Ptám se já, Marie Bastlová

Evropská unie připravuje kroky na zmírnění dopadů energetické krize způsobené válkou v Íránu. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by opatření ohledně vývoje cen paliv měla být koordinovaná mezi unijními státy. Jak krize dopadne na české firmy?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropská komise připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, prohlásil v úterý po schůzce unijních ministrů komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Energetické trhy podle něj zůstanou narušené dlouho.Chystaná opatření by měla zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu nebo poplatků za využívání sítí. Kroky se mají podobat těm, které EU použila během krize v roce 2022 po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle mistra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) se i některé další státy v EU podobně jako vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chystají zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami. Opatření by měly státy společně koordinovat. Po společném unijním řešení volal v uplynulých dnech i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A varoval, že pokud budou jednotlivé státy prosazovat vlastní řešení a soupeřit mezi sebou, krize se ještě prohloubí. Tuzemské podniky podle Rafaje musí se zdražováním určitě počítat. V Česku už hlásí problémy například chemický průmysl, který čelí růstu nákladů i potížím s dodávkami surovin v důsledku současného prudkého zdražování ropy a zemního plynu. V případě trvání konfliktu se firmy obávají, že dopady by pro ně mohly být fatální. Jaká řešení by měla česká vláda připravit? Co zdraží? A máme se připravit na další ekonomickou krizi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vedení ČT a rozhlasu důrazně varuje před vládním návrhem na zrušení části koncesionářských poplatků. O záměru v pondělí informoval šéf SPD, zástupci ANO ale jeho slova mírní. Jak koaliční chaos na veřejnoprávní média dopadne? Hostem Ptám se já byl místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek.Koalice ANO, SPD a Motoristů dlouhodobě hovoří o tom, že od ledna příštího roku zruší koncesionářské poplatky a zavede nový systém financování České televize a Českého rozhlasu. Předseda vládního hnutí SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ale tento týden překvapivě ohlásil záměr kabinetu učinit mezikrok - už od poloviny letošního roku zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Jeho slova následně korigoval místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle kterého návrh ještě zdaleka není hotový. Vláda podle něj zvažuje různé varianty tak, aby výpadek příjmů ČT a rozhlasu nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela kabinetu Petra Fialy (ODS). Do situace se vložil i sám premiér a předseda ANO Andrej Babiš.Zrušením části televizních a rozhlasových poplatků, jak o nich hovořil šéf SPD Okamura, by televize a rozhlas podle managementu přišly zhruba o třetinu svých příjmů. V případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů. Šlo by tak o více peněz, než kolik média získala po loňském zvýšení poplatků.Ředitel České televize Hynek Chudárek dokonce mluví o možném kolapsu televize. Celou situaci chce projednávat i Rada ČT na mimořádném zasedání 8. dubna. Podle místopředsedy rady Vlastimila Ježka by v případě škrtů televize stála před otázkou, zda rušit jednotlivé kanály, nebo výrazně zlevnit jejich provoz. „Zlevnit obsah jakéhokoliv kanálu znamená rezignovat na vlastní výrobu, ta je drahá. Pak všechno kupovat a vysílat v nějakém licenčním režimu,“ řekl Ježek s tím, že by ČT určitě neměla na výrobu divácky nejoblíbenějších pořadů jako StarDance nebo Peče celá země. „A to jsou pořady, které kdybyste zrušili, tak naštvete voliče napříč politickým spektem.“Radní se v rozhovoru také ohlížel za nedávným odchodem moderátora Václava Moravce. „Kdo všechno oslavoval? Já myslím, že dva radní určitě. Zbytek ne,“ řekl Ježek a na dotaz potvrdil, že naráží na radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu, kteří po konci Moravce volali i na sociálních sítích. „Což je opravdu hodně v rozporu s mandátem člena rady. Koneckonců Pavel Matocha i Xaver Veselý jsou ve veřejném prostoru natolik viditelní, že si nemusíme opakovat, že ti rozhodně v radě nejsou, protože mají Českou televizi rádi.“Jaký cíl vláda s veřejnoprávními médii sleduje? Má Česká televize zvát do vysílání kvůli vyváženosti i odpůrce očkování? A je Hynek Chudárek opravdu silným ředitelem ČT?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. Ke koaliční SPD, která očkování dlouhodobě zpochybňuje, se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš. Ustoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tlaku? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.Vládní SPD dál požaduje úpravy národní očkovací strategie schválené předchozím kabinetem. Podle hnutí jde o nepřijatelný nátlak na občany a lékaře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale zásadní úpravy strategie dlouhodobě odmítá.Naposledy minulý týden prohlásil, že i nepovinné očkování bude dál hrazené ze zdravotního pojištění a jeho resort ho bude doporučovat a propagovat. Ustoupil ale v tom, že nepůjde o státem placenou kampaň, se kterou strategie počítala. Škrtnutí 100 milionů korun na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý čtvrtek jednal se zástupci SPD. Vojtěch uklidňuje, že propagaci si jeho resort zajistí vlastními kanály. A že bude dál pracovat na zvyšování proočkovanosti, dělat maximální osvětu a očkování doporučovat. Otevřený spor ve vládě ale znepokojil mnoho odborníků a lékařů, kteří před snahou SPD o zásahy do očkovací strategie varují. V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, v takovém případě si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny.Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt v rozhovoru pro Ptám se já apeloval, aby se v otázce očkování v prvé řadě řešil postoj českých zdravotníků. „Je to horší u sester. A co mě nejvíce zaráží, je to až šokující, jak úplně bez mrknutí oka přehlédnou potřeby a zájmy svých pacientů. Věřím, že ty sestřičky jsou vynikající, že pečují dobře, ale vztah k očkování a k veřejnému zdraví chrání životy pacientů, o které pečují,“ prohlásil. „Je dokázáno, že když je v nemocnicích vysoká proočkovanost personálu, tak je potom o desítky procent menší počet úmrtí v nemocnici, těch křehkých pacientů, které ohrožuje jakákoliv infekce,“ dodal Cikrt. Jaké dopady by měly případné změny v národní očkovací strategii? A proč Češi očkování tak málo věří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO) je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].