Ptám se já, Marie Bastlová

Lídři unijních zemí dál hledají společné řešení současné energetické krize. Konkrétně dnes proberou v Bruselu návrhy Evropské komise, které zahrnují například společné nákupy plynu. Zvládne se Unie dohodnout na dalším postupu?Hostem Ptám se já byl europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.Zima se blíží, i když počasí tomu zatím úplně nenasvědčuje a nervozita evropských států roste. Jejich lídři se proto snaží vymyslet, jak by bylo možné ochránit obyvatele i ekonomiky před příliš ničivými dopady energetické krize.I Češi sledují, jaká opatření přijímá vláda a jestli cenové stropy zafungují tak, jak politici slibují. Zástupci unijních institucí se ale nechtějí spolehnout jen na národní řešení, aby různé zájmy neohrozily jednotu sedmadvacítky. Proto Evropská komise navrhuje třeba společné nákupy plynu.Názory na to, jak krizi řešit, zatím ale jednotné nejsou, i když ochota k jednání roste úměrně s tím, jak se blíží chladné měsíce.Na jakých regulacích se dokáže Unie shodnout? Jaká je pozice Česka a dělá jeho vláda dost, aby nejen zmírnila dopady energetické krize, ale taky zabránila rozvalu veřejných financí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rusko oznámilo, že končí aktuální vlnu mobilizace. Stavy vojáků se zřejmě pro tuto chvíli podařilo doplnit. Mobilizace ale vyvolala spoustu nepříjemností. Co to znamená pro důvěru v Putinův režim?Hostem Ptám se já je analytik z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.Z Ruska od vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimírem Putinem uteklo asi půl milionu mužů a mnoho rodin se bránilo proti chaotickým a nesmyslným odvodům. Na veřejnost také vypluly další ukázky šlendriánu v ruské armádě včetně nedostatečného výcviku branců, kvůli kterému se některým rodinám začínají mobilizovaní vracet domů. Ovšem mrtví.Po výbuchu na Kerčském mostě spojujícím Krym s Ruskem v minulých dvou týdnech také Rusko nebývale intenzivně ostřelovalo ukrajinská města. Rakety dopadaly na civilní cíle, na dětská hřiště, obytné domy, což znamenalo řadu mrtvých civilistů.Jak vůbec mohou existovat lidé, kteří takové obrázky zpochybňují? A jak se vyvíjí podpora „zvláštní vojenské operaci“ uvnitř Ruska?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už dvě demonstrace a jeden protest na pražském Hradě pořádalo sdružení Česko na prvním místě. Na první protest na Václavské náměstí přišlo podle odhadu policie 70 tisíc lidí. Protestují proti vládě i proti podpoře válkou postižené Ukrajiny.Za demonstracemi stojí i podnikatel v insolvenci Ladislav Vrabel, kterého se pořad Ptám se já rozhodl pozvat do studia, aby vysvětlil, proč někdo takové akce pořádá, co ho k tomu vede a jestli přiznává nějaké napojení na Rusko.Za činností Ladislava Vrabela je řada neznámých. Už v září server Aktuálně.cz informoval, že Vrabel čelil řadě exekucí a dluží asi tři miliony korun, které ale nesplácí a zároveň nepřiznává svůj majetek. Opakovaně se přitom vyhýbá účasti na jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ho podezřívá z toho, že maří insolvenci, do které se sám přihlásil.To ale podle všeho není pro Vrabelovi podporovatele a účastníky demonstrací problém. Vrábel od nich údajně na organizaci demonstrací vybíral peníze, které nejprve mířily na soukromý účet jeho ženy Bojany a následně na transparentní účet opět vedený na jeho manželku.Když ovšem insolvenční správce upozornil, že dary považuje za Vrabelův majetek, prostředky zamířily na třetí místo - transparentní účet psaný na Vrabelova společníka a spolusvolavatele protestů Jiřího Havla. S ním se následně Vrabel o místo uložení peněz začal přít.Vrabel v rozhovoru vysvětluje, že není spokojen s tím, jakým způsobem probíhá život v České republice. Přestože mezi mluvčími a podporovateli jím svolávaných demonstrací jsou i prominentní tváře proruské a dezinformační scény, opakovaně se v rozhovoru brání nařčení, že by měly protesty proruské směřování.„My potřebujeme přestat fandit jedné nebo druhé straně. Ta válka je oboustranná. Nehraju válečný fotbal, my tady máme lidi, kteří chtějí mír. Vinné jsou obě strany toho konfliktu,“ říká v rozhovoru.Ladislav Vrabel na konci rozhovoru odmítl moderátorce Marii Bastlové zodpovědět, kdo je podle něj zodpovědný za úmrtí civilistů na ukrajinském území. Rozhovor následně předčasně ukončil.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ani měsíc po volbách není jasné, kdo povede hlavní město. Skončí vyjednávání o nové radě koalicí SPOLU a ANO? Hostem Ptám se já byl předseda pražské ODS a poslanec Marek Benda.Jednání o příští magistrátní koalici v hlavním městě se protahují. Není tak jasné, jestli si vítězná koalice Spolu vybere politický sňatek kopírující spíš vládní formát: tedy s Piráty a STAN, nebo zamíří do náruče ANO.Vyjednavači SPOLU ujišťují, že prioritou je vytvořit koalici na půdorysu týmu, který aktuálně obývá Strakovu akademii. Zároveň si ale kandidát na primátora Bohuslav Svoboda a lídr SPOLU pochvaluje, jak konstruktivní jsou jednání s Patrikem Nacherem, lídrem pražské kandidátky ANO.Valem se každopádně blíží ustavující schůze nově zvoleného pražského zastupitelstva. Podle zákona by se měla uskutečnit na začátku příštího týdne, jestli ji o něco neodsunou námitky vůči volebnímu výsledku, které musí řešit soud. Vyjednavači jednotlivých stran proto zvažují, že budou neodkladné záležitosti řešit v zastupitelstvu, místo nové koalice, pracovní týmy. Shodu by hledaly napříč politickým spektrem.Možný příští primátor Bohuslav Svoboda poslal tomu současnému dopis, ve kterém ho žádá, aby se už nepouštěl do žádných zásadních rozhodnutí. V tom se ODS shoduje se zástupci ANO. Zdeněk Hřib z Pirátské strany ale odpověděl, že než bude ustavena nová rada hlavního města, současnému vedení metropole zůstávají veškeré kompetence.Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Rodina podcastů na Seznam Zprávách se zase o něco rozrůstá. Ptám se já dnes představuje sérii: Prohnilí. Investigativní reportér Jaroslav Kmenta v ní nabízí nejzásadnější kauzy, na kterých pracoval v posledních zhruba deseti letech.Hostem Ptám se já byl autor série Prohnilí reportér Jaroslav Kmenta.Devět dílů nové podcastové série vychází z úspěšných Kmentových knih o vzestupu Věcí veřejných, začátcích Andreje Babiše v politice nebo jeho spolupráci s Milošem Zemanem. Namátkou: Všehoschopní - Superguru Bárta, Boss Babiš nebo Rudý Zeman.Ačkoliv se Prohnilí obracejí do minulosti, ke kauzám z posledních let, někteří jejich protagonisté jsou v politice pořád aktivní. I když mandát současného prezidenta Zemana se pomalu ale jistě chýlí ke konci a obžalovaný poslanec Babiš objíždí republiku v obytném voze už jen jako předseda opoziční strany.Kde má kořeny koncept lídra, který chce řídit stát jako firmu? A jak silné jsou vazby někdejších kmotrů podsvětí na současné politické kruhy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Hájit chce národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast. Podle Miloše Zemana je přitom favoritkou v boji o prezidentský úřad. Čím chce bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu přesvědčit voliče?Hostem Ptám se já byla kandidátka do prezidentského úřadu Alena Vitásková.Její životní krédo „Česko na prvním místě“ koresponduje s heslem protivládních demonstrací svolávaných na Václavském náměstí. Ona sama přitom slibuje, že bude v první řadě hájit národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast.Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu se těmito sliby snaží nalákat voliče. Chce se totiž ucházet o prezidentskou funkci. A v jejím úsilí o nejvyšší ústavní funkci ji podpořil i současný prezident Miloš Zeman, který v únoru letošního roku řekl, že jako jediná kandidátka má jeho sympatie.Alena Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu a stojí o ukončení ruské invaze diplomatickou cestou. Také tvrdí, že bez ruského plynu se Evropa neobejde a kritizuje vládu Petra Fialy, protože prý nezvládá řešení energetické krize.Prosazovala by tyhle názory i v prezidentském úřadě? A myslí si ještě, že sankce uvalené na Rusko nefungují a víc na ně doplatí Evropa?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ruské rakety a bezpilotní letouny zaútočily začátkem tohoto týdne na řadu ukrajinských měst. Mířily na důležité body energetické infrastruktury i na civilní cíle. Jaká je situace v zemi?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín, který je v ukrajinském Dnipru.Kyjev, Charkov, Dnipro, Lvov. Tahle a další ukrajinská města se stala na začátku tohoto týdne cílem ruského ostřelování. Útoky směřovaly na důležité energetické uzle, ale taky civilní cíle. Podle ukrajinského prezidenta si Kreml vybral místa tak, aby napáchal co největší škody.„Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země. Kompletně. Zničit naše obyvatele, kteří spí doma v Záporoží. Zabít lidi na cestě do práce v Dnipru a v Kyjevě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. Svět by měl podle něj prohlásit Rusko za teroristický stát.V pondělí prý ruská vojska vystřelila na Ukrajinu celkem kolem osmdesáti raket a z toho zhruba polovinu se domácí armádě podařilo sestřelit, jak uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužný. Podle premiéra Denyse Šmyhala střely poškodily 11 důležitých objektů v osmi regionech a Kyjevě a o život přišlo nejmíň jedenáct lidí a víc než šedesát bylo zraněno.Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jedná o odplatu za víkendový útok na Kerčský most vedoucí na Krym. Mění Moskva válečnou strategii? A jaké jizvy zanechaly na Ukrajině její poslední útoky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má za sebou summit lídrů Evropské unie. Členské státy na něm hledaly cestu, jak přežít zimu navzdory zdražení energií, ale také, jak si poradit se složitou bezpečnostní situací. Má Evropa jasno jak postupovat proti Rusku?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra pro bezpečnost Tomáš Pojar.Za dramatických okolností se do Prahy koncem týdne sjela celá Evropa. Jednalo se nejen o složité energetické situaci, ale i bezpečnosti starého kontinentu v souvislosti s agresí na Ukrajině.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek opět představitele evropských zemí, aby poslali Ukrajině více zbraní. A podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měla Evropa zvýšit také finanční pomoc zemi. Zatím se ale její země přou o to, jak financovat dosavadní závazek pomoci ve výši devět miliard eur (220 miliard Kč), které Ukrajině Evropská unie slíbila.Ukrajina přitom od rána čelí intenzivním ruským útokům. Rakety podle dostupných zpráv ve velkém míří na civilní cíle a podle prezidenta Zelenského jsou mrtví a zranění po celé zemi. V sobotu se přitom podařilo zničit symbol ruské anexe Krymu - strategický Kerčský most spojující poloostrov s Ruskem. Ačkoliv se Ukrajina k útoku oficiálně nepřihlásila, prezident Vladimír Putin označil útok za teroristický čin. Experti ihned varovali, že lze čekat zesílení odvetných akcí Ruskem, čemuž napovídají víkendové i pondělní útoky.Jaká je současná situace na Ukrajině a nabízí Evropa dostatečné recepty, jak jí pomoci? A jaké odpovědi summit EU v Praze přinesl?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Dělat si srandu z politiky není jen tak. Do Seznam Zpráv teď zamířil mistr téhle disciplíny - Tomáš Břínek, který pod zkratkou TMBK karikuje českou politiku i showbyznys už řadu let. Z koho si nejraději dělá legraci?Hostem Ptám se já byl grafický ilustrátor Tomáš Břínek alias TMBK.Měsíčně prý udělá třeba i šedesát koláží. Záleží ale na tom, jak „úrodné“ období na vytváření grafických vtipů je."Ze 70 procent je ten obsah politický, ale jsem toho už celkem přejezený, takže jsem vždy šťastný, když se stane něco jiného. Třeba v showbyznysu," přiznal v rozhovoru Břínek, který prý nad vytvářením grafik stráví někdy i hodiny.Prezident Miloš Zeman, jeho mluvčí Jiří Ovčáček, expremiér Andrej Babiš, nebo předseda SPD Tomio Okamura jsou ale podle něj stálou inspirací pro politickou satiru. U nich podle Břínka není nutné jít pro vtip daleko. Jsou ale oblasti, kde si není vždy tak jistý v kramflecích: „Nejsem úplně sportovní typ, to mi musí poradit lidi,“ přiznal v rozhovoru.A problém má prý občas také s algoritmy na sociálních sítích. Ty mu prý nepovolí strefovat se kreslenými vtipy úplně do všeho: „Já sám bych nejradši zveřejnil vše, ale pak vám třeba zablokují účet. A stává se mi, že mi na sociálních sítích občas oznámí, že mi mažou starší věcí,“ prozradil.Jaké vtipy plánuje přinášet pro Seznam Zprávách? A kdo bude podle něj zdrojem pro satiru, až Miloš Zeman skončí své funkční období v roli prezidenta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Stát by podle návrhu ministra financí měl od ledna některým firmám danit nadměrné zisky 60 procenty. Daň má platit 3 roky a do státní kasy má přinést 85 miliard. Co jsou přesně ony „nadměrné zisky“?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Vláda schválila energetické stropy a teď hledá zdroje, ze kterých by tenhle výdaj na pomoc domácnostem a menším firmám zaplatila. Podle Ministerstva financí má pomoci daň z mimořádných zisků.Platit by měla pro energetiku, petrolejářství a těžbu fosilních paliv. Zaměřit se na tyhle sektory ostatně doporučuje Evropská unie. Český kabinet chce nadto uvalit takzvanou windfall tax i na banky.Mimořádná daň má podle představ resortu financí trvat tři roky a vládě prý pomůže vykrýt alespoň část výdajů, které vysoce překračují příjmy státního rozpočtu. Příští rok má dosáhnout deficit opět skoro tří set miliard korun.Stačí ale zdanit vybrané sektory a jen po určitou dobu, aniž by se zdraví českých veřejných financí dál zhoršovalo? A jak rozpočtově zodpovědná je vláda, která slibovala, že učiní přítrž dalšímu zadlužování?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Denní přírůstky nakažených v posledních týdnech rostly a Česko by se mělo podle všeho obávat i chřipkové sezony, která rovněž začíná nabírat na síle. Co to znamená pro Česko?Hostem Ptám se já je epidemiolog Petr Smejkal.Po nějaké době se zase začíná víc mluvit o pandemii covidu. Nakažených totiž v posledních týdnech přibývá. Až na víkendové dny nebo svátky, kdy se ale také mnohem méně testuje.Kromě toho se zaplňují nemocnice. V půlce tohoto týdne v nich leželo s covidem skoro osmnáct set lidí. Vážných případů je kolem padesáti, což je nejvíc od druhé půlky dubna. Přibývá zdravotnických zařízení, která omezují či ruší návštěvy nebo alespoň vyžadují nasazené respirátory.Ministerstvo zdravotnictví přitom žádná přísnější protipandemická opatření nezvažuje. Navzdory úvahám z léta resort opustil i možnost jednoho propláceného antigenního testu za měsíc.A odborníci varují před tím, že lidi by neměl znervózňovat jen koronavirus, ale také chřipka. Kvůli nízkému zájmu o očkování a absenci protiepidemických opatření podle nich hrozí, že bude chřipková sezona nejhorší za posledních několik let. Jde přitom o onemocnění, na které umírá okolo 1 500, ale někdy až pět tisíc osob ročně.Co s tím? Měli bychom brát pandemii víc vážně i tento podzim? Nebo je to zbytečné, protože covid je pouze jednou z dalších infekčních nemocí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Česko má dalšího zájemce o prezidentský úřad – svůj plán vydat se do boje o Hrad začátkem týdne oznámil senátor Pavel Fischer, který se do volebního klání vydá již podruhé. Čím chce přesvědčit voliče?Hostem Ptám se já je senátor Pavel Fischer.Zatímco někteří se do boje o Pražský hrad vydávají poprvé, senátor Pavel Fischer v něm není žádným nováčkem. Poprvé kandidoval v roce 2018 – se ziskem 10,23 % a něco přes půl milionu voličských hlasů se mu ovšem nepodařilo probojovat do druhého kola volby, v němž se utkal současný prezident Miloš Zeman s Jiřím Drahošem.Už v roce 2018 přitom Fischer proklamoval, že o prezidentskou funkci bude znovu usilovat. S oficiálním potvrzením ale dlouho otálel, což vysvětluje mimo jiné tím, že jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl v posledních měsících zaměstnán především děním na Ukrajině. „Mám neustále mnoho náročných úkolů a strategických jednání na evropské úrovni i se svými protějšky v jednotlivých státech. V dubnu a srpnu jsem absolvoval jednání přímo na Ukrajině. Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se prezidentské kampani,“ vysvětlil ve facebookovém příspěvku.Svou kandidaturu plánuje Fischer opřít o podpisy deseti senátorů. A opírat se bude prý i o vládní „podporu“, která ale není zase tak jednoznačná. Vládní pětikoalice v úterý jmenovala senátora Pavla Fischera, bývalou rektorku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla jako kandidáty vhodné na pozici prezidenta. Zároveň ale oznámila, že žádnému z kandidátů do prvního kola neplánuje dát jednoznačnou podporu.Kdo za Fischerem stojí a jak plánuje financovat svou kampaň? A věří, že na podruhé ve volbách uspěje?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prezidentská kampaň nabírá na obrátkách. Jak bude postupovat ve volbách, dnes prozradila pětikoalice. Ta prý do prvního kola nepodpoří žádného ze současných kandidátů. A do boje se už podruhé zapojuje senátor Pavel Fischer. Jak to s volebním kláním zahýbe?Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.Do boje o Hrad se připravují další kandidáti – hned začátkem týdne oznámil svůj plán na účast v prezidentském klání senátor Pavel Fischer. A není to přitom žádné překvapení, Fischer totiž avizoval, že do voleb půjde znovu, už po svém neúspěšné kandidatuře v roce 2018.Oznámení, na které se netrpělivě čeká, je ale to, zda a koho vyšle do prezidentských voleb hnutí ANO. Konkrétně, jestli má o nejvyšší ústavní funkci zájem sám bývalý premiér Andrej Babiš, případně někdo jiný z jeho týmu.Podle dat ze sázkových kurzů se možné šance Babiše, pokud by do volebního klání vstoupil, stále více propadají. Nejlepší vyhlídky na to, stát se prezidentem, má podle nich generál Petr Pavel a roste i obliba ekonomky Danuše Nerudové. Jen nízká procenta lidí by zatím vsadila na zmiňovaného Fischera.Kdo by měl zájem do prezidentského klání ještě vstoupit, musí přihlášku odevzdat nejpozději do 8. listopadu. Aby se voleb mohl zúčastnit, potřebuje 50 tisíc voličských podpisů, podporu 10 senátorů nebo 20 poslanců. O vítězství ale nakonec rozhodnou mimo jiné i předvolební kampaně.Co čekat od těch letošních? A kdo má z marketingového hlediska zatím nejvíce našlápnuto?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Evropa se dohodla na snížení spotřeby elektrické energie a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Získané peníze pak mají jít na pomoc těm, které ohrožuje současná energetická krize. Lidem i firmám. Máme všichni jistotu, že krizi ustojíme a schválená pomoc nenechá nikoho padnout?Hostem Ptám se já byl ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.Ministři pro energetiku členských států Evropské unie schválili na pátečním jednání tři zásadní body pro řešení vysokých cen energií: snižování spotřeby elektřiny, zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.Země Unie podle dohody budou muset povinně ušetřit alespoň pět procent elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší spotřebou. Stanoven bude také strop 180 eur za megawatthodinu na příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Třetím pilířem unijního balíku je nejméně třiatřicetiprocentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva.Opatření by mohla do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Unie tak doufá, že přijetí balíku pomůže nejen firmám, ale i domácnostem překlenout nastávající zimu, která bude ovlivněna omezením dodávek ruského plynu.Cenu plynu na burze krátkodobě zvýšilo také nedávné poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Evropští politici se přitom domnívají, že poškození bylo úmyslné. Rusko však zodpovědnost odmítlo.Je už situaci okolo výbuchů plynovodů vyřešena? A mohou být Češi spokojení s unijním receptem na levnější energie?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Policie už druhý den kontroluje hranici se Slovenskem. Snaží se odradit gangy pašeráků, kteří do Evropy převádějí uprchlíky, hlavně ze Sýrie. Má to smysl?Hostem Ptám se já je policejní prezident Martin Vondrášek.Na hranice se Slovenskem se vrátily policejní kontroly. Tohle řešení ještě nedávno označoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za krajní, ale pašerácké gangy jsou tak aktivní, že k němu prý bylo nutné přistoupit.Čísla hovoří celkem jasně, oproti loňskému roku přibylo uprchlíků zadržených na českém území dvanáctkrát. Celkem jich bylo skoro 12 tisíc. A jen první den kontrol jich policisté objevili víc než tři sta. Turecko totiž mění svou politiku vůči utečencům ze Sýrie a snaží se je zatlačit zpátky do vlasti. Tam ale stále zuří válka, proto se vydávají opačným směrem. Na západ – do Evropy.Odradí policejní hlídky převaděče od cesty do Česka? A nebudou policisté nasazení na hranicích chybět jinde?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci toho letošního, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Na co vše výdaje zamíří?Hostem Ptám se já je ekonom Petr Janský.Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na příští rok, aby si za něj vzápětí vysloužila kritiku. Hlavně kvůli tomu, že pomoc lidem s energetickou chudobou plánuje kabinet zajistit z mimořádné daně. Ta ovšem ještě nemá konkrétní parametry.Odbory se zase rozčilují, že vláda nechce příští rok zvýšit, až na výjimky, platový základ státním zaměstnancům. Peníze by měly putovat jen do složky určené na odměny. Šéf odborové konfederace a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o tzv. „ksichtovném“, které prý pomůže ne nejlepším, ale hlavně oblíbeným zaměstnancům.Otázka, která se vznáší ve vzduchu je poměrně jasná. Jde o to, jestli koaliční vláda ví, jak zalátat díry v rozpočtu a zbytečně neprohlubovat jeho schodek.Je vhodné spoléhat se na daň z mimořádných zisků, která ještě nefunguje? A je pětikoaliční kabinet opravdu rozpočtově odpovědný, jak sliboval při nástupu do Strakovy akademie?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jihlavu čeká nezvyklý senátní duel. Proti šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi se do druhého kola probojovala ekonomka Jana Nagyová, která je obžalována v kauze Čapí hnízdo. Má šanci na úspěch?Hostem Ptám se já je předseda Senátu Miloš Vystrčil.Politici hnutí ANO jsou připraveni podpořit Janu Nagyovou na Vysočině před 2. kolem senátních voleb, do kterého se probojovala spolu se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Nagyová přitom čelí společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem obžalobě v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Kauzou se už třetím týdnem zabývá soud.„Je to boj ANO a pana Vystrčila. On je jednou z nejvýraznějších osobností pětikoalice, je to předseda Senátu, v politice je pětadvacet let. A my se netajíme tím, že ho tam nechceme,“ komentoval senátní souboj například místopředseda ANO Karel Havlíček.Podle něj je postup Nagyové do druhého kola senátních voleb už teď pro stranu malým vítězstvím. Za ním je podle něj i masivní kampaň, kterou rozjel expremiér Andrej Babiš v minulých týdnech za Nagyovou na Vysočině. Ta bude podle všeho pokračovat i do druhého kola voleb.(Redakce Janu Nagyovou zvala do duelu s Milošem Vystrčilem. Ona ani mluvčí ANO na pozvání neodpověděli, pozn. red.)Co Vystrčil na výsledky senátních voleb říká? A lze poslední volby opravdu považovat za referendum o vládě, jak vyzval expremiér Babiš?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Jestli mají letošní senátní a komunální volby nějaké jasné poražené, pak je to bývalá česká levice. Tedy sociální demokraté a komunisté. Obě strany propadly na celé čáře a pokračují v úplném odchodu z české politické scény. Dokáže je ještě něco zachránit?Hostem Ptám se já byl předseda ČSSD Michal Šmarda.Komunální a senátní volby mají řadu vítězů a poražených. Do té druhé skupiny lze bezpochyby zařadit zástupce české levice. Komunisté letos získaly dokonce 68 procent méně zastupitelských mandátů než před čtyřmi lety a sociální demokracie si pohoršila o 59 procent mandátů.Šéf ČSSD Michal Šmarda si přitom ještě v sobotu večer výsledky pochvaloval. Podle něj je úspěchem fakt, že ČSSD obnovila účast v některých zastupitelstvech.Ne všude přitom sociální demokracie „přiznala barvu“. Z celkem 456 kandidátek, které strana letos postavila, je však více než polovina koaliční s jinými subjekty a hnutími. Z názvů mnoha z nich je přitom málo patrné, že jsou jejich součástí sociální demokraté.Sám Michal Šmarda obhajoval křeslo starosty v Novém Městě na Moravě za sdružení Lepší Nové Město. Třeba v Praze pak ČSSD kandidovala pod značnou Solidarita společně se Stranou zelených, Budoucností a Idealisty.Vyplatilo se ČSSD „schovávání“ její značky? A co výsledek komunálních voleb vypovídá o stavu české levice?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V osmi ze 13 krajských měst v komunálních volbách vyhrálo hnutí ANO. Vládní strany jich ovládly jen pět. Jak dobrý výsledek je to pro opoziční hnutí? A co to vypovídá o popularitě vlády?Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.Komunální volby mají vždycky víc vítězů – záleží na tom, z jakého úhlu se sledují výsledky. Jestli na počet mandátů, zda se podařilo obhájit všechny nebo oslovit větší města či menší obce. Spokojených tak letos může být více stranických lídrů. Ovšem v krajských a statutárních městech nejvíc zabodovalo ANO a dokonce už v prvním krajském městě sestavilo radniční koalici – v Plzni se dohodlo s Piráty a hnutím STAN.Předseda hnutí Andrej Babiš označil výsledek komunálních i senátních voleb za úspěch a hnutí si podle něj významně polepšilo. A podle jeho slov je výsledek voleb důkazem, že voliči přijali jeho výzvu, aby z komunálních voleb udělali referendum o vládě.Má pravdu? A podaří se ANO přetavit volební výsledky z voleb do povolební spolupráce, nebo zůstane v opozici i ve městech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Pokud jde o procenta, Piráti si po čtyřech letech ve vedení města polepšili. Slavit ale nejspíš nebudou. Drtivým výsledkem 24,7 % je porazilo Spolu pro Prahu a 19,3 % získalo ANO. Piráti jsou tak se 17,7 % voličských hlasů v Praze třetí. Bude to jejich konec ve vedení hlavního města?Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Česká pirátská strana v čele se Zdeňkem Hřibem v hlavním městě získala téměř o procento více než v posledních komunálních volbách. O vítězství ale mluvit nelze. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pod názvem Spolu pro Prahu získala totiž téměř čtvrtinu voličských hlasů a v primátorském křesle tak může na příští čtyři roky stanout její lídr Bohuslav Svoboda (ODS). Silný výsledek zaznamenalo i hnutí ANO, které v Praze skončilo druhé.Kdo ale bude v hlavním městě vládnout, bude záležet především na povolebním vyjednávání. Primátor Zdeněk Hřib dopředu vyloučil spolupráci s extremisty, ale také s trestně stíhanými a s „kumulátory“ funkcí. A pokud jde o Spolu, vadí mu také to, že dvojka kandidátky Spolu, europoslanec Jiří Pospíšil měl prokazatelné vazby na lobbistu Michala Redla obviněného v kauze Dozimetr.S kým si Piráti dokáží představit spolupráci? A proč v hlavním městě nedokázali přesvědčit více voličů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ovládla v komunálních volbách hlavní město. Za sebou nechala hnutí ANO a Piráty, kteří poslední čtyři roky v čele metropole stáli. Co Prahu pod vedením Spolu čeká? A zafunguje znovu spojení ODS a TOP 09?Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda (ODS).Praha bude mít nejspíš brzy nového primátora. V komunálních volbách totiž Piráty v čele se Zdeňkem Hřibem smetla kandidátka kopírující vládní spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v čele s Bohuslavem Svobodou, který v čele hlavního města stál už mezi lety 2010–2013.Přestože Svobodu tehdy svrhla koaliční TOP 09, vypadá to, že spojení, které dostalo druhou šanci, směřuje k úspěchu. Otázkou ale je, jaké další partnery si koalice Spolu v Praze přizve k vládnutí.Svoboda už dříve řekl, že v čele hlavního města by stál s kýmkoliv, s kým se shodne na programových prioritách. Rovnou ale upřesnil, že například s hnutím ANO dle něj Spolu nemá takřka nic společného.Co ale exprimátor Svoboda nevyloučil, je možnost, že bude primátorský post dělat na plný úvazek. Lídr pražské kandidátky Spolu je totiž aktivním poslancem a mnohokrát zopakoval, že v souběhu funkcí primátora a člena Sněmovny nevidí problém. Naopak by to podle něj byla pro Prahu výhoda.Stane se Svoboda primátorem, nebo ho může nahradit jiný kandidát? A má už jasno v tom, s kým bude v Praze vládnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřily?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Podle posledních předvolebních průzkumů má k vítězství v komunálních volbách v Praze nejblíže koalice Spolu, která kopíruje vládní svazek ODS, TOP 09 a lidovců. Podaří se jí v Praze porazit Piráty? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).Podle posledních průzkumů to vypadá, že komunální volby v Praze zkopírují úspěch těch stran, které se podílí na současné vládě. Nejblíže k vítězství má dle průzkumů nakročeno koalice Spolu - ovšem bez Pirátů, kteří se snaží na radnici udržet své želízko v ohni, primátora Zdeňka Hřiba.Oba uchazeče o vedení města ale pojí stín nedávné kauzy Dozimetr, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali například i chod největší městské firmy - pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými je dnes již bývalý náměstek Zdeňka Hřiba Petr Hlubuček (STAN) nebo lobbista Michal Redl. Na něj má zase prokazatelné vazby dvojka pražské kandidátky Spolu, europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.Pokud by Spolu ve volbách uspělo, šéf její kandidátky Bohuslav Svoboda v primátorském křesle nestanuj poprvé - Prahu řídil mezi lety 2010-2013 a jeho primátorství tehdy skončilo právě na základě rozhodnutí partnerské TOP 09. I přesto to vypadá, že tohle staronové spojení dostane v čele Prahy znovu šanci.Jaké recepty pro Prahu nabízí pražská koalice Spolu? A jak Bohuslav Svoboda reflektuje své dosavadní působení v čele města? Poslechněte si celý podcast!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Západ ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl ruský prezident a vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat 300 tisíc rezervistů. Co to znamená pro boje na Ukrajině? A jak by měla zareagovat Evropa?Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat především vojáků v záloze. „Naléhavé rozhodnutí“ prý ruský prezident přijal, aby Rusko ochránilo lidi v „osvobozených zemích“. Západ podle Putina ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem – a jeho snahou je prý oslabit, rozdělit a zničit Rusko.Podle řady expertů je vyhlášení mobilizace přiznáním, že se situace na Ukrajině pro Rusko nevyvíjí dobře. A slovy české ministryně obrany Jany Černochové ruský prezident uznal prohru.Projev prezidenta Putina k národu bude mít pravděpodobně i další nezamýšlený výsledek - podle britské BBC lze čekat, že řada Rusů bude kvůli vyhlášení mobilizace chtít co nejrychleji opustit zemi. A prudce se propadl i ruský akciový trh.Co lze od Ruska v nejbližších týdnech čekat? A co znamená mobilizace pro Ukrajinu i svět?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Prahu čeká lítý boj o primátorské křeslo. Současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem podle předvolebních průzkumů zatím ztrácí na koalici Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou. Čím chce Hřib voliče přesvědčit? A umí si představit povolební spolupráci se Spolu, které kritizuje?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Piráti mají pomalu za sebou čtyřletou vládu nad Prahou. Její současný primátor Zdeněk Hřib dokázal po letech udržet jednotnou radniční koalici, odstartoval desítky let očekávanou stavbu metra D, pustil se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu.Jenže jeho vládou otřásla zvláště korupční kauza Dozimetr, ve které jako obviněný figuruje Hřibův bývalý náměstek Petr Hlubuček a největší městská firma, dopravní podnik. Akce, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří dle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku, ale zasahuje i hlavní soky současné magistrátní koalice. Dvojkou pražské kandidátky Spolu, totiž nadále zůstává pražský lídr TOP 09 Jiří Pospíšil, který měl prokazatelné vazby na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Michala Redla.Vedle Dozimetru, který pražskou politikou otřásl od základů, ale stojí rozvoj města, který podle kritiků současného primátora Hřiba není dostatečný. Vadí jim, že se Praha pod vedením Pirátů nepouští do žádných velkých investičních projektů.Mají pravdu? Na co je současný primátor Prahy pyšný a co by byly jeho hlavní priority v příštích letech?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou. Zesnulá panovnice spočine k poslednímu odpočinku vedle svých nejbližších. Rodičů, manžela Philipa a sestry Margaret. Její pohřeb se stal jednou z nejsledovanějších událostí na celém světě. A byl u toho i podcast Ptám se já. Sledovali jsme obřad v katedrále Westminsterského opatství a zajímali se mimo jiné, jaký vliv měla královna Alžbětu II. na britskou společnost i světové dění. Hostem dnešního dílu Ptám se já byl politolog z Masarykovy Univerzity a expert na královskou rodinu Marek Bičan.Podle Bičana bylo loučení s královnou velmi autentické: “Je to projev úcty k panovnici, která jim vládla 70 let. Nastoupila na trůn velmi mladá, neměla za sebou žádné skandály. Působila jako taková stálice. Británie se za tu dobu, za těch 70 let, velmi proměnila. Ale právě královna Alžběta a monarchie umožnily poměrně poklidný přechod, například v porovnání s 60. a 70. lety ve Francii a Německu,” zhodnotil ceremonii Bičan.Jaký vliv měla Alžběta II. na britskou společnost? Jak se daří britské monarchii udržet kontinuitu? A co očekávat od Karla III.?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnští voliči už příští týden rozhodnou, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Podle kritiků současná koalice nezvládla vyřešit složitou dopravní situaci ve městě ani dlouho očekávaný územní plán. Jak to ovlivní volby?Pořad Ptám se já zavítal před komunálními volbami do brněnského Kabinetu Múz, kde byli hosty speciálního vysílání kandidáti na primátora Markéta Vaňková (ODS), Petr Hladík (KDU-ČSL) a René Černý (ANO). Předvolební klání v jihomoravské metropoli hodnotili i sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler a bývalý primátor města a kandidát na senátora Petr Vokřál (ANO).Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů s pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby. Zahájila také stavbu nových protipovodňových opatření. Sama ale shodila ze stolu nový územní plán, a tím i šanci na dostupnější bydlení. Milovníci sportu a kultury také dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie. Na Brno podobně jako na další města zároveň doléhá energetická krize, v problémech je kvůli drahým energiím například dopravní podnik.Podle sociologa Stanislava Bilera je ale pro Brno nejpalčivějším problémem kritická dopravní situace, kterou představitelé města neřeší dlouhodobě. „O tragické dopravní situaci se nemluví. Ale Brno má dlouhodobě podle dat a statistik nejvíce mrtvých a těžce zraněných chodců v rámci všech krajských měst v České republice. A ta situace se nelepší. A není to náhoda, je to důsledek nečinnosti městské policie,“ tvrdí Biler.To uznává i bývalý primátor Petr Vokřál (ANO): „Dokud budou jezdit z Tišnova do Brna všichni autem, tak se to prostě nezmění. Pro mě je klíčové řešení v metropolitním kontextu a samozřejmě s tím související infrastruktura, která prostě Brnu chybí.“Řidiči zatím dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V jejích klipech před čtyřmi lety se kvůli kolonám rozčiloval i falešný Babiš. Kritiku si vysloužila také po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav.Primátorka Markéta Vaňková (ODS) takové hodnocení odmítá. „Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečném důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku.“Které problémy jihomoravské metropole se současné koalici za čtyři roky povedlo vyřešit? Chybí brněnským politikům vize, jak si myslí jejich kritici? A kdo bude v Brně vládnout po komunálních volbách?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, malé firmy i živnostníky i formu pomoci pro největší společnosti. Opozice vládu kritizuje, že je pomoc pomalá a malá. Má pravdu?Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a poradce premiéra Zdeněk Zajíček.Vláda Petra Fialy vstoupila do energetické krize a bojovat s ní plánuje zastropováním cen energií. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 tisíc Kč za megawatthodinu (MWh), u plynu by strop měl být 3 tisíce korun za MWh. Novela energetického zákona, která by zastropování umožňovala, by přitom podle poradců premiéra mohla být přijata do konce září – pak bude teprve možné vydávat nařízení, která budou opatření určovat.Podle Zajíčka, který je v čele expertního týmu, který má řešení vysokých cen energií na starosti, budou muset výrobci energií také povinně nabídnout část své produkce státu. Ten ji bude dál distribuovat veřejným institucím a samosprávám prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.Podle opozice ale vláda nedělá dost a také experti vyčítají kabinetu zmatek a chaos. Jaké další kroky v energetice vláda chystá? Jaké dlouhodobé řešení připravuje? A připouští si kabinet i kritiku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Brněnské hnutí ANO čekají důležité komunální volby. Dokázat v nich může, zda se poučilo z kauzy Stoka, ale i jak silná je pozice současné vlády. Podle lídra ANO Andreje Babiše se právě o ní totiž na komunální úrovni rozhodne. Má pravdu?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl lídr kandidátky hnutí ANO v Brně René Černý.Brněnské hnutí ANO si v posledních letech prošlo hlubokými problémy. Tamní buňkou otřásla kauza Stoka, jeden z největších korupčních případů posledních let a hnutí nechalo svoji brněnskou buňku rozpustit. Postavilo ji znovu s méně členy a bez řady známých tváří. A v oslabené kondici vstupuje i do komunálních voleb.Jejich výsledek zásadně ovlivní i celostátní politika. Šéf ANO Andrej Babiš totiž vyhlásil komunální volby za referendum o vládě. Současný kabinet Petra Fialy je podle něj nekompetentní, neakční a nereaguje na rostoucí inflaci.Mezitím předvolební mítingy hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem s obytným vozem provází vypjaté emoce a navíc se do závěrečných dní jeho kampaně propíše soud v kauze Čapí hnízdo, který začal v pondělí 12. září. O něm Andrej Babiš prohlásil, že jde o politický proces, který je účelový načasovaný před volbami.Jak se do komunálních voleb propíše celostátní politika? A jaké ponaučení si brněnské ANO vzalo z kauzy STOKA? Co za stavby by mělo v příštích letech vzniknout v Brně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na pražském městském soudě začal po sedmi letech šetření soud s bývalým premiérem Česka a předsedou ANO Andrejem Babišem. Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice?Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní státní zástupce Igor Stříž.Pražský Městský soud je od pondělka v obležení novinářů. A není divu. Po sedmi letech prošetřování tam začal proces s bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu. Stejně jako jeho bývalá poradkyně a současná kandidátka za ANO do Senátu Jana Mayerová (Nagyová). Ta má na kontě ještě podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie.Stíhání Babiše a Mayerové bylo přitom od září 2019 zastaveno. V prosinci 2019 ale tehdejší šéf žalobců Pavel Zeman rozhodnutí zrušil. Od té doby probíhalo další vyšetřování. V březnu 2022 nakonec Jaroslav Šaroch oznámil, že podal k Městskému soudu v Praze obžalobu.Kauza Čapí hnízdo se v průběhu let stala notoricky známou. Zajímavá je i proto, že dozorující žalobce trestní stíhání původně zastavil a až po zásahu nejvyššího státního zástupce poslal někdejšího předsedu vlády a jeho spolupracovnici před soud.Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice? Proč se zpravidla tolik vlečou? A pomůže plán na novelu státních zastupitelství?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice SPOLU, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude - alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovali jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodli v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let - v roce 2028, byla otevřena,“ věří současná hlava města.Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích dnes nenajdete klasický rozhovor Ptám se já. Proč? Startuje první ze speciálních vysílání před diváky ke komunálním volbám.Podcast Ptám se já chystá další speciální natáčení před diváky a posluchači tentokrát k tématu komunálních voleb - tentokrát v Brně a Praze.Právě teď moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková míří do brněnského Kabinetu Múz, kde od 18:30 vyzpovídají tři největší favority podzimních voleb v jihomoravské metropoli. Ale zazní také hlasy těch, kteří problémům Brna rozumí.Se současnou primátorkou Markétou Vaňková (ODS), lídrem kandidátky hnutí ANO Reném Černým, Petrem Hladíkem za kandidátku lidovců a STAN, ale také sociologem Stanislavem Bilerem a exprimátorem Petr Vokřál budou mluvit o tom, co Brno nejvíc pálí, nebo jaké téma o podzimních volbách ve městě rozhodne.O speciál ale nepřijdou ani pražští diváci a posluchači podcastu. Tam se Ptám se já chystá hned týden na to - tedy v úterý 20. září, od 18:30 do Kasáren Karlín. Pozvání přijal současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho hlavní vyzyvatel Bohuslav Svoboda (ODS), exprimátor Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.Nejpalčivější témata pro Prahu jsou přitom už asi jasná - drahé bydlení, dopravní stavby a dost možná i energetická krize, která dopadá nejen na obyvatele měst, ale i na jejich rozpočty.Co o výsledcích komunálních voleb rozhodne? A jak na volby dopadne současné dění okolo vládního kabinetu Petra Fialy? A jaké překvapení může z voleb vzejít?Poslechněte si krátké pozvání s Jindřichem Šídlem. Na vše ostatní se budeme ptát 13. září od 18:30 v brněnském Kabinetu Múz. A v úterý 20. září od 18:30 v Kasárnách Karlín. Všechny rozhovory si v následující dny budete moci poslechnout také na webu Seznam Zprávy, stránkách Podcasty.cz i ve všech podcastových aplikacích. A sledujte speciál Ptám se já také v neděli 25. září, kdy vám nabídne aktuální vysílání k výsledkům nejen komunálních, ale také senátních voleb.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už je to téměř jisté. Vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti i pro firmy, tento týden má kabinet oznámit detaily, nejpozději do 14 dní pak chce vše schválit. Jaké stropy má vláda zavést?Hostem Ptám se já byl podnikatel v energetice a majitel skupiny Amper Jan Palaščák.Evropské státy na mimořádném zasedání evropské rady podpořily debatu o zastropování cen plynu a především se shodly na odebrání mimořádných zisku výrobcům elektřiny a faktickém zastropování cen. Dnes v podvečer se k tématu mimořádně sejde i česká vláda, aby o maximální ceně elektřiny rozhodla.Opatření má odběratele podržet v době strmého růstu cen energií. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely pocítí občané přijatá opatření nejpozději od začátku ledna 2023. Různá řešení, o kterých budou dnes ministři na schůzi vlády jednat, musí ovšem ještě schválit Sněmovna a Senát.Podle vyjádření ministrů se má pomoc rozdělit do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. Vláda také slíbila, že nezastropuje cenu pod výrobními náklady, kdy by výrobcům elektřiny musela hradit ztrátu.Jak budou regulace vypadat a co to udělá s cenami? A kdy se trh vrátí do normálu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Mimořádná Evropská rada bude už dnes řešit co s astromickými cenami energií v Evropě. Řešit se bude zastropování cen i to, zda a jak do regulace zahrnout ceny plynu. Jaké řešení bude výhodné pro Českou republiku?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Evropská unie má na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku v pátek hledat shodu na řešení situace ohledně trhu s energiemi. Ministři by měli probrat několik variant řešení současné situace. Například Česká republika bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model. Ten by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.Kabinet by následně měl mimořádně jednat v pondělí v podvečer a představit detaily podpory. To, že vláda Petra Fialy na pomoc proti drahým energiím dlouhodobě nedělá dost, ale kritizuje opozice. „Vládní parodie, hospodářské Waterloo a energetická fraška. A uprostřed toho zmateně pobíhá ministr průmyslu, který ze všeho nejvíc připomíná Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková. Komunální volby budou i referendem o vládě,“ napsal na Twitter místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.A zatímco hnutí ANO po neúspěšném hlasování o vyslovené nedůvěry vládě volá po „referendu“ v podobě komunálních voleb, jeho lídr Andrej Babiš stane od pondělí opět na lavici obžalovaných. Znovu se totiž otevře proces v dotačním případu Čapí hnízdo. Babiš přitom v pátek ve Sněmovně prohlásil, že jde o první politický proces od listopadu 1989.Podkopává Babiš důvěru v české soudy? A jak by současnou situaci okolo trhu s energiemi řešilo hnutí ANO?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. - nejdéle sloužící panovnice Spojeného království. Jak změnilo Británii sedmdesát let její vlády?Hostem Ptám se já byl novinář žijící v Londýně Ivan Kytka.Zdravotní stav královny Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil a její lékaři dali najevo znepokojení. Za královnou se proto v průběhu včerejšího dne sjeli do zámku Balmoral členové britské královské rodiny - o smrti britské panovnice informoval Buckinghamský palác ve večerních hodinách.Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary nastoupila na britský trůn v roce 1952. Že by se Alžběta II. někdy stala britskou panovnicí, se ovšem nepředpokládalo - ještě v roce 1936 totiž na trůn usedl její strýc Eduard VIII. Kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou ale téhož roku abdikoval a monarchou se stal Alžbětin otec, král Jindřich VI. Ona sama nastoupila na trůn po jeho smrti jako starší ze dvou sourozenců.V roce 2022, ve svých 96 letech, byla královna Alžběta II. nejstarším vládnoucím panovníkem současnosti a byla také nejdéle vládnoucí britskou královnou - v únoru letošního roku oslavila 70 let působení na trůnu. Po zprávě o úmrtí královny Alžběty II se novým britským králem stal její nejstarší syn - Charles III.Jak proměnila Spojené království? Co její odchod pro Británii znamená a jaké úkoly teď čekají na jejího nástupce - krále Charlese III?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Odbory ohlásily na začátek října velkou demonstraci. Vláda podle nich nedělá dost, aby pomohla lidem s růstem cen energií ale i všech ostatních životních nákladů včetně potravin. Co přesně chtějí?Hostem Ptám se já byl místopředseda ČMKOS Vít Samek.Asi sedmdesát tisíc odpůrců vlády zaplnilo o víkendu Václavské náměstí v Praze. Kabinet Petra Fialy podle nich nedostatečně pomáhá s drahotou a podobně to vidí i odboráři, kteří se v hlavním městě sešli hned v pondělí.Na shromáždění proti chudobě dorazila asi tisícovka z nich a další masovou demonstraci svolávají na 8. října právě na Václavské náměstí. Akcí, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“ prý chtějí poukázat hlavně na prudké zdražování a reálný propad příjmů.Šéf ČMKOS a také prezidentský kandidát Josef Středula se navíc už nechal slyšet, že pokud vláda odboráře nevyslyší, plánují další akce. Podle některých členů vlády by ale odbory měly spíše jednat a hledat kompromisní řešení, než demonstrovat v ulicích.Nemají pravdu? Je správný tlak na zvyšování platů, když to dál roztáčí inflaci? A nepoškozuje odbory to, že v jejich čele stojí prezidentský kandidát Josef Středula?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Starostové a nezávislí startují ostrou část kampaně před komunálními volbami. Otázka je, jestli jim voliči prominou výčet skandálů, které má strana v poslední měsíce za sebou. Kdo za ně může? A neuškodili celé vládě?Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN Jan Farský.Kauza Dozimetr, v niž je mezi obviněnými dnes již bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček a stála křeslo také ministra školství a dříve i místopředsedu Starostů Petra Gazdíka. Nevydařená mise bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, kvůli kterému opozice volala po konci ministra vnitra Víta Rakušana. To jsou jen dva příklady problémů, kterým čelí vládní hnutí STAN.Starostové, kteří v minulých sněmovních volbách zaznamenali historický úspěch, dnes kolísají v průzkumech veřejného mínění okolo pěti procent voličských preferencí. Možná právě kvůli zmíněným kauzám.Není to ale jen hnutí STAN, které ztrácí na oblibě mezi některými skupinami obyvatel. O víkendu totiž Václavské náměstí zaplnily desetitisíce demonstrantů. Protestující žádali demisi Fialovi vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), podle nich současný kabinet nepomáhá dost - ať už s rostoucí inflací nebo energetickou krizí. A v úterý se do Prahy sjeli také odboráři, aby vyzvali vládu k přijetí opatření proti poklesu životní úrovně.Jaktože vláda ztrácí důvěru lidí? A jak se na tom podílí kauzy okolo STAN? Vyrovnala se s nimi strana dostatečně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může si už zajít pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím, vyplatí se to?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl biochemik Jan Konvalinka společně s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a sociologem Danielem Prokopem.Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru "medicínský problém"a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, které mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměli otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“Kdy se pro další dávku vakcíny vydat a opravdu přinesou nové vakcíny výraznější ochranu? A jak účinné léky v současnosti máme?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce můžou přinést zhoršení situace. Zvlášť, jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a která by dokázala prorazit taky imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování, ani plošné restrikce.Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Už jen pár hodin dělí české školy od zahájení nového školního roku. Děti i pedagogické sbory si přitom v posledních letech vyzkoušely, jak náročné může zvládání osnov být. Jaké výzvy je čekají v následujícím pololetí?Hostem Ptám se já byla učitel z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.Už od začátku týdne se v ulicích objevují skupiny dětí s rodiči, co se na různých akcích loučí s prázdninami. A je jasné proč, zítra se jde zase do školy.Pro žáky, studenty i učitele a učitelky je přitom už poněkolikáté v řadě tenhle návrat extrémně náročný. Po covidových lockdownech je tu totiž další velká výzva. Letos přibudou v českých třídách také ukrajinské děti, což je další zatěžkávací zkouška. Stejně jako udržet výuku i během chladných měsíců v době energetické krize.A důsledkem ruské invaze je také sílící tlak dezinformačních zdrojů, které mají vliv na nemalou část české společnosti. Nevyhýbají se samozřejmě ani školám. Proto je extrémně důležitá mediální výchova, a to nejen dětí, ale i pedagogů.Jak složitý nadcházející školní rok bude? A jak důležité je, aby samotní pedagogové nepodléhali dezinformacím?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Poslední srpnový den uplyne 25 let od chvíle, kdy tragicky zahynula princezna Diana. Jak silný je Dianin odkaz ve Velké Británii? A jak změnila poměry v královské rodině?Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová, která se věnuje tématu britské královské rodiny.Okolnosti života první manželky následníka britského trůnu prince Charlese princezny Diany budí zájem veřejnosti i po čtvrtstoletí od jejího úmrtí. Emancipovaná Diana dělala spoustu věcí po svém a i po rozvodu s nástupcem Alžběty II. byla považována na členku královské rodiny a nadále tak byla v hledáčku tisku.Právě to se jím stalo osudným, když se v noci 31. srpna 1997 v autě se svým partnerem Dodim Al-Fayedem snažila uniknout devíti paparazziům a stala se obětí autonehody. Od té doby se stále objevují i nové konspirační teorie vysvětlující její smrt, ale i spekulací, jak Diana proměnila fungování britské královské rodiny včetně vztahů mezi jejími členy.Jak si výročí úmrtí princezny Diany připomíná královská rodina? A jak se britská monarchie proměnila za poslední desetiletí?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Ceny elektřiny i plynu na evropských burzách lámou rekordy a dostaly se do výšin, které jsou neúnosné pro spotřebitele i firmy. Kde se stala chyb a jak se my samy můžeme co nejlépe připravit na to, co nás čeká?Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Energon Holding, expert na energetiku Fady Al-Kheir.Rostoucí ceny elektřiny a plynu trápí spotřebitele i firmy po celé Evropě. Občané řeší často až existenční problémy a majitelé podniků, jestli je pro ně udržení výroby při takových cenách vůbec udržitelné. Vlády evropských zemí proto vymýšlí, jak s vysokými cenami pomoci - třeba ta česká přišla s tím, že jako předsednická země chce spustit jednání o tom, jak ceny energií zastropovat nebo regulovat na úrovni celé unie.Experti se dohadují o tom, proč vůbec ceny tak vyskočily. Na vině je podle nich nejen Rusko, ale i celosvětová inflace způsobená velkým uvolňování peněz do ekonomiky po koronavirové krizi. Jen malých díl má podle většiny z nich evropský tlak na snižování emisí uhlíku.Kde se ceny zastaví? A měly by se ceny za každou cenu regulovat?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?Hostem Ptám se já byl bývalý prezident a expremiér Václav Klaus.Dnes je tomu třicet let, co expremiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozhodli o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v brněnské vile Tugendhat. Osudné několikahodinové jednání, které vyústilo v „rozvod“ ČSFR, probíhalo tehdy za zavřenými dveřmi. Jeho výsledek se ale dal dopředu snadno odtušit.Už po červnových parlamentním volbách roku 1992 bylo totiž jasné, že předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) mají o budoucnosti společného státu rozdílné představy. V Tugenhatu se přitom sešli poprvé už v červnu, po srpnové schůzce ale oba politici poprvé vystoupili na tiskové konferenci před veřejnost a oznámili, že Československo se od 1. ledna 1993 definitivně rozdělí na dva samostatné státy.Kam se obě nově vzniklé země za třicet let dostaly? Jak česká vláda zvládá současné ekonomické výzvy a jak se z Václava Klause stal politik reprezentující ruský narativ na české politické scéně?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].

Vláda Petra Fialy řeší v posledních týdnech řadu nepříjemností. Ať už je to kauza Dozimetr či hledání receptu, jak zajistit Čechům levnější energie. Jak se jí to podle opozice daří? A vede si hůře než kabinet Andreje Babiše?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.Současný kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů čelí dalšímu otřesu. Po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, se opět řeší schůzky Redla tentokrát s šéfem civilní rozvědky Petrem Mlejnkem. Zatímco Fialův kabinet za Mlejnkem stojí, podle opozičního hnutí ANO je situace nepřípustná a odpovědnost za ni nese i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).Kvůli kauze okolo Mlejnka mluví ANO dokonce o možnosti vyvolání nedůvěry vládě Petra Fialy - jestli ke kroku přistoupí, budou jeho poslanci rozhodovat dnes odpoledne. A přestože strana nemá dostatek hlasů, aby vyslovení nedůvěry opravdu dosáhla, podle Schillerové jde o důležitý politický symbol.Podle bývalé ministryně financí lidé Fialově vládě nevěří a to i kvůli současné situaci na trhu s energiemi. „Vláda pro lidi neudělala vůbec nic, máme nejdražší elektřinu a zemní plyn v celé Evropě. Tragédie,“ napsala exministryně na Twitter. Přestože vláda schválila pomoc občanům v rámci úsporného tarifu, podle ANO to rozhodně nestačí a kabinet by podle něj měl ceny energií zastropovat.Lze to vůbec udělat? A jak lépe by situaci řešila opozice? Nechybí teď peníze na pomoc lidem právě kvůli Babišově vládě? A bude Schillerová kandidovat na prezidentku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail [email protected].