Reflex podcast

V rámci speciální debaty Reflexe Bruselu: Co nám dalo a vzalo 20 let Česka v EU zpovídal šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Kromě vzpomínání a bilancování došlo i na nedávné volby do Evropského parlamentu, na to, jak je vláda spokojená, kdo bude novým českým eurokomisařem a jaké bude mít portfolio. Podívejte se na záznam debaty ve videu v úvodu článku.

Plánované zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média rozbíhá čilou diskusi o legitimitě jejich fungování. Co je meritem veřejné služby, za co televize a rozhlas utrácí a za co by utrácet měly, probíráme s komentátorkou Lenkou Zlámalovou.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu částečně změní směřování Unie v následujících letech. Poměr sil se přelil z levé na pravou stranu politického spektra. Jaká byla hlavní témata voleb a kdo je jejich největší vítěz? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Volby do Evropského parlamentu se v České republice dlouhodobě vyznačují nižší volební účastí. Proč si většina Čechů stále myslí, že se nás problémy Evropské unie netýkají? Jaké postavení si Česká republika vybudovala za dvacet let v Evropské unii? A proč se nám nedaří posílat do Bruselu silné zástupce? I na tyto otázky spojené s volbou europoslanců odpovídá Viliam Buchert, který se domácí i zahraniční politické scéně podrobně věnuje.

Bývalý a možná i budoucí americký prezident Donald Trump byl newyorským soudem shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby. Měl uplácet mlčenlivost pornoherečky Stormy Daniels z rozpočtu své volební kampaně, což je v tomto americkém státě nelegální. Jak se bude soud vyvíjet dál a jak ovlivní jeho případné další prezidentství?

Na polsko-litevském pomezí panuje klid a mír. Přesto je tato oblast podle řady bezpečnostních analytiků místem, kde by případně mohlo dojít k rozpoutání ozbrojeného konfliktu s Ruskem. K této teorii spěje řada faktorů, podrobně si je rozebereme s válečným reportérem Tomášem Vlachem, který oblast Suwalský koridor navštívil.

Při letecké havárii zemřel íránský prezident Ebráhím Raísí. Uvažovalo se o tom, že by mohl v budoucnu nahradit dosavadního náboženského i faktického vůdce země Ájatolláha Chameneího. Jak funguje íránská politika a společnost? Proč Írán záměrně vrhá okolní země do chaosu? A jak se bude tamní politika vyvíjet dál? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

16. května je ukrajinský svátek Den Vyšyvanky. Toto datum se ale pojí i s dalšími událostmi nedávné minulosti. Před dvěma lety se v tento den vzdali obránci Azovstalu ve městě Mariupol. Před deseti lety pak na Den Vyšyvanky začaly ruské jednotky pronikat do oblasti Donbasu. Co vyšyvanka znamená pro Ukrajinky žijící v Česku, si probereme s Martinem Bartkovským.

Slovenský premiér Robert Fico zůstává po atentátu v nemocnici. Byl operován a jeho stav je prý stabilizovaný, ale stále vážný. Ihned po atentátu vystoupili někteří slovenští vládní politici s projevy proti opozici a médiím, které z atentátu obvinili. Proč je slovenská společnost rozdělená? Kdo je atentátník a co ho k činu nejspíš vedlo? A má něco takového vůbec v Evropě obdoby? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pražské metro slaví padesát let provozu. Reportér Reflexu Martin Bryś při této příležitosti projel všechny jeho linky a prozkoumal každou stanici. Z těchto zkušeností vzešlo několik zjištěných fenoménů, které pražským metrem prostupují a dohromady tvoří obrázek, který si o něm cestující udělají.

Hanu Trojánkovou Biriczovou můžete znát z textů v Reflexu, Šimona Holého pak jako režiséra několika celovečerních filmů či jako autora filmové hudby. Oba pak skoro deset let moderovali podcast Kompot na Radiu Wave. Ten ale na konci letošního dubna skončil. Posluchači však nemusí smutnit. Pod hlavičkou Reflexu rozjíždějí nový projekt, který se jmenuje Poprask. Jde o popkulturní podcast, ve kterém se potkává Marek Eben s Kim Kardashianovou, Britney Spearsová se dělí o stejné pódium jako Iveta Bartošová a výkony soutěžících ze StarDance jsou konfrontovány s finalisty Ru Paul’s Drag Race.

Manželé Babišovi oznámili, že se rozcházejí. Zpráva proletěla českými médii, ale žádná zvláštní událost to není. V polistopadové historii naopak rozvody a avantýry patří k vysoké politice a premiérům osobně možná víc než klidná rodinná selanka. S Viliamem Buchertem jsme si připomněli ty případy, kdy měl osobní život premiérů zásadní vliv na českou politiku.

Seriál stanice Disney+ Šogun dospěl do svého finále. To byla ideální záminka pro to, aby se Martin Bartkovský opět potkal s odborníky na historické Japonsko - Romanem Kodetem a Jakubem Zemanem. Společně probrali nejen ikonické scény druhé poloviny seriálu, ale především je srovnali s historickými reáliemi a zasadili do dobového kontextu. Pokračování má opět přes půl hodiny a navazuje ve stejném duchu tam, kde skončil první informačně velmi nabitý podcast. Pusťte si video v úvodu článku, ve kterém zjistíte, jak to kolem roku 1600 bylo v Japonsku doopravdy.

Sýrie je od roku 2011 sužována občanskou válkou, která uvrhla zemi do absolutního rozvratu. Dříve prosperující a turisticky zajímavý stát je dnes zcela zapomenutou destinací. Spolupracovnice Reflexu Michaela Nováčková se tam přesto vydala. Jak se dá do Sýrie dostat a jak se tam žije obyčejným lidem? A jak to vypadá v bunkrech Islámského státu?

Ve speciální debatě na festivalu Comic-Con Prague 2024 před živým publikem debatoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský s „českým samurajem“ Jakubem Zemanem. Téma debaty bylo předem jasné. Hodnotila se hra pro Playstation 5 s názvem Rise of the Ronin, která se odehrává v druhé polovině 19. století v Japonsku. Videoherní svět byl ale jako obvykle spíše záminkou a téměř hodinové povídání je spíše záminkou pro historickou přednášku, která je doslova nabita zajímavými fakty o životě samurajů a roninů na samém konci jejich nejslavnější éry. Podívejte se na video v úvodu článku.

Problém tří těles je literární fenomén, který se dočkal i filmové adaptace. Stejnojmenný seriál se na streamovací platformě Netflix pohybuje mezi nejsledovanějšími pořady již několik týdnů. A jak to tak bývá, najde si své fanoušky i kritiky. S kulturním publicistou Janem Škodou jsme se podívali na to, co se nám na něm líbí a co se nepovedlo.

Aktuální politické přestřelky mezi českou a slovenskou vládou vybízí k zamyšlení, jaké jsou vlastně vztahy našich dvou národů. Se Slováky toho máme mnoho společného, ale v současné debatě je kladen důraz především na rozdíly. Jak se vyvíjel náš vztah? Kdy bylo jasné, že projekt Československo nebude fungovat? A v čem si spolu nerozumíme? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert, který má ke Slovensku silný osobní vztah.

Po delší přestávce se opět vracíme k naší speciální podcastové sérii o historickém Japonsku s názvem „Český samuraj“. Známého japanologa, překladatele a vyznavače bojových umění Jakuba Zemana doplnil pedagog a spisovatel Roman Kodet. Spolu s Martinem Bartkovským rozebrali aktuální seriálový hit stanice Disney+ s názvem Šógun. Jak moc odpovídá dobovým reáliím a jak věrný je knižní předloze? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu výše.

Podle nedávného průzkumu Kantaru stouply hnutí ANO voličské preference. Ačkoliv se dříve myslelo, že Andrej Babiš dosáhl svého maxima, což se potvrdilo například při prezidentské volbě, podle posledních čísel oslovil až 39 % voličů. Kdo jsou noví voliči Andreje Babiše? V čem spočívá jeho taktika, jak oslovit další lidi? A co nejvíce odrazuje voliče současné vlády? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Poslední dny se nesly ve znamení zvýšeného kulturního provozu. O víkendu se předávaly ceny Český lev i Oscar. Už to samotné přináší řadu témat k debatě, protože otázky vzbuzují nejen oceněné filmy a tvůrci, ale v případě Českých lvů i průběh slavnostního večera. K tomu mají premiéry nové filmy a seriály, zkrátka témat bylo mnoho a všechna jsme se je pokusili probrat s filmovým publicistou Vojtěchem Ryndou.

Je to rok od inaugurace Petra Pavla do prezidentského úřadu. Za tu dobu už se dá nějak hodnotit a je to celkem takový prezident, jakého jsme si představovali. Jeho výkon funkce není ničím výjimečný, a tak nevzbuzuje příliš otázek. Na co se veřejnost začíná ptát, je okolí prezidenta. Proč došlo na Hradě k personální rošádě? Jakou roli hraje přítel po boku Petr Kolář? I o tom si povídáme s Viliamem Buchertem, který s Kolářem pořídil pro Reflex velký rozhovor.

ODS je neodmyslitelně spjatá s českou porevoluční politikou. Provedla zemi ekonomickou a společenskou transformací devadesátých let, dosahovala úžasných volebních výsledků, měla premiéry i prezidenta. Jaká je její pozice dnes? Jak se strana vyvinula a jak to s ní bude do budoucna? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly dva roky. Za tu dobu se proměnila nejen podoba konfliktu, ale i jeho vnímání jak u ukrajinské veřejnosti, tak na Západě. Jaké byly nejdůležitější momenty války? Jak se proměnila pozice Volodymira Zelenského? A co dává Ukrajincům sílu dál bojovat? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V zemích Evropské unie se množí protesty zemědělců. Jeden se příští týden koná i v Praze. Příčiny jsou různorodé. Zemědělci se především snaží vymezit proti byrokratické zátěži, ale i dovozu levnějších potravin ze mimoevropských zemí. Proč Evropská unie zemědělství tak silně reguluje? Jakou roli v tom hraje Green deal? A jsou požadavky zemědělců realistické? I na tyto otázky odpovídá agrární analytik Petr Havel.

Kauza Vlasty Parkanové se táhla téměř deset let. Po několika zprošťujících rozsudcích odchází jako nevinná, leč s trvale zničeným zdravím, zničenou kariérou a mizerným odškodným. Jak je možné, že stát zničil kdysi velmi populární političku? Kdo za to nese zodpovědnost? A jaké má kauza politické souvislosti? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Televize Nova slaví třicet let existence. Za tu dobu se stala neodmyslitelnou součástí zdejší mediální scény. V roce 1994 přišla jako zjevení a do jisté míry definovala kulturní obraz devadesátých let. Jaká byla Nova ve svých začátcích? Proč byla tak úspěšná? A v čem změnila český mediální prostor? I na tyto otázky odpovídá autorka knihy Devadesátky Johana Fundová.

Na Tchaj-wanu se odehrály prezidentské volby. V nich zvítězil Laj Čching-tea, což je pro pevninskou komunistickou Čínu nepříznivá zpráva. Ta totiž Tchaj-wan považuje za svou vzpurnou provincii a jednoznačně za součást svého území. Bude válka s Čínou? Jakou zahraniční politiku čínský komunistický režim uplatňuje? A jak na jejich mocenské choutky reaguje svět? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Je bezpochyby jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů. Pavel Tykač na sebe v poslední době upozornil nákupem fotbalového klubu SK Slavia Praha, ale jeho přítomnost a vliv na český byznys je tu mnohem déle. Jaké byly jeho začátky? Proč patří mezi nejdémonizovanější české miliardáře? A jaký má vliv na politiku a školství? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Pavel Páral.

Tragický případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy znovu otevřel debatu, nakolik je Česko bezpečná země. Po něčem takovém logicky nastává ve společnosti atmosféra strachu a obavy o naše bezpečí. Máme se ale čeho bát? Změnila se Česká republika z hlediska bezpečnosti? A jak jsme na tom v mezinárodním srovnání? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Restaurační byznys se v posledních letech proměnil. Pandemie koronaviru, vysoká inflace i nedostatek pracovních sil zásadně komplikovaly podnikání v pohostinství. To spěje k zavírání restaurací i velkému zdražování. Jaké je dnes nejoblíbenější hospodské jídlo? Čím je jedinečné české pivo? A jak se mění česká pivní kultura? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Češi milují pohádky. Tu štědrovečerní každoročně sledují miliony diváků a patří tradičně k nejsledovanějším pořadům roku. Česká televize drží tradici štědrovečerních pohádek již třicet let a ani letošní rok nebude výjimkou. Proč tolik milujeme pohádky? A existuje osvědčený recept, jak natočit divácký hit? I na tyto otázky odpovídá kulturní redaktor Reflexu Vojtěch Rynda.

Chystáte se v červenci na Colours? Pak věnujte pozornost našemu videorozhovoru. Zlata Holušová, ředitelka a zakladatelka (nejen) hudebního festivalu Colours of Ostrava, a DJ a ostravský organizátor kulturního života Filip Košťálek navštívili studio Reflexu, aby nám jakožto spoludramaturgové Colours prozradili novinky o programu následujícího ročníku.

V Praze se staví málo, pomalu a jinak, než by bylo záhodno. Vzniká velmi málo nových pozoruhodných staveb a pokulhává i běžná provozní zástavba. Pohled na data, která ukazují ceny bydlení, tempo výstavby a strukturu města, je v evropském kontextu tristní. Proč se v tomto stavu nacházíme a jak z něho ven? I na tyto otázky odpovídá Martin Bryś.

Možná už jsme si na to zvykli a ani nám to nepřijde, ale Česká republika je ve světovém kontextu velmoc porna. Naše produkce i vliv na světové trendy je srovnatelný s mnohem většími zeměmi a trhy. A navíc tu sídlí některé z největších společností pornoprůmyslu, které mají světový význam. Jak se z Česka stala pornovelmoc a jakou má tento byznys budoucnost? I na tyto otázky odpovídá Jan Studnička.

Česká armáda se během téměř dvacetiletého nasazení v Afghánistánu neobešla bez místních tlumočníků, kteří jí po celou dobu účasti na mezinárodní operaci pomáhali plnit její úkoly. Po kvapném stažení západních armád z Afghánistánu v roce 2021 ale v zemi někteří z těchto lidí zůstali, ačkoliv měli přislíbenu evakuaci. Česká republika bere tuto kapitolu za uzavřenou záležitost. V jaké situaci jsou afghánští tlumočníci nyní? A jak důležitá byla jejich role při bojovém nasazení naší armády? I o tom si povídáme s reportérem Tomášem Vlachem.

V rybníčku antisystémových hnutí a dezinformačních skupin se začala čeřit voda. Policie dopadla Tomáše Čermáka, který se skrýval před nástupem trestu za podporu terorismu. Jindřichu Rajchlovi se začíná rozpadat jeho strana PRO a na scéně se objevila další štika, a sice Jiří Paroubek. Co se mezi těmito lidmi děje a kam to spěje, o tom jsme si povídali s Martinem Bartkovským.

V sobotu 11. listopadu zemřel Karel Schwarzenberg. Zapsal se velmi silně do moderních dějin České republiky. S humorem sobě vlastním říkal, že se zabývá politikou, protože se politika zabývala jím. Jaký ale byl politik a jaký to byl člověk? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem, který se s Karlem Schwarzenbergem v uplynulých třiceti letech nesčetněkrát setkal.

Blíží se jedenáctý listopad, den, na který připadá Mezinárodní den válečných veteránů. Den, který ve společnosti nikterak neprožíváme. Může to být tím, že o tématu příliš nevíme? Kdo jsou čeští vojáci? Čím si prošli a co pro obranu vlasti museli obětovat? I o tom si povídáme s bývalým leteckým návodčím štábním praporčíkem Danielem Dvořákem. Rozhovor vznikl i ve spolupráci s iniciativou Civilisté děkují.

Politici a sociální sítě, to je téma, které se nikdy nevyčerpá. Neschopnost správného úsudku a nedostatek zkušeností s novými médii často pomáhají vytvářet nebývalý bizár. Posledním případem tohoto druhu je přihlouplé německé nakupování Petra Fialy. Kdo udává tón na sociálních sítích? A co je na komunikaci vlády špatně? I tato témata rozebereme s Martinem Bartkovským.

Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.

Prezident Petr Pavel letos poprvé bude předávat státní vyznamenání. Každý prezident v minulosti tuto událost pojímal po svém. Někdy byly večírky divoké, jindy střídmější. Jaké bylo předávání státních vyznamenání za minulých prezidentů a jaké bude letos? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Aktuální dění na Blízkém východě i teroristické útoky v Evropě nám připomínají problémy, které nějakou dobu byly mimo hlavní pozornost. Nejsou to jen konflikty v zahraničí, ale i bezprostřední hrozby v Evropě, kterým musíme čelit a o kterých bude slyšet čím dál víc. Kde se bere islámský radikalismus? Jak se na Evropě podepisuje ilegální migrace? A jak bude náš kontinent vypadat za dvacet let? I o tom jsme si povídali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Od nepaměti je součástí všech vojenských konfliktů i informační válka, kterou v dobách internetu pociťujeme víc než kdy dřív. Výměny názorů neprobíhají jen ve virtuálním prostoru, ale i na veřejnosti. Ani Česku se nevyhnuly propalestinské demonstrace. Jak tyto protesty probíhají? Kdo v informační válce vede? A jak to bylo s bombardováním nemocnice v Gaze? I na tyto otázky odpovídá Martin Bartkovský.

Nebývale rozsáhlý a brutální útok, který provedli palestinští radikálové minulý víkend na Izrael, zaskočil svět i Izraelce samotné. Řádění teroristů bylo zatím učiněno zadost, ale blízká budoucnost bude dozajista bohatá na události. Izrael mobilizuje armádu a chystá se k odvetné akci. Jak bude vypadat a jaké výzvy a ponaučení z nastalé situace plynou pro svět i Českou republiku? Téma probíráme s poradcem vlády pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v Izraeli Tomášem Pojarem.

V sobotu proběhl nebývale násilný útok palestinských radikálů proti Státu Izrael. Při něm zahynulo minimálně sedm set lidí a teroristé unesli desítky rukojmí. Počty obětí dále rostou, izraelská vláda mluví o válce a chystá se k mohutné odvetné akci. Povolává do zbraně statisíce vojáků a do oblasti míří americké námořnictvo. Proč k útoku došlo a jaké bude mít dlouhodobé dopady? Hrozí v oblasti široký konflikt? Všechny související otázky jsme probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

V sobotu se na Slovensku konají parlamentní volby. Do poslední chvíle je, jak už to u voleb bývá, velmi nejasný výsledek. Co ale jasné je, že bude jen stěží pozitivní. Politická scéna na Slovensku je velmi roztříštěná a kromě hádavých politiků se o slovo hlásí i řada extremistů. O tom, jaké jsou scénáře voleb a následného vývoje, jsme si povídali s politologem Petrem Sokolem.

Historie pamatuje mnoho samovládců a diktátorů. Jejich odkaz je většinou vnímán výhradně negativně. Tomuto se vymyká chilský diktátor generál Augusto Pinochet. Od jeho převzetí moci počítáme padesát let. Jaký byl jeho režim a proč k němu byli někteří světoví politici i přes jeho zločiny shovívaví? Dozvíte se v podcastu.

Podzim je pro české televizní diváky ve znamení nových seriálů. První díly letošních novinek jsme již mohli zhlédnout a jak už to tak bývá, některé se povedly lépe než jiné. Co v televizi určitě nevynechat a čemu se raději obloukem vyhnout? A proč jsou Češi blázni do kriminálek? Dozvíte se v podcastu.

Sociální sítě se čím dál víc stávají součástí politiky. Nefungují už jen jako marketingový nástroj k popularizaci politiků či stran, ale i jako prostor, kde se rodí politické kauzy. Jak nakládají politici se sociálními sítěmi? Kdo je na nich závislý a kdo se bez nich obejde? I na tyto otázky jsme hledali odpověď s Martinem Bartkovským.

Co by kdyby? To je otázka, kterou historie nerada připouští. Přesto jsme se pustili do mírného fantazírování a s komentátorem Bohumilem Pečinkou jsme probrali možná alternativní východiska k srpnové invazi roku 1968. Muselo k ní dojít? A v čem udělala československá politická reprezentace chybu? Dozvíte se ve videu.