Reflex podcast

Během minulého týdne zaútočilo izraelské a americké letectvo na íránská jaderná zařízení. Byly použity neviditelné bombardéry B-2 i speciální bomby, které dokážou proniknout do podzemních opevnění. Je tím íránský jaderný program zničen? Byl útok v rozporu s mezinárodním právem? A proč by Írán nemohl mít jaderné zbraně?

Beseda konaná v rámci výstavy Reflexu při příležitosti jeho 35. narozenin odhalila zákulisí práce portrétních fotografů, jejichž snímky zdobily stránky v historii týdeníku. Tato vynikající kolekce fotografií zahrnuje ikonické portréty celebrit, jako jsou hokejová hvězda Jaromír Jágr, talentovaná herečka Marta Issová, legendární exprezident Václav Havel nebo světoznámá hudební skupina Red Hot Chili Peppers.

Původ náklonnosti spisovatele Leoše Kyšy (45) alias Františka Kotlety k Sudetám (i Sudetům, jak v debatě zdůrazňujeme) je zřejmý: narodil se v Bruntále čili německy Freudenthalu a v příhraniční části Moravskoslezského kraje i vyrůstal. Před dvěma lety vydal románový příběh z alternativní reality s názvem Sudetenland, v němž krajinu svého dětství opět využil jako zásadní kulisu, a obsáhlou povídkou nazvanou Kamarádi nedávno přispěl i do velmi zdařilého, kvalitativně vyrovnaného, po zásluze rychle vyprodaného souboru deseti povídek s názvem Sudety: Ztracený ráj.

Týdeník Reflex dnes v podvečer, snad i ve vaší společnosti, v holešovické hale č. 11 končí s velkou oslavou svých 35. narozenin. Ohlédněme se za debatou, která naše veřejná setkávání zahájila, totiž za povídáním s Kateřinu Tučkovou. Její tři velké historické romány – Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně a Bílá Voda – zpracovávají bolestná traumata československých dějin. Před dvěma týdny byla na Světě knihy představena krásná kniha Sudety: Ztracený ráj, kterou uzavírá právě její povídka Čas raků.

Z Trumpova týmu odcházejí první velká jména. Po skandálu s připuštěním novináře do interní konverzace v aplikaci Signal a kontroverzních jednáních s izraelskou vládou opouští Bílý dům bezpečnostní poradce Mike Waltz. Před pár dny oznámil konec v administrativě i Elon Musk. Jak se vyvíjí silové struktury kolem amerického prezidenta?

Letitý konflikt mezi Indií a Pákistánem o Kašmír nabírá na obrátkách. Po krvavém teroristickém útoku, při kterém zemřelo 26 lidí provedla Indie odvetné útoky na údajná centra teroristů v pákistánské části regionu. Může tato potyčka přejít v plnohodnotnou válku? Jak silná je přítomnost teroristických organizací v regionu? A má Indie nakročeno stát se jednou ze světových velmocí?

Zemřel papež František, do kterého řada věřících vkládala naděje na reformování církve. Svými postoji byl skutečně progresivní, ale k žádným hlubším změnám v katolické církvi nedošlo. Jaké bylo jeho papežství? Jak se angažoval v mezinárodní politice? A kdo bude pravděpodobně příštím papežem?

Mezi USA a Čínou se rozhořela celní válka. Staronový americký prezident Donald Trump chce pomocí cel zvrátit dosavadní obchodní bilanci mezi oběma velmocemi. Zatím došlo pouze k tomu, že americké trhy reagují zděšeným poklesem. Kdo Trumpovi zavedení cel poradil? Mohou v dnešním globalizovaném světě fungovat? A dokáže vůbec něco otřást dnešní Čínou?

Volodymyr Zelenskyj je bezesporu světová politická ikona. Odvaha, kterou předvedl začátkem války, mu vydobyla značné renomé. Přesto se čím dál víc spekuluje o tom, kdo by ho mohl nahradit. Kde se vzal Volodymyr Zelenskyj a jak změnil Ukrajinu? Na čem nyní stojí jeho popularita? A jak dlouho ještě bude moct vládnout?

Vývoj v mezinárodní politice posledních týdnů rámují spekulace o tom, jak moc se osobní sympatie či antipatie promítají do toho, jak spolu politici jednají. Ponižoval Trump Volodymyra Zelenského, protože ho nemá rád? A vyjedná s Putinem příměří, protože si lidsky rozumí? Jak moc se osobní vztahy promítají do politiky, probíráme s komentátorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Američané jednají s Rusy o Ukrajině. Na jednáních v Rijádu chybí zástupci Evropy i Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal reciproční schůzku v Paříži, na které zase chyběli někteří evropští politici včetně českého premiéra. Jaké je postavení Česka v diplomacii? Jakou má váhu Emmanuel Macron? A jak by mohlo vypadat mírové uspořádání na Ukrajině?

Donald Trump se po svém návratu do Bílého domu opět pustil do razantních výroků a politických kroků. V posledních týdnech několikrát kritizoval Evropskou unii za nespravedlivé obchodní praktiky a pohrozil zavedením nových cel na evropská auta a výrobky. Budou jeho slova následovat konkrétní kroky? Jaký dopad to bude mít na Českou republiku a další evropské státy?

Jedná se o naše již druhé povídání s Viktorem Bocanem, design directorem z Warhorse Studios, ve kterém navazujeme na Prostor X, kde jsme rozebírali hlavní herní mechaniky Kingdom Come: Deliverance 2. Tentokrát s ním rozebírám svou zkušenost přímo z hraní hry, která čítá více než 75 hodin a 70 splněných herních questů na Trosecku a Kutnohorsku. Proč jsou dřevcové zbraně tak strašně silné? Prč se s píšťalou nedá nic trefit? Kde ve hře najít slibované kočky? A jsem špatným šermířem jen já, nebo je boj s mečem výzva pro každého? Nejen to řešíme v podcastu.

Včera byl Donald Trump slavnostně uveden do prezidentského úřadu. Jeho inauguraci provázela řada projevů. Přímo v tom, který přednesl nový prezident, pak zaznělo mnoho šokujících tvrzení. Jen pár hodin poté začal Trump úřadovat. Podepsal desítky nařízení, která zásadně mění směřování USA v některých vnitropolitických věcech. Budou skutečně platit? Je jeho počínání srovnatelné s jiným prezidentem v minulosti? A hajloval Elon Musk na inaugurační párty?

Elon Musk rozvířil vody internetu s další kauzou. Tentokrát se zaměřil na Velkou Británii, kde dlouhé roky pákistánské gangy znásilňovaly nezletilé dívky. Podle Muska kryl současný britský premiér Keir Starmer znásilňovací genocidu. Z druhé strany zaznívá, že se Musk snaží podkopat autoritu Labouristické strany. Ať je to tak či onak, pravdou zůstává, že britská policie v případech pákistánských grooming gangů dlouho selhávala.

Donald Trump opět převádí, že má bujnou fantazii. Mimo to, že vyzval Kanadu, ať se stane 51. státem USA, začal nabádat k tomu, aby USA koupilo Grónsko. Jeho pozornosti neunikla ani Panama, protože nevyloučil, že by pro získání kontroly nad tamním průplavem neváhal použít vojenské síly. Nakolik jsou to jen silné řeči a v čem jsou Trumpovy názory opodstatněné? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pokračování táhlých konfliktů nebo nečekaná příměří? V příštím roce mohou v řadě oblastí nastat změny oproti dosavadnímu vývoji. Ať to jsou války, tuzemská politika nebo změna kurzu geopolitických hráčů. Co se kde může stát? A s jakou pravděpodobností? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Bude tomu dvacet let, co v Thajsku, Indonésii a dalších zemích kolem Indického oceánu udeřila nebývale silná vlna tsunami. Ta připravila o život přes dvě stě tisíc lidí a mezi nimi byli i čeští turisté. Viliam Buchert se pár týdnů poté do Thajska vydal, aby vypátral jejich osudy. A to co tehdy v Thajsku viděl nyní popisuje v Podcastu Reflexu.

Rebelům z teroristické organizace HTS se takřka bez boje a v podezřele krátkém čase podařilo obsadit území dosud ovládané Bašárem Asadem. Vítězné tažení zakončili dobytím hlavního města Damašku. Asad ze Sýrie uprchl, někdo slaví, někdo se dalšího vývoje obává, jediné, co víme s určitostí, je, že situace bude nadále komplikovaná.

Jaderné zastrašování nabírá na obrátkách. Zatímco se v ruských médiích otevřeně mluví o úderech atomovými zbraněmi na evropská města a vojenské základny, Západ je v odpovědi na takovou rétoriku zdrženlivý. Přitom tomu tak nebývalo vždy. Jak by vypadal jaderný útok v současnosti? Kdo má kolik atomových zbraní a kdo si je může ještě vyrobit? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.