Na vlně podnikání

Jak odlišná je dnešní generace mladých právníků, v čem je jiná, pokud jde o přístup k práci? Jak náročné je dnes sehnat mladé právníky do advokacie? Jak se Ostravsko proměnilo za poslední dvě dekády a proč se rozhodl provozovat právní praxi právě v tomto regionu? A proč je pro něj tak lákavé držet prst na tepu doby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Pavlem Říhou, advokátem a společníkem v advokátní kanceláři Forlex.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Slovo udržitelnost je už skoro klišé, české firmy se jí však věnují stále více. Generální ředitel Schneider Electric Pavel Bezucký rozděluje firmy do tří skupin: na nadšence a vizionáře, na racionalisty, kteří do udržitelnosti investují kvůli jasným přínosům, a na ty, které k ní dohnaly vnější tlaky. „Největší skupinou jsou nyní racionalisté. Pomohl tomu růst cen energií, který zvýšil zájem o téma. Dříve o tom šéfové továren příliš nepřemýšleli a často si kladli otázku, proč by to měli dělat,“ vysvětluje Bezucký. Schneider Electric byl v žebříčku, který sestavuje americký časopis Time spolu se serverem Statista, vyhlášen nejudržitelnější společností roku 2024.A co se ještě dozvíte:jak je na tom s udržitelností stát a v čem má ještě rezervyproč je pro firmy důležitá energetická optimalizace provozů, komu se vyplatí a za jakých podmínekkde firmám kvůli neefektivitě nejvíc utíkají penízejak funguje plně digitalizovaná továrna Schneider Electric v Písku a jak se v ní proměnila práce zaměstnancův čem mají chytré budovy ještě rezervyjak technologie od Schneider Electric pomáhají v inteligentní budově Centrum energetických a environmetálních technologií v Ostravěco Schneider Electric chystá v ČeskuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak se z role koncipientky dostat až do čela advokátní kanceláře? Jaké má výhody a nevýhody, když zůstanete v jedné firmě 20 let? Proč by nedokázala dělat něco, co ji nebaví a být někde, kde se jí nelíbí? A proč je stres návykový? Povídali jsme si s Barborou Urbancovou, ředitelkou advokátní kanceláře Peterka Partners pro Českou republiku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je to pár dní, co vznikla Česká startupová asociace. Chce přesvědčovat politiky a byrokracii, aby více podpořili podnikatelský sektor a specificky i startupy. „Asociaci jsme založili proto, abychom dokázali lépe formulovat náš hlas. Mluvit jako jeden hlas. Lépe bojovat s tím, že někteří lidé v české vládě a v byrokracii si myslí, že ví lépe, než my všichni ostatní, jak by měla vypadat legislativa,“ říká partner Presto Tech Horizons Vojta Roček.A co se ještě dozvíte:koho chce nově vzniklá asociace zastupovat a co všechno by ráda prosadila, jaké jsou její priorityv jaké fázi cyklu ohledně investování do startupů se nyní nacházímezda se v Česku rodí dost podnikatelských nápadů a co je důležité, aby se z nich staly smysluplné projektyjestli český startupový ekosystém funguje správně a co korporát na rozdíl od startupu nepřinesejak se mladí staví k podnikání, co je od podnikání odrazuje a zda by jim s něčím mohl pomoci státjaká je návratnost fondů v Presto Ventures, co chystají do budoucna a kde je nyní největší potenciálTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč ho na začátku podnikatelské kariéry naháněli po Praze naštvaní ukrajinští dělníci? Jaké vzestupy a pády v byznysu zažil? A jak se z nich poučil? A proč o rychlosti stavebního řízení bude i dál rozhodovat blahovůle úředníků? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Danielem Římalem, developerem a zakladatelem Československého nemovitostního fondu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Řada malých a středních firem stále jede v „papírech“ a papírových účtenkách, pokud jde o výdaje na pracovní cesty nebo jiné nákupy pro firmu. Pro šéfy není mnohdy změna důležitá, i když by to zaměstnancům ušetřilo čas a podniku peníze. „Věnují se naplno svému podnikání, jádru byznysu. Na finanční procesy, na změnu a zlepšení efektivity nemají tolik času,“ říká Petr Herzmann, šéf a spolumajitel společnosti Direct Fidoo. Její platforma se na zjednodušení komplikované finanční agendy malých a středních firem zaměřuje. Sám Herzmann začal podnikat už na vysoké škole – a po dvou letech zkrachoval. Co mu to dalo do života a dalšího podnikání?Finance v menších firmách jsou hodně reaktivní. Šéfové by se však měli dívat více dopředu, aby věděli, jak se bude podnikání vyvíjet a mohli se na to dobře připravit.A co se ještě dozvíte:jak dlouho trvá, než se sledování výdajů přenese na digitální platformu, a co je potřeba k propojení s dalšími firemními systémyzda ve firmách panuje konzervatismus a zda se zaměstnanci brání využívání nových věcí a postupůjak mohou digitální nástroje přinést transparentnost a kontrolovat, zda zaměstnanci nezneužívají firemní výdajeproč se ve Fidoo vrhli také na směnu zahraničních měn a co si od toho slibujíjak Fidoo plánuje expandovat na nové trhy a oslovit další typy zákazníků, jak fungují synergie v rámci skupiny Directzda je Fidoo po deseti letech stále ještě start-upjaké nejčastější chyby dělají šéfové ve firemních financíchv čem Herzmanna ovlivnilo rodinné prostředí a jaké byly jeho podnikatelské začátkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kariéru začínal ještě za studií v nemovitostech, v posledních letech se ale byznysové impérium mladého investora Davida Hauerlanda rozrůstá i do dalších směrů. K realitní společnosti Fidurock přidal i showroom s prémiovou audiotechnikou a také vinařství ve Slovinsku, z něhož buduje luxusní vinařský resort. V podcastu jsme si s ním povídali o tom, proč sází ve Fidurocku na retailové parky a proč právě ty byly jedním z realitních vítězů pandemie. Probrali jsme, proč jdou do nájemního bydlení, a jak se mění vztah lidí v Česku k vlastnění nemovitostí.Co se ještě dozvíteProč jsou retailové parky u lidí oblíbené a jaká musí splňovat kritéria, aby se o ně Fidurock zajímal?Proč nakupují činžovní domy a v jakých lokalitách?Jaké služby dnes lidé u nájemního bydlení vyžadují a kdo je typický zájemce o byt v centru města?Proč skupina koupila vinici Zlati Grič ve Slovinsku a obchod s designovou audiovizuální technikou VOIX v Praze a jaké s nimi má plány.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Společnost DEPO Ventures už několik let pořádá v Praze konferenci Engaged Investments, která se zaměřuje především na investory do start-upů. Její aktuální ročník právě probíhá. Zakladatel a partner DEPO Ventures Petr Šíma usiluje o to, aby byznysoví andělé, kteří investují do start-upů v počátečních fázích, postupovali jako profesionálové. „Ale je těžké, aby se business angel choval zcela profesionálně, to by byla práce na plný úvazek. Jinak jde hodně o náhodu, o štěstí, o to, aby se připojil k těm správným lidem,“ říká Šíma. Navíc je třeba se k tomu proinvestovat, udělat množství investic. „Někdo si myslí, že udělá jednu dvě investice, a trefí se. Ale tak to není, jde o rizikový kapitál, valná většina investic nevyjde tak dobře, jak by si člověk představoval,“ vysvětluje Šíma.Evropa je jedním z nejbohatších regionů na světě, ale neinvestujeme tu rizikově. Je to způsob myšlení: Mám peníze a už o ně nechci přijít. Ale s tím se nic nového nevytvoří.A co se ještě dozvíte:zda v Česku přibývají investoři do start-upů, jak se mění jejich investiční znalosti a v čem dělají investoři chybyproč je při investování důležitá přeshraniční spolupráce a v čem to start-upům i samotným investorům pomáhájak dohánět propast mezi investováním do start-upů a přístupem k venture kapitálu v USA a v Evropějak se vyvíjí trh s rizikovým kapitálem v Česku i jinde a zda už na něm vznikají další bubliny, jako během pandemie coviduzda v Česku vzniká dostatek nových podnikatelských nápadůna čem záleží úspěch start-upu při hledání investic, jaké jsou nejčastější chyby, které při prezentaci investorům dělajía na jaké oblasti a sektory se investoři nyní nejvíc zaměřují, co má největší perspektivuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou data nad zlato? Je v Česku dostatek moderních zlatokopů, tedy datových analytiků? Jaké vlastnosti a schopnosti by měli mít? A v čem dělají firmy při datové analýze nejčastěji chyby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Otou Novotným, prorektorem pro rozvoj a Corporate Relations na VŠE v Praze.Co se ještě dozvíteProč se letos vyplatí dorazit na KPMG Data Festival a co tam hosty všechno čeká?Jak datovou analýzu promění nástup umělé inteligence?Jak důležitá je v datové analytice etika?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Z výzkumu personální agentury Předvýběr.cz plyne, že Češi dlouhodobě patří ke spokojeným zaměstnancům. „Jedním z důležitých faktorů je dobrý šéf. Prostředí, ve kterém se člověk nachází, i vedení ve firmě je důležité, aby se zaměstnanci cítili dobře,“ říká šéf a spolumajitel společnosti Předvýběr.cz František Boudný. Zaměstnavatelé se podle něj snaží pracovat na tom, aby šéfové byli opravdu správnými lídry a – na rozdíl od dřívějška – měli určitý přesah. „Šéf by neměl brát jen pracovní rovinu, ale musí to být také psycholog, stratég, aby věděl, jak se bavit se zaměstnanci. Ne na každého platí stejný metr,“ říká Boudný. V podcastu také vysvětluje, proč se s kolegou rozhodli po 16 letech podnikání odprodat majoritní podíl ve firmě fondu Genesis.Co se ještě dozvíte?Jaká je aktuální situace na pracovním trhu, jak se mění poptávka po vhodných kandidátech ze strany firem.Zda je pro uchazeče o zaměstnání nyní těžší najít dobrou práci než dříve.Jak se v posledních letech proměnila kvalita kandidátů.Zda se kandidáti v životopisech spíše přeceňují, nebo naopak podceňují a jestli o sobě píšou do životopisů pravdu.Co říká transparentnímu odměňování, které brzy zavede zákon, a zda je ve firmách normální bavit se o tom, kolik bere kolega.Jaké to bylo zakládat agenturu během finanční krize v roce 2008 a zda by něco udělal během 16 let v podnikání jinak.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou právníci chodící ega a často se nevybíravě chovají ke svým kolegyním, o tvrdé advokátní práci nebo třeba těžké roli matek v advokacii jsme si povídali s Petrou Stupkovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Legitas. A řeč přišla i na to, proč byla pro její kariéru tak důležitá babička a jak rychle vystřízlivět z naivních představ o právní praxi.Co se ještě dozvíteJak by se mělo změnit studium práv v Česku.Jak tvrdá byla její koncipientská zkušenost a proč už dnes začínající právníci nemusí tolik dřít.Proč se mladým nechce do advokacie.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jádrem byznysu Conteg Group je výroba komponentů pro datacentra. Specializují se například na IT a průmyslové rozvaděče. Před časem se však vrhli také na výdejní boxy. Šéf a spoluzakladatel firmy Vít Voláček v podcastu Na vlně podnikání říká, že jim chtějí dát další rozměr. Aby to nebyla jen plechová krabice, kde si člověk vyzvedne zásilku z e-shopu. Mohou sloužit jako úschovny zavazadel, automatizované recepce v kancelářích, lidé si jejich využitím mohou předávat věci. „Snažíme se z těch boxů dělat univerzální zařízení, a to nejen ve veřejném, ale i v soukromém prostoru. Jako jsou administrativní budovy, továrny nebo rodinné či bytové domy,“ říká Voláček. Zaměřují se i na obce. Voláček chce, aby v nich bylo co nejvíc služeb, které jsou běžně dostupné ve městě. V podcastu se dozvíte, proč boxy zatím nemohou nahradit poštovní schránky.A co se ještě dozvíte?Proč k výrobě komponentů pro datacentra či IT a průmyslových rozvaděčů přidali také chytré výdejní boxy OX Point.Jaký potenciál mají samoobslužné boxy, a to nejen pro samotnou firmu, ale i pro celý trh.Zda má smysl se bránit vizuálnímu smogu a jak se vyhnout tomu, aby obce zavalily výdejní boxy různých služeb.Jaké technologické novinky jsou s boxy spojeny a na co všechno se dají použít.Jak se proměňuje byznys datových center a co do nich Conteg Group dodává.Díky čemu uspěli v tendru na rozvaděče pro datová centra a celkovou infrastrukturu sídla NATO v Bruselu.Co dělat, aby datová centra nepotřebovala tolik energie a byla udržitelná.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.Co se ještě dozvíte:Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Česká společnost Xmarton vstoupila na trh v roce 2016 s unikátním řešením, které svým zákazníkům v té době nenabízely ani prémiové značky. Umožňovala propojení auta s mobilním telefonem, cílem bylo přitom usnadnit sdílení vozidel mezi více řidiči bez nutnosti fyzického předávání klíčů od auta. Od té doby se možnosti tohoto systému rozrostly do mnohem větší šířky. Dnes Xmarton zvládá kompletní správu, monitoring a ovládání auta. S ředitelem společnosti Janem Peškem jsme si povídali nejen o tom, co všechno Xmarton umí, ale i o jeho plánech do budoucna. Třeba o tom, jak startovat auto vlastním hlasem. Xmarton to prý bude umět už za dva roky.Co se ještě dozvíte?Jak je celý systém zabezpečený.Kdo jsou zákazníci firmy a jaké plány na rozvoj společnost má.Zda je služba dostupná i mimo hranice ČR.Jaká je cena licence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

O tom, jak rodičovství zbrzdí kariérní růst matek (případně tátů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem doma) a dlouhá rodičovská připravuje nejen je, ale celou českou ekonomiku o spoustu peněz už byly popsány stovky stran vědeckých prací. Andrea Bohačíková, šéfka a zakladatelka neziskové organizace M.arter se už roky snaží, aby se situace v tomto ohledu zlepšila. Povídali jsme si spolu o tom, co vše její neziskovka podniká, o tom s čím vším bojují mámy a tátové na rodičovské dovolené a jaké konkrétní kroky by měly podniknout firmy, aby nepřicházely o potenciál čerstvých rodičů, kteří chtějí pracovat.Co se ještě dozvíteJaké kurzy M.arter rodičům nabízí a o jaké je největší zájemCo je to akcelerátor Ženy na startu AWEJak velkou komunitu rodičů už se M.arter podařilo vytvořitTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Na začátku bylo kimči, pak přibyly omáčky z různých koutů světa. Teď se chystá svíčková a rajská. Zakladatel firmy Živina Martin Kudera říká, že jeho výrobky mají lidem zjednodušovat přípravu jídel světových chutí. Jinými slovy chce, aby si mohli doma připravit, co znají ze svých oblíbených bister a restaurací. "Hledáme recepty, které jsou na trhu nejoblíbenější a zároveň složité na přípravu v domácím prostředí. Jinými slovy, kde jim můžeme nejvíce pomoci," říká Kudera v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?- jak se Kudera jako marketér dívá na způsob komunikace, kterým na sebe během léta upozornilo Brašnářsrví Tlustý- jak nejlépe budovat loajalitu zákazníků pomocí marketingu a jak se vyrovnat s výkyvy objednávek během roku - zda bylo právě období covidu, kdy Živina začínala, nejlepší pro vytváření nové značky v oblasti gastronomie- proč začali s výrobou kimči jako prvního produktu a jaké tehdy bylo v Česku o této korejské specialitě povědomí- jaké bariéry musí nová značka při vstupu na trh překonat a jak se s nimi vyrovnat- jak vybírají další "živiny", další produkty, které vedle kimči začali nebo začnou vyrábět- odkud berou suroviny pro výrobu pochutin, jak kontrolují jejich kvalitu a jak se produkty vyrábějíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Firmy v posledních dvou letech omezily investice do digitalizace. Když už, tak chtějí menší zakázky, ale větší digitální projekty nevypisují, říká Tomáš Páral, šéf a spoluzakladatel technologicko-konzultační firmy MoroSystems, kde se zabývají se i vývojem softwaru na míru. Firmy podle Párala o digitalizaci a vývoji softwaru přemýšlejí jako nákladu, a nikoliv jako o investici. Chtějí třeba zautomatizovat nějaký proces za co nejnižší cenu. "Kdyby se na to dívali jako na investici a kladli si otázku, co získají tím, že celý proces zdigitalizují nebo jak se jim to vrátí v tržbách či nevynaložených nákladech, přemýšlelo by se jim o tom lépe," říká Páral. A v podcastu to celé rozebírá.A co se ještě dozvíte?- proč digitalizace státu drhne, co by to mohlo zlepšit a jak si vzít příklad ze soukromé sféry- proč je nutné při tvorbě nových digitálních nástrojů a řešení zapojovat i uživatele- kde dělají zadavatelé vývoje softwaru největší chybu, na co by se měli zaměřit a jak hledat priority- co firmám nejčastěji brání posunout se v digitalizaci a jak nejlépe nastavit spolupráci mezi týmy zákazníka a odběratele- proč starší systémy nyní potřebují změny, kdy už nestačí jen je záplatovat a případné nové funkce stavět na nich- zda bude do budoucna zájem o modernizace digitálních systémů a jaké trendy nyní na trhu převládají- proč v části MoroSystems kolegové navzájem vědí o svých mzdách, co to přináší a jak funguje koncept otevřené firmy Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Výkon fotovoltaických panelů postupem času klesá, což je známý fakt. Panely však čelí také povětrnostním a dalším vlivům, a vedle přirozené degradace se na nich mohou objevit i různé závady. Ze země může vše vypadat v pořádku, ale lidské oko nedokáže zachytit všechny problémy. I drobné závady přitom mohou majitele elektrárny zbytečně připravit o vyrobené kilowatthodiny. Tam, kde lidské oko nestačí, přicházejí na řadu drony a umělá inteligence. „Uděláme množství fotek a umělá inteligence poté na pořízených termálních snímcích hledá teplotní anomálie, tedy rozdíly teplot na jednotlivých plochách. Na základě algoritmů pak vyhodnocuje typ závad,“ říká Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel firmy DroneTech. Rozlišují přibližně 16 typů závad a následně doporučují, co mají technici s těmito závadami udělat.A co se ještě dozvíte?co vše, jaká zařízení a objekty lze pomocí dronů zkoumat, a jakými dalšími metodami lze průmyslové objekty prohlížetjak probíhá kontrola fotovoltaiky pomocí dronů a jak důkladně je třeba se na ni připravitjak dlouho drony nad fotovoltaickými elektrárnami létají, kolik snímků pořídí a jak podrobné tyto snímky jsouzda je nutné pro každý let dronu nad průmyslovými objekty žádat o speciální povolenív čem a jak se mění kvalita solárních panelů a jak často se v Česku objevují poruchové či nekvalitní solární panelypo kolika letech se začne projevovat výraznější degradace panelů, které jsou vystaveny povětrnostním vlivůmjakým směrem se nyní ubírá vývoj solárních panelů a na co se jejich výrobci aktuálně nejvíce zaměřujíjak se vyvíjejí průmyslové drony a co všechno musí ovládat piloti, kteří je řídíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Rodina Anovčínů dokázala na jižní Moravě během posledních tří dekád vybudovat z malé stavební firmy obří holding AF Group, který zahrnuje firmy ze stavebnictví, gastronomického sektoru, energetiky či realitního byznysu. S výkonným ředitelem holdingu Josefem Anovčínem jsme si povídali o tom, jak složité je přebírat vedení skupiny od otce, jaké jsou výhody a negativa rodinného podnikání, nebo proč se rodina rozhodla zachránit Sklárnu Květná a udržet v ní ruční výrobu skla, která započala již před 230 lety.Co se ještě dozvíteJaká je aktuální situace ve stavebnictví?Jak těžké je uřídit tak pestrou směsici firem.Proč je pro AF Group tak důležitá sounáležitost s regionem, v němž působí.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.Co se ještě dozvíte?Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohlo euroatlantické civilizaci k bohatství a úspěchu.A co se ještě dozvíte?proč Uherík staví zeď mezi bitcoin a ostatní kryptoměny, v čem se od nich odlišujezda může vzniknout nějaká kryptoměna, která by bitcoin, za nímž je nyní asi polovina tržní kapitalizace všech kryptoměn, nakonec převálcovalajak Uherík hodnotí letošní spuštění ETF založených na bitcoinu a dalších kryptoměnách a jaká jsou s tím spojena rizikajaké jsou tři hlavní důvody pro existenci decentralizovaných penězproč je z hlediska uchování hodnoty dobré, že je bitcoin volatilní, a jak to bude s výkyvy jeho hodnoty do budoucnajak se mění přístup České národní banky k bitcoinu a kryptoměnám a jaké příležitosti má v této oblasti Českoco pro budoucnost bitcoinu představují digitální měny centrálních bankco je Index finanční tyranie a které země tomuto žebříčku vévodíkolik uživatelů už získala první hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor a jaké s ní v SatoshiLabs mají plány do budoucnaa jak do těch plánů zapadá společnost Invity, která je jedním ze subjektů ve skupině SatoshiLabsTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Startupová bublina, kterou jsme ve světě i v Česku zažili během covidu, sice splaskla, nové mladé firmy však stále vznikají. A ti nejlepší zakladatelé umějí získat kapitál za podmínek, které jsou pro ně přijatelné. „Panuje tu nyní racionálnější prostředí, ale nám to vyhovuje,“ říká partner venture kapitálového fondu Kaya Martin Rajčan. Fondy podle něj kapitál mají a hledají příležitosti, které mohou uspět v horizontu 10 až 15 let. Nezávisle na současné situaci. „Jsme dlouhodobí investoři. Neumíme předpovědět nejbližších 18 měsíců, ale víme, že za pět deset let tyto technologické firmy budou úspěšně. Některé z nich, ne všechny. A na to sázíme,“ říká Rajčan.A co se ještě dozvíte?čemu se venture kapitálové fondy aktuálně věnují a zda už se po loňském propadu objevují nové příležitosti k investicímv čem je současná situace pro zakladatele start-upů lepší než během covidové bubliny a zda se změnil přístup investorůjaké nové obory a příležitosti se pro venture kapitálové fondy objevily a na jaké sektory sází Kayajak zakladatelé start-upů v regionu a jejich týmy získávají sebevědomí a jak se jejich týmy dotahují na své kolegy ze západních zemív čem se liší startupová scéna v Londýně, kde Rajčan dlouhodobě žije, od té pražské a v čem má Praha dobré renoméco pro rozvoj start-upů může udělat stát, kdy dává smysl, aby jim stát pomáhal napřímo i finančně, případně přes fondyjak se Rajčan dostal na střední školu do Indie, co ho na tom bavilo a co mu to dalo do životaa jak se zbavit strachu při rozhodováníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Česko je v Evropě jednou ze zemí, kde je pořízení vlastního i nájemního bydlení nejméně dostupné. Změnit v tomto ohledu situaci k lepšímu se již pár let snaží společnost Dostupné bydlení České spořitelny. S jejím šéfem Markem Blahou jsme si povídali, proč se v České spořitelně vůbec rozhodli pustit do výstavby dostupného bydlení, jaké projekty už rozjeli, kolik jich ještě chystají a pro koho bude bydlení se zvýhodněnými cenami nájmů určeno. A probrali jsme i nejnovější vládní program podpory tohoto typu bydlení, který před pár dny představil premiér Petr Fiala.Co se ještě dozvíte?O kolik bude nájemné v dostupném bydlení nižší v porovnání s tím tržním.Kolik plánuje Česká spořitelna do podpory dostupného bydlení investovat.Jaké jsou negativní společenské dopady špatné dostupnosti bydlení.Kde vzít finance na stavbu desítek tisíc potřebných dostupných nájemních bytů.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Do prostředí bojových sportů, kde se bojovníci v osmiúhelníkové kleci snaží jeden ze druhého vymlátit duši Petr Filipec na první pohled moc nezapadá. Štíhlý mladý muž s vizáží intelektuála přesto už pár let působí jako výkonný ředitel Oktagon MMA, největší organizace, která v Česku a na Slovensku pořádá turnaje bojových sportů. Povídali jsme si s ním o tom, jak funguje byznys Oktagonu, jak se mu vydařila expanze do Německa a Velké Británie, do jakých dalších zemí by se Oktagon mohl vypravit, a samozřejmě i o velkých turnajích, které bude v nejbližší době pořádat. Co se ještě dozvíte?Kdo jsou diváci Oktagonu a jak se liší v jednotlivých zemích.Jaký Oktagon očekává letos hospodářský výsledek.Jak se pohybují příjmy zápasníků a kolik lidí je v Česku a na Slovensku schopno uživit se MMA.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Psal se rok 1993, když Eduard a Miroslav Poncovi založili společnost Betonpres vyrábějící betonovou střešní krytinu. Z původně lokální firmy, kdy tašky vyráběli ručně ve třech lidech,se podnik změnil v celorepublikového dodavatele. S bratry jsme si povídali o tom, jak se firma i jejich obor podnikání změnil za poslední tři dekády a probrali jsme třebva i to, jak se podniká ve firmě, kde působí nejen jejich manželky, ale i čtyři jejich synové.A co se ještě dozvíte?Kdy se firma dostala na hranu existence a jak se ji podařilo zachránit.Jak obtížné je sehnat v současnosti zaměstnance?Jaký je současný stav stavebního sektoru.Jak se to stalo, že byli včas připraveni na energetickou kriziTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv. A co se ještě dozvíte?- co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit- jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují- s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší- kde všude lze najít nábytek od firmy Profil Nábytek- do jaké míry je těžké sehnat truhláře a další pracovníky- jak čtveřice majitelů plánuje předat firmu svým nástupcům- jak jsou majitelé spokojeni s najatým výkonným ředitelem a jak spolupráce mezi nimi fungujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.A co se ještě dozvíte?- jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence- jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo - v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější- do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují- jaký je výhled na letošní sezónu a jak se mění struktura prodávaných letenek- jak často ještě jezdí paní Litvinová do Indie, v čem se největší země a životní podmínky v ní změnily- na co v souvislosti s Indií vzpomíná a co ji její studia a první životní zkušenosti daly do podnikáníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Odkud oříšky a arašídy dovážejí?Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů?Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.A co se ještě dozvíte:- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit- v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee- zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily- kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu- a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak se pozná kvalitní čaj?Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?Jaké čaje Češi pijí nejraději?Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.A co se ještě dozvíte:- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence- co může pomoci s chlazením datových center- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrumTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.A co se ještě dozvíte:- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit- jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují- zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk- proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné- jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky- a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují maržeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost. A co se ještě dozvíte?Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?Stane se z Comgate banka?Proč Comgate nevyužívá cloud?Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.A co se ještě dozvíte:- co nejvíc účetním firmám komplikuje život- jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor- proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu- jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích- proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po celé zemi- kde firmy dělají v účetnictví největší chyby- kdy je firmy lepší nechat si účetnictví outsourcovat a kdy si ho raději zpracovávat samy- jak se Jáčová před dvaceti lety dostala k založení vlastní účetní firmyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.Co se ještě dozvíte:Jak vypadá typický zákazník Campiri.Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo.Kde bere Lukáš Janoušek inspiraci a jaký je vlastně šéf.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Panika v technologických firmách po loňských vlnách propouštění už utichla. "Finanční výsledky firem, které přistoupily k masovému propouštění nejsou špatné. Nyní spíše tlačí na efektivitu a dodání zisku majitelům," říká Miroslav Mejtský, partner společnosti Petyovský & Partners. To je firma, která se specializuje na pracovní migraci a relokace zaměstnanců. Firmy podle něj mají nyní čas na to, aby se podívaly podrobně "dovnitř". "I já mám firmu a nechci být neefektivní v tom, co dělám. Když rychle rostu, nekoukám doleva doprava. A když zpomalím, mám čas se podívat, co dává smysl. Velkou roli nyní hraje i umělá inteligence a firmy se chtějí zefektivňovat také po této stránce," vysvětluje Mejtský.A co se ještě dozvíte:- kde chybí v technologickém sektoru nejvíce zaměstnanců a o jaké nedostatkové dovednosti se jedná- jak politika státu naznačuje, které profese budou za pár let chybět, a podle čeho bude třeba nastavit migrační politiku - odkud pracovní migranti nejčastěji pocházejí a jak se to v posledních letech změnilo- jak velký zájem mají zahraniční pracovníci o Česko a co je pro ně hlavním motivátorem, aby mu dali přednost před jinými státy- co všechno je nutné pro úspěšnou relokaci zahraničního pracovníka udělat a jak dlouho to v průměru trvá- zda umělá inteligence a velké jazykové modely usnadní zahraničním pracovníkům relokaci a zda zůstane prostor pro specializované agentury- jak by stát měl přistupovat k migrační politice a proč nevyužije plný potenciál digitalizace při "cizineckém“ řízeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Astratex, Ovečkárna, oděvní značka Unuodesign a také sportovní obchod Sportega. Všechny tyto značky patří do internetové skupiny Enterstore, která je součástí holdingu Hartenberg ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. S Jozefem Kováčem, který v investičním fondu Hartenberg Capital působí jako investiční ředitel zodpovědný za e-commerce, jsme si povídali o tom, jak náročné byly poslední dva roky pro celý tento trh a jestli se v letošním roce situace zlepuje. Probrali jsme také, jak se jednotlivým firmám v Enterstore loni dařilo i zda plánuje další akvizice. A řeč byla i o tom, jak se liší vkus zákazníků v různých evropských zemích, pokud jde o spodní prádlo. A co se ještě dozvíte:Jak se v Enterstore poprali s poklesem celého českého trhu e-commerce?Jaká jsou základní kritéria, která internetová skupina Enterstore při investici posuzuje?Jak Enterstore nahlíží na případný vstup na burzu?Co udělá s tuzemským trhem e-commerce příchod velkých zahraničních hráčů? Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost.A co se ještě dozvíte:- kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu- co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat- jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě- proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace- jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber- zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii- na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.A co se ještě dozvíte:- jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací- jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil- zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky- jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace- jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě- kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat- jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru- a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíteJak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažiliJak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trhKdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějíJak se firmě finančně daří.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.A co se ještě dozvíte:- ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek- kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo- zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání- jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy- v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse- jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel- v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze SkladonuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie. A co se ještě dozvíteJestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějíJak je testování drahéJak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčístJak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Inflace zdražila i pojištění, řešení škod je kvůli vyšší ceně práce i služeb dražší. Jak na to reagují firmy? Nemohou si úplně dovolit pojištění zrušit, tak si někdy nechávají upravit pojistné programy nebo rozsah pojištění. Někdy se zvyšuje spoluúčast, jindy se snižují limity. "Náklad na pojistné by byl až jeden z posledních, který by si klienti odřekli. Pokud někdo potřebuje snižovat náklady, snažíme se upravit parametry pojistné smlouvy," říká Roman Horváth, jeden ze zakladatelů, spolumajitel a jednatel pojišťovací makléřské společnosti Satum. Ale jsou i výjimky. U některých firemních flotil už narostla cena havarijního pojištění natolik, že si firmy vozy nepojišťují, ale vytvářejí si vlastní rezervy pro případ nehody.A co se ještě dozvíte:- zda se po několika krizových momentech, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, změnil přístup firem k pojištění- a jestli se naopak v souvislosti s děním v posledních letech otevřely nějaké nové příležitosti, co lze pojišťovat- jak se pojistný trh v Česku proměnil od poloviny 90. let, kdy Satum začínal, a jak se změnila pozice makléřů na trhu- co všechno je třeba vzít do úvahy při konstrukci pojištění pro firmy, na co je třeba se zaměřit a jak v tom pomůže makléř- co pro firmy představuje největší rizika, z čeho se vychází při kalkulaci a co podniky v pojištění podceňují- zda se i mezi firemními klienty vyskytují pokusy o pojistné podvody a v jaké míře- jak se pojišťovny staví k ESG a Green Dealu, jak se to odráží konstrukci pojistek a v cenách pojištění- čím pojišťovny reagují na kybernetická rizika a jak se mění zájem firem o pojištění proti nim- co dělat, aby se firma a její podnikání udrželo po desítky letTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví. A co se ještě dozvíte:Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevněJak obtížné bylo založit privátní klinikuCo jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řešíZda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo mužiJaké oblasti prevence lidé často opomíjejíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu.A co se ještě dozvíte:- proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí- jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal- zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví- co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují- v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus- kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje- a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznysTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.