slowczech – Learn Czech for Real Life

Join Eliška on this electrifying podcast episode as she unveils the secret sauce to fluent conversations: Compensatory Strategies! Discover five ingenious techniques to keep the dialogue flowing, even when those pesky words slip your mind. Dive into interactive exercises and unleash your inner Czech language pro. Whether you’re a language enthusiast or a beginner, this episode is your golden ticket to mastering Czech with style! Tune in now and let’s embark on this thrilling linguistic adventure together! Transcript of this episode:Tak, mám pro tebe pět kompenzačních strategií. Kompenzační strategie je strategie nebo způsob, jak zůstat v češtině, když nevím nějaké slovo. Nechci to říct anglicky nebo jiným jazykem, chci mluvit pořád česky. Nejdřív ti řeknu, jaké strategie můžeš použít. A na konci pro tebe mám aktivní trénink…Would you like to follow along with the entire transcript? Gain access to the complete transcript in the slowczech Lab! But that’s not all – as a Lab member, you’ll also enjoy exclusive access to premium content, engaging interactive lessons, and a vibrant community of Czech learners and tutors. Simply head over to www.slowczech.com/Lab and sign up. Uvidíme se v Labu! In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (244**) Eliška: Nemluv anglicky! (5 kompenzačních strategií) appeared first on slowczech.

Ready for an exciting challenge? Dive into our dynamic podcast episode focusing on the Locative Case in Czech! With 12 engaging questions, practice both positive and negative responses to master this essential grammar rule. Listen, respond, and sharpen your language skills with us! Check out SlowCzech for more language-learning resources! Transcription: Ahoj, jak je? Dneska pro tebe mám aktivní epizodu, další aktivní audio trénink na téma locative case. Locative case (nebo pro Čechy šestý pád) používáme, kdy někde jsme – v práci, v lese, v parku. A nebo, když o něčem mluvíme, píšeme, apod. – o práci, o lese, o parku. Mám pro tebe 12 otázek. A ty budeš poslouchat moje otázky a odpovídat. Vždycky bude chvíli pauza, kdy můžeš odpovědět. A potom řeknu odpověď i já. Trénink má dvě části – ano a ne, tedy pozitivní odpovědi a negativní odpovědi. Jdeme na to? Tak, nejdřív mi dáš pozitivní odpověď. Například, moje otázka je: Bydlíš v Praze? A tvoje odpověď bude… Would you like to follow along with the entire transcript? Gain access to the complete transcript in the slowczech Lab! But that’s not all – as a Lab member, you’ll also enjoy exclusive access to premium content, engaging interactive lessons, and a vibrant community of Czech learners and tutors. Simply head over to www.slowczech.com/Lab and sign up. Uvidíme se v Labu! In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (243*) Audio training – locative case appeared first on slowczech.

Download a printable transcript with highlighted vocabulary on patreon.com. Ahoj, dneska mám pro Tebe úplně nový rozhovor. Máš rád/máš ráda hudbu? Zpíváš rád/zpíváš ráda? A jestli jo, tak se Ti bude můj rozhovor se Svaťou určitě líbit, protože je o hudbě. Tak si to užij.   Tak krásný dobrý den, ahoj Svati.   Ahoj Peťo.   Já jsem moc ráda, že sis na mně dneska udělala čas a těším se na naše povídání o hudbě a o Tvojí práci. A jenom krátké…abych o Tobě něco řekla…Ty jsi paní učitelka, lektorka zpěvu, hudby a já k Tobě chodím jako Tvůj student – jako Tvoje studentka, takže vím, jak učíš, líbí se mi to a chtěla jsem se Tě zeptat: Je to pro Tebe to, co děláš, práce nebo je to spíš životní styl?   Peti, já opravím jednu věc v té Tvé otázce …Tys říkala, že jsem lektorka nebo učitelka..já to tak neberu a to zároveň je maličko odpověď…neberu to jako práci a beru to jako tak, že jsem člověk, který vás provází a vede v tom, abyste zpívali líp.   Takže jsi takový průvodce naší cestou k hudbě.   Hm:-) A proto to neberu za práci, protože mě to moc baví a naplňuje.   Jak moc důležité je to, jak si s lidmi rozumíš?   V první hodině se každého ptám, co od toho učení zpěvu očekává a podle toho zjistím, jestli se dokážeme na sebe naladit a nebo ne. Pokud ne, pak je ta práce hrozně kostrbatá, pomalá a někdy bez výsledku. To naladění se na studenta je moc důležité. Takže musíme být spolu na jedné vlně naladění.   Jasně, aha. Já protože se u Tebe učím zpívat…kolik…dva roky možná už to budou, možná rok a půl, nevím přesně…   No to dýl, už dva a půl.   Už dva a půl dokonce? Zjistila jsem, že nestačí mít hudební sluch a třeba umět zpívat nebo mít hezký hlas, ale že hrozně důležitá je technika…kdy ty lidi…vlastně tohle je učíš nebo takhle je provázíš. Jak moc je důležitá technika ve zpěvu?   Pokud chce někdo umět dobře zpívat a neuškodit si, tím myslím nepoškodit si hlasivky nebo se nenaučit něco špatně, co by ho mohlo ohrozit..ten zpívací aparát, tak technika důležitá je.   Může se opravdu stát, že si někdo ublíží tím zpěvem? Ty jsi řekla slovo “uškodit”…myslíš jako poškození hlasivek nebo…   Ublížit si může určitě. Buď jako samouk, když se snaží napodobovat některé idoly a neví, jak na to, tím myslím třeba opravdu kvalitní rockové zpěváky, nebo někdo se snaží heavy metal napodobit…tak to už je v uvozovkách trošku řvaní a není to normální řvaní, musí se umět takhle řvát. tak tam hrozí dost velké poškození hlasivek. A nebo potom špatné vedení…toho studenta, pokud už někam chodí, chce se naučit zpívat pod vedením, tak může se stát, že ten učitel (lektor, průvodce) nemusí být na takové úrovni a mít takové kvality, aby opravdu dokázal nepoškodit hlasivky.   Pojem technika je hlavně o dýchání, nebo jsou to i jiné věci? Technika….   Správně dýchat je nejdůležitější. To se učíme v prvních hodinách a někdo to pochopí rychle a dost často je to práce na delší dobu, ale je to to nejdůležitější. Pak jsou ještě další věci, správný postoj, správná artikulace, volná pusa…   Jasně.   A potom taky ještě to cítění hudby. Dá se to naučit samozřejmě, ale už to má člověk víceméně v sobě.   Jaká je práce s dětmi, jaká je práce s dospělými? Je v tom velký rozdíl?   Je v tom rozdíl. Děti většinou nemají zažité špatné návyky, protože to za ty krátké roky života ještě nestihly. Dospělí většinou přijdou, když už mají problém a ten je potom těžší spravit, opravit, protože už se může tento špatný návyk projevit po mnoha letech špatného zpívání. Tak tam už je to na delší dobu ta náprava. Ale zase ti dospělí už se dívají jinak na svět, mají svoje prožitky a i třeba zamilovanost, láska, strach, bolest…a to všechno dokážou v tom projevu předat posluchačům. Děti zase tyto prožitky nemají, ale o to jsou bezprostřednější a zpívají s radostí, nemají žádné bloky a dokážou se i trošku předvádět, což některým dospělákům nejde.   Taková ta spontánnost tam asi chybí a stydíme se víc.   Ne všichni, ale někteří ano:-)   Já si to představuju jako když stavím dům a nový dům postavit je asi jednodušší než opravovat ten starý, protože starý dům, když chceš opravit, musíš dávat pozor, co kde zbouráš, aby Ti to celé nespadlo…takhle to funguje i v tom zpěvu.   To je krásné přirovnání, ano.   Kde bereš inspiraci třeba pro cvičení, které děláme, protože vždycky, když se trénuje zpěv, tak se trénuje nejen na písničkách, ale i na různých cvičeních. Kde bereš inspiraci?   Mám vystudovanou konzervatoř, takže některá cvičení si pamatuju ještě z té doby, za ty roky zpívání už mě napadá samotnou, co by se dalo použít jako cvičení, co by mohlo pomoct té technice, třeba i některé kousky z písniček nebo nějaké úryvky a samozřejmě taky koukám na internet, že, a tam je toho hromadu a snažím se teda vybrat to, co kterému studentovi …nepatří, ale co mu vyhovuje, co na svůj problém zrovna potřebuje. Ne každé cvičení se hodí pro každého.   Takže každý stu

Ahoj, dnes pro tebe mám 2. část dlouhé improvizované epizody. Jedná se o stoprocentně improvizovanou epizodu, která má 2 x 30 minut. O čem mluvím? Proč jsem se začala učit arabsky? Jak vypadá arabština? Co je moderní arabština vs. dialekt? Jaký dialekt se učím? Čím je specifický? Proč? Je arabština podobná češtině? Jak jsem hledala lektora? Proč jsem nemohla žádného kvalitního lektora? Proč jsem zkusila 13 lektorů? Jaký problém jsem měla se svým posledním lektorem? Co funguje a co nefunguje, když se učím jazyk? Proč se nechci učit číst a vyplňovat gramatická cvičení? Co potřebuji jako student jazyka? Co musí umět dobrý lektor? Jaký vztah by měl mít student a lektor? Jaké knihy jsem zkusila? A co další zdroje? Jak zůstat v cílovém jazyce? Jak se učím arabsky dnes? Proč mám ráda krátké 15 minut dlouhé lekce a to denně? Napiš mi do komentáře, jestli se ti taky líbí improvizované epizody. Chceš pomoct slowczech? Napiš nám REVIEW na Google Maps nebo se staň naším Patronem. To nám moc pomůže! The post (241**) Elišky improvizace o její arabštině (část 2) appeared first on slowczech.

Ahoj! Jak je? Tady Lenka a dneska ti řeknu co dělá typický Čech nebo Češka na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Co rád/ráda jí a co rád/ráda pije. A jako bonus Dneska budeme trénovat Čech, Češka, Češi, český a česky. Na konci této epizody na naší stránce www.slowczech.com najdeš taky minikvíz, kde můžeš tato slovíčka trénovat! Nejdříve ti vysvětlím nějaká slovíčka, která uslyšíš v textu. Slovíčka Koníček – oblíbená aktivita. – Můj koníček je sport. (hobby) S nadsázkou – (hyperbole) Utrácet –– dávat peníze, platit. – Rád utrácím za jídlo a cestování. (to spend money) Popravdě – znamená říkat pravdu. – Popravdě, nemám domácí úkol. (honestly) Trávit – věnovat čas. Víkendy trávím na chatě s rodinou. (to spend) Pohoda – chill, příjemný čas. – Mám ráda pohodu doma. (chill-time, tranquility) Pěstovat – mít doma rostliny – Na zahradě pěstuji rajčata. (to cultivate) Zároveň – ve stejný čas. – Učím se česky a zároveň anglicky. (simultaneously) Kdo je typický Čech nebo Češka? Typický Čech mluví česky, haha. Dneska ti řeknu, co dělají a jaké koníčky Češi mají. Prosím, čti tento text s nadsázkou. Neexistuje úplně typický Čech nebo Češka. Nebo ano? V zimě typický Čech nebo Češka rádi lyžují. Protože máme v Česku hory, Češi se učí lyžovat od mala, to znamená učí se lyžovat když jsou malé děti. Kdo má hory daleko, nebo nechce utrácet peníze za skipass, jde na běžky. Chodit na běžky je v zimě oblíbený sport. Co ty, běžkuješ? Popravdě, já neběžkuju, ani moc často nelyžuju. V zimě se lidé taky otužují. Otužovat se znamená, že se koupou v ledové vodě. Už jsi viděl/viděla Čechy v zimě ve Vltavě? Tito Češi se otužují. Já se taky otužuju a je to skvělé! Co děláme na jaře? Na jaře typický Čech nebo Češka tráví čas na zahrádce. Češi rádi pěstují květiny a rostliny jako rajčata, okurky nebo cukety. Když je tepleji, rádi na zahradě taky grilují. A protože jsme v Česku, rádi grilují většinou maso. Hodně masa. Nebo grilují to, co na jaře pěstovali – cuketu a rajčata. V létě a na podzim je typický Čech docela aktivní – rád rybaří, rád houbaří, rád chodí na procházky. To jsou typické české aktivity. Každé ráno můžeš vidět nějakého Čecha nebo Česku u rybníka nebo u řeky rybařit, nebo v létě nebo na podzim můžeš vidět jak sbírají houby v lese, jak houbaří. Češi taky znají houby, ví, jaké houby sbírají – lišky, hříbky, bedly… Češi milují své chaty a chalupy. V létě často odjedou z města a jedou na venkov a bydlí na chatě nebo chalupě. Češi mají rádi klid a pohodu a na chatě a chalupě je většinou pohoda a blízko krásná příroda. Když chce Čech nebo Češka trochu zábavy, sportu ale taky alkoholu, jede na vodu. Jet na vodu znamená, že dělá kánoistiku nebo jede na raftu. Češi mají nejraději řeku Vltavu. Na raftu nebo v kánoi pijí pivo a jiný alkohol a v noci kempují, spí ve stanu. To je taky typické v České republice – stanovat a spát v přírodě. Češi někdy jedou na výlet na kole a stanují. Co dělá typický Čech, Češka, Češi? Pije pivo, jí kyselé okurky a chleba nebo rohlíky. Když jí často se dívá zároveň na televizi. My Češi máme rádi filmy a taky seriály. Máme taky dobré české filmy. Díváš se na české filmy nebo seriály? Když se Čech nebo Češka nechce dívat na televizi a nechce jít na procházku, houbařit, rybařit nebo nechce stanovat, je doma a čte si knihy. V České republice máme všude knihovny a můžeš si taky půjčit knihy skoro zadarmo. Myslím, že typický Čech nebo Češka docela hodně čte. Odkud jsi? Co dělá typický muž a typický žena v tvojí zemi? Jaké koníčky máš ty? Jsou typické nebo jsou spíš netypické? Napiš mi do komentářů na www.slowczech.com Protože slowczech, to není jenom podcast. Slowczech, to jsou lekce, knihy a mnohem víc. Podívej se na web! Minikvíz V ….. máme hory a nemáme moře a) Češka b) Česku c) české Typický Čech mluví …… a) český b) čeština c) česky Oblíbená …. aktivita je chodit na houby a) český b) Češka c) česká ….. milují své chaty. a) Češi b) česky c) Čech Are you new to slowczech? We are a group of 20 Czech teachers with a humble goal in mind – to change the way the world learns Czech. We believe in the power of stories and natural learning. We share our knowledge with you through podcasts and videos on YouTube. Would you like to receive a regular dose of offers and tips that we share exclusively with our email community? Join our newsletter. The post (240**) Lenka: Typický Čech/Češka a jeho/její koníčky appeared first on slowczech.

Dneska jsem jela z domu do kanceláře a pak z kanceláře domů vlakem. Moc ráda jezdím vlakem. A chci ti říct, co zajímavého jsem dnes slyšela ve vlaku. Je to konverzace dvou lidí. A potom ti řeknu nějaké fráze, co můžeš slyšet v českém vlaku. Tak co, jdeme na to? Pojď si poslechnout příběh z vlaku. *** Když jsem nastoupila do vlaku, byl úplně plný. Bylo 16:30. Hodně lidí chodí z práce domů. Vedle mě přes uličku seděli dva pánové. Bylo jim asitak 75 let. Byli to kamarádi, ale ne velmi dobří kamarádi. Neznali se tak dobře. Ti dva pánové mluvili hodně pomalu a nahlas, to bylo skvělé! Ihned jsem myslela na tebe, fanoušku slowczech. Určitě jsi mohl rozumět, co říkali. První otázka byla: “Na co se díváš v televizi?” zeptal se pán vlevo. Pán vpravo chvíli přemýšlet a pak řekl: “Moc se nedívám na televizi. Ale každé pondělí dávají tu detektivku. Sakra, jak se jmenuje. Je tam ten detektiv… No, tu detektivku mám moc rád. Dávají ji každé pondělí večer. A jinak se moc nedívám na televizi.” “Hm,…” odpověděl pán vlevo, “já se dívám jenom na zprávy. Ale ne každý den, to je moc těžké. Samé negativní zprávy.” “No jo…” odpověděl ten druhý. Potom asi minutu mlčeli. A potom přišla další otázka: “V kolik hodin vstáváš?” ptal se pán vlevo. Pán vpravo chvíli přemýšlel a pak řekl: “No, nespím celou noc. Nejhorší je, když v půl čtvrté ráno potřebuju čůrat. A musím se hodně nutit jít na záchod. Protože v posteli je hezky teplo. Ale prostě potřebuju čůrat. No a potom vstávám mezi sedmou a osmou.” Potom zase chvíli mlčeli. Pak pán vpravo řekl: “To je krásné údolí, že ano?” Druhý pán odpověděl: “Ano ano, moc krásné údolí, to máš pravdu.” A pak zas mlčeli. A potom už jsem musela vystoupit. Byla to moc hezká konverzace. Pomalá a hlasitá a taková příjemná, pozitivní. Ti dva pánové byli moc milí. A co ty, taky chodíš v noci čůrat? Taky se díváš na detektivky? Hehe… A teď, jak jsem říkala na začátku epizody, ti řeknu, co můžeš slyšet ve vlaku. “Dobrý den, kontrola jízdenek. Vaše jízdenky, prosím.” To říká pán nebo paní průvodčí. Průvodčí kontroluje jízdenky a říká, kdy je vlak připravený odjet. “Prosím Vás, máte tu volno?” můžeš slyšet, když nový člověk hledá místo a chce sedět vedle tebe. Taky může říct: “Prosím Vás, je tu volno?” “Náš vlak zanedlouho zastaví ve stanici Brno hlavní nádraží. S cestujícími, kteří zde vystupují, se loučíme.” To říkají v Regiojetu. Mám ráda slovo “zanedlouho”. To znamená, že to je například za minutu nebo za dvě minuty. Není to za dlouho, je to brzy. Ale není to teď. Je to prostě “za-ne-dlouho”, tedy za krátkou dobu. Pozor, když chceš říct I am ready in 5 minutes. Česky musíš říct: Budu přípravený ZA pět minut. Nebo: Vlak odjíždí za 10 minut. Nebo: Oběd bude hotový za 30 minut. A nebo oběd bude hotový za dlouho. A nebo oběd bude hotový zanedlouho. A to je ode mě dnes všechno. Jestli se ti dnešní epizoda líbila a ještě nejsi naším Patronem na www.patreon.com/slowczech, tak můžeš být naším Patronem. Budeme moc rádi, že můžeme tvořit podcast v pomalé češtině. A hlavně podcast, který je pro všechny. Jinak lekce češtiny, online kurzy a další materiály najdeš jako vždy na www.slowczech.com. A teď, měj se hezky, uč se česky a brzy čau!   The post (238**) Eliška: Co můžeš slyšet ve vlaku? appeared first on slowczech.

Welcome to our podcast, where your host Monika will guide you through the beautiful Czech language in a simple and slow manner, perfect for beginners and those looking to enhance their comprehension.In today’s episode, we have a story about Karel for you, a character embarking on a quintessentially Czech holiday to Croatia. This journey not only showcases the popular Czech tradition of holidaying in the sunny, scenic landscapes of Croatia but also serves as an engaging context for learning Czech.Through Karel’s adventures, you’ll pick up practical vocabulary, common expressions, and cultural insights, all presented in a slow and easy-to-understand Czech.So sit back, relax, and let’s explore the wonders of the Czech language together with Karel’s Croatian holiday adventure!For more insights and to access the full transcript, join the slowczech Lab community. Share your experiences and join the conversation about the complexities and joys of learning Czech grammar.Remember, the balance between grammar understanding and practical usage is key in mastering a new language.Happy learning and “čau” from the slowczech team! In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (237*) Monča: Jenom zvuk z videa “Karel jede na dovolenou” appeared first on slowczech.

Download the printable transcript + vocabulary. Ahoj, dnešní rozhovor bude s Pavlem. Pavel bude mluvit o svém podnikatelském snu. O tom, že by chtěl pěstovat rakytník a vyrábět z něj různé produkty. Rakytník si vybral, protože je velmi zdravý, je to výborná prevence různých nemocí a snadno se pěstuje. A dá se dobře zužitkovat – to znamená, že z něj nemáte skoro žádné zbytky. Všechno, co ta rostlina má, se dá nějak využít. A Pavlovy výrobky…produkty… které začíná dělat, jsou nejen moc dobré, ale i hezké vizuálně. A jak říkala už moje babička: Jí se i očima.a A Pavel dělá všechny tyhle věci s láskou a to se mi na tom líbí. Tak si užijte dnešní rozhovor! Rozhovor: Tak krásný dobrý den…tady je Petra, zdravím Vás…dneska je tu se mnou můj dobrý kamarád Pavel… Ahoj Pavle. Ahoj.   S Pavlem se známe už docela dlouho a něco o něm Vám povím:-) Pavel je ženatý, má dvě děti, dceru a syna…taky je fotograf…a má rád dobré jídlo a má takový svůj sen….Pavle, povíš nám, jaký sen máš?   No, já jsem si před několika lety vysadil pár sazenic rakytníku a teď, když začaly plodit, tak jsem z nich začal vyrábět různé šťávy a zavařeniny a obrovským způsobem jsem si ten rakytník oblíbil, takže bych si chtěl založit své vlastní sady a svou vlastní firmu na výrobu právě různých produktů z rakytníku.   Proč zrovna rakytník? Co Tě na tom…co Ti přijde na rakytníku speciální?   Líbí se mně, že to není rostlina, kterou by pěstoval každý, je složité sklidit ty plody tak, aby člověk se přitom neporanil a hlavně se mně líbí, že se dá 100% zužitkovat…   To znamená, že zužitkuješ všechno z té rostliny. Skoro.   To by šlo taky, ale z těch plodů vlastně vůbec nic nezbyde na konci, protože si na odšťavňovači vyrobím šťávu a potom, z toho, co mně zbyde, z těch výlisků vyrábím zase další věci, takže na konci toho celého procesu nezůstane vůbec nic, co bych musel vyhodit. Ale vím, že se dá z listů připravit směs na čaj a dokonce se využívají i větve jako biomasa na topení.   A jaké produkty děláš Ty? Říkal jsi…šťávu a potom z toho zbytku…nějaké…co děláš?   Z toho zbytku jsem vymyslel teďka…já tomu říkám anticovid a je to taková pasta, kde je výlisek z rakytníku, čili papričky, česnek, sůl a olej a slouží to jako pomazánka, která se může doplnit s nějakou zeleninou nebo s něčím dalším k pečivu. Případně to používáme i v rámci vařeného jídla místo …když má někdo třeba…hořčici…nebo nějaké takové další omáčky.   A kromě šťávy a pomazánky…vím, že jsi mluvil o tom, že by jsi chtěl vyzkoušet i likér z rakytníku…už to proběhlo, ta zkouška…nebo? Ano, ano…ten vyrábím z čisté šťávy, kterou smíchám s alkoholem a s vařeným cukrovým sirupem, plus přidám ještě nějaké koření a dokonce dneska zrovna jsem se rozhodl, že chci vyzkoušet rakytníkové víno.   Rakytníkové víno?   Ano.   Proč víno?   No protože jsem si řekl, že to víno bych mohl dělat v domácích podmínkách, nemusel bych nakupovat nikde vysokoprocentní alkohol na ten likér a je to zase taková další cesta, další možnost něco dalšího objevit…   A co třeba pivo…rakytníkové? To Tě neláká?   Ne. Pivo……jsme národ pivařů…..pivo má být hořké….a ne kyselé…   Jak to bude vypadat do budoucna…ten Tvůj projekt? Já vím že…protože jsem kamarádi, tak některé výrobky už jsme zkusili, jsou moc dobré…jak to bude dál?   Když by se všechno podařilo, tak bych chtěl mít několik sadů, ve kterých bych chtěl pěstovat ideálně 5 tisíc samic rakytníku, protože to je dvoudomá rostlina a k tomu bych rád měl nějaký svůj vlastní rakytníkový bar.   Rakytníkový bar?   Jasně:-) Bar, kam by člověk mohl přijít a dal by si sirup z vodou z rakytníku, nebo by si dal nějaký zákusek, kde by bylo zase něco z rakytníku použito…třeba želé nebo marmeláda rakytníková…a nebo právě to rakytníkové víno…   No to zní jako dobře:-) To já přijdu potom.   Budu rád.   Teď jsem trošku zaskočená, protože tohle je pro mě novinka, to jsem vůbec netušila, že máš až takové ambice …ten rakytníkový bar bude v Brně nebo tady u nás v městečku?   Ideálně v Brně….   V Brně…   Super. Tak mockrát Ti děkuju za super rozhovor a měj se hezky…díky.   Taky děkuju…   Hodně štěstí.   Tobě taky…   Čau A pokud se vám dialog líbil, tak si pusťte nějaký další. A koukněte se na naše stránky a mějte se krásně, čau! *** Pomáhají ti materiály, které pro tebe tvoříme? Baví tě sledovat slowczech? Jestli ano, budeme rádi za finanční podporu. Můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Také nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram. The post (236****) Petry rozhovor s Pavlem o rakytníku appeared first on slowczech.

Dneska je 31. prosince, poslední den v roce, a proto pro tebe máme speciální epizodu. V dnešní epizodě uslyšíš několik lektorek slowczech. Každá lektorka ti řekne, jaký pro ni byl rok 2021 – co bylo nejlepší, co se jí líbilo, co bylo skvělé… Takové krátké shrnutí roku 2021. Jestli chceš poznat celý tým slowczech, podívej se na web do sekce “About slowczech” – “Meet the team“. Slowczech má celkem 18 lektorek, některé tvoří podcasty, některé tvoří videa nebo PDF materiály, některé učí, některé tvoří kurzy a ebooky. No, ale všechny dohromady tvoří hlavně úžasný tým a já jsem ohromně šťastná. Protože máme skvělou práci, máme skvělé klienty a máme svobodu. A to nejen díky slowczech, ale hlavně díky tobě. Takže, moc ti děkujeme, že sleduješ slowczech a že jsi s námi byl(a) i tento rok. A těšíme se na příští rok. VENDY Ahoj! Tady Vendy. Taky tak rád(a) rekapituluješ? Já rekapituluju moc ráda. Na konci roku vždycky přemýšlím, co skvělého, nového a zajímavého jsem ten rok zažila. A tenhle, letošní rok byl pro mě opravdu velký! Tak za prvé, dokončila jsem univerzitu. Napsala jsem diplomovou práci a už nejsem studentka. Za druhé jsem letos přeložila tři knihy! Dvě z francouzštiny a jednu ze španělštiny. Za třetí jsem se letos přidala k týmu slowczech. Poznala jsem díky tomu mnoho skvělých lidí – lektorek i studentů. Za čtvrté jsem cestovala – byla jsem v Německu, Rakousku a ve Španělsku. Za páté jsme se přestěhovali do nového, krásného a velkého bytu, kde budeme doufám bydlet mnoho let. Takže jsem zažila spoustu skvělých změn a nových věcí. Prostě fantastický rok! ŠÁRKA Ahoj, tady Šárka. Je konec roku 2021 a já jsem nadšená a šťastná. Mám pocit, že jsem prožila jeden z nejlepších roků mého života. Ano, jasně, byl covid, byl lockdown, byla zavřená kina, divadla i restaurace, kam normálně hrozně ráda chodím. Taky mi chyběla rodina a kamarádi, které jsem tak často neviděla. Ale sama jsem rozhodně nebyla. Na konci roku 2020 jsem totiž dostala skvělý dárek! Byla to spolupráce se slowczech, kde jsem poznala naprosto úžasné lektorky a perfektní studenty. Každý měsíc byl najednou plný inspirace, nápadů a radosti. Měla jsem taky víc času a díky on-line lekcím jsem mohla dál dělat to, co mám ze všeho nejradši – a to je učit češtinu a cestovat. Moc se těším na další rok. Určitě bude taky super! MÍŠA N. Ahoj, tady Míša! Jaký byl můj rok? Začátek byl trochu nudný, protože byl lockdown a musela jsem pořád sedět doma u počítače. Chodila jsem sice na procházky, ale byla mi venku trochu zima, takže procházky byly krátké. Ale v létě to bylo moc super! Byla jsem s kamarády v Orlických horách a potom na skvělém výletě na Sicílii. Jedla jsem tam opravdu báječné jídlo, miluju italskou kuchyni. Ale bylo tam trochu horko… Nejvíc se mi líbil výlet na Etnu. Na podzim jsem měla hodně práce, ale to je dobře. Nemám ráda nudu! Celkově si myslím, že rok 2021 byl moc hezký a doufám, že další rok bude ještě lepší. LENKA Ahooj! Tady Lenka! Rok 2021 je skoro pryč, je u konce, končí. Jestli posloucháš pravidelně nebo často, náš podcast, určitě víš, že rok 2021 pro mě byl zajímavý. Žila jsem na Maltě a taky jsem žila ve Švédsku. Díky technologiím jsem mohla učit češtinu kdekoli, doma, v kavárně, v Česku nebo v zahraničí. Studium online je teď normální a věřím, že to už tak trochu zůstane, bude i dál, bude i v budoucnu. Přeju ti hodně pozitivní energie pro studium češtiny. Víme, že to není lehký jazyk. Ale kdyz rozumíš sousedům, manželce, kolegům nebo prodavačce, není to fantastické? Jsem na Tebe opravdu pyšná. Jen tak dál! EMA Ahoj! Zdraví tě Ema! Tento rok byl pro mě úžasný. Zažila jsem toho opravdu hodně!I přes COVID jsem často tančila salsu pod širým nebem a říkala si, že už nemůžu být šťastnější. Zpívala jsem s kamarády na svatbách a oslavách. Taky jsem potkala úžasnou kamarádku, se kterou jsme začaly tvořit hudební projekt specializovaný na muzikoterapii a největším dárkem pro mě bylo miminko, které se má narodit už v březnu. ELIŠKA Zdravím, tady Eliška. Pro mě byl letošní rok opět další zajímavý rok. Co se prácě týče, práce ve slowczech byla letos prostě báječná! Všechny lektorky jsou báječnější a báječnější a pracovat s nimi je ta nejbáječnější věc na světě. Moc mě to baví. A jenom díky nim je slowczech tam, kde dnes je. Moc moc jim děkuju a těším se na další roky spolupráce. A co se mého soukromého života týče, letošní rok byl také velmi plodný. Koupili jsme malý dům 10 minut od Brna a přestěhovali jsme se z toho ošklivého brněnského bytu do krásného domečku v lese. Byli jsme na opravdu úžasné dovolené v Řecku, kde jsme nic nedělali – jenom jedli dobré jídlo a plavali v moři. A jako třešnička na dortu se nám na konci roku narodilo miminko. Je to kluk a je krásný a chytrý jako jeho tatínek. A už teď se těším, co bude v příštím roce, v roce 2022. CO TI PŘEJEME DO PŘÍŠTÍHO ROKU? Vendy: Do nového roku přeju hodně štěstí, zdraví, lásky a taky češtiny nejen tobě, ale i tvým blízkým. Šárk

Dneska pro tebe mám další epizodu ze série Audio trénink. Co to znamená? To znamená, že posloucháš a potom je pauza a můžeš trénovat češtinu a opakovat. Když nemáš šanci mluvit, můžeš mluvit sám/sama doma se mnou. Poslouchat tento slowczech podcast a mluvit. *** V této sérii jsou další epizody. Znáš je? Je to číslo 159 low beginners, číslo 163 na téma Stress in Czech, číslo 169 na téma Second position rule, číslo 171 je opakování, číslo 176 je akuzativ a číslo 194 je accuastive of pronouns. A dnešní téma – moje ranní rutina. Není to stoprocentně moje rutina. Většinou dělám každý den jiné věci. A teď s miminkem je moje rutina úplně jiná. Ale to nevadí! Je to takové typické ráno. Nejdřív ti přečtu celý text a potom ho přečtu s pauzama. Tak, jdeme na to! Většinou vstávám brzy. Někdy vstávám v 5, někdy vstávám v 7, někdy vstávám v 8. Když vstanu, jdu do koupelny. V koupelně si učešu vlasy. Taky si umyju obličej. A vyčůrám se. Potom si udělám kafe a připravím snídani. Ráda snídám venku na zahradě. U snídaně si čtu knihu. Někdy si čtu i hodinu. Poslední dobou mám ráda klidná rána. Po snídani si vyčistím zuby. Když smrdím, dám si sprchu. Když voním, nedám si sprchu. Potom si připravím věci do batohu a jedu do práce. Někdy jedu na kole, někdy jedu vlakem, někdy jdu pěšky. Poslední dobou hodně chodím pěšky. For “SI” and “SE” and other GRAMMAR EXPLANATION, become our Patron via Patreon and download the transcript with other Czech language tips and tricks, 4€ a month. Tak co, byl to dobrý trénink? A co tvoje ranní rutina? Napiš mi do komentáře, jak vypadá tvoje ranní rutina. Je podobná? Je jiná? A jestli chceš trénovat mluvení s lektorkou, podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Slowczech nabízí taky individuální speciální lekce na výslovnost. Doporučuju! Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! Music credit: Fesliyan Studios, Winters Wish (licence slowczech) The post (234*) Eliška: audio trénink Moje ranní rutina appeared first on slowczech.

Download the printable transcript + vocabulary + grammar tips. Dnešní epizodu pro tebe napsala a nahrála Lenka. Bude mluvit o Švédsku, kde teď bydlí. Já ti chci jenom říct, že slowczech teď má na webu kalendář. Jestli chceš vědět, co je aktuálně zajímavého – například vánoční dárek o Czech pop culture, který můžeš koupit už teď. Nebo kdy jsou další online skupinové kurzy, video nebo audio kurzy, WhatsApp kurzy, dárky, knihy a eventy v Brně, v Praze nebo samozřejmě online, podívej se na www.slowczech.com/events. *** Ahoj, čau, jak se máš? Tady Lenka! Určitě víš, že ráda cestuju. Už jsi slyšel/slyšela mojí epizodu o životě na Maltě? Jestli ne, tak si určitě poslechni epizody číslo 207, 210 a 217. Dnešní epizoda bude na téma můj život ve Švédsku. Dneska budu porovnávat život ve Švédsku a v Česku. Bude to super trénink, bude to cvičení na komparativ a superlativ. Budu porovnávat co je dobré, špatné, lepší, horší, nejlepší a nejhorší a tak dál… Budu porovnávat různé věci, budu porovnávat pivo, jídlo, jazyk a taky dopravní prostředky. Podívej se na www.slowczech.com, na YouTube a na Patreon. Na Patreonu najdes downloadable transcript with translated vocabulary. Takže na Patreonu najdeš přepis této epizody se slovníčkem a to vše v krásné PDF verzi. Dopravní prostředky – rychlý, rychlejší, nejrychlejší Teď aktuálně jsem na jihu Švédska. Jih Švédska není daleko od Dánska. Pravda je, že Dánsko je moc blízko! Do Dánska můžu jet lodí, jízda lodí trvá 20 minut. Můžu jet taky vlakem. Cesta vlakem není rychlá, trvá více času. Cesta lodí je rychlá, je rychlejší než vlakem, to znamená, že trvá méně času. Cesta taxíkem je nejrychlejší. Ale cesta lodí je pro mě nejzajímavější, protože vidím moře, které v Česku nemáme. Moře je zajímavější než silnice. Cesta lodí je vždycky zajímavá. Ceny – drahý – dražší – nejdražší Život ve Švédsku je drahý, není levný. Život ve Švédsku je dražší než život v Česku! Mám štěstí, že nebydlím v Norsku, Norsko je nejdražší. Ceny ve Švédsku vysoké. Jsou vyšší než v Česku. Vyšší cena znamená, že musím platit víc. Nejvyšší ceny znamená že musím platí nejvíc, maximum. Nejvyšší cena, to znamená nejdražší. Naopak, nižší cena znamená, že platím míň. Levný – levnější – nejlevnější V Česku máme levné pivo. Někde, je pivo levnější než voda! Pivo je určitě levnější v Česku, než ve Švédsku. Ve Švédsku je alkohol nejdražší, není nejlevnější. Skandinávie není nejlepší ani nejlevnější místo pokud máš rád/ráda alkohol, naopak Švédsko je nejhorší pro nákup alkoholu. Jazyk – lehký, lehčí, nejlehčí Protože se učíš česky, tak víš, že čeština není lehký, jednoduchý jazyk :P. Švédština je lehčí než čeština. Švédština je jako němčina, ale lehčí, je jednodušší. Co myslíš, jaký je ten nejlehčí jazyk na světě? Existuje nějaký nejlehčí, nejjednodušší jazyk? Švédi nemají problém mluvit anglicky, to je super, protože neumím dobře mluvit švédsky. Jídlo – dobré, lepší, nejlepší Co je ve Švédsku dobré? Dobrá je tradice, která se jmenuje fika. To znamená, že piješ kávu, nebo piješ čaj a máš menší svačinu, máš menší snack. Je to pauza. Švédská fika je lepší než česká pauza. To je nejlepší aktivita, mám tu tradici, aktivitu moc ráda. Ale pro mě je důležitá snídaně. Pro mého českého přítele je důležitější oběd. Pro Švédy je nejdůležitější večeře. Životní styl – aktivní, aktivnější, nejaktivnější Švédi jsou moc aktivní. Češi jsou taky aktivní, ale podle mého názoru, Švédi jsou aktivnější než Češi. Švédi jsou nejaktivnější venku – v přírodě, v parku, na zahradě. Jaký je tvůj oblíbený dopravní prostředek? Můj oblíbený dopravní prostředek je vlak, ještě oblíbenější je auto a nejoblíbenější je kolo. A ve Švédsku je kolo nejoblíbenější dopravní prostředek taky! Na druhou stranu, Švédi milují sladkosti. Milují čokolády, bonbony a sladké věci. Možná proto, jsou tak aktivní. Švédsko není daleko, ale je tady hodně jiných tradic a zvyků. Lidé platí všechno kartou, dveře mají kliku zvenčí a restaurace jsou brzo zavřené. Miluju vidět nové kultury. Švédsko není daleko, ale je jiné! Dneska jsem porovnala ceny, jídlo, životní styl. Porovnala jsem co nejlevnější, nejlehčí, nejlepší, nejaktivnější, nejoblíbenější a tak dál…. Jsi Švéd, nebo Švédka? Byl/byla jsi ve Švédsku? Napiš do komentáře, co je pro Tebe v Česku lepší a horší než ve tvojí zemi! Jsem moc zvědavá! To je dneska všechno. Měj se skvěle, fajn a krásně! Uvidíme se brzo? No jasně, ahoj! The post (233**) Lenka: Život ve Švédsku (komparativ a superlativ) appeared first on slowczech.

Happy birthday… 1. prosince budu mít narozeniny. Jupí! Miluju narozeniny! Miluju narozeniny, protože vidím kamarády a rodinu. A taky ráda DÁVÁM dárky. A proto pro tebe mám dárek 32% slevu na všechny moje kurzy a ebooky v eshopu slowczech. 32%, protože mi je letos 32 let. Ale cítím se na 20 let. Necítím se na 32 let. No jo, v hlavě jsem mladá. Co ty? Na kolik let se cítíš? Kupón can be used on Dec, 1 only *** Dneska ti řeknu, jak můžeš říct, co ti chutná a co ti nechutná. A co se ti líbí a co se ti nelíbí. Jestli chceš víc detailů a printable transcript with highlighted grammar or vocabulary, podívej se na www.patreon.com/slowczech. Jdeme na to? Tak, co mi chutná a co mi nechutná? Chutná mi kafe s mlékem, ale nechutná mi kafe bez mléka. Chutná mi bylinkový čaj s medem, ale vůbec mi nechutná ovocný čaj. Z ovoce mi chutná meloun, hlavně v létě. Poslední dobou mi víc a víc chutnají pomeranče a banány – často z nich dělám smoothie. Taky mi chutnají jahody, chutnají mi borůvky, ale nejvíc ze všeho miluju angrešt! Mňam! Znáš angrešt? Když jsem byla malá, chutnaly mi houby. Ale dneska už mi houby nechutnají. Když jsem byla malá, chutnaly mi špagety s kečupem, ale dneska jsem dospělá a špagety s kečupem mi nechutnají. Za posledních 10 let jsem jedla špagety s kečupem maximálně jednou! Taky, když jsem byla malá, chutnala mi vanilková zmrzlina. Dneska mi nechutná vanilková zmrzlina, mám radši čokoládovou… a nebo úplně nejradši mám slaný karamel nebo mango. Mňam mňam! Dále mi moc chutná francouzská kuchyně. Fakt miluju francouzské sýry. Francouzské sýry mi chybí, už dlouho jsem nejedla francouzské sýry. Moc mi chutnají francouzské sýry, ale v Česku nejsou sýry dobré. Škoda… Co znamená “chutná mi”? To znamená, že mám ráda chuť nějakého jídla nebo pití. A stejně funguje “Líbí se mi”. Vždycky řekneš tu věc, která ti chutná nebo která se ti líbí, v nominativu: Chutná mi čokoláda. Líbí se mi Praha. Líbí se mi Praha znamená, že mám ráda Prahu vizuálně. Když řeknu: Líbí se mi to zelené pivo, to znamená, že se mi líbí barva piva, líbí se mi vizuálně. Proto je lepší říct: Chutná mi to pivo. A nebo Mám ráda pivo. Takže, ještě jednou, jak to celé funguje? Chutná mi horká čokoláda. Nebo v plurálu: Chutnají mi banány. = to znamená, že mám ráda chuť horké čokolády nebo chuť banánů. Mňam. Líbí se mi tvoje nové šaty. = to znamená, že mám ráda vizuálně tvoje nové oranžové šaty. Mám ráda Brno. = To znamená, že mám ráda jeho atmosféru, jeho přátelské lidi, jeho multikulturní styl. Co ti chutná? Co ti nechutná? Napiš do komentáře pod tuto epizodu na www.slowczech.com. A jestli máš rád slowczech a máš kamarády, kteří se učí česky, určitě jim musíš o slowczech říct. Navíc máme 18 super lektorek, které učí individuální a skupinové lekce. Měj se hezky, uč se česky! The post (232*) Eliška: Chutná mi, líbí se mi appeared first on slowczech.

Čauwec, jak to jde? Dneska pro tebe mám hezký příběh. Je krátký, ale plný zajímavých slov. Obsahuje 11 perfektivních sloves. Nejdřív ti přečtu příběh a potom o něm budeme společně diskutovat, co ty na to? Tak, jdeme na to! *** = Je mi 15 let a jmenuju se Tomáš. Jsem ajťák – ještě nejsem profík, ale moc mě baví programování. A už vím, co chci dělat, až budu velký. Až mi bude 18, založím IT firmu. Nevím, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Uvidím. Mezitím vystuduju školu. Až vydělám první milion, najdu si manželku. Najdu si inteligentní ženu, která mi pomůže vychovat moje děti. Společně vychováme pět dětí. Chci mít velkou rodinu. Taky budeme mít krásný velký dům. Ještě nevím, jestli koupíme nějakou ruinu a tu opravíme nebo jestli postavíme nový dům. Uvidíme podle aktuální finanční situace. No a nakonec budeme žít v klidu a míru. To je představa mého ideálního života. Tento příběh je samozřejmě fiktivní a trošku zvláštní. Ráda píšu zvláštní příběhy, haha. Nedávno jsem dokončila video kurz na téma české prefixy, kde je 10 videí a potom 10 příběhů, 10 audií a cvičení,… které všechny obsahují prefixy. Jeden příběh, jeden prefix. A každý příběh je úplně jiný. Protože když se chceme učit nové věci, je dobré mít velmi bizarní příběhy. Mozek má rád bizarní věci, že jo? Video kurz je formou 20 denní challenge, takže máme společné datum otevření skupiny. První kurz začíná oficiálně na konci listopadu. A další bude příští rok, na konci února 2022. Ale zpátky k našemu příběhu. V tomto příběhu jsem použila slovesa: založit firmu, uvidět, vystudovat školu, vydělat první milion, najít si manželku, pomoct vychovat děti, koupit ruinu, opravit ruinu, postavit nový dům,… no a to je všechno. Celý příběh je v budoucnosti, všechna slovesa jsou v budoucím čase. To znamená, že se to stane. Je jisté, že tak bude vypadat budoucnost. Tomášovi je dnes 15 let a říká, že až mu bude 18 let, založí firmu. To znamená, že za tři roky chce založit firmu. Už teď ví, že to udělá. Nemá pochybnosti. Ta firma bude existovat a basta. Proto používá slovo “založím”, protože to je perfektivní, takže má konec. Potom říká, že vystuduje školu. To znamená, že už teď ví, že tu školu dokončí. On ví, že bude mít titul, je to v jeho plánu. Takže zase, používá slovo “vystuduju”, tedy perfektivní verzi. Když naopak řeknu, že příští rok budu studovat Masarykovu univerzitu, tak nevím, jestli budu mít titul. Nevím, jestli tu školu dokončím. Jenom vím, že budu pár let chodit do školy a studovat. “Studovat” je imperfektivní sloveso. A co se teď stane, když se přesuneme do roku 2071? Tomášovi je 65 let a popisuje, jaký byl jeho život. Musím říct, že všechno, co si naplánoval, se splnilo. Všechno šlo podle plánu. Takže Tomáš říká: Je rok 2071. Když mi bylo 18, založil jsem IT firmu. Nejdřív jsem nevěděl, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Nakonec jsem založil firmu v Česku. Mezitím jsem vystudoval školu. Když jsem vydělal první milion, našel jsem si manželku. Našel jsem si inteligentní ženu, která mi pomohla vychovat moje děti. Společně jsme vychovali pět dětí. Chtěl jsem mít velkou rodinu. Taky jsme měli krásný velký dům. Dříve jsem nevěděl, jestli koupíme nějakou ruinu a tu opravíme nebo jestli postavíme nový dům. Nakonec jsme podle naší finanční situace koupili ruinu a tu opravili. No a dnes žijeme v klidu a míru. Tak co, cítíš, že všechno, co Tomáš chtěl, se splnilo? Měl plán, že něco udělá a to taky udělal. Poslední věc, která je důležitá, ale současně velmi jednoduchá. V češtině nemáme “časovou souslednost” (to je sequence of tenses). Takže když anglicky říkáme: I didn’t know whether I would found a company in the Czechia or abroad, česky nepoužíváme “would”. Česky máme pořád klasický budoucí čas. Takže: I didn’t know whether I will found a company in the Czechia or abroad = Nevěděl jsem, jestli založím firmu v Česku nebo v zahraničí. Nebo další dva příklady: V televizi včera říkali, že dneska bude pršet. Šéf mi řekl, že peníze poslal minulý týden. Jak vidíš, používáme klasický minulý nebo budoucí čas. Nepoužíváme kondicionál nebo past perfect atd. To je dobrá zpráva, ne? No, tak to je ode mě dneska vše. Jak jsem říkala – na konci listopadu začíná nový video kurz o českých prefixech – 20 dní, 10 prefixů, společná práce ve skupině. Všechny informace jsou v e-shopu slowczech. Doufám, že tě v kurzu uvidím, ať už teď nebo příští rok. Měj se hezky, uč se česky! The post (231***) Založím firmu (story using perfective verbs only) appeared first on slowczech.

Eliška: Předtím, než začneme, ti chci říct, že 28. října začínají netradiční kurzy pro netradiční studenty. Proč netradiční? Podívej se na www.slowczech.com/netradicne2021. Jeden netradiční kurz o Czech pop culture pro tebe má taky báječná lektorka Petra. Petra moc ráda učí děti, ale hlavně pokročilé dospělé. Navíc Petra má už děti teenagery (puberťáky), takže jestli ti taky není 18 let jako mně nebo jako Petře, s Petrou se naučíš taky Czech pop culture z 90. let, kterou znají všichni Češi. *** Petra: Ahoj! Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dneska si budu povídat s Matějem. Matěj je začínající youtuber. Odkaz na jeho tvorbu najdeš dole pod audiem. Užij si dnešní rozhovor!             Tak, ahoj Matěji.   Ahoj.   Děkuju, že sis udělal na mě dneska čas. A Matěji, prosím Tě, kolik je Ti let?   Je mi 12 a tři čtvrtě.   12 a tři čtvrtě. Já jsem slyšela takovou novinku, že ses rozhodl začít dělat videa na youtube.   Jo, začal jsem natáčet vlastně stavění lega a takové různé podobnosti.   A co to znamená “takové různé podobnosti”? Co tam děláš?   No, jakože třeba teďka budu i natáčet, co všechno zvládne takové elektrické lego auto, jakože jak dokáže dojet a takhle, co všechno vyjede.   Ehm. Já se přiznám, že o elektrických lego – autech nevím vůbec nic. Jak to funguje? To je na baterky nebo to je…   To je vlastně na baterky, že …to se normálně postaví to auto, v tom jsou normální ozubený kolečka a navíc je tam ještě motor, který s nima točí nebo zatáčí.   Ale normálně si koupíš jako lego, které si postavíš. Jo.   Normálně se koupí krabice lega, kde to přímo už všechno je. Podle návodu se to sestaví a pak se s tím jezdí.   No a co budeš dělat na těch videích? To budeš tam sestavovat nebo….?   Teďka zatím jsem dělal jenom to, že jsem to prostě… pod telefonem, pod kamerou stavěl…a ukazoval, co to umí.   Takže ty jsi na tom videu přímo stavěl ten model.   Ano.   Takže to bylo – byla taková ukázka, jak to má vypadat, jak se to má postavit.   Ano.   Aha… to je docela drahé, takové modely, nebo…stavíš je třeba víckrát? Že to pak rozložíš a postavíš znova? Když se to video třeba nepovede.   No, to se mi několikrát stalo, že to ten telefon natočil vzhůru nohama a na výšku. Ale já to potřebuju vlastně na šířku a já jsem to celé lego měl postavené, takže jsem ho musel znovu celé rozložit …..a udělalo se to znovu eště 3x. Takže jsem to místo 15 minut natáčel asi hodinu.   Aha:-)   A to finální video trvá potom 15 minut, když se to podaří, tak nějak.   No, když se to 15 minut natáčí, tak já to stavění zrychlím, takže je to pak třeba jenom čtyři minuty dohromady. Takovej průměr.   A jaké jsou Tvoje další plány…co se týče tady youtube videí? Bude to zase lego nebo něco jinýho?   No, chtěl bych potom mít možná ještě jeden kanál, kam budu natáčet pokémony…aha…no a na tenhle kanál budu chtít natáčet jakože novější lega a co budou v obchodě a takhle. Už si na jedno velké šetřím…peníze.   Jasně. A to pak taky bude na youtube?   Snad jo, snad se mi to povede.   Natáčíš sám nebo Ti někdo….točí?   Natáčím to celé sám, aji to celé stříhám sám...ehm…ty jo, tak to Ti držím palce.   A ti pokémoni…to bude o čem?   To bude asi o rozbalování. A kdyžtak říkám, co ty karty umí a takhle.   Takže nám představíš pokémonové karty.   Jo.   Jo, super.   Tak jo, děkuju Ti mockrát.   Nemáš zač.   Přeju Ti hodně štěstí.   Ahoj.   Čau.   Líbilo se Ti audio? Matějův odkaz na youtube je tady. Líbí se Ti materiály slowczech? Sleduj nás na FB a Instagramu a samozřejmě na našich stránkách! Také budeme rádi za finanční podporu. Můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Tvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Díky moc! The post (230****) Petry rozhovor s Matějem o Legu appeared first on slowczech.

Pozor pozor, 28. října začínají netradiční kurzy pro netradiční studenty. Jenom 2 nebo 4 týdny, ale proč netradiční? Protože ty jsi netradiční student a my ti chceme nabídnout něco atypického. Určitě se podívej se na www.slowczech.com/netradičně2021. No, a dnes pro tebe mám moc hezkou epizodu. Myslím si, že se ti tato epizoda bude líbit. Je to prostě epizoda ze života. A slowczech je především komunita, která tě učí češtinu, kulturu a slova ze života. Podívej se na www.slowczech.com, na YouTube a na Patreon. Protože na Patreonu najdes downloadable transcript with translated vocabulary. Takže na Patreonu najdeš přepis této epizody se slovníčkem a to vše v krásné PDF verzi. Možná už to víš, možná ještě ne. Ale… budeme… mít… miminko! V prosinci se nám narodí malé miminko. Moc moc moc moc… se těším. Bude to ten nejkrásnější vánoční dárek na světě. No, jinak… taky můžu říct: Jsem těhotná nebo: “Čekáme miminko”. Takže ještě jednou… Dobrá zpráva – čekáme miminko! Jak mi je? Jak se cítím? Cítím se opravdu skvěle. Moc si těhotenství užívám. Těhotenství je ta doba, kdy jsem těhotná – je to 9 měsíců (nebo 10 lunárních měsíců, tj. cca 40 týdnů). Cca znamená plus mínut nebo cirka nebo přibližně. Takže těhotenství trvá cirka 40 týdnů. Musím říct, že v prvním trimestru jsem byla hodně unavená. Ale nebylo mi špatně / nebylo mi zle. Některé ženy hodně zvrací. Já jsem jenom neměla chuť na věci, které jím nomálně. Neměla jsem chuť na ovoce, neměla jsem chuť na zeleninu, neměla jsem chuť na tvaroh nebo jogurty. Neměla jsem chuť ani na čokoládu! 3 nebo 4 měsíce jsem neměla čokoládu, to je divné, co? A taky jsem asi měsíc měla chuť na obyčejný český chleba s máslem. Nic víc, haha. Normálně totiž chleba nejím. Takže, cítila jsem se fajn a řekla jsem si, že se nebudu stresovat. Nejsem typ člověka, který čte tisíce článků a který hledá všude informace. Prostě poslouchám svoje tělo – moje tělo nejlépe ví, co potřebuje. A já ho umím poslouchat a dát mu to, co chce. Takže v prvním trimestru jsem například vůbec necvičila, vůbec jsem nedělala žádný sport. Jenom jsem jezdila do práce na kole a někdy jsem chodila pěšky. A hódně jsem spala, fakt skoro každé odpoledne jsem 1,2 nebo 3 hodiny spala. Dlouho jsem měla malé bříško a to bylo fajn. Bříško, to je malé břicho. A slovo bříško používáme hodně u dětí nebo u žen, které jsou těhotné. Je to milé slovo, pozitivní slovo. No, takže jsem měla malé bříško asi polovinu těhotenství. Pak jsme na začátku září jeli na dovolenou do Řecka a bříško vyrostlo. Bříško je teď ve třetím trimestru už docela velké a jde dobře vidět, že jsem těhotná. Ale popravdě to je docela výhoda. Všichni jsou hrozně milí a to je v Česku docela výjimka. Na konci druhého trimestru pro mě začalo být těžké chodit na procházky delší než 5km. Jednou mi nebylo dobře. Na jedné procházce jsem měla pocit, že omdlím. Omdlít, to znamená, že nemám dost kyslíku (kyslík, to je chemicky O2 a kyslík potřebujeme k životu). Takže omdlít znamená, že nemám dost kyslíku a spadnu na zem. Často princezna omdlí, udělá Aaaaaah a potom nereaguje, ale nespí, jenom omdlela. Ale jak jsem říkala, celkově se cítím skvěle. Žádné problémy nemám, takže nemám rizikové těhotenství. Jsem šťastná a spokojená, moc nepracuju, hodně poslouchám svoje tělo, které je někdy aktivní a někdy spíš pasivní. Můj partner se na miminko taky moc těší, moji rodiče se taky moc těší, moji kamarádi se taky moc těší. A jestli ty taky máš nebo čekáš miminko, můžu udělat víc epizod na tohle téma. Napiš do komentáře na www.slowczech.com pod transkript této epizody. A na konec pro tebe mám zajímavé věty v češtině. Víš, jak jsme řekli rodičům a kamarádům, že budeme mít miminko? A jak můžeš česky říct rodině a kamarádům, že budeš/budete mít miminko? Nejdřív řekneš: Máme pro vás dobrou zprávu. Nebo: Něco vám chceme říct. A potom můžeš říct jednoduše: Budeme mít miminko. nebo: Čekáme miminko. Nebo žena může říct: Jsem těhotná. Nebo se také někdy říká: Brzy budeme tři! Reakce je samozřejmě: Gratuluji! Gratulujeme! Nebo česky: Blahopřeji! Blahopřejeme! Blaho, to znamená anglicky joy nebo bliss nebo well-being. A proto přejeme blaho, tedy blahopřejeme. Jestli máš těhotnou kamarádku, co jí můžeš kdykoli říct? Například hezké věty jsou: Máš moc krásné bříško! Nebo Těhotenství ti sluší! Nebo Ty celá kveteš! (to znamená, že ta žena kvete jako květina, protože je krásnější a krásnější). Takže: Ty celá kveteš! Nebo: Ty úplně kveteš! Co ještě můžeš kamarádce říct? Ty celá záříš! (to znamená, že je optimistická, veselá, krásná, usměvavá… zářit, to znamená ukazovat nebo vydávat světlo a teplo, slunce září, hvězdy září, diamant září, optimismus září, úsměv září,… Takže: Ty celá záříš! Nebo: Ty úplně záříš! Jinak jsem nedávno na Facebooku a Instagramu publikovala video, kde mluvím o miminku. Podívej se na to video (link je v transkriptu této epizody) a uvidíš můj pupík Pupík, to je milé a neformální slovo pro bříško. A jak

Transkript je dostupný pouze pro Patrony. Ahoj, dnes pro tebe mám 1. část dlouhé improvizované epizody. Jedná se o stoprocentně improvizovanou epizodu, která má 2 x 30 minut. O čem mluvím? Proč jsem se začala učit arabsky? Jak vypadá arabština? Co je moderní arabština vs. dialekt? Jaký dialekt se učím? Čím je specifický? Proč? Je arabština podobná češtině? Jak jsem hledala lektora? Proč jsem nemohla žádného kvalitního lektora? Proč jsem zkusila 13 lektorů? Jaký problém jsem měla se svým posledním lektorem? Co funguje a co nefunguje, když se učím jazyk? Proč se nechci učit číst a vyplňovat gramatická cvičení? Co potřebuji jako student jazyka? Co musí umět dobrý lektor? Jaký vztah by měl mít student a lektor? Jaké knihy jsem zkusila? A co další zdroje? Jak zůstat v cílovém jazyce? Jak se učím arabsky dnes? Proč mám ráda krátké 15 minut dlouhé lekce a to denně? Napiš mi do komentáře, jestli se ti taky líbí improvizované epizody. Chceš pomoct slowczech? Napiš nám REVIEW na Google Maps nebo se staň naším Patronem. To nám moc pomůže! The post (228**) Elišky improvizace o její arabštině (část 1) appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak se daří? Dneska pro tebe má Petra už druhou epizodu ze série diktátů. Diktát, to je text, který Petra diktuje pomalu a ty posloucháš a píšeš a trénuješ tak svoji psanou češtinu. Jestli ti podcasty slowczech pomáhají vylepšit tvou češtinu, napiš nám review na google maps, to budeme fakt rádi. A nebo se staň naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Jestli tě zajímá teorie k tomuto diktátu, podívej se do transkriptu této epizody na webu slowczech. Tak, a teď tedy Petra a její gramatický diktát. Ahoj, tentokrát bude diktát gramatický a bude se týkat sloves v minulém čase. Nejprve přečtu celý text a potom budu číst pomalu. Neviděla jsi to modré auto, které stálo blízko našeho domu? Pavel přišel pozdě, protože ho zdržely v jídelně holky ze třídy. Tyhle noviny vycházely každý týden. Myslím, že to byla náhoda. Přihlásilo se mnoho studentů. Jan a Jitka se vrátili z dovolené, ale jejich děti tam zůstaly. Nakonec bylo jen málo komplikací. Na představení přišlo 78 diváků. Holky, proč jste nepočkaly na Petra? Bolela mě hlava. Novináři nevěděli, kam se ve firmě ztratilo pět miliard. Trička stála 500 korun. Stály tam čtyři autobusy plné turistů. Tento týden do našeho obchodu přišla nová, krásná saka. Všichni studenti byli trpěliví a pilně studovali jeden z nejtěžších jazyků. Eva dávala svým dětem dobré rady. Tyhle dva články se nedaly vůbec číst. Všichni jsme si byli jistí, že Bára zkoušku udělá na výbornou. Proto nás neúspěch překvapil. Tragédie se stala minulý měsíc. Tak, to je konec diktátu. Až si ho zkontrolujete, tak se můžete podívat na originální text. Mějte se krásně a ahoj! A teď trochu teorie Kde píšeme i, y, a? MA – i Studenti byli ve škole, psi byli doma MI – y Dopisy byly na poště. Domy stály daleko… F – y Studentky byly ve škole. Bolely mě nohy. N – a Auta byla v garáži. Rajčata byla v ledničce. Děti byly venku. Děti si hrály venku… děti stavěly sněhuláka. Děti zlobily maminku. Studenti a studentky byli ve škole. Máš rád(a) diktáty? Napiš nám na www.slowczech.com pod tuto epizodu číslo 229. Petra bude ráda vědět, jestli jsou pro tebe diktáty zajímavým tématem do podcastu. A jestli hledáš lekce češtiny, podívej se na web slowczech do sekce Lessons, máme 18 skvělých lektorek a všechny se na tebe moc těší. Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (227***) Petry gramatický diktát (02) appeared first on slowczech.

Česko je malá země uprostřed Evropy. Ale Česko má krásný jazyk a hodně unikátů. Minulý týden jsem mluvila o 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice, to je epizoda 225. A dneska budu mluvit o dalších 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice. Jestli máš rád(a) tento podcast nebo youtube kanál a chceš nám pomoct, napiš nám review na Google maps. To bude fakt super! Díky díky! A teď, jdeme na to, téma: 5 zajímavých faktů o ČR, část 2. Šestý zajímavý fakt Česko má 16 památek UNESCO. Znáš památky UNESCO? To jsou speciální, originální, netradiční, unikátní, důležitá místa z kultury a přírody. Moje oblíbená památka UNESCO je vila Tugendhat, která je v Brně. Je to unikátní architektonická stavba. Doporučuju! Sedmý zajímavý fakt Praha má přezdívku (nickname) “město sto věží” nebo “Praha stověžatá”. Už na začátku 19. století (tedy asi 200 let zpátky) měla Praha 103 věží. Dneska má Praha víc jak 500 věží. Ale jestli počítáme každou malou věž na domě, tak má Praha tisíce věží. Osmý zajímavý fakt Česko je v TOP 10 nejbezpečnějších zemí na světě. To znamená, že je tady bezpečí. Není tu nebezpečí. Podle world population review je Česko v roce 2021 na osmém místě. Bezpečnější země než je Česko je Island, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Dánsko, Kanada a Singapur. Devátý zajímavý fakt Guinessova kniha rekordů říká, že pražský hrad je největší starobylý hrad na světě. Je starší než 1000 let. Celý hrad je víc než 500 metrů dlouhý. Populární matematická jednotka je dnes fotbalové hřiště. Pražský hrad, to je 7 fotbalových hřišť. Desátý zajímavý fakt A poslední fakt mluví o české vlajce. Česká vlajka je symbol země a má 3 barvy – modrou, červenou a bílou. Měli jsme tuto vlajku poprvé v roce 1920, to byla samozřejmě ještě československá vlajka. Dneska má Slovensko jinou vlajku. A co znamenají 3 barvy? Je hodně možností. Ale klasická verze říká, že červená a bílá jsou historické barvy českého království. Království je forma státu, kde je král a královna. No, a modrá barva je symbol slovenských hor. Co je pro tebe nové? To jsi už věděl(a)? Napiš do komentáře pod transkript této epizody. Jestli chceš lekce se slowczech, v září 2021 otevíráme Autumn group lessons. Nebo taky individuální lekce. A jestli chceš pomoct slowczech, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (226*) Eliška: 5 zajímavých faktů o ČR (část 2) appeared first on slowczech.

Česko je malá země uprostřed Evropy. A Česko má taky krásný jazyk a hodně unikátů. Dneska chci mluvit o 5 (pěti) zajímavých faktech o Česku/o České republice. Jestli máš rád(a) tento podcast nebo youtube kanál a chceš nám pomoct, napiš nám review na Google maps. To bude fakt super! Díky díky! A teď, jdeme na to, téma: 5 zajímavých faktů o ČR. První zajímavý fakt Kompas, kostka cukru, plastická výbušnina Semtex, silon, měkké kontaktní čočky… to jsou všechno české věci. To jsou české vynálezy. Vynález je věc, která předtím neexistovala. A například Thomas Alva Edison byl velký vynálezce. Nebo Nicola Tesla byl vynálezce. A víš, že kostka cukru je český vynález? Semtex nebo silon jsou taky české vynálezy? Kontaktní čočky (a ne brýle), to jsou český vynález. Nebo kompas je český vynález. Druhý zajímavý fakt Cizinci. V Česku žije víc než půl milionu cizinců, přesněji 600 000 cizinců. To je asi 5% obyvatel. 95% obyvatel jsou Češi a 5% jsou cizinci. Nejvíc cizinců (= maximum cizinců) pochází z Ukrajiny, ze Slovenska, z Vietnamu, z Ruska, z Polska a z Německa. V Česku žije asi 190 000 Slováků. Česko ale není ani v TOP 10 v Evropě, když mluvíme o cizincích. Český statistický magazín říká, že v Evropě nejvíc cizinců (= maximum cizinců) žije v Lucembursku, Lichtenštejnsku a Švýcarsku. A naopak nejmíň cizinců (= minimum) žije v Bulharsku, v Polsku a v Rumunsku. Třetí zajímavý fakt Jestli bydlíš v Česku a rád chodíš na túry do přírody a do hor, znáš turistické trasy. Česko má skvělé turistické trasy. A Česko je opravdu turistická země. V roce 1888 začal existovat Klub českých turistů. Oni začali dávat barvy na turistické trasy a dělat mapy. A dnes je česká turistická síť (slovo síť = tenisová síť, internetová síť, rybářská síť…) nejdetailnější v Evropě a taky je česká turistická síť jedna z nejkvalitnějších na světě. Čtvrtý zajímavý fakt A co pivo? Víš, že Češi mají rádi pivo. Češi milují pivo! Každý Čech vypije každý rok 144 litrů piva. Na druhém místě je Namibie (108 litrů), na třetím místě je Rakousko (106 litrů) a na čtvrtém místě je Německo (104 litrů). Já vypiju každý rok maximálně 20 litrů piva. Ale myslím, že můj tatínek vypije každý rok 144 + 124 litrů (protože já nevypiju 123 litrů piva), takže statistika funguje! Pátý zajímavý fakt Firma Škoda je česká, ne německá. To určitě víš. Škoda vznikla v roce 1895 (to je víc než 120 let zpátky) v Mladé Boleslavi a potom v Plzni. Dneska jsou auta Škoda známá v celém světě. Zajímavé je, že slovo “škoda” znamená buď dammage nebo taky bad luck/pity. Ale to je jenom náhoda. Firma Škoda se jmenuje Škoda, protože její tatínek (neboli zakladatel, jako já jsem zakladatelka slowczech) se jmenoval Emil Škoda. Co je pro tebe nové? To jsi už věděl(a)? Napiš do komentáře pod transkript této epizody. Jestli chceš lekce se slowczech, v září 2021 otevíráme Autumn group lessons. Nebo taky individuální lekce. A jestli chceš pomoct slowczech, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (225*) Eliška: 5 zajímavých faktů o ČR (část 1) appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se daří? Jak to jde? Dneska pro tebe mám rozhovor a je to rozhovor s Češkou. Ta Češka je lektorka češtiny pro cizince, ale není ve slowczech – není součástí slowczech. Jmenuje se Danča a její projekt se jmenuje Česky s Dančou. Danča je skvělá, usměvavá, pozitivní a protože bydlí v Plzni nebo kousek od Plzně, tak jsme si povídaly o Plzni . No, a doufám, že… nebo věřím… nebo vím, že se ti rozhovor bude líbit. A jestli se ti líbí to, co slowczech pro tebe dělá, budeme moc rádi, když budeš našim patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky moc a teď už jdeme na rozhovor. Study more Czech on your own, download the printable transcript with highlighed vocabulary after becoming Patron of slowczech. Díky! Ahoj! Ahoj. Vítej v rozhovoru pro slowczech. Jsem moc ráda že jsi tady. Děkuji za pozvání. A Dančo, ty jsi… ty jsi taky lektorka češtiny jako já. A musím říct, že my dvě se neznáme osobně. Známe se jenom online, ale to vůbec nevadí, protože já vím, že ty jsi skvělá lektorky češtiny. A ty máš svůj projekt – jako já mám slowczech, ty nejsi součástí slowczech – ty máš svůj vlastní projekt, který se jmenuje Česky s Dančou. A jestli to říkám správně, tak máš facebook a Instagram. Ano. A taky jsem začala něco dělat na YouTube. Něco trošku. Baví tě tvůj projekt? Jo, baví, ale občas si musím dát pauzu, protože chci odpočívat. Já ráda odpočívám. A můj projekt je spíš můj koníček, a tak mu věnuju tolik času, kolik můžu. Ale do budoucna bych mu chtěla věnovat více času. Jak dlouho učíš češtinu a jak dlouho už existuje tvůj projekt? Tak češtinu učím zhruba pět let a mému projektu je zhruba tak.. rok… necelý. Miminko! Ano, miminko… malé. Ještě ano neumí mluvit! Ty jsi teď slavila 5 let, že? Ano, slowczech má 5 let. Slowczech už je větší miminko, už brzy půjde do školy. To je šikovný… Šikovný… Šikovné děťátko. Tak, a protože vím že ty bydlíš v Plzni. Ty nejsi z Plzně, ale už nějakou dobu bydlíš v Plzni a máš ráda Plzeň. Takže dneska chceme mluvit o Plzni. A ty nám (i mně)… nám všem řekneš, co máš ráda v Plzni, co je tam zajímavého, kam ráda chodíš a co nám můžeš doporučit. Tak jo! A nejdřív otázka: jak dlouho bydlíš v Plzni? Já jsem se do Plzně přestěhovala, když jsem začala studovat na vysoké škole. Původně jsem z Chodova – to je u Karlových Varů. A do Plzně jsem se přestěhovala před zhruba osmi lety, myslím, kdy jsem začala studovat vysokou školu. Takže celou dobu, kdy jsem studovala , jsem bydlela v Plzni. Teď už nebydlím přímo v Plzni, teď bydlím u Plzně. Bydlím ve Všerubech, to je malá vesnice. Ale pořád… skoro každý den jezdím do Plzně buď do práce nebo za kamarády nebo na nákupy. Takže myslím, že jsem pořád Plzeňačka. Ty jsi Plzeňačka. A muž je Plzeňák? Ano, můj muž je Plzeňák, ale taky není původně z Plzně, taky studoval v Plzni. A oba dva teď milujete Plzeň, předpokládám. Ano, nechcem pryč. Ale ještě víc milujeme Všeruby, to je malá vesnička, protože je tu krásný les a rádi chodíme do lesa. Taky bydlím v lese, taky miluju les. Ty bydlíš ve vesnici? Nebo kde bydlíš? Naše vesnice má tři a půl tisíce obyvatel. Všeruby jsou taky malá vesnice. Ale nepamatuju si, kolik má obyvatel. Bohužel. Míň než Plzeň. Asi jo, určitě! Tak, a co je zajímavého v Plzni? Ty jsi říkala ,že tam jsou moc krásné památky pro turisty. Co nám doporučíš? Pokud jsi turista v Plzni, určitě musíš jít… musíš vidět katedrálu svatého Bartoloměje. Ta je veprostřed, ta je v centru města a má nejvyšší kostelní věž. Ta věž má 102 metrů a pokud jdeš nahoru, tak je tam hodně schodů. Musíš mít dobrou fyzičku, musíš trénovat, než tam půjdeš. A z té věže je hezký výhled. Tak, to je asi číslo jedna, které doporučím. A pokud někdo půjde na tuto věž, tak nesmí potom zapomenout, když bude zpátky dolů, stavit se u takzvaného andělíčka. To je místo, kde se všichni schází. Když se chceš někde sejít, tak řekneš “U andělíčka”, a každý ví. To je… to je místo, které… které taky… je… se kterou je… se kterým se váže pověra: když se toho andělíčka dotkneš, tak si můžeš něco přát. A to přání se ti splní. Dotkla ses andělíčka? Měla jsi nějaké přání? Ano, už několikrát. Funguje to? Zatím ano. Takže doporučuju. A každý den tam vidím několik lidí, co se dotýkají andělíčka, takže až budete v Plzni andělíček – číslo jedna. A katedrála. Ano, katedrála samozřejmě, když už budete u toho andělíčka. Katedrála je také socha panny Marie, tu hodně lidí obdivuje. No, a na náměstí máme hezké kašny. Někomu se líbí, někomu ne. A kousek od katedrály je taky synagogy. To je taky významná budova. A dále bych doporučila pivovar. Plzeňský pivovar, protože samozřejmě ČR je známá tím, že tady máme pivo. A velmi znám pivo je plzeňské pivo, které se jmenuje Pilsner Urquell oficiálně. A to se vaří v plzeňském pivovaru. No, a tam můžete jít na prohlídku nebo tam můžete ochutnat české pivo. A nebo můžete jít do restaurace do prohlídce. Ta se jmenuje Na Spilce a mají tam

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dnešní rozhovor bude s Maruškou…Maruška je studentka pedagogické fakulty a strávila půl roku v Anglii na stáži…kde pracovala v projektu Česká škola bez hranic. Česká škola bez hranic je projekt, který pomáhá dětem, které žijí dlouhodobě v zahraničí a víc se dozvíš od Marušky… Stáhni si “Printable transcript + highlighted vocabulary” jako Patron slowczech. Tady je rozhovor: Tak krásný dobrý den, tady je Petra, zdravím Vás dneska s Maruškou…   Ahoj Maru.   Ahoj Peťo.   Maruška je studentka pedagogické fakulty, vlastně dělá poslední rok…je to pravda?   Je to tak.   A až to všechno vystuduje, tak bude paní učitelka na prvním stupni. Předpokládám, že budeš učit první až třetí…nebo čtvrtou…třídu?   První až pátou budu mít.   Proč sis vybrala zrovna tuhle školu?   Vybrala jsem si ji, protože je taková hodně pestrá…ve své šířce. Protože se tam děti učí všechny předměty, ne jako na druhém stupni…je to specializované…ale učíš od češtiny, matematiky, výtvarné výchovy, tělocviku, hudební výchovy….prostě všechno…takže mě na tom baví ta tvořivost. Že by mě asi nebavilo setrvat jenom u jednoho nebo dvou předmětů…takže to byla jedna z hlavních lákadel a pak taky… protože mě baví práce s dětmi.   A Maruška má za sebou poměrně dlouho zkušenost, půlroční…v Anglii…Maru, cos dělala v Anglii, jak ses tam dostala a vlastně…jaká byla motivace vůbec tam jet a jak to souvisí s tím, co děláš…v životě?   Tak byla jsem …teďka zrovna je to rok…před rokem jsem byla v Londýně…na 6 měsíců a byla jsem tam na stáži….v České škole bez hranic…kde se vlastně děti žijící v Londýně učí česky..jenom o o sobotách, protože mají jednoho z rodičů…někdy oba rodiče…Čechy…a chtějí mít nějakou návaznost na Českou republiku, protože se třeba v budoucnu budou vracet …a nebo…aby znaly jazyk v rámci rodiny, aby se bavily s prarodiči …nebo když ..jezdí na prázdniny…a vydala jsem se tam jednak za zkušeností…zažít i jinou praxi než jenom v českých školách…ale zároveň to byla nabídka zkusit si i žít víc samostatně v zahraničí, používat cizí jazyk, čehož jsem se dřív vždycky bála…že to bude těžké. A hlavně zažít něco nového…zažít…nebo poznat i sama sebe…nově. Poznat nové lidi a nasbírat zkušenosti.   Myslíš si, že ta zkušenost Tě teda obohatila i co se týče budoucí Tvojí práce? Tím, že jsi tam pracovala s těmi českými dětmi?   Já myslím, že určitě jo. Protože ty děti vyžadovaly určitým způsobem individuální výuku, i když to byla celá třída…18 dětí ve čtvrté třídě…jsem měla…byli jsme tři vyučující, ale střídali jsme se při výuce…ale každý z nich byl na jiné úrovni…jazykové…takže někteří určité úkoly a cvičení zvládali vlastně samostatně a někteří potřebovali hodně pomoct…ať už s překladem nebo s vysvětlením….takže to mi pomohlo hodně…že…přijít opravdu na to, že každý potřebuje individuální přístup, což si myslím, že se české školství postupně a dobře učí…že to není jenom jako velká skupina dětí, kterým něco zadám, ale musím řešit každého z nich konktrétně…co je víc pro něho vhodné a víc se i o ně samotné zajímat…takže to byla taková velká lekce…   Zažila jsi nějaký kulturní šok po příjezdu do Anglie…něco, co Tě překvapilo…na třeba anglické mentalitě, na kultuře…něco, cos jako třeba jako nevěděla….dopředu…. nebo v rámci té rodiny…ve které jsi bydlela a vlastně pracovala i jako au- pair?   Jo, bydlela jsem vlastně v rodině, tak v té jsem se mohla potkat s určitými odlišnostmi od naší kultury, ale nevím, jestli je to zrovna exemplární příklad… To byla rodina, kde rodiče byli právníci, takže byli většinu týdne přes den v práci a já jsem se starala o jejich děti, které už byly docela velké, byly na střední škole, vlastně už i ta nejmladší, ta měla 12 let, takže spíš to byla pomoc s úklidem doma nebo vyzvednutí té nejmladší dcery a vaření večeře….ale mohla jsem proniknout do takové jejich rodinné komunikace a…bylo to takové… že ty děti si žijí hodně svým životem….rodiče je vídají jenom občas, ale mají všechno zařízeno, mají vždycky uklizený pokoj, když přijdou domů, mají všechno připraveno…takové..jak život na zámku….přišlo mi to…jak to bývalo u nás třeba dřív za 1.republiky….když doma byla hospodyně nebo chůva…   Jasně…   Tak…tady v tomhle stylu…tak to mi přišlo…jako takové…jiné…než co jsem znala třeba z domu…nebo ze svého blízkého okolí a….jinak…co se kulturního šoku týče, tak…zrovna Londýn je místo, kde se potkávají úplně všechny kultury…takže tam jsem se potkala od nejrůznějších stylů oblíkání ….po nejrůznější pot

Ahoj, jak se daří? Dneska pro tebe mám Story of slowczech. Proč? Jak? Kdy? Co? S kým? Kde? A tak dále. Je to historie slowczech a řeknu ti, proč slowczech dnes existuje takový, jaký je. . Možná užs slyšel(a) Story of slowczech. První epizoda, epizoda č. 219 je epizoda pro úroveň A1/A2. Dnešní příběh je pro úroveň B1/B2. Tak, jdeme na to! Celý příběh má 30 minut. Můžeš si ho koupit tady. Bude dostupný do 31. srpna 2021 a potom jenom pro Patrony na www.patreon.com/slowczech The post (222***): Eliška – Story of slowczech B1/B2 appeared first on slowczech.

Ahoj. Dnes není transkript, epizoda je v angličtině. OBSAH dnešní epizody, o čem mluvím? meeting couples using 2-4 languages three groups of couples based on the language they use and learnt my experience, my couple my advice to partners “Help me to get to know you better” form is here. Díky moc! Eliška The post (221) Eliška: will my Czech partner teach me Czech? appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak se daří? Dneska sedím v zahradě, a proto uslyšíš zpívat ptáky. Moc ráda poslouchám ptáky a myslím (nebo aspoň doufám), že ty taky. Než začnu mluvit o SI a SE, chci ti říct něco důležitého, budu mluvit anglicky, to je rychlejší – patreon, videa “behind the scenes“ offline events – Czech speaking trips and workshop for parents and kids in Brno 21 day grammar challenge starts soon No, a dnešní téma je málo oblíbené téma. Protože někdy není vůbec logické. Ale v češtině používáme SI a SE skoro pořád, používám je velmi často. A tak je důležité rozumět aspoň trošku, proč a co to znamená. Dneska ti řeknu o SI a SE tak, jak je učím já. Mám svoji teorii. Tak, jdeme na to! SI a SE jsou krátká slova, která stojí vždycky se slovesem (sloveso, to je například dělat, vařit, spát) a jsou to slova, která můžou kompletně změnit význam. Ve francouzštině a v němčině existuje stejný koncept. Pro anglicky mluvící je často tento koncept jako z jiné planety Já mám čtyři skupiny SI a SE. První skupina jsou slovesa, která nikdy nemají SI nebo SE. Nejsou nikdy tzv. (tak zvaně) reflexivní. Například: Vím, kde je Brno. Druhá skupina jsou slovesa, která musí mít SI nebo SE pořád. Jsou na 100% reflexivní a když zapomene říct SI nebo SE, není to velká chyba. Pořád rozumíme. Například: Dívám se na televizi. Když řekneš jenom dívám, rozumíme. A třetí skupina jsou slovesa, která někdy mají SI, někdy SE a někdy nic. A tady je moc důležité správně používat SI a SE. Proč? Podívej se do transkriptu na ilustrace a pochopíš ihned. Jsou to veselé a vtipné ilustrace, pomůže ti to pochopit koncept. Čtvrtá skupina jsou slovesa, která někdy mají SE, někdy SI. Některá slovesa můžou nemít SI a SE, některá slovesa musí mít SI a SE. A tady existuje tzv. (tak zvaná) reciprocita. Nebudu mluvit o slovesech, která nepoužívají SI nebo SE. Jdeme rovnou na slovesa, která mají někdy SE, někdy SI a někdy nic. Slovesa, která mají někdy SE, někdy SI a někdy nic. Budeme mluvit nejdřív o SE. Na prvním obrázku je žába a ta žába sedí v hrnci v horké vodě. Ta voda vaří. A žába se vaří. Žába vaří sebe sama, nevaří jiné jídlo, ale sebe (žábu). A bude to delikatesa, žabí stehýnka – francouzská delikatesa. Další příklady: Každý večer se myju. Myju celé tělo, myju sebe sama, myju si vlasy, obličej, nohy, ruce,… všechno. Myju se. Každé ráno se oblékám. Dávám oblečení na celé svoje tělo. Vidím se. Dívám se do zrcadla a vidím sama sebe, nevidím jiného člověka, nevidím souseda, nevidím kočku, ale vidím se, Elišku. Teď budeme mluvit o SI. Když použiju stejná slovesa, ale neřeknu SE a řeknu SI, znamená to něco jiného. A všimni si, že po SI je v tomto kontextu vždycky další slovo a to slovo je v akuzativu. Vařím si večeři. To znamená, že vařím večeři a je jenom pro mě, tu večeři vařím pro sebe. Nevařím ji pro děti, nevařím ji pro manžela, jenom pro sebe a jenom já ji budu jíst. Další příklady: Myju si vlasy. Myju si ruce. Myju si nohy. Jsou to moje vlasy, moje ruce, moje nohy a já sama je myju, nemyju je manželovi, nemyju je dítěti. Myju si je. Takže SI je krátké slovo, které říká “sama sobě / sám sobě”. Oblékám si svetr. Oblékám si triko. Oblékám si kalhoty. Můj svetr a oblékám ho na sebe, na svoje (moje) tělo. Ne na tělo jiného člověka. Čtu si knihu. Každý večer si čtu knihu. Nečtu tu knihu dětem nebo kocourovi. Ale tu knihu čtu jenom potichu ve svojí hlavě sama pro sebe. Čtu si knihu. Gramaticky, SE je akuzativ – vidím se = I see myself, I see what? Co nebo koho vidím? Vidím maminku. Vidím se. Akuzativ. A SI je dativ – čtu si knihu = I read to myself, indirect object. Čtu komu? Sobě, sama sobě, to myself, si. Dativ. Slovesa, která mají někdy SE, někdy SI, některá nemají nic, ale existuje tady reciprocita Poslední možností, jak použít SI a SE, je reciprocita. Takže máme tu trochu jiný význam než vařím se nebo vařím si večeři. Příklad: Povídáme si. Povídat znamená mluvit nebo diskutovat. Já a moje kamarádka sedíme v kavárně a povídáme si o dovolené. Takže mluvíme spolu, je tu reciproční vztah, já a ona spolu diskutujeme, s nikým jiným. Další příklad: Já a můj kocour se máme rádi. On má rád mě a já mám ráda jeho, takže se máme rádi, my dva spolu. Nebo: já a můj kocour se často hádáme. Já se hádám s ním, on se hádá se mnou. Spolu nebo mezi sebou se hádáme. No, a možná se ptáš, proč je někdy SE a někdy SI, když je to reciprocita a to je pořád stejná věc. Dobrá otázka. Když říkám “Máme se rádi”, sloveso “mít rád” potřebuje akuzativ, nemůžu říct “mám ráda čokoládou nebo mám ráda čokoládě”. Musím říct “mám ráda čokoládu. A proto, když řeknu “máme se rádi”, to SE znamená zase akuzativ. Co sloveso povídat? S kamarádkou si povídáme. Povídám příběh komu? Povídám příběh manželovi, povídám příběh kamarádce… Povídám potřebuje dativ. A proto použiju SI. No, tak to bylo rychlé a krátké a stručné vysvětlení toho, jak funguje SI a SE. Jestli máš otázky nebo jestli chc

Ahoj, jak se daří? Dneska pro tebe mám Story of slowczech. Proč? Jak? Kdy? Co? S kým? Kde? Celý příběh má 30 minut. Můžeš si ho koupit tady. Bude dostupný do 31. srpna 2021. A potom bude jenom pro Patrony na www.patreon.com/slowczech. The post (219*) Eliška: Story of slowczech A1A2 appeared first on slowczech.

Ahoj, zdravím, tady Eliška. Dneska nahrávám všechny podcasty ze svojí zahrady, protože ráda poslouchám zpěv ptáků. A myslím, že ty také. Mně je moc příjemné, když slyším ptáky v lekcích se studenty nebo v podcastu, který poslouchám. A proto pro tebe dnes mám podcast ze svojí zahrady. A jsem opravdu nadšená, protože Petra dostala další skvělý nápad. Petra má hodně nápadů a moc ráda s ní spolupracuju. Dneska pro tebe má diktát. To znamená, že potřebuješ papír a tužku. Petra ti přečte text pomalu a rychle. A ty si ho potom zkontroluješ v transkriptu na webu slowczech. Naučíš se lépe slyšet slova, lépe psát, taky se naučíš určitě nová slova, protože je napíšeš a budeš o nich přemýšlet. Tak co, jdeme na to? *** Ahoj, tak na přání jeden diktát. A jmenuje se Rusalka, prtože máme téma kultura. Budu se snažit mluvit pomalu, ale kdyby to přecejen na vás bylo moc rychlé, tak si to vždycky stopněte a vraťte zpátky. Ale pokusím se to namluvit nějak pomalu. A až to budete mít, můžete si samozřejmě zkontrolovat s tím textem, který vám přidám k tomu audiu. Tak, jdem na to: RUSALKA Včera jsme já a moje kamarádka byly v divadle na české opeře Rusalka / Rusalce od Antonína Dvořáka. Představení bylo v Národním divadle. Národní divadlo stojí na nábřeží u řeky Vltavy. Naproti divadlu je kavárna Slavia. Tam jsme se sešly už v půl šesté. Objednaly jsme si dvě kávy a dva kousky výborného jablkového závinu. Kamarádka vyprávěla o své nudné práci a protivném řediteli, já jsem mluvila o své zlobivé dceři a synovi. Kamarádka říkala: “Chtěla bych mít takové hodné děti.” A já říkala: “Chtěla bych mít takovou zajímavou práci!” Káva nám chutnala, ale mně vadilo, že závin je moc sladký. Potom jsme šly do divadla. Daly jsme kabáty do šatny a šly se posadit do přízemí. Měly jsme místa v páté řadě, a tak jsme dobře viděly na jeviště a na všechny herce. Hudebníci hráli moc dobře a zpěváci krásně zpívali. Příběh o Rusalce je moc smutný. Rusalka není člověk, ale pohádková bytost. Zamiluje se do prince. Kvůli princi ztratí svůj krásný hlas a stane se člověkem*. Princ ji také miluje, ale ne dlouho. Odchází od ní a Rusalka je velmi nešťastná. Nakonec princ pozná, že udělal chybu a chce se k Rusalce vrátit. Rusalka princi odpouští, ale on umírá. Tak, udělala jsem tam jednu chybičku a to je těsně před koncem v té větě “Kvůli princi ztratí svůj krásný hlas…”. Tam jsem to trošku popletla. Tak,… mějte se hezky a čau! *** Tak co, jak se ti líbila dnešní výzva/dnešní challenge? Jestli miluješ výzvy jako já, mám pro tebe 21 day grammar challenge. Je to pro úroveň A1, A2, B1. Učíš se česky kdy chceš a jak chceš. Ale každý den po dobu 21 dní. To jsou jenom 3 týdny a je to super na letní relax náladu. Můžeš studovat 10 nebo 30 minut každý den. Můžeš psát a reagovat a posílat audio a video v soukromé WhatsApp skupině. Můžeš se přidat na ZOOM café/bar mítinky. Začínáme 7. srpna a moc se na tebe těším, budu tam taky! Měj se hezky, uč se česky a čau! The post (218***) Petry diktát: Rusalka (01) appeared first on slowczech.

Hurá, hurá, léto je tady! Já jsem Eliška a pro lektorky slowczech organizuju online kurzy, kde jsou jenom super studenti jako jsi ty. Moc ráda pracuju se super lidmi, se skvělými lidmi, s báječnými lidmi,… jako jsi ty! Díky za to, že se učíš česky se slowczech. Jestli chceš mít aktivní léto a studovat češtinu ve skupině, kde jsou 3, 4 nebo maximálně 5 studentů, máme summer courses 2021. Ještě jsou volná místa, ještě je trošku volno. A1, A2, B1… 1x týdně, 2x týdně, intenzivní kurzy,… podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Jestli nechceš velkou skupinu, máme mini skupinky (to jsou 2 studenti) nebo individuální lekce. Je to super, je to sranda, mluvíme, mluvíme, mluvíme, trénujeme češtinu. And most importantly, we enjoy learning Czech! Learning has to be fun! Ale teď už bude mluvit lektorka Lenka. Lenka má mimochodem intenzivní kurz v srpnu. Tak, hezké léto přeju! *** Čau, ahoj! Jak se ti líbily dvě minulé epizody na téma aktuální situace a život na Maltě? Já vím, že cestovat je v aktuální situaci komplikované. Možná jsi dlouho doma nebo jsi na stejném místě a proto doufám, že ti tahle epizoda přinese fajn, veselou náladu a atmosféru. Dneska budu mluvit o aktivitách na Maltě, o přírodě a o filmech! Budu mluvit o tom, co můžeš na Maltě dělat a jaká místa jsou na Maltě populární a proč! Už se mooooc těším, až ti všechno řeknu, tak pojďme na dnešní epizodu! Jestli se ti líbí slowczech podcast, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. Díky Patreonu můžeme pro Tebe dělat víc materiálů a ty se tak můžeš učit česky ještě víc. Nejdřív vysvětlím pár důležitých slovíček, která budou v textu. V minulé epizodě jsem říkala, co znamená “okouzlující pláž”, “podmořský svět”, “pronajmout”. Podívej se do transkriptu, jestli nevíš. Natáčet – Film Gladiátor se natáčel na Maltě! Natáčet znamená filmovat. Taky filmy Piráti z Karibiku se natáčely na Maltě nebo Hry o trůny (oprava – Hra o trůny) – filmed Kámen – Kámen je věc, která je na zemi nebo na pláži. Je to tvrdá věc. Je to taky materiál. – stone Písek – Znáš Saharu? Sahara je poušť a na Sahaře je písek. Moc písku! – sand Útes – Útes je místo, kde končí země/kontinent a začíná moře. Není to pláž. Útes je vysoko nad mořem. – cliff Vápencová brána –Vápenec je kamen, je to typ kamenu. Brána je jako dveře. – limestone gate *** Miluješ filmy? Já miluju filmy! Malta je populární a oblíbená pro filmy a seriály. Máš rád nebo ráda filmy? Já miluju filmy! (Kdo nemiluje filmy?) Znáš seriál Hra o trůny, Pepek Námořník nebo film Piráti z Karibiku nebo Gladiátor ? Moc seriálů a filmů (gen. plural) se natáčelo, tady na Maltě! Ale proč Malta? Malta má krásné historické centrum, staré kostely, zajímavé náměstí a okouzlující ulice. Hlavní město Valetta nebo staré hlavní město Mdina, jsou super. Doporučuju navštívit, doporučuju návštěvu a vidět tato města. Obě města – Valetta a Mdina mají super a okouzlující atmosféru. Příroda Podmořské aktivity jsou fajn, ale co další aktivity v přírodě? Na Maltě najdeš pláže – kamenité i písčité. Na kamenité pláži jsou kameny a na písčité pláži je písek. Jakou pláž preferuješ ty? Já mám ráda písčitou pláž. To je pláž, kde je písek. Ale bohužel když jsem na písčité pláži, písek je potom všude – doma, v botech, v tašce, v posteli, v koupelně…. Všude. Kamenitá pláž je fajn, protože když jsem na kamenité pláži, nemám písek ani kameny všude. Mám ráda kamenitou a taky písčitou pláž. Kamenitá pláž má čistou vodu. Pláže na Maltě jsou super – voda je azurová, jako v Karibiku. Já doporučuju například Golden Bay, Gnejna Bay, St. Peter’s Pool nebo Qawra beach. Víš, co je to útes? Útes je místo, kde končí kontinent neboli země a začíná moře. Není to ale pláž, útes je vysoko a je nebezpečný! Malta má moc útesů a jsou moc krásné! Například útesy Dingli nebo Blue Groto. Krásné útesy. Gozo je moc populární pro Azurové okno. Znáš Azurové okno? To byla přírodní vápencová brána. Ta brána bohužel už neexistuje. Azurové okno ale bylo moc krásné, ale taky velmi turistické. Bylo tam hodne lidí! *** Miluju objevovat Maltu. Malta je krásná a okouzlující. Ale teď jsem v Brně, jsem zpátky! A co ty, až bude po pandemii a svět bude trochu víc normální, kam budeš cestovat Ty? Jaká bude tvoje destinace? Líbí se ti nebo líbila by se ti Malta? Napiš mi do komentáře na www.slowczech.com. A jestli chceš studovat víc, slowczech má online lekce – skupiny i individuální lekce. Všechny informace jsou na webu slowczech. Je tam taky letní summer course se mnou – s Lenkou. Pořád tam je volné místo. Těším se na Tebe! Tak a to je dneska všechno! Měj se skvěle, super, krásně. Uvidíme se brzo? No jasně! Ahoj! The post (217*) Lenka: Život na Maltě (část 3) – Proč je Malta zajímavá! appeared first on slowczech.

Join us for the latest episode of our podcast, where you’ll encounter Czech tongue twisters that will brighten your day and give your language skills a workout. Listen as Eliška explains and tries out various tongue twisters, from the classics to those that might not make much sense. Give them a try alongside her and discover what each sentence means. And if you enjoy our podcasts, join the slowczech Lab where you can access the transcript and premium version of this episode. Learn Czech and have fun with us! In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (216***) Eliška: Veselé jazykolamy (Czech tongue twisters) appeared first on slowczech.

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “real Czech”. Dnes si budu povídat s Týnkou. Týnka je dětská doktorka. Budeme mluvit o tom, proč si tuto práci vybrala, jaké bylo její studium a jak vypadá práce dětské doktorky. Poslechni si náš rozhovor a jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody. Otázky jsou: Jaké předměty Týnku bavily na gymnáziu? Co je těžké na komunikaci s dětmi? Na co si Týnka hrála jako malá? A teď už slíbený rozhovor. *** ROZHOVOR Tak krásný dobrý den, ahoj…. Já dneska moc zdravím Týnku, ahoj Týnko…   Ahoj   A těším se na povídání   Ano, já se také těším.   Týnka je paní doktorka pro děti, dětské lékařka.   Týnko, jak sis vlastně vybrala svou práci, práci doktorky?   Ehm. Tak já jsem začínající lékařka. Já jsem před třičtvrtě rokem ukončila studium na univerzitě tady v Brně. A…jaká byla moje cesta…stát se doktorkou…tak začalo to všechno na gymnáziu a vlastně po dobu celého studia já jsem vůbec nevěděla, co chci dělat. Vymýšlela jsem všechno možné i nemožné bych řekla a rozhodla jsem se až v posledním ročníku, když jsem si uvědomila, že se točím pořád kolem lékařství, medicíny a to hlavně z důvodu, že chci lidem nějak pomáhat, že k něčemu chci být. To se dá dělat samozřejmě spoustou věcí, to člověk nemusí být lékařem, ale já jsem taky věděla, že mě baví dost přírodovědní obory jako fyzika, chemie, biologie…a tak jsem si říkala, že ta medicína by nemusela být špatná, že je to vlastně takovej …taková…takové dobré spojení mezi… jako… humanitním oborem a vědeckým, přírodovědným a tak jsem to zkusila…já jsem si říkala, že to jenom vyzkouším, že se určitě na medicínu nedostanu, že je to dost složitý a co se „přijmového“ (přijímacího) řízení týče a…ale vyšlo to, vyšlo to…a tak jsem se dostala do Brna a …   Jaké bylo to studium?   Studium bylo dost náročné, hlavně první tři roky. První tři roky byly jenom teoretické, člověk seděl jen na zadku a učil se, učil se a moc nepřišel do kontaktu s pacientem…moc jsme nebyli v nemocnici, jsme byli jenom v knihovnách a nebylo to moc záživné, člověk si vůbec nedokázal představit, jaké to bude v reálu, jestli mu to vůbec za to stojí, ale naštěstí to uteklo. A pak to začlo už být lepší, pak už jsme byli víc v nemocnici a procházeli jsme všema možnýma odděleníma a byli jsme na chirurgii, na interně, na…všechny obory jsme viděli a nakonec se mi nejvíc líbilo na dětském…   Takže jsi…jak jsem říkala…nebo možná neříkala…že jsi dětská…říkala:-) že jsi dětská doktorka….jaké to je?   To je…pro mě je to úplně něco jiného, protože je obrovský rozdíl mezi tím sedět nad knížkama a učit se jenom a opravdu pracovat a mít zodpovědnost za pacienty…jo, je to prostě úplně jiný svět…takže já opravdu začínám, moc toho ještě neumím a učím se od zkušených a je to zajímavý, ten obor je krásný a hlavně já miluju práci s dětma a proto jsem si to i vybrala a je to optimistický obor…naštěstí…ťukám…děti jsou často zdravé, nejsou chronicky nemocné …a takže ty jim jenom pomáháš vlastně jako od akutního utrpení… to je třeba…že hodně pláčou…něco je bolí a ty jim jenom potřebuješ rychle pomoct…takže je to…mě vyhovuje to, že nejsou chronicky nemocní…   A co je těžkého na té komunikaci? Protože to dítě Ti neřekne… bolí mě ouško a ano.naopak..a někdy třeba ani samo to dítě neví, co ho bolí…   Dítě není schopno popsat bolest, často to popíše pláčem a to je dobře, když to popíše pláčem…to znamená, že to není ještě tak hrozné. Když už nepláče, když už jenom kouká kolem sebe, o nic se nezajímá, je bledý a usíná, tak tady si říkáme pozor pozor, tady je něco špatně s tím děckem…tady je potřeba i intenzivní péče nějaké například…jo…a je to těžké, že děti se brání vyšetření, děti se brání odběrům krve, děti se brání úplně všemu a člověk musí tak nějak vybalancovat, jestli spíš zvolí rychlou…rychlou strategii, rychle strhne náplast a pojďme rychle dál a nebo jestli spíš na dítě pomalým způsobem a je to často velmi složité v tom, že během pěti, deseti minut jako lékař není schopný poznat, jaký to děcko je…nebo to dítě, jestli spíš mu vyhovuje to rychle strhnout nebo chvilku mě nechte se rozkoukat…to je na tom to složité, no.   Do toho ta vystresovaná maminka, která neví…já sama mám tu zkušenost, že dcera se hrozně bojí doktorů, ale hrozně…a vím, že mě to vždycky strašně vystresuje …nevím, jestli ta komunikace toho doktora….je těžší pro toho doktora mluvit se mnou a nebo s tím dítětem….v tu chvíli…   Pro mě asi, upřímně, s rodičema..je složitější mluvit…ty děti nějak můžu pohladit, uklidnit je a nebo rychle, právě naopak, moc se s nima jako „neprdět“ a prostě rychle je vyšetřit, abych je netrápila zbytečn

Nazdárek, jak to jde? Dnes pro tebe mám další epizodu z nové série Cizinci vypráví. Slyšel(a) jsi první epizodu, kde Gabriel z Brazílie mluvil o tom, proč miluje Prahu a českou kulturu? Je to epizoda číslo 209, kterou si můžeš poslechnout na www.slowczech.com/209. Dnešní epizodu pro tebe připravil Derek. Derek je Američan, který bydlí v Cincinnati v Ohiu. A řekne ti, proč se učí česky, že jedna čtvrť v chicagu se jmenuje Pilsen (jako Plzeň), proč chce bydlet v České republice, jaká místa má v Česku rád a taky ti řekne o svojí rodině. Tak, uvař si kafe nebo čaj a jdeme na to! *** Ahoj, dobré ráno, dobrý den, dobrý večer. Jmenuju se Derek Harris. Studuju češtinu jeden rok. Jsem Američan. Narodil jsem se a vyrostl v Chicagu. Teď bydlím v Cincinnati, v Ohiu. Mluvím anglicky, německy a jen trochu česky. Studoval jsem němčinu na univerzitě a bydlel jsem v Berlíně dva roky. Moji prorodiče byli Češi. Většinu života žili v Praze, ale přestěhovali se do USA po druhé světové válce. Když jsem byl malé dítě, moje babička mi zpívala v češtině a říkala mi české pohádky. Moje čtvrť v Chicagu se jmenuje Pilsen – po Plzni v České republice. Hodně Čechů se přistěhovalo do Chicaga a bydlí v Pilsen. Ten park blízko mého domu je Dvořák Park a moje ulice se jmenuje Čermák. Moje babička byla fantastická kuchařka. Vařila mi ovocné knedlíky, guláš, palačinky a české polévky. Mám jednu dceru. Jmenuje se Alena. Je jí sedm let a dokončila první třídu. Ráda si hraje venku s kamarády, hraje si s Barbie, jezdí na kole, čte se mnou komiksy, hraje hry na iPadu a často se mě ptá: “Můžu si hrát na tvém iPhonu?” Alena je hodná, chytrá, krásná and zábavná. Dělá mě smích, úsměv a pláč každý den –> Rozesměje mě, vykouzlí mi úsměv na rtech a rozpláče mě každý den. Její oblíbené jídlo jsou americké palačinky, ovoce a Mac N Cheese. Normální dítě, ne? Studuju češtinu, protože doufám, že budeme příští rok bydlet v České republice. Byl jsem v České republice osmkrát nebo devětkrát. Miluji českou historii, kulturu, přírodu, jídlo a lidi jsou moc laskaví. Rádi bychom bydleli blízko Brna. Potřebuju Elišku, aby učila moji partnerku a naši dceru česky. Amerika se mění. Je to tady moc drahý pro život v USA. Rádi bychom bydleli v České republice, protože nabízí lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Jsem vděčný, že můžu pracovat z domu všude na světě. Existuje pro to lepší místo než Česká republika? Moje oblíbené místo na návštěvu jsou Karlovy Vary, Český Krumlov, kavárna a hospoda na malé vesnici. Myslím, že české pivo je nejlepší pivo na světě. Koupím pivo jenom, jestli je vyrobené v České republice nebo v Německu. Mám rád pivo, ale nepiju pivo často. Jenom o víkendu. Rád jezdím na kole, kempuju, chodím na túry do hor a čtu komiksy. Sbírám komiksy s dcerou. Má ráda Captain Marvel (kapitána Marvel) a Gamoru. Mám rád Spider-Mana a Venoma. Až se přestěhuju do Brna, musím bydlet blízko komiksového obchodu, cykolostezky a velkého parku. Doufám, že se vám líbil můj krátký příběh. Napsal jsem ho, protože mám rád Gabrielův příběh a poslouchám Slowczech každý den. Krásný den, mějte se hezky, čau. *** Tak co, jak jsi rozuměl(a)? Derek samozřejmě dělá chyby. Každý víme, proč. Protože musíme dělat chyby. Ale často se bojíme dělat chyby. Derek se nebojí dělat chyby. Proto dnes umí tak dobře česky a za tak krátkou dobu. Podívej se do transkriptu na www.slowczech.com/214, kde si můžeš přečíst správný text. Jestli chceš být taky v podcastu slowczech, napiš na [email protected]. A jestli chceš lekce se mnou nebo s jinou lektorkou, která spolupracuje se slowczech, podívej se na web do sekce Czech lessons. A to je dneska všechno, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (214**) CIZINCI VYPRÁVÍ: Derek žije v USA appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se ti dneska daří? Jaký byl tvůj týden? Nebo jaký jsi měl(měla) víkend? Dneska pro tebe mám zajímavé téma: Jak být šťastný. Mám pro tebe deset bodů (takže zaprvé, zadruhé, zatřetí,… až zadesáté) a je to můj názor. Já ti chci říct, co si já myslím. A napiš mi, co si myslíš ty? Nechci mluvit o tom, že každý vidí štěstí jinak. To je jiné téma. Ale chci mluvit o tom, ja být spokojený, jak mít fajn život, jak být v rovnováze. Co je to “být v rovnováze“? To znamená mít balanc. Cítit se v klidu a dobře. Rovnováha je balanc. A ještě pro tebe mám další slova, která možná neznáš: něco ZJISTIT – objevit nějakou informaci. Druhý člověk zjistí, že jsme neříkali pravdu. On bude jednoho dne vědět, že jsme neříkali pravdu. Zjistit je super slovo (anglicky “to find out”). NAPLŇOVAT – dělat něco plné. Sklenička je prázdná, já do skleničky dám vodu a sklenička je plná. Já ji naplňuju. A my potřebujeme práci, která nás naplňuje. Takže se cítíme plní. něco OCENIT/OCEŇOVAT – dát cenu, dát hodnotu. Oceníme nebo oceňujeme věci, které máme rádi. Ty věci jsou pro nás cenné. Ty věci pro nás mají hodnotu. NEJCENNĚJŠÍ věc – je věc, která pro nás má největší cenu. Je pro nás nejdůležitější. To nejcennější, co máme, je náš čas. Čas je pro nás velmi důležitý. PODNIKAT – nemít práci, ale mít firmu nebo třeba značku slowczech. Já jsem freelancer, já podnikám. Posílám faktury, nemám šéfa. ZTRÁTA ČASU – něco ztratit znamená už to nemít, omylem. A když jsem ztratila čas, dělala jsem něco, co nebylo ideální. Ztráta času anglicky je waste of time. Třeba “Psát text ručně je ztráta času. Můžeš použít voice recognition v každé druhé aplikaci.” MÍT LEPŠÍ VĚCI NA PRÁCI – Mám lepší věci na práci než psát texty pro Facebook. Nebo mám lepší věci na práci než hlídat tvoje dítě – to je trošku ošklivé, já vím. CÍTIT – Jak se cítíš? Cítíš se dobře? Cítíš se unaveně? Cítiš, že jsi ve stresu? ZEPTAT SE NA CESTU – Když neznám cestu, musím se zeptat na cestu. Prosím vás, kancelář slowczech je v této ulici? Ano, ještě asi 200 metrů. Tak, to bylo poslední slovo nebo fráze. A ještě než začneme, chci ti říct, že kniha Learn Czech cases with stories je moc populární mezi studenty slowczech. Takže jestli tuto knihu ještě nemáš a chceš poslouchat a číst příběhy, kde je hodně genitivů, hodně dativů, hodně lokativů a tak dále, podívej se do e-shopu slowczech. Zaprvé – vždycky říkej pravdu. Bolí to. Je to těžké. Ale říkej pravdu. Nelži. Proč? Když říkám pravdu, nemusím si pamatovat, komu jsem řekla to a komu jsem řekla tamto. Ale hlavně, když neříkáme pravdu, ten druhý člověk vždycky… vždycky… vždycky zjistí, že jsme lhali. Ten druhý člověk zjistí, že jsme neřekli pravdu. Za týden, za rok nebo za pět let. A to bolí víc než na začátku, když říkáme pravdu. Zadruhé – hledej a dělej práci, kterou máš rád. Nebo podnikej. Když nás práce nemotivuje a nebaví, jsme frustrovaní. A celá naše rodina je pak taky frustrovaná. Potřebujeme práci, která nás naplňuje. To znamená, že jsme plní. Že jsme lepší a lepší, protože přirozeně potřebujeme být lepší a lepší. Že se učíme něco nového, vidíme nové věci, poznáváme nové lidi, protože přirozeně nemáme rádi rutinu. Zatřetí – riskuj. Musíme riskovat. Když neriskujeme, život je nuda! A kdo chce žít nudný život? Já teda ne! Začtvrté – ignoruj, co si o tobě myslí ostatní lidé. Proč přemýšlet nad tím, co si o nás myslí ostatní lidé? To je ztráta času. To je ztráta energie. Jsme svobodní lidé. Každý si může myslet, co chce. Jenom rodina a přátelé – to jsou důležití lidé. Tady neignoruj, co si o nás myslí rodina a přátelé. Ale ostatních 7 miliard lidí? To je mi fuk! To je mi jedno! To mě fakt nezajímá. Proč? Jak jsem říkala, je to ztráta času. A taky ten druhý, který o nás říká špatné věci, očividně nemá nic lepšího na práci. A to je jeho problém, ne můj. A proto zapáté – chápej, že to nejcennější, co máme, je náš čas. Proč přemýšlet nad tím, co si o mně ostatní myslí? Já mám lepší věci na práci: milovat partnera, milovat rodinu, chodit ven s přáteli, číst, hrát na klavír, cestovat, malovat, sportovat, chodit do přírody, dělat práci, co mě baví. Protože čas je to nejcennější, co máme. Zašesté – poznej sám sebe. To znamená, že ty musíš znát sebe, ty musíš vědět, kdo jsi, co máš rád, co nemáš rád, co chceš, co nechceš, co se ti líbí, co se ti nelíbí, a tak dále (atd.). Když vím, kdo jsem, řeknu to lidem okolo. Partnerovi řeknu, proč jsem smutná. Mamince řeknu, proč se teď cítím špatně. Šéfovi řeknu, proč chci jiný projekt. Kamarádovi řeknu, že teď potřebuju čas a odpočívat. Protože vím, kdo jsem. Vím, co chci. Vím, co potřebuju. A protože znám sama sebe. Nebo jako muž znám sám sebe. Zasedmé – nauč se cítit, kdy jsi ve stresu. Nauč se poznat, že jsi ve stresu. A zpomal. Odpočívej. Nepracuj. Vypni telefon. Jdi ven na procházku. Uvař si něco dobrého. Zdraví je důležitější než nějaký

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “Real Czech”. Poslechni si náš rozhovor.Dnes budu mluvit se svým dědou. Jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody: Otázky jsou Jak se jmenuje dědův pes? Kdo je Hanka? Co děda momentálně čte? A ted si poslechni rozhovor… *** Tak hezký den, tady je Petra, zdravím Vás a dnes je tu se mnou můj milý děda. Dědo, vítej.   No, ahoj Petro.   Dědo, já bych se ráda zeptala, jak vypadá takový běžný den…důchodce. Děda už je důchodce….   No, já bych začal tak…že mám podobné pocity jako svatý Jeroným, když se ho ptali, jak velká je…jak je velká …. jeho zem Palestina. No, ale to asi Tě nebude zajímat. Proč ne. Nevím, co bych Ti k tomu měl říct, je to velice jednoduché, takové možná až ploché…ten den spočívá v tom, že člověk ráno vstane…zjistí, že žije, posadí se na kraj postele…zacvičí si…pomodlí se…a jde vykonávat různé potřeby. A nejvíce času tráví potom v koupelně a v kuchyni. A tomu dá vlastně celé odpoledne. Pardon. Celé dopoledne. Poněvadž si připraví snídani, to mu chvíli trvá…potom se nají…a jde do obývacího pokoje…vezme si knížku…chvíli čte…často se mu stane, že u toho usne….aha:-) a když se probudí, tak opět chvíli čte…pak zjistí, že je poledne…tak vezme pejska…a jde s ním na procházku. Jak vypadá….Tak asi vypadá (ano) dopoledne člověk, který už je dost starý.   Ehm. A…jakou snídani si rád připravuješ? Co máš rád?   Většinou si dávám krajíček chleba,který si namažu někdy máslem…někdy nějakou pomazánkou…mám rád k tomu hodně zeleniny…tak si nakrájím trošku papriky…i rajčátko si k tomu ukrojím jedno…no, nebo nakrájím…okurek…tu hadovku…se tomu říká…tak kousek, tak řekněme 3 – 4 centimetry, nakrájím si to na kolečka…a pórek. Tak taky tak nějak na ty..tak asi ty 3-4 centimetry…no a to..to je moje snídaně. K tomu trošku čaje. Ehm.   Když přijdeš z té procházky s pejskem, tak co potom…jak je to dál?   Tak ošetřím pejska…to znamená, že buď ho …buď mu utřu jenom packy…někdy ho učešu, což mi taky chvíli trvá…no a potom odejdu do obývacího pokoje…a přemýšlím, co budu dělat. No, tak většinou to končí u toho, že si zase vezmu nějakou tu knížku nebo rozečtenou knížku, třeba teď mám rozečtenou Sofiinu volbu…no a nevím, co si o tom mám myslet…hm…je to taková zvláštní knížka…hm…která pojednává o polském děvčeti, které prožilo koncentrační tábor, dostalo se do Ameriky po válce, přežilo ten tábor…no a má tam různé vztahy…a nemůžu se dobrat konce.   Ehm.   Vždycky přemýšlím, jestli už toho nechám nebo tu knížku dočtu.   Mě se někdy stává, že mám rozečtených třeba víc knížek najednou…stává se Ti to taky?   No…to mám. To mám.   Dobře. Jak velkou roli hraje televize v životě důchodce?   No…dost, dost velkou bych řekl.   Aha.   Televizi, tu si zapínám většinou tak kolem čtvrt…mezi čtvrtou a pátou hodinou, mám tam nějaký ten seriál, který sleduju už delší dobu, no a pak si…mimo jiné mám potom vybrané nějaké programy, velice rád se dívám na Art, no a dnes se zrovna těším na to, že tam dávají přenos vídeňských filharmoniků z Schonnbrunu.   Tak jestli dobře rozumím, tak Art se zaměřuje na kulturu.   Ano.   Máš rád kulturu.   Mám…a má to akorát jednu nevýhodu, že druhý den už si nepamatuju, co tam vlastně bylo.   Každý den se dozvíš něco nového.   Ano, každý den se dozvím něco nového. Aby to ta moje hlava byla schopná pobrat, tak zase zapomenu na to, to co jsem viděl předevčírem nebo včera.   Tím, že máš toho pejska, tak Ti to vlastně umožňuje mít nějaký pravidelný režim. Je to tak?   No, to určitě.   Jak často s ním chodíš na procházky? Jaký máte spolu režim?   Tak ráno, dopo…ráno chodí moje dcera Hanička a odpoledne nebo v poledne, nebo…kolem poledne to chodím já, což mi trvá tak do hodiny, jsme venku…a potom ještě v podvečer tak kolem páté…mezi pátou,sedmou hodinou a večer zase ještě jednou jde dcera.   Ehm. Takže dcera má pravidelný režim.   Dcera má pravidelný režim a já taky. A Fred ho má úplně vynikající.   No a protože dneska jsem tu já a vynechali jsme polední procházku, tak podle hodin je asi teď čas vyrazit…nejvyšší čas…protože je půl druhé….nejvyšší čas, takže Ti poděkuju za rozhovor a měj se hezky, děkuju. *** Líbil se Ti rozhovor? Určitě nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram. A můžeš být Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Tvůj příspěvek na Patreonu financuje provoz webu slowczech a provoz podcastu. Díky. A na závěr pro tebe mám odpovědi na otázky: Jak se jmenuje dědův pes? Odpověď: Fred Kdo je

Ahoj! Tak co je nového? Jak se máš? Doufám, že se máš dobře, fajn, v pohodě.V epizodě číslo 206 jsem mluvila o tom, jaký je oficiální jazyk na Maltě a jaká je aktuální situace. Dneska budu mluvit trochu víc o svém životě na Maltě, jaká je práce lektorky v zahraničí a můj denní stereotyp. Kde bydlím, jak pracuju a jaké počasí je na Maltě? Jestli se ti líbí slowczech podcast, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. A teď už pojďme na to, pojďme mluvit o Maltě. Nejdřív pro tebe mám pár slovíček.. Pech – Mít pech, znamená mít smůlu, nemít štěstí. – have a bad luck Okouzlující – Malta má okouzlující ulice, například ve městě Mdina, to znamená že jsou jako kouzelné, jsou moooc krásné. – charming Na zemi (země) – Země je to, kde chodíme. Ty chodíš, ty jdeš po zemi. – ground Ostrov – Ostrov je místo, které je v moři nebo spíš je uprostřed moře. Ostrov je například Ibiza, Malta, Sardínie. – Island Víš, že Malta je menší než Praha? Malta má tři ostrovy – ostrovy se jmenují – Malta, Gozo a Comino. Aktuálně, Gozo a Comino je zavřené, bohužel. Já vím, to je pech, to je smůla. Protože na ostrově Gozo a Comino jsou fantastické, okouzlující pláže. Bohužel, ještě jsem tam nebyla. Já bydlím na hlavním ostrově, na Maltě. Bydlím v oblasti (ve čtvrti) která se jmenuje Sliema. To je čtvrť (oblast) která je krásná. Je super! Jsou tady obchody, restaurace, pláže, bazény. Je to hezká čtvrť. Je to čtvrť, kde žijí cizinci. A co moje práce? Jak pracuju na Maltě? Práce lektorky je super. Je super, protože moji studenti jsou super, moje kolegyně jsou super, protože čeština je super, ale moje je práce je taky super, protože pracuju online. To je můj sen. Vždycky byl můj sen pracovat online. Jsem digitální nomád, jůůůů. Opravdu, je to super, je to fantastický, protože dělám stejné věci jako v České republice, ale jsem u moře. Jak vypadá můj stereotyp každý den? Pravda je, že každý den je trochu jiný. Nemám stereotyp. Každý den jsem na pláži. Ale pozor. Na pláži mám bundu, mám teplé oblečení, ne bikiny, nemám plavky! Malta je v jižní Evropě, ale tropické počasí tady ještě/zatím není. Bohužel. Achjo. Není tady 30 stupnů, ale je tady jaro. Je tady fajn počasí, není zima jako v České republice. Je tady 18 stupňů. To je někdy o 18 stupňů víc, než v České republice. To znamená, že v Česku je 0°C a na Maltě je 18°C. Takže na Maltě je o 18°C víc. Doma je ale hodně zima! Nemáme klasické topení, brrrr. Velká zima. Zatím tady není velké teplo jako v létě, ale můžeš se koupat v moři. Je to fajn, doporučuju! Wim Hof říká, že je to zdravé. Studená voda. Haha. Když mám v Brně volno jsem v lese. Když mám volno na Maltě jsem na pláži. Super! Samozřejmě, být v zahraničí má i nevýhody. (Být v zahraničí má i mínusy.) První týden jsem neměla žádný stůl a musela jsem pracovat, musela jsem učit své studenty na zemi. Seděla jsem na zemi, na podlaze, a notebook byl na židli. To byl moc nepohodlné! Taky internet byl moc špatný, internetové připojení bylo často moc nestabilní. Teď je ale všechno dobré! Všechno funguje, mám stabilní internet. Mám stůl. Mám teplou vodu. Takže teď jsem šťastná! — V dnešní epizodě jsem mluvila o tom, že má Malty tři ostrovy. Ostrov Gozo je zavřený a já bydlím na hlavním ostrově Malta. Taky jsem říkala, jaká je práce lektorky a jaké je tady počasí. Není tady tropické počasí, je tady 18 stupňů. Ale je mi moc zima, protože doma nemáme klasické topení.Taky jsem říkala, že práce v zahraničí je super, ale má taky nevýhody (mínusy), jako například nestabilní internet. V příští epizodě budu mluvit o tom “Proč je Malta zajímavá”. Máš nějaké oblíbené místo na Maltě? Máš nějaký oblíbený produkt nebo jídlo na Maltě? Pokud ano, budu moc ráda, když mi napíšeš do komentáře, budu moc ráda. Budu moc ráda, pokud mi napíšeš nějaký osobní tip! Děkuju, dík, díky moc! Jak vypadá život lektorky češtiny na Maltě? Tak a to je dneska všechno, měj se super, skvěle, krásně. Uvidíme se brzo? No jasně! Ahooj! The post (210*) Lenka: Život na Maltě (část 2) appeared first on slowczech.

Předtím než začne nová série “Cizinci vypráví”, pro tebe mám otázku: Jak se má tvoje čeština? Je taky demotivovaná jako moje arabština? Achjo… Ráda bych nějakou challenge v arabštině… Jestli chceš challenge v češtině, jednu challenge pro tebe mám! Budeš hodně poslouchat a hlavně hodně mluvit. Budeš trénovat gramatiku prakticky. A to každý den! If you are a false beginner – middle intermediate level, join the 21 day grammar challenge! A few last spots left because we are starting on May 11. Příští týden! *** Čau, jak to jde? Dnes pro tebe mám novou podcastovou sérii, která se jmenuje “Cizinci vypráví”. Tato nová série nebyl můj nápad. Byl to nápad Gabriela. Gabriel je Brazilec, který žije v Praze. A Gabriel měl tento skvělý nápad – udělat podcast. Mám fakt radost!! Gabriel ti řekne, proč miluje Prahu. A musím říct, že Gabriel mluví o Praze fakt moc krásně. Gabriel ti taky řekne, jaká je jeho práce v Praze a proč má tu práci tak rád. Dále – kdy byl poprvé v Česku? Co se mu na Česku nejvíc líbilo? Jaká místa má v Praze rád? Jaké jídlo? A proč mu imponuje česká historie. Gabriel samozřejmě dělá chyby. Není rodilý Čech, je Brazilec. Ale díky tomu, že Gabriel dělá chyby, mluví dnes tak dobře. Uvidíš. Ale toto je fakt důležité, fakt poslouchej pozorně: Musíme dělat chyby, když se učíme. Jinak to nejde. Není jiná možnost. A proto věřím, že tě Gabriel motivuje a inspiruje a že nebudeš mít strach taky dělat chyby jako on. A co teď? Teď můžeš jenom poslouchat Gabriela. Nebo můžeš poslouchat Gabriela a číst transkript. Protože v transkriptu této epizody na webu slowczech je správná čeština. V transkriptu nejsou chyby. A ty můžeš poslouchat Gabriela a číst transkript. Těšíš se? Jdeme na to! Ahoj Eliško, ahoj všichni! Jmenuju se Gabriel. Narodil jsem se v Brazílii, ale bydlím v Praze už tři roky a učím se česky už jeden a půl roku. Už víc než dvacet let pracuju s portugalským jazykem, hlavně jako reklamní copywriter a jako novinář, který píše o turistice. Pořád (i dnes) pracuju s portugalským jazykem. Ale v Praze jsem našel jinou práci, která je ted’ moje oblíbená (= ta nejlepší práce, kterou jsem kdy měl). To je turistický průvodce. Ukazovat Prahu (turistům) a mluvit o české historii s turisty, kteří mluví portugalsky, je práce, která se mi (v životě) moc líbí. Moje první návštěva České republiky byla víc než dvacet let zpátky. Tenkrát jsem byl turista. Po dobu pěti dní. Praha se mi opravdu líbila. A potom jsem se sem vrátil mnohokrát – v posledních dvou desetiletích. Myslím, že láska mezi lidmi a městem je jako láska mezi lidmi: nikdy nevíme, proč milujeme, jenom víme, že ho nebo ji milujeme. A tak nevím, proč miluju Prahu. Nevím, co v Praze získalo moje srdce. Ale mám několik nápadů. Architektura je jeden důvod. Určitě. Už jsem navštívil mnoho krásných a slavných měst na světě, ale nikdy jsem neviděl takové město jako je Praha. Ta směs krásných architektonických stylů, které má Praha, je exkluzivní. Panorama Prahy je taky jako z jiného světa. Všechny – Pražský hrad, Vltava, Petřín, Letná, Malá Strana a Karlův most jsou nejkrásnější městská panoramata, která znám. Kromě architektury, české jidlo je fantastické. Smažený sýr s tatarskou omáčkou je jedno z mých oblíbených jídel. Výborný utopenec je nejlepší kamarád, když jsem s kamarády na pivě. Chlebíčky jsou nejgeniálnější nápad v kategorii fast food. A taky jeden jednoduchý chléb k snídani je pro mě skvělý. Musím mluvit o pivě? Myslím, že ne. Dobré pivo a Česká republika jsou synonyma. Taky mám rád Českou kulturu. Ta impozantní česká kinematografie, ti spisovatelé, ta láska k hudbě a taky koncerty venku,… scény všude, opery… Zdá se, že všichni Češi mají rádi kulturu. A nakonec, česká historie. Po mojí/svojí první návštěvě jsem studoval českou historii. A čím víc jsem četl, tím víc se mi Češi libili. Líbili se mi pro jejich důležitost ve staré Evropě, pro jejich sílu a jejich odpor proti diktatuře. Líbili se mi, protože byli v čele mnoha věcí v historii. Česká historie je silná a smutná, ale taky hezká. Tyhle charakteristiky jsou důvod, proč mám rád Prahu a také Českou republiku. A ony jsou taky to, co rád ukazuji turistům, kteří mluví portugalsky. Jsem si jistý, že když (turisti) jedou zpět domů, jsou zamilovaní do České republiky. Jako já jsem jel domů dvacet let zpátky. Tak, to je všechno. Doufám, že se vám líbila moje krátká historka (příběh) o mém dlouhém vztahu s Českou republikou. A taky doufám, že jste rozuměli mojí základní češtině. — Tak co říkáš? A líbí se ti tato nová série? Gabriel se učí česky teprve rok a půl a už mluví tak hezky. A musím říct, že Gabriel nestuduje každý den s knihou a nedělá cvičení. On hlavně poslouchá, dívá se okolo, pamatuje si slogany, vnímá, co říkají lidé na ulici a v obchodě… Toto se odborně jmenuje “acquiring the language” – Gabriel se učí hlavně přirozeně. A jak se učíš ty? Jaká je tvoje technika? Jestli chceš víc obsahu,

Ahoj, vítej u další epizody ze série Rozhovory s Čechy neboli rozhovory v “Real Czech”. Poslechni si náš rozhovor a jestli chceš, odpověz na moje otázky. Správné odpovědi ti řeknu na konci dnešní epizody. Otázky jsou: Čím by chtěla Adélka být? Co Adélku baví? Jak dlouho hraje na flétnu? Má Adélka nějaký sen? Proč chce být Adélka slavná? Co jí chutná? Tak, a tady je rozhovor… *** Tak krásný dobrý den. A dneska je tu se mnou Adélka. S Adélkou si budeme povídat o tom, co ji baví, co ji zajímá, co ráda dělá a hlavně o tom, že ráda hraje na příčnou flétnu,protože Adélka je velký muzikant. Ahoj Adélko. Ahoj. Adélko, jak se dneska máš? Jde to. Jde to. Řekneš nám, co jsi dneska…co jsi dneska dělala? Dneska ráno jsem vstala, dělala jsem si nějaký svoje věci. Asi v 9 jsem se začala učit, pak jsem měla v 10 online hodinu a potom jsem šla do školy pro obědy. A pak jsem přišla a už jsem byla doma. A… co Tě nejvíc baví ve škole? Mě celkem baví čeština. Ještě třeba pracovní činnosti, ale moc mě třeba nebaví vlastivěda, protože mi ani nejde. A co se učí v té vlastivědě? Třeba kraje. Nebo řeky. Nebaví Tě hledat na mapě? Nebo Tě nebaví se to učit? Nebaví mě (se) to učit…ale naštěstí jsme už teďka začali historii. A… co Tě baví mimo školu? Já jsem říkala, že si budeme povídat o té příčné flétně. Povíš nám něco o příčné flétně… Proč na ni hraješ a jak dlouho? Já jsem na ni dřív chtěla hrát hodně… a… ale prvně jsem hrála na zobcovou flétnu a pak jsem přestoupila na tu příčnou. Jak dlouho na ni už hraješ, Adélko? Od září hraju… takže… takže necelý rok. Spíš půl roku. Teď je únor… (Adélka: Jako jo…!) ….takže tak půl roku. Máš nějaký svůj muzikantský sen, na co bys chtěla hrát v budoucnu? Já… až budu starší, tak bych chtěla hrát na klarinet a pak na saxofon. To je zajímavé… na klarinet a na saxofon. A baví Tě ještě třeba něco jiného, kromě té flétny? Třeba balet mě baví. Jak teď vypadá balet… když …. Prostě se tam přepneme na tu aplikaci, začneme tam volat a máme tam zapnuté kamery a cvičíme různě. A myslíš si, že to má smysl i online? Nebo by bylo lepší to zrušit? Jo… aspoň si zacvičíme. Aspoň si zacvičíš, to je jasné. A Adélko, až vyrosteš, teď je Ti 10 (let) za chvilku, že… za měsíc… necelý… čím bys chtěla být? Já nevím, možná bych chtěla být veterinářka, protože mám hodně ráda zvířátka a až budu velká, tak bych…. já bych nechtěla být herečka, ale chtěla bych hrát třeba v jednom filmu. A nebo bych chtěla být slavná. Chtěla bys být slavná? Jo. Hm…dobře. A já bych chtěla být slavná, abych mohla být ve Stardance. Ve Stardance? Takže ten tanec možná Tě baví ještě víc, než ta hra na ty nástroje. Je to tak? Nevím. Ale chtěla bych být slavná hlavně kvůli tomu Stardance. A chtěla bys mít hezké šaty. nebo… co se Ti líbí na tom Stardance úplně nejvíc? Mě se líbí, že mám tu soutěž ráda. Dobře. Adélko.. .a chceš ještě něco povědět o sobě? Třeba co Ti chutná? Tak jo. Co Ti chutná? Třeba mi chutná řízek nebo svíčková. Umíš sama udělat řízek? Trošku. Trošku… jak se dělá řízek? V čem se to obaluje? Ve strouhance a v mouce. A ve vajíčku. A co potom? Pak se to dá smažit. Dobře. Tak jo… Ale to asi každý ví, jak se dělá řízek. No, každý třeba ne. Tak jo. Adélko, já Ti moc děkuju za rozhovor a měj se moc hezky a… ahoj. Ahoj. Na shledanou. *** Čím by chtěla Adélka být? Veterinářkou. Co Adélku baví? Příčná flétna a balet. Jak dlouho hraje na flétnu? Asi půl roku. Má Adélka nějaký sen? Chtěla by být slavná. Proč chce být Adélka slavná? Aby mohla jít do Stardance. Co jí chutná? Řízek. The post (208***): Petry rozhovor s Adélkou nejen o příčné flétně appeared first on slowczech.

Ahoj, čau, jak se máš? Já jsem teď na Maltě! Byl jsi nebo byla jsi někdy na Maltě? Dnešní epizoda bude o tom, jaký je aktuální život a aktuální situace na Maltě. Na Maltě budu bydlet tři měsíce, takže tohle není poslední epizoda o životě na Maltě. Jestli se ti líbí slowczech podcast, budeme rádi, když budeš naším patronem na www.patreon.com/slowczech. A teď už pojďme na to, pojďme mluvit o Maltě. Ale nejdřív pro tebe mám pár slovíček, vysvětlím ti abys rozuměl nebo rozuměla této epizodě bez problémů! Všechno – Aktuálně je na Maltě všechno zavřené, kromě supermarketů. Supermarkety jsou otevřené. – everything Alenka v říši divů – Byla jsem překvapená, byla jsem jako Alenka v říši divů. – Alice in the Wonderland Pech – Mít pech, znamená mít smůlu, nemít štěstí. – have a bad luck Venku – Venku jsem v přírodě, v parku, na ulici. Doma jsem vevnitř. Jsem venku nebo vevnitř. Venku je outside a vevnitř je inside. – outside Rybí trh – To je trh, to je market, to je místo venku, kde můžeš koupit ryby. V Brně máme Zelný trh, na Maltě máme rybí trh. – fish market Podmořský svět – Podmořský svět je svět v moři, ve vodě. V podmořském světě žijou ryby, korály nebo žraloci! Wrrr. – underwater world Loď – Loď je dopravní prostředek – jako metro, autobus nebo šalina (v Brně), ale na vodě. Pro transport na vodě funguje loď. – boat Potápění – Potápění je sport pod vodou. Musíš mít licenci a potom můžeš být pod vodou hodně času. – diving *** Vítej na Maltě = Merħba Malta! Malta je zajímavý kulturní mix Anglie, Afriky a Itálie. (genitiv) Úřední jazyk, to je oficiální jazyk, jazyk, kterým se mluví na Maltě, je maltština a angličtina. Jaký je maltský jazyk neboli maltština? Když místní (lokální/ lidé, kteří bydlí na Maltě) mluví, myslím si, že mluví italsky nebo arabsky. Ale to není pravda, mluví maltsky. Maltský jazyk je moc podobný italštině a arabštině. Maltský jazyk je trochu jako italština a arabština. To je logické, protože Malta je mezi Itálií a Afrikou. Malta byla kolonií Anglie, to znamená, že Malta byla anglická kolonie, a proto, je na Maltě oficiální jazyk taky angličtina. To je super! Komunikace na poště, na úřadě, na letišti, v supermarketu, na ulici, v restauraci, v obchodě…. není vůbec problém! No, a jaká je teď aktuální situace na Maltě? Můj první týden na Maltě bylo všechno otevřené. Byla jsem v restauraci, v baru, v obchodě, v supermarketu, v obchodním centru, ve fitness centru, v bazénu, v muzeu….. Byla jsem jako Alenka v říši divů, bylo to super! Situace na Maltě byla super (parádní/báječná/skvělá). Situace nebyla tak tragická a špatná jako v České republice. Proto bylo všechno otevřené. Druhý týden zavřely restaurace a třetí týden je už zavřené všechno. Jsou zavřené restaurace, zavřené obchody, zavřené supermarkety, zavřené bary a diskotéky, zavřené fitness centra, zavřená muzea, zavřené všechno. Otevřené jsou jenom supermarkety. To je smůla, to je pech. Takže teď je aktuální situace je stejná jako v České republice. Máme tvrdý lockdown, ale můžeme být venku, to není problém. Můžu být na pláži, v přírodě, v moři, v parku, ve městě, na ulici…. Samozřejmě, musím mít roušku. Naštěstí je tady teplo. To je super, mám ráda teplo a nejsem smutná. Teď píšu tuhle epizodu pro Tebe venku na pláži. A po práci půjdu na rybí trh, mňam! Malta je samozřejmě populární pro vodní sporty, pro sporty a aktivity ve vodě, hlavně v moři. Vodní sporty můžeš obecně dělat v bazénu, v jezeře, v řece. Na Maltě ale není jezero a není tady ani řeka. Takže vodní sporty jsou tady hlavně v moři. Už jsi četl nebo četla můj článek o freedivingu? Freediving je na Maltě taky populární! Potápění je taky velmi populární (populární = oblíbené). Samozřejmě, Malta je ostrov a má krásné, okouzlující, super pláže a podmořský svět. Vodní aktivity jsou oblíbené. Bohužel, teď je lockdown a potápění není možné. Potápění je teď zakázané. Freediving není zakázaný, ale já nemám neoprén. Chci si koupit neoprén, ale obchody jsou zavřené. Mám prostě smůlu. Mám prostě pech. Nemám štěstí. Pokud chceš, na Maltě si můžeš pronajmout jachtu, skůtr nebo jakoukoli loď. Ale ne teď, v aktuální situaci. Tak a to je dneska všechno. Dneska jsem mluvila o tom, jaká je maltština a jaká je aktuální situace. Říkala jsem, že nejdřív bylo všechno otevřené a teď je všechno zavřené. Říkala jsem, že Malta je oblíbená pro vodní sporty a já miluju freediving. Ale bohužel nemám neoprén. A v příští epizodě budu mluvit o tom „Jak vypadá život lektorky na Maltě“ nebo „Proč je Malta zajímavá“. Jestli chceš vědět víc, sleduj náš Instagram slowczech_. Na Instagramu najdeš fotky, videa nejen o Maltě. Na Instagramu jsou i jiné lektorky – Eliška, Monča, Michaela, Petra, Míša… na Instagramu se taky aktivně učíme česky a na Instagramu s Tebou můžeme osobně komunikovat a osobně mluvit. Posílám ti sluníčko a veselou energii. Měj se skvěle, super, krásně. Uvidíme se brzo? No jasně! The post (207*) Lenka: Život na Maltě (část 1) – Aktuální situace appeared

Míša hraje na kytaru. Já hraju na klavír. Popravdě, teď nehraju na klavír tak často. Skoro nikdy. Ale když jsem byla malá, hrála jsem na klavír skoro pořád. Jak jsem se naučila hrát na klavír? Když jsem byla malá, neměla jsem YouTube. Měla jsem paní učitelku a papírové noty. Dneska ti řeknu, jak jsem se naučila hrát na klavír. Ale taky ti řeknu, že jestli máš rád(a) slowczech, prosím, podívej se na www.patreon.com/slowczech. Budeme moc rádi, když budeš naším Patronem. Co to znamená? To jsou nové mikrofony, nové zelené background pro videa, víc zábavy, víc kvality, víc obsahu! To je dobrý, ne? Ale teď šup šup, jdeme na to, jdeme na epizodu o tom, jak jsem se naučila hrát na klavír. Začala jsem hrát na klavír, když mi bylo 6 let. Takže to je 25 let zpátky. Chodila jsem do speciální hudební třídy. Na základní škole byla jedna speciální třída – všechny děti hrály na hudební nástroj a tancovaly. Byla to zábava. Každé dítě muselo hrát na hudební nástroj. Někdo hrál na flétnu, někdo na violoncello, někdo na kytaru, někdo na casio, někdo (jako já) na klavír. Jako malá jsem nechtěla trénovat, nechtěla jsem cvičit. Rodiče mě nutili cvičit. Rodiče mi říkali: Musíš! Oni mě nutili. Když mi bylo 6 a 7 let, měla jsem jednu lekci týdně. Potom jsem měla dvě lekce týdně. Každá lekce měla 25 minut. A později jsem měla 40 minut a pak i 60 minut. Moje učitelka byla skvělá. Jako malá jsem to neříkala. Ale dneska to vím. Byla to mladá absolventka konzervatoře. Byla jsem, myslím, její první studentka. Chodila jsem na základní uměleckou školu (= ZUŠ). To je škola, kde můžeš hrát na hudební nástroje, tancovat, učit se teorii hudby, kreslit, malovat, pracovat s modelínou a hlínou… Je to škola pro děti. Chodíme tam odpoledne. Na základní umělecké škole byly, myslím, 3 učitelky na klavír. Dvě postarší učitelky (slovo postarší je eufemismus pro “staré”, jako anglicky neříkáme old ale eldery people)… Takže dvě postarší učitelky a jedna mladá učitelka. Dodnes si pamatuji její jméno. Jmenovala se Michaela Kaftanová. Ale to bylo víc jak 20 let zpátky. Dnes se jmenuje jinak, je vdaná. Taky si pamatuju, že byla vysoká, hubená a hlavně měla krásné husté černé vlasy do pasu. Opravdu husté vlasy. Ne jemné nebo řídké. Ale opravdu husté vlasy. Chtěla jsem mít vlasy jako ona. Dneska se mi líbí moje vlasy. Miluju svoje vlasy. Mám husté blonďaté vlasy. Ale zpět k tématu… Často jsem měla koncerty. Měli jsme absolventské koncerty. Měli jsme koncerty během roku. Dvakrát za rok jsme měli soutěže. Taky jsme měli na konci roku zkoušky. Mám hodně diplomů. Často jsem byla první. Byla jsem taky jednou v regionálním kole soutěže. Už nevím, jestli jsem skončila třetí nebo čtvrtá… Už nevím. Nikdy jsem moc netrénovala. Někdy paní učitelka Michaela poznala, že jsem netrénovala. To znamená, že jsem hrála a ona viděla a cítila, že jsem netrénovala. Protože když chceš dobře hrát, musíš trénovat ideálně každý den. Někdy jsem ale moc netrénovala. Hrála jsem písničky a zpívala. Na Vánoce jsem hrála koledy. Moc mě bavily písničky. A nebavila mě klasická hudba jako Chopin, Suk, Debussy, Beethoven, Smetana, Bach,… Chopin, Beethoven – to nejsou písničky. To jsou skladby. To správné slovo je skladba. Pokud je to skladba pro trénink, je to “etýda”/etuda. Dneska se mi líbí všechno. Hraju jak písničky, tak klasické skladby. Bohužel ale nehraju moc často. Přestala jsem chodit na základní uměleckou školu, když jsem odešla na univerzitu. Takže jsem chodila na základní uměleckou školu od 6 do 19 let. Potom jsem odešla na univerzitu do Ostravy. A piano nešlo se mnou. Piano zůstalo doma u rodičů. Měla jsem piano Petrof. Petrof je česká značka. Znáš značku pian a klavírů Petrof? Je to největší evropská firma na klavíry a piana. Každý rok produkuje asi 14 000 pian a klavírů. Wow! 14 000. Exportuje do asi 60 zemí v celém světě. Dneska už nemám piano Petrof. Když jsem dostudovala druhou univerzitu v Brně, když jsem dostudovala Inženýra, dostala jsem od rodičů digitální klavír Roland. To je japonská značka. Velké plus je to, že můžu hrát i ve 3 ráno. Protože jenom připojím sluchátka a… piano slyším jenom já. Je to nádherný zvuk! Miluju zvuk piana. Miluju hru na piano. Teď pro tebe mám malý relax. Sedni si pohodlně na kanape nebo do křesla. Zavři oči. A poslouchej tu odpočinkovou hudbu. Jo, jsou tam chyby, promiň… Už jsem dlouho nehrála. — skladba 12:09 až 15:09 — … no, a tak dále. Znáš tuto skladbu? Jestli ano, napiš mi do komentáře na web slowczech! Už netrénuju a nemám trpělivost. A hra na klavír potřebuje trpělivost. Jako jazyky. Jestli chci umět hrát na klavír, musím trénovat. Jestli chci umět arabsky, musím trénovat. Jestli chceš umět česky, musíš trénovat. Doma nebo s lektorkou. A můžeš trénovat s lektorkou ze slowczech. Slowczech teď spolupracuje s 18 lektorkami. Podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Individuální nebo skupinové. No, a taky mi napiš, co ty? Hraješ na nějaký

Toto je Petry první epizoda. This is Petra’s first slowczech episode. She is teaching Czech for foreigners. Ahoj! Dnes bych se vám ráda představila. Kdo jsem, co dělám a proč to dělám, proč pracuju s cizinci, proč učím češtinu a tak Jmenuju se Petra a jsem lektorka češtiny pro cizince od roku 2017. Učím dospělé i děti i mládež. individuálně i skupiny. A různé jazykové úrovně. Každý ví, co potřebuje a co mu vyhovuje a jaký je jeho cíl a jeho motivace a pokud se někdo rozhodne se učit češtinu, mám radost a vážím si toho. Když jsem byla malá, chtěla jsem být paní učitelka a taky zpěvačka. Taky mě bavilo odjakživa číst Můj dětský sen se mi splnil… protože učím. A zpívám si zatím pro radost… Časem bych chtěla zpívat v Gospelech, ale k tomu asi vede delší cesta. Proč učím cizince? Myslím si, že učit se jazyk země, ve které žijeme je moc důležité pro integraci. Jazyk lidi sbližuje. Hodně mě ovlivnila vlastní zkušenost, kdy jsem byla dobrovolník v cizí zemi a zkusila si krok za krokem učit se jazyk, poznávat lidi a cizí kulturu. Líbilo se mi mluvit s lidmi jejich jazykem. Všimli jste si, že lidi mají radost, když s nimi mluvíte jejich jazykem? No…bydlela jsem na malé vesnici, kde to ani jinak moc nešlo. Pracovala jsem v neziskové organizaci jako animátorka mládeže a i když je to zvláštní, tito mladí lidé anglicky neuměli. Starší lidé také anglicky neuměli a já si s nimi chtěla povídat. Ze začátku mi to moc nešlo, musela jsem se přestat bát mluvit. Ono mi nakonec nezbylo nic jiného, než to zvládnout, abych mohla v tom běžném normálním životě fungovat. A nestydět se, že mi ten jazyk nejde. Byl to proces, který chvíli trval,ale jsem za tu zkušenost moc vděčná a proto pracuju i já s cizinc Jak vypadají moje lekce? Záleží na mnoha věcech. Koho učím a jaká je motivace a cíl mého studenta. To by měl každý lektor vědět. Je to spolupráce, ne monolog učitele a ten vztah učitel – student je hrozně důležitý. Jaké jsou motivace? Někdo potřebuje udělat zkoušku a dostat se na vysokou. Někdo se chce zlepšit v mluvení, jiný chce psaní. Ale obecně – na mých lekcích se hodně mluví, konverzace je nejdůležitější. Gramatika se učí při tom. Učím fráze a slova v kontextech. Chci, aby lidé byli aktivní a měli chuť se učit. Aby se nebáli mluvit. Lekce nesmí být nuda To je pro nás ve Slowczech důležité. Vztah učitele a studenta, lidský přístup, kvalitní výuka. Děláme nové materiály, například podcasty a videa. Vám to pomáhá při učení se a nám to dělá radost. Takže, pokud jste se rozhodli učit se česky… podívejte se na web a na patreon.com. Aktuálně… dělám pro vás sérii rozhovorů – dialogů – o životě s různými zajímavými lidmi. Užijte si to, užijte si češtinu A mějte se krásně! Ahoj! The post (205***) Petra: Proč učím češtinu pro cizince? (Petry první epizoda) appeared first on slowczech.

Today with Ema, we delve deep into the Czech celebration of Easter, or ‘Velikonoce.’ Historically rooted in both Christian traditions, commemorating the resurrection of Jesus Christ, and ancient pagan and Slavic celebrations of the arrival of spring, Easter in the Czech Republic is a vibrant blend of faith, nature, and customs. For many Czechs, the season is about nature’s rebirth after a long winter, regardless of their religious affiliations. We’ll explore unique Czech Easter traditions, from men going house to house with willow whips to painted eggs symbolizing new life.Tune in to learn more about how this beautiful country celebrates the season, and stay until the end for a well-known Easter rhyme that has echoed through Czech households for generations.To get the transcript with highlighted vocabulary, questions with answers and much more, join slowczech Lab. In slowczech Lab, learn Better Faster Together exclusive contentAccess all our members only media: go deeper, practice actively & get confidence. active communityJoin our Discord server, hosted by professional tutors. Be in touch with czech daily. 3 lessons per monthMeet students and tutors from around the world, exchange and practice. 500 CZK/month Get access to lessons, a community, and a cool content designed to help you to immerse yourself in Czech and speak better. Cancel anytime. I want to join. The post (204**) Ema: Velikonoce v Česku? appeared first on slowczech.

Nazdárek, jak to jde? Co je nového? Jak ses vyspal(a)? Já jsem se dnes vyspala dorůžova. To znamená, že jsem se vyspala skvěle, báječně, moc dobře. Vyspala jsem se dorůžova. Dnešní epizoda vznikla ve spolupráci s Michaelou, takže tuto epizodu jsme vytvořily my obě dohromady. Michaela pro tebe vytvořila PDF dokument, který je v transkriptu této epizody. A pokud ještě Michaelu neznáš, Michaela je členka týmu slowczech. Určitě jsi s ní viděl(a) rozhovor na YouTube. Jestli ne, určitě se podívej. Je to rozhovor číslo 10 ze série “Rozhovory” a tento rozhovor byl publikovaný v lednu 2021. Michaela vystudovala bohemistiku a miluje náš krásný český jazyk. A proto i v rozhovoru mluvíme já a Michaela hodně o češtině. Jestli je ti Michaela sympatická a chceš mít s Michaelou online lekce, máš dvě možnosti. Individuální a skupinové. Pravidelně otevíráme online conversation clubs, míchané s gramatikou. Michaela učí hlavně B1 a B2. A třeba teď na začátku dubna začíná s Michaelou B1/B2 kurz. Tématem je jak konverzace, tak pokročilá gramatika. Začínáme 6. dubna, ale detailní informace jsou jako vždy na webu slowczech. A o čem je dnešní epizoda? Dnešní epizoda + PDF dokument je o rodokmenu. Tak šup šup, jdeme na to! *** Tak, rodokmen… Víš, co je to rodokmen? Rodokmen je kmen tvého rodu. Kmen je dolní část stromu, ta široká a pevná, která potom drží korunu. Koruna stromu (ne česká koruna) je horní část stromu, kde jsou listy. A rod? Rod může být gramatický (ženský rod, mužský rod a střední rod) nebo taky negramatický. Znáš rod Habsburků? Habsburkové pochází ze Švýcarska a vládli v Evropě od 12. do 18. století. Například Marie Terezie, díky které dnes povinně chodíme do školy, je z rodu Habsburků. Habsburkové vládli v polovině Evropy – ve Španělsku, v Itálii, v Holandsku, v Chorvatsku, v Česku, v Rakousku, v Maďarsku a tak dále… A tak rod (nebo dynastie) Habsburků byl velmi mocný. A proč mluvím o rodokmenu? Dnes ti já a Michaela chceme ukázat posesivní adjektiva. To je například Eliščina, Michaelina, Petřin… Eliščin kocour se jmenuje Crevette. Michaelin pes má velké oči. Petřin syn se jmenuje Tomáš a má šneka. Taky místo “Eliščin kocour” a to je posesivní adjektivum, můžu říct “Elišky kocour” a to je potom klasický genitive nebo taky possessive a partitive case, jak mu ráda říkám. Takže Michaelin pes nebo nebo Michaely pes nebo pes Michaely má velké oči. Petřin syn nebo Petry syn nebo syn Petry má šneka. Teď ti ve zkratce řeknu, kdo jsou členové mojí nejbližší rodiny. Můj bratr se jmenuje Jakub. Jakubova manželka se jmenuje Markéta. Martkétina dcera se jmenuje Ema. Takže Emini rodiče jsou Jakub a Markéta. Jakubova maminka je i moje maminka a jmenuje se Jiřina. A Jakubův otec je i můj otec a jmenuje se Emanuel. Jiřinin manžel je tedy Emanuel. Emanuelova manželka je tedy Jiřina. Jakubovi rodiče jsou Jiřina a Emanuel. A Eliščini rodiče taky, protože jsem Jakubova sestra. Haha. No, tak co, je to komplikované? Jestli chceš trénovat -ova, -ina, -ini a tak dále, podívej se do transkriptu této epizody. Michaela pro tebe připravila PDF dokument s rodokmenem. Michaelu by taky zajímalo, jestli už jsi někdy zkoumal(a) původ svého rodu? Michaela mi říkala, že bohužel, ona původ svého rodu nezkoumala. A ani nemá žádnou zajímavou historku. Já osobně jsem nikdy původ svého rodu nezkoumala. Ale moje maminka trošku ano a doma máme rodokmen do roku 1881. To je můj prapradědeček, bydlel v Uherském Brodě a dokonce byl za první světové války v legiích. Hodně mmých studentů a taky fanoušků slowczech se učí česky, protože jejich pradědeček z matčiny strany nebo praprababička z otcovy strany byli Češi nebo se v Československu narodili a potom emigrovali. Také máš české kořeny? Také máš v rodině někoho, kdo pocházel z Československa nebo kdo stále žije v Česku? Jestli chceš pátrat po předcích, tedy jestli chceš zkoumat původ svého rodu, můžeš si dokonce najmout soukromého detektiva. Ten potom čte staré dokumenty v archivech, cestuje do zahraničí, ptá se, hledá, zjišťuje… A on ti sestaví rodokmen třeba do 14. století. A ty potom třeba zjistíš, že máš za předky nějakého šlechtice nebo krále. A nebo naopak, že tvoji předkové byli sedláci a chudí lidé, haha. Napiš nám do komentáře, jestli máš české kořeny a jak se jmenují členové tvojí české rodiny. Hodně fanoušků slowczech má české kořeny, a proto se učí česky. Ty taky? Napiš napiš napiš. A jestli se ti dnešní epizoda líbila a jestli oceňuješ podcast a video a PDF materiály, které pro tebe ve slowczech tvoříme, můžeš se stát Patronem slowczech na www.patreon.com/slowczech. Pošli nám pár euro měsíčně. Provozovat slowczech a web a podcast a kupovat mikrofony a background pro videa stojí peníze. Ale chceme, aby slowczech zůstal free neboli volně dostupný pro všechny. Jo, a taky příští týden je Lenka znovu live na Instagramu. Bude už třetí IGTV, jupííí, už se moc těším! Tak, ale už jsem dnes mluvila dost. Měj se hezky, uč se česky, a čau!  

Eliška: Ahoj, jak se dneska máš? Taky hraješ na kytaru jako Míša? Víš, že Míša je super lektorka češtiny? Ve slowczech máme teď moc moc moc fajn lektorky. Teď spolupracuji se 16 lektorkami. Wow! Nevím, jak je to možné Všechny lektorky znám. Spolupráci s nimi jsem si vybrala = tedy, chci s nimi spolupracovat. Všechny lektorky mají stejný mindset jako já a učí podobným stylem jako já. Jestli hledáš online lekce češtiny (individální nebo skupinové), podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Potom se já a ty setkáme přes video, zeptám se tě na spoustu věcí a pak tě spojím s jednou s lektorek, které spolupracují se slowczech. Lenka, Petra, Bára, Ema, Jindra, Šárka, Míša, Michaela, Nicole, Jitka, Monika, Gábi, Vendula, Blanka, Magda nebo dnešní Míša, která ti řekne, proč a jak hraje na kytaru. Míša: Ahoj! Jsem Míša a dnes ti chci říct něco o sobě a svém velkém koníčku. Koníček je hobby. Můžeš se mě například zeptat: Jaké jsou tvoje koníčky? Co ráda děláš ve volném čase? A já dnes na tuto otázku odpovím. Určitě poslouchej do konce, protože na konci dnešní epizody pro tebe mám otázky a taky jednu důležitou informaci. Můžeme začít! Asi před rokem a půl jsem se rozhodla, že chci zkusit žít a pracovat v zahraničí. Českou republiku mám ráda, ale myslela jsem si, že je dobré poznat novou zemi a seznámit se s novými lidmi. Odjela jsem do Číny, kde jsem začala učit češtinu na univerzitě. Když jsem přijela do Číny, byla jsem trochu překvapená, protože jsem dostala od univerzity velký byt, 3+1. Předtím jsem bydlela v Brně v malém bytě, a proto jsem nebyla zvyklá mít pro sebe tolik místa. Mít pro sebe byt znamená, že jsem tam byla jenom já, nikdo jiný se mnou nebydlel. Na začátku jsem taky neznala v Číně moc lidí, proto jsem byla trochu smutná, že jsem v tak velkém bytě sama. Taky nefungoval internet a večer byla nuda. A tak začal příběh mého nového koníčku! Lidé z univerzity mi řekli, že jako učitelka můžu chodit zdarma na dva kurzy: na čínštinu a hru na kytaru. Zdarma znamená, že to stojí nula korun, nemusím nic platit. A já jsem si řekla: „Proč ne? Koupím si kytaru a budu chodit na kurz, bude to legrace!“ Ale to jsem nevěděla, že v Číně musím všechno nakupovat na internetu a já jsem vůbec neuměla čínsky, proto jsem si nemohla nic přečíst. A koupila jsem si malou kytaru pro děti! Byla jsem smutná, ale moji studenti mi pomohli tuto kytaru vrátit zpátky a koupit novou. Moje kytara dostala jméno Božena a stala se mojí dobrou kamarádkou pro dlouhé večery bez internetu. Kurzy byly moc fajn, ale měla jsem několik problémů. Moc mě bolely prsty, protože když hraješ na kytaru, musíš mít silné ruce a prsty – a to já neměla. Taky mě hodně bolela záda, protože když jsem hrála, seděla jsem ve špatné pozici a moje tělo začalo protestovat… Taky mají v Číně jiný systém. Nemají noty jako my, CDEFGAHC, ale mají čísla. C je jedna, D je dva atd. To pro mě bylo těžké, ale hrát na kytaru mě moc bavilo. Když začaly být v Číně problémy s Covidem, musela jsem odjet do České republiky a moje kytara Božena zůstala bohužel v Číně. Asi tři měsíce jsem nehrála a kytara mi moc chyběla. Teď už mám novou kytaru, a proto mě zase bolí záda a prsty! Hrát na kytaru mě moc baví. To znamená, že tuto aktivitu mám moc ráda. A já jsem přemýšlela o tom, proč mě tak baví hrát na kytaru. Zaprvé asi proto, že když hraju, nemyslím na nic jiného a moje hlava odpočívá. Zadruhé, je to dobré cvičení pro koordinaci rukou, protože každá ruka dělá něco jiného a je to výzva! Zatřetí, miluju hudbu a moc ráda hraju a zpívám svoje oblíbené písničky. Teď hraju Kometu od Jaromíra Nohavici, to je moje nejoblíbenější česká písnička. Taky mám ráda metal, ale ten na kytaru zatím hrát nemůžu, je to pro mě moc rychlé! Začtvrté, můžu se dívat na svůj progres (neboli pokrok, pomalu, krok za krokem je něco lepší a lepší). Je to opravdu dobrý pocit, když vidíš, jak se zlepšuješ. Ale někdy musím být hodně trpělivá! Kytara je ale perfektní zábava pro dlouhé zimní večery! Tak to byl můj příběh. A co ty, taky tě baví hrát na kytaru? Nebo tě baví hrát na jiný hudební nástroj? A mám pro tebe další otázky: Jakou hudbu máš rád/a? Znáš nějakou českou hudbu? Líbí se ti česká hudba? A jak trávíš dlouhé zimní večery ty? Napiš mi do komentářů na www.slowczech.com, jsem zvědavá. A poslední důležitá věc – jestli máš rád podcast, který pro tebe ve Slowczech děláme, budeme rádi za tvoji podporu, za tvůj support. Podívej se na patreon.com/slowczech a pošli nám 1€, 2€, 10€ nebo i 50€. Díky tobě můžeme potom pokračovat a dělat pro tebe kvalitní materiály. A ty se můžeš učit česky, kdy chceš a jak chceš. Tak a to je dnes ode mě všechno. Měj se hezky a mluv skvěle česky! The post (202**) Míša: Proč hraju na kytaru appeared first on slowczech.

Eliška: Ahooooj! Tadááááá! Dneska pro tebe máme ve slowczech novou sérii. Mám radost, hurá, nová audio série je tady! Nový typ audia je tady. Lektorka češtiny a členka týmu slowczech Petra pro tebe má sérii rozhovorů v reálné češtině. Real Czech interviews. A musím říct, že jsou to opravdu parádní rozhovory. Dnešní první rozhovor je navíc velmi velmi velmi zajímavý. Petra říká, že je pro ni inspirativní dělat rozhovory s různými lidmi v různém věku. Dnes mluví Petra se svým synem Tomíkem (to je normálně Tomáš, ale raději Tomík nebo Tomášek, protože je to malý kluk). V této sérii rozhovorů pro tebe bude mít vždycky Petra otázky. Odpovědi na otázky budeš vědět, pokud budeš pozorně poslouchat rozhovor. A správné odpovědi budou vždy buď na konci rozhovoru nebo na webu slowczech v transkriptu. A teď otázky k rozhovoru: Otázky: Jak se jmenují Tomova zvířata? Co si Tom myslí o online výuce? Kolik let je Tomovi? *** Ahoj, já jsem Petra, moc Vás všechny zdravím. Dneska je tu se mnou Tomášek. Ahoj Tome. Ahoj, já jsem Tom a je mi skoro 12 let. Tak…Tomášek je v páté třídě a momentálně bohužel na online výuce každý den. Tome, jaké to je být takhle dlouho doma a učit se z domu? Mně se to víc líbí, protože si můžu dělat úkoly, kdy chci. A je to prostě lepší. A nechybí Ti to vedení od paní učitelky, když máte jenom… NE… hodinu denně… NE… nechybí… NE. A co kroužky?Nechybí Ti, že nemáte teď pořádně… NE… žádné kroužky?NE Ani ten baseball, který… NE… máš rád? Tomášek má rád baseball, ale teď se nedá moc hrát. Tak co děláš, Tome, když máš teď víc …možná víc volného času? Dívám se na televizi nebo hraju Minecraft. Chodím ven. Co děláš venku? Jezdím na koloběžce. Aha. A kam? Na rampy, po Šlapanicích, po Brně, po cyklostezkách. A děláš ještě nějaký jiný sport kromě baseballu a koloběžek? Hm… (j)eště rád jezdím na kole, běžkuju, sjíždím na lyžích. Tomášku, já o Tobě vím, že máš rád zvířata. Máš doma nějaké zvíře? Mám šneka, jmenuje se Ferdinand. Máme dvě kočky. Starší kocour se jmenuje Šimon a mladší kočka Zikmunda. To je docela zajímavá kombinace zvířat…dvě kočky a šnek. Co Tě inspirovalo k tomu, abys chtěl toho šneka? Byl to Tvůj sen…?Nebo? Nene. Tak proč, proč zrovna šnek? Má hezkou ulitu. A povíš nám, jak se starat o takového šneka? Protože každý to asi neví. Jak…jak se staráme o šneka? Do akvárka se dá taková hlína a pak se tam dá…do hlíny se dá nějaký …něco, aby si do toho mohl vlézt a měl tmu přes den. Musíte mu tam dát něco, aby tam měl teplo, 28 – 30 stupňů a teploměr, nejlíp. A nějakou vodu a jídlo, je to býložravec. A jakého šneka máš? Konkrétně? Jaký je to typ? Šnek oblovka velká. Jak je teď velký? Centimetr. A kolik mu je teď? Je mu asi měsíc a půl. Měsíc a půl….a jak velký bude, až vyroste? Může mít až 30cm. Až 30cm… Umíš si představit, že bude mít 30cm? JO. Budeš ho vozit s sebou na výlety? JO. Jo?JO. Chtěl bys mít víc šneků nebo Ti jeden zatím stačí? Jeden stačí. Dobře. Tak jo, Tome, já Ti moc děkuju za rozhovor, měj se hezky a zase někdy příště čau:-) *** Určitě nám napiš na web www.slowczech.com nebo na Facebook nebo na Instagram, jestli se ti tato nová série Real Czech líbí. A jestli chceš online lekce s Petrou, pravidelně několikrát za rok otevíráme online group lessons. A teď v dubnu začínají nové online skupiny, nové konverzační kluby pro maximálně 4 studenty. Od A1 do B2 s Petrou, s Lenkou, s Barborou a s Michaelou. Jako vždy, detailní informace jsou na webu slowczech v sekci “Czech lessons”. Díky moc, měj se hezky a těšíme se na příští Petry rozhovor. Čau. The post (201****): Petry rozhovor s Tomáškem nejen o šnekovi (NOVÁ SÉRIE) appeared first on slowczech.

Ahój! Vítej u epizody číslo 200! Wow! Panejo! Týýýjo! Týýýjovka! Panečku! ty bláho! Nebo taky trochu vulgárně: Ty vole! Jak je to možné? Nemůžu věřit tomu, že už posloucháš epizodu číslo 200. Dnešní epizoda se jmenuje překvapení. Znáš čokoládu Kinder překvapení? Když jsem byla malá, byla velmi oblíbená. “Kinder čokolááááda!” bylo v reklamě v televizi. A proč překvapení? Protože dnes chci mluvit… o všem! Proč slowczech? Od kdy? Jak? A jaký byl můj rok 2020? Co bude tento rok? Chci ti říct víc o slowczech, protože si to zasloužíš (you deserve it). Ty jsi fanoušek slowczech, ty se učíš česky a já tě obdivuju (admire). Moje arabština je… nebo asi není. Nestuduju každý den a cítím, že to je špatně. No jo,… a proto tě obdivuju, že ty posloucháš slowczech a učíš se rád(a) a jsi každý den lepší a lepší. Jestli posloucháš slowczech už nějakou dobu, už nějaký moment, dobře mě znáš. Slowczech existuje už 5 let. Začala jsem dělat audia v roce 2016, když jsem se připravovala na Goethe Zertifikat B1 v němčině. Znáš slowgerman? Miluju slowgerman. A věřím (believe) v comprehensible input. Nevíš, co to znamená? Podívej se na YouTube na video “Stephen Krashen on language acquisition”. Miluju ho! Miluju Stephena a souhlasím se Stephenem. Podle mě je comprehensible input to nejlepší na světě. A proto dnes taky existuje slowczech. Videa, audia, v lekci mám obrázky a fotografie a hlavně příběhy. V lekci samozřejmě mluvíme jenom a jenom česky. Používáme gesta a zvuky, protože i kompletní začátečník (tedy student A0) rozumí, když používáme gesta a zvuky. Nepotřebujeme angličtinu, francouzštinu či jiné jazyky. To je metoda slowczech. A tak tedy, Slowczech bude letos slavit 5 let. To budou krásné narozeniny! Bude velká… asi online párty. Miluju kontakt s lidmi. Každý den mluvím s lidmi. Podle mě je kontakt s lidmi to nejdůležitější v životě. Přátelé nebo networking. Vždy jsem našla práci díky dobrým kontaktům. Vždy jsem začala dělat nové věci díky dobrým kontaktům. Vždy jsem byla na správném místě díky dobrým kontaktům. Nerada mluvím a ráda poslouchám. Myslím si, že lidé znají a umí hodně věcí. A lidé okolo mě říkají opravdu moc moc zajímavé věci. Proto dnes taky spolupracuji s dalšími lektorkami. Je nás teď dohromady 18. Wow! 18! A všechny lektorky jsou báječné. Mají stejný mindset jako já – tedy stejné nastavení mysli. Mají podobný styl učení jako já. Jsou pozitivní, umí se adaptovat, rozumí, že každý student je jiný… Jsou skvělé, jsou moc fajn,… A proto chci všem holkám poděkovat. Děkuju Lence, Petře, Báře, Emě, Jindře, Šárce, Míše, Míše, Michaele, Nicole, Jitce, Monice, Gábi, Vendule, Blance a Magdě. Moc děkuju! No, jestli chceš, můžeš mít online lekce s jednou z lektorek slowczech. Jestli nechceš studovat s jednou z lektorek slowczech, můžeš studovat sám/sama doma s video kurzem “21 day grammar challenge“. Nebo můžeš studovat sám/sama doma s audio knihou “Learn Czech cases with stories“. Nebo teď máme verzi č. 3 “Big book of Czech = 100+1 stories“. Všechno je v e-shopu. Děláme pro tebe a pro tvoji češtinu fajn materiály. Všechno je na webu slowczech. Ale jak jsem slíbila (promised), řeknu ti, jaký byl můj rok 2020. Jo, byl těžký. Přišel COVID. Ale já jsem věděla, že nic nemůžu změnit. Já jsem věděla, že je lepší se adaptovat. A tak jsem se adaptovala. Začala jsem na 100% pracovat online. A hlavně jsem začala rozvíjet (develop) slowczech. Slowczech je dnes úplně jiný oproti březnu 2020. A slowczech bude lepší a lepší. Připravuji nové materiály, například “50 most used verbs in dialogues” nebo “Manuál na tandem” nebo “Audio course for complete beginners” a “Logic in Czech in prefixes” nebo “Complementary materials for videos and podcast”… Mám hodně nápadů, já vím! Ale já fakt miluju svoji práci! Fakt miluju to, co dělám. A jinak, jestli jsi viděl(a) video na YouTube “Jak jsme se stěhovali“, víš, že v prosinci jsme koupili dům. Wow. Další událost, které nemůžu uvěřit! Nehledali jsme dům stylem “Teď chceme dům!” Ale v září jsme poznali moc fajn lidi. A oni nám v říjnu zavolali: “Eliško! Máme pro vás dům! Musíte ho koupit!” No, a tak jsme ho koupili. Jestli chceš, udělám speciální epizodu o administrativě. Celý proces byl dlouhý a komplikovaný. Ale teď vím, jak koupit dům v České republice, hihi. A jaký byl tvůj rok 2020? Já každý rok v prosinci přemýšlím, jaký byl můj rok. Píšu si, co jsem udělala. Píšu si, co se mi líbilo. Píšu si, co jsem se naučila. Píšu si, co teď umím líp. Podle mě je to důležité. Člověk myslí často na negativní věci. Je to normální, je to přirozené. Člověk zapomíná na pozitivní věci. Ale život je 50:50. Život je z půlky nahoře (to je pozitivní). A z půlky dole (to je negativní). Je důležité myslet víc na to “nahoře”. Je důležité myslet víc na pozitivní momenty v životě. Potom budeme šťastní. Jak j

Eliška: Ahoj, jak to jde? Dnešní téma je moc zajímavé, co? Lenka je fakt skvělá! Ještě jsi neviděl(a) Lenku? No tak se podívej na Instagram! Můžeš ji tam vidět skoro každý den ve stories a taky jednou za měsíc v IGTV. Ve slowczech máme teď moc moc moc fajn lektorky. Víš, že teď spolupracuji se 16 lektorkami? Všechny je znám, spolupráci s nimi jsem si vybrala = tedy, chci s nimi spolupracovat, protože mají stejný mindset jako já a učí podobným stylem jako já. Jestli hledáš online lekce češtiny (individální nebo skupinové), podívej se na web slowczech do sekce Czech lessons. Potom se já a ty setkáme přes video, zeptám se tě na spoustu věcí a pak tě spojím s jednou s lektorek, které spolupracují se slowczech. Míša, Míša, Michaela, Petra, Bára, Ema, Jindra, Šárka, Nicole, Jitka, Monika, Gábi, Vendula, Blanka, Magda nebo Lenka, která pro tebe napsala dnešní epizodu o menstruaci. Lenka: Ahoj milí studenti, fanoušci a čtenáři Slowczech! Dnešní epizoda je taková… ženská. Jaká? Je ženská, je feminní. Dlouho jsem přemýšlela, jestli ji napsat. A proč ne? Já jsem otevřený člověk a zajímají mě různá témata. Myslím, že tahle epizoda je primárně pro ženy, pro dívky, slečny a studentky, které se učí český jazyk. Pokud jsi ale muž, kluk, chlapec a student, určitě taky můžeš číst nebo poslouchat tuhle epizodu a naučíš se nějaká důležitá slovíčka pro svoji přítelkyni, manželku, lásku nebo třeba tchýni. Podle mě, je tahle epizoda důležitá, protože má slovíčka, která můžeš někdy potřebovat. Možná každý měsíc. tenké – thin – Tenké je jako hubený. Hubený je člověk, tenká je věc. Tenká palačinka, tenký kabát, tenká vložka. umýt – to wash – Umýt můžeš nádobí v kuchyni, ale taky menstruační kalíšek. Menstruační kalíšek umyješ a můžeš ho použít znovu! Šetrné – gentle – Být šetrný k životnímu prostředí, k ekologii, je důležité. Menstruační kalhotky jsou šetrné k životnímu prostředí. Protéct – leak out – Měla jsem tampón, ale protekla jsem. Tampón byl slabý. Zabrat – be effective – V dnešní epizodě slovo “zabrat” znamená mít učinek, začít fungovat. Když lék/medikament/prášek zabere už mě nic nebolí. Když zabere, už nemám bolesti. křeče – cramps – Typický příznak menstruace jsou křeče. Křeče jsou bolesti břicha, au! připomínat – to remind – Menstruace připomíná, že jsme ženy. Nebo taky můžu někomu něco připomínat. Například: Připomínám partnerovi, prosím, můžeš koupit chleba?   Menstruace. Jaká slova existují pro menstruaci? Mám menstruaci, mám svoje dny, dostala jsem to, mám to. Taky ženy říkají mám menses, periodu, měsíčky nebo mám krámy. Párkrát jsem slyšela frázi – sedla jsem si do jahod nebo mám jahody, hehe. Pokud jsi Marie, můžeš říct – tenhle týden jsem Bloody Mary! Co potřebuje žena, když menstruuje, když má menstruaci? Každá žena preferuje něco jiného. Hygienické potřeby jsou pro každou ženu moc důležité. Je důležité taky vědět, jak se jmenují. Nejpopulárnější jsou vložky nebo tampóny. Já vložky nemám ráda, jsou nepohodlné. Nejsou pro mě komfortní. Maximálně, na konci mojí periody, na konci mojí menstruace používám intimky. To jsou tenké vložky. Tampóny existují silné, extra silné, normální nebo slabé. Existuje taky menstruační kalíšek. Určitě jsi slyšela slovo menstruační kalíšek. To je silikonová věc, ten materiál se jmenuje silikon, která je šetrná k životnímu prostředí. Není jako tampón, můžeš ho umýt a použít znovu a znovu a znovu. Menstruační kalíšek musíš koupit na internetu, v obchodě jsem ho v České republice moc neviděla. Možná existuje v drogerii jako DM nebo Teta. Nevím proč, mně menstruační kalíšek nevyhovuje = není pro mě ideální. Nejlepší věc, nejlepší pomůcka pro menstruaci jsou pro mě menstruační kalhotky! Kalhotky, to jsou malé kalhoty. To je spodní prádlo. Spodní prádlo je oblečení, které je pod prádlem/ pod oblečením. Spodní prádlo je typicky podprsenka a kalhotky. Znáš menstruační kalhotky? To je ta nejlepší věc! Jsou pohodlné, bezpečné, ekologicky šetrné a šetrné k tvému tělu! To je výhra! Když máš menstruační kalhotky, nemůžeš protéct. Já vím, to je trochu nepříjemné téma a taky nekomfortní situace. Ale jsme ženy, a to se může stát. Určitě víme, jak se cítíme, když máme menstruaci, měsíčky, menses. Mě bolí celé tělo, moc mě bolí břicho, mám křeče. Co mi pomáhá? V lékárně si kupuju kontryhelový čaj, to je bylinný čaj, ale ten musím pít celý den. Když piju čaj celý den, potom zabere. Když čaj zabere, funguje, nic mě nebolí. Když potřebuju pomoct hodně rychle, musím si vzít ibalgin. Ibalgin je ta růžová pilulka proti bolesti! Pokud budeš mít zase příští měsíc měsíčky a budeš unavená a nebudeš mít dobrou náladu, je to v pořádku. Můžeš říct: „Promiň, mám svoje dny, potřebuju klid!“ Tvůj partner, přítel, manžel to musí pochopit. Někdy je to fakt trápení, ale na druhou stranu nám tento měsíční cyklus připomíná, že jsme zdravé ženy! Máš často bolesti? Co děláš ty, když máš bolesti? Bolí tě moc břicho? Byla tahle epizoda užitečná? Mluví

Čau, jak se daří? Máš se fajn? Dneska pro tebe mám další zajímavou epizodu. Ale nejdřív ti chci říct, že Lenka z týmu slowczech připravuje další IGTV. Na konci ledna Lenka na Instagramu vařila live = Lenka vařila naživo. A tak na konci února bude Lenka znovu live! Chceš víc detailů? Sleduj Instagram slowczech. A teď: víš, kdo je Pokáč? Pokáč je český zpěvák, ale především ajťák. Profesí je programátor. Myslím, že chodí do práce a pracuje na počítači 3x týdně. Je známý hlavně jako zpěvák. Píše písničky a hraje na ukulele a na kytaru. Jeho písničky jsou na YouTube zdarma. Proč mám Honzu ráda? Jo, to jsem neřekla, jmenuje se Jan Pokorný. A Jan, jak víš, je Honza. Proč mám Honzu ráda a jeho písničky? Zaprvé, má kočku jako já. Haha. Možná znáš jeho písničku kočku s erorem “Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád, jen od tý doby, co ji znám, mám ruce nohy samej šrám…” Jestli ne, mrkni na YouTube. Jsou tam anglické titulky a je to fakt vtipná písnička. A nejen vtipná, ale taky chytlavá (catchy). A zadruhé jeho písničky jsou ironické a vtipné (funny), jsou jednoduché a chytlavé. Často reagují na aktuální situaci nebo na život. Už jednou jsem pro tebe měla písničku, “Dej si roušku”, je to číslo 165 a publikovala jsem ji v červnu v karanténě číslo 1. A dnes pro tebe mám další karanténovou písničku “Jsem pozitivní”. Napsala jsem Honzovi na Instagramu, jestli můžu natočit slowczech epizodu, on mi odepsal, že jo. Tak, jdeme na to! Přišla mi SMSka, že mám bejt doma dneska (I received an SMS that I should be home today) a taky psali mi v ní, že prej jsem pozitivní. (besides, they wrote that I am COVID-positive) Ty se furt zlato hněváš, že doma morouse máš, (My love, you are upset that I am grumpy) hněvat se = být rozčílený, naštvaný) že jsem jen negativní, tak teď jsem pozitivní. (that I am negative all the time, so now I am positive) Refrén: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, (I am so positive and I got it confirmed) černý na bílým, od hygieny. (black on white = 100%, from Hygiene station) Tak lásko neboj dej tu roušku dolů, (So, my love, dont be afraid and put down that mask) polib mě ať jsme pozitivní spolu. (kiss me so that we both are positive, both together) Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej (So, my love, dont be afrad and give me a kiss) a pořád se mi nevyhýbej. (and stop avoiding me) Dycky jsi mi říkala hej, nebuď furt tak nevrlej (You have always told me: Hey, dont be so grumpy) a pozitivní být zkus, třeba jako Tomáš Klus. (try to be positive, for example like Tomáš Klus – his Instagram) Tak já už fakt nevim sám, jak se ti zavděčit mám, (I really dont know, even myself, what more I can do for you zavděčit se/vděčný means grateful) výsledky jasně zde máš, přesto se mi vyhýbáš. (regardless the results, that are clearly here, you are avoiding me) Refrén: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neboj dej tu roušku dolů, polib mě ať jsme pozitivní spolu. Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej a pořád se mi nevyhýbej. Sice se trochu dusím, do práce však nemusím, (Although I am suffocating a bit, cant breathe, I am happy not to go to work) nemít buňky chuťové, je plus pro vaření Tvé. (the fact that I don’t have taste, I dont have chuťové buňky = the taste bud cells, this is a plus for your cooking) Od dob co ztratil jsem čich, (from the times that I have lost the sense of smell, i po tobě na záchod šel bych, even after you I would go to the toilet) tak holka poď ke mě blíž (so, girl, come closer to me,…) .. jó i ty bejt pozitivní smíš. (yeah, you can be positive, too). Refrén 2: Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neboj dej tu helmu dolů, (My love, take off that helm) polib mě ať jsme pozitivní spolu. (kiss me so that we are both, positive together) Já jsem tak pozitivní, mám to potvrzený, černý na bílým, od hygieny. Tak lásko neměj strach a pusu mi dej a pořád se mi nevyhýbej. Já jsem tak pozitivní, ach jak jsem pozitivní, mám to i potvrzený, že jsem tak pozitivní. Snad ani náboj kladný, není tak pozitivní, (maybe even the positive charge is not so positive as I am) pojď za mnou do peřiny, (come here, join me in the bed = under the duvet) směníme tělní tekutiny. (we will exchange the body fluids). Tak co, líbila se ti dnešní písnička? Napiš nám do komentářů na www.slowczech.com, jaká je tvoje oblíbená česká písnička? Jakou českou písničku si rád(a) zpíváš? Pomáhají ti české písničky mít lepší češtinu? Také, jestli chceš slowczech podpořit (support), podívej se na Patreon, kde jsou fajn slowczech dárky – například praktické věty na displej tvého telefonu A nezapomeň se určitě podívat na YouTube na Pokáčovo kanál (tak se Pokáčův kanál jmenuje) na další písničky. Protože Pokáč jenom zpívá a hraje na kytaru nebo ukulele, můžeš

Čau, jak se daří? Máš se fajn? Dneska pro tebe mám další trochu gramatickou epizodu. Ale nejdřív ti chci říct, že Lenka připravuje další IGTV. Na konci ledna Lenka na Instagramu vařila Live! = naživo. A tak na konci února bude Lenka znovu live! Chceš víc detailů? Sleduj (follow) Instagram slowczech. Jaké je téma dnešní epizody? Nedávno jsem měla moc fajn lekci s mými dvěma studentkami. Jedna je Američanka a jedna je Němka a obě bydlí v Brně. A trénovaly jsme “už ne” a “ještě ne“. A potom mi holky řekly: “Eliško, nemůžeš na tohle téma udělat podcast?” A já jsem řekla: “To je skvělý nápad!” A tak pro tebe, milý fanoušků Slowczech, mám dnes tohle zajímavé téma. Co znamená už, už ne, ještě, ještě ne? Nejdřív řeknu, co to znamená, a potom pro tebe mám příběh! Tak, jsi ready? Jdeme na to! Už = already (Už jsem unavená. Už je pozdě.) Už ne = not anymore (Už nemám hlad. Už nechci pít.) Ještě = still, more (Ještě jsem v práci. Musím dnes ještě nakoupit.) Ještě ne = not yet (Ještě neumím dobře arabsky. Ještě nejsem připravená.) Už tři týdny máme nový dům. Už nebydlíme v bytě. Teď máme krásný dům mimo Brno. Nejlepší na tom je, že je jenom 9 kilometrů od mojí práce. Takže když není led, jezdím na kole! Ale musím říct, že stěhování ještě není hotové. Ještě máme hodně věcí v krabicích. V obýváku jsou krabice. V garáži jsou krabice. Pod postelí jsou krabice. Krabice jsou ještě plné. Krabice ještě nejsou prázdné. Víš, co teď už nemusíme dělat, když už nebydlíme v bytě? Už nemusíme platit nájem. Už nemusíme parkovat na ulici. Už nemusíme chodit do druhého patra. Už nemusíme být v kontaktu s majitelem bytu, když je nějaký problém. Protože všechno už můžeme opravit sami. A protože všechno taky chceme opravit sami. A co teď naopak už můžeme dělat, když už nebydlíme v bytě? Už můžeme sedět na zahradě, protože už máme zahradu. Už můžeme investovat do domu, protože je náš a chceme investovat. Už můžeme dát věci, které nepotřebujeme každý den, do garáže, protože už máme garáž. Už můžeme opravovat našeho Landrovera doma, protože už máme garáž. A co ty? Už jsi dnes večeřel(a)? Nebo jsi ještě nevečeřel(a)? Co už jsi dnes udělal(a)? Co jsi dnes ještě neudělal(a)? A co chceš dnes ještě udělat? Co máš ještě v plánu? Napiš mi do komentáře na www.slowczech.com a já ti odepíšu = já budu reagovat. A jestli máš nápad na další epizodu, napiš mi taky do komentáře. Ráda píšu epizody na přání (at your request). Ty si přeješ nějakou epizodu a já ji napíšu. Teda, ne všechno, například téma “děti a dětská konverzace na hřišti”,… to promiň, to ještě neznám a to ještě nemůžu psát. Tak, měj se hezky, uč se česky a čau! The post (196**) Eliška: Nový dům a už/už ne/ještě/ještě ne appeared first on slowczech.

If you haven’t been told this information yet, this might be not a very good news for you: Pronouns have cases, too. For example: ona (she), ní, ji, jí, on (he), něho, ho, jeho, němu, mu, atd. But dont worry, I will help you today with a couple of pronouns. But firstly a question – what is a pronoun? Its a short word that replaces the noun. And since it is a short word, it is coming on the second position in Czech sentence. And because it replaces the noun, thats the reason why we call it pro-noun or zájmeno. It comes za jméno (instead of the noun). When replacing the noun, one important thing: you need to know its gender. Because we use masculin and feminine. So if you want to sound as a Czech person, think of the gender. Example is better that the theory, right. In English “Do you like that pullover or jumper? Yes, I do like it.” In Czech: Yes, I like him. Or: “Can you hear that song? Yeah, I can hear her.” I know pullover and song are things but Czech things are alive and have genders And you migh ask – but what about the neuter? Good news, neuter acts like masculine. Jupí, less words to learn! Example: “Will you buy this car? Koupíš si tohle auto?” “I will but him. Koupím si ho.” Another thing. We have two groups of pronouns. Those that we use without a preposition. It means that there is no “about, under, below, for, to,…”. You say directly verb and the noun. Ex: I see him. Vidím ho. I see her. Vidím ji. And then, the form will be different when used with the preposition. I talk about him, give it to me, I think of him, I think of her… Myslím na něj. Myslím na ni. So either, just accept that the form is like that in those senteces. Or keep in mind that you need to notice whether there is a preposition or isnt. Now, lets work on accusative cases. So, the direct object case. The most used one. In todays episode I will use as much as information possible alltogether (in my sentences I will use pronouns, adjective, noun – so not only Vidíš psa? But Vidíš toho krásného černého psa?) Firstly, I will read for you the whole story. And then, I will have some questions with mixed genders for you + I will give you some time to answer my questions. Funny game! And I suggest you to listen to the first part while reading the transcript on slowczech.com because you can see the different colors for different genders. So, listen and read. And once you are sure to understand, then, listen again without reading a couple of times.Just to get it to your ear. Its easier than trying to learn by heart and its proven that we learn way better when hearing and not when only reading. One last thing before we start, some vocabulary you might need: blázniví lidé = crazy people, vidíš ty bláznivé lidi, co cvičí jógu? veselá opice = happy monkey (btw, Mám opici means I have hangover) brečící dítě = crying baby cinkající tramvaje = ringing trams staráš se o něj/ o ni = do you take care of him/her to malé kotě = the little kitten Tak, get ready, jdeme na to. *** Dvě kamarádky jsou na procházce v parku. Jmenují se Tereza a Tereza. Obě se jmenují Tereza, protože Tereza je velmi oblíbené české jméno. Terezo, vidíš toho krásného černého psa? Ano, vidím ho! A Terezo, vidíš taky tu krásnou veselou opici? Ano, vidím ji! A vidíš taky to super drahé auto? Ano, jasně, vidím ho. Jasne, že ho vidím. A vidíš ty bláznivé lidi, co cvičí jógu? Ano, vidím je. A slyšíš toho hlasitého ptáka? Ano, slyším ho. A slyšíš tu krásnou písničku? Ano, slyším ji. A slyšíš to brečící dítě? Ano, slyším ho. Bohužel ho slyším. A slyšíš taky ty hlasité cinkající tramvaje? Jo, slyším je. Bohužel je slyším. A řekni mi, znáš mého nejlepšího kamaráda Petra? Ano, znám ho. A znáš mojí nejlepší kamarádku Elišku? Ano, znám ji. A znáš její tři děti? Ano, znám její tři děti. Znám je dobře. A ty jsi mi říkala, že tvůj soused je na dovolené a ty máš teď jeho psa. Staráš se o jeho velkého černého psa? Ano, starám se o něj. A staráš se taky o jeho krásnou siamskou kočku? Ano, starám se o ni. A staráš se o jeho nové auto? Ano, taky. Starám se o něj. A staráš se taky o jeho tři chameleóny, že jo? Ano, máš pravdu, starám se o ně. Terezo, řekni mi, těšíš se na nový telefon, který dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na něj. Moc se na něj těším. A těšíš se na tu novou červenou kabelku, kterou dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na ni. Moc se na ni těším. A těšíš se na to malé kotě, které dostaneš k narozeninám? Ano, těším se na něj. Moc se na něj těším. A určitě taky dostaneš ponožky. Těšíš se na ponožky? Ano, těším se na ně. Moooooc se na ně těším. A teď otázky: Vidíš na stole tu knihu češtiny? Ano, vidím ji. Vidíš venku na ulici tu tlustou paní? Ano, vidím ji. Slyšíš toho hlasitého souseda? Ano, slyším ho. Slyšíš tu hezkou písničku? Ano, slyším ji. Slyšíš ty děti venku? Ano, slyším je. Potřebuješ vízum? Ano, potřebuju ho. A potřebuješ nový pas? Ano, potřebuju ho. Myslíš často na paní učite

Ahoj! Šťastný nový rok! Já vím, že není prvního ledna, ale to nevadí! Chci ti totiž popřát hodně lásky, hodně štěstí, hodně motivace, hodně dobré nálady… ale hlavně nám všem přeju dost času na aktivity, které máme rádi. Jako třeba učení se češtiny nebo dalších cizích jazyků. Dnes je 8. ledna a já mám pro tebe první epizodu roku 2021. Hurá! Byla jsem úúúúplně mimo internet, mimo Brno, mimo práci, mimo slowczech… a teď jsem zpět. Měla jsem totiž 3 týdny dovolenou, nepracovala jsem, protože v prosinci, na konci roku, jsem byla hodně unavená. Taky jsi byl/a na konci roku hodně unavený/á? No,… ale já už nejsem unavená, teď jsem zpět. Je mi dobře, mám hodně energie a hodně nápadů… Jojojo, Eliška is back, Eliška je zpátky. A tak připravuju Grammar challenge, group lessons, nová videa, video kurzy,… no, myslím, že rok 2021 bude moc super! Takže, stay tuned! No, a dneska ti chci říct, jaký byl můj konec roku 2020. Co jsem dělala. No, tak co jsem dělala na konci roku 2020. Asi do 20. ledna / prosince jsem pracovala. A potom jsem nic nedělala, odpočívala. A 23. prosince jsme s partnerem odjeli pryč z Brna. Odjeli jsme pryč na 3 dny, protože jsme si zabukovali airbnb. Na 23., 24., 25. a 26. prosince. Bylo to krásný. Byl to dům u rybníka. Nevím, jestli v rybníku byli kapři… Asi ne… Asi už ne A bylo to u lesa. Každý den jsme chodili ven. Dokonce tam byl ping pongový stůl. Nakoupili jsme jídlo na 3 dny. Nakoupili jsme hodně Bohemky a hodně Prosseca. A nakoupili jsme jídlo na 3 dny, prootže v Česku je 25. a 26. prosince státní svátek. Takže je volno a všechny obchody jsou zavřené. 24. prosince byl Štědrý den. To je den, kdy slavíme Vánoce. A my, já, můj partner a samozřejmě náš kocour jsme slavili Vánoce mimo Brno v airbnb. To byl super nápad. Byli jsme jenom dva, takže to nebyl problém. A 24. prosince jsme ráno šli na procházku. A večer k večeři… nejdřív jsme připravili aperitif a předkrm, protože můj partner je Francouz. Takže jsme otevřeli láhev Bohemky a k tomu jsme si připravilo des toast au saumon fumé. To jsou… tousty… nebo lososové minitousty. Ve Francii v rodině mého partnera se dárky otvírají během aperitivu a předkrmu. Takže my jsme otevřeli dárky taky během aperitivu a předkrmu. A já jsem dostala super dárek. Dostala jsem puzzle escape game. Nevím, jestli znáš nebo jsi zkoušel/a puzzle escape game. První část, puzzle, byla super. Byla jednoduchá, moc mě bavila. Druhá část, escape game nebo česky úniková hra nebo únikovka… druhá část, únikovka byla… je nedokončená. Není hotová. Takže puzzle máme v krabici a musíme dokončit druhou část – únikovku. No, uvidíme, uvidíme. No, a k večeři, kterou jsme začali vařit asi v 8 hodin večer, jsme si dali steak se zeleninou – batáty a ještě něco. A jako dezert jsme měli čokoládovou zmrzlinu s červeným vínem. Mňam mňam mňam. Tak to byl náš Štědrý den! Jinak jsme odpočívali, poslouchali jsme podcasty, poslouchali jsme audio knihy, protože k Vánocům jsem od kamaráda dostala předplatné na Audible. Takže teď mám audio knihy a jsem moooc spokojená. Je pravda, že hodně poslouchám podcasty a teď můžu navíc poslouchat audio knihy. To je… moc se mi tento dárek líbí. No, a jinak jsme chodili na procházky, jak jsem říkala, cvičila jsem jógu, kreslila jsem křídou (pastel). Takže jsem kreslila křídou. A to byl… to byla fakt perfektní dovolená. Ale to byla jenom první část dovolené. Protože druhá část byla u mých rodičů. 26. (27.) prosince jsme odjeli z airbnb k mým rodičům. Měla jsem skvělý zážitek s dálniční známkou. Znáš… nebo víš, co je to dálniční známka? Když chceš v Ćesku jet po dálnici, potřebuješ dálniční známku. Bylo 26. prosince a od 1. ledna 2021 je v Česku elektronický systém na dálniční znmky. Takže na pumpě / na benzínce už neměli dálniční známky, protože nekupovali nové dálniční známky. A současně nemohla jsem koupit online dálniční známky, protože systém fungoval až od 1. ledna. Takže jsme hodinu zkoušeli najít benzínu, která ještě prodává dálniční známky. Volala jsem na policii, volala jsem na dálniční policii, volala jsem na firmu, která prodává dálniční známky. Ne, ne ne,… “Musíte mít dálniční známku!” Já říkám: “Já ji nemůžu koupit!” A policie říká: “Nesmíte na dálnici!” … nevím, nemám co říct. Nemám komentář. Naštěstí jsme na konec dálniční známku koupili a mohli jsme jet z airbnb k mým rodičům. U mých rodičů jsme zůstali 4 dny od 26. do 30. prosince. 27. prosince jsme slavili 2. Štědrý den. Slavili jsme Štědrý den s mými rodiči (s maminkou, s tatínkem), s mým bratrem a jeho rodinou. Večeře nebyla v 8 večer. Večeře byla v 5 odpoledne, protože moje neteř Ema – to je dcera mého bratra – je miminko. A Ema potřebovala jít se koupat a potřebovala jít spát. Takže naše večeře na Vánoce číslo 2 byla v 5 hodin. A jak jsem říkala v posledním podcastu Jak slowczech slaví Vánoce – v naší rodině dárky rozdává nemladš

Veselé Vánoce! Doufám, že se máš dobře! Dnes pro tebe máme s týmem slowczech zajímavou epizodu – vánoční epizodu. Lenka, Míša, Ema a já, Eliška, mluvíme o tom, jak slavíme Vánoce. Co děláme na Vánoce? Kde jsme? Jak a kde jsme slavily Vánoce minulý rok – Lenka byla v Hondurasu, Míša byla v Číně… A taky pro tebe máme dárek. Michaela pro tebe má taky dárek. Pozor, ne Míša, ale Michaela. Pravdou je, že Ema se taky jmenuje Míša, ale říkáme jí Ema. Máme totiž v týmu slowczech Lenku, Petru, Veroniku, Jindru, mě – Elišku a potom Míšu, Míšu a Míšu. A tak se jedna Míša jmenuje Míša, druhá Míša se jmenuje Ema a třetí Míša se jmenuje Michaela. No,… A tak Michaela pro tebe má na www.slowczech.com dárek – PDF dokument na téma Vánoce. Je to první PDF dokument. Příští rok budou další! Paráda, že jo! Tady si stáhni si Michaely PDF dokument “slowczech vánoční kvíz”. Ale teď už k našemu tématu – jak slowczech slaví Vánoce? Nejdříve mluví Lenka, potom Míša, potom Ema a nakonec já. Tak hezký poslech, jdeme na to… Lenka: Když jsem byla dítě, slavili jsme Vánoce já, můj bratr, maminka, dědeček a babička. Dneska moji prarodiče – babička a děda – už bohužel nežijou a slavíme Vánoce jenom já, maminka a bratr. Jsem dospělá, ale na Štědrý den, Boží hod Vánoční (25.12.) a na Štěpána (26.12.) jezdím domů. Moje rodina je malá, a proto myslím, že je dobrý nápad, když slavíme spolu s bratrem a s maminkou. Každý rok jsem byla na Vánoce doma. Jenom jednou ne! To jsem totiž cestovala a žila rok v Jižní a Střední Americe. V roce 2017 jsem slavila Vánoce v Hondurasu a to bylo moc zajímavé. Bylo to dost jiné! Bylo velké teplo a hrála veselá, rychlá, taneční hudba. Byla to velká párty! Normálně doma v České republice jsou Vánoce klidné. Jak slavím Vánoce? Jíme kapra a bramborový salát (mňam!), pijeme víno nebo lokální pivo. Na konci večeře se můj bratr jde podívat, jestli přijel Ježíšek a nechal u nás doma dárky. Jaká náhoda! Každý rok Ježíšek opravdu přijel! Tak jdeme ke stromečku, kde jsou dárky zabalené v barevném papíru, a jdeme na to! Jdeme se podívat, jaké dárky nám Ježíšek přinesl. Povídáme si, diskutujeme a smějeme se. Když jsou všechny dárky rozbalené, díváme se na televizi. Většinou se díváme na nějakou tradiční českou pohádku. Potom jdeme spát. Je to velmi klidný, rodinný večer. Jak říkám, dost jiné, než v Hondurasu. V Hondurasu jsem měla večeři, pak jsme si dali dárky a tancovali jsme. Poté moje honduraská rodina řekla: ”Jdeme někam. Jdeme tančit do klubu!” Takový kulturní šok. Upřímně, pro mě není problém být na Vánoce v zahraničí. Tradice jsou fajn, ale změna mi nevadí. Doufám, že někdy zase zažiju nějaké exotické Vánoce, ale být doma v České republice s rodinou je taky moc dobré. Míša: Když jsem byla malá holka, slavila jsem Vánoce s maminkou, tatínkem a mojí sestrou. Ráno jsem vstala brzy a zdobili jsme stromeček. Měli jsme psa, který byl celý den nervózní, protože věděl, že se děje něco speciálního = že to není normální den. Maminka vařila oběd, který byl každý rok stejný: jedli jsme česnekovou polévku. Po obědě jsme šli s rodinou na dlouhou procházku, která končila na náměstí. Žili jsme v malém městě, kde jsme se všichni navzájem znali. Tradičně jsme se každý rok sešli na náměstí, kde jsme pili svařák, teplé víno, a povídali si u velkého stromečku. S kamarádkami jsme si daly dárky. Těšila jsem se vždycky domů, protože tam bylo teplo. Venku byla velká zima, ale krásná atmosféra. Vždy jsme večeřeli tradičního smaženého kapra, bramborový salát a rybí polévku. Město, kde jsem se narodila, je v jižních Čechách, kde máme hodně rybníků a taky hodně ryb. Jíme tam ryby docela často, je to naše tradice. Po večeři jsme s rodinou šli ke stromečku, kde jsme našli dárky, které nám přinesl Ježíšek. Ježíšek byl hodný a vždy přinesl dárek i psovi. Pes měl velkou radost! Potom jsme se dívali na české pohádky a u toho jedli cukroví a taky ananas. Nevím, proč jsme měli takovou tradici, ale pamatuju si, že byl vždy kyselý a moc mi nechutnal. Další den jsme vždy ráno jeli k babičce a dědečkovi, kde jsme se podívali, jaké dárky dostali oni. Teď už jsem velká holka a Vánoce už moc neslavím. Většinou dostanu jenom jeden malý dárek, ale to mi nevadí. Dvakrát jsem byla na Vánoce v zahraničí. Jednou v Jordánsku, kde se mi moc líbilo, protože tam bylo teplo! Minulý rok jsem byla v Číně, kde se Vánoce neslaví. Moji studenti měli ten den zkoušku a já jsem musela být ve škole celý den. Večer mi ale studenti přinesli dárky a udělali jsme si malé Vánoce v mém bytě. Bylo to moc fajn. Protože věřím, že není důležité, jaký dostaneš dárek, ale s jakými lidmi jsi. Ema: Já slavím Vánoce vždycky s rodinou. Je to krásný čas, kdy můžeme být všichni spolu. Na 24.12., tedy na Štědrý den, jsem většinou se svým přítelem, maminkou a bratrem. Jak vypadá náš typický Štědrý den? Ráno balíme dárky a připravujeme oběd. K obědu jíme zelňačku. Zelňačka je speciální polévka se zelím a bramborami. Ale pozor! Nesmí

Ahoj, dnes pro tebe mám velmi speciální epizodu. Je to už 6. epizoda ze série REAL CZECH. Ve 4. a 5. epizodě této série jsem mluvila se svou maminkou o tom, jak se žilo v Československu před revolucí (tedy před rokem 1989) a potom. Dnes bude mluvit moje babička a bude mluvit o tom, jak se žilo v Československu kolem roku 1950 až 1970. Co bylo těžké před 60 lety v Československu? Že nebyl chleba, odpoledne nebylo maso? Kolik peněz lidé vydělávali? Kolik stál cukr? Kdy přijely brambory a kolik kilo mohl každý člověk dostat? A co toaletní papír, knížky a časopisy? Byli dříve lidé šťastnější? A proč dnes lidé říkají “dříve to bylo lepší”? Dnes uslyšíš opravdovou češtinu. V předchozích epizodách jsi mohl(a) slyšet zjednodušenou a pomalou verzi, potom pomalou originální verzi a potom originální verzi, kterou říkal jiný Čech nebo Češka. Moje babička mluví pomalu, někdy nestandartně, ale když budeš číst transkript, budeš rozumět – protože v transkriptu jsou ode mě vysvětlivky a dodatky (explanations and notes). Tuto epizodu publikuji na památku svojí babičky zrovna dnes, 18. prosince 2020. Protože přesně před rokem 18. prosince 2019 moje babička zemřela. Zemřela před Vánoci, odešla v klidu a míru. Odešla spokojená. A proto jí chci dnešní epizodu věnovat = proto je dnešní epizoda pro ni. Tak, příjemný poslech. ********** No dneska lidi, i mladí říkají, že dřív bylo líp. Co vy na to? No, podle toho, komu. Podle toho co a podle toho kdo a podle toho, co považuje za líp. Kdo (jako) už zapomněl nebo přešel tu dobu, kdy se stálo na mlíko, na chleba,… kdy jsi prakticky nedostala nic,… to jsi musela stát frontu na všechno. Když jsi chtěla… já nevím… cokoli, tak jsi musela jít ráno (do obchodu), jestli už mají zboží. A odpoledne, jestli ještě mají zboží. Pak jsi přišla třetí den a oni už (nic) nemají. Tak jestli tohle někdo považuje za to, že se měl líp, tak to já teda říct nemůžu. A proč teda lidi říkají, že dřív bylo lepší? Protože byli mladý. Neregistrovali to, co se děje okolo nich. Takže oni měli práci,… povinnou… Oni museli do práce, že jo. Tam, jako… neexistovalo, že kdo nechodil do práce. On šel do basy (= do vězení). To byli příživníci (= lidí, kteří nepracují a živí je stát nebo společnost). No, a co ještě bylo pozitivní? Měla jsi práci… Tak možná (pozitivní bylo to), že všichni měli stejně. Proto bylo líp. Tím, že všichni měli stejně a nikdo neměl nic. A i když třeba měl víc, tak se s tím nemohl chlubit. Nemohl to dávat na (odiv)… aby to bylo vidět. Známá říkala: “No, za komunistů, to bylo líp!! A já říkám: “V čem (to) myslíš?” “No, všichni měli stejně.” A já říkám: “No, vždyť ale (dnes) můžeš jít a koupit si, co chceš.! “No jo, ale když já na to nemám (peníze)!” Takže, jako… Dnes jsou problémem ty možnosti, který máme vlastně. Kdežto dřív možnosti vůbec nebyly. A to jsou dneska ty zadlužený penzisti, protože oni to chtějí a ten důchod jim na to nedá (není to dost peněz), tak si vezmou na dluh/na půjčku a pak nemají na splácení. To je jedna z příčin. (důchod = starobní důchod, měsíční příspěvek od státu, dnes asi 15 000 korun). – – – – A co bylo asi nejtěžší na životě? Třeba dneska pro lidi je nejtěžší najít dobrou práci nebo takový… Tak nejtěžší bylo přežít. Přežít, abys měla na jídlo, abys měla na nájemný. Sehnat to jídlo, protože ve čtvrtek už nebyl chleba. Když jsi chtěla nějakou zeleninu, tak jsi stála frontu. A když na tebe přišla řada, tak zelenina už došla = takže už nebyla. Na náměstí, jak je ten řezník (řeznictví), tak tam už ráno v těch 5 hodin stávaly většinou penzistky frontu, aby nakoupily mladejm (dětem nebo vnoučatům) maso. A když jsi šla odpoledne koupit maso, tak už nebylo. Když já jsem nemohla mluvit, takže Jiřka (dcera babičky, moje maminka) chodila pro maso. A tam jí paní říkala: “Aaaa, Jiřinka, ty chceš nějaký maso, vid? Tak já ti něco dám.” Takže jsi musela chodit pro všechno jídlo ráno před prací? Nebo po práci? Ráno v 5 zavřeno. A přišli jsme z práce z půl třetí a to už nebylo ani mlíko v mlékárně. Mléko jsme mělo zamluvený v mlíkárně. Pak jsme se dohodli,… pak nabídla Gregorová, vedoucí mlíkárny, že abysme/abychom jí tam dávali konvičku (konev na mléko, asi 3kg). A až půjdeme z práce, tak si ji vyzvedneme. To bylo těžký… A to musela koupit, protože já když jsem přijela, tak už bylo zavříno. Takže jsi musela vždycky někoho znát. Někde. Kdo ti něco nechal. Jo, to jsme měli. U řezníka jsem měla paní, která se nade mnou slitovala kvůli tomu, že jsem nemohla mluvit. Pamatuješ si na ni? Taková malinká blondýnka. Ona jeden čas prodávala napřed v mlíkárně a pak šla k řezníkovi. V mlíkárně byla vedoucí Gregorová a s tou jsme se nějak dali do řeči. A ta nám právě říkala: “Já vám ho budu nechávat, dejte si sem bandasku.” Říkala: “Berete každý den?” “Ne, jenom někdy.” Takže jste zaplatil