Ptám se já, Marie Bastlová

Přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Slovensko se čílí, Ukrajina to označila za vítězství a Rusko se tváří, že o nic zásadního nejde, výpadky prý nahradí jinak. Kdo na na ukončení tranzitu přes Ukrajinu prodělá a kdo vydělá? Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území podle očekávání od začátku letošního roku. Tedy po vypršení pětileté smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftogazem.Rozhodnutí Kyjeva opakovaně velmi ostře zkritizoval slovenský premiér Robert Fico. Pohrozil Ukrajině možným zastavením dodávek elektrické energie a také snížením podpory ukrajinských uprchlíků na Slovensku. Fico zároveň varoval, že zastavení přepravy ruského plynu bude mít dramatický dopad zejména na evropské země. Evropská unie v posledních letech svou závislost na ruském plynu snižovala a diverzifikovala své zdroje energie. Podle odborníků se dá očekávat krátkodobé zvýšení cen plynu zejména v těch zemích, které byly na tranzitu z Ruska závislé nejvíc, tedy v Rakousku, Maďarsku a právě Slovensku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se skutečně naprostá většina evropských zemí změně úspěšně přizpůsobila. Přerušení tranzitu ruského plynu označil za vítězství, Ficovy výhrůžky pak za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak přerušení ukrajinského tranzitu dopadne na české spotřebitele? Jak se dokázaly evropské země od ruského plynu odvázat? A podaří se Evropě někdy úplné odstřihnutí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila. Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě. Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pokud český občan nebude mít pocit hrdosti a zároveň odpovědnosti vůči vlastnímu státu, tak instituce a všechny pojistky, které ten stát tvoří, nikdy nemohou fungovat, říká soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň.Loňský rok ukázal, že víme na čem jsme a co stojí za to bránit, řekl v Ptám se já soudce Ústavního soudu, profesor právní filozofie a sociolog práva Jiří Přibáň. „Bránící se demokracie musí vědět, že to není automatické, že tady máme demokraticky volenou vládu, svobodu projevu, ústavní svobody a práva,“ připomněl Přibáň vliv války na Ukrajině na zbytek Evropy.Letos čekají Česko parlamentní volby a je pravděpodobné, že se je pokusí ovlivnit dezinformace a fámy. „Dovednost politických vůdců i demagogů, kteří dokáží informace využít a zneužít, na to je každý zákon a soud krátký. To je otázka občanské společnosti a toho, jakým způsobem je společnost odolná,“ řekl Přibáň.Jak klíčové události roku poznamenaly českou i evropskou společnost? Co z toho byly největší výzvy pro demokracii? A jaký rok máme před sebou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Před třiceti lety se Josef Suchár vydal na cestu za neratovským zázrakem. Vybral si opuštěnou obec v Orlických horách a proměnil ji v poutní místo. To zároveň nabízí pomoc potřebným, hlavně lidem s handicapem. Čeho si duchovní cení nejvíc?Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz a farář z Neratova Josef Suchár. „Náš společný život s lidmi s handicapem nese důležitou myšlenku, že nikdo není zbytečný a nikdy není pozdě začít opravovat to, co se rozbilo. Protože žijeme v takové době, kdy už se moc neopravuje, spíše vyměňuje. Ono to leze i do mezilidských vztahů a někdy je dobré investovat i do té opravy,“ zamyslel se v rozhovoru neratovský farář Josef Suchár. Neratov v Orlických horách byl kdysi zpustlou, vysídlenou obcí. Díky faráři Suchárovi a komunitě lidí okolo neziskové organizace Sdružení Neratov se sem během posledních tří dekád opět vrátil život. A co víc, stal se proslulým poutním místem. Vesnička, které dominuje znovuobnovený kostel s prosklenou střechou, láká věřící i turisty svou nepopsatelnou atmosférou. Sdružení zároveň dlouhodobě pomáhá lidem s postižením. Nabízí potřebným chráněné ubytování, sociální služby, speciální školu a zároveň možnost zaměstnání. Za to Josefa Suchára letos 28. října ocenil prezident Petr Pavel, který mu udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Co pro Josefa Suchára neratovský zázrak znamená? Jak důležité bylo pro něj i celou komunitu vyznamenání od prezidenta? A jakou roli podle něj dnes hraje církev ve společnosti?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky. „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Práci současné Sněmovny nebývale brzdí obstrukce. Podle předsedkyně dolní komory má toto „obstrukční peklo“ na svědomí opozice. Ta naopak viní Pekarovou z arogance a z toho, že není nestranná. Lze Sněmovnu ještě odblokovat? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ve Sněmovně necelý rok před volbami leží zhruba dvě stovky zákonů (mezi nimi i vládou slibovaná velká mediální novela, jejíž součástí je navýšení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas) a na některé z návrhů už zřejmě nepřijde řada ani do konce volebního období. Předlohy, na které se ještě nedostalo, nedodala jen koalice, ale i opozice. A obě strany se navzájem viní z paralyzování dolní komory. Podle zástupců koaličních stran blokuje rychlejší práci poslanců opozice svými obstrukcemi, které provázejí prakticky každou významnější schůzi. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nedávno označila situaci, kterou tím ANO a SPD vytvářejí, za „obstrukční peklo“.Zástupci ANO a SPD zase předsedkyni Sněmovny vyčítají, že neřídí schůze nadstranicky a porušuje jednací řád. I proto se už podruhé za toto volební období pokusili vyvolat hlasování o jejím odvolání z funkce. Neúspěšně. Koalice jim ale na oplátku pohrozila odvoláním Karla Havlíčka z pozice místopředsedy dolní komory. Kam až chtějí představitelé koalice a opozice ve svých sněmovních půtkách zajít? Které zákony už nemají do voleb šanci projít? A splnila vláda své sliby opravdu na 93 procent? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V sobotu si Česko připomene rok od tragické střelby na Filosofické fakultě UK v Praze, při které přišlo o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Je dnes policie připravená na podobný útok lépe? Hostem Ptám se já byl policejní prezident Martin Vondrášek. Střelba, ke které došlo 21. prosince 2023 v budově Filosofické fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze, je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Po útoku zemřelo 14 lidí, dalších 25 lidí bylo zraněno. Sám vrah po činu spáchal sebevraždu.Událost, která otřásla Českem, vyvolala kromě otázek také sliby politiků týkající se změn zbraňové legislativy, úpravy registru zbraní nebo zpřísnění bezpečnostních opatření na školách. Kritika se snesla i na policejní zásah. Ten prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které policie nemohla střelbě zabránit - udělala maximum možného, existuje ale prostor na zlepšení.Útokem se od června zabývala poslanecká vyšetřovací komise, která měla postup záchranných složek podrobně zmapovat. Závěrečnou zprávu komise schválila 6. prosince, až do projednání na plénu Sněmovny 21. ledna ale zůstane neveřejná. Změnila se za rok zbrojní legislativa dost na to, aby mohla podobným útokům zabránit? A kde i po roce zůstávají ve vyšetřování bílá místa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už půl roku na úřadu vlády vede odbor strategické komunikace. Má za cíl připomínat lidem základní hodnoty státu, zlepšit to, jak stát s veřejností komunikuje a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Jak se to daří?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády vznikl s cílem zlepšit to, jak se k občanům dostávají potřebné informace a novinky (které kabinet přinášel například prostřednictvím kampaně Česko informuje), ale také zvyšovat odolnost Čechů vůči dezinformacím a posilovat jejich vztah ke státu. „Informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně,“ sliboval od června nový koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn s tím, že komunikace by se měla více zaměřit na témata založená na pozitivních hodnotách. Mimo pozitivně laděných kampaní - například při příležitosti k výročí invaze 21. srpna nebo ke výročí samostatného Československa - na sebe ovšem bývalý náčelník Vojenské policie Foltýn často poutá pozornost ostrými výroky. Například když podporovatele Putinova režimu označil za svině. Jaké výsledky práce za sebou odbor po půl roce má? A jak pomáhají ke strategické komunikaci radikální výroky jejího koordinátora? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti čtyřech letech zhroutil. Země už má nového dočasného premiéra, ten chce zajistit klid a vyzval k návratu uprchlíků. Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? Hostem Ptám se já byl politolog a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus. Sýrie se od víkendu, kdy islamističtí povstalci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, pokouší vydat na novou cestu. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause se země v tuto chvíli potácí ve velkém chaosu: „Z mého pohledu, co se tam vlastně stalo, nikdo pořádně neví. Panuje tam doteď ohromný chaos, dynamika toho vývoje je naprosto neskutečná. Nikoho by tady ještě před měsícem nenapadlo, že se to může stát takhle rychle.“Nový syrský premiér Muhammad Bašír, kterého jmenoval vůdce povstalců a faktický lídr Ahmad Šara, už představil 3 priority pro přechodnou vládu. A to zajištění bezpečnosti a stability v zemi, návrat milionů syrských uprchlíků do vlasti a zajištění fungující veřejné služby jako přístup k vodě, funkční elektrickou síť a dodávky základních potravin. Jaký bude další osud země, je podle bezpečnostního analytika Krause teď velmi těžké odhadnout a závisí na mnoha faktorech, včetně dalšího postupu okolních států, Ruska a Íránu. Velkou roli bude hrát i návrat Donalda Trumpa do amerického prezidentského úřadu v lednu příštího roku. „Dovedu si představit, že aktivity, zejména ze strany nové vlády, ať už v míře represálií nebo snaze o silové kontrolování syrského teritoria, mohou být teď nižší, protože si potřebují stabilizovat vlastní situaci. Ale přece jenom, když se podíváme na vysokou dynamiku dění za těch několik posledních dní, tak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby se to tam celé rozhořelo v ten vražedný boj i v řádech dní.“O tom, jak v zemi předejít násilnostem v nejistém přechodném období, ve čtvrtek hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken s jordánským králem Abdalláhem II. i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O dalším vývoji v Sýrii by pak měli jednat diplomaté OSN, EU, USA a arabských zemí v sobotu na summitu v Jordánsku. Jaká budoucnost teď Sýrii čeká? Nepovede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? A sehraje nějakou roli oslabení Ruska a to, že v podobě Sýrie přišlo o spojence?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V Poslanecké sněmovně leží stovky neschválených zákonů, na které zřejmě už do konce volebního období nepřijde řada. Dolní komoru parlamentu paralyzují spory vlády s opozicí a nekonečné obstrukce. Kde je jejich únosná hranice?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.Poslanci v úterý opět absolvovali jednu z nekonečných debat ve Sněmovně. Diskuzi o velké mediální novele, která tentokrát zabrala 11,5 hodiny, museli před půlnocí přerušit a budou v ní pokračovat ve středu večer. A mezi koalicí a opozicí se behěm jednání opět rozhořel ostrý spor poté, co vládní tábor i s poukazem na opoziční obstrukce nechal omezit řečnickou dobu.„Pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ kritizoval vládu za klub hnutí ANO Patrik Nacher. Koalici se to podle něj může vrátit „jako bumerang“. Šéf poslanců ODS Marek Benda ho krotil s upozorněním, že například předseda ANO Andrej Babiš vzal poslancům jen svým úvodním vystoupením tři hodiny a mluvil „páté přes deváté“.Podobné spory o to, zda se poslanci ANO uchylují k obstrukcím a brání tím projednání některých zákonů, provázejí prakticky kažou důležitější schůzi Sněmovny. Obstrukce opakovaně kritizoval i Ústavní soud.„Baví nás to. Je to popis naší práce,“ komentoval průtahy v Ptám se já poslanec za ANO Martin Kolovratník. „Pravidla to zkrátka umožňují. Debata o možných změnách by ale měla být až ve vztahu k budoucímu volebnímu období. Neměnit teď během hry.“Kdo dělá ze Sněmovny žvanírnu? Neměl by se upravit jednací řád a dát konečně obstrukcím jasné hranice? Co se stane, pokud dojde na odvolání Karla Havlíčka? A jaký nás v dolní komoře čeká rok do voleb? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Motoristé sobě se na víkendovém sjezdu definitivně proměnili v politickou stranu. A mají velké cíle do sněmovních voleb - chtějí mít lepší výsledek než ODS a stát se příštím vládním partnerem hnutí ANO. Co pro to chtějí udělat?Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé mají za sebou svůj první sjezd. Na víkendové akci v hale Královka na pražské Letné strana potvrdila mandát předsednictva na další dva roky. Ve vedení Motoristů tak zůstává jejich šéf Petr Macinka a místopředsedové Jiří Barták a Renata Maršíková. Europoslanec a hlavní mediální tvář strany Filip Turek získal titul čestného prezidenta. Macinka, který je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, na sjezdu prohlásil, že hlavním cílem jeho strany je v příštích sněmovních volbách porazit právě občanské demokraty. Vymezil se také proti levicovým pokrokářům a zeleným ideologům a představil základní ideové desatero. Mezi hosty se na sjezdu kromě Klause sešli i místopředseda ANO Karel Havlíček, lidovec Jiří Čunek, moderátor a člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý nebo podnikatel Richard Chlad.Motoristé se v posledních průzkumech volebních preferencí pohybovali mezi 2,5 a 4,4 procenta. Pokud se do Sněmovny dostanou, nespokojí se podle Macinky s opoziční rolí a podpoří jenom takovou vládu, jejíž budou součástí.Budou Motoristé dál spolupracovat s Přísahou Róberta Šlachty? Kde chtějí vzít peníze? A proč se mladí Motoristé chystají rozpoutat ideologické „peklo“ na univerzitách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk. Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval. Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.Jak by měla vypadat moderní výuka v Česku? Zajistí chystaná reforma srovnání kvality tuzemského školství? A co se ve školách změnilo za rok od poslední stávky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vládě zbývá poslední zhruba rok u moci. Má za sebou boj proti vysoké inflaci, vysokým cenám energií i poklesu výkonu ekonomiky. Celou dobu ji navíc provázely hlasité stesky průmyslu, jak Česko zaostává. Jak v tom vláda pokročila? Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic. Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“Jak se česká ekonomika za tři roky vlády Petra Fialy posunula? Co je třeba ještě dotáhnout? A jak moc nás může v předvolebním roce ohrozit stagnující ekonomika sousedního Německa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Navrhnu zrušení části zákona, říká ministr kultury Martin Baxa (ODS) k plánu na povinnou regulaci youtuberů. Zároveň slibuje, že vyšší koncesionářské poplatky projdou Sněmovnou do léta příštího roku.Hostem Ptám se já byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Navýšení koncesionářských poplatků se i přes optimismus části představitelů vládních stran pravděpodobně odsouvá. Sněmovna se minulý týden nedostala k projednání mediální novely, která se změnou počítá od ledna příštího roku.„To se nestihne,“ přiznal Baxa. Podle něj ale Sněmovna nakonec prosadí zvýšení koncesionářských poplatků do léta příštího roku. Zákon počítá s růstem rozhlasového poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně, s jejich dalším zvyšováním podle inflace nebo také s rozšířením okruhu plátců. V posledních dnech způsobil pozdvižení návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na povinnou registraci části youtuberů. Baxa s tím nesouhlasí. „Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci,“ řekl ministr s tím, že rada podle něj „šlápla vedle“. Protlačí vláda navýšení televizních a rozhlasových poplatků, jak slibovala? Neměli se poslanci pustit i do debaty o tom, co mají veřejnoprávní média ještě dělat a co už ne? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér Petr Fiala změnil image. Chová se jinak, mluví o fotbalu a šermuje těžko realizovatelnými sliby. Třeba, že za další čtyři roky ve vládě zajistí Čechům německé platy. Je tohle správná cesta, jak přesvědčit zklamané voliče? Hostem Ptám se já byl místostarosta Ostravy Jih za ODS a zakladatel platformy Česko plus Radim Ivan. Vládní koalice Spolu rozjíždí kampaň před sněmovními volbami. Na dvou stovkách billboardů i prostřednictvím dalších kanálů se snaží lidem shrnout vládní úspěchy. Pod heslem „Spolu děláme, co je třeba“ lídři koaličních stran svým voličům například připomínají, že kabinet zbavil Česko závislosti na Rusku, snížil rozpočtový deficit nebo otevře 207 kilometrů nových dálnic.Hned po debaklu v krajských volbách, ve kterých vládní strany převálcovalo hnutí ANO, začal pracovat na změnách své vlastní image také sám lídr Spolu a předseda ODS Petr Fiala. Například zveřejnil videa na platformě Tik Tok, mluví v médiích o fotbale a na billboardy se nechal vyfotit jen v bílé košili bez kravaty. Ostrou předvolební kampaň pak Spolu plánuje spustit od února, kdy představí plány pro další případný mandát. Premiér Fiala by chtěl ve volbách, které se budou konat příští rok na podzim, získat 30 procent. Od nevydařených krajských voleb ale zní - zejména z regionů - kritické hlasy Fialových spolustraníků, kteří požadují výraznější změny. Podle Radima Ivana by mělo dojít i na obměnu generační, strana podle něj potřebuje novou krev. Jaké si ODS vzala ponaučení z krajských voleb? Měla by v příštích sněmovních volbách kandidovat v koalici Spolu? A co tyto volby rozhodne?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas?Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou. Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér. Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři.Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má? Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard. Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince. „Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráti se vydali na cestu změny. Po neúspěšné digitalizaci stavebního řízení a vyhazovu Ivana Bartoše z postu ministra odešla strana z vlády. Teď vyměnila i své vedení. Co budou Piráti dělat jinak? Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel. Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem.Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce?Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík. „Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil. Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější. Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“Jak se na nás podepsalo několik posledních let krizí? Jak se posunul fenomén rozdělené české společnosti? A má současná vláda ještě šanci za rok vyhrát ve volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová. Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“. Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď. Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent. Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“Co bude znamenat Trumpovo vítězství pro Rusko? Jak by měla teď zareagovat Evropa? A čeká nás obchodní válka mezi USA a EU?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Donald Trump je po čtyřech letech zpět na cestě do Bílého domu. Na jeho vítězství hned zareagovali investoři. Dolar, bitcoin a akcie v USA rostou, evropské akcie od rána výrazně zpevňují. Jaký dopad budou mít volby na ekonomiku?Hostem speciálu Ptám se já k americkým prezidentským volbám byl česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš.Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech, reagují trhy na Trumpovo vítězství téměř euforicky. A ani Jonáš nevidí budoucnost Spojených států pod vedením Donalda Trumpa – zejména ve vztahu k ekonomickým otázkám – tak černě jako někteří analytici nebo komentátoři. „Nemám o Ameriku obavu, je dost silná,“ řekl Jonáš. „Pokud Trump chce, aby Ameriku učinil znovu skvělou, tak se bude muset chovat podle toho, co mu jeho poradci budou říkat. A ti mu vysvětlí, že se nemůže chovat jako devítiletý spratek, který se rozhodl, že prosadí svou.“Exprezident a republikánský kandidát Donald Trump před volbami sliboval ekonomické úlevy firmám i domácnostem. Mimo jiné zavedení vysokých cel na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců včetně Evropské unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je Čína. Avizoval také například snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící ve Spojených státech. V kampani zároveň tvrdil, že život v USA bude po jeho zvolení znovu „cenově dostupný“.Co se týče dopadů na Evropu, vítězství Trumpa může podle expertů znamenat zejména zhoršení přístupu evropských automobilek na americký trh právě kvůli vyšším clům. To v rozhovoru připustil i investor Ondřej Jonáš. Vysokých tarifů, jaké se očekávají například vůči Číně, se ale neobává.V jaké ekonomické kondici šly USA do prezidentských voleb? Co Spojené státy s novým prezidentem čeká? A jak se budou dál vyvíjet obchodní vztahy s Evropou nebo Čínou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda ve Sněmovně uhájila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet si ho pochvaluje jako proinvestiční. Opozice ho tradičně kritizuje, netradičně se k její kritice hlasitě přidala i Národní rozpočtová rada. Jaký rozpočet budeme mít? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince.Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada. Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Podle NRR není jistých až 50 miliard. Kabinet ovšem rozpočet hájí jako prorůstový a proinvestiční.Člen Národní ekonomické rady Petr Musil upozorňuje, že vládě její plány nemusí přinést to, co očekává: „Naše ekonomika je na svých kapacitních možnostech. Když to řeknu úplně jednoduše, nemáme žádné volné bagry, bagristy, kteří by čekali někde v garáži jenom na to, až jim vláda řekne: pojďte stavět dálnici. Ty zdroje jsou využity někde jinde, takže je vláda musí vzít z jiných činností a nasměrovat je do těch dálnic. Efekty pak nemusí být takové, jak si od nich možná někdo slibuje.“ Co jsou největší problémy rozpočtu? Proč vládě výhrady expertů nevadí? A jak dobře umíme státní investice pro nastartování ekonomiky využít? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Loni se mu podařilo zdigitalizovat přijímačky na střední školy. Za netradiční způsob přípravy sklidil kritiku, když ale systém zafungoval, přišla chvála. Teď ředitel Cermatu Krejčí končí. Co stálo za jeho rezignací? Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Lidovci mají za sebou sjezd, od kterého si slibují restart strany a zvrat předvolebních preferencí. Své vedení obměnili tak důmyslně, až do čela vybrali hned dva své bývalé předsedy. Jaký mají plán pro záchranu strany? Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila stranu za „potápějící se Titanic“.Kompletně obměněné vedení KDU-ČSL na sjezdu podpořilo pokračování spolupráce s ODS a TOP 09 v koalici Spolu. Podle aktuálního volebního modelu společnosti Kantar jsou lidovci pod potřebnou pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.Jak chce nový šéf lidovců přitáhnout voliče? A co by měla vládní koalice ve zbývajícím roce do sněmovních voleb ještě udělat? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už za dva týdny naplno vypuknou prezidentské volby v USA. Jejich výsledek ovlivní na příští čtyři roky světovou politiku. V Evropě hlavně další vývoj války na Ukrajině. Co všechno máme během voleb a po nich sledovat? Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar. Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace. V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky. Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Bylo to napínavé, ale už i Středočeský kraj zná své nové vedení. Přes počáteční nervozitu se na spolupráci domluvila staronová koalice STAN a Spolu. Hejtmankou by tak měla zůstat Petra Pecková. Proč se jednání tak protahovala?Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával. Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13. Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni. V souvislosti s vítězstvím hnutí ANO také podotkla, že je třeba jednoznačně říct, že ANO v krajských volbách ve většině regionů vládní strany „převálcovalo“. „Oni to převálcovali s něčím, co bylo rétorikou na úrovni celostátu a co s těmi kraji vlastně vůbec nesouviselo. A to mě na tom mrzí, že voliči se trošku nechají oblbnout. Ale to je úkol pro nás, protože my jim musíme vysvětlit, proč jsou pro ně kraje důležité. ANO mluví jazykem svého kmene, my to úplně neumíme,“ prohlásila hejtmanka. Co jsou pro Petru Peckovou hlavní priority pro příští čtyři roky? Co dosavadní vedení kraje udělalo pro školství? A jak se Středočeskému kraji vlastně daří?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Praktičtí lékaři chtějí na konci října na dva dny zavřít ordinace. Vadí jim, kolik peněz mají dostat příští rok, a také to, že více než milion dospělých a dětí v Česku nemá svého praktika či pediatra. O co lékařům vlastně jde?Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra. „Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.Protestovat původně chtěli také nemocniční lékaři, podávání výpovědí z přesčasové práce ale odvolali kvůli povodním. Tento týden pak potvrdili, že protesty nechají až na příští rok. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale upozornil, že komora akci praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. A vstřícný krok nemocnic protesty pozdržet by si podle něj ministr zdravotnictví neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.Podaří se odvrátit stávku praktiků a ambulantních specialistů? Je primární péče skutečně prioritou, jak prohlašuje ministr zdravotnictví? A kam se české zdravotnictví řítí?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Západní politici by se v tomto týdnu měli od ukrajinského prezidenta Zelenského dozvědět detaily jeho takzvaného plánu vítězství. Ten by měl vést k ukončení rusko-ukrajinské války v příštím roce. Blíží se konec konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský.Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní. Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj by měl o plánu hovořit i na summitu EU ve čtvrtek. „Nejtěžší budou dlouhodobé garance. Protože nechat Ukrajinu někde v šedé zóně je velice nebezpečný scénář. Určitě se bude muset mluvit o dlouhodobých garancích. Ukrajina si své řekla, chce do NATO. Česko ji v tom podporuje. Všechno ostatní nezávisí jenom na Ukrajině a na naší pomoci. To závisí na chování Ruska, a to může přivézt k jednacímu stolu podle mě jedině Čína,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Co bude vyžadovat Zelenského plán po nás a dalších západních spojencích? Jakou akutní pomoc teď Ukrajina potřebuje? A v jakém stavu by z konfliktu mohlo vyjít Rusko? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česká Ves na Jesenicku patří mezi místa nejhůře postižená letošní povodní. Řeka Bělá zničila téměř 90 procent území obce. Pryč jsou silnice, mosty, těžce poničená je místní škola i mnoho obydlí. Jak místní rekonstrukci zvládají? Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci.Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury. „I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční projektant je tak nedostatkové zboží, že jsme zhruba rok a půl čekali na to, než se na nás dostane řada. A teď to bude ještě horší,“ uvedl starosta s tím, že opravy je potřeba udělat co nejrychleji. 10 až 15 procent obyvatel obce stále zůstává zcela odříznutých od světa, nemá vodu, elektrickou energii ani plyn. Velkou výzvou pro místní radnice podle něj teď bude i přerozdělování mimořádné finanční pomoci od státu, kterou mají mít na starosti samotné obce (rozdělovat ji můžou od 9. října, v průměru jde o 40 tisíc na domácnost). Podle Mudry na to nejsou obce personálně vůbec vybavené a mají z toho velké obavy. Každá koruna podle něj ale pomůže: „Ve chvíli, kdy si každá obec zvolí vlastní postup přerozdělování peněz, tak se může stát, že někdo daleko víc postižený ve vedlejší obci dostane nakonec míň peněz než třeba v naší obci méně postižený člověk. Takže se snažíme ty síly koordinovat společně.“Mají lidé zájem o náhradní pozemky pro stavbu nových domů? Co všechno teď obce na Jesenicku potřebují? A jak dlouho potrvá obnova území? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán? Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová. Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Přísaha v krajských volbách propadla. Nepodařilo se jí dostat do žádného zastupitelstva a velká očekávání po jejím úspěchu v eurovolbách tak ochladla. Jeden úspěch si ale přece jen připsala, a to křeslo v Senátu. Jak s ním naloží?Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta.Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů. Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil Green Deal a migraci. Jsou to úplně jiné volby,“ vysvětloval důvody neúspěchu v krajích Šlachta.Přísaha má ovšem stále velké ambice, příští rok by se ráda probojovala do Sněmovny a její šéf se netají tím, že by se v budoucnu rád stal ministrem vnitra. Proč Přísaha neuspěla v krajských volbách? Co přesně chce lídr Přísahy v Senátu dělat? A chce pokračovat ve spolupráci s Motoristy?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráti mají prvního vážného zájemce o vedení strany. Končící senátor Lukáš Wagenknecht vyslyšel výzvy kolegů a rozhodl se kandidovat. O post šéfa strany usiloval už v roce 2022, tehdy ale neuspěl. Co chce Pirátům nabídnout teď?Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht.Končící senátor Lukáš Wagenknecht, který oznámil svou kandidaturu na předsedu Pirátů minulý týden. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se z minulosti poučit, sebrat se a postavit se realitě čelem. A zaměřit se na řešení reálných problémů lidí v naší zemi. Lidí, kteří mají dost elitářského chování politiků a ztrácí víru v systém. Máme na to, nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu,“ uvedl Wagenknecht ve své kandidátské řeči na stranickém fóru. Vybojovat by chtěl dvouciferný volební výsledek.Piráti oznámili odchod do opozice po odvolání jejich lídra Ivana Bartoše z vlády. Strana současně hledá nové vedení, protože po neúspěchu v krajských volbách v září rezignovalo celé předsednictvo. Nové mají Piráti vybírat 9. listopadu.Wagenknecht bude usilovat o post v čele Pirátů podruhé. Bartoše se pokusil vystřídat už v roce 2022, kdy ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září pak Wagenknecht neúspěšně obhajoval senátorské křeslo v obvodu v Praze 8, kde skončil těsně třetí za Zdeňkem Kučerou (ANO) a vítězkou voleb Vladimírou Ludkovou (ODS).Proč se Lukáš Wagenknecht rozhodl přijmout nominaci na předsedu Pirátů? A co musí strana podle něj dělat, aby se udržela na politickém výsluní?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda se pustila do sněmovní bitvy o důchodovou reformu. Ta by měla posunout věkovou hranici odchodu do penze k věku 67 let, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Jak budou celkové schválené změny důchodů vypadat?Hostem Ptám se já je ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ prohlásil Jurečka v reakci na tvrzení opozičního hnutí SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“a spolu s hnutím ANO volá po zachování hranice 65 let.Jurečka také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Zároveň připomenul, že úpravy penzijního systému jsou v každém případě nezbytné. Beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.Jak bude vypadat definitivní seznam profesí s nárokem na dřívější odchod do penze? O kolik změny prodlouží udržitelnost systému? A co ještě může vláda udělat pro rozhýbání trhu práce?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Egyptolog Miroslav Bárta je od soboty novým senátorem. Ve volbách porazil Marka Hilšera, který post neobhájil a postěžoval si, že vyhrály pohádky o Egyptu, za kterými stály vazby na oligarchy i média. Co rozhodlo podle Bárty?Hostem Ptám se já je egyptolog a nově zvolený senátor Miroslav Bárta, který kandidoval za hnutí STAN. Známý egyptolog Miroslav Bárta (za STAN) ve druhém kole senátních voleb na Praze 2 vyhrál s 55 procenty hlasů. A připravil tak o křeslo dosavadního senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Marka Hilšera (MHS). Bárta po volbách řekl, že své vítězství přikládá tomu, že od počátku neměnil strategii a nabízel program, ve kterém si každý mohl najít svoje téma:„My jsme od samého počátku neměnili strategii, chtěli jsme být pozitivní.“ Lidem podle svých slov nabídl témata jako udržitelnost nebo péče o památky. Výsledky voleb ale pro něj nebyly vítězstvím pro další rozvoj občanské společnosti, a to kvůli velmi nízké volební účasti. Ta byla na Praze 2 jen lehce přes patnáct procent. Bárta vyhrál s 6 352 hlasy, jeho soupeř získal 5298 hlasů. Končící senátor Marek Hilšer neskrýval zklamání. Na Radiožurnálu si postěžoval, že je smutný z toho, že se „nepodařilo zvítězit dobrému programu, který se snažil bojovat s oligarchizací, bojovat s tím, co zemi vysává. To jsou prostě nejrůznější zájmové skupiny, které se prolínají.“ Místo toho podle něj zvítězily „nějaké pohádky o Egyptu“.Jak Miroslav Bárta vnímá to, že byl zvolen vůbec nejmenším počtem hlasů v celé republice? S jakými vazbami do Senátu přichází? A čemu se chce v horní komoře věnovat?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].