Reflex podcast

Marek Hilšer letos opět kandiduje na prezidenta. Jak vnímá výzvy k odstoupení a proč je přesvědčen, že napodruhé může vyhrát? A proč je dle něj v pořádku, že si kvůli státním příspěvkům za mandát v senátu založil vlastní politickou stranu? „Je to férové, jiným senátorům jejich strany například platí kampaně právě z těchto peněz,“ říká Hilšer v rozhovoru v rámci série Prezident X.

Absurdita, která spočívá v tom, že dřívější odchod do penze dnes znamená vyšší penzi, než když člověk pracuje déle, byla hlavním tématem dnešního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Ona absurdita je průvodním jevem způsobu, jak k penzijnímu systému vláda přistupuje,“ říká Kalousek. „Rád bych věřil, že se pracuje na penzijní reformě, ale je třeba říci, že i kdyby vláda předložila příští rok perfektní penzijní reformu, tak nás ta reforma neochrání před nárazem demografické vlny, kdy po roce 2030 budou do penze odcházet silné ročníky,“ dodává. „Nedělám si velké iluze, jak ona reforma bude vypadat, ani vládě nevyčítám, že ji nepředložila. Ale nechápu, proč ten dosavadní, už teď neudržitelný systém ještě více destabilizovala,“ říká Miroslav Kalousek. Řada odborníků vládu už na jaře varovala, že kaskáda mimořádných valorizací přinese řadu absurdních důsledků, především tedy to, že kdo déle pracuje, bude brát nižší penzi než ten, kdo odejde do předčasného důchodu.

Úterní ztroskotání jednání o sestavení pražské vládní koalice na vládním půdorysu bylo hlavním tématem dnešního dílu Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Rozpočet se schodkem téměř tří set miliard korun, který včera schválila vládní většina ve Sněmovně, je populistický. Na tom se shodli oba diskutujícího aktuálního vydání pořadu Reflexe. „Vláda se ovšem kritice brání argumentem, že vyšší hodnota, než úsporný rozpočet, pro ni znamená zachování sociálního smíru a solidarity,“ upozorňuje Marek Stoniš. S tím Miroslav Kalousek nesouhlasí: „To je pojmové nedorozumění. Solidarita spočívá v přerozdělování. Tedy, že ti, kteří peníze mají, se o ně rozdělí s těmi, co nemají,“ vysvětluje. „Ale solidaritu nezaručíte zadlužováním, a zadlužení solidární není, to v důsledku ubližuje paradoxně těm nejchudším,“ varuje. „Zadlužováním si politici populisticky nakupují hlasy těch, kterým nedochází, že jsou nakupováni za své vlastní peníze,“ říká Kalousek. „A takové činnosti se neříká solidarita, ale politická korupce,“ dodává.

Jen 116 platných podpisů chybělo k tomu, aby byl podnikatel Karel Diviš potvrzeným prezidentským kandidátem. Místo toho teď bude muset o svou kandidaturu usilovat znovu a proti zamítnutí kandidatury se bude odvolávat. Proč je Diviš přesvědčený, že má podpisy v pořádku?

„V České republice je 6248 obcí a v drtivé většině z nich jsou ustavena zastupitelstva, zvoleni starostové nebo primátoři. To, že ani dva měsíce po skončení komunálních voleb nemá primátora hlavní město Praha, která je výkladní skříní země, je chyba,“ říká v aktuálním vydání pořadu Reflexe Miroslav Kalousek.

Devátého listopadu vydala společnost Santa Monica Studio pokračování videoherního klenotu God of War s podtitulem Ragnarok. Právě severský konec světa, kolem kterého se celý příběh točí, jsme rozebrali s odborníkem skutečně na slovo vzatým. S kovářem, mečířem a odborníkem na severskou materiální kulturu Petrem Floriánkem. Jak moc sedí zbraně a zbroje oproti historickým předlohám? Jak se podle dochovaných zdrojů chovali a jak vypadali bohové? A je Ragnarok konec, nebo začátek všeho? Nejen to se dozvíte ve videu.

Oznámení ministra financí Zbyňka Stanjury, že vláda chce od roku 2024 snižovat strukturální dluh veřejných rozpočtů o 70 miliard ročně, bylo hlavním tématem dnešního vydání Reflexí. „Konkrétní scénář neznáme, zatím jde o pouhý slib ministra financí, ale i ten je hoden politické i společenské podpory,“ říká Kalousek. V této souvislosti vláda mluví i o tom, že bude revidovat své programové prohlášení. „Myslel jsem si, že to udělá hned poté, co v únoru Rusko napadlo Ukrajinu. Vláda tehdy měla říci: Máme dva nepřátele – Rusa a inflaci – a porazíme oba,“ říká Kalousek. Oba diskutující se shodují na nutnosti snížit deficity veřejných financí, obávají se ovšem, aby snaha ministra financí nenarazila na politickou realitu, tedy hlavně na ty, kteří chtějí rozdávat, a ne šetřit.

Prezidentská kandidatura Andreje Babiše, pozice vlády a šance jeho protikandidátů byly hlavním tématem dnešního dílu pořadu Reflexe. „On se podle mého rozhodl kandidovat, protože v prezidentské kampani nemá co ztratit,“ myslí si Miroslav Kalousek. „Nebude útočit na žádného svého protikandidáta, ale výlučně na vládu,“ dodává. „A ať ta volba dopadne jakkoliv, vláda z tříměsíční kampaně vyjde oslabena a doplatí na ni, což je škoda,“ varuje Kalousek.

Rozhodnutí lídrů koalice SPOLU, že nebudou nominovat svého kandidáta na prezidenta, a pražský ustavující summit Evropského politického společenství byla dvě hlavní témata aktuálních Reflexí.

„Naše země směřuje do dluhové pasti,“ řekl v dnešním díle Reflexí Miroslav Kalousek k návrhu rozpočtu na příští tři roky, který tento týden schválila vláda. „Kdyby takto hospodařila rodina, do roka k ní přijde exekutor, kdyby firma, zkrachuje do pěti let. U státu to trvá déle, ale ten náraz je pak o to tvrdší,“ komentuje deficity, které naplánovalo ministerstvo financí a v pondělí jednomyslně schválil kabinet.

Jsou volby do Senátu a obecních zastupitelstev referendem o vládě, jak tvrdí opozice? Do jaké míry se v jejich výsledcích odrazí ceny energií? Tyto otázky byly hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Protivládní víkendová demonstrace na Václavském náměstí, špatná komunikace vlády a hledání kandidáta na prezidenta – to byla tři hlavní témata aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

Tisíce slavných filmových zbrojí a zbraní se vyráběly nedaleko severočeského Mostu. Ve své kovárně je zhotovil zbrojíř Petr Furka. Nenápadný mistr svého oboru, který za sebe nechává mluvit svou kovadlinu. Jak vznikaly tzv. titulové zbraně pro film Jan Žižka režiséra Petra Jákla nebo meče pro seriálový hit Netflixu Zaklínač? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu článku.

Probíhající schůzi Sněmovny, na které se má hlasovat o důvěře vládě, považuje Miroslav Kalousek za zbytečnou a vzhledem k tomu, že předsedáme Evropské unii, dokonce nemístnou. „Ale bohužel na ní z úst opozice padnou některé reálné argumenty, které plynou ze zbytečných chyb vlády,“ říká Miroslav Kalousek.

Plošné zvýšení platů zaměstnanců státu o deset procentních bodů je opatřením, které by mělo doprovázet oznámení o zeštíhlení státního aparátu, k němuž ovšem nedošlo. Tvrdí to oba účastníci dnešního vydání pravidelných Reflexí: Miroslav Kalousek a šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Máme mít menší a levnější stát. Není možné donekonečna si každý rok kvůli jeho provozu půjčovat více než dvě stě miliard korun,“ upozorňuje Miroslav Kalousek a dodává, že zeštíhlování státu je dokonce ukotveno v programovém prohlášení vlády. „Je pochopitelné, že kabinet Petra Fialy chce prostřednictvím zvýšení platů aspoň částečně kompenzovat svým zaměstnancům vysoké ceny energií, ale těžko může zasypat penězi všechny, kterým to hrozí. Ten problém by se měl řešit systémově,“ dodává Stoniš.

„Hlavním rizikem jmenování Petra Mlejnka novým šéfem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je jeho vydíratelnost,“ říká v novém vydání Reflexí Miroslav Kalousek. Člověk, který dvanáct let sháněl pro svou soukromou firmu zakázky nejen v podnikatelském polosvětě, ale dokonce i ve světě zločineckém, je bezpečnostním rizikem.

Rozhovor jsme natáčeli na začátku června, ale jeho publikace se zdržela kvůli autorizaci. Jedna z nejlepších českých fotbalistek Kateřina Svitková byla tehdy ještě hráčkou West Hamu United. Bylo jasné, že v klubu skončí, ale o dalším působišti nechtěla říct ani slovo, byť náznaky byly. Spekulace se nakonec potvrdily 7. července a bývalá hráčka Slávie a reprezentační záložnice je nyní hrdou členkou londýnské Chelsea. V rozhovoru se ale bavíme velmi otevřeně hlavně o českém fotbale. Podívejte se na něj ve videu v úvodu článku.

Rozdílně hodnotili středeční mimořádné vystoupení Petra Fialy k národu oba aktéři pravidelných Reflexí: „My dva, kteří politiku pravidelně sledujeme, jsme se sice nedozvěděli nic nového,“ řekl Miroslav Kalousek. „Ale projev byl určen lidem, kteří jsou plni obav, že v zimě budeme mrznout, a trápí je sociální nejistota. A když v takové situaci vystoupí předseda vlády s drtivou odpovědností a takto znejistělé lidi uklidní a férově jim sice řekne, že situace nebude snadná, že nebude líp a že má telefon na někoho, kdo to zařídí, ale slíbí, že nikdo nebude hladovět a nezmrzne, tak ten projev splnil svůj účel,“ dodává Kalousek.

Úterní rozhodnutí bratislavského krajského soudu, který zamítl žalobu expremiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archívních svazcích StB jako agent, bylo hlavním tématem dnešního pravidelného pořadu někdejšího vysoce postaveného politika Miroslava Kalouska a šéfredaktora Reflexu Marka Stoniše. Oba diskutující se shodli, že případ Andreje Babiše svědčí hlavně o tom, že česká společnost se nebyla po listopadu 1989 schopna vyrovnat s komunistickou minulostí. „V Německu by například nebylo možné, aby byl předsedou vlády člověk, který byl aktivním agentem gestapa,“ uvedl Kalousek.

Pětikoaliční vláda minulý týden schválila rozpočtový plán do roku 2025, který počítá s každoročními rozpočtovými deficity kolem 300 miliard korun, což oba diskutující aktuálního vydání Reflexí považují za neodpovědné. „Pevně doufám, že to vláda ještě přehodnotí,“ řekl Miroslav Kalousek. „Fialova současná vláda samozřejmě zdědila problematické Babišovo rozpočtové dědictví, které zároveň snižovalo daně a zvyšovalo výdaje. Současný rozpočtový problém proto příliš nesouvisí ani s covidem nebo válkou,“ dodává. „Mám pochopení pro rozpočtový deficit pro rok 2023, protože k tomu, abychom mohli strukturálně snížit výdaje, je třeba změnit příslušné rozpočtové zákony, legislativu, což trvá přibližně rok,“ vysvětluje bývalý ministr financí. „Proto musí začít pracovat na změně zákonů vláda už dnes, za rok bude pozdě.“ Zveřejněný rozpočtový výhled ovšem svědčí o tom, že vláda neví, co s veřejným dluhem dělat, případně jej řešit nechce, shodují se oba diskutující. O velikosti celého problému svědčí to, že zatímco Babišova vláda zadlužila tuto zemi o 813 miliard korun, Fialův kabinet ji hodlá zadlužit na 1,2 miliardy korun. „A nezapomeňme, že zatímco dřívější vlády si mohly půjčovat relativně levně, dluh, který plánuje Fialova vláda, by stál jen na samotných úrocích 80 miliard ročně,“ varuje Kalousek.

Dvě výrazná politická rozhodnutí byla předmětem aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše: Středeční rozhodnutí sněmovny o úpravě institucionální pomoci státu uprchlíkům z Ukrajiny oba aktéři podpořili jako správné. „Na začátku válečného konfliktu byla pro českou vládu důležitá především rychlost v pomoci uprchlíkům. A zkušenosti z tříměsíční praxe podmínky logicky zpřesňují,“ říká Kalousek. Jde především o nárok na pětitisícový příspěvek, který už nebude automatický, a doba, po niž bude stát uprchlíkům platit zdravotní pojištění. „Všechny změny mají motivovat ukrajinské uprchlíky, aby si našli práci, a mají také zamezit takzvané příspěvkové turistice,“ dodal Kalousek. Jako člen správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny také uvedl, že se nenaplnily katastrofické scénáře, které strašily kolapsem českého zdravotnictví kvůli zneužívání české lékařské péče Ukrajinci.

Současná míra inflace a znehodnocování české koruny znovu otevřely politickou i veřejnou diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. „Debata o přijetí eura trvá od samotného vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004, měli jsme několik příležitostí euro přijmout, ale nevyužili jsme ji,“ říká Miroslav Kalousek, který zároveň varuje před zjednodušenou argumentací, že přijetím eura se automaticky zbavíme inflace.

Dvěma pozitivním zprávám posledních dnů se věnovali v aktuálním vydání pravidelných Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš a bývalý ministr financí a vrcholný politik Miroslav Kalousek a obě se shodou okolností týkají Skandinávie: Vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance a vítěznému architektonickému návrhu Vltavské filharmonie, který vzešel z dílny dánského studia Bjarke Ingels Group.

V den, kdy se v Japonsku slaví svátek Tango no Sekku, při jehož příležitosti oprašují rodiny samurajské zbroje, tedy 5. května, vyšla nová samurajská videohra Trek to Yomi. Ta se odehrává na počátku 17. století v období Edo a vypráví příběh pomsty jednoho samuraje, který se vydává do světa mrtvých a zpět, aby naplnil svůj osud. Za projektem stojí vydavatel Devolver Digital, pro který hru vytvořilo studio Flying Wild Hog. Vývojáři se netají, že je velmi inspirovali Kurosawovy filmy pověstné svou autentičností. Hru jsme proto nechali ohodnotit i „českým samurajem“Jakubem Zemanem.

Za nešťastné rozhodnutí považují oba aktéři pravidelných Reflexí prezidentem Zemanem nově jmenovaného guvernéra centrální banky Aleše Michla. „Za znepokojující považuji jeho včerejší vyjádření krátce po svém jmenování, tedy že bude na srpnovém zasedání bankovní rady prosazovat po určitou dobu stabilitu úrokových sazeb. To přece jako ekonom nemůže vědět, jaká bude za tři měsíce situace na trzích a jak si bude stát koruna,“ prohlásil Miroslav Kalousek. „Na druhou stranu také řekl, že chce s vládou spolupracovat na boji s vysokou inflací. A to také není málo, že máme guvernéra, který nechce v této turbulentní době válčit s kabinetem,“ řekl Marek Stoniš. Oba diskutující se shodují na tom, že hlavním úkolem, který před novým guvernérem stojí, je zkrocení inflace. „Pamatuji si ovšem loňské vyjádření Aleše Michla, který prudké zadlužování veřejných rozpočtů ze strany tehdejšího premiéra Babiše bagatelizoval a prohlašoval, že nezpůsobí vysokou inflaci,“ připomíná Miroslav Kalousek.

Pravý důvod dvoudenních obstrukcí opozice na půdě sněmovny byla připravená novela zákona o střetu zájmů, která by měla mimo jiné zabránit Andreji Babišovi ve vlastnictví médií. „Voliči Andreje Babiše si neuvědomují, že všechny obstrukce programu sněmovní schůze měly tento jediný důvod: Obhajoba osobních zájmů Andreje Babiše. Je teď sice v opozici, ale jistě se bude chtít vrátit do exekutivní funkce a ten obří konflikt zájmů znovu nastal,“ říká Miroslav Kalousek. Marek Stoniš je naopak vůči tomu, že politici vlastní média, o něco tolerantnější. „Za první republiky bylo zcela běžné, že politické strany vlastnily své noviny, tuto praxi známe dokonce z ještě nedávné doby, vždyť i lidová strana měla začátkem devadesátých let svůj deník Lidová demokracie. Česká mediální scéna je pluralitní, a komu vadí média vlastněná Andrejem Babišem, může číst nebo se dívat na jiná,“ říká šéfredaktor Reflexu.

Vládní balíček „rodinné pomoci na pomoc střední třídě“, který kabinet Petra Fialy schválil ve středu večer, podrobili tvrdé kritice oba aktéři pravidelného pořadu Reflexe. „Mrzí mě to zvláště u vlády, kterou podporuji a považuji ji za svoji,“ řekl Miroslav Kalousek.

Tlak odborů a opozice na vládu, aby kompenzovala rostoucí ceny energií a základních životních potřeb zavedením plošných opatření, byl hlavním tématem aktuálního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska. „Vláda těmto tlakům podlehnout nesmí, v důsledku by případné slevy na daních na děti, snížení DPH na potraviny nebo energie zaplatila střední třída. A to i s úroky,“ varuje Miroslav Kalousek. „Ten tlak, který vyvrcholí na mimořádné schůzi sněmovny, svolanou opozicí kvůli rostoucím cenám na začátek května, bude ale mimořádný.“ „A máme tady precedens, kdy Fialův kabinet už jednou rozhodl v rozporu s tím, co sliboval a hájil – to když od června snížil daň z pohonných hmot zhruba o 1,50 Kč,“ upozornil Marek Stoniš.

Rozhodnutí kabinetu na několik měsíců snížit spotřební daň na naftu a benzín o 1,5 koruny na litr podrobili tvrdé kritice oba aktéři pravidelného podcastu Reflexe – bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Vláda pravděpodobně podlehla tlaku populistů, celý měsíc tvrdě a správně čelila tlaku na zavedení plošného opatření kvůli cenám pohonných hmot, a nakonec je sama zavedla,“ nechápe Miroslav Kalousek. „Já si nechci vybírat mezi jedním a druhým populismem,“ dodává. „Na programovém prohlášení vlády jsem si velmi cenil přihlášení k rozpočtové odpovědnosti, snížení spotřební daně ovšem je v přímém rozporu s tímto předsevzetím,“ dodává.

„Prezidentská milost nesmí být nikdy používána jako poslední instance soudního rozhodnutí, něco jako odvolací místo,“ reagoval Miroslav Kalousek na aktuální kauzu prezidentem omilostněného šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Oba diskutující aktuálního dílu Reflexí se shodli, že milost je feudální přežitek a nemá mít v parlamentní demokracii, kterou představuje Česká republika, svoje místo.

„Včera nás zasáhla velmi smutná zpráva, zemřela Madeleine Albrightová, jedna z nejvýraznějších osobností světové politiky konce minulého století, americká ministryně zahraničí, která mluvila plynně česky a na svou zemi nikdy nezapomněla,“ uvedl aktuální díl Reflexí Miroslav Kalousek. Podle obou diskutujících měla osobnost Madeleine Albrightové zásadní vliv na vstup České republiky do Severoatlantické aliance. „Bez ní by to bylo o hodně těžší,“ dodává Kalousek.

To, že premiér Fiala odjel podpořit spolu s premiéry Polska a Slovinska ukrajinského prezidenta Zelenského přímo na Ukrajinu, je výrazný politický akt, který je sice především gestem, jež nezvrátí válku, ale přesto má svůj smysl. „Mimo jiné jsem hrdý na to, že se o českém premiérovi píše ve světě jako o politikovi, který má odvahu, a ne jako o někom, kdo zneužívá evropské peníze pro svůj byznys,“ říká Miroslav Kalousek.

Je reakce Západu na ruskou agresi proti Ukrajině dostatečná? Zvládneme uprchlickou vlnu a jaký bude mít válka dopad na českou ekonomiku a politiku? To byly tři hlavní otázky, na které hledali odpověď aktéři dnešního dílu pravidelných Reflexí.

Ruský prezident Putin evidentně počítal se slabostí Západu, ale zmýlil se, shodli se v dnešních Reflexích Marek Stoniš i Miroslav Kalousek. „Když si vzpomeneme na zasedání Evropské rady přesně před týdnem, vypadalo to, že počítal oprávněně, protože první sankce byly k smíchu,“ řekl Kalousek. „Teprve trvající odpor na Ukrajině a půlmiliónové demonstrace v Berlíně přesvědčily evropské lídry, aby přehodnotili svůj postoj k Ukrajině, sankce jsou pro Rusko opravdu devastující,“ dodal Kalousek.

Komunisté vždy zdůrazňovali, že 25. února 1948 získali v Československu moc demokratickou cestou. Historik Prokop Tomek, jenž se obdobím nesvobody dlouhodobě zabývá, s tím nesouhlasí a vysvětluje, jak to tehdy bylo. Hrozilo ale také, že sovětské jednotky v únoru 1948 obsadí Československo, nebo Klement Gottwald jenom blufoval, když tím prezidentu Benešovi vyhrožoval?

Dnešní Reflexe byly natáčeny ráno ještě před tím, než pronesl svůj projev prezident Zeman. „Ať řekne cokoliv, je jasné, že Miloš Zeman dnešním útokem Putina na Ukrajinu prohrál,“ prohlásil Kalousek. Prezident byl totiž dlouhá léta zástupcem ruských zájmů v Česku,“ dodává.

Zdánlivě nesourodá dvojice hostů se sešla ve vinohradské vinotéce Dvě deci, aby před kamerou odpovídala na otázky moderátora Marka Stoniše i samotných návštěvníků v rámci znovuobnovených besed projektu Hvězdy Reflexu: Generální ředitel české pobočky zásilkové služby DPD Miloš Malanik a herec a zároveň vítěz poslední řady StarDance herec Jan Cina. Najít spojovací téma nebylo tak těžké: Vítězství, úspěch a odpovědnost s ním spojená.

„My dva na pandemický zákon nemáme stejný názor, ale zvláštní je, že na něj nemají stejný názor ani jednotlivé frakce vládních stran. Senát přece není jedenaosmdesát samostatných jednotek, ale lidé, kteří kandidovali za nějakou stranu a sdružují se do politických frakcí. A je zvláštní, když politická frakce v Senátu má úplně jiný názor než frakce stejné strany v Poslanecké sněmovně,“ říká Miroslav Kalousek ke způsobu, jakým vládní koalice prosazovala vlastní novelu pandemického zákona. Je přesvědčen, že celý proces a jeho neprofesionalita ukazují na to, že daná politická strana nemá takovou sílu, jakou deklaruje. „Klub STAN se chlubí tím, že je v Senátu nejsilnější, ale pak hlasuje proti vlastním ministrům ve vládě?“ ptá se řečnicky Kalousek.

„Vláda udělala maximum možného, protože v tak krátkém časovém a zákonném rámci nemohla zasáhnout do povinných výdajů, které jsou pro strukturu rozpočtu dominantní,“ okomentoval návrh rozpočtu, jenž počítá s deficitem o sto miliard nižším, než jak jej plánovala předchozí vláda Andreje Babiše, v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek. „Kabinet nemohl hledat úspory ve dvoubiliónových výdajích, ale zhruba ve čtyřech stech miliardách korun nepovinných výdajů. A v těch najít takřka osmdesát miliard není nic jednoduchého,“ řekl. „Finální návrh nového rozpočtu není žádný velký makroekonomický zásah, koneckonců, Fialova vláda pošle do ekonomiky jen o necelá dvě procenta méně, než plánovala vláda Babišova, ale jde hlavně o signál, že končí neodpovědné hospodaření,“ dodává.

„Dva dny a téměř dvě noci trvala parlamentní bitva o pandemický zákon, zejména opoziční poslanci SPD se snažili za každou cenu oddálit jeho přijetí. Ale šlo opravdu jen o pandemický zákon a jeho věcný obsah, nebo spíše o poměřování sil mezi vládou a opozicí?“ zeptal se řečnicky v úvodu aktuálních Reflexí Miroslav Kalousek.

Mijamoto Musaši patří bezesporu k nejslavnějším samurajům japonských dějin. Svého prvního protivníka porazil ve svých teprve třinácti letech. Brutálně ho ubil dřevěnou tyčí. Během dalších šestnácti let absolvoval na šedesát soubojů a ani jediný neprohrál. Uměl bojovat dvěma meči, neštítil se po protivníkovi vrhnout dýku nebo si na souboj přinést zbraň vyřezanou z pádla. Jaký byl jeho skutečný život? Nejen o tom jsme si povídali s dvěma významnými odborníky na japonské dějiny v podcastu Reflexu.

Když videohra God of War vyšla v roce 2018 na Playstation 4, způsobila pozdvižení. Severský restart původně antické série se spartským válečníkem a polobohem Kratem zabodoval u hráčů i kritiků. Celkem oprávněně si tehdy na Game Awards odnesl titul cenu Hra roku. Letos v lednu vyšel titul znovu, tentokrát na pro počítače, čímž se vlna zájmu opět zvedla. Rozhodli jsme se proto děj hry i její zbraně zhodnotit s odborníkem Petrem Floriánkem.

„Kvůli Ukrajině jsme svědky globální krize, která je zatím diplomatická a jež se nás jako členů Severoatlantické aliance úzce týká. Otázka je, zda konflikt přeroste do otevřeného ozbrojeného střetnutí,“ zahájil dnešní Reflexe šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš.

„Před týdnem jsme se v Reflexích loučili s přesvědčením, že dnes už budeme mít vládu s důvěrou. Místo toho jsme svědky historicky nejdelší parlamentní debaty před hlasováním o důvěře a kvůli opozičním obstrukcím pořád čekáme,“ zahájil dnešní vydání Reflexí Miroslav Kalousek. „Mně obstrukce opozice nevadí, jsou jejím svatým právem,“ reaguje Marek Stoniš. „To sice ano, i já jsem je v dobách parlamentní opozice využil, ale obstrukce musí mít cíl, něčeho jejich prostřednictvím musíte dosáhnout, třeba zabránit přijetí konkrétního zákona,“ reaguje Kalousek. „Ale to, co předvádí v současné chvíli opozice ve sněmovně, smysl nedává,“ dodává.

„Kabinet Petra Fialy se ujímá vlády v situaci, která je z mnoha ohledů složitá. Přebírá po vládě Andreje Babiše obří dluh, musí řešit pandemii covidu a čelí strmě rostoucím cenám energií, které může ovlivnit jen velmi málo, pokud vůbec,“ zahájil první Reflexe roku 2022, nově ve čtvrtečním termínu, šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Ten dluh není obří, my jsme v rámci Evropské unie zadlužení ještě relativně málo,“ reagoval Miroslav Kalousek. Problém je v jeho nastavení a v takzvaných mandatorních výdajích do budoucna, což jsou parametry, jež se bývalé vládě zcela vymkly z rukou. „Na český dluh tak lze aplikovat starý vtip ze Sedmi statečných, kdy padá chlapík z desátého patra a v každém z nich volá, že zatím je to ještě pořád dobré,“ říká bývalý ministr financí. A dodává, že bývalá vláda o dluhu lže, když tvrdí, že jeho výše ovlivnily hlavně výdaje spojené s covidem. „Jediná cesta, jak nyní ozdravit veřejné finance, je zkrotit ony povinné výdaje. Což ovšem znamená, že se to nemůže nedotknout lidí,“ vysvětluje Kalousek.

Najít varhany v pražské katedrále svatého Víta není snadné. Musíte se za nimi vydat až do poloviny chrámu a pak se podívat vlevo nahoru. V prvním patře Wohlmutovy kruchty vypadají vedle protilehlé vitráže posledního soudu poměrně nenápadně. Tu správnou majestátnost z nich vymámí až svými prsty Josef Kšica (69). Dómský varhaník a regenschori (či sbormistr) tu rozeznívá více než čtyři tisíce píšťal už dvaadvacet let. Pan Kšica, varhaník od Svatého Víta, působí od pohledu skromně. Většinou mluví spíš tiše, ale když se stočí řeč na katedrálu či hudbu, rozezní se jeho hlas jako varhany. Jeho odpovědi nezřídka končí na konci otázkou „víte?“, což dává větám charakteristickou melodii. Rozhovor pro Reflex jsme vedli přímo na kůru za varhanní klaviaturou.

To nejdůležitější na začátek: sova Rozárka není Rozárka a Juráška nahradil Balder, menší, silnější a krémovější Popelčin bělouš. Také anonymní pes hraje v novém norském remaku Tři přání pro Popelku mnohem menší roli než „náš“ Tajtrlík. Zůstávají holoubci, kteří za norskou Popelku, aby mohla na ples, roztřídí podivné třpytky. A dost zásadně jí nakonec helfne nová čtyřnohá postava, roztomilá krysa. Vítejte ve vánočním podcastu Reflexu, který se podrobně věnuje staré české (1973) i nové norské (2021) Popelce. Veronika Bednářová s Martinem Bartkovským pak rozebírají i důvody, proč jsou všechny motivy, které do klasiky Tři oříšky pro Popelku z roku 1973 vetkl scenárista František Pavlíček, v nové norské Popelce tak detailně „domyšlené“, dořečené, dovysvětlené a dotažené. A proč to v mnoha případech ani nebylo nutné.

„Tomu, že Miloš Zeman nakonec jmenuje celou vládu, včetně ministra zahraničí Lipavského, jsem po jeho silném pátečním vyjádření nevěřil,“ řekl v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek. „Spekulací, co se v Lánech mezi prezidentem Zemanem a Petrem Fialou vlastně stalo, je mnoho, slyšel jsem například, že předseda ODS pohrozil zkrácením rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky,“ reagoval šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „To by ale měl udělat každý kandidát na premiéra,“ odpověděl se smíchem Miroslav Kalousek. Vážně ovšem nabízí svou vlastní teorii, k čemu vlastně mezi Zemanem a Fialou došlo: „To, čím to Fiala ustál a za což mu patří velký potlesk, je, že udržel jednotu stoosmičkové koaliční převahy,“ říká. Na to, aby podle něj mohl prezident „cvičit“ s vládou podobně, jak byl zvyklý cvičit s vládou Andreje Babiše, potřebuje mít vládu slabou, která nemá přesvědčivou většinu v Poslanecké sněmovně. „A od prvního okamžiku po volbách se snažil Miloš Zeman tu jednotu rozdrobit a sloužily k tomu i ony ministerské audience před vitrínou,“ tvrdí Kalousek. „Ale když zjistil, že za Petrem Fialou těch sto osm poslanců skutečně stojí, tak ustoupil.“ Podle něj je třeba ocenit Petra Fialu jako dobrého vyjednavače nikoli jen ve vztahu k prezidentovi, ale hlavně dovnitř koalice.

„Hrozící rusko-ukrajinský konflikt není zdaleka jen o tom, jaký bude další vývoj na samotné Ukrajině, ale co se dále bude dít ve střední a východní Evropě,“ komentuje probíhající summit Spojených států a Ruska kvůli přesunu ruských vojsk k východním hranicím Ukrajiny Miroslav Kalousek. Ruský prezident Vladimír Putin podle něj hraje velmi nebezpečnou hru s celým světem. „Zcela jistě chce posílit vliv Ruska v bývalých sovětských satelitech,“ varuje Kalousek.