slowczech – Learn Czech for Real Life

Byl čtvrtek. Káťa vstala v 5 hodin. Normálně vstává v 7 hodin, udělá si kafe s mlékem a jde do práce. Ale dnes vstala dříve. Sama nevěděla proč. A také neměla chuť na kávu. A ani na to, jít do práce. A tak si řekla: no, dnes se mi nechce do práce. Dnes do práce nepůjdu. Dobře, když tedy nepůjdu do práce a je 5 hodin, co budu dělat? A rozhodla se: dnes budu mít produktivní den! Dnes budu dělat spoustu věcí! Hm, to bude fajn den! Nejdříve si Káťa udělala smoothie. Vzala si jedno jablko, jednu hrušku, jednu okurku a trochu zázvoru. Vše rozmixovala. Mňam, to je ale dobrota, říkala si, když pila smoothie. Když vypila smoothie, šla do obývacího pokoje a sedla si na zem vedle okna. 20 minut meditovala. Potom otevřela knihu 20 000 mil pod mořem od Julese [Žila] Verna a hodinu si četla. Bylo 7 hodin. Teprve 7 hodin? A už jsem toho tolik stihla! pomyslela si Káťa. To je paráda! V půl osmé se Káťa převlékla do sportovního oblečení a vyrazila ven. Šla běhat. Miluje běh. Běhá dvakrát až čtyřikrát týdně. Občas běhá i závody. Jednou uběhla půl maraton. A jednou uběhla dokonce maraton. Ale raději má krátké běhy do 10 km. Káťa už tři roky píše blog. Psaní je její vášeň. Jednou napíše knihu. Také moc ráda maluje. Možná to tedy nebude klasický román, ale komiks. Ještě neví. Zatím píše blog. Před 18 dny začala novou challenge – každý den po dobu 30 dní napsat jeden článek na blog. Dnes je 18. den a má spoustu času. To bude ale perfektní článek! říkala si. Psala tři hodiny. Také změnila vzhled svého blogu. Kátiny články čte zhruba tři sta lidí. To není špatné! pomyslela si spokojeně Káťa. Poté, co dopsala, začala vařit oběd. Dnes si uvaří dobrý oběd. Rozhodla se pro plněné cukety a jako přílohu mrkvové hranolky. Samozřejmě sklenku vína k tomu. Mňam. Jako dezert si dala banánový jogurt. Ve 14h měla schůzku u zubaře a hned potom: hurá na kafe s kamarádkou. Už dva měsíce se neviděly! Jak je to možné? Ten čas ale letí! Budou si povídat alespoň 3 hodiny. A taky že ano. Povídaly si dokonce přes 3 hodiny. Káťa má svou oblíbenou kavárnu. Dělají tam nejlepší kafe ve městě. A nejen to. Také vynikající čaj a domácí koláče. Když přišla Káťa večer domů, už neměla hlad. A tak si řekla, že si dá jen sklenku piva – malou – a sedne si s audio knihou do svého pohodlného žlutého křesla. Po dvou hodinách si uvědomila, jak dobře se cítí. Že už je to dlouho, co si udělala takový pohodový den. Musím si to zase brzy zopakovat, pomyslela si Káťa. ©SlowCZECH *self-check material coming soon* The post (097**) Krátký příběh – produktivní den appeared first on slowczech.

V kolik hodin vstáváte? Co ráno děláte? Co ráno pijete? Snídáte? V kolik hodin odcházíte do práce? Nebo si raději přispíte? Docela často vstávám brzy. Ne proto, že bych byla stará a trpěla nespavostí. Ale proto, že jsem ráda vzhůru, když ostatní ještě spí. Do práce chodím kolem osmé hodiny. A někdy vstávám v sedm, ale někdy také v pět. Proč v pět? Možná si myslíte, že jsem blázen. Ale někdo zase chodí spát ve tři ráno a někomu na druhou stranu tento noční život může znít bláznivě. Každý jsme jiný Představte si ale, že vstanete 2 hodiny předtím, než jdete do práce. Což vám najednou z 30 minutového ranního rychlého rituálu snídaně/kafe/zuby vytvoří 2 hodinovou pohodu, kdy si můžete dělat, co chcete! Já zbožňuju ranní klid a především svou ranní (a tedy čerstvou) hlavu. Když vstanu v pět hodin, udělám si v klidu obrovské kafe s kokosovým olejem a začnu pracovat. “Pracovat”? říkáte si, “proboha, proč?” Ale já nemluvím o práci, kterou každý druhý nemá rád. Mluvím o něčem jiném. Mluvím o té práci, která mě baví mimo mou klasickou korporátní práci. Mimochodem, pro pobavení – také jsem už slyšela název “chodit do skleněné krabice” místo “chodit do práce”. Chápete, co se tím myslí? Slyšeli jste už tuto metaforu? No, a tak já tedy ráno píšu, čtu, učím se rusky, pracuji na SlowCzech blogu, přemýšlím, medituji, cvičím. Moje ráno je jako z jiného světa. Dělám kreativní věci. Dělám aktivity, co mě naplňují. Samozřejmě, že ráno nebudu vyplňovat administrativní dokumenty nebo kontrolovat bankovní účet. To mohu přece dělat, i když jsem unavená. Ale mít čerstvou hlavu, to se ve všední den jen tak nestane! A navíc, co je podle mě na brzkém vstávání nejlepší? Že když jdu v osm do práce, většině lidí teprve den začíná. Kdežto ten můj už je plný zážitků, zajímavostí, nových objevů a nových myšlenek. A ve výsledku vůbec nemám pocit, že jako zaměstnanec trpím. Protože můj život mimo práci je velice bohatý. Možná jste viděli nějaká videa, četli články nebo poslouchali Ted Talk o brzkém vstávání a jeho možnostech a dopadech na život. Já jsem se kdysi inspirovala kamarádkou, poté jsem si přečetla Miracle Morning, také jsem zaslechla o Portugalci a jeho hashtagu 21earlydays. Inspirace je všude okolo mnoho. Nejlepší je ale si to zkusit a vidět, jestli to člověku samotnému vyhovuje nebo ne. No, tak tedy, jak to máte vy? Kdy a proč vstáváte? Nebo vstáváte, kdy se vám zachce? Vaše Eliška, ©SlowCZECH The post (096***) Bláznivé/klidné ráno? appeared first on slowczech.

V poslední době hodně poslouchám audio knihy. Když jedu ráno vlakem do práce. Když se v poledne procházím v přírodě. Když jedu večer z práce vlakem domů. Když doma vařím. Když doma kreslím. Audio kniha je úžasná vymoženost! Audio kniha (nebo také česky “mluvené slovo”) je kniha, kterou někdo čte, neboli předčítá. Slovo od slova. A kterou tedy vy nemusíte číst. Nedávno jsem doposlouchala knihu Hotel od Artura Haileyho. Nikdy jsem knihy tohoto autora nečetla. A byla jsem velice překvapená, jak skvěle napsaná kniha Hotel je! Četli jste ji? Je v ní mnoho nadčasových myšlenek. Ale současně se jedná o příběh (neboli beletrii). Nejedá se o učebnici. Ani o filozofickou četbu. Knihu jsem poslouchala na Youtube v češtině. Měla asi 18 hodin. Také občas poslouchám rozhlasové hry, což nejsou knihy jako takové, ale divadelní zpracování s herci. Pro radio. Moc se mi líbila hra Hrabě Monte Christo, která je jako kniha moooc dlouhá. Ale jako rozhlasová hra je krátká. A velmi zajímavá. Nyní poslouchám knihu Já robot od Isaaca Asimova. Kdo by tuto knihu neznal?! Kniha a film – však pozor – nemají nic společného. No dobře,… mají společné téma – roboti. A také jsou ve filmu viděny 3 základní zákony robotiky. Mimochodem, víte, že slovo ROBOT je české slovo? Vymyslel ho bratr Karla Čapka na začátku 20. století. A Karel Čapek ho použil ve své hře R. U. R. Myslíte si, že roboti, které známe od Isaaca Asimova, budou brzy existovat? Hm, já ano. A už se moc těším! Vaše Eliška ©SlowCZECH Některé audio knihy na youtube: Hotel – Artur Hailey Já robot – Isaac Asimov Nadaný žák – Stephen King Sedm svědků – rozhlasová hra Alexandre Dumas, Tři mušketýří – rozhlasová hra The post (095***) Audio knihy a rozhlasové hry appeared first on slowczech.

Jak často používáte smajlíky? Znáte někoho, kdo smajlíky nepoužívá vůbec? A k čemu smajlíky vůbec jsou? Loni oslavily smajlíky (někdo říká “smajlíci”*) neboli emotikony 35 let. Vše nejlepší k třicátým pátým narozeninám! Jak vznikly? Kdo je vymyslel? Autorem je americký profesor Scott Fahlman. Poslal svým kolegům zprávu. Nešlo ale o vážnou zprávu. Šlo o vtip. A protože chtěl, aby kolegové vtip pochopili, přidal dvojtečku : a závorku ) – tedy úsměv. Myslím si, že dnes používá smajlíky každý – tedy až na moje prarodiče, kteří ani smsky ani emaily nepíší. Komunikace obecně probíhá víc a víc na internetu. A na internetu neslyšíme intonaci hlasu člověka, se kterým mluvíme. Umíte si představit život bez smajlíků? Pokud si chcete přečíst a poslechnout pokročilou verzi o smajlíkách, mrkněte na rozhlas.cz Vaše Eliška ©SlowCZECH *Poznámka pod čarou pro pokročilé Já osobně dávám přednost slovu “smajlíky”, protože v češtině v množném čísle rozlišujeme, zda je daná věc/postava,… živá nebo neživá. Takže např. máme dvojice ucho & množné číslo: uši (na hlavě)/ucha (hrnce) průvodce & množné číslo: průvodci (=člověk), průvodce (= kniha) oko & množné číslo: oči (nad nosem), oka (na silonkách) The post (093***) Smajlíkům je 35 let appeared first on slowczech.

_________________ střech. _________________ komínů. _________________ stromů. Robot udělal ___________fotografií Prahy. Z fotografií je teď digitální model Prahy. Původní model je ___________. Udělal* ho Antonín Langweil v 19. století. Antonín Langweil byl ___________ ___________ = to znamená, že pracoval pro stát. A když měl ___________ ___________, chodil pěšky Prahou. A kreslil Prahu na ___________. A potom vše slepil lepidlem. /zdroj/ Dnes už mnoho ___________z tohoto modelu neexistuje. Asi polovina. A ___________Praha tento model zdigitalizovalo = to znamená, že udělali* digitální verzi. Tato 3D verze je ___________ ___________film. Šestiminutový film, který můžete vidět v Muzeu ___________města Prahy na Florenci ve 3D stereo kině. Stojí to za to! Vaše Eliška ©SlowCZECH ŘEŠENÍ zde The post (085**) 3D model Prahy (fill in the missing words) appeared first on slowczech.

“Když jsem byl zamlada na vojně, pracoval jsem tam jako řidič. Na začátku jsem jen řídil osobáky (osobní vozidla). Později i náklaďáky (nákladní vozidla). Po vojně jsem si řek’, že se stanu řidičem z povolání. A to řidičem autobusu. Ale po třech měsích jsem zjistil, že to fakt není nic pro mě. Vůbec mě to nebavilo: jezdil jsem jen pět kilometrů tam a pět kilometrů zase zpátky, pořád tu stejnou trasu. Sem a tam. Tam a sem. K zbláznění. Lidi byli často fakt nepříjemný. Jo, a taky jsem přibral 4 kila! Mám ale řízení rád. A tak jsem změnil taktiku. Koupil jsem taxi a hurá, teď jsem řidičem taxi. Jezdím na různá místa, do různých měst, vozím různý lidi – a každej člověk je něčím zajímavej. Když jedu třeba z Prahy do Budějic, dovím se spoustu zajímavejch věcí. A když vezu studenty z nějaký párty, jsem rád, že se můžou bavit a pak nemusej řídit opilí. Posledně jsem vezl závodního cyklistu, kterej mi vyprávěl o svym velkym snu – zúčastnit se legendárního bajkovýho závodu Iditarod Trail na Aljašce. Prej ho jezděj jen blázni, ale týpek, kterýho jsem vezl do Budějic, jako blázen nevypadal. Ten závod se jezdí už přes 30 let a to na lyžích, na kole anebo se dá jít pěšky. Krajina je mega nádherná, ale teplota až -60°C se prej nemusí líbit každýmu. Délka závodu 1600 kilometrů je taky veliká čelendž. Co mě ale nejvíc dostalo do kolen, je to, že se závodník o sebe musí starat sám, o jídlo a spaní se stará sám, nemá gpsku, nemá telefon, nemá žádnou naději na záchranu, když se ztratí. A tak vlastně nejde o to vyhrát, ale přežít. Když mi tohle ten týpek řekl, tak jsem si řekl, že to asi blázen bude! Já bych se na Aljašku vydal jen lovit ryby a stavět sněhuláky, haha.”   Poznámka: Kdysi jsem byla na přednášce Jana Kopky, extrémního cyklisty, který Iditarod Trail jezdí. Přednáška byla neeeeeskutečně zajímavá, mrkněte na nějaká jeho videa, například na toto Youtube Jan Kopka Aljaška 2014 www.jankopka.cz Music credit Happy Life by FREDJI https://soundcloud.com/fredjimusic https://www.facebook.com/fredjimusic/ Music promoted by Audio Library https://youtu.be/u4PI5p5bI9k The post (092***) Řidič taxi a Iditarod Trail appeared first on slowczech.

Ahoj, dnes pro tebe mám několik hezkých idiomů, několik frází, které jsou velmi vtipné. Dole najdeš vysvětlení a také transkript (nebo přepis) audia, ve kterém vysvětluji česky, co tyto idiomy znamenají Krásný poslech! A: “Sakra, už mám toho šprtání dost!” K: “Na co šrotíš?” A: “V pondělí mám zkoušku z matiky. Zatím je to pro mě španělská vesnice a navíc mám pocit, že mi to leze jedním uchem tam a druhým ven.” K: “No jo, za to může ta včerejší dámská jízda! Moc jsi pila a málo spala!”7 A: “Ale prosimtě, já něco vydržím! Ale už nad tou matikou sedím celý den a začíná mi z toho šplouchat na maják.” K: “Hele, co takle zajít na kafčo, ta matika nehoří, ne?” A: “Nehoří. A navíc toho mám opravdu plné zuby.” K: “No tak šup, za dvě hoďky mají začít padat trakaře! Tak ať jsme zpět!”   *** šprtání, šrocení (n)/ šprtat, šrotit (v) = To hit the books Je to pro mě španělská vesnice = It’s all Greek to me (lit. “it’s a Spanish village to me”) Leze mi to jedním uchem tam a druhým ven = Like a water on duck’s back (lit. “in one ear, out the other”) dámská jízda = hen party Ale prosimtě = ale no tak = but please, come on šplouchá mi/mu/jí… na maják = A sandwich short of a picnic (lit. “it’s splashing on his lighthouse”) nehoří to = It does not hold water (lit: “it is not burning”) mít plné zuby něčeho = I am fed up with it, sick of it (lit. “My teeth are full of it.” ) padat trakaře = It’s raining cats and dogs (lit. “it’s raining wheelbarrows”)     Vaše Eliška © SlowCZECH       /Zdroj/ The post (091****) Funny idioms in story appeared first on slowczech.

Nedávno jsem si s jedním ze svých studentů povídala o Concordu. Určitě jste o tomto letadle už slyšeli. Francouzský název pro letoun z minulého století. Symbol konce rivality mezi Francií a Anglií. A dnes vám o Concordu chci povědět více. Concorde je nadzvukové dopravní letadlo. Hm, to zní hezky. Jak rychle tedy létá? Až 2 180km/h, což odpovídá rychlosti Mach 2. Osobně mi to přijde neuvěřitelné. Ale Concorde začal létat již v roce 1976. A skončil v roce 2003. Na palubu se vešlo zhruba 100 cestujících. Let přes Atlantik trval 3,5 hodiny. Dokážete si to představit? 6 000 kilometrů za 3 hodiny! To je ještě dál než z Lisabonu na sever Norska a v tak krátkém čase. Jak dlouho jedete z Prahy do Alp na zimní dovolenou? Jak dlouho letíte do Řecka k moři? Concorde dokonce obletěl celý svět v rekordním čase 31 hodin! Zajímavé je, že ani Američani nikdy nesestrojili obdobný stroj. Pouze Rusové uspěli s Tupolevem TU-144. Tento nadzvukový letoun létal dokonce rychleji než Concorde – 2 430 km/h. Avšak nikdy sto procentně nefungoval a nelétal. Jeho budoucnost ovlivnila především nehoda na mezinárodním aerosalónu v Paříži v roce 1973. Letoun chvíli po startu havaroval. Prý nebyl dokončen, ale Rusové jej chtěli ukázat. Velice zajímavá je tato otázka: Proč Concorde skončil? Nebo spíše opačně: Jak je možné, že létal tak dlouho? Pojďme diskutovat: (zaprvé) Ekonomické okolnosti Ropný šok v roce 1973 ovlivnil ekonomickou stabilitu světa. A Concorde bohužel přišel pozdě. Kdo chce teď být závislý na ropě? Navíc Concorde spotřeboval 90 000 litrů na jeden let. A pro pouze 100 pasážérů. Zatímco běžné letadlo spotřebovalo 60 000 litrů na jeden let. A pro 400 pasažérů. (zadruhé) Nedostatek leteckých tras Létat na trase kratší než 3 hodiny se nevyplatilo. Amerika ani Kanada nechtěly, aby Concorde létal na jejich území. A na druhou stranu Concorde nebyl schopen létat přes Tichý oceán. To bylo moc dlouhé. (zatřetí) Poměr kvality a ceny Sedadlo široké pouze 45cm, žádné palubní zavazadlo, žadný prostor pro časopis či knihu. Zkrátka žádná zábava na palubě. A cena i 11 000 dolarů! Není lepší zaplatit desetinu ceny, dívat se na film, mít prostor na nohy? A jen letět delší dobu? Celkově byl provoz Concordu drahý. Ale image je image. A také ta skvělá technologie! Který inženýr by nechtěl pracovat na něčem tak speciálním? Možná proto bude brzy spuštěna nová generace Concordu. A kdo ví, třeba tato bude úspěšnější. A co vy, letěli byste Concordem? Vyšší cena, ale kratší čas? Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (090***) Concorde appeared first on slowczech.

Jaká je _________ v Česku? Víte, jak vypadá zima v Česku? Zima v Česku je _________ . Někdy je _________ studená. Někdy ale moc studená _________ . Někdy ani nesněží. Když _________ , je zima smutná. A když sněží, je zima pohádková! Co je _________ na zimě? Podle mě je nejlepší sníh. A _________ nejlepší jsou Vánoce na sněhu – to jsou _________ Vánoce. Když jsou bílé Vánoce, je všude bílo! _________ je všude sníh. A teď ty: Jaká je zima v Česku? ———- Ano, správně, je _________ . Je v Česku pořád sníh? ———-Není, _________ nesněží. Jaká je zima, když nesněží? ———-Ano, je _________ . Jaká je zima, když sněží? ———-_________ _________ , je pohádková! Je vždy na _________ v Česku sníh? ———-Není. Ale když je sníh, _________ bílé Vánoce. *** ŘEŠENÍ a překlady: ZDE   The post (089**) Zima v Česku (fill in the missing words) appeared first on slowczech.

Určitě si často lámete hlavu s tím, jak skloňujeme jména? Česká jména, to je brnkačka – např. Tereza. Když je tvoje kamarádka Tereza, ráda chodíš s Terezou na kafe a bez Terezy bys do kina na hororový film nešla. Potom lze stejně mluvit o Madonně, Shakiře, Rihanně, Christině Aguileře… protože bez Rihanny by tvá mp3 kolekce nebyla kompletní a bez Christiny Aguilery byses nikdy nenaučila tak dobře hrát na piano! Někdy si ale dám skleničku s Gwen Stefani, Jennifer Lopez nebo Kylie Minogue. A kdybych chtěla jméno Gwen, Jennifer nebo Kylie skloňovat, bylo by to komplikované! A tak vidím Jennifer Lopez, jak venčí svého psa, píšu dopis Jennifer Lopez a bez Kylie Minogue bych nemohla žít. A jejda, taková fotka s Miley Cyrus, Janet Jacksonn nebo Amy Lee…, to by bylo něco! Hm, co třeba ale takový Shakespeare? Co by si dnešní Anglie počala bez Williama Shakespeara či dále bez Charlese Dickense nebo George Orwella? S Ernestem Hemingwayem bych si u večeře popovídala o Nobelově ceně, s Markem Twainem bych si zahrála na loupežníky, se Scottem Fitzgeraldem bych se vrátila na Long Island do 20. let, s Johnem Steinbeckem bych politovala rozdrcená zvířátka a s Umbertem Eccem bych se vydala do středověku. Úplně stejně jako když jdu do lesa s Ivanem nebo Lukášem. Nejhorší pro mne ale vždy bude televize. Slyšeli jste o Marii Šarapovové, Sereně Williamsové, Lindsey Vonnové? Zde se česká společnost rozchází, protože někomu přijde logičtější psát články o Sereně Williams a Lindsey Vonn. Můžete si vybrat! No, uznávám, že toto vše zní složitě. Avšak nezoufejte – jakkoli cizí jméno budete skloňovat, vždy vám bude porozuměno. Protože můžete jít nakupovat jak do Ikey, tak do obchodu IKEA. Můžete pracovat ve Škodě nebo ve firmě Škoda. Můžete si koupit krém od Nivey nebo od firmy Nivea. A můžete být spokojeni s Nokií nebo se značkou Nokia. Ano, jsem si jistá, že si v konkrétních situacích vždy poradíte A pokud ne, znáte to… chybami se člověk učí! Vaše Eliška ©SlowCZECH   The post (088***) A co jména? (funny!) appeared first on slowczech.

Pan Vajíčko je animovaná postavička, která za socialismu v Československu oddělovala reklamu & film nebo také reklamu & reklamu. Animátoři vytvořili více jak 500 různých shotů – lezl na strom, létal na mracích, lovil rybičky, cestoval, v květnu byl pan Vajíčko zamilovaný,… Podívejte se na dvousekundové animace, líbí se vám? Mně moc! https://www.youtube.com/watch?v=jx2JL22Qkow   Pana Vajíčko stvořil Eduard Hofman – známý tvůrce animovaných filmů pro děti (dokonce jeden z nejznámějších!). Eduard Hofman patří do českého dětství. Jako malá jsem se dívala na večerníček o mašinkách a také se mi líbila pohádka Povídání o pejskovi a kočičce (audio kniha zde) nebo loutkový film Míša Kulička. Možná jste také slyšeli o Stvoření světa z roku 1957. Tento celovečerní kreslený seriál vznikl ve spolupráci s francouzským Jeanem Effelem a dodnes je citován v učebnicích animace. Eduard Hofman založil filmové studio Bratři v triku, největší a nejstarší české studio, které vytváří kreslené filmy. Toto filmové studio získalo mnoho ocenění. Dokonce i prestižního Oskara za krátkometrážní film Munro. Munro vypráví o chlapci, který je omylem naverbován do armády Spojených států. Všem dospělým říká: „Jsou mi teprve čtyři roky,“ ale nikdo si ho nevšímá. Americký režisér a producent animovaných filmů Gene Deitsch se totiž na začátku 60. let vydal do Československa. A natočil zde tento parodický příběh o tuposti amerického armádního systému. Ve studiu Bratři v triku vznikly i seriály Tom a Jerry nebo Pepek námořník. Na začátku 60. let začalo studio spolupracovat s Československou televizí. A už začaly vznikat večerníčky jako O Maxipsu Fíkovi O víle Amálce O Machovi a Šebestové či o Rákosníčkovi. Pokud máte rádi krátké filmy a pohádky, mrkněte na youtube, vše zde najdete Já mám tyto večerníčky moc ráda! Jsou součástí mého dětství… Jaké pohádky se při vzpomínání na dětství vybaví vám? Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (087***) Pan Vajíčko a trocha historie českého animovaného filmu appeared first on slowczech.

Hezký den všem! Dnes se s vámi chci podělit o zajímavost, o které jsem se před pár týdny dočetla. Narazila jsem na článek o tzv. Fold-and-cut teorému. Slyšeli jste o něm? První zmínka spadá do roku 1721. Totiž v jedné japonské knize, která ověřuje matematickou logiku, byl dán příklad – lze vystřihnout ten a onen tvar pouze jedním střihem nůžkami? Samozřejmě. Pod jednou podmínkou. A tedy, že jakýkoli tvar, který nemá oblé/kulaté strany (a má tedy rovné hrany) může být vystřižen z papíru jedním střihem. Úplně nejjednodušším příkladem může být čtverec – přeložíme-li papír nadvakrát a přestřihneme jej napříč, po rozložení listu papíru nám vznikne čtverec. Dalším, i když poněkud složitějším příkladem, je tato želva – povedená, že? Zde je potřeba překládat již více než jen 2x, ale stříhat budeme nakonec rovněž jen jednou. /zdroj/ Možná také znáte americkou legendu o Betsy Ross. V roce 1777 jí George Washington ukázal návrh vlajky se 13 (třinácti) šesticípími hvězdami a optal se jí, zda by takovou vlajku mohla vyrobit. Betsy Ross souhlasila, nicméně Georgi Washingtonovi doporučila, že by bylo mnohem jednodušší mít hvězdy pěticípé. Pravidelná pěticípá hvězda je totiž mnohem jednodušší na vystřižení. Škoda, že je to zřejmě jen legenda. Ale kdo nemá rád legendy, že? Pokud si chcete takovou hvězdu vystřihnout, můžete to zkusit třeba podle tohoto videa. No, a pokud vás takováto kutilská témata zajímají, příště vám povím něco o origami. Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (086****) Hrátky s papírem appeared first on slowczech.

13 400 (třináct tisíc čtyři sta) střech. 9 100 (devět tisíc sto) komínů. 5 400 (pět tisíc čtyři sta) stromů. Robot udělal* 200 000 (dvě stě tisíc) fotografií Prahy. Z fotografií je teď digitální model Prahy. Původní model je papírový. Udělal* ho Antonín Langweil v 19. století. Antonín Langweil byl státní úředník = to znamená, že pracoval pro stát. A když měl volný čas, chodil pěšky Prahou. A kreslil Prahu na papír. A potom vše slepil lepidlem. /zdroj/ Dnes už mnoho budov z tohoto modelu neexistuje. Asi polovina. A město Praha tento model zdigitalizovalo = to znamená, že udělali* digitální verzi. Tato 3D verze je něco jako film. Šestiminutový film, který můžete vidět v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci ve 3D stereo kině. Stojí to za to!   Více informací a fotografií zde: rozhlas.cz a na muzeumprahy.cz *As you can see – it is possible to use “dělat, udělat, dělal, udělal, bude dělat,…” almost all the time if you cant remember the more precise word Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (085***) 3D model Prahy (beginners) appeared first on slowczech.

Tak hurá, konečně! Začal nám evropský roaming. Co to je? To znamená, že můžeme posílat smsky, volat a být na internetu v celé Evropské Unii. A cena se nezmění. Cena tarifu je stejná – ať jsem v Česku, ve Finsku nebo v Německu. Já jsem si hned tento evropský roaming zkusila. Můj francouzský operátor s ním začal dříve. Přiletěla jsem do Česka v půlce května. A přišla mi smska od mého operátora: že mohu volat, psát a “internetovat” v Česku za mou francouzskou cenu. Nejdříve jsem měla strach. Nechtěla jsem platit stovky eur za pár mega internetu. Naštěstí opravdu – mohla jsem z francouzského čísla volat svým rodičům, být v Česku a neplatit za roaming. Úžasné! Skvělé! Parádní! Myslím, že je to krok dobrým směrem. Svět je otevřenější a otevřenější. Mohu žít v Německu s italským přítelem, jíst francouzské palačinky, dát si sushi se svou nejlepší kamarádkou, která pochází z Gruzie,… mohu mít japonský telefon, jet americkým autem na víkend do Polska, kde zaplatím eurem,… a při tom všem mohu zavolat svému českému bratrovi. A nemusím přemýšlet, kolik mě těch 5 minut bude stát. Už jste využili této nové příležitosti? Kdy? Kde? Jak? Vaše Eliška © SlowCZECH The post (084**) Evropský roaming appeared first on slowczech.

A: Tak co, jak se ti líbí v té Austrálii? M: Hele, úplně boží! Bydlim hnedka vedle moře, takže chodím skoro každý ráno plavat do vln. Je fakt, že vobčas je dost zima, ale člověk si rychle zvykne. A: A jak dlouho tam už vlastně seš? M: No, už to budou tři roky. Původně sem si myslel, že tam zůstanu jen na pár měsíců. A pak se mi tam furt líbilo a tak… a vidiš, jak ten čas letí! A: Tyo, já sem v Austrálii nikdy nebyla. Vlastně sem se nikdy nedokodrcala dál než na Slovensko. Ty se ale máš, úplně ti závidim. M: No, tak přijeď – třeba i jen na tejden, na dva. A: No jo, tobě se to řekne. To neni tak jednoduchý. Musim si vzít dovolenou a navíc ani nemam prachy na letenku. Ale třeba někdy časem… M: Když sem odlítal, prodal sem všecko, co sem v Česku měl, jen abych si moh’ koupit tu pitomou letenku. A přijel sem sem, měsíc sem drhnul nádobí u kámoše v hospodě. A pak teprv jsem měl aspoň na ňáký to občasný pivo. Hele, řeknu ti, že to neni žádná sranda. Je to docela fuška se uchytit v cizině. Ale stojí to za to! A: Ty vo tom tak hezky vyprávíš. Stejně se ale máš! Já na takovýdle věci nemam odvahu. Vaše Eliška The post (083***) Ty si ale žiješ! Ty se máš! (spoken) appeared first on slowczech.

Ve Francii žije zhruba 66 milionů obyvatel. Každý pátý rok volí nového prezidenta. Volby prezidenta jsou velice důležité, protože prezident rozhoduje o budoucnosti země. Ne jako v Česku. V Česku má hlavní slovo vláda a parlament. Prezident je v Česku jen takový mluvčí země. Francouzský prezident bydlí a pracuje v Elysejském paláci v Paříži. Jak je prezident volen? Volí ho obyvatelé. Jde tedy o přímou volbu. Ve Francii dnes může volit 47 milionů lidí a každé volby jde volit zhruba 80% lidí. Současný prezident je úplně nový prezident. Lidé zvolili Emmanuela Macrona minulou neděli. A Emmanuel Macron začal vládnout včera, tedy zhruba týden po volbách. Rychlovka. V Česku je současným prezidentem Miloš Zeman. Byl zvolen na konci ledna 2013 a začal pracovat až v březnu. Jak se volí prezident ve vaší zemi? Má důležitou roli jako ve Francii? Anebo vedlejší roli jako v Česku? Vaše Eliška ©SlowCZECH   vocabulary to remember: volby, volit, volič, být zvolen, být volen The post (082**) Volby ve Francii – nový prezident appeared first on slowczech.

Ahoj! Dnes mám pro vás krátký příběh z portálu pro dobrou náladu ProNáladu.cz. Příběh se mi velice líbí a věřím, že i vám se zalíbí. Napište mi, co si o něm myslíte a také jaké ponaučení si z něj můžeme vzít. Jeden africký král měl od dětství blízkého přítele. Přítel měl zvláštní zvyk: ať posuzoval jakoukoli situaci, v níž se v životě ocitl, ať už byla kladná nebo záporná, vždycky říkal: „To je dobře!“ Jednou byl král na lovu. Jak bylo zvykem, přítel mu připravoval a nabíjel zbraně. Toho dne však zřejmě udělal něco špatně, protože když si král od něj vzal jednu ze zbraní a vystřelil, utrhlo mu to palec na ruce. Přítel se na to díval a jak měl ve zvyku, pronesl: „To je dobře!“ Král odpověděl: „Ne, to není dobře!“ A přikázal, aby přítele zavřeli do vězení. Uplynul asi rok. Král byl opět na lovu, v krajině, kde jak se domníval, se mohl pohybovat zcela bezpečně. Avšak zajali ho lidojedi a spolu se všemi lidmi jeho průvodu ho odvedli do své vesnice. Králi svázali ruce, připravili hranici dřeva, stranou zarazili kůl a krále k němu přivázali. Když pak ke králi přistoupili a chystali se rozdělat oheň, všimli si, že mu na ruce chybí palec. Byli pověrčiví a nikdy by nesnědli někoho, jehož tělo bylo jakkoli poškozeno. Rozvázali králi ruce a propustili ho. Po návratu si král připomněl důvod, pro který přišel o palec a začalo ho trápit svědomí, jak naložil se svým přítelem. Hned se vydal do vězení, aby si s ním promluvil.. — Měl jsi pravdu – řekl mu. Bylo dobře, že jsem přišel o palec. A vyprávěl mu všechno, co se sběhlo. — Opravdu moc lituju, že jsem tě dal zavřít. Bylo to ode mě špatné. — Ne – řekl přítel – bylo to dobře! — Cože? Copak je dobře, že jsem nejlepšího přítele rok věznil? — Kdybych nebyl ve vězení, byl bych tam býval s tebou. Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (081****) Ať se děje cokoli, je to dobře. appeared first on slowczech.

Ahoj mí milí uživatelé krásné české řeči. Dnes jsem si pro vás, pro pokročilejší, připravila úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti”. Jedná se o auntentický čínský detektivní román z 18. století, který z čínského originálu přeložil, úvodem a poznámkami opatřil Robert Van Gulik. Hezký poslech. Jednou soudce Ti seděl ve své kanceláři vzadu za soudní síní a zabýval se nějakými rutinními záležitostmi, když tu náhle uslyšel zvuk gongu, který visel nad vchodem do soudní budovy. Oznamoval, že se vyskytl případ, a tak si soudce oblékl úřední róbu a vstoupil do soudní síně, kde se posadil za vysokou lavici. Dole před lavicí se již sami seřadili ve dvou řadách vlevo a vpravo úředníci, konstáblové a ostatní pochopové zákona. Soudce Ti se podíval směrem ke vstupu do síně a spatřil asi čtyřicetiletého prostého člověka. Zdálo se, že je velice rozrušen a tváře měl zalité potem. Stál tam a neustále vykřikoval, že na něm bylo spácháno velké bezpráví. Soudce Ti nařídil dvěma konstáblům, aby muže přivedli. Jakmile před lavicí poklekl, soudce Ti jej oslovil: „Kdo jsi a jaká vážná křivda se ti stala, že biješ do gongu, přestože ještě nenastala hodina sezení tohoto soudního dvora?“ „Tato bezvýznamná osoba,“ promluvil muž uctivě, „se nazývá Kchung Wan-te. Žiji ve vesnici Šestá míle, za východní branou tohoto města. Poněvadž je můj dům docela velký a mám jen malou rodinu, využívám jej z větší části jako hostinec. Po více než deset let jsem se pokojně věnoval této živnosti. Včera, za soumraku, přijeli dva pocestní obchodníci s hedvábím. Říkali, že přicházejí z provincie Ťiang-su a jen projíždějí, obchodujíce podél silnice. Jelikož se začalo stmívat, chtěli zůstat v mém hostinci na noc. Vida, že jsou velmi ušlí, dal jsem jim pokoj. Večeřeli, pili víno, smáli se a rozmlouvali, což může potvrdit několik svědků. Dnes ráno, ještě před úsvitem, oba obchodníci odešli. V devět hodin mě z ničeho nic navštíví vesnický strážce Pchang Té a říká, že byli nalezeni u cesty před branou nedaleko tržnice dva muži. ,Tito dva muži,’ povídá, ,byli hosty ve tvé ubytovně a tys je zavraždil, abys je obral o jejich peníze. Mrtvá těla jsi pak odtáhl k bráně tržnice. Když takto promluvil, aniž bych mohl říci jediné slovo na svou obranu, přitáhl obě mrtvoly do mého hostince a hodil mi je na zem přímo před dveře. Potom začal křičet a hrozit, žádaje pět set stříbrných za ututlání zločinu. ,Tito dva muži byli ve tvém hostinci,’ křičel, ,a to dokazuje, že jsi je zavraždil a pak jsi odtáhl jejich mrtvá těla na tržnici, abys zahladil stopy svého zločinu.’ Bez meškání jsem se sem s mučivou úzkostí vypravil, a snažně prosím Vaší Ctihodnost, aby napravila tuto křivdu. Když soudce Ti vyslechl toto prohlášení, zadíval se na muže klečícího před lavicí a pomyslel si, že dozajista nevypadá na nebezpečného zločince. Na druhou stranu půjde zřejmě o vážný případ vraždy, a tak samozřejmě nemohl rozhodnout na základě prohlášení tohoto jediného muže. Proto řekl: „Prohlašuješ, že jsi zákonů dbalý občan tohoto kraje. Proč tě potom strážce Pchang okamžitě označil jako pachatele? Připadá mi velmi těžké uvěřit, že jsi skutečně nevinným občanem, jak o sobě tvrdíš. Budu muset vyslechnout strážce Pchanga, abych si tvou výpověď ověřil.“ Hned nato nařídil konstáblovi, aby šel a přivedl strážce a zakrátko před ním stanul asi třicetiletý muž. Jeho tvář byla pokryta vráskami a na sobě měl modrou róbu. … více se dočtete v knize. Pokud se vám líbí starší a krásný český jazyk, jisto jistě vám doporučuji veškeré případy soudce Ti (odkaz). Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (80****) Úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti” appeared first on slowczech.

Hi my lovely Czech learners, jak se máte? Jak vám jde čeština? I have received a message from Honza (living currently in Prague) who asks for a podcast on the verb “poprosit” that is not so widely used in their village. So, here we go! Let’s talk formal, let’s imagine the following day: Jedu do práce. V tramvaji je strašně moc lidí. Chci si sednout vzadu, kde je méně lidí, a tak říkám “S dovolením.” A ještě jednou “S dovolením, mohu projít?” Uf. Už jen 10 metrů. A ještě jednou “s dovolením, pane. Děkuji.” Super! Už sedím! Protože jsem nesnídala a mám hlad, zajdu do pekařství: “Dobrý den, mohu poprosit o jeden makový koláč? “Samozřejmě,” odpoví prodavačka. “Dáte si ještě něco?” “Ne, děkuji, to bude vše.” Zaplatím a popřeji jí hezký den. Po cestě se ještě stavím v trafice pro noviny. A sakra, zapomněla jsem si hodinky: “Prosím vás, nevíte, kolik je hodin?” “Je půl deváté.” “A sakra, uz jsem měla být v práci!” A pospíchám do práce. V poledne nemám hlad, a tak využijí volného času a jdu do knihkupectví. Můj kamarád ma narozeniny. “Dobrý den, mohu poprosit o radu?”“Jistě. Hledáte nějakou konkrétní knihu?” “Ani ne. Kamarád má narozeniny. A vím, že rád čte fantasy.” “Hm. Mohu Vám doporučit tuto, která je naší novinkou. Anebo tuto, která se velmi dobře prodává,” radí mi prodavačka “Skvělé ! Mockrát děkuji. Jste velmi laskavá,” děkuji a platím. “Nemáte vůbec zač,” odpovídá prodavačka. Po práci se rychle stavím v obchodě, protože mi došlo kafe. A hurá domů! Kromě toho, že… jsem si zapomněla klíče. Sakra. Zaťukám na sousedku. “Dobrý večer, omlouvám se, že Vás ruším takto večer. Zapomněla jsem si klíče.” “Ále! Vůbec mě nerušíte. Nechcete skočit na skleničku?” “Moc ráda,” odpovídám a vcházím k sousedce domů. Typical exemples of “POPROSIT O”? Mohu poprosit o sklenku vody? tj. Could I get a glass of water? (in the meaning of “Could I beg for a glass of water?”) Or: Chtěla bych poprosit o sklenku vody. Poprosila bych o sklenku vody. However, I would recommend you not to use “poprosit o něco” too much. “Mohu poprosit o” can actually sound submissivelly. A pokud máte jakékoli jazykové potíže, otázky nebo nápad na další nahrávku, sem s nimi! Jsem jedno velké ucho. Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (79***) Everyday formal language appeared first on slowczech.

Příští týden nám končí zima a začíná jaro. Je tedy nejvyšší čas si popovídat o mém oblíbeném zimním sportu – o lyžování. Naučit se na lyžích není tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Prý je dokonce jednodušší se naučit na lyžích než na prkně (tedy na snowboardu). Co si o tom myslíte? Já lyže zbožňuji, přestože mám i prkno a umím na něm docela obstojně. K srdci mi však více přirostly lyže. Začínala jsem jako osmileté děcko na stometrovém svahu. Naučila jsem se plužit a nespadnout na vleku Jakmile jsem měla dost odvahy, vydala jsem se na pro mě tehdy neuvěřitelně strašidelně prudkou sjezdovku. A z pomy jsem měla ještě větší bobky! Přišlo mi, že nikdy nemůžu takovou šílenou rychlostí vyjet nahoru na kopec ve zdraví. Jo, párkrát jsem spadla: hezky jsem se rozmázla nejen dole u vlekaře, ale také při jízdě na vleku. Ale což, chybami se člověk učí Dnes jezdím jako ďas! Zrovna dneska jsem byla lyžovat, mrkněte na fotky. Počasí bylo prostě božské, na sjezdovkách skoro nikdo nebyl, po poledni jsem se stavila na jedno a… večer mě pálil celý obličej, jak jsem si ho na sluníčko připekla. Nic to ale nemění na tom, že jsem si tento báječný den neuvěřitelně užila. Co vy a lyže? Kam jezdíte nejraději lyžovat? Nebo raději na prkno? Vaše Eliška Jezdit na prkně = hovorově go snowboarding docela obstojně = docela dobře, poměrně slušně přirůst k srdci = zamilovat se do něčeho, protože např. tuto aktivitu praktikuji už dlouho a neustále ji více a více miluji, to grow on skiing děcko = hovorově dítě (také ostravsky je děcko = kamarád, “Hej děcka, jdem na pivo?”) mít bobky = hovorově mít malý strach plužit = základní technika lyžování, při které máme lyže do Áčka/do stromečku rozmáznout se = spadnout tak, že se rozplácneš, nemusí to ani bolet, ale spadneš ve velkém vlekař = zaměstnanec u vleku poma = typ vleku, jedna dlouhá tyč, kterou si dáš po zadek, tě vyveze nahoru vestoje jako ďas = extrémně rychle mrknout na fotky = hovorově podívat se na fotky božské = úžasné, perfektní, skvostné stavit se na jedno = zajít si na jedno pivo připéct si obličej/ramena/záda,… = přismahnout si obličej = skoro se spálit na sluníčku, kůže je potom dočervena The post (78***) O lyžování appeared first on slowczech.

My lovely advanced speakers, I have translated for you the article about a quite controversal topic in Czechia – quality of food. What is your opinion? Let me know once you finish listening to the text coming originally from expats.cz. And yes, enjoy Neexistuje mnoho zemí, jejíž obyvatelé by mohli říci, že týden co týden jezdí za hranice jen proto, aby si nakoupili. Nicméně řada českých spotřebitelů (potažmo i naše dlouhodobě trpící čtenářstvo) takto jedná jen ve snaze, aby se vyhnuli chabým kopiím značkových produktů, které lze běžně nalézt v regálech místních supermarketů. Studie z roku 2015 totiž ukázala, že 35% potravin, které jsou prodávány pod stejným obchodním názvem jako na západě (instantní káva, jogurty, margaríny a některé značky studených rolek), se od jejich zahraničních verzí liší složením. Takovýto obchodní prodej je rámci zemí EU legální za předpokladu, že výrobce uvede na obalu veškeré složky výrobku; formulace se mohou na jednotlivých trzích lišit. Velké firmy jako např. Coca-cola a Tchibo hájily svá jednání slovy, že se jednoduše snaží uspokojit místní chuťové pohárky a přizpůsobit se životní úrovni. Český ministr zemědělství Marian Jurečka, který nedávno nazval Českou republiku “evropskou popelnicí”, říká, že vehementně nesouhlasí. Jurečka oznámil, že se spojí s politickými činiteli na Slovensku a Maďarsku, aby společně předložili EU petici s cílem zakázat prodej potravin nízké kvality v zemích střední a východní Evropy. A za tímto účelem byla také nařízena studie na zjištění kvality potravin; získané údaje vyvinou tlak na tvorbu nové legislativy, která by se postarala o shodné složení produktů v rámci celé EU. Prvořadým Jurečkovým cílem je zajistit, aby produkty stejného výrobce, ve stejném obalu a stejného původu měly i stejné ingredience. Podle Eurostatu je jídlo v Česku celkově o 25% levnější než v sousedícím Německu.   And now your turn, what about you, what kind of food do you buy? Do you agree with the Czech MP? Let me know in comments on slowczech.com or on Facebook page, česky samozřejmě Vaše Eliška © SlowCZECH Original article in English can be found on: expats.cz The post (77***) Česká republika vyžaduje od EU lepší kvalitu potravin appeared first on slowczech.

Každý odněkud pochází. Každý se někde narodil. Já jsem se narodila v České republice a skoro dvacet let jsem žila na severozápadě této nádherné země. Mé rodné město není přílis velké. Žije zde zhruba 22 tisíc obyvatel. Ve městě však najdete vše, co potřebujete – supermarket, kino i specializované obchody, které prodávají například boty, spodní prádlo nebo sportovní oblečení. Pokud nechcete jíst zeleninu ze supermarketu, můžete zajít do Ovoce a zeleniny (takový malý obchůdek). Chcete-li si zajít do restaurace nebo do baru, je pravda, že restaurací a barů je zde poskrovnu (tedy maličko). Nicméně řešení se vždy najde. Já jsem často jezdila autobusem nebo autem do vedlejšího města, které čítá 55 tisíc obyvatel. Ale pozor! V Česku je alkohol za volantem zakázaný! No, v tomto městě jsem tedy žila skoro dvacet let. Bydlela jsem s rodiči kousek od hor. Dost jsme tedy sportovali. V létě jsme často jezdili na kole. A protože se moje rodné město nachází v 360 (tří set/stech šedesáti) metrech a vrcholky našich hor dosahují 1100 (jedenácti set) metrů, je zde cyklistika velmi oblíbená. A úplně nejlepší vždy bylo, že zrovna tato část hor není příliš turistická. Někdy jsem celý den nepotkala jediného člověka! V mém rodném městě se nachází 4 základní školy a jedna střední zahradnická škola. Já jsem tedy dojížděla na gymnázium do vedlejšího města – ostatně jako všichni v mém věku. Později, když jsem šla na vysokou školu, jsem se odstěhovala do Ostravy a poté do Brna, tedy na druhou stranu Česka. Rodiče jsem navštěvovala zhruba jednou za měsíc. Cesta mi pokaždé trvala přes 5 hodin. Nyní již v Česku nežiji, ale ráda na své rodné město vzpomínám. Mé dětství bylo krásné, stejně jako má pubertální léta. A musím říci, že mám své město moc ráda. Především proto, že zde stále bydlí moji rodiče A co vaše rodné město? Kde jste vyrostli? A kde teď žijete? Vzpomínáte rádi na své rodné město? Chybí vám? Těším se na vaše komentáře, ať už na facebooku nebo zde na www.slowczech.com Vaše Eliška ©SlowCZECH   *** na severozápadě této nádherné země = in the northwest of this beautiful country alkohol za volantem = getting drunk behind the wheel (driving under the influence) zrovna tato část hor = just this very part of the mountains nepotkala jediného člověka = I did not meet any person má pubertální léta = my teenage years The post (75***) Odkud pocházíš aneb moje rodné město appeared first on slowczech.

Jak sami jistě víte, mnoho lidí má doma svého domácího mazlíčka. Domácí mazlíček je zvíře, které je nám blízké a o které se s láskou staráme – pes, kočka, křeček, želva,… Jak to ale udělat, když potřebujeme svého domácího mazlíčka poslat do jiné země nebo si jej vzít s sebou na dovolenou? Ano, správně, zvířata se posílají letadlem jako obchodní zboží. Tedy jako běžný balík v nákladním prostoru letadla. Z Prahy denně odlétá deset až patnáct zvířat. Nejedná se pouze o psi a kočky, ale i o akvarijní rybičky či křečky. Jak létají letadlem rybičky? V dobře zavzdušněných igelitových pytlích, tedy pytlích, které mají dostatek vzduchu pro celou dlouhou cestu. Pokud například posíláme letecky psa, je nutné, aby byl při plném vědomí. A to kvůli bezpečnosti. Kdyby pes v přepravce spal, mohl by se zranit. Proto se používají pouze prášky na uklidnění. Zajímavé je, že z Prahy nedávno letěli například tučňáci, klokan nebo dokonce infikovaní komáři, kteří byli posláni na výzkum.   No, pokud vás toto téma zaujalo, můžete si poslechnout dvanácti minutovou reportáž na stránkách českého rozhlasu.     Přeji vám hezký den, Vaše Eliška ©SlowCZECH ***** domácí mazlíček (m) = a pet obchodní zboží (n) = commercial goods nákladní prostor (m) = cargo area při plném vědomí = in full consciousness prášky na uklidnění = calming/anti-anxiety drugs The post (74***) Domácí mazlíčci ve vzduchu appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2017/01/69_Letani_letadlem_missing-words.mp3 Už jsi _______ letěl letadlem? Kam to bylo? A kdy to bylo? Měl jsi strach? A létáš _______ letadlem? Myslím si, že cestování letadlem je ten _______ způsob dopravy. Proč? Protože je _______! Z Bretaně, kde žiji, se do Prahy dostanu letadlem za dvě _______. Autem cesta trvá zhruba 16 hodin, což je _______ štreka. Na druhou stranu je pravda, že na _______ člověk musí být o dost dříve a že si nemůžeme zabalit do _______, co chceme. Také si musíme dávat _______ na to, co si bereme s sebou do letadla – například si _______ vzít vodu, větší voňavku nebo _______na nehty. Cestování letadlem je nicméně velmi _______. Kdykoli si můžete dojít na _______. Když máte problém, _______ letušku, která Vám pomůže. Dnes nejsou letenky ani příliš drahé. A _______ nejlepší volbou jsou last minute letenky, popř. letenky v akci, kdy se z _______ do Milána můžete dostat za 15€. Jaké máš _______ s létáním ty? Nebo dáváš _______ vlaku či autu? Těším se na reakce, Vaše Eliška © SlowCZECH ** SOLUTIONS ** The post (73**) Létání letadlem (fill in the missing words) appeared first on slowczech.

Ahoj! Dnes pro vás mám delší poslech. Původní článek najdete na stránce ÁBÍČKA. ***** České země daly světu celou řadu vynálezců. Většinou však jejich práce nebyly světového významu, ale spíše šlo o různé zlepšováky a vychytávky. Opravdu světovým vynálezcem, ale vlastně spíše objevitelem, byl brněnský opat Gregor (Řehoř) Mendel, který objevil základy genetiky. Ty se po něm dodnes jmenují Mendelovy zákony a Mendel – spolu s Darwinem, Newtonem a Einsteinem – patří mezi úplně největší velikány světové vědy. 1. Kontaktní čočky Vynálezce kontaktní čočky Otto Wichterle • wikimedia.org Významným vynálezcem v pravém slova smyslu byl až chemik Otto Wichterle. Jeho největším vynálezem byly kontaktní čočky. Protože mu v komunistickém Československu příliš nepřáli, v roce 1961 sestavil svůj první přístroj na výrobu čoček z dětské stavebnice Merkur poháněné dynamem z jízdního kola. Na tomto stroji vytvořil asi 5000 prvních použitelných kontaktních čoček na světě. Ještě předtím Wichterle vynalezl umělé vlákno, které nazval silon. 2. Elektrická tramvaj Křižíkova šalina • wikimedia.org Jedním z nejznámějších vynálezců je František Křižík. Se svou obloukovou lampou sklidil veliký úspěch na světové výstavě v Paříži roku 1881. Za deset let předvedl první elektrickou tramvajovou linku, která jezdila v Praze z Letné na Výstaviště. Zároveň na Výstavišti vybudoval světelnou fontánu. Nakonec se však jeho oblouková lampa neprosadila, protože svět dal přednost střídavému proudu před stejnosměrným, s nímž Křižík pracoval. 3. Nejstarší auto První automobil v Rakousku-Uhersku sestavil v letech 1897-1898 a vlastně vynalezl Leopold Sviták. Jako vůbec první použil na ochranu kol přední nárazník. Jeho výtvor nazvaný Präsident byl jedním z nejstarších automobilů na světě. V roce 1898 s ním Sviták ujel trasu z Kopřivnice do Vídně dlouhou 328 km. Trvala mu 14 a půl hodiny čisté jízdy. V roce 1900 havaroval, sám přišel při nehodě o nohu a jeho spolujezdec zemřel.   Nejstarší auto • wikimedia.org 4. Ruchadlo bratranců Veverků Ruchadlo • wikimedia.org Českými vynálezci byli také bratranci František a Václav Veverkové z Rybitví u Pardubic. Ve dvacátých letech 19. století vymysleli pluh, který ornici krájel, obracel a zároveň i zkypřoval. Jejich vynález, nazvaný ruchadlo se rychle rozšířil po celém Rakousku a později i po světě. Protože si ho však nenechali patentovat, oficiálního uznání autorství se nedožili. Nakonec rozhodli o morálním vlastnictví vynálezu pluhu až soudy v roce 1883. Mnoho desítek let po smrti obou bratranců. 5. Lodní šroub Lodní šroub • shutterstock.com Tahanice byly i o lodní šroub Josefa Františka Ressela. Tento rodák z Chrudimi strávil většinu života jako lesmistr na samém jihu Rakousko-Uherské monarchie – na území dnešního Slovinska a severní Itálie. Když v roce 1829 v terstském přístavu zkoušel parní loď Civeta vybavenou místo tehdy obvyklých koles lodním šroubem, shledala policie jeho pokus příliš nebezpečný a zakázala ho. Lodní šroub pak úspěšně odzkoušel až o deset let později Angličan Francis, který je někdy považován za jeho vynálezce. V roce 1866 byl vynález lodního šroubu oficiálně Resselovi přiznán. 6. Smolný bleskosvod Hůře dopadl Prokop Diviš. Svůj bleskosvod umístil roku 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Místní lidé se však na konstrukci tyčící se k obloze dívali se značnou nedůvěrou, a když na jaře roku 1760 přišlo velké sucho, celou Divišovu konstrukci strhli. Funkční bleskosvod tak nakonec použil poprvé až v Americe Benjamin Franklin roku 1760. Na rozdíl od Diviše je za vynálezce bleskosvodu považován on. Bleskosvod • wikimedia.org 7. Kostka cukru Když berete do ruky cukrovou kostku, asi vás nenapadne, že se jedná o český vynález. Ale je to tak. Původně se cukr na celém světě vyráběl v homolích, které vážily půl kilogramu i více. Hospodyně si je doma sekáčkem sekaly na menší kousky, jimiž se sladilo. Ke zlomu došlo v roce 1841. Tehdy se – alespoň podle legendy – při porcování cukrové homole poranila žena tehdejšího ředitele cukrovaru v Dačicích. Svému manželovi za to důrazně vyčinila. Kdyby prý za něco stál, už dávno by něco vymyslel. Aby manželku udobřil, nechal proto rychle vyrobit několik stovek “pokusných” kostek cukru. Žena a její přítelkyně si nový vynález tak pochvalovaly, že si dačický cukrovar nechal výrobu kostek patentovat a roku 1843 zahájil jejich výrobu. Kostka cukru se poté rozšířila po celém světě. Na připomínku této události stojí dnes v Dačicích jeden z nejpodivnějších pomníků na světě věnovaný cukrové kostce. Kostka cukru • shutterstock.com Slovo robot Českými vynálezci jsou svým způsobem i bratři Čapkové. “Vynalezli” totiž slovo robot. Spisovatel Karel Čapek ho použil poprvé v roce 1920 ve hře R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti). Ale jak už to bývá, ani tady není autor a popularizátor vynálezu jedna osoba. Karel Čapek prý chtěl původně umělé lidi, kteří ve hře vystupují, pojmenovat laboři (z anglického labor – práce,

Silvestr se v Česku slaví večer a pak celou noc. Proč? Protože přes den pracujeme. Večer je pak ale super! Lidé pijí dobré pití a jedí dobré jídlo. Tedy hlavně starší lidé. Mladí lidé rádi hodně pijí. Někdy až moc. Slovo “Silvestr” pro nás znamená poslední den roku a velkou párty. Silvestr se slaví až do rána! Důležitá je ale i půlnoc. O půlnoci si ťukáme šampaňským a přejeme “Šťastný nový rok”. A všichni se objímají a pusinkují! A co vy? Jak slavíte Silvestr vy?   Literal Translation: Silvestr (New Year’s Eve) is in Czechia celebrated in the evening and then the whole night. Why? Because over the day we work. The evening is afterwards really cool! People drink good drinks and eat good food. Well, especially the eldery (starší = older) people. Young people like a lot drinking. Sometimes too much. The word “Silvestr” means for us the last day of the year and a big party. Silvestr is celebrated till the morning! Important is also the midnight. At midnight we clink glasses of champagne and wish (each other) Happy New Year. And everybody hug each other and kiss each other! And how about you? How do you celebrate Silvestr?   Vaše Eliška, ©SlowCZECH The post (70**) Silvestr v Česku – beginner appeared first on slowczech.

Dobrý večer. Dnes tu máme článek z czech.cz o posledním dnu v roce! Tak hezký poslech! https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/65_Silvestr-v-CR.mp3 Silvestr neboli konec roku je v České republice pracovním dnem. Oslavy loučení se starým rokem a vítání roku nového tedy startují až večer. Konec roku se v České republice prožívá většinou stejným způsobem jako ve zbytku světa. Obvykle se slaví ve společnosti: na různých párty, v restauracích, hospůdkách, klubech, diskotékách i na ulicích a náměstích. V poslední den roku platí také speciální ceny. V restauracích můžete ochutnat mimořádná silvestrovská menu, kluby nabízejí zajímavé koncerty. Většinou jsou akce omezené na určitý počet osob, a tak doporučujeme informovat se předem, co a kde můžete zažít. Pro širokou veřejnost jsou pořádány akce na náměstích, které jsou rovněž spojené se zábavním programem. Většinou je organizují města, program se tedy nejsnáze dozvíte zejména na webových stránkách provozovaných českými městy. Ti, kdo nemají rádi bouřlivé silvestrovské veselí, tráví poslední večer v roce doma s rodinou, příbuznými či přáteli anebo návštěvou divadla, opery, baletu či koncertního sálu. Atraktivní program na konec roku skýtají i české hory. Nový rok se vítá přípitkem šampaňským nebo sektem. O půlnoci se odpalují ohňostroje a jiná zábavní pyrotechnika na náměstích snad všech českých měst. A co vy, jak vy slavíte Silvestra? Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (13***) Silvestr v České republice appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/64_Kdyz-se-rekne-Vanoce_CR_advanced.mp3 Ahoj, tady Eliška ze SlowCZECH.com. Pro pokročilé studenty češtiny jsem dnes zvolila náročný text z archivu Českého rozhlasu. Text “Když se řekne Vánoce…” najdete na stránkách rozhlasu www.rozhlas.cz (link) František Kovářík Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu Když slyšíme slovo Vánoce, každému z nás se vybaví něco jiného, něco, co souvisí s jeho nejniternějšími vzpomínkami, nejspíš s jeho dětstvím, nebo mládím… A přesto ten pojem, už zvuk toho slova, vyvolává celou řadu asociací, jež jsou společné, obdobně zažité, uložené hluboko v nás. Pokusme se pohlédnout dnes na vánoční vzpomínky z několika odlišných úhlů. Povětšinou jsou vzpomínky na vánoční svátky haleny do nostalgického oparu a vypovídají o šťastných chvílích. Vánoce ale mohou být i smutné. Nejsmutnější Vánoce prožívají nepochybně ti, kteří je musí trávit mimo domov. (Jak asi bylo o Vánocích v roce 1934 oněm vojákům, kteří jsou zachyceni na archivním snímku?) Uvedeme si několik zvukových záběrů, na kterých o svých smutných Vánocích hovoří – mimo jiné – herec Jaroslav Vojta. Ten velmi záhy ztratil oba rodiče. V pouhých osmnácti letech zůstal sám a nebylo mu dopřáno trávit Vánoce v kruhu svých nejbližších. O smutných Vánocích prožitých v americkém Chicagu vypráví další z generace slavných herců – František Kovářík. Vše záleží na tom, zda člověk tráví Vánoce s osobami, jež jsou mu blízké, či zda je prožívá sám. I Vánoce v Paříži mohou být smutné. Vše záleží na společnosti, která nás obklopuje. O tom bude nyní vyprávět malíř Jan Zrzavý. S výběrem zvukových snímků, jež vznikly o Vánocích v letech minulých, nyní pokročíme do 60. let minulého století, do časů, kdy se už opět smělo připustit – dokonce i v rozhlasovém vysílání! – že Vánoce mají své křesťanské kořeny, kdy se již znovu mohly, byť jen chvíli, v rozhlase hrát koledy a popřát ono známé: pokoj lidem dobré vůle! S tímto přáním se do daleké ciziny k našim krajanům žijícím za oceánem obracel o Vánocích v roce 1964 Karel Höger. A to se už v dnešní poslední ukázce z vánočních pořadů minulosti ocitáme v prosinci roce 1966. Vstupujeme do záznamu z přímého přenosu z legendární Nealkoholické Vinárny U Pavouka, kde vánoční motivy právě hraje trio Karla Velebného. Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (12****) Když se řekne “Vánoce”… (Český rozhlas) appeared first on slowczech.

❅ ❅ ❅ ❅ ❅ ❅ Jaká je zima v Česku? Víte, jak vypadá zima v Česku? Zima v Česku je studená. Někdy je velmi studená. Někdy ale moc studená není. Někdy ani nesněží. Když nesněží, je zima smutná. A když sněží, je zima pohádková! Co je nejlepší na zimě? Podle mě je nejlepší sníh. A úplně nejlepší jsou Vánoce na sněhu – to jsou bílé Vánoce. Když jsou bílé Vánoce, je všude bílo! Protože je všude sníh. A teď ty: Jaká je zima v Česku? ———- Ano, správně, je studená. Je v Česku pořád sníh? ———-Není, někdy nesněží. Jaká je zima, když nesněží? ———-Ano, je smutná. Jaká je zima, když sněží? ———-Přesně tak, je pohádková! Je vždy na Vánoce v Česku sníh? ———-Není. Ale když je sníh, máme bílé Vánoce. Veselé Vánoce! ❅ ❅ ❅ ❅ ❅ ❅ ENGLISH help: Jaká je zima/jaká je ta fotka/jaký je tvůj bratr? – What is she/he/it like? Jak vypadá zima/jak vypadá tvoje nové auto/jak vypadá tvoje maminka? – How does she/he/it look like? Studená – cold (f). Někdy – sometimes. Velmi – a lot. Někdy ale ne. – sometimes, on the other hand, not. Moc studená – very cold. Někdy ani nesněží – Sometimes it does not snow, either. Smutná zima – sad winter (f). Pohádková zima – dreamy winter (fairy-tale = pohádka). Co je nejlepší na Vánocích/na kafi/na učení se českého jazyka? – What’s the best about…? Podle mě – In my opinion (according to myself). Úplně nejlepší – the best of the best (completely, totaly = úplně). Je všude bílo – it is white everywhere. Protože – because. ❅ ❅ ❅ ❅ ❅ ❅ Vaše Eliška, ©SlowCZECH The post (89*) Zima v Česku appeared first on slowczech.

Slow s Anetou: https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/62_aneta-vanoce.mp3 Rychle s Eliškou: https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/62_Vanoce-s-Anetou_FAST-s-Eliskou.mp3 Tak jsou zase Vánoce! Jste rádi? Hodně lidí si stěžuje, že už jsou tu zase Vánoce. Musí vymyslet a sehnat dárky pro své blízké – rodinu a kamarády. Občas je to opravdu těžké vymyslet. Pro holky a ženy to zas tak těžké není. Těm se vždycky hodí nějaká kosmetika, šperky nebo oblečení. Chybu neuděláte ani s doplňky do domácnosti nebo vychytávkami do kuchyně. Horší je to s muži! Nikdy nevím, co dát dědovi, tátovi, příteli a kamarádům. Nic moc nechtějí, nic moc nepotřebují a co potřebují si většinou sami koupí, takže udělat jim něčím radost je opravdu nelehký úkol. Nejjednodušší to je samozřejmě s dětmi. Pro malé děti existuje spoustu hraček a her, které jim umí udělat radost. Holčičky mají největší radost, když najdou pod stromečkem krásnou barbínu a kluci zase velké nákladní auto nebo stavebnici. Hrací pianko nebo bubínek udělají radost všem … kromě rodičů, kterým malí hudebníci po čase začnou hrát na nervy. Ale Vánoce, to nejsou jen dárky. To je také cukroví, stromeček, světýlka, dekorace, pohádky a dobré jídlo. Hodně dobrého jídla. Cukroví se začíná péct už v listopadu. Existuje spoustu druhů, některé jsou docela jednoduché a jiné vyžadují zkušenosti s pečením. Máme ale i cukroví, které se nepeče. Jsou to například vosí hnízda. Ta jsou moc dobrá! Už jste je někdy ochutnali? Poproste své české kamarády nebo kolegy, ať Vám přinesou na ochutnání a pak nám napište do komentářů, jak Vám chutnala. Vše o Vánocích můžete najít na této stránce http://www.milujivanoce.cz/cs/ Jsou tam také recepty na vánoční jídla i cukroví. ©SlowCZECH Vymyslet – figure out, think sth. up Sehnat – to get Doplňky do domácnosti – home accessories Vychytávkami -> vychytávka – gadget Nic moc + verb -> nic moc nedělá – he is not doing anything special, nic moc nezná – he doesn’t know much nic moc jsme nekoupili – we didn’t buy many things and nothing special Nelehký – scale: velmi lehký, lehký, nelehký, těžký, velmi těžký Hrát na nervy – literally „to play the nerves“, the meaning is probably obvious – to annoy, bother Cukroví – sweets made of various kinds of pastry and usually baked Stromeček – Christmas tree Světýlka – decorating lights Zkušenosti s pečením – baking skills Vosí hnízda – wasps’ nests Ochutnali -> ochutnat -> to taste Poproste (imperative) -> poprosit -> prosit – ask for Ať Vám přinesou na ochutnání -> Ask them, to bring you some to taste *„Ať “ can indicate a wish (ať je už zase léto!) or it can be also used just to join the sentences (even thought in czech grammar it is not a conjunction) The post (69***) Tak tu opět po roce máme zase Vánoce (s Anetou) appeared first on slowczech.

Pomalu: https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/61_Nakupovani-darku_slow.mp3 Rychle: https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/12/61_Nakupovani-darku_fast.mp3 Rozhovor s kamarádkou Iva: Terko, potřebuju poradit. Nevím, co mám koupit mému milému k Vánocům. Tereza: Jak to, Ivko? Vždyť už jste spolu skoro půl roku! Iva: No jo, ale já fakt nevím. Nemám nápad! Tereza: A co třeba nějakou dovolenou? Můžete jet spolu! Iva: Jé, to je super nápad! Třeba týden v Paříži, to bude romantika! Tereza: Jo! Super romantický dárek! Iva: Dík za nápad! Teď pádím! Musím fičet. Potřebuju ještě koupit dárky mým rodičům.   V knihkupectví Iva: Dobrý den, mohla byste mi poradit? Potřebuju vánoční dárek pro mého otce. Paní prodavačka: Dobrý den, samozřejmě. A co Váš otec rád čte? Iva: Nejraději má detektivky a thrillery. Paní prodavačka: Dobře. Co například Agathu Christie, třeba 10 malých černoušků, to je velmi povedená detektivka. Iva: Agathu má celou přečtenou. Co spíš nějaký thriller? Paní prodavačka: Mmm… Já poutník od Terryho Hayese se letos výborně prodává. Iva: No super, tak si vezmu tuhle knihu. Můžete mi ji zabalit jako dárek? Paní prodavačka: Samozřejmě. Paní prodavačka: Bude to 310 korun. (Iva dává 1 000, Kč) Neměla byste těch 10 korun? Iva: Podívám se. Ano, tady je máte. Paní prodavačka: Děkuji. Hezký den, na shledanou. Iva: Na shledanou. A Veselé Vánoce!   Vaše Eliška © SlowCWECH The post (68*) Nakupování dárků (slow+fast) appeared first on slowczech.

Máte rádi Vánoce? Já ano. Hlavně ty české. Řekněte mi, jak probíhají Vánoce u vás? Jaké jsou vaše oblíbené aktivity a tradice? V Česku se Vánoce slaví opravdu hodně. Cukroví, tedy typické české sladké koláčky, se peče ve velkém. U nás doma často vydrželo až do února! Vždy ho pečeme moc! Ale když ono je tak dobré… Jako v mnoha zemích, zdobení stromečku je typické pro vánoční čas i u nás. V Česku slavíme také advent, tedy čtyři neděle před Štedrým dnem. Štedrý den (doslova bohatý a velkorysý den), tedy 24. prosince, se v Česku slaví v malém rodinném kruhu – to znamená rodiče s dětmi. Štědrovečerní večeře je krátká a lehká – často ryba či rybí polévka, brambory nebo bramborový salát, zelenina, víno a samozřejmě cukroví. Pozor, od stolu se nesmí vstát! To přináší smůlu! U stolu netrávíme více jak hodinku. Protože se děti těší na to, co jim přinese Ježíšek! A potom se celá rodina posadí ke stromečku a společně si užívají nových dárků, poslouchají/zpívají koledy (tradiční vánoční písně, odkaz ), dospělí popíjí víno. O půlnoci chodí mnoho rodin na půlnoční mši. Babičky a dědečky navštěvujeme 25. a 26. prosince – na Boží hod vánoční. Protože jsou Češi z větší části nevěřící, roznášíme v tyto dny dárky. Dárky, které Ježíšek nechal pod stromečkem babičkám a dědečkům. A ano, oba dva dny jsou státními svátky, takže každý může navštívit svou rodinu. K Vánocům u nás patří samozřejmě i přeplněná obchodní centra, nedostatek času na úklid a stres. Já si ale myslím, že bychom právě v tento pokojný čas měli na tyto problémy zapomenout. Měli bychom být s rodinou – v uklizeném či neuklizeném domě, s cukrovím či bez cukroví, s dárky či bez dárků. Pro mě je totiž nejlepší dárek čas, který věnuji mé milované rodině. A jaké jsou Vánoce u vás? Vaše Eliška The post (67***) České Vánoce appeared first on slowczech.

Pomalá verze (slow version): https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/11/59_Na-poste_SLOW.mp3 Rychlá/běžná verze (fast version): https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/11/59_Na-poste-FAST.mp3   Já: Dobrý den. Já bych chtěla poslat tento dopis. Paní na poště: Bude to obyčejně nebo doporučeně? Já: Doporučeně. Paní: Na to si musíte vyplnit podací lístek, ten máte támhle. (za chvíli) Já: Tady je podací lístek a dopis. Paní: Jedná se o cenné psaní? Jaká je jeho hodnota? Já: Ocenila bych ho na 2000 Kč. Paní: Dobře, jen ho zvážím. Váha cenného psaní nesmí překročit 2kg. V pořádku, tak to bude 182Kč. Platíte hotově nebo kartou? Já: Kartou. Prosím vás, řekněte mi, můžu sledovat můj dopis? Paní: Samozřejmě, nabízíme službu Sledování zásilek – informace o stavu Vaší zásilky najdete na našich stránkách www.ceskaposta.cz nebo na bezplatné telefonní lince 800 177 889. Já: Skvělé, děkuji, na shledanou. Já: Dobrý den, chtěla bych poslat balík do zahraničí – na dobírku. Paní: Dobře, podejte mi Váš balík tady přes okýnko. Na kolik bude ta dobírka? Já: Na 520Kč. Já: Dobrý den, přišla jsem si vyzvednout dopis. Paní: Na jaké jméno? Já: Na jméno Eliška. Paní: Tak mi chvilku vydržte, hned jsem zpět. Paní: Tak tady to je, půjčte mi Vaši občanku. Bude to jeden podpis tady. A díky, nashle. obyčejně = normal letter, without any other services doporučeně = registered letter podací lístek = posting form cenné psaní = insured letter hotově nebo kartou = cash or card sledování zásilek = mail tracking balík do zahraničí = international parcel na dobírku = cash on delivery občanka = ID podpis = signature   Eliška The post (66**) Na poště slow/fast appeared first on slowczech.

Čau, já (j)sem Jirka. Pracuju/i jako programátor. Moje práce mě děsně baví, je děsně super! Je fakt/pravda, že (j)sem hodně na pésé (pc). Třeba i deset hodin denně. Ale (vž)dycky (j)sem měl rád kompy. A tendle (tento) job dobře platí! Dobrý chechtáky (= peníze)! Ahoj, jmenuji se Pavla. Pracuji ve velké mezinárodní firmě jako recepční. Také trávím hodně času na počítači. Ale současně dost telefonuji a mluvím s lidmi. Mám ráda kontakt s lidmi. A baví mě mluvit nejen česky, ale i anglicky a německy. A to každý den! Čau, já (j)sem Zdena a pracuju/i v cestovní kanceláři jako delegátka. Dřív(e) (j)sem trávila i dvanác(t) hodin denně na kompu. Pracovala (j)sem jako stavební projektant. A musim (musím) říc(t), že mi chyběl pohyb! (= sport) (D)nes(ka) (j)sem spokojená. Jezdim (jezdím) po Evropě, (j)sem venku. A když mam (mám) volno, (j)du si zaplavat do moře nebo se projít do hor. Miluju/i svou práci! A co ty, také máš rád/a svou práci? Vaše Eliška, ©SlowCZECH The post (65**) Pracuješ na počítači? appeared first on slowczech.

Jmenuji se Lenka a je mi 50 (padesát) let. Narodila jsem se v roce 1966 (devatenáct set šedesát šest). Mám 2 (dvě) dcery – první dcera se narodila v roce 1990 (devatenáct set devadesát). Je jí tedy 26 (dvacet šest) let. Druhá dcera se narodila v roce 2001 (dva tisíce jedna). Je jí tedy 15 (patnáct) let. Můj manžel se jmenuje Petr a je mu 55 (padesát pět) let. Narodil se v roce 1961 (devatenáct set šedesát jedna). Jsme manželé již 32 (třicet dva) let. Ten čas ale letí! Jmenuji se Dana, je mi 18 (osmnáct) let. Chodím do třeťáku na gympl (= třetí ročník). Když mi bylo 6 (šest) let, začala jsem hrát na klavír. Hraji tedy už 12 (dvanáct) let. Mám tři bratry – prvnímu bratrovi je 5 (pět) let, druhému bratrovi je 9 (devět) let a třetímu bratrovi je 11 (jedenáct) let. Jsme docela velká rodina – máme totiž ještě 4 (čtyři) kočky a 22 (dvacet dva) rybiček. Já jsem Kuba, je mi 27 (dvacet sedm) let a bydlím se svou přítelkyní Annou.Anně je 24 (dvacet čtyři) let. Bydlíme v 5. patře (pátém). Máme 2 (dva) psy. Anna studuje již 4. rokem (čtvrtým) medicínu, já již 3 (tři) roky pracuji. Letos mám 2 (dvě) práce – jsem stavební inženýr a každý 2. víkend (druhý) pomáhám kamarádovi v baru. Až vydělám 300 000 (tři sta tisíc) korun, pojedeme na cestu okolo světa! ©SlowCZECH, Eliška The post (64**) Ten čas ale letí – čísla a roky appeared first on slowczech.

Dívky si povídají: “Jano, co ráda děláš?” – “Mám moc ráda sport. Hlavně v neděli! A co ty, Terezo, co ty ráda děláš?” – “Já ráda chodím do kina. Chodím do kina skoro pořád. Také ráda piji kafe, moc mi chutná.” – “Já kafe vůbec ráda nemám. Můj manžel také kafe nemá rád. Pijeme jen čaj.” – “Já čaj piji jen ráno. Kafe ale pořád!” – “Také mám ráda plavání. Chodím plavat jednou týdně. Včera jsem byla plavat. Moc mě to baví.” Muži si povídají: “Kubo, co rád děláš?” – “Já rád jezdím na kole. Jezdím 4000 kilometrů ročně. A co ty, co ty rád děláš, Peťo?” – “Já hrozně rád vařím. Včera jsem vařil svíčkovou, mňam.” – “To zní skvěle, já také rád vařím. Ale vařím jen o víkendu.” – “To já rád vařím každý den. Ale je pravda, že o víkendu rád peču koláče a buchty. Moje manželka je má hrozně ráda.” *** MÁM RÁD(A) + vaření/sport/design/moji práci. MÁM RÁD(A) + noun RÁD(A) + vařím/sportuji/kreslím/pracuji. RÁD(A) + conjugated verb (present) ⒸSlowCzech, Eliška The post (63*) Rád nebo ráda? appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/09/56_petr-a-kuba.mp3 Petr a Kuba spolu studovali na vejšce. Je to ale už pár let. A teď se náhodou potkali v kavárně asi 200km od města, kde dříve studovali. Kuba: Jé, nazdár, co tu děláš? Petr: No čau! To je ale překvapení! Já se tu mám za chvíli sejít s mou přítelkyní. A co ty? (Im meeting my GF…) Kuba: No to je teda náhoda, to ti povim. Já si jen du počíst noviny, mam chvíli volno. (let me tell ya) Petr: Rád tě ale vidim, čeče! To teda! Řekni mi, jak se ti daří? Kde teď makáš? (makat = pracovat) Kuba: Pamatuješ si, jak sem už během vejšky chtěl jít do armády? Petr: No jasně, to si pamatuje snad každej, kdo tě zná! Kuba: No, tak makam u letectva, lítam skoro pořád. Petr: Panejo, splnil sis sen! To vobdivuju! Kuba: Jo, sem děsně spokojenej, je to bezva práce. Nenudim se, každej den je jinej, pořád sem někde jinde,… A co ty, no povídej!? Petr: No, hele, pamatuješ si na tu blondýnu z prváku? Kuba: Jo, s těma velkejma prsama? Petr: Haha, jojo, přesně tu. No, tak s tou mám teď dvě děcka. Kuba: No gratuluju, brácho! To je úžasný! Jak se menujou? Petr: David a Jindra, dva kluci. Kuba: Třeba taky jednou pudou do armády, hah ! Petr: No, uvidíme! Hele, musim letět, dej mi číslo, zavoláme si a něco podniknem! (gotta go + let’s set something up) Kuba: Jo, super nápad! Čus *** Feel free to check the Word version where you can clearly see all the “mistakes”/spoken language words: Spoken Czech And now the correct version with some explications: Correct/Explain Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (14***) Rozhovor mezi chlapy appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/09/55_v-moji-hlave.mp3 Zrovna sedím na balkóně a dívám se okolo. Mám moc ráda nedělní odpoledne, protože je všude klid. Občas tedy zaslechnu zvuky ptáků nebo rozhovor lidí, kteří se prochází po městě. Snažím se na nic nemyslet, ale určitě to znáte – když máte chvilku pro sebe, začnou se vám hlavou honit spousty myšlenek. Například: „A zapomněla jsem na toto! A nesmím naopak zapomenout toto. A jo, toto bude fajn! Šup, musím si to rychle zapsat!“ Potom je na vašem listu tolik věc, že se vám nakonec do ničeho nechce. A tak v poklidu sedíte na balkóně, popíjíte víno a je vám fajn. Vaše Eliška ©SlowCZECH A co vy, co děláte v neděli odpoledne? Jaké je vaše oblíbené místo? The post (15***) V mojí hlavě – meditace appeared first on slowczech.

Tereza: “Čau, jak je?” (Hey, what’s up?) Simča: “Ále, nic moc dneska.” (Prrfff, so-so.) Tereza: “Jakto? (How so?) Simča: “Mám blbej den. Nejdřív jsem zaspala, potom mi ujela tramvaj, do práce jsem přišla pozdě a vylila jsem si kafe na tričko. A k tomu jsem si zapomněla klíče!” (I am having a bad day. At first I overslept, then I missed my tramway, I came late to work and I spilled coffee all over my T-shirt. In addition to that I forgot my keys!) Tereza: “Teda, to je fakt den blbec.” (Well, this is really a very bad day) Simča: “To jo. Už aby byl víkend!” (You’re right. I wish to have a weekend.) Tereza: “Hele, hlavu vzhůru. Dneska máš den blbec, ale zítra můžeš mít třeba zas super den! Třeba vyhraješ milion v loterii a odletíš na měsíc na Havaj, kde den blbec snad ani nemůžeš existovat!” (Hey, cheer/head up. (You have a bad day today but tomorrow you might (possibly) have a great day! You will (for exemple) win a milion in lottery and will go to Hawai for one month, where the bad day can’t even exist!) Simča: “Haha, dobrej vtip. Kam na ty nápady, proboha, chodíš?” (Hehe, good joke. How in the world do you come with such ideas?) Tereza: “No fakt. Mám kamoše, kterej si vsadil jen jednou jedinkrát v životě a rovnou vyhrál půl milionu! A tak si koupil motorku a vyrazil na cestu po Evropě.” (I’m not kidding! I have a friend who bought a lottery ticket just once and bang! He won half a milion. So he bought a motorbike and set off for the Eurotrip.) Simča: “No, to by vůbec nebylo špatné.” (Ehm, it wouldn’t be bad at all!) Tereza: “Dej vědět zítra, jestli’s vyhrála ten milion!” (Let me know tomorrow if you won that million!) Simča: “Jo, dám vědět! Čau!” (Ok, I’ll let you know.) Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (62***) Den blbec (rozhovor) / Having a bad day appeared first on slowczech.

Pokud žijete v Česku, doufám, že znáte burčák. Jde o alkoholický nápoj, který je sladký. Pijeme ho v září. Když vyrábíme víno (červené nebo bílé), burčák je předposlední fáze. Burčák je tedy řekněme „skoro-víno“ – má méně alkoholu a více cukru než klasické víno. Burčák se musí pít rychle. Nemůžete si koupit lahev burčáku a vypít ji za 3 měsíce. Burčák kupujeme v plastových lahvích. A ty se musí několikrát denně otvírat. Jinak… bum! Burčák totiž pořád pracuje, fermentace není hotová. Podívejte se na krátké video ze slavného fimu Bobule. Bobule je film o víně. Tento film doporučuji Burčák se popíjí především na Moravě. A k pití burčáku patří tradiční hudba, tradiční kostýmy, tradiční oslavy. Pokud jste nikdy burčák neochutnali, hurá na Moravu! ***Gramatika*** Jde o = jedná se o = il s’agit de = it is = it is about (jde o + 4. pád) 1) It’s about me. = _________________ It’s about my new project = __________________ It’s about studying new language = _________________ It’s about money = __________________ 2) Jde o to, že… = The point it, that… The point is, that I have no money = __________________ The point is, that we need to more people = _________________ The point is, that there is no point = _________________ Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (61**) Co je burčák? appeared first on slowczech.

Dnes je sobota. Bylo moc hezké počasí celý den. Řekni, jaký jsi měl den/nebo jaký jsi měla den? A co jsi dělal/nebo dělala? Já jsem měla fajn den. Ráno jsem si zasportovala a potom jsem si u snídaně četla knihu. Moc ráda čtu knihy! A protože má kamarád zítra narozeniny, jeli jsme mu koupit dárek. Koupili jsme ploutve a šnorchl na potápění! V poledne přijela rodina. Společně jsme se naobědvali – vařili jsme indické samosy, kuřecí nugetky a salát. Nejlepší byl ale dezert: čokoládový koláč bez mouky, mňam. A potom jsme vyrazili do botanické zahrady – mají tam mnoho tropických rostlin. A také velký park s prehistorickými rostlinami. Lidé si sem chodí odpočinout/relaxovat. *** *vyrazit do města, vyrazit do kina, vyrazit na pivo – Vyrazili jsme s kamarády do restaurace. OTÁZKY pro tebe Jaký byl včera den podle textu? Kdo má zítra narozeniny? Jaký dárek jsme koupili? V kolik hodin přijela naše rodina? Proč lidé chodí do parku v botanické zahradě? Vaše Eliška, ©SlowCZECH The post (60*) Řekni mi, co jsi dnes dělal/a? + otázky appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/50_prazdninyumore_beginner.mp3 Karel: „Ahoj, jak se máš? Cos dělal o prázdninách?“ Lukáš: „Byl jsem u moře!“ Karel: „Jéé, a kde? Bylo hezky?“ Lukáš: „Byl jsem v Bretani, počasí bylo perfektní! A co ty, cos dělal ty o prázdninách?“ Karel: „Já jsem byl na horách. Každý den jsme chodili 15 kilometrů.“ Lukáš: „Panečku, to vypadá skvěle, nebylo to ale moc těžké?“ Karel: „Vůbec. Jsem zvyklý hodně chodit. Potřebuji aktivní dovolenou.“ Lukáš: „Jo, to já mám zase rád nicnedělání u moře.“ Karel: „Hehe, každý máme to své!“ Mám pro vás novinu! Ode dneška existuje slowczech.com – lepší a hezčí website. Líbí se vám? Hezký den a brzy ahoj, Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (59**) Dlouhé prázdniny – rozhovor appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/49_novinkypoprazdninach.mp3 Ahoj, jak se máte? Po delší době jsem zpět! Byla jsem totiž na dlouhé dovolené – celé čtyři týdny! A hned mám pro vás novinu! Založila jsem pro vás slowczech.com. Ode dneška můžete najít všechny nahrávky na této stránce. Můžete vyhledávat podle obtížnosti, podle obsahu či typu nahrávky – např. funny, short, s otázkami, rozhovory, spoken language, a tak dále. Těším se na vaše reakce a komentáře! Co jsem dělala během mých dlouhých prázdnin? Navštívila jsem spoustu přátel, šla jsem za svědka na svatbě mému nejlepšímu kamarádovi, viděla jsem mnoho zajímavých míst, strávila jsem čas s mou rodinou, kterou vídám jednou ročně, sportovala jsem s mým přítelem, jedla jsem italskou zmrzlinu v Praze,… no bájo! Nemohu říci, co bylo během těchto čtyř týdnů nejlepší. Nebyl snad ani jeden den, který by se mi nelíbil. První dva týdny jsme strávili v Česku s mým přítelem. On má totiž moc rád Česko, především Moravu, kde je dobré jídlo a pití! Prahu má rád, pro život by se mu ale líbilo spíše Brno. Co vy, jaké město máte v Česku nejraději? Milešovka No, a následující dva týdny jsme strávili s mou rodinou ve Francii. Popíjeli jsme dobré víno, jezdili na kánoích, navštívili muzeum, když pršelo, jeli na ryby, potápěli jsme se, šnorchlovali jsme, plavali jsme… Jaká byla vaše dovolená či prázdniny? Kde jste byli? Co jste viděli? Co se vám nejvíce líbilo? Moc se těším na novinky od vás, Vaše Eliška ©SlowCZECH The post (58***) Novinky po dlouhých prázdninách appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/48_hladjakovlk.mp3 Doma: A: Mamííí, kdy bude večeře? M: Ještě chvilku. Tak za půl hodinky. A: Až za půl hodiny? Mám hlad! M: A jejda, jak moc máš hlad? A: Jako vlk! M: Vydrž ještě chvilku, večeře už je skoro hotová. (hold on/wait a minute) A: Tak dobře tedy! V restauraci: H: Tomu kuchaři to nějak trvá! K: Souhlasím, už skoro 40 minut! H: Pffff, mám hlad jako vlk! Doufám, že to bude stát za to! (it will be worth it) Vaše Eliška © SlowCZECH The post (17***) Mám hlad jako vlk! appeared first on slowczech.

Really slow (Aneta): https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/46_aneta_Kam-letos-na-dovolenou_-.mp3 Fast spoken (Eliška): https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/47_Kam-letos-na-dovolenou_rychle.mp3 Letos se chci podívat do Itálie. Ještě nikdy jsem tam nebyla. Vůbec to tam neznám. Musela jsem si nejdřív o Itálii něco přečíst. Myslím, že na severu jsou zajímavá města a na jihu krásné pláže. Také ostrov Sicílie má krásné pláže. Do Itálie chci letět letadlem. Nemám ráda dlouhé cesty. Letenky jsou dražší než jízdenky, ale cesta trvá kratší dobu. Zájezdů a nabídek je na internetu opravdu hodně! Jak si vybrat? Je to těžké! A zabírá to tolik času! Napsala jsem do několika cestovních kanceláří. Napsala jsem své požadavky: Oblast/destinace: Jižní Itálie Ubytování: Apartmán Cena: do 20 000 korun Délka pobytu: týden – dva Počet osob: dvě Doprava: Letecky Stravování: Polopenze (to znamená snídani a večeři) Mám moc ráda snídaně. A když mohu jen vstát a snídaně už na mě čeká připravená, tak to je nejlepší! Ale také ráda vařím a připravuji si jídlo sama, protože jím hodně čerstvé zeleniny. Moje další požadavky jsou, aby byl hotel co nejblíže u pláže. A chci, aby měl posilovnu. Nechci do velkých turistických letovisek, raději méně známá místa kde je méně lidí. Z cestovních kanceláří mi pak poslali několik nabídek a já jsem si vybrala bez dlouhého hledání. Už se na prázdniny na Sicílii moc těším! Vaše Aneta a Eliška © SlowCZECH The post (57**) Kam letos na dovolenou? appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/45_aneta_jaro1.mp3 Stromy jsou celé zelené. Roste tráva. Květiny/kytky kvetou a voní. Ptáci zpívají. Svítí sluníčko. Je teplo. Docela často ale také prší! Můžeme jít na procházku a sedět venku v parku nebo můžeme sedět na zahrádce v restauraci; už nemusíme být uvnitř. Pokud máme rádi sport, můžeme jezdit na kole, jezdit na bruslích nebo běhat. Někteří lidé cvičí venku jógu nebo posilují ve venkovních posilovnách. Po jaru přijde léto. A to je doba prázdnin pro děti a dovolených pro dospělé! Proto je nejvyšší čas začít plánovat dovolenou! (It’s high time…!) Napište nám, co děláte na jaře vy. A plánujete dovolenou? A kde? Vaše Aneta & Eliška © SlowCZECH The post (18**) Jaké je jaro? Máš rád(a) jaro? appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/44_v-obchode.mp3 Tatiana z Ruska mne poprosila, zda (jestli) bych mohla vytvořit nahrávku (podcast) o nakupování. Myslím, že to je, Tatiano, vynikající nápad! Děkuji za něj! Pokud i vy máte nápad na další nahrávku, napište mi. Těším se na vaše nápady! Představte si tuto situaci: Jsem z Argentiny a jdu v Česku do obchodu. Česky se učím dva měsíce. Obchod (neboli, jak hovorově říkáme „obchoďák“ = tedy např. velké Tesco nebo Globus) je velký. A já nevím, kde hledat mouku. Zeptám se tedy paní prodavačky: „Dobrý den, prosím Vás, nemohu najít mouku, poradíte mi?“ „Jistě, mouka je na druhém konci obchodu, hned vedle cukru.“ „Prosím? Ještě neumím dost dobře česky. Můžete mluvit, pomaleji?“ „Mouka je támhle, na druhém konci, vedle cukru a rohlíků.“ „Mockrát děkuji!“ „Není zač.“ nebo „Prosím!“ Když najdu mouku, dám ji do (nákupního) košíku a jdu k pokladně zaplatit. Pokud platím kartou, je placení jednoduché; ani nemusím mluvit. Mohu jen ukázat platební kartu. Mnoho Čechů se takto chová. Já osobně raději řeknu: „Platím kartou“ nebo „Budu platit kartou.“ Dále lze platit hotově – tedy bankovkami a mincemi. Často se nám ale stane, že máme jen tisícovku, tedy 1000 Kč. Paní prodavačka se zeptá: „Nemáte menší?“ nebo „Nemáte drobný (drobné)?“ protože nemá dost mincí na vrácení. Má například jen stokoruny a žádné desetikoruny. „Bohužel nemám,“ odpovídám. Prodavačka nemá na výběr (has no choice), vrátí mi drobné. A já jdu domů s taškou plnou jídla. Doufám, že budete mít štěstí na milé prodavačky. Až půjdete příště nakupovat, zeptejte 3x na: mouku, máslo a třeba marmeládu. A potom mi napište, jak to šlo (how it went). Eliška The post (56***) Hledám mouku v obchodě appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/43_spanek.mp3 „Dobré ráno, můj drahý!“ „Dobré ráno, má drahá, jak ses vyspala?“ „Mmmm, dorůžova*! A ty, jak ses vyspal?“ (*skvěle, nádherně, perfektně!) „Báječně! Měl jsem navíc krásný sen – byli jsme spolu v Číně a procházeli se po Čínské zdi. A nikde ani jeden turista: jen my, starověká zeď a příroda.“ „Téda! Skvělé! Já si svůj sen nepamatuji. – Máš hlad?“ „Jo! Jako vlk! Dáme si velkou snídani?“ (jako vlk = opravdu velký hlad) „Co takle jít na brunch?“ (How about going „Super nápad! Jdeme!“ To bylo víkendové probuzení Petry a Petra, mladého páru, který si rád přispí = přispat si znamená, že spíme déle, např. do 11 (hodin) místo do 8 (hodin). Jak dlouho spíte o víkendu vy? Já ráda vstávám brzy – nejen o víkendu, ale vlastně každý den. Přivstanu si (to znamená tedy opak od přispat si) a jdu sportovat, čtu si, píšu,… A potom si dám s přítelem velkou pozdní snídani na balkoně. Ráda snídám dlouho, třeba i hodinu. Kolik hodin denně spíte? Někteří lidé spí méně, např. 5 hodin denně. Jiní zase potřebují více spánku, např. 10 hodin. Já spím denně 6 hodin. Ráda si užívám dne! Spát mohu přeci v důchodu! Dejte mi vědět, kolik hodin denně spíte a v kolik hodin vstáváte. Těším se na vaše reakce. Eliška © SlowCZECH The post (55**) Kolik hodin denně spíte? appeared first on slowczech.

https://slowczech.com/wp-content/uploads/2016/08/42_pivo.mp3 „Hele, co takhle pivo?“ (How about a beer?) „Hej, dobrej nápad. Hned bych šel, ale nemůžu! Musim (Musím) ještě zpátky do práce, sakra.“ „Čeče, to je napytel. Proč tolik makáš?“ (Dude, it sucks.) „To můj šef, pořád mi dává ňáký (nějaký) deadliny.“ „A co zejtra? Sejdem se po devátý, dáme jedno dvě piva a pokecáme o tenise, když je ten French Open, co?“ (Let’s meet after 9, have a beer, chat.) „Zejtra by to šlo! Kde se sejdem? Jako dycky (vždycky)?“ (Works for me! Do we meet as usually?) „No jasně! Jako dycky! Není lepšího baru v Praze: hezký holky, dobrý pivo! Víc k životu nepotřebuju.“ „Haha, čeče, teď (j)si na to kápnul!“ (Dude, you’ve just put the finger on it!) „Tak zejtra!“ „Čus!“   ©SlowCZECH Vaše Eliška The post (54***) Spoken (not in Moravia & Silesia) – Pojď na pivo, kámo! appeared first on slowczech.

Ahoj, jak se máte? Dnes jsem si pro vás připravila tři česká přirovnání, tedy řekněme Czech expressions or Czech simile. Češi mají velice rádi humor. Dělají si srandu, vtipkují, smějí se,… skoro pořád. No, jsem si jistá, že především první přirovnání se vám bude líbit a hlavně hodit. Představte si, že jdete s kamarády na panáka, tedy například na panáka slivovice, na panáka becherovky, na panáka vodky,… (Poznámka: nikdy to ale není jen jeden panák. To je jako když muži říkají: „Jdu na jedno pivo!“ a přijdou ve 3 ráno s 10 pivy v břiše ) No, a když už piji/u moc, kamarád mi řekne: „Piješ jako duha!“ To znamená, že piji/u opravdu hodně. Pokud mám velkého, ohromného, obrovského, vysokého kamaráda, řeknu mu: „Ty jsi chlap jako hora, kolik toho denně sníš?“ Když je někdo jako hora, znamená to, že to není žádný hubený 150cm vysoký chlapík. Takový bodybuilder, to je chlap jako hora! Sedím v mém pokoji a dívám se na film. Je mi 16 let. Nerada uklízím, a tak mám v pokoji opravdu bordel, tedy hovorově nepořádek. A přijde maminka, zhrozí se a křičí: „Ty tady máš bordel jako v tanku, hned si ukliď!“ Pokud je někde bordel jako v tanku, znamená to velký nepořádek – klasicky nepořádek po velké party, kdy se po zemi válí kelímky, jídlo, lahve od alkoholu,… Pro maminky ale často stačí, aby se po zemi válely dvoje kalhoty, jedny ponožky a tři papíry a hned je v mém pokoji bordel jako v tanku. Doufám, že tato přirovnání brzy využijete! Přeji vám hezký den a hodně úspěchů při učení se češtiny. Eliška ©SlowCZECH The post (53***) Česká přirovnání (Czech funny similes) appeared first on slowczech.