Na vlně podnikání

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.(Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.) A co se ještě dozvíte:- jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat- zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně- jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat- jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací- zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést- kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňujíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.A co se ještě dozvíte:- zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie- jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela- co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu- jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů- zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky- co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou- kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění- a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavýTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu. A co se ještě dozvíte:- co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují- jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk- do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků- jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem- jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy- v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy- proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostorTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte:Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce životaNa co se firma, která chce přežít, má nyní soustředitJakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelníkJaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odneslyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Tehdy ještě netušil, že jednou bude ještě víc než tu svou vlastní řešit stravu psí. K podnikání ho vlastně dovedl jeho pes, který měl z běžných krmiv zažívací obtíže. Pučálka se proto rozhodl nejprve dovážet kvalitní krmiva z USA a po pár letech začal vyrábět krmiva vlastní pod značkou Marp. Že mu zatím byznys funguje dokládají i čísla - loni rostly tržby o 30 procent, letos rostou meziročně o pětinu až čtvrtinu.A co se ještě dozvíteJak sportovní kariéra Martinu Pučálkovi pomohla v podnikáníProč si nechá vyrábět část krmiv ve Velké BritániiJaký dopad měl na byznys firmy brexit, pandemie a válka na UkrajiněJaké má plány a cíle do budoucnostiTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Svět kamenných prodejen se hodně proměňuje. Klasičtí retailoví hráči snižují počet prodejen a zároveň přicházejí noví, kteří dříve byli výhradně online. Vnímají to jako nezbytnou součást marketingové podpory produktu. "Jde hlavně o to, aby klient měl v místě prodeje nějaký zážitek, aby se bavil. Spojuje se to s interaktivní prezentací produktu. Snaha, aby se zákazník přišel do obchodů či nákupních center bavit, je čím dál vyšší. Při online nákupu totiž něco takového nezažije," říká Miroslav Hanák, šéf a zakladatel firmy Authentica, která mimo jiné vybavuje retailové obchody.A co se ještě dozvíte:- jak se v posledních letech proměňuje vzhled kamenných retailových obchodů, jakým trendům se prodejny přizpůsobují- co dělají známé značky, aby do prodejen přilákaly mladší klientelu- jak je těžké s velkými, zavedenými a tradičními značkami vyjednávat a jak spolupráce probíhá- co je měřítkem, zda to, co v Authentice navrhli a udělali, funguje, čím se měří jejich úspěšnost- kdy se přizpůsobuje design prodejen nadnárodních značek místním zvyklostem a lokálnímu nákupnímu chování- zda se mění materiály, které se používají pro dekoraci prodejen, a jak se do nich propisuje udržitelnost- na jakých dalších nohách Authentica stojí a co plánuje do budoucna- co je v podnikání podle Hanáka nejdůležitější a jak se bránit vyhořeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kořeny společnosti Heluz spadají až do roku 1876, kdy Jan Řehoř v Dolním Bukovsku postavil první žárovou pec a z vytěžené hlíny vypálil první cihly. Cihly vyrábí tato společnost dodnes, v Česku patří mezi tři největší výrobce zdicích materiálů, přičemž jako jediná z této trojice je českou rodinnou firmou. S Janem Smolou, generálním ředitelem firmy, jsme si povídali třeba o tom, jaké dělají čeští stavebníci nejčastější chyby, proč je tak důležité nešetřit na prováděcí dokumentaci, či proč je prozíravé vybudovat v domě těžké stropy. A co se ještě dozvíte:Proč Jan Smola nevěří v trend dřevostavebJak sofistikované jsou dnešní cihly a jestli je lze ještě nějak vylepšitJaký dopad měla na firmu pandemie a válka na UkrajiněProč firma Heluz přišla s iniciativou Smysluplný celek a na jakých pilířích tato iniciativa stojíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Často se říká, že 3D tisk je pomalý a drahý. Tomáš Soóky, spoluzakladatel a šéf firmy 3Dwiser, která dodává průmyslové 3D tiskárny, však sype z rukávu příklady, kdy může firmám zachránit miliony. "Nůžky mezi tradičními výrobními metodami a 3D tiskem se budou postupně uzavírat. Ale zase si nemyslím, že 3D tisk úplně nahradí CNC obrábění. Nehodí se úplně na všechno. Je však otázkou času, než se méně kritické komponenty začnou vyrábět i pro automobily sériově na 3D tiskárnách," říká Soóky. Nyní 3D tisk zažívá boom ve vojenství. "Jednou ze zásadních výhod 3D tisku je, že si vytisknete kdy, kde a co konkrétně potřebujete. Využívá se to při obraně, v bojových liniích, kde zásobování představuje velký problém. Mohou to být například méně komplikované díly pro poškozené drony, rychlé opravy technologie či zdravotní přípravky," dodává Soóky.A co se ještě dozvíte:- kde všude se už dnes používá 3D tisk, v jakých oborech se běžně prosazuje k výrobě finálních dílů- jak se využívá 3D tisk ve zdravotnictví a v čem konkrétně pomáhá v pražském IKEM- kde se 3D tisk uplatňuje v automobilovém průmyslu a jak se využívá při preventivní a havarijní údržbě- zda se dá na 3D tiskárně tisknout z čehokoliv, z jakéhokoliv materiálu, jaké nové technologie se v oboru objevují- jak si stojí průmyslové využití 3D tisku v Česku při srovnání se Západem či Čínou- kam směřuje vývoj v samotných 3D tiskárnách, v čem se vylepšuje a jak se zvyšuje počet patentů v této oblasti- jak je to s udržitelností a recyklovatelností výrobků vytvořených na 3D tiskárnách- proč se Soóky před takřka deseti pustil do vlastního podnikání, jaké byly jeho začátky a jak si firma vede nyníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Velkým problémem pojištění i přes postupující digitalizaci zůstává, že pro běžného zákazníka bývá často obtížně pochopitelné. "Těžko se to odbourává. Existuje rozpor mezi potřebou zákazníka chránit a mezi jednoduchostí a transparentností," říká Petr Zapletal, zakladatel a šéf startupu Tuito, který nabízí pojištění pro zákazníky e-shopů. Pojišťovny na odstraňování toho rozporu pracují. Svazuje je však dlouhodobý charakter jejich služby. "Dlouhověkost pojišťovacího byznysu s sebou nese setrvačnost, proto občas trvá, než se přeorientuje na nové trendy, které objeví na trhu, na změny nákupního chování a potřebu lidí chtít všechno hned," říká Zapletal.A co se ještě dozvíte?- co Zapletala i po řadě let strávených v pojišťovacím byznysu nepřestává překvapovat- v čem mu při zakládání vlastního startupu pomohly zkušenosti z velkého byznysu, co se musel naučit- kde se myšlenka na založení pojišťovacího startupu Tuito vzala- zda lze pojistit úplně veškeré zboží a služby a co se nedá pojistit- jaké zboží si lidé nejčastěji pojišťují a jaké procento zákazníků si ho bere- z čeho se při výpočtu pojištění na spotřební elektroniku vychází a jak se daří odhalovat pojistné podvody- proč je těžké pojišťovat klienty ze Spojených států- k čemu chtějí využít investici milion eur od Nation 1 a Purple VenturesTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Štěpán Lacina se rozhodně nenarodil se zlatou lžičkou v puse. Přesto se tenhle syn moravského lesníka stal už v 26 letech ředitelem privátního bankovnictví Citibank. Proč pár let na to tohle prestižní místo opustil? Jak bylo těžké založit vlastní společnost, která pod dnešním názvem Accredio spravuje českým multimilionářům stovky milionů korun? Jaké investiční chyby bohatí Češi nejčastěji dělají? A jak se to stalo, že se investiční expert stal členem týmu, který jako první na světě sjel na raftu indickou řeku Brahmaputru? To všechno a také mnohé další jsme probrali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak dramaticky jeho život změnilo studium v USA v 90. letechJak se mu podařilo v mladém věku vylétnout na kariérním žebříčku tak rychle vzhůruJak obtížné bylo získat důvěru českých multimilionářů a jaké investiční rady pro ně máJak psychicky náročné je spravovat cizí desítky a stovky milionůJak odlišné je investiční chování movitých žen a mužůTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.A co se ještě dozvíte?Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysuO jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímáV jakých zemích chce nemovitosti kupovatJak funguje byznys model InvestBay

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky. A co se ještě dozvíte?- jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším- jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí- co všechno se při vývoji nové hry testuje- které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější- jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, které vymyslel Ladislav Mareš v roce 1983- jak se proměňuje trh deskových her a jak Dino Toys reaguje na narůstající konkurenci- v čem se mění potřeby rodičů a jak výrobce deskových her reaguje na mobily a tablety- proč slavil úspěch návrat klasické hračky oranžové tatrovkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ve španělské Marbelle v přímořském regionu Costa del Sol žije Radmila Posadová bezmála třicet let. Slunce, které tu svítí i více než tři sta dní v roce, přilákalo nejen ji, ale také ohromné množství turistů, z nichž mnozí si Slunečné pobřeží zamilovali natolik, že si na něm kupují nemovitosti. Včetně mnoha Čechů a Slováků. Právě stovkám z nich už realitní kancelář Radmily Posadové pomohla najít v téhle lokalitě bydlení. Proč si koupit nemovitost právě na Costa del Sol, jak obtížný a drahý je to nákup a na co si dát pozor? O tom a mnohém dalším jsme si povídali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jaký je zájem Čechů o nemovitosti na Costa de Sol.Jaký dopad na španělský realitní trh měla pandemie a válka na Ukrajině.Jak probíhá proces nákupu nemovitosti ve Španělsku.Jak náročné je pro lidi z Česka získat hypotéku na nákup nemovitosti ve Španělsku.O kolik vzrostly ceny nemovitostí za poslední roky.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.A co se ještě dozvíte?- jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit- kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy- proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít- co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají- jestli má na stav vozovek vliv i proměna jízdního chování řidičů a jak by preventivní opravy mohly přinést na silnice větší bezpečnost- jak je možné při opravách silnic využívat umělou inteligencePodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

var Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.A co se ještě dozvíte?Jak probíhá headhunterský procesJakou roli hrají u top manažerů při změně práce penízeO jaké pozice je největší zájemProč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu"Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. "Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké," říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny.A co se ještě dozvíte?- jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy- zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil- jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje- čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz- kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do budoucna- jak se v posledních měsících proměňuje gastrobyznys- zda je správně, aby stát podporoval restaurační byznys sponzoringem Michelinova průvodce- jak mu pomohla studia na švýcarské hotelové škole a co se tam naučilPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Oba dva jsou vystudovaní lékaři. Prestižní kariéry ve zdravotnictví se ale manželé Ciprovi vzdali. Veškerou energii se rozhodli věnovat budování byznysu souvisejícímu s jejich hlavním koníčkem - běhání se psy. V Jizerských horách koupili rozpadlou sklárnu a začali tam jednak učit lidi, jak se psy správně běhat, a vyvíjejí a vyrábějí k tomu potřebné vybavení. Zároveň tam vybudovali tréninkové místo pro záchranářské psy. Jak říkají, na začátku podnikání by se jim zřejmě finančně dařilo lépe jako lékařům, postupem doby ale jejich byznys roste - každoročně o desítky procent. Jen loni utržili 50 milionů korun. A především - dělají to, co je baví.A co se ještě dozvíte?Jak “pejskařský” byznys ovlivnila covidová pandemie?Proč z Prahy odešli budovat byznys do Jizerských hor?Co to vlastně znamená Loype?Jak jejich rodiny přijaly, že opustili prestižní povolání lékaře a vrhli se do výroby a prodeje vybavení pro psy?Jaké mají plány se svou společností?Chtěli by se někdy vrátit k medicíně?Jak funguje podnikání v manželské dvojici?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst. A co se ještě dozvíte?- jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo- zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží- zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají- proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína- jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky- jak se Luňák ke sdíleným kolům dostal, jakou roli v tom hrálo rodinné podnikání a jak dopadly jeho první vlastní podnikatelské pokusyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů.A co se ještě dozvíte?Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží?Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence?Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíjeli?Jak byznys ovlivnila pandemie či válka na Ukrajině?Proč Martin Košťál odmítá nabídky na prodej firmy?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.A co se ještě dozvíte?- jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru- které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají- v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského- zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání- jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili- v čem dnes může české podnikatele inspirovat odkaz Tomáše Bati- a jaké mají v Raveu plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu. A co se ještě dozvíte?Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí?Jak postupuje při analýze problémů společností?Jaké má se svou firmou plány a vize?Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner?Kde on sám bere inspiraci?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Výrobce dveří Solodoor ze Sušice dříve sázel především na prodej skrze řetězce, hobbymarkety. Prostor pro expanzi v tomto sektoru ale už není tak velký, a tak šéf a spolumajitel firmy Martin Dozrál hledá i jiné cesty, jak dostat vyrobené dveře a zárubně k zákazníkům. A stále více sází na franšízy. "Máme už zhruba dvě desítky takových prodejen a chceme otevřít každý rok zhruba tři nové franšízy," říká Dozrál. Se zájmem o spolupráci se prý často hlásí lidé, kteří nemají s prodejem dveří žádné zkušenosti. Provozovali ale třeba dříve nějakou jinou franšízovou prodejnu. Podle Dozrála se na zájmu o franšízy ukazuje, že dveře jsou dlouhodobě udržitelný byznys. A co se ještě dozvíte?- co mají dveře Solodoor společného se sirkami a proč v Sušici začali v 90. letech zrovna s výrobou dveří- jak se firma změnil dodavatele zaměřeného hlavně na řetězce a hobbymarkety na multikanálového dodavatele- proč dávají v Solodooru přednost franšízám před podnikovými prodejnami a jak si franšízanty prověřují- s jakými propady objednávek se trh potýká a zda se dveře od Solodooru používají spíše pro rekonstrukce nebo novou výstavbu- jaké jsou hlavní současné inovace zárubních a dveřích a zda jsou žádanější lesklé nebo matné povrchy- jak se změnila výroba dveří díky robotům a kde vidí Dozrál největší prostor pro expanziPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.A co se ještě dozvíte?Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemíchJaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnostiJak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantůmJak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadlenyJak se na jejich podnikání podepsala válka na UkrajiněPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data. A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede zabezpečení ukrajinské železnice ve srovnání s českými kolejemi a k čemu lze její páteřní síť využít - v čem se proměňuje skupina TTC, do níž TTC Marconi patří, a v čem je výhoda, že vedení skupiny je v tuzemských rukou - jak v TTC Marconi postupují, aby si udrželi kvalifikované zaměstnance - k čemu bude skupině TTC nově budované centrum pro start-upy v pražských Malešicích Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského krajeJaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red DotJak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krizeKdo je hlavním klientem TomtonuJak náročné je fotokatalytické čističky vyrobitJaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnostiPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.Co se ještě dozvíte?Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krizeJací zákazníci u nich vlastně nakupujíJak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem TescaJak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtváJakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnostPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Petr Fiala vystudoval datovou analýzu a zabýval se strojovým učením. Před pár lety začal stavět prediktivní model a systém pro algoritmické obchodování s kryptoměnami. Později založil start-up SoftVision AI a s pomocí svého modelu začal obchodovat. Nejprve s vlastním kapitálem a následně i s penězi externích investorů. Model využívá skutečnosti, že trhy nikdy nejsou zcela efektivní. Pokud by byly, nemohla by historie predikovat budoucnost. "Model trénujeme, učíme na dlouhých historických datech. Historie musí obsahovat co největší rozmanitost chování trhu. Díky tomu neučíme model jen na chování trhu v konkrétním období, ale pokryjeme i vysokou variabilitu," říká Fiala.A co se ještě dozvíte?- jak prediktivní model pro automatizované obchodování s kryptoměnami přesně funguje a co do něj vstupuje- které rysy a vzorce chování model sleduje a co z nich dokáže vyvozovat- jak je model při předpovědích úspěšný a proč se SoftVision AI zaměřuje na kryptoměny- kolik obchodů v průběhu dne proběhne a jakou částku mají v SoftVision pod správou- jakou roli bude bitcoin a další kryptoměny hrát do budoucna, k jakým účelům budou sloužit- s jakým sportem Fiala začal ve svých šesti letech a co mu sportování dalo pro byznys Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka.A co se ještě dozvíte?v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusyjak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americekdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přiměloproč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovitjak liší práce pro velkou korporaci od práce ve start-upu kam se Vocetka s pomocí Omio naposledy vypravil a kam se chystá příště jak může umělá inteligence pomoci v cestovním ruchu Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány?A co se ještě dozvíte?- Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu?- Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit? - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence?- Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá?- Na co by se majitelé e-shopů měli podle vás zaměřit, aby letošní sezónu přežili ve zdraví?- Jak ekonomická recese mění spotřebitelské chování a nákupy na internetu?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně. A co se ještě dozvíte?- co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby- jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců- zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet- jak daleko jsme od vzniku obecné umělé inteligence, která už bude připomínat kapacitu lidské inteligence- v čem se lidský mozek liší od umělé inteligence- jaká rizika jsou spojena s využíváním umělé inteligence do budoucna- zda může umělá inteligence vést k degeneraci lidského mozku- proč se Sivák pustil do byznysu, s čím může BotX firmám pomoci a co chystá do budoucna Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer. Nyni je výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute). Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo. Co se ještě dozvíte?- Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců- Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru- Jak bude vypadat a jaké bude plnit funkce kancelář budoucnosti- Jak se kanceláře v posledních letech především pod vlivem pandemie měnily- Jak náročné bylo studium na Oxfordu a co jí do života daloPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Před více než třiceti lety začínali s ostrahou hotelů, dnes spravují budovy pro celou řadu firem. "Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka.A co se ještě dozvíte?- jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management- co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti- ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější- jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti- proč patří integrovaný facility management k nízkomaržovým byznysům a jak se tomu v SSI Group snaží čelit- jaké je strávit v jedné firmě třicet let a jak spolu funguje vztah otec-zakladatel a syn-šéf- jak může skupina se třemi tisíci pracovníků stále fungovat jako rodinná firmaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.A co se ještě dozvíte? - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun- Na co všechno získanou investici 4Trans využije- Co v současnosti nejvíc trápí autodopravce- Jak se 4Trans finančně daří a jaké jsou její plány do budoucnaPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. "Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci," říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022.A co se ještě dozvíte? - jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili- v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokerských platforem- proč FTMO tradery testuje, co musí klienti zvládnout, aby testy úspěšně prošli, a jak dlouho jim to trvá- jaké vlastnosti by měl mít úspěšný trader a co rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu- jak na trading dopadá současný vývoj na finančních trzích a v bankovním sektoru- kolik si trader u FTMO v průměru vydělá- proč projektu zpočátku neuvěřili investoři ani porotci v soutěžích- proč se zakladatelé FTMO nepřesunuli do Silicon Valley a jaké mají plány do budoucnaPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk.Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a později do USA, kde se díky shodě náhod dostal k prodeji prémiového kuchyňského vybavení, tedy do byznysu, který jej nejen živí, ale hlavně baví dodnes. A co se ještě dozvíte?Jak mu judo pomohlo k emigraci i vzdělání v USAJaké to bylo, začít v 90. letech v Československu prodávat drahé prémiové nádobíJak firmě pomohl v byznysu zisk "kuchyňského" OscaraProč pandemie ovlivnila prodej kuchyňského vybaveníJak vznikl a co vlastně znamená název Potten & Pannen?

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit.A co se ještě dozvíte?- jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník- kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory- jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí- čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády- v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru- jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigádníky sehnat- čím vylepšilo Tymbe docházku brigádníků do firem- a jak Tymbe využívá při hledání brigádníků umělou inteligenci a gamifikaciPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml.A co se v podcastu ještě dozvíte?Na čem stojí byznys model SlidesLiveJak se firma potýkala s restrikcemi během pandemieJak obtížné bylo proniknout na americký trhJak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarůJak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání přednášekPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?A co se ještě dozvíte?- kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel- jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu- co je ve firmách problém protékajícího záchodu- jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně- proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci- jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v OstravěPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna?Co se ještě dozvíte?- Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne?- Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady?- Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje?- Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem naopak zaostávají?- Má Martin Kešner stále v plánu založit vlastní byznys?Podcast moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.A co se ještě dozvíte?- proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty- jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže- zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné- co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky- jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání ocitlo před krachem a jak se z toho dostal- kdo jsou klienti jeho privátní kliniky a jaké důvody je vedou k tomu, aby si platili za péči- proč doktoři nemají přemýšlet pouze o medicíně- jak covid ovlivnil a "zranil" zdravotníky

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. A co se ještě dozvíte?Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City- Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval- Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku- Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se mohla dál vyvíjetPodcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.A co se ještě dozvíte?- jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti- zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka- jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem- jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech- jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR- a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad běžným standardem- co čeká StartupJobs v letošním roce a kde udělal Mikschik největší chybyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?- Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní- Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná.- Jaké to je, podnikat s manželkou.- Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot- Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnostiTento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow.A co se ještě dozvíte?kdy je a kdy není účetnictví nudajakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidechv čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligenceproč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozorco by pomohlo zlepšit postavení účetní profesejak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelnyna čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovatTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prodeje i počty výtisků jednotlivých knižních titulů se postupně snižují. Je kvůli tomu mnohem problematičtější propagovat jednotlivé tituly. I přes nástup elektronických knih však papírové knihy přetrvají. "Možná se budou vydávat v mnohem menším počtu kusů, ale nezaniknou," říká Zdeněk Janovec, zakladatel a majitel společnosti Powerprint. Specializuje na malonákladový tisk, který představuje alternativní způsob vydávání knih.

V oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku. A co se ještě dozvíte?- jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách- zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst- jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá- kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou práci ve skladech roboti- v čem firmě pomohl prodej většinového podílu skupině Emma Capital Jiřího Šmejce- s čím před třemi desítkami let Rozlivka do byznysu vstupoval a jak ho rozjížděl- a jak dvojnásobného mistra světa dnes naplňuje akrobatické létání

řed více než dvaceti lety začal Jakub Ouhrabka s pár kolegy ze studií tvořit mobilní webové stránky pro sportovní kluby. Tahle parta lidí se pak stala jedním z klíčových hráčů v Česku v oblasti call center a nyní je Ouhrabkova firma Comgate druhým největším poskytovatelem platebních bran v Česku. Jak se podařilo ryze české firmě uspět v byznysu, který ovládají velké zahraniční firmy, proč se z Prahy odstěhovala do Hradce Králové, či jak se Comgate daří na uvadajícím trhu e-commerce si poslechněte v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Zda chce Comgate expandovat do zahraničíJak velký problém je najít kvalitní zaměstnanceJak se v covidu i po napadení Ukrajiny Ruskem mění nákupní chování lidí v ČeskuKolik peněz už v Comgate investovali do rozvoje platebních služebV čem se společnost Comgate inspirovala i aerolinek RyanairJak budou z hlediska e-commerce vypadat letošní vánoce?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte?- jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat- proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži- na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá- jaká je návratnost špičkových těžebních strojů- kam je nejlepší těžební stroje umístit- s jakým byznysem Hlavenka začínalTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.