Alarm

V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Nový Most se měl stát tou lepší alternativou – alternativou, kterou kapitalistické Československo hornickému městu nebylo schopné nabídnout. Nicméně prvek utopie doprovázel téměř všechna města, která ve 20. století vyrostla tzv. na zelené louce, ať už na Západě nebo na Východě. Výstavbám těchto měst byla společná nejen snaha o vybudování čistšího prostředí v moderních urbanistických celcích, ale také nastolování nového společenského řádu a snaha o spravedlivější uspořádání města. Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? Je tu další díl podcastové série o historii Mostu s historikem Matějem Spurným. Líbil se vám tento díl? Podpořte chod mostecké redakce Alarmu: https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Posádka Soundsystému dlouho slibovala country díl, až jim musela zavdat příčinu nová deska zpěvačky Beyoncé, která si na Cowboy Carter nasadila stetson a tvrdí, že autentická kultura amerického venkova není vázaná na rasu ani společenskou příslušnost. Jistým protipólem její oslňující verze country je nová deska písničkářky Kacey Musgraves, která na Deeper Well zpívá o hledání spokojenosti po soukromých karambolech a leckterý recenzent ji obviňuje z flirtování s new age. "Asi je tu poptávka po postavách obyčejných lidí, s nimiž se mohou fanoušci snadno ztotožnit," vysvětluje si Michaela Peštová současnou popularitu country v zámoří a Nora Třísková mluví o demokratizaci žánru a postpandemických náladách úniku z města na venkov. Jestli z Beyoncé a Kacey Musgraves nepanuje v týmu výraznější nadšení, u desky Berlin Manson jsme se shodli jednohlasně. Poor But Sexy je banger, u kterého se chcete vrhnout do moshpitu a zároveň si u toho číst sociologické knihy o chudobě ve východní Evropě. "Je to skrz nasrkz politická deska," konstatuje Nora a Karel Veselý dodává, že je zároveň nějakým záhadným způsobem také chytlavá. V rubrice Co nás sere se pozastavujeme nad humbukem kolem nové desky Taylor Swift a policejním zásahem na Majálesu. Došlo samozřejmě i na singlové jednohubky, výhled do budoucnosti nebo kočičí zprávy. Co vadí Míše na písni Jolene? Jakou náladu vystopovala Nora v Bratislavě na Sharpe a co Karlovi nezmrzlo na zahradě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém. Playlist: Beyoncé - Cowboy Carter Kacey Musgraves - Deeper Well Berlin Manson - Poor But Sexy Adrianne Lenker - Bright Future Edúv syn - No future, aj keď mohla by Waxahatchee - Tigers Blood Clarissa Connelly - World of Work claire rousay - Sentiment eyz - Krysí král Jednohubky: Waxahatchee - Tigers Blood Bbmutha - gun kontrol Bianca Scout ft. Darkmarik - Forest Spirit Těšánky: 17. - 19.5. Narozeniny Ankali 25.5. claire rousay, Divadlo VILA Štvanice, Praha

Čím dál více žen hledá cesty, jak během mateřské a rodičovské nevypadnout úplně z pracovního trhu a v ideálním případě i neztratit nic ze své kvalifikace. Vznikají nové projekty či iniciativy, které se tomuto tématu věnují, a jednou z nich je Mumdoo. Se zakladatelkami, Kristýnou Cejnarovou a Lucií Bášovou jsme si povídali o tom, jak Mumdoo pomáhá ženám pracovat i během rodičovské dovolené, jak vlastně stíhají všechny své role, co jim usnadňuje fungování a proč kromě zprostředkování práce dělají i vlastní průzkumy. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku. https://www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Před několika týdny vydal tým vědců studii zkoumající mentální zdraví LGBTQ+ osob v České republice. Výzkumníci ve své studii tvrdí, že sexuální menšiny vykazují výrazně horší výsledky jejich mentálního stavu než jejich heterosexuální protějšky. Autoři studie doporučují zavedení systematických změn a upozorňují na řadu fenoménů, s nimiž se musejí čeští queer lidé potýkat. O tom všem jsme si povídali s jedním z autorů studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities Michalem Pitoňákem, který aktuálně pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta. Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům. Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku. Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Podcast Redneck vzniká díky partnerství s redakcí serveru Voxpot.

Filip Turek je lídrem společné kandidátky Šlachtovy policejní Přísahy a Motoristů, kteří uctívají Václava Klause. Nabízí omšelý mix popírání klimatu a zbytnělého sebevědomí, které se opírá o benzinový motor. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V novém díle podcasstu Moshpit rozebírají Klára Bělíčková a Hugo Wiesner se svými hosty téma strachu. Čeho se bojíme, co nám dělá úzkosti a existuje v tom vůbec nějaký rozdíl? Můžu se stát statečným, i když nemám strach? Na tyto otázky hledají v dnešním díle odpovědi se Sárou a Kryštofem. Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost. Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci. Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu. Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města? Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme: https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně. Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec?

Je překvapivé, jak málo českou veřejnost trápí extrémní finanční náklady stavby jaderných bloků. Cena čtyř bloků přesáhne snadno jeden státní rozpočet, jejich provoz budeme dotovat desítky let a za to dostaneme nejspíš nejdražší elektřinu v Evropě. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V TL;DR nám ceny Magnesie Litera samozřejmě neunikly a protože z beletristických kategorií jsme téměř všechno již probrali, nezbylo než se podívat na publicistiku. Kniha Terezy Matějčkové, která v dané kategorii bodovala, je složena z textů vydaných v Echo24. Najdeme tu eseje, literární recenze i rozhovory. Rámec témat a výběr osobností i perspektiva, s níž je zde současnost nahlížena, trochu otřásla naší dosud spíše mlhavou představou, jak vypadá současná pravicová aplikovaná filozofie či řekněme myšlení v podání veřejností a zde nutně i většinou poroty obdivované filozofky. Nakonec dokonce docházíme ke dvojnické analogii podle knihy Doppleganger Naomi Klein, jíž jsme se věnovali v jednom z předchozích dílů, a totiž, že Tereza Matějčková se stala dvojníkem svého minulého filozofického já. Dvojníkem v druhém světě za zrcadlem, kde jsou jen dvě pohlaví, klima aktivismus stojí proti kultuře, všichni jsme zhloupli a v rodinách absentující otcové jsou jako Ježíš, kterého je prostě třeba pořád hledat. Naopak Putina není třeba démonizovat. Jako by tu ústy Terezy Matějčkové promlouvala celá česká pravicová scéna včetně otce zakladatele Václava Klause. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08 🗯️ Knižní tipy: 7:12 - 11:22 📕 Tereza Matějčková - Bůh je mrtev, nic není dovoleno: 11:52 - 1:33:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel. V první epizodě historického podcastu Ester Klimecká s historikem Matějem Spurným mapují společenský kontext zboření starého města Mostu a postavení města nového. Nastiňují kontext města v 19. a 20. století – přestože o zboření celého města kvůli těžbě bylo rozhodnuto až v druhé polovině 20. století, v podcastu upozorňujeme na to, že uhlí pod městem bylo těženo už v průběhu 19. století. Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami. V podcastu je také upozorněno na to, že dokonce i výběr lokality na úpatí kopce Hněvín pro vybudování exkluzivní mostecké čtvrti pro tehdejší městskou honoraci Zahražany pravděpodobně souvisel s dobovou těžbou hnědého uhlí. V epizodě také mluvíme o tom, jakým způsobem bylo v padesátých letech 20. století o demolici města vyjednáváno mezi městským národním výborem a Severočeskými uhelnými doly a že ke konsenzu rozhodně nedošlo rovnou. „Vyuhlení“ města, tedy zboření města kvůli těžbě uhlí, ovšem bylo nakonec skutečně schváleno a starý Most se během šedesátých let 20. století postupně vylidňoval a boural. Místní byli stěhováni do nových, pohodlných a hygienických bytů v moderní zástavbě nedaleko lomu. Přestože je dnes vnímána likvidace historického města veskrze negativně, je v podcastu kladena i otázka, zda byl přesun obyvatel Mostu do moderního města mezi místními vnímán i pozitivně či dokonce s euforií.

Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr. Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním?

Aktuálně českou společností hýbe analýza zpravodajství České televize. Tým z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením mediálního teoretika Jana Motala zkoumal, jestli ČT v říjnu loňského roku reportovala vyváženě o dění v Gaze a v Izraeli. Ředitel ČT Jan Souček odmítl o výsledcích analýzy diskutovat veřejně a označil ji za podjatou. Nechal si tedy vypracovat novou studii od týmu z Fakulty sociálních věd UK, která už pro ČT vyzněla mnohem lépe. Co původní analýza na zpravodajství ČT kritizovala, k jakým závěrům dospěla a jak se její autoři dívají na postup vedení ČT? O tom jsme si v novém Kolapsu povídatli s etikem médií Janem Motalem. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Kdybychom řešili přístup k pitné vodě stejně jako k bydlení, všichni umřeme. Trh s bydlením vypadá jako obří lichva podporovaná státem. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Tato epizoda podcastu Pay Gap je speciální – nejen že Šárka s Lucií přivítaly zatím nejvyšší počet hostek, ale zejména proto, že se nahrávala živě v rámci konference Women in art. Druhý ročník konference Women in Art pořádalo ve dnech 17. až 18. 4. 2024 kulturní centrum CO.LABS ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, KUMSTem - kreativním hubem Brno, Vizí Tance a Divadlem BARKA. Takové pozvání a příležitost k diskuzi s umělkyněmi o tom, jak se jim žije a tvoří, jsme si nemohly nechat ujít. Téma pracovních podmínek žen a matek v kultuře a umění nedávno otevřela režisérka Daria Kascheeva a my jsme rády, že jsme mohly v debatě pokračovat i mimo filmový průmysl. Pozvání do diskuse přijala zpěvačka, pianistka, písničkářka, autorka knihy Je všechno dobrý? Marie Kieslowski, tanečnice, choreografka, pedagožka a zakladatelka spolku Holektiv Andrea Vykysalá a Magdaléna Ševčík, vizuální umělkyně, která se věnuje abstraktní malbě, tvoří velkoformátové obrazy a hravé instalace na témata spojená s lidskou duší. Podpořte vznik knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích – již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty: co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a o čem byste chtěli v knížce číst? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

V předvolebním speciálu Studia Alarm budeme zpovídat lídryně a lídry některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Do úplně prvního rozhovoru za námi dorazila lídryně kandidátky Zelených Johanna Nejedlová, kterou znáte také jako ředitelku neziskové organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí. Proč se rozhodla kandidovat do Evropského parlamentu? Jaký je její vztah ke straně Zelených a co od nadcházejících voleb očekává? Podpořte vznik Studia Alarm: https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak. Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci?

V Česku opět proběhly přijímací zkoušky na střední školy. Každoroční závod o to, které děti budou mít právo na vzdělání a které nikoliv, zatím nemá své vítěze ani poražené, ale je opatřen novým elektronickým systémem. Ve Studiu Alarm diskutovali redaktoři Eva Klíčová, Standa Biler a Saša Uhlová o letošních přijímacích zkouškách na střední školy. Kromě skutečnosti, že český vzdělávací systém nemá dost kapacit, aby poskytoval potřebné vzdělání všem dětem, je tu ještě celá další řada okolností, které by vyžadovaly zásadní reformu, aby škola děti skutečně připravovala na život v současné společnosti. Například učňovské školství je mnohdy jen odkladiště dětí někam, kde mají strávit nějaké roky, ale nic podstatného se tam pro výkon povolání, které často ani dělat nechtějí, nenaučí. Skandální je i skutečnost, že pro děti s postižením systém často nenabízí vůbec nic, kromě ponižujících přijímacích zkoušek. Jakkoliv všechny politické reprezentace tvrdí, že je pro ně vzdělání priorita, na stavu českého vzdělávacího systému se to za poslední dekády nijak neprojevilo. Podpořte vznik dalších dílů a chod redakce Alarmu! www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Jak zajistit, aby živá kultura v regionech byla schopná přežít? Alarm Mostecko ve spolupráci s divadelním festivalem Přemostění uspořádal debatu o tom, jak je to s penězi a politikou v kulturní sféře. Jakou roli má živá kultura v Mostě, proč bychom měli usilovat o to, aby prosperovala, a jak se na pozici živé kultury podílí podmínky jejího financování? I o tom proběhla 3. dubna nahrávaná debata s Pavlem Skálou (divadelní festival PřeMostění), Filipem Nuckollsem (Městské divadlo v Mostě), Jiřím Řehákem (náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro kulturu a památkovou péči) a Ester Klimeckou (Alarm Mostecko) na divadelním festivalu PřeMostění.

Předsedu SPD podpořili dva bývalí čeští prezidenti. Miloš Zeman přijel osobně, viditelně šťastný, že ještě někoho zajímá. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

S bývalým architektem statutárního města Děčín a docentem architektury Ondřejem Benešem jsme si povídali o tom, co obnáší práce městského architekta a co všechno takový post znamená. Věnovali jsme se aktuální kauze týkající se rekonstrukce kulturního domu Repre, tomu, jak obtížná byla spolupráce s bývalým primátorem města Mostu a v současnosti senátorem Janem Paparegou a proč Ondřej Beneš tuto spolupráci raději ukončil. Také jsme se společně podívali zpátky v čase na to, jak se v minulém století řešila výstavba nového města Mostu a kdy byla za druhé světové války určena koncepce budoucího rozvoje města, na níž v roce 1946 navázal první poválečný regulační plán od architektů Karla Kuthana a Jiřího Novotného. V tomto plánu se již počítalo s výstavbou téměř 40 000 bytů pro horníky. Tato výstavba nových bytových celků byla naplánována směrem dál od historického města a patřila mezi tzv. vzorová sídliště. Dozvíte se, jak tato vzorová sídliště vypadala, jakou roli v této době hrál socialistický realismus a kde se vůbec vzal. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu. Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny. Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou?

V nejnovějším TL;DR jsme po nějaké době opět sáhli po non-fiction. Ostatně bylo těžké odolat, protože česky nedávno vyšla rozsáhlá publikace o počátcích lidských dějin Davidů Wengrowa a Graebera Úsvit všeho. Autoři se na časové ose nejprve vrací ne až tak daleko do minulosti – do osvícenství. Právě osmnácté století přineslo počátky zásadní reflexe o evropské civilizaci a jejím hierarchizovaném uspořádání. Graeber s Wengrowem nacházejí možná nečekaný intelektuální impuls této myšlenkové revoluce, která v důsledku přinesla koncept modernity, a tím byli původní američtí filozofové z ameroindiánských kmenů. Kniha nastiňuje počátky lidských dějin, které ovšem zahrnují většinu doby trvání lidské existence, jako značně variabilní a pestré, bez jednoznačné civilizační vývojové posloupnosti, zato s jen velmi málo zákonitostmi, které by šlo z jednotlivých nálezů vyvozovat. Přelomové je i to, že do svého panoramatického obrazu „zapomenutých“ dějin zahrnují množství lokalit mimo nejznámější archeologická naleziště. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 17:20 🗯️ Knižní tipy: 17:27 - 26:21 📕 David Graeber, David Wengrow - Úsvit všeho: 26:52 - 1:22:30 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Deset měsíců v řadě zlomilo předchozí teplotní rekordy. Čeští politici k tomu buď mlčí, nebo nabádají, abychom to se záchranou Země zbytečně nepřeháněli. ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Ve slovenských prezidentských volbách došlo k překvapení jen v prvním kole. Ve druhém jasně zvítězil Peter Pellegrini. Všimne si toho ale reálně někdo? Ve Studiu Alarm diskutovali o prezidentských volbách na Slovensku redaktoři Saša Uhlová, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Probrali předvolební kampaň i prezidentské debaty a zvláštní pozornost věnovali způsobu komentování voleb ze strany liberálních slovenských médií. Při pohledu zpoza hranic totiž nepůsobí bizarně ani tak kampaň či samotné výsledky voleb, ale neschopnost pochopit a komentovat motivace voličů jinak, než že nenávidí demokracii, jsou nevolníci nebo neumějí jíst příborem. Diskutující se také věnovali dopadům na českou politiku, tedy otázce, zda řádění vlády Roberta Fica pomůže v Česku spíše Andreji Babišovi, nebo vládním stranám, které získají nového strašáka na voliče. Podpořte vznik dalších dílů a chod redakce Alarmu! https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí a chtěli by prosadit celofederální omezení. Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.

Minulý rok 7. října šokoval svět brutální útok hnutí Hamás z Gazy na Izrael, včetně vražd civilistů. Odpověď Izraele byla od počátku mimořádně tvrdá a nebrala příliš humanitárních ohledů. Situace v Gaze se od té doby dále zhoršuje a počty obětí izraelské invaze jdou do desítek tisíc včetně dětí. V Kolapsu o situaci mluvila Čechopalestinka a odbornice na Blízký východ Lamis Khalilová Bartůšková, která nedávno podepsala petici vyzývající českou vládu k přehodnocení jednostranného proizraelského postoje a k zasazování se o příměří, propuštění rukojmích a ukončení krveprolití. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Moshpit s Klárou Bělíčkovou a Hugem Wiesnerem zabrousí do tématu humoru. Jaký humor jsme ochotni akceptovat a jaký nás spíše zraňuje? Měl by mít humor hranice, a pokud ano, kde leží? Je v pořádku si s kámoši posílat fatfobní, rasistické nebo homofobní reels, když je vidíme jenom my, anebo bychom se vůči tomu měli striktně vymezit? Odpovědi jsme hledali s Adamem Královičem, Annou Kovaříkovou a Matějem Damianem. Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nové epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková vrátily k tématu druhé směny a férovější rozdělení práce v domácnosti. Pozvání do podcastu přijala Martina Dvořáková, autorka projektu Férová domácnost a Auditu domácnosti. Audit pomůže párům zjistit, jak na tom doma jsou, a také pomoci řešit situace, kdy rozdělení není zrovna fér. Férové rozdělení domácí práce přitom nemusí znamenat dělení padesát na padesát. V každé rodině a v každé životní fázi to může být jiné a pro spokojenost partnerů jsou důležitější faktory jako faktické rozdělení domácí práce, účast na placené práci, nebo s kým se vlastně srovnáváme. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Podpořte vznik naší knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích, již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty – co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a chtěli byste v knížce číst? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují, a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit. Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou?

Hosty Kolapsu byli tentokrát insideři českého grassrootového hnutí. Tématem byla organizace sociálního hnutí i nezdravá fixace na Západ. Před časem vyšel na Alarmu text Ani levicové dohánění Západu, ani nacionalismus. Za novou třídní politiku od autorské dvojice zkušených aktivistů Josefa Patočky a Jakuba Orta. Jakub Ort se výrazně angažoval v komunitním prostoru Klinika, Josef Patočka začínal s aktivismem ještě jako gymnazista při protestech proti zpoplatnění vysokého školství. Oba se výrazně angažovali a angažují v klimatickém hnutí a v současnosti se podílejí na aktivitách Re-setu, odborů i Iniciativy nájemníků a nájemnic. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Pátý díl podcastu Heatwave hodnotí evropskou zelenou politiku z různých úhlů. Klimatické krize byla převedena do čísel a ekonomických ukazatelů. Chápat ji jinak ve společnosti zaměřené na ekonomický zisk a růst snad ani nešlo. Odpor ke green dealu, tak může být i reflexí zmíněných nerovností, kdy jedna část společnosti padá do energetické chudoby a další neskutečně bohatne. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Březnový Soundsystém se rozplývá nad novými deskami Kim Gordon a Moor Mother, které si vypůjčují formát současného rapu a vrací ho v polámané, excentrické podobě, ale zároveň do něj vtělují silnou výpověď. Posádka Soundsystému si v novém díle podcastu také zrekapitulovala vítěze hudebních cen Vinyla a podivuje se nad některými reakcemi na vítězství trnavského rappera Fvck_Kvlta hned ve dvou hlavních kategoriích výročních slovenských cen Radio_head Awards. Ne všichni vidí jeho angažovanou desku Cigán jako důležitý milník v slovenském rapu, místo toho se ji snaží zaplést do kulturních (možná už dokonce politických) válek, které se momentálně na Slovensku dějí kolem veřejnoprávního rozhlasu. Našim sousedům na východě držíme palce a také nás zajímá, kdy Denis Bango změní jméno svého rapového projektu na Kult kefovačky. A taky kdy vydá nové album. V dalších rubrikách došlo i na doporučení zajímavých březnových alb a singlů, nechyběly ani pozvánky na akce nebo výhled na další měsíc. Pochopitelně došlo i na oblíbené kočičí zprávy. Jak se měří znojemský čas, zabil kapitalismus rap a který hudebník rád spílá svým fanouškům? Poslechněte si nový díl hudebního podcastu deníku Alarm Soundsystém. 🎧 Playlist: Kim Gordon – The Collective Moor Mother – The Great Bailout Ariana Grande – eternal sunshine Tierra Whack – World Wide Whack yanntray a Tokyo Drift – Silver 🍩 Jednohubky: Yaya Bay – Chasing The Bus Aya ft. Ecko Bazz – Essente! 4Batz – act ii

Hnutí ANO se snaží navenek působit jako triumvirát Babiše, Havlíčka a Schillerové. Jak ale ve studiu Alarm podotkl Pavel Šplíchal, ve skutečném triumvirátu se trojice o moc rovným dílem dělila. V hnutí ANO se Babiš s nikým o nic nedělí a všichni to ví. Alena Schillerová rozvíjí svou roli přísné učitelky, hodné mámy a starostlivé účetní, zatímco role model pro Karla Havlíčka je poslušný německý ovčák, jehož osobnost rozpustila spánková deprivace. Oba drží na řetězu Andrej Babiš, jehož bohatství enormně narostlo díky politice současné vlády. Je tak skutečným vítězem inflační a energetické krize. V začátcích Babiš imitoval kampaň Obamy, později se posunul k imitaci Trumpa a podobně se to má s jeho politikou, která je imitací skutečné politiky, hodnot nebo idejí. Jedinou konstantou je tak osobnost Andreje Babiše. Ve Studiu Alarm redaktoři probrali vývoj Babišova hnutí, otázku jeho dalšího směřování nebo srovnání s leadery jako je Viktor Orbán nebo Robert Fico. Babiš sám žádnou reálnou politiku nenastoluje, jen pozorně sleduje rozdělení postojů a nálad v české společnosti. Ta také vytyčuje mantinely jeho politiky. Babiš je samozřejmě hrozbou, ale nikoli kvůli svým postojům k Ukrajině, ale kvůli svému bohatství. Miliardáři jsou hrozbou každé demokracie a svobodné společnosti. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů. Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal? A jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť?

V úvodním dílu podcastu Baráky v ohrožení diskutujeme s kurátorem a teoretikem Adamem Štěchem o výstavě Projekt: Sever, kterou můžete navštívit v Domě umění v Ústí nad Labem. Výstava má podtitul 50 příběhů z Ústeckého a Karlovarského kraje a zabývá se přínosem regionu v oblasti designu, uměleckého řemesla, průmyslu a architektury. Kromě legendárních artefaktů (jako je například ikonické křeslo z hotelu Thermal od manželů Machoninových) zde můžete spatřit i nové mladé talenty a absolventy z Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Startujeme nový podcast Baráky v ohrožení, ve kterém si klademe za cíl zpopularizovat opomíjenou architekturu stojící v už i tak zapomenutém kraji jako je Ústecký. V podcastu Kateřiny Hrachové budeme mluvit hlavně o architektuře a urbanismu 20. století na Mostecku a v Ústeckém kraji, speciálně se budeme zabývat architekturou, která se objevuje na červeném seznamu a hrozí jí zánik nebo degradující rekonstrukce. Těšit se můžete i na umělecká díla ve veřejném prostoru a design, jenž k této architektuře neodmyslitelně patří. A také se samozřejmě budeme potkávat se zajímavými hosty z řad teoretiků i tvůrců. V prvních dílech se budeme věnovat hlavně výstavbě nového města Mostu, konkrétně architektonickým soutěžím nebo zahraničním vlivům, které můžeme v centru města potkat. Ale brzy se pobavíme i o umění, na které zde můžete narazit a možná jste o něm dosud nevěděli. V Mostě se bojuje za celou republiku! Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu: https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Nedalo nám to a v nejnovějším vydání TL;DR se vracíme k románu Ivy Hadj Moussy Těžké duše, pro který jste hlasovali, ale málo a který řeší snad nejfrekventovanější téma současné domácí literatury, jímž je generační spor zoomerů a boomerů. Iva Hadj Moussa v této tematické disciplíně patří mezi zdaleka nejvnímavější pozorovatele. V románu se zrcadlí a rezonuje množství textů, motivů, prostředí, nápadů, genderových a generačních postřehů, které sytí reflexi současné společnosti, zároveň ale zůstává sama sebou a nutno říci velmi vyhraněnou autorkou. Tato vyhraněnost neznamená nějaký nestravitelný svéráz, ale naopak – jde o extrémně čtivou a vtipnou věc, na jejíž zfilmování napjatě čekáme! ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 21:30 🗯️ Knižní tipy: 21:36 - 30:45 📕 Iva Hadj Moussy - Těžké duše: 31:14 - 1:18:06 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jednání Sněmovny o bezpečností hrozbě Babiš využil do poslední vteřiny. Hrozbou není kvůli Rusku, ale protože jeho zaměstnanci nemají na jídlo. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Viděli jsme to už asi všichni a asi všichni už na to máme názor. Režisérka Daria Kashcheeva získala Českého lva za nejlepší studentský film a ve své děkovné řeči otevřela téma situace žen umělkyň a matek v českém filmovém průmyslu. Asi minutu před koncem jejího projevu se na celé Rudolfinum ozvalo „Darjo, prosím vás, přestaňte, jsme moc dlouhý“ a režisérka se musela poroučet z pódia. Z tohoto incidentu se překvapivě stalo celonárodní téma, ke kterému se musí vyjádřit opravdu každý. Proto jsem se k němu tímto pořadem vyjádřili i my. Rozebírali jsme záplavu velmi bizarních reakcí na tento incident a okomentovali veřejnou debatu, kterou vyvolal. Došlo i na vaječníky, dělohy a otázku, jestli Marek Eben vůbec ví, kde je klitoris. Podpořte vznik pořadu Studio Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Trump čelí žalobám kvůli takzvanému “držhubnému“ i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony?

Za měsíc se desítky tisíc děti začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Únorové teploty byly rekordní, ale tentokrát bylo těžké se z příchodu jara radovat. V Evropě se vůbec málokdo raduje. Naděje na zvrácení klimatické krize se vzdaluje, jako politický program to zajímá stále méně lidí. Naopak v průzkumech před volbami do evropského parlamentu posilují ti, kteří slibují se zelenými opatřeními na ochranu klimatu zatočit a rychle se jich zbavit. Pokusy o změny nejen v české společnosti naráží na konzervativní reakci, která v tomto případě znemužňuje se účinněji připravit na klimatický rozvrat, byť — alespoň dílčí — techniky a mechanismy adaptace a přechodu na nízkouhlíkové technologie existují. Části lidí tak nezbývá než žít s klimatickou úzkostí a pro pozitivní vize a utopie se ohlížet do minulosti, kdy se ještě věřilo, že technologie přinesou spásu všem. Dnes tomu věří méně lidí a řada z nás se stává technooptimisty z donucení, z nedostatku jiných aspoň trochu nadějných variant. Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Saša Uhlová, Karel Veselý a Pavel Šplíchal, a došlo i na devadesátky, ekofašismus, nedostatek peněz a na to, co má společného sci-fi a sociální demokracie. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1205779

Tématem této epizody je láska či vášeň k práci. Řešíme, kde se tento koncept vzal a kam až nás může láska k práci zavést. Jako obvykle zmiňujeme naše osobní i pracovní zkušenosti, ale také různé jiné autory a myšlenky, například Sarah Jeffe. Když máme svoji práci rádi až příliš, může to pro nás mít velmi vážné dopady. Připomněly jsme si případ úředníka Jakuba Šepse, který ukončil svůj život právě v souvislosti s prací a rozvířil debatu o workoholismu jako ctnostné závislosti. Zmiňujeme různé typy workoholiků, jak je popisuje psychiatr Tomáš Rektor, a věnovaly jsme se také tomu, jak si nastavit své vlastní limity. S láskou k práci je zkrátka potřeba nakládat opatrně. Jak připomíná Austin Kleon: “Jednou z nejsnazších cest k tomu, abyste začali nenávidět něco, co milujete, je udělat z toho svou práci.” Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Knihu Vyhoření Petra Šestáka jsme přečetli možná jako poslední recenzenti v zemi. A překvapilo nás, jak moc by se ta kniha dala vyrešeršovat z textů na Alarmu, kde jsme psali o zhoubě automobilismu, aktivismu proti SUV, gig ekonomice i městech, která jsou vstřícná k cyklistům. Autor své dopravní drama také rámuje neudržitelností globálního kapitalismu. Přesto, jak lze prozradit už zde, nás kniha nijak neuhranula. Jak se to mohlo stát? Poslechněte si v novém díle TL;DR. Kromě disputace nad Šestákovým románem se také pobavíme o nominacích na ceny Magnesie Litera a stručně okomentujeme diskusi, kterou rozproudil náš minulý básnický díl. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 26:40 🗯️ Knižní tipy: 26:45 - 33:40 📕 Petr Šesták - Vyhoření: 33:50 - 1:17:05 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra? V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.

Do nového dílu podcastu MOSHPITU si tentokrát Klára a Hugo nepozvali žádného hosta, ani hostku. Místo toho společně rozebírají aktuální pocity z předkvětnového stresu. Maturita se totiž nezadržitelně blíží. A s ní i Scio testy, umělecké školy, brigády a četba. Konec střední školy přináší enormní stres, vypětí, ale taky přemýšlení o vlastní budoucnosti. Jak jste to měli vy? Prožívali jste to stejně? Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Přes řadu dobrých návrhů, akčních plánů, expertních analýz i příkladů dobré praxe je v Česku adaptace na klimatickou krizi pomalá a nesystémová. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká. Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.