kolář s tím, že pokud Evropa něco po USA chce, tak musí také něco nabídnout. „Evropa zaspala,“ poukázal Kolář na situaci, kdy jsme si podle něj zvykli na to, že máme vůči USA nataženou ruku.Některé odborníky i koaliční představitele zaskočil staronový americký prezident bojovností inauguračního projevu. Jeho agresivita překvapila i velvyslance v USA Miloslava Staška, který byl jako jediný zástupce Česka osobně na ceremoniálu v Kapitolu. Podle Staška veškerá Trumpova prohlášení vyvolala spontánní reakce, protože na inauguraci byli zejména prezidentovi podporovatelé.Inaugurační řeč naopak ocenili opoziční politici. Podle předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše šlo o projev silného lídra. Babiš a šéf opozičního SPD Tomio Okamura také zdůraznili, že mají s Trumpem shodné priority.Jak budou vypadat Spojené státy podle představ Donalda Trumpa? Jaký dopad bude mít jeho nástup na vývoj konfliktu na Ukrajině? A jakou strategii vůči americkému prezidentovi zvolí Hrad?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda si dlouhodobě pochvaluje vztahy se Spojenými státy. S blížící se změnou v Bílém ale opozice kabinet kritizuje, že se na nástup administrativy Donalda Trumpa špatně připravil. Jak teď budou vypadat česko-americké vztahy? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Ve Washingtonu vrcholí přípravy na pondělní inauguraci znovuzvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který v Bílém domě vystřídá demokrata Joea Bidena. S návratem Trumpa do úřadu přibývají spekulace ohledně jeho slibů a plánů, jak ve vztahu k domácí, tak k zahraniční politice. Svět se obává dopadů možných celních válek, které by mohl nastupující prezident rozpoutat, i jeho postojů k řešení války na Ukrajině. Nervozita panuje také v případě iniciativy na omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Omezení mají zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace by se přitom měly týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější. Zájmem české diplomacie teď proto bude pro Česko zajistit co nejlepší podmínky. "Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby nás v rámci konzultačního procesu zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner. Takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí, “ řekl ministr zahraničí Lipavský. Jak se Česko připravilo na návrat Donalda Trumpa? Vypadneme ze skupiny zemí pro nejbližší spolupráci v oblasti čipů? A jak se bude dál vyvíjet situace na blízkém východě, pokud se udrží příměří mezi Hamásem a Izraelem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko bude mít od dubna novou nejvyšší státní zástupkyni. Igora Stříže ve funkci vystřídá Lenka Bradáčová, která se už roky objevuje v žebříčcích nejvlivnějších žen Česka. Jak její povýšení změní vyšetřování velkých kauz?Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.Nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nastoupí do čela Nejvyššího státního zastupitelství na začátku dubna. Nahradí současného šéfa žalobců Igora Stříže. Ten minulý týden oznámil rezignaci, ve funkci skončí k 31. březnu. Nominaci Bradáčové minulou středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) to označil za správnou a logickou volbu - s tím, že věří, že státní zastupitelství bude pod fungovat pod vedením Bradáčové nezávisle a efektivně.Ředitel NCOZ Jiří Mazánek v rozhovoru pro Ptám se já ocenil práci dosluhujícího nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Od jeho nástupkyně očekává novou energii a nápady, které budou mít dopad i na jeho útvar. „Ta spolupráca je velmi náročná, protože paní vrchní je velmi náročná. Viděli jsme, že máme nad sebou i kontrolu, a velmi přísnou kontrolu naší činnosti. Ale zároveň jsme věděli, že můžeme pracovat bez ohledu na to, kde pracujeme, v jakých sférách, na jakých lidech,“ okomentoval dosavadní spolupráci s Bradáčovou šéf NCOZ. Potřebuje spolupráce policie a státního zastupitelství na velkých kauzách nějakou změnu? Jaké jsou současné podmínky pro práci policie a vyšetřování nejzávažnějších kauz? A potřebujeme lex Krtek?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda chce do podzimích sněmovních voleb stihnout prosadit slibovanou revizi dávek. Ta má sjednotit čtyři státní podpory do jedné. Komu změna pomůže? A nezhorší se naopak životní situace některých lidí, jak varují experti? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle plánů ministerstva by po reformě od letošního července měla nová jednotná dávka nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podle šéfa rezortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není cílem reformy ušetřit, ale pomoc státu lépe zacílit.Nová jednotná dávka by se měla odstupňovat podle příjmu, vedle kterého se bude posuzovat také majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci. Experti na sociální politiku a zástupci organizací na pomoc potřebným ale nová pravidla kritizují. Varují, že lidem s nízkým výdělkem by mohla podpora po reformě klesnout proti dnešku o několik tisíc korun. Zákon s dávkovou reformou projednává Sněmovna, podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky by ještě mohlo dojít ke zmírnění jejích pravidel. Jaké změny čekají reformovanou sociální dávku? Jak zásadní bude transformace podpory v nezaměstnanosti i zákoníku práce? A čím chce koalice Spolu ještě přesvědčit voliče? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko loni zprovoznilo 110 kilometrů nových dálnic. Páteřní dálniční síť tak roste rekordním tempem. S otevřením dalších desítek kilometrů se počítá i letos. Je právě výstavba dálnic klíčovým vládním úspěchem v domácí politice?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.I v roce před sněmovními volbami má na tuzemských silnicích pokračovat stavební boom. Poté, co loni stát zprovoznil 110 kilometrů dálnic, plánuje letos Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřít 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová má být například D1, výrazně se rozšíří i severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Další desítky kilometrů dálnic a silnic se mají zároveň začít stavět. V dalších letech by výstavba měla slábnout a základní dálniční síť by měla být podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hotová v roce 2033. Naopak zpoždění nabírá výstavba vysokorychlostních tratí (VRT). „Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali,“ uvedl na podzim Kupka. Jak se v dopravě daří plnit předvolební sliby? V jakém stavu je digitalizace stavebního řízení tři měsíce po odchodu Pirátů z vlády? A jak chce koalice SPOLU vyhrát příští volby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Lenka Bradáčová se od dubna stane novou nejvyšší státní zástupkyní. Do funkce ji schválila vláda. V čele prokuratury vystřídá Igora Stříže, který tento týden rezignoval. Jaké změny ve veřejné žalobě můžeme očekávat?Hostem Ptám se já je prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Dosavadního nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který v úterý oznámil svou rezignaci, ve funkci od 1. dubna vystřídá nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Její nominaci schválila vláda na středečním zasedání, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).Šéf rezortu nominaci oznámil před jednáním kabinetu na síti X. Podle něj Bradáčová obstojí „i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci“.Současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž končí ve funkci 31. března. Jako důvod pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) uvedl rodinné a osobní záležitosti. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil, a že se jeho nástupkyní má stát právě pražská vrchní státní zástupkyně. V reakci na její nominaci Stříž uvedl, že rozhodnutí ministra vítá - ocenil její odbornost a to, že je kariérní státní zástupkyní.Jak bude fungovat Nejvyšší státní zastupitelství pod novým vedením? Jaké změny by státní zastupitelství nejvíce potřebovalo? A v jaké kondici je naše soudnictví? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Slovensko se čílí, Ukrajina to označila za vítězství a Rusko se tváří, že o nic zásadního nejde, výpadky prý nahradí jinak. Kdo na na ukončení tranzitu přes Ukrajinu prodělá a kdo vydělá? Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území podle očekávání od začátku letošního roku. Tedy po vypršení pětileté smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftogazem.Rozhodnutí Kyjeva opakovaně velmi ostře zkritizoval slovenský premiér Robert Fico. Pohrozil Ukrajině možným zastavením dodávek elektrické energie a také snížením podpory ukrajinských uprchlíků na Slovensku. Fico zároveň varoval, že zastavení přepravy ruského plynu bude mít dramatický dopad zejména na evropské země. Evropská unie v posledních letech svou závislost na ruském plynu snižovala a diverzifikovala své zdroje energie. Podle odborníků se dá očekávat krátkodobé zvýšení cen plynu zejména v těch zemích, které byly na tranzitu z Ruska závislé nejvíc, tedy v Rakousku, Maďarsku a právě Slovensku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se skutečně naprostá většina evropských zemí změně úspěšně přizpůsobila. Přerušení tranzitu ruského plynu označil za vítězství, Ficovy výhrůžky pak za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak přerušení ukrajinského tranzitu dopadne na české spotřebitele? Jak se dokázaly evropské země od ruského plynu odvázat? A podaří se Evropě někdy úplné odstřihnutí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila. Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě. Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pokud český občan nebude mít pocit hrdosti a zároveň odpovědnosti vůči vlastnímu státu, tak instituce a všechny pojistky, které ten stát tvoří, nikdy nemohou fungovat, říká soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň.Loňský rok ukázal, že víme na čem jsme a co stojí za to bránit, řekl v Ptám se já soudce Ústavního soudu, profesor právní filozofie a sociolog práva Jiří Přibáň. „Bránící se demokracie musí vědět, že to není automatické, že tady máme demokraticky volenou vládu, svobodu projevu, ústavní svobody a práva,“ připomněl Přibáň vliv války na Ukrajině na zbytek Evropy.Letos čekají Česko parlamentní volby a je pravděpodobné, že se je pokusí ovlivnit dezinformace a fámy. „Dovednost politických vůdců i demagogů, kteří dokáží informace využít a zneužít, na to je každý zákon a soud krátký. To je otázka občanské společnosti a toho, jakým způsobem je společnost odolná,“ řekl Přibáň.Jak klíčové události roku poznamenaly českou i evropskou společnost? Co z toho byly největší výzvy pro demokracii? A jaký rok máme před sebou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Před třiceti lety se Josef Suchár vydal na cestu za neratovským zázrakem. Vybral si opuštěnou obec v Orlických horách a proměnil ji v poutní místo. To zároveň nabízí pomoc potřebným, hlavně lidem s handicapem. Čeho si duchovní cení nejvíc?Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz a farář z Neratova Josef Suchár. „Náš společný život s lidmi s handicapem nese důležitou myšlenku, že nikdo není zbytečný a nikdy není pozdě začít opravovat to, co se rozbilo. Protože žijeme v takové době, kdy už se moc neopravuje, spíše vyměňuje. Ono to leze i do mezilidských vztahů a někdy je dobré investovat i do té opravy,“ zamyslel se v rozhovoru neratovský farář Josef Suchár. Neratov v Orlických horách byl kdysi zpustlou, vysídlenou obcí. Díky faráři Suchárovi a komunitě lidí okolo neziskové organizace Sdružení Neratov se sem během posledních tří dekád opět vrátil život. A co víc, stal se proslulým poutním místem. Vesnička, které dominuje znovuobnovený kostel s prosklenou střechou, láká věřící i turisty svou nepopsatelnou atmosférou. Sdružení zároveň dlouhodobě pomáhá lidem s postižením. Nabízí potřebným chráněné ubytování, sociální služby, speciální školu a zároveň možnost zaměstnání. Za to Josefa Suchára letos 28. října ocenil prezident Petr Pavel, který mu udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Co pro Josefa Suchára neratovský zázrak znamená? Jak důležité bylo pro něj i celou komunitu vyznamenání od prezidenta? A jakou roli podle něj dnes hraje církev ve společnosti?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky. „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Práci současné Sněmovny nebývale brzdí obstrukce. Podle předsedkyně dolní komory má toto „obstrukční peklo“ na svědomí opozice. Ta naopak viní Pekarovou z arogance a z toho, že není nestranná. Lze Sněmovnu ještě odblokovat? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ve Sněmovně necelý rok před volbami leží zhruba dvě stovky zákonů (mezi nimi i vládou slibovaná velká mediální novela, jejíž součástí je navýšení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas) a na některé z návrhů už zřejmě nepřijde řada ani do konce volebního období. Předlohy, na které se ještě nedostalo, nedodala jen koalice, ale i opozice. A obě strany se navzájem viní z paralyzování dolní komory. Podle zástupců koaličních stran blokuje rychlejší práci poslanců opozice svými obstrukcemi, které provázejí prakticky každou významnější schůzi. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nedávno označila situaci, kterou tím ANO a SPD vytvářejí, za „obstrukční peklo“.Zástupci ANO a SPD zase předsedkyni Sněmovny vyčítají, že neřídí schůze nadstranicky a porušuje jednací řád. I proto se už podruhé za toto volební období pokusili vyvolat hlasování o jejím odvolání z funkce. Neúspěšně. Koalice jim ale na oplátku pohrozila odvoláním Karla Havlíčka z pozice místopředsedy dolní komory. Kam až chtějí představitelé koalice a opozice ve svých sněmovních půtkách zajít? Které zákony už nemají do voleb šanci projít? A splnila vláda své sliby opravdu na 93 procent? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V sobotu si Česko připomene rok od tragické střelby na Filosofické fakultě UK v Praze, při které přišlo o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Je dnes policie připravená na podobný útok lépe? Hostem Ptám se já byl policejní prezident Martin Vondrášek. Střelba, ke které došlo 21. prosince 2023 v budově Filosofické fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze, je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Po útoku zemřelo 14 lidí, dalších 25 lidí bylo zraněno. Sám vrah po činu spáchal sebevraždu.Událost, která otřásla Českem, vyvolala kromě otázek také sliby politiků týkající se změn zbraňové legislativy, úpravy registru zbraní nebo zpřísnění bezpečnostních opatření na školách. Kritika se snesla i na policejní zásah. Ten prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které policie nemohla střelbě zabránit - udělala maximum možného, existuje ale prostor na zlepšení.Útokem se od června zabývala poslanecká vyšetřovací komise, která měla postup záchranných složek podrobně zmapovat. Závěrečnou zprávu komise schválila 6. prosince, až do projednání na plénu Sněmovny 21. ledna ale zůstane neveřejná. Změnila se za rok zbrojní legislativa dost na to, aby mohla podobným útokům zabránit? A kde i po roce zůstávají ve vyšetřování bílá místa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už půl roku na úřadu vlády vede odbor strategické komunikace. Má za cíl připomínat lidem základní hodnoty státu, zlepšit to, jak stát s veřejností komunikuje a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Jak se to daří?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády vznikl s cílem zlepšit to, jak se k občanům dostávají potřebné informace a novinky (které kabinet přinášel například prostřednictvím kampaně Česko informuje), ale také zvyšovat odolnost Čechů vůči dezinformacím a posilovat jejich vztah ke státu. „Informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně,“ sliboval od června nový koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn s tím, že komunikace by se měla více zaměřit na témata založená na pozitivních hodnotách. Mimo pozitivně laděných kampaní - například při příležitosti k výročí invaze 21. srpna nebo ke výročí samostatného Československa - na sebe ovšem bývalý náčelník Vojenské policie Foltýn často poutá pozornost ostrými výroky. Například když podporovatele Putinova režimu označil za svině. Jaké výsledky práce za sebou odbor po půl roce má? A jak pomáhají ke strategické komunikaci radikální výroky jejího koordinátora? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti čtyřech letech zhroutil. Země už má nového dočasného premiéra, ten chce zajistit klid a vyzval k návratu uprchlíků. Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? Hostem Ptám se já byl politolog a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus. Sýrie se od víkendu, kdy islamističtí povstalci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, pokouší vydat na novou cestu. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause se země v tuto chvíli potácí ve velkém chaosu: „Z mého pohledu, co se tam vlastně stalo, nikdo pořádně neví. Panuje tam doteď ohromný chaos, dynamika toho vývoje je naprosto neskutečná. Nikoho by tady ještě před měsícem nenapadlo, že se to může stát takhle rychle.“Nový syrský premiér Muhammad Bašír, kterého jmenoval vůdce povstalců a faktický lídr Ahmad Šara, už představil 3 priority pro přechodnou vládu. A to zajištění bezpečnosti a stability v zemi, návrat milionů syrských uprchlíků do vlasti a zajištění fungující veřejné služby jako přístup k vodě, funkční elektrickou síť a dodávky základních potravin. Jaký bude další osud země, je podle bezpečnostního analytika Krause teď velmi těžké odhadnout a závisí na mnoha faktorech, včetně dalšího postupu okolních států, Ruska a Íránu. Velkou roli bude hrát i návrat Donalda Trumpa do amerického prezidentského úřadu v lednu příštího roku. „Dovedu si představit, že aktivity, zejména ze strany nové vlády, ať už v míře represálií nebo snaze o silové kontrolování syrského teritoria, mohou být teď nižší, protože si potřebují stabilizovat vlastní situaci. Ale přece jenom, když se podíváme na vysokou dynamiku dění za těch několik posledních dní, tak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby se to tam celé rozhořelo v ten vražedný boj i v řádech dní.“O tom, jak v zemi předejít násilnostem v nejistém přechodném období, ve čtvrtek hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken s jordánským králem Abdalláhem II. i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O dalším vývoji v Sýrii by pak měli jednat diplomaté OSN, EU, USA a arabských zemí v sobotu na summitu v Jordánsku. Jaká budoucnost teď Sýrii čeká? Nepovede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? A sehraje nějakou roli oslabení Ruska a to, že v podobě Sýrie přišlo o spojence?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V Poslanecké sněmovně leží stovky neschválených zákonů, na které zřejmě už do konce volebního období nepřijde řada. Dolní komoru parlamentu paralyzují spory vlády s opozicí a nekonečné obstrukce. Kde je jejich únosná hranice?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.Poslanci v úterý opět absolvovali jednu z nekonečných debat ve Sněmovně. Diskuzi o velké mediální novele, která tentokrát zabrala 11,5 hodiny, museli před půlnocí přerušit a budou v ní pokračovat ve středu večer. A mezi koalicí a opozicí se behěm jednání opět rozhořel ostrý spor poté, co vládní tábor i s poukazem na opoziční obstrukce nechal omezit řečnickou dobu.„Pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ kritizoval vládu za klub hnutí ANO Patrik Nacher. Koalici se to podle něj může vrátit „jako bumerang“. Šéf poslanců ODS Marek Benda ho krotil s upozorněním, že například předseda ANO Andrej Babiš vzal poslancům jen svým úvodním vystoupením tři hodiny a mluvil „páté přes deváté“.Podobné spory o to, zda se poslanci ANO uchylují k obstrukcím a brání tím projednání některých zákonů, provázejí prakticky kažou důležitější schůzi Sněmovny. Obstrukce opakovaně kritizoval i Ústavní soud.„Baví nás to. Je to popis naší práce,“ komentoval průtahy v Ptám se já poslanec za ANO Martin Kolovratník. „Pravidla to zkrátka umožňují. Debata o možných změnách by ale měla být až ve vztahu k budoucímu volebnímu období. Neměnit teď během hry.“Kdo dělá ze Sněmovny žvanírnu? Neměl by se upravit jednací řád a dát konečně obstrukcím jasné hranice? Co se stane, pokud dojde na odvolání Karla Havlíčka? A jaký nás v dolní komoře čeká rok do voleb? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Motoristé sobě se na víkendovém sjezdu definitivně proměnili v politickou stranu. A mají velké cíle do sněmovních voleb - chtějí mít lepší výsledek než ODS a stát se příštím vládním partnerem hnutí ANO. Co pro to chtějí udělat?Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé mají za sebou svůj první sjezd. Na víkendové akci v hale Královka na pražské Letné strana potvrdila mandát předsednictva na další dva roky. Ve vedení Motoristů tak zůstává jejich šéf Petr Macinka a místopředsedové Jiří Barták a Renata Maršíková. Europoslanec a hlavní mediální tvář strany Filip Turek získal titul čestného prezidenta. Macinka, který je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, na sjezdu prohlásil, že hlavním cílem jeho strany je v příštích sněmovních volbách porazit právě občanské demokraty. Vymezil se také proti levicovým pokrokářům a zeleným ideologům a představil základní ideové desatero. Mezi hosty se na sjezdu kromě Klause sešli i místopředseda ANO Karel Havlíček, lidovec Jiří Čunek, moderátor a člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý nebo podnikatel Richard Chlad.Motoristé se v posledních průzkumech volebních preferencí pohybovali mezi 2,5 a 4,4 procenta. Pokud se do Sněmovny dostanou, nespokojí se podle Macinky s opoziční rolí a podpoří jenom takovou vládu, jejíž budou součástí.Budou Motoristé dál spolupracovat s Přísahou Róberta Šlachty? Kde chtějí vzít peníze? A proč se mladí Motoristé chystají rozpoutat ideologické „peklo“ na univerzitách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk. Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval. Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.Jak by měla vypadat moderní výuka v Česku? Zajistí chystaná reforma srovnání kvality tuzemského školství? A co se ve školách změnilo za rok od poslední stávky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládě zbývá poslední zhruba rok u moci. Má za sebou boj proti vysoké inflaci, vysokým cenám energií i poklesu výkonu ekonomiky. Celou dobu ji navíc provázely hlasité stesky průmyslu, jak Česko zaostává. Jak v tom vláda pokročila? Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic. Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“Jak se česká ekonomika za tři roky vlády Petra Fialy posunula? Co je třeba ještě dotáhnout? A jak moc nás může v předvolebním roce ohrozit stagnující ekonomika sousedního Německa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Navrhnu zrušení části zákona, říká ministr kultury Martin Baxa (ODS) k plánu na povinnou regulaci youtuberů. Zároveň slibuje, že vyšší koncesionářské poplatky projdou Sněmovnou do léta příštího roku.Hostem Ptám se já byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Navýšení koncesionářských poplatků se i přes optimismus části představitelů vládních stran pravděpodobně odsouvá. Sněmovna se minulý týden nedostala k projednání mediální novely, která se změnou počítá od ledna příštího roku.„To se nestihne,“ přiznal Baxa. Podle něj ale Sněmovna nakonec prosadí zvýšení koncesionářských poplatků do léta příštího roku. Zákon počítá s růstem rozhlasového poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně, s jejich dalším zvyšováním podle inflace nebo také s rozšířením okruhu plátců. V posledních dnech způsobil pozdvižení návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na povinnou registraci části youtuberů. Baxa s tím nesouhlasí. „Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci,“ řekl ministr s tím, že rada podle něj „šlápla vedle“. Protlačí vláda navýšení televizních a rozhlasových poplatků, jak slibovala? Neměli se poslanci pustit i do debaty o tom, co mají veřejnoprávní média ještě dělat a co už ne? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér Petr Fiala změnil image. Chová se jinak, mluví o fotbalu a šermuje těžko realizovatelnými sliby. Třeba, že za další čtyři roky ve vládě zajistí Čechům německé platy. Je tohle správná cesta, jak přesvědčit zklamané voliče? Hostem Ptám se já byl místostarosta Ostravy Jih za ODS a zakladatel platformy Česko plus Radim Ivan. Vládní koalice Spolu rozjíždí kampaň před sněmovními volbami. Na dvou stovkách billboardů i prostřednictvím dalších kanálů se snaží lidem shrnout vládní úspěchy. Pod heslem „Spolu děláme, co je třeba“ lídři koaličních stran svým voličům například připomínají, že kabinet zbavil Česko závislosti na Rusku, snížil rozpočtový deficit nebo otevře 207 kilometrů nových dálnic.Hned po debaklu v krajských volbách, ve kterých vládní strany převálcovalo hnutí ANO, začal pracovat na změnách své vlastní image také sám lídr Spolu a předseda ODS Petr Fiala. Například zveřejnil videa na platformě Tik Tok, mluví v médiích o fotbale a na billboardy se nechal vyfotit jen v bílé košili bez kravaty. Ostrou předvolební kampaň pak Spolu plánuje spustit od února, kdy představí plány pro další případný mandát. Premiér Fiala by chtěl ve volbách, které se budou konat příští rok na podzim, získat 30 procent. Od nevydařených krajských voleb ale zní - zejména z regionů - kritické hlasy Fialových spolustraníků, kteří požadují výraznější změny. Podle Radima Ivana by mělo dojít i na obměnu generační, strana podle něj potřebuje novou krev. Jaké si ODS vzala ponaučení z krajských voleb? Měla by v příštích sněmovních volbách kandidovat v koalici Spolu? A co tyto volby rozhodne?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas?Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou. Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér. Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři.Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má? Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard. Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince. „Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráti se vydali na cestu změny. Po neúspěšné digitalizaci stavebního řízení a vyhazovu Ivana Bartoše z postu ministra odešla strana z vlády. Teď vyměnila i své vedení. Co budou Piráti dělat jinak? Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel. Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem.Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].