Na vlně podnikání

Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.Co se ještě dozvíte?Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohlo euroatlantické civilizaci k bohatství a úspěchu.A co se ještě dozvíte?proč Uherík staví zeď mezi bitcoin a ostatní kryptoměny, v čem se od nich odlišujezda může vzniknout nějaká kryptoměna, která by bitcoin, za nímž je nyní asi polovina tržní kapitalizace všech kryptoměn, nakonec převálcovalajak Uherík hodnotí letošní spuštění ETF založených na bitcoinu a dalších kryptoměnách a jaká jsou s tím spojena rizikajaké jsou tři hlavní důvody pro existenci decentralizovaných penězproč je z hlediska uchování hodnoty dobré, že je bitcoin volatilní, a jak to bude s výkyvy jeho hodnoty do budoucnajak se mění přístup České národní banky k bitcoinu a kryptoměnám a jaké příležitosti má v této oblasti Českoco pro budoucnost bitcoinu představují digitální měny centrálních bankco je Index finanční tyranie a které země tomuto žebříčku vévodíkolik uživatelů už získala první hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor a jaké s ní v SatoshiLabs mají plány do budoucnaa jak do těch plánů zapadá společnost Invity, která je jedním ze subjektů ve skupině SatoshiLabsTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Startupová bublina, kterou jsme ve světě i v Česku zažili během covidu, sice splaskla, nové mladé firmy však stále vznikají. A ti nejlepší zakladatelé umějí získat kapitál za podmínek, které jsou pro ně přijatelné. „Panuje tu nyní racionálnější prostředí, ale nám to vyhovuje,“ říká partner venture kapitálového fondu Kaya Martin Rajčan. Fondy podle něj kapitál mají a hledají příležitosti, které mohou uspět v horizontu 10 až 15 let. Nezávisle na současné situaci. „Jsme dlouhodobí investoři. Neumíme předpovědět nejbližších 18 měsíců, ale víme, že za pět deset let tyto technologické firmy budou úspěšně. Některé z nich, ne všechny. A na to sázíme,“ říká Rajčan.A co se ještě dozvíte?čemu se venture kapitálové fondy aktuálně věnují a zda už se po loňském propadu objevují nové příležitosti k investicímv čem je současná situace pro zakladatele start-upů lepší než během covidové bubliny a zda se změnil přístup investorůjaké nové obory a příležitosti se pro venture kapitálové fondy objevily a na jaké sektory sází Kayajak zakladatelé start-upů v regionu a jejich týmy získávají sebevědomí a jak se jejich týmy dotahují na své kolegy ze západních zemív čem se liší startupová scéna v Londýně, kde Rajčan dlouhodobě žije, od té pražské a v čem má Praha dobré renoméco pro rozvoj start-upů může udělat stát, kdy dává smysl, aby jim stát pomáhal napřímo i finančně, případně přes fondyjak se Rajčan dostal na střední školu do Indie, co ho na tom bavilo a co mu to dalo do životaa jak se zbavit strachu při rozhodováníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Česko je v Evropě jednou ze zemí, kde je pořízení vlastního i nájemního bydlení nejméně dostupné. Změnit v tomto ohledu situaci k lepšímu se již pár let snaží společnost Dostupné bydlení České spořitelny. S jejím šéfem Markem Blahou jsme si povídali, proč se v České spořitelně vůbec rozhodli pustit do výstavby dostupného bydlení, jaké projekty už rozjeli, kolik jich ještě chystají a pro koho bude bydlení se zvýhodněnými cenami nájmů určeno. A probrali jsme i nejnovější vládní program podpory tohoto typu bydlení, který před pár dny představil premiér Petr Fiala.Co se ještě dozvíte?O kolik bude nájemné v dostupném bydlení nižší v porovnání s tím tržním.Kolik plánuje Česká spořitelna do podpory dostupného bydlení investovat.Jaké jsou negativní společenské dopady špatné dostupnosti bydlení.Kde vzít finance na stavbu desítek tisíc potřebných dostupných nájemních bytů.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Do prostředí bojových sportů, kde se bojovníci v osmiúhelníkové kleci snaží jeden ze druhého vymlátit duši Petr Filipec na první pohled moc nezapadá. Štíhlý mladý muž s vizáží intelektuála přesto už pár let působí jako výkonný ředitel Oktagon MMA, největší organizace, která v Česku a na Slovensku pořádá turnaje bojových sportů. Povídali jsme si s ním o tom, jak funguje byznys Oktagonu, jak se mu vydařila expanze do Německa a Velké Británie, do jakých dalších zemí by se Oktagon mohl vypravit, a samozřejmě i o velkých turnajích, které bude v nejbližší době pořádat. Co se ještě dozvíte?Kdo jsou diváci Oktagonu a jak se liší v jednotlivých zemích.Jaký Oktagon očekává letos hospodářský výsledek.Jak se pohybují příjmy zápasníků a kolik lidí je v Česku a na Slovensku schopno uživit se MMA.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Psal se rok 1993, když Eduard a Miroslav Poncovi založili společnost Betonpres vyrábějící betonovou střešní krytinu. Z původně lokální firmy, kdy tašky vyráběli ručně ve třech lidech,se podnik změnil v celorepublikového dodavatele. S bratry jsme si povídali o tom, jak se firma i jejich obor podnikání změnil za poslední tři dekády a probrali jsme třebva i to, jak se podniká ve firmě, kde působí nejen jejich manželky, ale i čtyři jejich synové.A co se ještě dozvíte?Kdy se firma dostala na hranu existence a jak se ji podařilo zachránit.Jak obtížné je sehnat v současnosti zaměstnance?Jaký je současný stav stavebního sektoru.Jak se to stalo, že byli včas připraveni na energetickou kriziTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv. A co se ještě dozvíte?- co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit- jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují- s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší- kde všude lze najít nábytek od firmy Profil Nábytek- do jaké míry je těžké sehnat truhláře a další pracovníky- jak čtveřice majitelů plánuje předat firmu svým nástupcům- jak jsou majitelé spokojeni s najatým výkonným ředitelem a jak spolupráce mezi nimi fungujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.A co se ještě dozvíte?- jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence- jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo - v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější- do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují- jaký je výhled na letošní sezónu a jak se mění struktura prodávaných letenek- jak často ještě jezdí paní Litvinová do Indie, v čem se největší země a životní podmínky v ní změnily- na co v souvislosti s Indií vzpomíná a co ji její studia a první životní zkušenosti daly do podnikáníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Odkud oříšky a arašídy dovážejí?Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů?Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.A co se ještě dozvíte:- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni platit- v čem CrossCafe ovlivňuje konkurence řetězců jako je Starbucks nebo Costa Coffee- zda se kavárny CrossCafe vrátí do Prahy, kde bylo před covidem šest kaváren, ale během covidu skončily- kolik peněz stojí otevřít novou kavárnu- a proč CrossCafe otevřelo svou vlastní pražírnuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak se pozná kvalitní čaj?Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?Jaké čaje Češi pijí nejraději?Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.A co se ještě dozvíte:- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence- co může pomoci s chlazením datových center- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrumTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.A co se ještě dozvíte:- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit- jak se za devět let existence značky proměnili zákazníci značky a jak na to Kůs s Hyršem reagují- zda se jejich výrobky a módní kousky dají označit jako punk- proč je pro Kůse nyní pochopení nejmladší generace v módě a zacílení na ni náročné- jak se v prostředí nikdy nekončících slevových akcí drží udržet sílu a exkluzivitu značky- a v jakém rozmezí se v módním byznyse pohybují maržeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost. A co se ještě dozvíte?Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?Stane se z Comgate banka?Proč Comgate nevyužívá cloud?Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.A co se ještě dozvíte:- co nejvíc účetním firmám komplikuje život- jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor- proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu- jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích- proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po celé zemi- kde firmy dělají v účetnictví největší chyby- kdy je firmy lepší nechat si účetnictví outsourcovat a kdy si ho raději zpracovávat samy- jak se Jáčová před dvaceti lety dostala k založení vlastní účetní firmyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.Co se ještě dozvíte:Jak vypadá typický zákazník Campiri.Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo.Kde bere Lukáš Janoušek inspiraci a jaký je vlastně šéf.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Panika v technologických firmách po loňských vlnách propouštění už utichla. "Finanční výsledky firem, které přistoupily k masovému propouštění nejsou špatné. Nyní spíše tlačí na efektivitu a dodání zisku majitelům," říká Miroslav Mejtský, partner společnosti Petyovský & Partners. To je firma, která se specializuje na pracovní migraci a relokace zaměstnanců. Firmy podle něj mají nyní čas na to, aby se podívaly podrobně "dovnitř". "I já mám firmu a nechci být neefektivní v tom, co dělám. Když rychle rostu, nekoukám doleva doprava. A když zpomalím, mám čas se podívat, co dává smysl. Velkou roli nyní hraje i umělá inteligence a firmy se chtějí zefektivňovat také po této stránce," vysvětluje Mejtský.A co se ještě dozvíte:- kde chybí v technologickém sektoru nejvíce zaměstnanců a o jaké nedostatkové dovednosti se jedná- jak politika státu naznačuje, které profese budou za pár let chybět, a podle čeho bude třeba nastavit migrační politiku - odkud pracovní migranti nejčastěji pocházejí a jak se to v posledních letech změnilo- jak velký zájem mají zahraniční pracovníci o Česko a co je pro ně hlavním motivátorem, aby mu dali přednost před jinými státy- co všechno je nutné pro úspěšnou relokaci zahraničního pracovníka udělat a jak dlouho to v průměru trvá- zda umělá inteligence a velké jazykové modely usnadní zahraničním pracovníkům relokaci a zda zůstane prostor pro specializované agentury- jak by stát měl přistupovat k migrační politice a proč nevyužije plný potenciál digitalizace při "cizineckém“ řízeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Astratex, Ovečkárna, oděvní značka Unuodesign a také sportovní obchod Sportega. Všechny tyto značky patří do internetové skupiny Enterstore, která je součástí holdingu Hartenberg ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. S Jozefem Kováčem, který v investičním fondu Hartenberg Capital působí jako investiční ředitel zodpovědný za e-commerce, jsme si povídali o tom, jak náročné byly poslední dva roky pro celý tento trh a jestli se v letošním roce situace zlepuje. Probrali jsme také, jak se jednotlivým firmám v Enterstore loni dařilo i zda plánuje další akvizice. A řeč byla i o tom, jak se liší vkus zákazníků v různých evropských zemích, pokud jde o spodní prádlo. A co se ještě dozvíte:Jak se v Enterstore poprali s poklesem celého českého trhu e-commerce?Jaká jsou základní kritéria, která internetová skupina Enterstore při investici posuzuje?Jak Enterstore nahlíží na případný vstup na burzu?Co udělá s tuzemským trhem e-commerce příchod velkých zahraničních hráčů? Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost.A co se ještě dozvíte:- kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu- co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat- jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě- proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace- jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber- zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii- na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.A co se ještě dozvíte:- jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací- jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil- zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky- jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace- jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě- kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat- jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru- a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíteJak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažiliJak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trhKdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějíJak se firmě finančně daří.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.A co se ještě dozvíte:- ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek- kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo- zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání- jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy- v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse- jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel- v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze SkladonuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie. A co se ještě dozvíteJestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějíJak je testování drahéJak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčístJak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Inflace zdražila i pojištění, řešení škod je kvůli vyšší ceně práce i služeb dražší. Jak na to reagují firmy? Nemohou si úplně dovolit pojištění zrušit, tak si někdy nechávají upravit pojistné programy nebo rozsah pojištění. Někdy se zvyšuje spoluúčast, jindy se snižují limity. "Náklad na pojistné by byl až jeden z posledních, který by si klienti odřekli. Pokud někdo potřebuje snižovat náklady, snažíme se upravit parametry pojistné smlouvy," říká Roman Horváth, jeden ze zakladatelů, spolumajitel a jednatel pojišťovací makléřské společnosti Satum. Ale jsou i výjimky. U některých firemních flotil už narostla cena havarijního pojištění natolik, že si firmy vozy nepojišťují, ale vytvářejí si vlastní rezervy pro případ nehody.A co se ještě dozvíte:- zda se po několika krizových momentech, jako byl covid nebo válka na Ukrajině, změnil přístup firem k pojištění- a jestli se naopak v souvislosti s děním v posledních letech otevřely nějaké nové příležitosti, co lze pojišťovat- jak se pojistný trh v Česku proměnil od poloviny 90. let, kdy Satum začínal, a jak se změnila pozice makléřů na trhu- co všechno je třeba vzít do úvahy při konstrukci pojištění pro firmy, na co je třeba se zaměřit a jak v tom pomůže makléř- co pro firmy představuje největší rizika, z čeho se vychází při kalkulaci a co podniky v pojištění podceňují- zda se i mezi firemními klienty vyskytují pokusy o pojistné podvody a v jaké míře- jak se pojišťovny staví k ESG a Green Dealu, jak se to odráží konstrukci pojistek a v cenách pojištění- čím pojišťovny reagují na kybernetická rizika a jak se mění zájem firem o pojištění proti nim- co dělat, aby se firma a její podnikání udrželo po desítky letTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví. A co se ještě dozvíte:Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevněJak obtížné bylo založit privátní klinikuCo jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řešíZda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo mužiJaké oblasti prevence lidé často opomíjejíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu.A co se ještě dozvíte:- proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí- jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal- zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví- co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují- v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus- kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje- a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznysTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.(Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.) A co se ještě dozvíte:- jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat- zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně- jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat- jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací- zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést- kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňujíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.A co se ještě dozvíte:- zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie- jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela- co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu- jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů- zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky- co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou- kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění- a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavýTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu. A co se ještě dozvíte:- co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují- jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk- do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků- jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem- jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy- v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy- proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostorTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte:Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce životaNa co se firma, která chce přežít, má nyní soustředitJakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelníkJaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odneslyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Tehdy ještě netušil, že jednou bude ještě víc než tu svou vlastní řešit stravu psí. K podnikání ho vlastně dovedl jeho pes, který měl z běžných krmiv zažívací obtíže. Pučálka se proto rozhodl nejprve dovážet kvalitní krmiva z USA a po pár letech začal vyrábět krmiva vlastní pod značkou Marp. Že mu zatím byznys funguje dokládají i čísla - loni rostly tržby o 30 procent, letos rostou meziročně o pětinu až čtvrtinu.A co se ještě dozvíteJak sportovní kariéra Martinu Pučálkovi pomohla v podnikáníProč si nechá vyrábět část krmiv ve Velké BritániiJaký dopad měl na byznys firmy brexit, pandemie a válka na UkrajiněJaké má plány a cíle do budoucnostiTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Svět kamenných prodejen se hodně proměňuje. Klasičtí retailoví hráči snižují počet prodejen a zároveň přicházejí noví, kteří dříve byli výhradně online. Vnímají to jako nezbytnou součást marketingové podpory produktu. "Jde hlavně o to, aby klient měl v místě prodeje nějaký zážitek, aby se bavil. Spojuje se to s interaktivní prezentací produktu. Snaha, aby se zákazník přišel do obchodů či nákupních center bavit, je čím dál vyšší. Při online nákupu totiž něco takového nezažije," říká Miroslav Hanák, šéf a zakladatel firmy Authentica, která mimo jiné vybavuje retailové obchody.A co se ještě dozvíte:- jak se v posledních letech proměňuje vzhled kamenných retailových obchodů, jakým trendům se prodejny přizpůsobují- co dělají známé značky, aby do prodejen přilákaly mladší klientelu- jak je těžké s velkými, zavedenými a tradičními značkami vyjednávat a jak spolupráce probíhá- co je měřítkem, zda to, co v Authentice navrhli a udělali, funguje, čím se měří jejich úspěšnost- kdy se přizpůsobuje design prodejen nadnárodních značek místním zvyklostem a lokálnímu nákupnímu chování- zda se mění materiály, které se používají pro dekoraci prodejen, a jak se do nich propisuje udržitelnost- na jakých dalších nohách Authentica stojí a co plánuje do budoucna- co je v podnikání podle Hanáka nejdůležitější a jak se bránit vyhořeníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kořeny společnosti Heluz spadají až do roku 1876, kdy Jan Řehoř v Dolním Bukovsku postavil první žárovou pec a z vytěžené hlíny vypálil první cihly. Cihly vyrábí tato společnost dodnes, v Česku patří mezi tři největší výrobce zdicích materiálů, přičemž jako jediná z této trojice je českou rodinnou firmou. S Janem Smolou, generálním ředitelem firmy, jsme si povídali třeba o tom, jaké dělají čeští stavebníci nejčastější chyby, proč je tak důležité nešetřit na prováděcí dokumentaci, či proč je prozíravé vybudovat v domě těžké stropy. A co se ještě dozvíte:Proč Jan Smola nevěří v trend dřevostavebJak sofistikované jsou dnešní cihly a jestli je lze ještě nějak vylepšitJaký dopad měla na firmu pandemie a válka na UkrajiněProč firma Heluz přišla s iniciativou Smysluplný celek a na jakých pilířích tato iniciativa stojíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Často se říká, že 3D tisk je pomalý a drahý. Tomáš Soóky, spoluzakladatel a šéf firmy 3Dwiser, která dodává průmyslové 3D tiskárny, však sype z rukávu příklady, kdy může firmám zachránit miliony. "Nůžky mezi tradičními výrobními metodami a 3D tiskem se budou postupně uzavírat. Ale zase si nemyslím, že 3D tisk úplně nahradí CNC obrábění. Nehodí se úplně na všechno. Je však otázkou času, než se méně kritické komponenty začnou vyrábět i pro automobily sériově na 3D tiskárnách," říká Soóky. Nyní 3D tisk zažívá boom ve vojenství. "Jednou ze zásadních výhod 3D tisku je, že si vytisknete kdy, kde a co konkrétně potřebujete. Využívá se to při obraně, v bojových liniích, kde zásobování představuje velký problém. Mohou to být například méně komplikované díly pro poškozené drony, rychlé opravy technologie či zdravotní přípravky," dodává Soóky.A co se ještě dozvíte:- kde všude se už dnes používá 3D tisk, v jakých oborech se běžně prosazuje k výrobě finálních dílů- jak se využívá 3D tisk ve zdravotnictví a v čem konkrétně pomáhá v pražském IKEM- kde se 3D tisk uplatňuje v automobilovém průmyslu a jak se využívá při preventivní a havarijní údržbě- zda se dá na 3D tiskárně tisknout z čehokoliv, z jakéhokoliv materiálu, jaké nové technologie se v oboru objevují- jak si stojí průmyslové využití 3D tisku v Česku při srovnání se Západem či Čínou- kam směřuje vývoj v samotných 3D tiskárnách, v čem se vylepšuje a jak se zvyšuje počet patentů v této oblasti- jak je to s udržitelností a recyklovatelností výrobků vytvořených na 3D tiskárnách- proč se Soóky před takřka deseti pustil do vlastního podnikání, jaké byly jeho začátky a jak si firma vede nyníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Velkým problémem pojištění i přes postupující digitalizaci zůstává, že pro běžného zákazníka bývá často obtížně pochopitelné. "Těžko se to odbourává. Existuje rozpor mezi potřebou zákazníka chránit a mezi jednoduchostí a transparentností," říká Petr Zapletal, zakladatel a šéf startupu Tuito, který nabízí pojištění pro zákazníky e-shopů. Pojišťovny na odstraňování toho rozporu pracují. Svazuje je však dlouhodobý charakter jejich služby. "Dlouhověkost pojišťovacího byznysu s sebou nese setrvačnost, proto občas trvá, než se přeorientuje na nové trendy, které objeví na trhu, na změny nákupního chování a potřebu lidí chtít všechno hned," říká Zapletal.A co se ještě dozvíte?- co Zapletala i po řadě let strávených v pojišťovacím byznysu nepřestává překvapovat- v čem mu při zakládání vlastního startupu pomohly zkušenosti z velkého byznysu, co se musel naučit- kde se myšlenka na založení pojišťovacího startupu Tuito vzala- zda lze pojistit úplně veškeré zboží a služby a co se nedá pojistit- jaké zboží si lidé nejčastěji pojišťují a jaké procento zákazníků si ho bere- z čeho se při výpočtu pojištění na spotřební elektroniku vychází a jak se daří odhalovat pojistné podvody- proč je těžké pojišťovat klienty ze Spojených států- k čemu chtějí využít investici milion eur od Nation 1 a Purple VenturesTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Štěpán Lacina se rozhodně nenarodil se zlatou lžičkou v puse. Přesto se tenhle syn moravského lesníka stal už v 26 letech ředitelem privátního bankovnictví Citibank. Proč pár let na to tohle prestižní místo opustil? Jak bylo těžké založit vlastní společnost, která pod dnešním názvem Accredio spravuje českým multimilionářům stovky milionů korun? Jaké investiční chyby bohatí Češi nejčastěji dělají? A jak se to stalo, že se investiční expert stal členem týmu, který jako první na světě sjel na raftu indickou řeku Brahmaputru? To všechno a také mnohé další jsme probrali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak dramaticky jeho život změnilo studium v USA v 90. letechJak se mu podařilo v mladém věku vylétnout na kariérním žebříčku tak rychle vzhůruJak obtížné bylo získat důvěru českých multimilionářů a jaké investiční rady pro ně máJak psychicky náročné je spravovat cizí desítky a stovky milionůJak odlišné je investiční chování movitých žen a mužůTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.A co se ještě dozvíte?Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysuO jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímáV jakých zemích chce nemovitosti kupovatJak funguje byznys model InvestBay

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky. A co se ještě dozvíte?- jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším- jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí- co všechno se při vývoji nové hry testuje- které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější- jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, které vymyslel Ladislav Mareš v roce 1983- jak se proměňuje trh deskových her a jak Dino Toys reaguje na narůstající konkurenci- v čem se mění potřeby rodičů a jak výrobce deskových her reaguje na mobily a tablety- proč slavil úspěch návrat klasické hračky oranžové tatrovkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ve španělské Marbelle v přímořském regionu Costa del Sol žije Radmila Posadová bezmála třicet let. Slunce, které tu svítí i více než tři sta dní v roce, přilákalo nejen ji, ale také ohromné množství turistů, z nichž mnozí si Slunečné pobřeží zamilovali natolik, že si na něm kupují nemovitosti. Včetně mnoha Čechů a Slováků. Právě stovkám z nich už realitní kancelář Radmily Posadové pomohla najít v téhle lokalitě bydlení. Proč si koupit nemovitost právě na Costa del Sol, jak obtížný a drahý je to nákup a na co si dát pozor? O tom a mnohém dalším jsme si povídali v dalším díle podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jaký je zájem Čechů o nemovitosti na Costa de Sol.Jaký dopad na španělský realitní trh měla pandemie a válka na Ukrajině.Jak probíhá proces nákupu nemovitosti ve Španělsku.Jak náročné je pro lidi z Česka získat hypotéku na nákup nemovitosti ve Španělsku.O kolik vzrostly ceny nemovitostí za poslední roky.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.A co se ještě dozvíte?- jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit- kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy- proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít- co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají- jestli má na stav vozovek vliv i proměna jízdního chování řidičů a jak by preventivní opravy mohly přinést na silnice větší bezpečnost- jak je možné při opravách silnic využívat umělou inteligencePodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

var Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.A co se ještě dozvíte?Jak probíhá headhunterský procesJakou roli hrají u top manažerů při změně práce penízeO jaké pozice je největší zájemProč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu"Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. "Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké," říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny.A co se ještě dozvíte?- jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy- zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil- jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje- čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz- kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do budoucna- jak se v posledních měsících proměňuje gastrobyznys- zda je správně, aby stát podporoval restaurační byznys sponzoringem Michelinova průvodce- jak mu pomohla studia na švýcarské hotelové škole a co se tam naučilPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Oba dva jsou vystudovaní lékaři. Prestižní kariéry ve zdravotnictví se ale manželé Ciprovi vzdali. Veškerou energii se rozhodli věnovat budování byznysu souvisejícímu s jejich hlavním koníčkem - běhání se psy. V Jizerských horách koupili rozpadlou sklárnu a začali tam jednak učit lidi, jak se psy správně běhat, a vyvíjejí a vyrábějí k tomu potřebné vybavení. Zároveň tam vybudovali tréninkové místo pro záchranářské psy. Jak říkají, na začátku podnikání by se jim zřejmě finančně dařilo lépe jako lékařům, postupem doby ale jejich byznys roste - každoročně o desítky procent. Jen loni utržili 50 milionů korun. A především - dělají to, co je baví.A co se ještě dozvíte?Jak “pejskařský” byznys ovlivnila covidová pandemie?Proč z Prahy odešli budovat byznys do Jizerských hor?Co to vlastně znamená Loype?Jak jejich rodiny přijaly, že opustili prestižní povolání lékaře a vrhli se do výroby a prodeje vybavení pro psy?Jaké mají plány se svou společností?Chtěli by se někdy vrátit k medicíně?Jak funguje podnikání v manželské dvojici?Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst. A co se ještě dozvíte?- jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo- zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží- zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají- proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína- jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky- jak se Luňák ke sdíleným kolům dostal, jakou roli v tom hrálo rodinné podnikání a jak dopadly jeho první vlastní podnikatelské pokusyPodcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.