Reflex podcast

Sex k politice patří stejně jako k životu. A podobně jako má velký vliv na soukromé životy lidí, když se týká politiků, často zasahuje i do věcí veřejných. Své o tom ví nemálo českých politiků a sexuální aféry se nevyhnuly ani nejvyšším představitelům státu.

Nešlo tomu uniknout. Nový film Barbie na vás poslední týdny vykoukne opravdu na každém kroku, a tak jsme se mu neubránili ani v Reflexu. Není divu, že se takto exponovaný film, který navíc dostal do vínku i ambice promlouvat ke společenským otázkám, dočkal často i protichůdných reakcí. I proto jsme jej probrali poněkud netradičně ve třech.

Nezvladatelný požár, hořící hotely a překotná evakuace turistů. Tak vypadá situace v některých částech řeckého ostrova Rhodos. O tom, proč se i přesto na ostrov stále létá a co si mají počít turisté, kterým přírodní katastrofa zkazila dovolenou, si povídáme s redaktorem Reflexu Jiřím Štefkem.

Chorvatsko již delší dobu pro české turisty platí za dovolenkovou destinaci číslo jedna. Jak moc se za posledních let změnilo a skutečně došlo k masivnímu zdražování, o kterém se všude tolik píše? Jak se do situace promítlo zavedení eura či vstup země do Schengenského prostoru? I na tyto otázky odpoví politolog Petr Sokol v podcastu Reflexu.

Dnes začíná padesátý sedmý ročník Karlovarského filmového festivalu. Na jaké zahraniční hvězdy se můžete těšit a jaké filmy určitě nesmíte vynechat, jsme si řekli s vedoucí kulturní rubriky Reflexu Veronikou Bednářovou.

O víkendu proběhl pokus o puč organizovaný oligarchou a majitelem žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenijem Prigožinem. Potvrzených skutečností o dění v Rusku máme málo, přesto lze z dílčích informací odhadovat stav, v jakém se tamní společnost a mocenské struktury nacházejí. Tamní situaci jsme probrali s publicistou Jefimem Fištejnem.

Mezi středoevropskými zeměmi lze pozorovat jisté politické rozdíly, které se v nejbližší době mohou ještě prohloubit. Čekají nás parlamentní volby na Slovensku a v Polsku a poslední žhavou novinkou je, že slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se již nehodlá ucházet o další funkční období. Kudy kráčí politika ve střední Evropě? V čem se lišíme a v čem jsme si podobní? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Petr Pavel v těchto dnech počítá svých sto dní v úřadu prezidenta. Vzhledem k našemu ústavnímu pořádku není rozjezd výkonu mandátu prezidenta až tak zásadní, přesto Petr Pavel sám dal tomuto období velkou váhu, a to i řadou slibů, co během těchto dní plánuje vykonat. Proto jsme jeho dosavadní počínání v úřadu probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem. Splnil Petr Pavel své sliby? Co se mu zatím podařilo a v čem tápe? Dozvíte se v podcastu.

Zdá se, že poslední dobou se na Ukrajině dějí zlomové okamžiky. Výpady na ruské území, zničená Kachovská přehrada, ale i dlouho očekávaná ukrajinská ofenzíva. Jsou tyto události opravdu zásadní? Jaké jsou jejich příčiny a důsledky? Spěje konflikt k akceleraci, nebo bude dále zamrzlý? Dozvíte se v podcastu.

Urbex je fenomén poslední doby, který dává nahlédnout do míst, která jsou běžným smrtelníkům skryta. Lenka Matoušková ve své sérii pro Reflex taková místa hledá a rozebírá jejich dosavadní osud i možnou budoucnost.

„Z diskuse na sociálních sítích jsem zjistil, že i spousta našich posluchačů si myslí, že připomínkovým místem vládního úsporného balíčku je opozice. Vůbec ne,“ zahájil dnešní pravidelný pořad Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše bývalý ministr financí. „Předkladatelem je ministerstvo financí a připomínkovým místem jsou všechny resorty i účastníci tripartity, tedy podnikatelské svazy a odbory,“ vysvětluje. „A když rozešlete materiál do připomínkového řízení a řeknete – máte na to pět dní, tak je to stejné, jako kdybyste všem řekl, že o jejich připomínky nestojíte,“ myslí si Kalousek a považuje to za zbytečnou aroganci vlády. „Snaha o věrohodnou diskusi by měla být aspoň předstírána,“ říká v nadsázce.

Tento týden Rada České televize zúžila počet uchazečů o post generálního ředitele. Do finále postupuje pět kandidátů a zatím těžko predikovat, kdo má jaké šance. Jak si doposud vedl stávající ředitel ČT Petr Dvořák? A jaká je role veřejnoprávní televize v české kultuře? I to probíráme s kulturním redaktorem Vojtěchem Ryndou.

Kritickými reakcemi veřejnosti na vládní úsporný balíček a jeho zjevnými i skrytými nedostatky se zabýval dnešní pravidelný pořad Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. V druhé polovině pořadu Miroslav Kalousek odpověděl na dotazy diváků, které se plánu vlády týkaly.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tento týden poprvé promluvil o svých prioritách. Představil ambiciózní plány na prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného vzdělání na středních školách i celkovou změnu v oborech a stupních vzdělávacího systému. Jak hodnotí letošní vypjatou situaci a přetlak žáků u přijímacích zkoušek? Podle Beka nemá smysl hledat viníka, ale cestu, jak napravit chyby. Vedle digitalizace přijímacího řízení je podle něj nutné už pro příští rok změnit strukturu nabízených studijních oborů.

Minulý týden představila vláda základní obrysy takzvaného konsolidačního balíčku, který má za cíl stabilizovat státní rozpočet. Kde se bude ubírat a kde přidávat stálo jistě vzrušenou politickou debatu. Dopady a východiska úsporného balíčku probíráme s ekonomickým komentátorem Pavlem Páralem.

Kdo může za stále nízké kapacity škol v Praze? Bývalý pirátský radní Vít Šimral i jeho nástupce Antonín Klecanda za Starosty odmítají, že by Praha nedělala dost. Demograficky byl podle nich kraj na nápor nejsilnějšího ročníků deváťáků za posledních 30 let připraven. Přetlaku na školách ale nedokáže předejít bez digitalizace přijímacího řízení a peněz od státu, tvrdí bývalý i současný radní pro pražské školství.

Včera začalo mistrovství světa v hokeji, které se koná ve finském Tampere a lotyšské Rize. Jaké jsou po loňském bronzovém úspěchu letošní šance českého národního týmu? A v jakém stavu se nachází český hokej? I toto probíráme s redaktorem Reflexu Jakubem Švejkovským.

Válka na Ukrajině zbytku Evropy jednoznačně připomněla, že riziko ozbrojeného konfliktu není nijak vzdálené. Evropské státy i členové aliance NATO v této souvislosti upírají stále větší pozornost na své armády a jejich připravenost. Jak si vede ta česká, probereme s reportérem Tomášem Vlachem, který se této tematice dlouhodobě věnuje.

Mimořádná tisková konference o balíčku úsporných opatření a změně v důchodech byla tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Osmnáct měsíců se nedělo nic a všichni jsme s napětím čekali, co dnes vláda předloží. Musím říct, že jsem to čekal o něco horší, protože se dohadovalo pět koaličních stran různých programových priorit,“ říká Kalousek a bere to, co vláda prezentovala, jako maximum možného.

Spor premiéra Fialy a guvernéra České národní banky Aleše Michla, kdo je hlavním viníkem současné míry inflace, byl hlavním tématem pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Premiér Fiala má jistě pravdu, že z ústavy má za cenovou stabilitu odpovědnost centrální banka, a také je pravda, že od srpna, kdy byl jmenován guvernérem Aleš Michl, s ní bojovat bohužel přestala. Na druhou stranu je nesmysl si myslet, že finanční politika vlády nemá na inflaci žádný vliv,“ komentuje Kalousek a upozorňuje, že obří a nestoudné deficity, které vláda předkládá a předkládat ještě bude, vytvářejí obrovský proinflační tlak. „Nepotřebujeme, aby se ti dva lidi hádali, potřebujeme odvážnou koordinovanou hospodářskou politiku, kde s inflací bojují Česká národní banka a vláda společně.“

Kritika vlády kvůli rostoucímu schodku letošního rozpočtu, který byl schválen ve výši 295 miliard korun, a odpovědi na divácké dotazy byly tématem dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Na otázku, zda je nutné, aby vláda kvůli rostoucímu deficitu novelizovala schválený zákon o rozpočtu, Miroslav Kalousek odpovídá: „Část kritiky opozice je oprávněná, ale vláda se do schváleného rozpočtu může vejít, přestože má za první kvartál letošního roku rekordní deficit ve výši přes sto šedesát miliard korun.“ Bývalý ministr financí Kalousek vysvětlil, že vláda dosud utratila pouze 25 % schválených výdajů a do konce roku je schopna výdaje udržet. „To znamená, že nemusí nutně přijatý zákon o státním rozpočtu novelizovat. To potřebujete jen v případě nutnosti vyšších výdajů, než jsou schváleny zákonem.“ Miroslav Kalousek ovšem nevěří, že vláda je schopna dodržet schválený deficit rozpočtu, protože v plánovaných příjmech chybí zhruba 120 miliard korun. „Jde o šedesát miliard z takzvané windfall tax, padesát miliard, které si tam vláda napsala jako příjem z emisních povolenek, jež nemůže dostat, a navíc jsem přesvědčen, že jí bude chybět část výběru z DPH, protože spotřeba klesá,“ říká Kalousek. Oba diskutující se shodují, že jedinou možností, jak udržet plánovaný deficit, jsou tedy okamžité plošné škrty na výdajové stránce rozpočtu. „Vláda musí škrtat, škrtat a škrtat,“ vyzývá Fialův kabinet Miroslav Kalousek. „Co se týče například zaměstnanců, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, nemůžeme snižovat počty učitelů, protože máme hodně dětí. Také nelze škrtat vojáky, ale všechno ostatní ano,“ uzavírá Kalousek.

Vláda v březnu schválila nový akční plán politiky v oblasti závislostí, podle kterého by se mělo v následujících dvou letech v této oblasti postupovat. Ačkoliv řada bodů, které jsou v plánu uvedeny, nepřekvapí, protože mají řešit pro naš společnost notorické problémy, najdou se i novinky. O tom, jak se stát hodlá v oblasti závislostí v následujících letech chovat, jsme se bavili s šéfredaktorem reflexu Viliamem Buchertem.

Důvody dramatického propadu důvěry veřejnosti k vládě Petra Fialy a nově také reakce Miroslava Kalouska na dotazy čtenářů Reflexu byly obsahem dnešní, inovované podoby pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Pochopil bych, kdyby vláda předložila velmi nepopulární opatření, jež stejně bude muset předložit, která by se lidem nelíbila a důvěra by klesla. K propadu ovšem došlo ještě před tím, než vláda cokoliv navrhla. „Je vidět velký rozdíl v kompetenci, kterou kabinet projevil v zahraniční krizi v souvislosti s válkou, a tím, jak se projevuje v řešení zadlužených veřejných rozpočtů,“ říká Miroslav Kalousek na adresu pětikoaliční vlády, jež podle něj s nutnými reformami veřejných financí nepochopitelně váhá. „Pokud váhá kvůli strachu ze ztráty popularity veřejnosti, tak by jí chytří lidé kolem ní mohli říci, že je to jedno, bude nepopulární, ať reformy bude dělat, nebo ne,“ říká Stoniš. „Vláda kolem sebe tyto lidi má a taky jí to říkají,“ oponuje Kalousek a jmenuje například ekonomický poradní orgán vlády NERV, který jí pravidelně předkládá jasná doporučení a kroky, jež mají vést k zastavení tempa zvyšování deficitu veřejných financí. „V tomto ohledu je ale váhavost vlády obrovská. Na rozdíl od zahraničněpolitických postojů, kde postupovala zcela razantně a své kroky dokázala srozumitelně komunikovat,“ říká Kalousek.

Česká pošta je před krachem. Po letitých neúspěšných pokusech o její reformu došla situace tak daleko, že jednomu z největších zaměstnavatelů v Česku hrozí insolvence. Co je příčinou tohoto neutěšeného stavu a jak by bylo možné poštu zachránit? Dozvíte se v podcastu.

Předčasně uniklé vládní plány na ozdravení veřejných financí, včetně daňových změn, byly hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Marka Stoniše a Miroslava Kalouska. „Dva současní největší ekonomičtí nepřátelé České republiky jsou inflace a dramatické zadlužování,“ varoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Vláda se snad bude snažit krotit onen obrovský strukturální deficit, ale při tom by měla mít na vědomí, že vysoká inflace je větším nebezpečím než recese,“ vysvětluje. „Sama vláda svými deficity inflaci výrazně přiživuje, a pokud by ještě zvedla daň z přidané hodnoty, tak je to administrativní příspěvek ke zvýšení cen. Každé zvýšení DPH má inflační efekt, zvláště u přirozených monopolů, jako je vodné, stočné a teplo, kde se zvýšení promítne do ceny téměř automaticky,“ vysvětluje Kalousek. „Jsem fanda sjednocování sazeb DPH, současné tři sazby jsou opravdu omyl. Ale pokud je nutnou podmínkou sjednocení tlak na zvýšení cen, tak se sjednocením sazeb raději počkejme.“

Na jaře tohoto roku se konají volby v mnoha evropských zemích. Už se volilo v Nizozemsku, Bulharsku, Černé hoře, Finsku, Andoře a ještě nás čekají prezidentské volby v Turecku. Některé z těchto voleb jsou v evropském kontextu významnější než jiné, nicméně všechny si zaslouží pozornost, a to hlavně kvůli politickým trendům, které jsou často nadnárodní. Na to, kudy se evropská politika v nejbližších letech bude ubírat, jsme se podívali s politologem Petrem Sokolem.

„Ruští čtenáři naše knížky milovali a vydali jsme jich tam hodně, ale od 24. února loňského roku nenabízíme licence ani nenakupujeme práva na ruské knihy,“ říká Tomáš Jodas, vedoucí oddělení exportu Albatros Media. To každoročně vyveze do zahraničí kolem padesáti knížek pro děti; překládají se do více než čtyř desítek jazyků a prodávají se po celém světě. Více se dozvíte v podcastu.

Protivládní demonstrace, na níž vystoupil ve středu také šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, a další sliby vlády na podporu vybraných sociálních skupin byly dvěma hlavními tématy dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.

„V zahraničí se asi větších poct nikde nedočká.“ Tak komentuje šéfredaktor Reflexu Viliam Buchert návštěvu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wanu. A skutečně, vedoucí české delegace se na ostrově, který má omezené diplomatické styky, dočkala opravdu vřelého přijetí. Co tato státní návštěva znamená pro Česko a pro Tchaj-wan? A co na to pevninská Čína? Dozvíte se v podcastu.

Po rekordně dlouhé době, která uplynula od voleb a kdy Praha neměla nové vedení, se věci daly do pohybu. Byla dohodnuta koalice a v nejbližší době by měla představit svoje programové prohlášení. Kdo povede v následujících letech Prahu? Vydrží stávající koalice? A jak se hlavní město změní do budoucna? Dozvíte novém díle podcastu Reflex.

Opět se začaly množit hlasy, že by bylo dobré, aby Česká republika přijala společnou evropskou měnu euro. A dokonce i nálada českých občanů se směrem k euru zlepšuje, pro jeho zavedení by nyní bylo 44 % populace. Polepšili bychom si s eurem? Dařilo by se naší ekonomice jinak?

Rozhodnutí prezidenta podepsat kontroverzní zákon o nižší valorizaci důchodů a tristní situace českých veřejných financí byly tématem dnešního vydání pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Miroslav Kalousek verdikt prezidenta ocenil: „Jeho rozhodnutí je moudré, vyvážené a odpovídá pozici hlavy státu v parlamentní demokracii a našem ústavním systému,“ říká. „Prezident nebyl v lehké situaci, protože bylo jasné, že ať řekne, co řekne, někoho naštve. Navíc rozpočtová legislativa nepatří do jeho kompetence. Co ho ale zajímat musí, je čistota ústavního procesu,“ upozorňuje. Podle něj měl prezident Pavel o zákonu důvodné pochybnosti a mohl jej vetovat, ale rozhodl se, že si nebude hrát na absolutního arbitra ústavnosti, a přenechal tuto roli kompetentnímu Ústavnímu soudu. „Navíc bylo jasné, že kdyby jej vetoval, bylo by to definitivní, a i kdyby jej sněmovna přehlasovala, ve zbývajícím čase by se už novela nestačila znovu projednat a schválit. Přístup prezidenta, který si dobrovolně omezuje svoji pravomoc, mě těší možná ještě víc než to, že zákon vyjde ve sbírce zákonů a začne platit,“ říká proto Kalousek. Výhrady k zákonu chápe jako legitimní, ale opozice podle něj nemohla čekat, že jej prezident zamítne a postaví se po její politický bok. „Jen mohu litovat, že budeme několik měsíců žít v nejistotě, jestli Ústavní soud zákon vrátí. Je to zbytečné, protože vláda se problému měla věnovat už v polovině minulého roku. Všichni experti na ni naléhali, ať se tomu věnuje, včetně rozpočtové rady vlády, ale vláda se na to vykašlala a vystavila obrovské blamáži nejen sebe, ale nás všechny. O tom, že k valorizaci důchodů bude muset dojít, prostě věděla dlouho dopředu.“

Petr Pavel složil prezidentský slib a formálně se ujal funkce. Kolem inaugurace se odehrál velkolepý rituál. Až to místy připomínalo korunovaci nového krále. Je to tak správně? Jak samotná inaugurace probíhala? Jakým bude Petr Pavel prezidentem? Dozvíte se ve videu.

Politická kariéra odcházejícího prezidenta Miloše Zemana a předpověď, co můžeme čekat od nastupující hlavy státu Petra Pavla, byly tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Ten se postavil proti převládající atmosféře „kopání do prezidenta Zemana“ a prohlásil, že jeho politická kariéra nebyla jen černočerná. „Je na místě připomenout jeho zásluhu na tom, že od poloviny devadesátých let tady probíhal standardní souboj idejí mezi levicí a pravicí, a to díky tomu, že pozvedl jako předseda Českou stranu sociálně demokratickou,“ řekl. Miroslav Kalousek dodává, že kdyby Miloš Zeman nebyl zvolen prezidentem, za mnohé by si jej mohl vážit. Dokonce v nadsázce lituje, že současná vláda není aspoň z poloviny tak rozpočtově odpovědná jako někdejší vláda Miloše Zemana. „Sice vládla díky opoziční smlouvě, ale řadu kroků, které učinila, bych podpořil,“ vysvětluje.

Téměř stodvaceti miliardový deficit rozpočtu za první dva měsíce roku, který oznámilo ministerstvo financí, a probíhající parlamentní diskuse o snížení koeficientu pro výpočet starobních penzí byly hlavním tématem dnešního pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. První z diskutujících považuje situaci za alarmující: „Vláda v podstatě ztratila kontrolu nad vývojem státního rozpočtu a jen přihlíží jeho volnému pádu,“ varuje Kalousek a dodává: „Žádné zvýšení daní ani sedmdesátimiliardový úsporný balíček, který v novoročním projevu sliboval premiér Fiala, to nemohou zachránit. Pokud opravdu chceme veřejné rozpočty zachránit, tak musí přijít mnohem razantnější rozpočtové kroky, k nimž však nevidím odvahu.“

Je to rok, co Rusové vpadli na Ukrajinu. Od 24. února 2022 proběhla ve válce řada zvratů a nyní se zdá, že je konflikt na mrtvém bodě. Jaká jsou možná východiska války, jak probíhá běžný život na Ukrajině a jak to celé dopadne, jsme probrali s reportérem Tomášem Vlachem, který válku mapuje od jejího prvního dne.

„Vláda po prezidentských volbách konečně nalezla odvahu si přiznat, že její rozpočtová politika není udržitelná,“ komentoval legislativní návrh vlády v režimu legislativní nouze zmrazit valorizaci důchodů. Problém podle obou diskutujících ovšem spočívá v tom, že se pětikoalice rozhodla pozdě, protože o problému valorizace důchodů, která je navázána na inflaci, věděla minimálně už rok.

Je to časté i neobvyklé zároveň. Olympijských bojkotů už v historii byla řada, nicméně tentokrát hrozí, že na hry pořádané demokratickou zemí odmítnou jet další demokratické, spojenecké země. Řeč je o olympiádě v Paříži, jejíž standardní průběh ohrožuje možný bojkot kvůli účasti ruských sportovců.

Případná neúčast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách, které se budou konat příští rok ve Francii, byla tématem aktuálního vydání Reflexí Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Jsem obecně proti zatahování politiky do sportu a naopak,“ říká Stoniš a upozorňuje na to, že kdybychom byli důslední, museli bychom vyloučit z účasti na olympiádě daleko více zemí než jen Rusko a Bělorusko. „Velká část zemí, které jsou členy Mezinárodního olympijského výboru, má k demokracii velmi daleko, některé z nich dokonce páchají genocidu na vlastním obyvatelstvu,“ tvrdí Stoniš. „To je sice dobrý argument, ale já naopak tvrdím, že politika do sportu patří,“ oponuje Kalousek a dodává: „Tam, kde se jedná o státní reprezentaci, kde svoji vlast reprezentují národní olympijské výbory, tak jde o součást politiky. Země to využívají ke své propagaci. Jednoznačně stojím za názory Dominika Haška a neumím si představit, že by ruští a běloruští sportovci v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině útočnou válku a dopouští se válečných zločinů, na olympijských hrách startovali, byť pod neutrální vlajkou,“ dodává Kalousek.

Penzijní systém naší země je v havarijním stavu. A to není názor jen médií a veřejnosti, ale i politiků, kteří se nyní odhodlávají s ním něco udělat. Na to, jaké jsou příčiny současného stavu a jaká jsou možná východiska směrem k udržitelnému důchodovému systému, jsme se podívali s ekonomickým komentátorem Reflexu Pavlem Páralem.

Po více než dvou letech dospělo vyšetřování otravy řeky Bečvy před soud. Vleklé vyšetřování plné pochybností a pochybení však dospělo k rozporuplnému závěru. I proto je nynější soud velice důležitý. S reportérkou Reflexu Adélou Knapovou, která kauzu od začátku sleduje, jsme si povídali o příčinách ekologické havárie, možných vinících i o neslavné roli, kterou v případu sehrály odpovědné úřady.

Prezidentská kampaň skončila a před námi je mimořádných osmnáct měsíců bez jakýchkoliv voleb, což by měla být příležitost pro vládu konečně začít konsolidovat veřejné finance. Na tom se shodli oba diskutující pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Vláda by si měla konečně splnit dosud nesplněné domácí úkoly, ať už je to stabilizace veřejných rozpočtů, daňová a penzijní reforma, koneckonců i reforma zdravotního pojištění,“ říká Kalousek. „Kabinet Petra Fialy se sice obdivuhodně vypořádal s výzvami v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale výsledky jeho hospodářské politiky jsou žalostné. Jsme nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, máme jednu z nejvyšších inflací a jsme jednou z mála zemí, která je v technické recesi. To jsou strašlivé výsledky,“ říká Kalousek. Vláda se podle něj ani nemůže vymlouvat, že to není její vina, protože i ostatní země se musely vyrovnat s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. „Je třeba udělat hluboké strukturální změny,“ vyzývá Kalousek. „Od vlády, kterou vede ODS, bych očekával ekonomickou kompetenci, ale žádná tam není,“ kritizuje dosavadní hospodářskou politiku Petra Fialy Kalousek. Marek Stoniš si myslí, že kabinet by měl revidovat své programové prohlášení a mělo by dojít k rekonstrukci vlády, protože zvláště dosavadní ekonomičtí ministři selhali a nelze věřit, že by u nich došlo k zázračnému obratu. „To si nemyslím, mohou to dělat stejní ministři, jen by měli poslouchat nebo číst doporučení odborných orgánů vlády, například Národní ekonomické rady vlády,“ myslí si Kalousek.

Česko si zvolilo nového prezidenta. Po pětiletém pyžámkovém mandátu Miloše Zemana přijde na Hrad generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho soupeř, Andrej Babiš, utrpěl výsledkový debakl a prohrál téměř o milion hlasů. Zároveň má prezident Pavel jeden z nejsilnějších mandátů v historii, protože ho volilo více než 3,3 milionu voličů. Jakou hlavou státu bude?

Z hlediska kampaně je dobojováno, ale to nejzásadnější nás v prezidentské volbě teprve čeká. Česko si v sobotu zvolí novou hlavu státu. Jaké šance mají Andrej Babiš a Petr Pavel? Co v kampani hrálo významnou roli a co vyšumělo do ztracena? A kdo je bájný Yetti ze Sudet a jak by mohl rozhodnout volby? Nejen o tom se Martin Bartkovský baví s politologem Petrem Sokolem a politickým komentátorem Bohumilem Pečinkou.

První kolo prezidentských voleb bylo hlavním tématem dnešního pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. Někdejší předseda TOP 09 a ministr financí Kalousek v něm otevřeně podpořil profesorku Danuši Nerudovou. „Přál bych si prezidentku, která má vizi, jak modernizovat tuto zemi, a energie, jak toho dosáhnout, z paní profesorky jde. Bez ohledu na to, že s některými jejími názory nesouhlasím,“ říká Kalousek. Marek Stoniš oponoval, že Danuše Nerudová dostala už šanci vést brněnskou Mendelovu univerzitu a neskončilo to nijak slavně. „Nevím, proč by to na Hradě mělo být jinak, Danuše Nerudová mě nijak nepřesvědčila,“ říká a přiznává, že pro něj jako pravicového konzervativního voliče je pro něj letošní nabídka kandidátů úplně zoufalá. „Čím více o kandidátech vím, tím méně se mi chce jít volit,“ vysvětluje.

Do boje o Pražský hrad se vrací podnikatel a bývalý sportovní komentátor Karel Diviš. Ačkoli působil v České televizi, nemyslí si, že je teď potřeba zvyšovat televizní poplatky. „Nejprve je třeba najít úspory, pak se můžeme bavit o zvýšení poplatku,“ říká Diviš v rozhovoru Prezident X. Proč je přesvědčen že má šanci vyhrát a jak chce modernizovat českou armádu?

Jeden ze tří favoritů prezidentské volby generál Petr Pavel je přesvědčený, že podpora Ukrajiny se Česku stále vyplácí. „Kdyby Rusko uspělo, náklady by byly mnohem větší,“ říká Pavel v rozhovoru ze série Prezident X. Zároveň si však myslí, že západní státy Rusko přecenily, což potvrzuje válka na Ukrajině a ruské neúspěchy.

O Pražský hrad letos podruhé zabojuje také senátor a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Jako prezident by chtěl mimo jiné otevřít diskuzi o zdanění investičních bytů: „Vyšší daň může být od páté nemovitosti, nebo třeba čtvrté či sedmé, to už je věc společenské diskuze, kterou ale teď nevidím,“ říká Fischer v rozhovoru ze série Prezident X.

Setkání premiérů České republiky od roku 1992, které ve Strakově akademii uspořádal současný předseda vlády Petr Fiala, inspirovalo aktéry pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše k diskusi, jak na tom vlastně samostatná Česká republika dnes je a jak k tomu jednotlivé vlády přispěly. „Když se na tu fotku podívám, tak některé pány rád mám, některé ne a oni to asi mezi sebou mají podobně. Ale dokázali společně oslavit třicet let České republiky, které každý z nich nějakým způsobem sloužil, a to je velmi významný příspěvek k naší politické kultuře,“ myslí si Miroslav Kalousek, jejž mrzí kritika, která se na adresu tohoto setkání snesla. Marka Stoniše překvapuje, že i po třiceti letech se ozývají hlasy, že vlastně rozdělení Československa a vznik samostatné České republiky byly chyba. „Rozdělení Československa bylo nevyhnutelné, Slováci prostě chtěli mít svou samostatnou židli v rámci Evropské unie a slouží ke cti tehdejšímu premiéru Klausovi, že rozdělení bylo kultivované a tak říkajíc bez výstřelu,“ říká Kalousek.

Zpoplatnění vysokých škol by podle Tomáše Zimy způsobilo vyřazení až dvou třetin talentů z univerzit. Prezidentský kandidát Zima, který je zároveň vysokoškolský učitel a bývalý rektor, říká, že rozpočtům univerzit by školné stejně nepomohlo. V rozhovoru vzpomíná na loňský podzim, kdy jako šéf lékařského konzilia posuzoval zdravotní stav prezidenta Zemana. „Politický tlak jsem necítil, bral jsem to jako lékař,“ říká v rozhovoru pro Prezident X.