Na vlně podnikání

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů.A co se ještě dozvíte?Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží?Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence?Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíjeli?Jak byznys ovlivnila pandemie či válka na Ukrajině?Proč Martin Košťál odmítá nabídky na prodej firmy?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.A co se ještě dozvíte?- jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru- které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají- v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského- zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání- jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili- v čem dnes může české podnikatele inspirovat odkaz Tomáše Bati- a jaké mají v Raveu plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu. A co se ještě dozvíte?Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí?Jak postupuje při analýze problémů společností?Jaké má se svou firmou plány a vize?Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner?Kde on sám bere inspiraci?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Výrobce dveří Solodoor ze Sušice dříve sázel především na prodej skrze řetězce, hobbymarkety. Prostor pro expanzi v tomto sektoru ale už není tak velký, a tak šéf a spolumajitel firmy Martin Dozrál hledá i jiné cesty, jak dostat vyrobené dveře a zárubně k zákazníkům. A stále více sází na franšízy. "Máme už zhruba dvě desítky takových prodejen a chceme otevřít každý rok zhruba tři nové franšízy," říká Dozrál. Se zájmem o spolupráci se prý často hlásí lidé, kteří nemají s prodejem dveří žádné zkušenosti. Provozovali ale třeba dříve nějakou jinou franšízovou prodejnu. Podle Dozrála se na zájmu o franšízy ukazuje, že dveře jsou dlouhodobě udržitelný byznys. A co se ještě dozvíte?- co mají dveře Solodoor společného se sirkami a proč v Sušici začali v 90. letech zrovna s výrobou dveří- jak se firma změnil dodavatele zaměřeného hlavně na řetězce a hobbymarkety na multikanálového dodavatele- proč dávají v Solodooru přednost franšízám před podnikovými prodejnami a jak si franšízanty prověřují- s jakými propady objednávek se trh potýká a zda se dveře od Solodooru používají spíše pro rekonstrukce nebo novou výstavbu- jaké jsou hlavní současné inovace zárubních a dveřích a zda jsou žádanější lesklé nebo matné povrchy- jak se změnila výroba dveří díky robotům a kde vidí Dozrál největší prostor pro expanziPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.A co se ještě dozvíte?Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemíchJaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnostiJak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantůmJak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadlenyJak se na jejich podnikání podepsala válka na UkrajiněPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data. A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede zabezpečení ukrajinské železnice ve srovnání s českými kolejemi a k čemu lze její páteřní síť využít - v čem se proměňuje skupina TTC, do níž TTC Marconi patří, a v čem je výhoda, že vedení skupiny je v tuzemských rukou - jak v TTC Marconi postupují, aby si udrželi kvalifikované zaměstnance - k čemu bude skupině TTC nově budované centrum pro start-upy v pražských Malešicích Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského krajeJaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red DotJak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krizeKdo je hlavním klientem TomtonuJak náročné je fotokatalytické čističky vyrobitJaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnostiPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.Co se ještě dozvíte?Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krizeJací zákazníci u nich vlastně nakupujíJak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem TescaJak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtváJakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnostPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Petr Fiala vystudoval datovou analýzu a zabýval se strojovým učením. Před pár lety začal stavět prediktivní model a systém pro algoritmické obchodování s kryptoměnami. Později založil start-up SoftVision AI a s pomocí svého modelu začal obchodovat. Nejprve s vlastním kapitálem a následně i s penězi externích investorů. Model využívá skutečnosti, že trhy nikdy nejsou zcela efektivní. Pokud by byly, nemohla by historie predikovat budoucnost. "Model trénujeme, učíme na dlouhých historických datech. Historie musí obsahovat co největší rozmanitost chování trhu. Díky tomu neučíme model jen na chování trhu v konkrétním období, ale pokryjeme i vysokou variabilitu," říká Fiala.A co se ještě dozvíte?- jak prediktivní model pro automatizované obchodování s kryptoměnami přesně funguje a co do něj vstupuje- které rysy a vzorce chování model sleduje a co z nich dokáže vyvozovat- jak je model při předpovědích úspěšný a proč se SoftVision AI zaměřuje na kryptoměny- kolik obchodů v průběhu dne proběhne a jakou částku mají v SoftVision pod správou- jakou roli bude bitcoin a další kryptoměny hrát do budoucna, k jakým účelům budou sloužit- s jakým sportem Fiala začal ve svých šesti letech a co mu sportování dalo pro byznys Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka.A co se ještě dozvíte?v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusyjak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americekdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přiměloproč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovitjak liší práce pro velkou korporaci od práce ve start-upu kam se Vocetka s pomocí Omio naposledy vypravil a kam se chystá příště jak může umělá inteligence pomoci v cestovním ruchu Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány?A co se ještě dozvíte?- Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu?- Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit? - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence?- Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá?- Na co by se majitelé e-shopů měli podle vás zaměřit, aby letošní sezónu přežili ve zdraví?- Jak ekonomická recese mění spotřebitelské chování a nákupy na internetu?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně. A co se ještě dozvíte?- co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby- jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců- zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet- jak daleko jsme od vzniku obecné umělé inteligence, která už bude připomínat kapacitu lidské inteligence- v čem se lidský mozek liší od umělé inteligence- jaká rizika jsou spojena s využíváním umělé inteligence do budoucna- zda může umělá inteligence vést k degeneraci lidského mozku- proč se Sivák pustil do byznysu, s čím může BotX firmám pomoci a co chystá do budoucna Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer. Nyni je výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute). Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo. Co se ještě dozvíte?- Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců- Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru- Jak bude vypadat a jaké bude plnit funkce kancelář budoucnosti- Jak se kanceláře v posledních letech především pod vlivem pandemie měnily- Jak náročné bylo studium na Oxfordu a co jí do života daloPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Před více než třiceti lety začínali s ostrahou hotelů, dnes spravují budovy pro celou řadu firem. "Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka.A co se ještě dozvíte?- jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management- co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti- ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější- jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti- proč patří integrovaný facility management k nízkomaržovým byznysům a jak se tomu v SSI Group snaží čelit- jaké je strávit v jedné firmě třicet let a jak spolu funguje vztah otec-zakladatel a syn-šéf- jak může skupina se třemi tisíci pracovníků stále fungovat jako rodinná firmaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.A co se ještě dozvíte? - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun- Na co všechno získanou investici 4Trans využije- Co v současnosti nejvíc trápí autodopravce- Jak se 4Trans finančně daří a jaké jsou její plány do budoucnaPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. "Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci," říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022.A co se ještě dozvíte? - jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili- v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokerských platforem- proč FTMO tradery testuje, co musí klienti zvládnout, aby testy úspěšně prošli, a jak dlouho jim to trvá- jaké vlastnosti by měl mít úspěšný trader a co rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu- jak na trading dopadá současný vývoj na finančních trzích a v bankovním sektoru- kolik si trader u FTMO v průměru vydělá- proč projektu zpočátku neuvěřili investoři ani porotci v soutěžích- proč se zakladatelé FTMO nepřesunuli do Silicon Valley a jaké mají plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk.Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a později do USA, kde se díky shodě náhod dostal k prodeji prémiového kuchyňského vybavení, tedy do byznysu, který jej nejen živí, ale hlavně baví dodnes. A co se ještě dozvíte?Jak mu judo pomohlo k emigraci i vzdělání v USAJaké to bylo, začít v 90. letech v Československu prodávat drahé prémiové nádobíJak firmě pomohl v byznysu zisk "kuchyňského" OscaraProč pandemie ovlivnila prodej kuchyňského vybaveníJak vznikl a co vlastně znamená název Potten & Pannen?

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml.A co se v podcastu ještě dozvíte?Na čem stojí byznys model SlidesLiveJak se firma potýkala s restrikcemi během pandemieJak obtížné bylo proniknout na americký trhJak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarůJak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání přednášekPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit.A co se ještě dozvíte?- jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník- kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory- jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí- čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády- v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru- jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigádníky sehnat- čím vylepšilo Tymbe docházku brigádníků do firem- a jak Tymbe využívá při hledání brigádníků umělou inteligenci a gamifikaciPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?A co se ještě dozvíte?- kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel- jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu- co je ve firmách problém protékajícího záchodu- jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně- proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci- jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v OstravěPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna?Co se ještě dozvíte?- Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne?- Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady?- Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje?- Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem naopak zaostávají?- Má Martin Kešner stále v plánu založit vlastní byznys?Podcast moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.A co se ještě dozvíte?- proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty- jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže- zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné- co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky- jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání ocitlo před krachem a jak se z toho dostal- kdo jsou klienti jeho privátní kliniky a jaké důvody je vedou k tomu, aby si platili za péči- proč doktoři nemají přemýšlet pouze o medicíně- jak covid ovlivnil a "zranil" zdravotníky

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. A co se ještě dozvíte?Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City- Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval- Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku- Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se mohla dál vyvíjetPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.A co se ještě dozvíte?- jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti- zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka- jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem- jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech- jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR- a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad běžným standardem- co čeká StartupJobs v letošním roce a kde udělal Mikschik největší chybyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?- Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní- Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná.- Jaké to je, podnikat s manželkou.- Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot- Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnostiTento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow.A co se ještě dozvíte?kdy je a kdy není účetnictví nudajakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidechv čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligenceproč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozorco by pomohlo zlepšit postavení účetní profesejak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelnyna čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovatTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Prodeje i počty výtisků jednotlivých knižních titulů se postupně snižují. Je kvůli tomu mnohem problematičtější propagovat jednotlivé tituly. I přes nástup elektronických knih však papírové knihy přetrvají. "Možná se budou vydávat v mnohem menším počtu kusů, ale nezaniknou," říká Zdeněk Janovec, zakladatel a majitel společnosti Powerprint. Specializuje na malonákladový tisk, který představuje alternativní způsob vydávání knih.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku. A co se ještě dozvíte?- jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách- zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst- jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá- kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou práci ve skladech roboti- v čem firmě pomohl prodej většinového podílu skupině Emma Capital Jiřího Šmejce- s čím před třemi desítkami let Rozlivka do byznysu vstupoval a jak ho rozjížděl- a jak dvojnásobného mistra světa dnes naplňuje akrobatické létání

řed více než dvaceti lety začal Jakub Ouhrabka s pár kolegy ze studií tvořit mobilní webové stránky pro sportovní kluby. Tahle parta lidí se pak stala jedním z klíčových hráčů v Česku v oblasti call center a nyní je Ouhrabkova firma Comgate druhým největším poskytovatelem platebních bran v Česku. Jak se podařilo ryze české firmě uspět v byznysu, který ovládají velké zahraniční firmy, proč se z Prahy odstěhovala do Hradce Králové, či jak se Comgate daří na uvadajícím trhu e-commerce si poslechněte v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Zda chce Comgate expandovat do zahraničíJak velký problém je najít kvalitní zaměstnanceJak se v covidu i po napadení Ukrajiny Ruskem mění nákupní chování lidí v ČeskuKolik peněz už v Comgate investovali do rozvoje platebních služebV čem se společnost Comgate inspirovala i aerolinek RyanairJak budou z hlediska e-commerce vypadat letošní vánoce?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte?- jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat- proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži- na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá- jaká je návratnost špičkových těžebních strojů- kam je nejlepší těžební stroje umístit- s jakým byznysem Hlavenka začínalTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od dětství chtěl Petr Srna hrát divadlo a moderovat. Obojí se mu splnilo, hrál ve filmu i na divadle, moderoval řadu akcií včetně slavného krajanského festivalu v rumunském Banátu. Ve světě velkého byznysu se ale nakonec prosadil se svou marketingovou agenturou World of Online, která se specializuje na digitální marketing a především influencer marketing. Během pěti let dokázal z garážové agentury vytvořit firmu, pracující pro klienty jako Škoda, L’Oréal nebo Dr. Oetker. O tom, jak se mu to podařilo a co všechno to obnášelo vyprávěl v podcastu Na vlně podnikání, který připravuje redakce týdeníku Ekonom.A co se ještě dozvíte?- Co to je influencer marketing a jak se v posledních letech vyvinul- Jak těžké je pracovat s influencery, jak vybrat toho správného a jak jejich marketingový výkon vlastně měřit- Kolik lidí se v Česku touto prací uživí- Jak je český trh influencer marketingu rozvinutý a jaká budoucnost jej čekáTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Očekávané ochlazení ekonomiky se nutně promítne i do nové výstavby. Jak na tuto situaci budou reagovat architekti? Jednou z cest může být třeba snaha stavět úsporněji. "Nejen snížením spotřeby některých materiálů, ale hlavně z pohledu obestavěného prostoru. Čeká nás zmenšování bytů. Ve srovnání s jinými evropskými státy nějaké rezervy v tomto ohledu máme," říká Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka pražského architektonického studia Loxia v podcastu Na vlně podnikání. Budou se také například hledat jiné materiály, z nichž se bude stavět. A co se ještě dozvíte? - zda musí mít architektura duši a jaké emoce může vzbuzovat- co architekturu nejvíc svazuje - které české město je v přístupu k architektuře nejodvážnější- jak se v architektuře odrazí přicházející recese a zda ji čekají hubené roky- co s architekturou udělají vysoké ceny energií- jak architekturu a městský veřejný prostor proměnil covid- koho architektka Mastíková bere jako svůj vzor Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Muži jsou při investování odvážnější. Ženy postupují mnohem konzervativněji. Navíc jich investuje méně, než mužů. Bylo by však pro ně mnohem lepší, aby z ekonomických a sociodemografických důvodů investovaly alespoň tak jako muži. "Ženy během života méně vydělávají a mají nižší důchody, ale zároveň jsou v důchodu déle než muži. Pro ženy bylo lepší, aby investovaly více a dokázaly se lépe na důchod připravit. Mohly by dohnat mezeru, která během života vzniká. Důležité je začít a to co nejdříve," říká Eva Hlavsová v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Ta se svým manželem Honzou založila před pár lety investiční platformu Fondee, která s pomocí předem připravených portfolií usnadňuje investice začínajícím i pokročilým investorům. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Planeta se topí v plastech a jakákoliv smysluplná náhrada může pomoci. Počítá se každý nápad, který může přírodě ulevit. David Minařík, zakladatel a šéf startupu Myco, se s kolegy vrhl na výrobu biologicky rozložitelných materiálů. Jako základní vstupní surovinu využívá mycelium, podhoubí, které si sám pěstuje. “Když přemýšlíme nad novým výrobkem, vždy chceme, aby to dávalo smysl. Neděláme naivní ekologii. Snažíme se dělat výrobky, které jsou ekologické z podstaty. Nebudeme nahrazovat plast na sílu,” říká Minařík. Z mycelia vyrábějí třeba kelímky nebo i urny.A co se ještě dozvíte?- Co všechno se ještě z mycelia dá vyrobit a kde všude může najít uplatnění. - Jak se Minařík jako původně akademický malíř dostal k tomu, že začal tvořit věci z mycelia. - Kde a proč s začal experimentovat s pěstováním hub. - Co byla úplně první věc, kterou z mycelia vyrobil. - Jak probíhá probíhá proces výroby s využitím mycelia a jak dlouho to trvá.- Jak výrobky z mycelia dokážou cenově konkurovat plastům. - A jakou mají výrobky z mycelia životnost, či jak dlouho se rozkládají, pokud je člověk vyrobí. - Proč nemá Minařík rád naivní ekologii a jak se Češi k ekologii podle něj stavějí.

Když Radim Krejčí přišel před pěti lety za manažery ze společnosti Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, stálo ho to hodně práce a přemáhání přesvědčit je, že to není úplně bláznivá idea. Dnes svého rozhodnutí ale určitě nelitují, Portu má aktuálně přes 150 tisíc uživatelů a spravuje 13,5 miliardy korun. A rozhodně se s tím nehodlá spokojit. “Na konci příštího roku bychom chtěli mít ve správě 30 až 35 miliard korun,” říká Krejčí. Jak ale obratem dodává, jsou to plány velmi ambiciózní a teprve se uvidí, jak kartami zamíchá inflace, válka na Ukrajině a obecně obavy lidí z budoucnosti. Podcast Na vlně podnikání moderuje tentokrát šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Firmy potřebují rozvíjet digitální mindset svých lidí, aby dokázali převádět svou práci do on-line prostředí. Potřebují zvyšovat svou digitální produktivitu a automatizovat své osobní pracovní procesy. A pak digitalizovat svá jednotlivá oddělení. Taková je základní poptávka všech firem na trhu podle experta na digitalizaci Filipa Dřímalky. "K čemu jsem se snažil firmy přimět pět let, dokonal covid za dva dny," říká zakladatel vzdělávací firmy Digiskills v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Hovoří v něm jak o aktuální situaci ve firmách, tak i o svém nejnovějším projektu, což je marketplace Digitask. Na jednom místě nabízí všechny druhy digitálních služeb a know-how. Bez konzultantů, kteří poptávajícím pomáhají definovat problém a nasměrovat na řešení, by to podle Dřímalky nešlo. Lidé moc nevědí, co chtějí a už vůbec ne, jak se k řešení dostat.

Možnost vlastnit část firmy dává zaměstnancům v Česku zatím jen málo společností. Benefit zaměstnaneckých akcií mají většinou start-upy a využívají ho jako nástroj, jak si udržet své lidi. Další díl podcastu Na vlně podnikání rozebírá zaměstnanecké akcie (čili ESOP - Employee Stock Ownership Plan) jak z pohledu právníka, který firmám pomáhá benefit aplikovat v prostředí nepřipravené české legislativy, tak i z pohledu šéfa firmy, která ho zavedla a pak přenastavovala. Hosty Dana Tržila v 25. díle podcastu Na vlně podnikání byli Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia a Pavel Šíma, šéf marketingové firmy Roivenue.

Cirkulární ekonomika se v posledních letech zásadně posunula. Už není o tom, jak využívat odpad, ale jak co nejdelší dobu udržet materiál v oběhu v co nejvyšší kvalitě. Zatímco malé firmy principy cirkularity často žijí, protože přirozeně používají selský rozum, ty velké často teprve objevují jejich výhody. “Otáčí se totiž celková ekonomická bilance nakládání se zbytkovým materiálem. Firmy zjišťují, že je to výhodné finančně i environmentálně. A tím, že je to zároveň i transparentní a férové, tak to zapadá do konceptu ESG, tedy ohleduplného a udržitelného podnikání, který teď firmy postupně zavádějí,” říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Už skoro 2500 samospráv, firem a spolků využívá v Česku a dalších evropských zemích pro šíření informací českou komunikační síť Munipolis. Informuje víc než 700 tisíců lidí prostřednictvím rozhlasu, mobilních telefonů či webového rozhraní. Jedná se o robustní obousměrnou komunikační platformu, zahrnující rozhlas, mailingové systémy, sms brány a podobné nástroje, a za vším je podrobná analytika. Jak bytelná je, prověřil covid, kdy se najednou počet dotazů vznesených vůči samosprávám zvýšil dvacetkrát, vysvětluje v dalším díle podcastu Na vlně podnikání Ondřej Švrček, zakladatel Munipolis. Platformu začal nyní víc nabízet firmám a je to podle něj mnohem snazší podnikání. "Není nic těžšího, než prodat cokoli státní správě. Tam nemůžete prodávat technické řešení, jedině komplexní produkt s celou škálou služeb, včetně zaškolování a webináři o tom, jak motivovat lidi, aby nástroj používali. Protože zrovna motivace funguje ve státní správě jinak než v komerčním sektoru."

"Mzdy sice nemáme vyvěšené na nástěnkách, ale když někdo chce, vždy se k informacím o odměnách ostatních dostane. Snažíme se být maximálně fér. Nesmí se stát, aby lidi dělali stejnou práci, uměli to samé a měli jiné peníze," říká Martin Palička, šéf digitálně-marketingové společnosti Etnetera Group, v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Už dvanáct let ve svém fungování Etnetera aplikuje principy takzvaných svobodných firem. To znamená například to, že o zásadních záležitostech rozhoduje tým, nikoli vedení, a platí, že se lze bavit úplně o všem. Nic není tabu.

Start-upy mají své inkubátory, velké firmy podporu poradců, pro manažery malých a středních podniků ale v Česku neexistovala platforma, kde by bylo možné se kontinuálně vzdělávat. Proto vzniklo Do toho! Seskupení lidí, kteří se chtějí celoživotně vzdělávat, sdílet své zkušenosti a pomoct české ekonomice posouvat se k vyšší přidané hodnotě. Stojí za ním konzultant Pavel Přikryl, který je hostem dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání. Moderuje Dan Tržil.

Nevíme přesně, čemu děti učit, protože nevíme, jak bude vypadat svět v době, kdy školu dokončí. Zásadně jim ale pomůže schopnost adaptace na změny a rezistence na stres. Díky nim se totiž budou schopní vypořádají se vším, co přijde a budou schopní to brát jako výzvu, říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Marv Shamma, zakladatel základní školy Flow založené na holistickém přístupu. Jak se kouč a podnikatel dostal z oblasti vzdělávání dospělých ke vzdělávání dětí? Přes své vlastní.

V Česku probíhá nový boom fotovoltaiky. Lidé i firmy hledají cesty, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ušetřit za energie. Často však mají mylné představy. Třeba si myslí, že si dají panely na střechu a úplně se odstřihnou od sítě. "Zcela soběstačný dům se sice dnes dá postavit i v Česku, ale bylo by to poměrně náročné a drahé," říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Jaroslav Šuvarský, zakladatel a šéf firmy S-Power Energies, která instaluje fotovoltaické elektrárny, baterie a tepelná čerpadla. A co se ještě dozvíte? - Jaké další mýty musejí instalační firmy vyvracet.- Jak dlouho se dnes na instalaci fotovoltaiky či baterie čeká.- Podle čeho si instalační firmu vybrat a na co si dát pozor.- Co vede lidi k tomu, že si lidé fotovoltaiku pořizují, a jak se mění zákazníci.- Jaké byly začátky podnikání ve fotovoltaice před téměř 15 lety.- A s čím se firmy z oboru potýkají dnes. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Menší e-shopy mají v Česku stále větší podíl a rostou rychleji než celý trh e-commerce. Tomuto růstu pomáhá e-shopová platforma Shoptet, jejíž technologii využívá přes 40 procent českých internetových obchodů. Nedávno vstoupila na maďarský trh. O tom, jak to probíhalo a jak se firmě během krátké doby podařilo zdvojnásobit obrat i počet zaměstnanců, hovořil v novém dílu podcastu Na vlně podnikání šéf Shoptetu Samuel Huba. Opět moderuje Dan Tržil.

Srovnávač cen Heureka má za sebou další růstový rok. Zpoplatnění prokliků ze srovnávací platformy do e-shopů je sice stále jejím největším zdrojem příjmů, jeho podíl se ale zmenšuje. Jak se nyní podniká v extrémně růstovém byznysu e-commerce, se Tomáše Bravermana, ředitele Heureka Group, ptal Dan Tržil v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Vznikl opět ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

Jak funguje svět pojišťovnictví, jak jej proměňuje automatizace a digitalizace, jak se žije ve světě, kde rozhoduje nahodilost a jak ji předvídat? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se CEO pojišťovny Allianz Dušanem Quisem.

Jak se dařilo lékárenskému byznysu v pandemii? Jak ekonomicky i logisticky náročné pro ně toto období bylo? Na čem lékárny vlastně vydělávají? Jak jejich fungování vylepšuje digitalizace a jak těžké je rozjet lékárenskou síť v zahraničí?O tom všem i mnohém dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s generálním ředitelem sítě lékáren Dr. Max Danielem Horákem.

Jak se za poslední dvě dekády proměnily možnosti neziskových organizací, jak pomáhat potřebným? Jak tuto oblast změnily moderní technologie a možnosti, jako je třeba crowdfunding? O tom všem a mnohém dalším si v podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem povídal zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21 a ředitel Nadačního fondu pomoci Čestmír Horký.

Jak chce výrobce barefoot obuvi ze Slovenska dobýt svět? Jak se mu daří masivně růst, proč nevyrábí v Asii nebo jaké jsou výzvy ve vývoji a výrobě fyzických produktů? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s CEO společnosti Be Lenka Jurajem Fehervarim.