Alarm

Moderátoři podcastu Kolaps Jan Bělíček a Pavel Šplíchal přijeli do Tasova na živé nahrávání na hudebním festivalu Beseda netradičně sami bez hostů. Společně probrali svá oblíbená letní témata: nadměrnou konzumaci alkoholu a nástup fašismu. Zatímco první část jejich povídání odhalí, jaké jsou jejich zkušenosti s popíjením alkoholu, v druhé části atmosféra zvážní a mluví převážně o tom, proč po světě sílí krajní pravice a jak s tím souvisí poslední kniha Naomi Klein. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Hysterie se věnuje internetovému fenoménu tradičních žen, které rády pečou, nechtějí kariéru a mají spoustu dětí. A taky podporují ultrapravicové ideologie.

Téma vzhledu a krásy je vždy kontroverzní a nejinak je tomu ve spojení s prací. Do jaké míry naše vrozené dispozice a péče o vzhled ovlivňují naše šance a vyhlídky v profesní sféře? Je krása vždycky bonus? Může mít zaměstnavatel nějaké požadavky na vzhled zaměstnanců nebo se jedná o diskriminaci? Jsou na tom muži stejně jako ženy?

Obě dominantní strany americké politiky se v posledních letech přetahují o nálepku strany, která hájí zájmy pracujících Američanů. Mají ale Spojené státy vůbec takovou partaj? O tom je 129. díl podcastu Redneck.

Slovensko ruší kulturu, nahradí ji zemědělstvím by Alarm

V neděli skončila olympiáda v Paříži. Slavné hry, jako skoro vždy, nebyly jen o sportu, ale taky celé řadě kulturně válečnických klání a palčivých sociálních otázek. O dějinách olympijského hnutí jsme si v Kolapsu povídali se sportovními novináři a autory podcastu Olympijský mýtus Martinem Vaitem ze serveru Sport.cz a Vojtěchem Jírovcem z ČT Sport. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Největší politickou událostí na olympijských hrách se stal boj za čistotu binárního rozdělení na dvě pohlaví. Kauza kolem boxerek ale ve skutečnosti odhaluje mocenské mechanismy vládnoucí ve sportu. Jak spolu souvisí boj o politickou moc ve světě nejen olympijského sportu, logika kapitalismu, nahodilé posuzování role testosteronu ve sportovním výkonu a snaha vytvořit ze sportu skanzen posledního hájemství bílého muže se více dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/darovat/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Boxerce, která neodpovídala představám o západních standardech krásy, je zakazováno závodit. Je boj proti Imán Chalíf bojem za fair play, nebo jenom dalším důkazem neustupujícího patriarchátu? Je sport fér? Nebo fér není, nikdy nebyl a nikdy nebude? Zrušily bychom olympiádu? A proč nás vůbec nepřekvapil příběh afroamerického sportovce, rekordmana a paralympika Blakea Leepera? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Natáčení nového dílu hudebního podcastu Soundsystém probíhalo v červnu v rámci poslechového pořadu Jedno ucho, který se tradičně koná v Planetě Za napojené na kultovní vršovický klub Ankali. Posádka Soundsystému si k soustředěnému poslechu nevybrala žádnou „osvědčenou“ klasiku, ale sotva rok starou nahrávku Cigán od trnavského rappera Fvck_Kvlta. On sám o ní mluví jako o koncepční desce s příběhem. Jak se nám ho podařilo rozklíčovat a co dalšího jsme na desce slyšeli? Playlist: Fvck_Kvlt – Cigán (2023) Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck.

Za masovými výtržnostmi, které poslední týden hýbou Velkou Británii, stojí britská krajní pravice, která zneužila smrti tří dívek v městečku Southport. Protestní akce spuštěné dezinformační kampaní krajní pravice přerostly v rabování a násilí. Může tekutý hněv vůbec někdo zkrotit? O tom v novém dílu Studia Alarm diskutují Jan Bělíček, Saša Uhlová a Karel Veselý. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: www.darujme.cz/projekt/1209879

Jednou z mnoha specializací Jakuba Eberleho je německá politika, a právě o té jsme si v Kolapsu povídali. Jak vidí vývoj německé politiky po nedávných volbách do Evropského parlamentu? Tématem byla i politika krajně pravicové AfD, o které se u nás mluví hodně. Ale taky velmi slušný výsledek Aliance Sahry Wagenknecht, o které se v Česku nemluví skoro vůbec. Probírali jsme vládu, opozici, Green Deal, migraci a další témata, která momentálně hýbou německou společností. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Joe Biden to konečně vzdal a skoro jistě ho nahradí jeho viceprezidentka. Bude stačit, že je mladší, neztratí se uprostřed vlastní věty ani neusne v polovině debaty? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci? Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů. Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 11:15 - 31:47 📺 Po Atentátu 📺 Obyčejní muži 📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví 🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce 📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava 📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova! 📖 Celia Donert - Práva Romů Hlavní téma 31:55 - 1:35:30 🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaust Rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou Co si přečíst k tématu? Paul Polansky - Tíživé mlčení Markus Pappe - Sólo Jiřího Letova Jonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the Philippines Tara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire Aidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of Camps Mike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde! https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče. Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak?

Nijak zvlášť rozsáhlý román Imogen Binnie představuje v mnohém literární revoluci. Vychází z internetové kultury nultých let, v níž poprvé v dějinách našli queer lidé bezpečný sdílený prostor. V románu Nevada prožíváme krátkou životní etapu s trans hrdinkou, které se všechno nějak nepovede a trajektorie jejího příběhu je hodně pochybná a nic, co se stane, nemá vlastně rozuzlení. Je to antipříběh o nejisté pozici a absenci životních schémat queer lidí ve světě určovaném hetero lidmi. Hrdinčin road trip z Brooklynu, kudy se prohání na kole, se posléze v kradeném autě přesouvá na jihozápad USA, kde… Což není tak důležité, protože celý text je hlavně disputace se čtenářem, smršť líčení situací a pocitů specifických pro životní zkušenost trans žen. Ani v tomto díle literárního podcastu TL;DR nechybí literárně politické okénko a tipy na nové knihy. ► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby. Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku?

Nový díl podcastu Moshpit se zaměřuje na drogy. Jaké drogy se dnes v Česku užívají a jak je možné připravit se na bad trip? Hugo a Klára mají tentokrát ve studiu dva hosty z Czechsubstance a probrali nejen nové drogové trendy, ale taky třeba jak se připravit na bad trip a další praktické rady a tipy. Podíváme se taky na to, jak vypadá zákulisí organizace, která dělá prevenci. Proč je míchání kokainu a alkoholu ta nejhorší věc, kterou můžete na party udělat? Řeč přijde i na nejbizárnější drogy v podobě inhalování výparů z lidských exkrementů. To všechno uslyšíte v novém dílu podcastu Moshpit. Tento díl slouží jako prevence a edukace o tématu psychotropních látek a nenabídl k jejich užívání. MOSHPIT o drogách vznikl ve spolupráci s festivalem Studentfest. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Zvlášť po vystoupení Británie z Evropské unie upadá zájem českých i světových médií o dění v této zemi. V posledních parlamentních volbách nicméně po devatenácti letech vyhrála britská Labour Party, a proto se k jejich výsledkům vracíme v našem podcastu Kolaps. Předseda Labouristů Keir Starmer získal pro svou stranu naprosto pohodlnou většinu a má příležitost opravdu zásadně proměnit britskou společnost. Je něčeho takového ale vůbec schopný? A má smysl podobné věci od Labour Party očekávat? A jak interpretovat propadák konzervativců? Proč se sloganem uplynulých voleb stalo motto „broken promises“ a v jaké kondici je Británie po velmi dlouhém vládnutí konzervativců? O tom jsme si povídali s odborářem, bývalým členem britské Labour Party a dnes členem politického hnutí Budoucnost Hynkem Halakucem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Politika do sportu vždy patřila, fotbal není výjimkou a mistrovství Evropy už vůbec. Jakou roli hraje politika u všech účastníků letošního Eura v Německu? Vojtěch Ondráček vás provede politickým průvodcem Eura 2024. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Celý svět se připravoval na vládu krajně-pravicového Národního sdružení. Volby ale překvapivě vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta a Národní sdružení nakonec předběhlo i Macronovo hnutí Společně. Česká debata zatím Novou lidovou frontu identifikovala jako dokonce větší hrozbu pro Francii než krajní pravice. Přichází s posilováním práv zaměstnanců, zvyšováním minimálních mezd a vyšším zdaněním bohatých. Je ovšem kvůli tomu možné mluvit o extremismu? Zajímali nás také vnitřní spory uvnitř této koalice, které údajně ohrožují další existenci tohoto projektu. Stejně tak jsme se ovšem věnovali politické strategii francouzské levice, která se momentálně zaměřuje na voliče neevropského původu z předměstí velkých francouzských měst a je v tom velmi úspěšná. Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte si nový díl podcastu Kolaps. Naší hostkou byla politoložka a spolupracovnice naší redakce Sára Vidímová. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde: https://www.darujme.cz/projekt/1209879 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Do prvního živého nahrávání podcastu Hysterie si Karolína s Magdalenou pozvaly Juditu Zdráhalovou a Kristýnu Bělíkovou z iniciativy Proč jsme to nenahlásily*i. Společně rozkrývají, co je to kultura znásilnění a jakou roli hrají v jejím udržování instituce, ať už to je rodina nebo univerzita. Kolektiv Proč jsme to nenahlásily*i za poslední roky sesbíral tisíce výpovědí obětí sexuálního násilí. Vyplývá z nich, mimo jiné, že sexuální násilí páchají v drtivé většině lidé, které známe. Ať už jde o středoškolský večírek, rodinný výlet či o běžné situace ve vztazích. Sexuální násilí a nátlak má zároveň mnoho podob. Často se v souvislosti s ním mluví o konsentu, nicméně některé situace i přes zdánlivý konsent zůstávají problematické. Podle Judity Zdráhalové jde zejména o momenty, v nichž je alespoň jeden z přítomných lidí pod vlivem návykových látek nebo kdy je mezi lidmi nerovný vztah. Například když nám druhý může zaručit kariérní postup nebo tolik potřebné kredity ve škole. Právě limity vztahů pedagožstva a studentstva jsou dodnes předmětem debat na mnoha univerzitách (vzpomeňme si třeba na seriál Pozadí událostí, který tyto vztahy vyloženě hájil, jen aby se nakonec ukázalo, že mladé studentce zemřeli rodiče a že je na svém profesorovi závislá nejen kvůli potřebným kreditům, ale také finančně). V prostředí českých univerzit se tyto problémy dnes řeší tak, že se predátorský vyučující (pokud vůbec) zkrátka odsune na jiná pracoviště. V rámci zamýšlení nad tím, co s predátory dělat, autorky s hostkami rozebírají, jakou roli na školách mají sehrávat ombuds osoby a jak se dá na pracovištích a kolektivech vytvářet bezpečné prostředí opravdu pro všechny, nejen pro někoho. Toto bezpečné prostředí podle debatujících může vzniknout pouze tak, že bude každý zodpovědný za své činy a dokáže je reflektovat. V diskuzi o kultuře znásilnění má svoje místo právě i otázka, jakým způsobem se chovat k predátorům a pachatelům násilí. Ačkoli v konkrétních případech může oběti pomoci oficiální právní systém a následné umístění člověka do vězení, hostky a autorky Hysterie vnímají také úskalí tohoto řešení. Tím nejpraktičtějším je, že v českých vězeních zkrátka není dostatek místa pro všechny pachatele sexuálního násilí. Ve vězeních také jen velmi těžko dojde k upřímné sebereflexi a změně – jde o instituce, které násilí spíše reprodukují, než že by ho byly schopné eliminovat a vytvářet pečující prostředí. O taková řešení se snaží restorativní spravedlnost, která sice není v českém kontextu zatím úplně běžná, jde ale o perspektivní alternativu trestně-právímu systému. Její součástí je například péče o oběť i komunitu, uznání zranění nebo reintegrace pachatele. O to jsou pak restorativní mechanismy důležitější v přátelských kolektivech, z nichž nechceme lidi jednoduše vyhazovat, ale spíše se snažit o bezpečné prostředí. A to i s někým, kdo v minulosti porušil naše hranice. Podpořte vznik tohoto podcastu. Bez vás to nepůjde. https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina. Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím?

V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika. Výsledek byl vzhledem k tomu, že předvolební průzkumy favorizovaly Národní sdružení, pro mnoho lidí překvapením. Nejvíce překvapeni však byli v České televizi, neboť s jistotou počítali s vítězstvím lepenovců, a své zděšení nad tím, že ve Francii vyhráli marxisté, ani neskrývali. Podívejte se na díl videopořadu: https://www.youtube.com/watch?v=EGfmP621ib4 Podpořte vznik pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Pokud také poslední týdny vidíte všude neonovou zelenou, jste jako posádka Soundsystému - propadli jste kouzlu nové desky britské zpěvačky Charli XCX. Její „spratkovská“ novinka kondenzuje to nejlepší z poslední dekády hyperpopové estetiky labelu PC Music, stejně důležité jako futuristické klubové beaty jsou ale texty, v nichž se Charli svěřuje s pochybnostmi nad svojí rolí pophvězdy nebo ženy v hudebním průmyslu. Kombinace euforických bangerů a sebezpytných textů je neodolatelná. Michaela Peštová mluví o kouzlu zpěvačky převést vnitřní monolog do textů, které nejsou nijak složité, ale mluví o složitých věcech. „Není to žádná umělá konstrukce, Charli se zamýšlí nad tím, jak se k sobě vztahovat, jak se vyrovnat s tím, že jsme někdy udělali chyby, jak si to odpustit a jít dál," říká. Nora Třísková mluví o tom, že s Brat se zpěvačce podařil vytvořit výjimečný popkulturní moment, který je ale inkluzivní. „Skrze memy se každý může stát jeho součástí,“ říká a připomíná, jak neonově zelená barva z coveru desky ovládla sociální sítě. Soundsystém si všímá také remixových tracků, které příběh desky dohrávají i po jeho vydání – za zmínku stojí určitě remix s Lorde, v němž si obě zpěvačky na společném tracku vyříkávají svůj beef. V novém díle hudebního podcastu Soundsystém jsme samozřejmě narazili i na smutnější věci. V rubrice Co nás sere jsme okomentovali další vlnu zavírání kulturních prostor v regionech. Oplakali jsme ostravské Plato i znojemský GaP. Doporučili jsme také několik nových desek a singlů, a chystaných koncertů. A došlo samozřejmě i na informace o kočkách a rajčatech. Je Charli XCX spratek? Jsou tykadla naší empatie zakrnělá? Kdy Karel propadne pozorování ptáků ve volné přírodě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém. Playlist: Eric Chenaux Trio - Delights Of My Life Mabe Fratti - Sentir Que No Sabes Fae Bestia - Heart Transplant Arooj Aftab - Night Reign John Glacier - Duppy Gun Billie Eilish - Hit Me Hard and Soft Patricia Wolf - The Secret Lives of Birds Nicolaienko - Meta Rachel Chinouriri - What A Devastating Turn of Events Willow - Emapthogen Jednohubky: Gleb - zzz ft. Samm734 Sophie - Reason Why ft. Kim Petras, BC Kingdom Lana Del Ray & Quavo - Tough Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Už několikátá vláda po sobě není schopná zajistit místa ve školkách a teď jsou problémy i na základních školách ve městech. Několikátý rok po sobě rodiče také hledají pro děti místa na všeobecných středních školách s maturitou. Vláda mluví o antipopulismu a zodpovědnosti, ale v reálném světě to vidět není. Smysl zodpovědnosti zůstává nejasný. Vláda je zaseklá na tom, že potřebuje vyrovnaný rozpočet, a tomu je ochotná obětovat dokonce i růst HDP. Problém je, že i když růst je minimální nebo žádný, zvětšuje se nerovnost a v posledních letech klesají reálné mzdy. Nůžky se ale i v tomto typu podivného nerůstu rozevírají. Ve srovnání s tím, o kolik zbohatli v posledních letech lidé jako Daniel Křetínský nebo Andrej Babiš, jsou výdaje na školství jen jednotky procent. Česká pravicová vláda nedokázala změnit svá neoliberální dogmata ani v situaci, kdy čelí oligarchovi Babišovi. Paradoxně je tak Babiš jedním z těch, kteří z vlády ODS profitují. Zůstává záhadou, jak chce Fiala v příštích volbách Babiše porazit. Tématem sněmovních voleb, které nás čekají příští rok, tak může být Babišova nová politická aktivita. Předseda hnutí ANO společně s Viktorem Orbánem a předsedou Svobodné strany Rakouska Herbertem Kicklem oznámil založení nové frakce Patrioti pro Evropu. Teprve se uvidí, jakým směrem tato skutečnost ovlivní rétoriku a program hnutí ANO. Každopádně by to mohlo být téma pro vládnoucí koalici v příštích volbách. Po vstupu do takto úzkého spojenectví s Orbánem a s rakouskou krajní pravicí může být Babiš přesvědčivěji vykreslován jako nebezpečí pro demokracii a prozápadní a zejména proukrajinské směřování země. Tímto krokem se Babiš také může posunout politicky více doprava než SPD. Role Okamury tak může být v budoucnosti nejasná. Babišovi sice podobná rétorika, kterou zvolil například v prezidentských volbách, zatím příliš nevycházela, situace v Evropě se ale postupně mění. Podívejte se na díl videopořadu: https://www.youtube.com/watch?v=Q3gBdQQ8mRE&t=1918s Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Je první týden prázdnin, a tak jsme se rozhodly věnovat velmi aktuálnímu tématu – tedy dovolené. Kdy vznikla, na co máme v oblasti dovolené nárok, jak jsou na tom Češi ve srovnání se zahraničím, jaké jsou v této oblasti trendy? Tradičně nechybí různé perspektivy – zaměstnaných i podnikajících, jaká jsou pravidla versus realita a jestli se liší dovolená pro ženy nebo pro rodiče malých dětí. Mimochodem, víte, jak souvisí dovolená s druhou směnou? Pro ženy a rodiče totiž není dovolená spojená jenom s odpočinkem, ale také s náročným zajištěním péče o děti během prázdnin i velkou mentální zajištění, protože právě na jejich bedrech většinou spočívá plánování a organizování programů prázdnin i dovolených. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Dnes je poslední den, kdy nás můžete podpořit na Donio a vybrat si některou z lákavých odměn. https://donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát. Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě?

Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi. Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají?

V dalším dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají o výsledcích eurovoleb a o tom, proč se mladí muži čím dál více přiklánějí k ultrapravicovým stranám. Má s tím něco společného také často připomínaná (ale málo pochopená) krize maskulinity? Nebo mladé muže žene do náruče ultrapravice ekonomická nejistota? „Nekoukejte na porno. Nevolte zelené. Vyjděte na čerstvý vzduch. Buďte sebevědomí. A hlavně si nenechte namluvit, že musíte být milí, měkcí a levicoví. Praví muži jsou pravicoví. Mají ideály a jsou patrioti,“ říkal v rámci kampaně do europarlamentu na TikTokovém videu politik AfD Maximilian Krah. Ten stejný Krah, který později tvrdil, že ne všichni lidé v SS byli špatní. Jeho strana přesto získala ve volbách asi 16 %, zejména od nejmladšího voličstva z východního Německa. Nárůst popularity ultrapravice mezi mladými muži vidíme prakticky všude kolem nás. Čím to je a co se s tím dá dělat? A je vůbec možné mluvit s někým, kdo nám otevřeně říká, že trans lidi neexistují, ženy mají zůstat v kuchyni nebo že „pravý muži jsou pravicoví“? Podpořte vznik tohoto podcastu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Je napsaná bizarním neonormalizačním jazykem, argumentuje zjevnými nepravdami a je průhledně manipulační, přesto je třeba brát petici Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG vážně. Je totiž krystalickou ukázkou přemýšlení starší generace umělců, kteří jsou sice vesměs velmi úspěšní a bohatí, ale stejně mají strach z toho, že je někdo ohrožuje a bere jim jejich svobodu. Umění je pro ně stejné jako závodění v bazénu, ženy ničemu nerozumí a mladí lidé jsou indoktrinováni jakousi nebezpečnou ideologií, zatímco oni jsou prostě jen „normální“. Petici, kterou za týden podepsalo něco málo přes dva tisíce lidí, se v novém vydání Studia Alarm věnovali Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Karel Veselý. Je dalším varováním, že starší generace má ve společnosti své páky a když se jim něco nelíbí, nebojí se je použít z pozice autority. Je s nimi lepší mluvit, a nebo jim spíš dát najevo, že do některých věcí by neměli zasahovat? Jak se stalo, že z mladých radikálů vyrostli staří konzervativci? A co s rozložením české společnosti udělá další vychýlení populační křivky?

Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem. Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity?

Československo nás zřejmě předurčuje k tomu, že jsme jako Češi a Slováci dějinami tak trochu vábeni k různým srovnáváním, jako by se vývoj jedné země varioval tou druhou. Trochu jsme se tomu neubránili ani v TL;DR, kdy jsme konstatovali, že typ výsostně artové prózy, kterou Katarína Kucbelová svým dílem představuje, se u nás už vlastně nepíše. Sama Modrosleposť, novinka oceňované básnířky a prozaičky, pak také nese ne úplně zanedbatelnou československou stopu. Což ovšem neznamená, že v jiných rovinách textu by se český čtenář měl ztratit. Naopak, Kucbelová v Modrosleposti rozvíjí množství globálních či univerzálních témat, která známe z české a světové prózy – kdy směřuje pozornost na podivíny, ženy nebo zvířata a jejich jedinečné schopnosti. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 12:25 🗯️ Knižní tipy: 12:32 - 24:55 📕 Katarína Kucbelová - Modrosleposť: 25:38 - 1:03:05 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hugo a Klára jsou v novém dílu podcastu Moshpit ve studiu sami. Navazují na první díl o maturitní zkoušce. Jak vše dopadlo, jaké jsou pocity a proč nikdo nemluví o absolutní postmaturitní prázdnotě. Nový Moshpit je tentokrát nejen o přijímačkách, fomálnosti, ale taky neúměrném stresu. Podpořte vznik našich podcastů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky. V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů. V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 🧐 Výstava o Vietnamu 4:36 - 9:10 📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization 9:20 - 10:53 📺 To se vysvětlí, soudruzi! 11:06 - 28:19 Hlavní téma 💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) 28:25 - 1:17:02 Co si přečíst k tématu? Karel Staněk, Michal Wanner - Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789) Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží. Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Výsledky evropských voleb přinesly řadu překvapení, mezi nejvýraznější patří neuvěřitelný úspěch Motoristů a Filipa Turka na straně jedné a špatný výsledek Pirátů na straně druhé. Jak se vlastně stalo, že uskupení, kde byl na čelním místě kandidátky Filip Turek zaznamenalo takový úspěch? Měly na to vliv jiné subjekty, které vedly proti Turkovi negativní kampaň? Co stojí za překvapivě špatným výsledkem Pirátů? Jaká byla jejich kampaň a bylo možné kampaní překrýt skutečnost, že jsou součástí pravicové vlády? To jsou některé z otázek našeho povolebního Studia Alarm. Navzdory obavám nepřinesly volby do evropského parlamentu ultrapravicovou vlnu, která by radikálně změnila rozložení sil. Otřásla ale několika klíčovými státy Evropy. Co to bude pro Evropu znamenat? Jak se změní klimatická politika? A jaké důsledky mají volby pro Česko? O tom debatují redaktoři Alarmu Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak. Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně debaty vůbec k něčemu?

Úspěch hokejového šampionátu v Praze a Ostravě pomáhá zastřít skutečnost, nakolik ideologicky podporuje nacionalistický šovinismus a zároveň veřejnými financemi financuje soukromý byznys i těch nejbohatších Čechů. Jak souvisí současný model úspěšných českých hokejistů s nástupem kapitalismu? Proč je opěvovaná O2 Arena vrcholným symbolem privatizace veřejných zdrojů? Jak je spojený zákaz účasti ruské výpravy s nacionalistickou podstatou světových šampionátů? A proč dotování české hokejové mládeže vede k posilování moci soukromých subjektů? ► Podpořte vznik dalších dílů Outsidera: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Do druhého dílu podcastu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. Společně s Magdalenou a Karolínou diskutují o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona i jaká je budoucnost trans aktivismu. Tento úspěch se totiž odehrál na pozadí všudypřítomného nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie. Bigotní a transfobní narativy totiž poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet třeba i ze strany „rozumných konzervativců” z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří a které si svoje mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou”, která je „jak za bolševika před rokem 89“. Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození: Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které nakonec z publikace ustoupilo pro její transfobii. Později se přihlásilo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Nevratné poškození přitom podle Rose obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje potom Nevratné poškození používá odkazy na X a transfobní weby. Autorky Hysterie se i s Jamie proto ptají, jaký smysl má taková „diskuze“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás tedy cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zlé, zákeřné translobby? Podpořte vznik tohoto podcastu: www.darujme.cz/projekt/1205779

V posledním předvolebním rozhovoru Studia Alarm jsme vyzpovídali lídra pirátské kandidátky do eurovoleb Marcela Kolaju. Kolaja byl europoslancem posledních pět let a nyní chce svůj mandát obhájit. Co pro něj znamená evropská politika a co v ní chce prosazovat? Jak vnímá působení Pirátů v současné vládní koalici a s jakými hlavními tématy jde do víkendových voleb? Na to a mnoho dalšího jsme se ptali Marcela Kolaji. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřují na to, čím se ženy setkávájí v rámci náborového procesu. Z právního pohledu se celým náborem prolínají dvě hlavní témata, a to diskriminační důvody a soubor údajů, které o vás zaměstnavatel nesmí zjišťovat. Těmto dvěma tématům se tedy logicky věnuje právní okénko. Zatímco povinnost zajistit rovné zacházení a nediskriminovat je už relativně známá, ne každý ví, že soubor možných diskriminačních důvodů je poměrně široký. Kromě těch zjevných jde například i o sociální původ nebo povinnosti k rodině. Ještě méně se ví o ustanovení zákoníku práce, který vymezuje okruh údajů, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani přímo, ani prostřednictvím třetích osob. Sem patří například těhotenství nebo trestněprávní bezúhonnost (s výjimkami vyplývajícími z jiných zákonů). Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku. www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Volby do Evropského parlamentu vzaly české strany poprvé vážně. Bohužel nepřišly většinou na nic jiného, než je záchrana spalovacích motorů. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice? Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída. Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu? Podpořte vznik tohoto podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08 🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30 📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb. V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm.

Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.

Odlišit od sebe Rajchla, Vrabela, Turka nebo Okamuru je skoro nemožné. Všichni chtějí zachránit spalovací motory nebo zastavit greendeal a diktát Bruselu. Dál jejich fantazie nesahá. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky. Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem. Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku.