Alarm

Čtvrtý rok své existence zahajuje podcast TL;DR rozpravou nad románem Miroslava Hlauča Letnice. Zatímco za okny hajluje nejbohatší člověk planety a jeho prezident se v obklopení poněkud netradiční administrativy pokouší rozbít geopolitický řád, který platil do minulého týdne, TL;DR se noří do světa, kde je všechno naopak po staletí neměnné, a nadto ještě méně komplikované než v pohádce pro nejmenší. Letnice se odehrávají v mytickém časoprostoru prostoupeném jemným erotičnem, alkoholem a mazlivými vlky, kam si čtenář může přijít odpočinout nejen před nastupujícím digitálním fašismem, ale i dalšími znejišťujícími jevy současného světa. A podle všeho tak nejeden čtenář činí více než ochotně. Jde skutečně o tak kvalitní literární sedativum? ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Čeští politici rádi mluví o slabé Evropě. Je to přitom jejich jediná politika. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Některé ženy v USA vyhlašují celibát. Je to funkční strategie? A co jiného dělat v době, kdy sledujeme masové omezování našich práv? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal debatovali o inauguraci Donalda Trumpa a reakcích z české politiky. Ze samotné inaugurace vypíchnul Standa Biler klobouk Melanie Trump a výšku Barona Trumpa vyčnívajícího z davu. Jan Bělíček v souvislosti s přímým přenosem okomentoval výběr hostů ve studiu ČT, kde si notovali ultrakonzervativec a homofob Roman Joch s pravicovým liberálem Michaelem Žantovským. Tuto nepříliš pestrou skladbu ve studiu doplnil, krom amerikanisty Jana Beneše na telefonu, Marek Koten z “naprosto nezávisle” znějící organizace Republicans Overseas nebo Dušan Neumann, jehož hlavní kvalifikací nejspíš bylo, že nějaký čas žil ve Spojených státech. Česká televize tím podle Pavla Šplíchala připomněla svoji strategii zvát hosty relativizující ultrapravici, kterou si zkusila už v létě po francouzských volbách do sněmovny, kdy si i moderátorka zaspekulovala, jestli Národní sdružení není už spíš normální pravicovou stranou. Nejsmutnější však je, že česká reprezentace se raduje z vítězství někoho, kdo otevřeně říká, že chce Evropu ponížit a rozvrátit. Bez sjednocené Evropy zůstanou hlasy jednotlivých států v mezinárodním měřítku slabé a neschopné se prosadit. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Současná italská pravice rámuje vzpomínání na druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Cílem je ukončit údajnou hegemonii levice. Audioverze textu Davida Brodera, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Mark Zuckerberg ohlásil konec cenzury a kontroly faktů na sítích spadajících pod společnost Meta, a to ve prospěch svobody dezinformací a krajní pravice. Nejedná se jen o projev oportunismu. Kdysi liberální Silicon Valley se zradikalizovalo a minimálně jeho nejbohatší členové vlastnící sociální sítě a investiční fondy se výrazně posunuli doprava. Jak k tomu došlo a jaké to může mít následky? O tom v novém Studiu Alarm diskutují Karel Veselý, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Pokud rádi posloucháte naše podcasty, podpořte nás v aktuální kampani! https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Babiš nabízí fúzi komunismu s kapitalismem pomocí ezoteriky, Fiala sází na manifestační techniky koučů a prodejců hrnců. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti. Audioverze textu Martina Jelínka která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven? Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria. pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu. Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.

Uplynulý rok byl v domácí politice v podstatě unylý a bezbarvý. Dramatičtější bylo dění v zahraničí, kde vedle pokračování války Ruska proti Ukrajině a genocidy v Gaze byl hlavní událostí návrat Donalda Trumpa. Co to pro svět může znamenat, jsme rozebírali zvláště v části týkající se nového roku. Žijeme v časech, kdy je možné cokoli. Budoucnost je nejasná a ve veřejném prostoru politici říkají věci, které bychom ještě před pár lety považovali za nemožné. Jednou z nich je, že nastupující americký prezident Donald Trump vyhrožuje okolním zemím podobně, jako to dosud dělal Vladimir Putin. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn. Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé. Jednohubky 2024 Edúv syn – No Future Klara Wodehn / badfocus – tancovat for hours La Goony Chonga – Attitude Top 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí) Petr Bursa – Heart’s Halo Rafael Toral – Spectral Evolution DJ Anderson do Paraiso – Queridao Nadine Shah – Filthy Underneath Astrid Sonne – Great Doubt Chanel Beads – Your Day Will Come Kim Gordon – Collective Berlin Manson – Poor But Sexy GbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of It Charli XCX – Brat Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu. ✏️ Tipy: Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků Alan P. Marcus - Confederate Exodus 📚 Co si přečíst k tématu? Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu Julian Jackson - France on Trial Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right ❤️ Děkujeme za Vaši podporu Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today? In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.

Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.

V novém dílu Moshpitu si Klára, Hugo a Jakub pozvali do studia dvě modelky. Renata Sasková z Brna mluví o svém snu stát se modelingovou ikonou, touze po pozornosti a o tom, jak se z nuly dostává na vrchol modelingové scény. Oproti tomu Barbora Tomcová se svým spíše skeptickým pohledem mluví o tom, jak ji agentura naskautovala na koncertu, kam šla se svou maminkou. Jak se liší jejich pohledy? Jaké jsou v této branži peníze? A jak se v modelingovém světě přistupuje k lidskému tělu? Stereotypní modelingové snídaně a mnohem více, to všechno najdete v novém dílu Moshpitu! Posloucháte rádi naše podcasty? Staňte se našimi pravidelnými podporovateli https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Stanford University's leading climate expert Paul N. Edwards on the IPCC, climate change, and today's biggest threats. Is the greater existential threat nuclear war, AI, climate change, or pandemics?

S předním klimatickým expertem ze Stanfordovy univerzity Paulem N. Edwardsem o IPCC, klimatické změně a největších hrozbách dneška. Je větším existenčním ohrožením jaderná válka, AI, klimatická změna, nebo pandemie? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Vražda ředitele americké pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona otřásla začátkem prosince internetem, a nejen jím. Obžalovaný z vraždy Luigi Mangione okamžitě získal masovou podporu. V online sbírce se na něj již vybralo v přepočtu více než tři miliony korun, internet zaplavují memy a firmy začínají vyrábět merch deklarující podporu obžalovanému. Ačkoli u sebe podle americké policie Mangione měl dopis, v němž odsuzoval pojišťovny a jejich fungování, jeho vina nebyla zatím dokázána a právník šestadvacetiletého absolventa prestižní americké univerzity jeho vinu popírá. Solidarita s Mangionem nicméně nevznikla proto, že by lidé věřili, že čin nespáchal. Naopak. V posledních týdnech lidé zveřejňují mrazivé příběhy o tom, co jim UnitedHealthcare jako pojišťovna, jíž pravidelně platili příspěvky, provedla. V USA je systém zdravotního pojištění zcela privatizovaný a k pojištěným se pojišťovny chovají často tak, jak je to pro ně finančně nejvýhodnější. Například UnitedHealthcare v průměru zamítá třetinu pojistných zákroků, a to i když jde o nutné procedury plně pojištěných osob. Tato praxe má za následek, že lidé – nejen z nižší, ale i střední třídy – často upadají do dluhů a jejich zdravotní stav se zhoršuje, neboť pojišťovny žádosti o odvolání bez soucitu odmítají. Na tomto systému zavražděný Thompson vydělával v přepočtu 20 milionů korun měsíčně. Právě proto je jeho vražda pro mnoho lidí odpovědí na utrpení a frustraci americké společnosti. Čin, z něhož je Mangione obžalovaný, je otevřeně politický. V novém dílu Hysterie probíráme, jak na politické násilí v minulosti pohlížely anarchistky, marxistky a feministky. Je totiž jednoduché říct, že „všechno násilí je špatné“ nebo že „vražda není nikdy legitimní“. Mnoho lidí si však takovou pozici zkrátka nemůže dovolit. Jak připomíná mimo jiné Rafia Zakaria, každý emancipační boj má jiné strategie, závislé na kontextu a na situaci. A mnoho takových bitev v minulosti obsahovalo také politické násilí, například boj o volební právo sufražetek. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Oligarcha Tykač se v novém rozhovoru zasnil nad „odsviněným“ světem, zatím jen v případě univerzit. Jeden z nejbohatších lidí v zemi má pocit, že svět kvůli jeho hamižnosti málo trpí a rozhodl se pole zkázy rozorat i v dalších oblastech. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti Pořiďte si nový román Standy Bilera: https://eshop.denikalarm.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi/

Nedostupné a drahé bydlení pro velké skupiny lidí je už v Česku evergreen. V Praze jsou jedny z nejdražších bytů v Evropě a zároveň lidé žijící v nájmech se netěší prakticky žádné ochraně. Přesto z médií slyšíme hlavně o neplatičích a problémech, které údajně způsobují. V posledních týdnech se hodně mluvilo o tom, že vláda by ráda ještě urychlila vystěhovávání případných neplatičů a zavedla tzv. rozkazy k vystěhování. O postavení nájemníků a nájemnic a taky o tom, že ve zlepšování podmínek nájemníků se nemusíme spoléhat pouze na stát, jsme si povídali Michaelem Polákem z Iniciativy nájemníků a nájemnic - INN. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Hostem podcastu Na rozcestí byl politolog Mukul Sharma. Hovořili jsme o tom, co mohou do debaty o klimatické spravedlnosti přinést zkušenosti nejnižších indických kast. Jak souvisí dotek, chuť a čich s klimatickou spravedlností? Proč nejnižší indické kasty nemají rády environmentalisty? Jak si hinduističtí konzervativci přivlastnili ekologická témata a proč se na rozdíl od západní pravice zapojili do boje proti klimatickým změnám? A může být jóga skutečně lékem na klimatickou krizi? O tom všem, ale i o tom, jak provádět výzkum mezi nejnižšími kastami z pozice privilegovaného intelektuála, mluví v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Mukul Sharma (Mukul Šarma). Mukul Sharma je profesor environmentálních studií na indické Ashoka University. Dříve také pracoval jako novinář a angažoval se v občanském sektoru. Jako vědec vydal například monografie Green and Saffron: Hindu Nationalism and Indian Environmental Politics (2012), Caste and Nature: Dalits and Indian Environmental politics (2017), nebo aktuální Dalit Ecologies: Caste and Environmental Justice (2024). Podcastová série Na rozcestí / Crossroads vzniká v rámci programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Aktuální díl moderoval Jiří Krejčík.

Přestože byli kolaboranti s nacistickým Německem na Slovensku poraženi a část představitelů režimu byla popravena, ľudácká propaganda dodnes přežívá. Audioverze textu od Martina Posche ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Série vznikla díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

„Jsem už tak unavená ze zpívání lovesongů,“ stěžuje si v jedné písni z nové desky My heart is bigger than the grief inside of it pražská zpěvačka vystupující pod pseudonymem GbClifford. Její nová deska místo opěvování romantického vzplanutí hledá odpověď na to, jak žít v dlouhodobém vztahu. Hudebnice originálně míchající noiseové koláže a intimní písničkářství nabízí na desce brutální emoční upřímnost – věci jsou skvělé, jen se někdy prostě potřebuje vykřičet. „Jedna z českých desek roku,“ shoduje se posádka podcastu Soundsystém. „Vůbec to není hladivý, je to vlastně docela dost znepokojující, ale zároveň mám pocit, že tomu nechybí nějaká lehkost a humor,“ konstatuje Michaela Peštová a Nora Třísková si všímá, že anonymita hudebnice pro ni může být osvobozující a dovoluje jí zcela se na desce otevřít. Kromě novinky anonymní hudebnice z kolektivu Pocahontas řeší hudebně-kritický podcast Alarmu také informaci o pozastavení činnosti organizace SoundCzech nebo oprávněné hejty na službu Spotify. Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Maďarsko se při vstupu do Evropské unie zavázalo také k tomu, že se vyrovná s vlastním dílem viny na holokaustu. To by ale znamenalo odsoudit vzývanou meziválečnou nacionalistickou vládu Miklóse Hortyho za podíl na vyvraždění Židů. Audioverze textu Borbala Klacsmann ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Sérii podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Eva Klíčová, Jan Bělíček a Pavel Šplíchal debatovali ve Studiu Alarm o sobotním srazu strany Motoristé sobě. Nabízí Petr Macinka něco jiného než nově naleštěný klausismus? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

V Sýrii po několika dekádách padnul režim klanu Asadů. Prezident země Bašár Asad podle všeho prchnul do Ruska. Hlavní město Damašek dobyli syrští povstalci v čele s Abú Muhammadem al-Džuláním. Pádem syrského režimu vstupuje region do nové fáze. Dosud není příliš jasné, co přesně se teď bude dít. Důležitou roli budou hrát také reakce okolních států i mezinárodního společenství. Kdo bude nyní vládnout v Sýrii? Proměnil se někdejší džihádista Džulání v politickou osobnost? A co nyní čeká Kurdy na severu Sýrie? O tom jsme si povídali s politoložkou a expertkou na Blízký východ Zorou Hesovou. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Tentokrát významnou část dílu literárního podcastu TL;DR zabral tradičně alespoň zčásti polemický kulturní servis. Zatímco referát o výstavě Ahoj Občani!, kterou najdete ve sklepeních domu U Zlatého prstenu, kde si lze prohlédnout množství předmětů a dokumentů (faksimilií) z osobní pozůstalosti Karla Kryla doporučujeme, české literární závětří kritizujeme. Příležitost nám tentokrát poskytl podcast Akcent na Vltavě, kde se hosté věnovali překladové literatuře. Společně jsme se podivovali nad podivením se hostů nad politizací světové literatury – a zvláště v českém prostředí příznačnému nepochopení iniciativy světových autorů vyzývajících ke kulturnímu bojkotu Izraele. Zatímco v Akcentu byla zmíněna pouze Sally Rooney, která mj. již dříve odmítla poskytnout práva na hebrejský překlad knihy Kdepak jsi, krásný světe a jejíž nejnovější knize Intermezzo jsme se věnovali v jednom z nedávných dílů TL;DR, rádi jsme připomněli, že mezi odpůrci izraelského vyvražďování Palestinců najdeme další z nejvýznamnějších jmen světové literatury: Rachel Kushner, Arundhati Roy, China Miéville, Judith Butler, Annie Ernaux, Ben Lerner, Ocean Vuong nebo Abdulrazak Gurnah a více než tisícovku dalších osobností. Posluchače jsme ale neošidili ani o knižní tipy, a především ústřední rozpravu o debutu Kristiny Hamplové Lover/Fighter. Ten jsme ocenili pro téma, energii, nápady a suchý cynismus v popisech – nejen ale především, vztahových tragédií. Naopak nás mrzelo, že dystopická linka příběhu zůstala spíše jen v náznaku. ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Lidé si nechali namluvit, že je bydlení každého soukromá věc. Výsledkem je nejnedostupnější bydlení v Evropě. Politici lidem ordinují osobní odpovědnost, zatímco sami privatizují obecní domy a byty. Řešení přitom existují, jedno připravil dokonce i vládní NERV. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

V Srbsku během druhé světové války existovala dvě ohniska vzájemně nesmiřitelných odbojových skupin. Zatímco Titovi partyzáni dominovali srbské historické paměti čtyři dekády, odkaz monarchistů Draži Mihailoviće se dere zpět na výsluní velmi pomalu. Audioverze textu od Borise Moskoviče ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Vznik série podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Tématem studia Alarm bylo násilí na dětech a blížící se strašení čertem a Mikulášem. Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler nejprve probrali skandální výroky Niny Novákové a její „fyzický korektivní kontakt.“ Násilí coby výchovný prostředek už dnes nelze nijak hájit. Nakonec i Nováková je ve svém tažení veřejným prostorem prakticky osamoceným hlasem, kdy se od ní distancovala dokonce i vlastní konzervativní strana. Po fyzickém násilí se naše hoststvo vrhlo i na Mikuláše a čerta, před jejichž návštěvou varují dlouhá léta například čeští logopedové. Hoststvo se shodlo, že domov má být pro děti bezpečným přístavem, který mají rodiče chránit před vpádem násilí nejrůznějšího druhu. Ať už jsou to fyzické tresty nebo návštěvy čertů, kteří dětem vyhrožují, že si je kamsi odvlečou. Posloucháte pravidelně naše podcasty? Staňte se pravidelnými podporovateli Alarmu a přispějte na vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

V další epizodě podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková při živém vysílání mluvily o tom, jak se ženy mohou navzájem podpořit ale také si ubližovat. Co je to mikrofeminismus a která politička má čestné místo v našich žlučnících? 📖 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti 👐 Chcete se s námi setkat naživo? 13. prosince večer v BIO OKO bude promítání filmu Christmas in Connecticut, následované debatou s Šárkou a Lucií o předvánoční druhé směně. https://www.facebook.com/events/2282413968782947 Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Stárnoucí muži na internetu opět ukázali, jak moc je pro ně těžké respektovat práci novinářek, které otevírají důležitá témata. Nejen, že v komentářích týkajících se podcastu Slast kritizovali téma ženské sexuality, které by se podle nich nejspíše nemělo ve veřejnoprávním médiu objevit, ale současně útočili na samotnou autorku Lindu Bartošovou a její vzhled. Jakou roli v našem vlastním chování hraje to, že jsme všechny neustále nahlíženy mužskou optikou? Poslouchejte nový díl Hysterie o tom, jakou sílu má ve společnosti krása, kdo z ní těží a kdo všechno je schopen ji použít jako efektivní marketingový nástroj. Podpořte vznik dalších dílů Podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Poslankyně Nováková považuje za úspěch, když se jí podaří rozplakat batole. Podle některých odborníků je však možné komunikovat s dětmi i bez násilí. Pomocí slov a lásky, jako člověk. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí. 📚 Co si přečíst k tématu? Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism -------- Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Práce a pracovní podmínky zásadním způsobem ovlivňují celospolečenské vztahy a životní možnosti lidí v Česku. I z tohoto důvodu se redakce Alarmu práci dlouhodobě věnuje. Se současnou napjatou společenskou atmosférou souvisí i to, že v posledních letech došlo kvůli inflaci k zásadnímu propadu reálných mezd českých zaměstnanců. Vláda Petra Fialy nezvyšovala úroveň minimální mzdy tak, jak se to dělo v minulých letech, a dokonce se výrazně zhoršily vztahy mezi vládou a českými odbory. O těchto tématech v novém Studiu Alarm společně diskutují Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Jan Bělíček. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

V současném politickém zmaru je občas těžké nezapomenout na to, že máme kolem sebe i celou řadu pozitivních a skvělých věcí, a to i mezi levicovými projekty a iniciativami. Proto jsme se dnešní díl rozhodli věnovat odborům a odborářskému hnutí, a to s naším bývalým dlouholetým kolegou z redakce a dnes odborovým organizátorem, členem Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Václavem Drozdem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tématem nového Studia Alarm byl tentokrát zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho ministra obrany Yoava Gallanta a taky na čelní představitele vojenského křídla hnutí Hamás. Tento zatykač byl vydán v souvislosti s používání vyhladovění civilního obyvatelstva jako válečného nástroje ze strany Izraele, událostmi ze 7. října loňského roku a také kvůli rozličným zločinům proti lidskosti včetně zadržování potravin, vody či léků. Toto rozhodnutí mezinárodního soudu vyvolalo velmi rozličné reakce napříč světem, přestože drtivá většina států bude rozhodnutí soudu akceptovat. Proč se čeští politici zdráhají přijmout toto rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a jak s tím vším souvisí Chamurapiho zákoník? To vše se dozvíte v novém vydání Studia Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Celý svět už přes dva týdny zpracovává výsledky voleb ve Spojených státech, které s poměrně velkou převahou vyhrál Donald Trump. Momentálně představuje nominanty do své nové administrativy a chystá se převzít moc. Před americkými prezidentskými volbami se mluvilo o Projektu 2025, MAGA hnutí a možném konci demokracie ve Spojených státech. Bylo to jen předvolební strašení, nebo se s prezidentem Trumpem máme opravdu připravit na pořádnou jízdu? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Vedle německých platů slibuje premiér Petr Fiala špičkové univerzity a konec Česka coby montovny. Jen škoda, že jeho vláda pro to odmítla cokoli udělat. Sledujte nás na: https://denikalarm.cz/ Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Nový díl Studia Alarm se věnoval oslavám 17. listopadu. Společně o nich diskutovali Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová. „Společenská reflexe toho, co se dělo za normalizace nepřišla, proto 17. listopad upadne v zapomnění,“ přišla v závěru diskuse Saša Uhlová s novou perspektivou. Podle ní je mnohem zajímavější rok 1968 a pražské jaro. Společenské i intelektuální pohyby té doby považuje za mnohem unikátnější. Bohužel se ale na tehdejší dění vzpomíná zejména prizmatem příjezdu tanků. Vzpomínka tak nenese na rozdíl od 17. listopadu pozitivní náboj. Nemá šťastný konec. Přesto je dobré vzpomínat právě na podnětné události z jara a léta 1968 v tehdejším Československu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Nejnovější díl TL;DR se věnuje prozaické novince Jonáše Zbořila Flora, která je v podstatě něčím mezi Jeffem VanderMeerem a Daisy Mrázkovou. Zkrátka hodně věcí připomíná, ale zároveň je poněkud neuchopitelná. Ani nejnovější díl literárního podcastu TL;DR nevynechává cyklofašistickou propagandu, brněnské počasí, výsměch obhájcům genocidy a popíračům klimatických změn nebo literární tipy. Dojde také na vyznání lásky k městským divočinám a díky nové knize Jonáše Zbořila se hodně věnujeme tomu, co všechno nám jeho nová próza Flora připomíná z dětství i dospělosti, z Československé televize, Netflixu, literárních sci-fi, New Weird i normalizačních filmů a seriálů pro děti.

Podcast Moshpit tentokrát přichází se speciálním sportovním dílem. Hosty ve studiu totiž byli Jáchym a Adam z undergroundové parkourové skupiny Avanti Garda. Jak Tary dostal parkour do povědomí a čím naprosto zničil komunitní vibe? Co je parkour, jaké má hodnoty a kdo je jeho součástí? Proč je parkour v tělocvičně jen trénink na skutečný parkour? Jak časté jsou mentální bloky nebo zlomeniny? A narazíme v této scéně na ženy? Mimo to se řeší „legal issues“, rotační teorie nebo kvalita pražského betonu. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Moshpit: www.darujme.cz/projekt/1205779

Z dosud Trumpem navržených kandidátů na jednotlivá ministerstva a úřady vyplývá, že nejpříčetnějším mužem celé vlády bude nejspíš sám Donald Trump. Vybrané kandidátstvo spojuje nenávist k levici, láska k dezinformacím, nulové kompetence a oddanost Trumpovi. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

The guest on the new episode of the Heatwave podcast is climate scientist Dr. Ella Gillbert, who specializes in polar regions. What draws her to the most remote continent, why are glaciers like rivers, and why do they sometimes roar like animals? Why should you care about the disturbing news coming out of Antarctica?

Hostkou nového dílu podcastu Heatwave je klimatická vědkyně Dr. Ella Gillbert, která se specializuje na dění v polárních oblastech. Co jí přitahuje na nejodlehlejším kontinentu, proč jsou ledovce jako řeky, a jaktože někdy řvou jako zvířata? Proč by vás měli zajímat zneklidňující novinky, které přicházejí z Antarktidy? Podpořte vznik dalších dílů podcastu Heatwave: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Image Petra Fialy jako slušného a liberálního politika skončila a můžeme čekat příklon k trumpovskému řešení,“ souhlasí Jan Bělíček „Za mě to skončilo v tu chvíli, kdy koalice dost nevybíravě vyhodila Piráty. Mediální dohra ještě víc obnažila vliv oligarchů na média. Fiala už se to ani nesnaží tolik hrát proti Babišovi, spíš se snaží připomenout nějaké vládní úspěchy. Jediný rozdíl tak zůstává v postoji k Ukrajině.“ Ve Studiu Alarm jsme se bavili o dopadech zvolení republikánského kandidáta do čela Spojených států na českou politiku. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Krátce po zvolení Zdeňka Hřiba novým předsedou Pirátské strany oznámila svůj odchod ze strany Jana Michailidu, expertka na závislosti a drogovou politiku. Ve Studiu Alarm vysvětluje, kdy její rozchod s Piráty započal a co považuje za klíčové okamžiky úpadku ještě nedávno velmi silné strany. Odchod z Pirátů však pro Janu Michailidu rozhodně neznamená konec v politice. Momentálně zvažuje nabídky hned několika politických subjektů a netají se tím, že ji zajímá především spojování sil na levé straně politického spektra. Velmi kritická je ovšem k politice KSČM a Kateřině Konečné. Chcete se dozvědět více? Poslechněte si Studio Alarm s Janou Michailidu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: www.darujme.cz/projekt/1205779

Do jakého lesa chodí Češi rádi na houby a co si myslí o lesnících? Jaká krajina nejvíce lahodí jejich oku a jaká je naopak zneklidňuje? A jak vnímá česká veřejnost environmentální a klimatické problémy? Jana Stachová a Daniel Čermák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývají vnímáním krajiny, lesů, stromů a půdy v české společnosti v kontextu klimatické krize. O nejzajímavější zjištění svého výzkumu se s námi podělili v novém dílu podcastu Na rozcestí. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který financuje AV ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu zveme sociální vědkyně a vědce, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům globalizujícího se světa.

Čeští politici fandí Trumpovi. Možná neví, na jakém kontinentu Česko leží a čí zájmy mají hájit. Nového ultrapravicového prezidenta, který plánuje demontovat právní stát, obdivují zástupci stran, které se ohání demokracií a směřováním na Západ. Mohli bychom jim říkat třeba dezoláti. Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/