Alarm

Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Divadelní režisérka a herečka Daniela Špinar procházela v letech 2021 až 2024 náročným obdobím, které zachytila v deníkové knize Zápisky z tranzice. Nakumulovaný stres ve funkci umělecké šéfky činohry Národního divadla i iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU byly z velké míry zapříčiněny přetrvávajícím lidským a uměleckým konzervatismem českého divadla a společnosti, jenž se Daniele z velké míry personifikuje v osobě šéfa ND, pedagoga DAMU a také chladného manipulátora Jana Buriana. Pod profesním tlakem se navíc v Daniele prolomily věci, které svým workoholismem dosud vytěsňovala a nepřipouštěla si je. Totiž, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. Na více než čtyřech stech stránkách sledujeme bouři hledání sebe sama, svého pravého já, dosud skrytého pod různými strachy i traumaty, a taky autorčinu druhou pubertu – doslova na vlně nástupu ženských hormonů. Na konci textu se potkáme se skutečnou Danielou a nikoliv Danielem, stromem, který uschl, jak lze symbolicky použít jednu z terapeutických představ, popisovaných v knize. Podpořte vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm

V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc. Podpořte vydání dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:50- 13:07 🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946 🌻 Evergreen talkshow 📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power 📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War Hlavní téma 13:15 - 1:38:25 💥 Vzpomínání na druhou světovou válku Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná. Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.

V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu. Podpořte vydání dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug. Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:50- 20:10 🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka 🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970 🐎 Čingischán 📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War 📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century Hlavní téma 32:40 - 1:21:35 🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století 💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick 1:21:50 - 1:46:20 Co si přečíst k tématu? Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American Dream James Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft. Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR). Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy. „Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď. Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Chce trojice poslanců SPOLU poslat Hysterii do vězení? V novém díle Karolína s Magdalenou řeší, odkud pramení touha zakazovat komunismus a jaká je současná politická situace v zemi. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Kolaps pokračuje ve speciální sérii věnující se trumpovské Americe a změnám, které v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa sledujeme. Tématem číslo jedna posledních dní je tak trochu revoluční Trumpova celní politika, kterou aplikoval takřka na všechny své obchodní partnery, ale vzápětí ji zrušil. S politickým ekonomem Danielem Šiterou jsme řešili dopad případných cel na střední Evropu a Česko, ale taky německý merkantilismus a ekonomickou strategii Evropské unie i evropských zemí. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Hlavním tématem nového dílu je jeden z románů širšího výběru Magnesie Litery za fantastiku Zatloukání hřebů Viléma Koubka. Koubek nás zavede do nerdského univerza subžánru found footage, kdy je třeba konstatovat, že skrze několik vypravěčských rovin využívá především postmoderní literární nástroje. Zdá se tedy, že jakkoliv se ve vážné literatuře postmoderna rozhodně spíše vyčerpala, produktivní zůstává třeba zde, kde se občerstvuje vstřebáním dalších mediálních kontextů, inspirací a způsobů vyprávění. Zatloukání hřebů a jeho urbexová zápletka nás taky uvrhla do vzpomínek na paneláková dětství, potkany a kuřecí mrtvolky. Nakonec ale nadšení (či přinejmenším radost) z Koubkova románu mírníme hodnocením jeho nevelké přesvědčivosti v historickém tedy komunistickém kontextu děje. I zde tak ale možná vyvstává fenomén, jak si mladší ročníky uzpůsobují historická vyprávění – když se tu socialismus proměnil ve východisko hororu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ve Studiu Alarm se sešli Jan Bělíček, David Scharf a Stanislav Biler, aby se spolu pokusili přijít na to, co Donald Trump sleduje svými cly, jaká je za nimi logika a jaké mohou mít důsledky pro Spojené státy i pro svět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

To, co Sabinu Vassilevu napadne jako první, když si vzpomene na práci pro Herkula je permanentní pocit uspěchanosti. Nejen na to v třetí epizodě podcastu Platformy na hraně se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou přišla řeč. V čem je jiné být kurýrka než kurýr a jak se asi tak může člověk cítít, když zaměstnavatel, konkrétněji tedy algoritmus nepočítá s tím, že není robot? Je to práce osamělá nebo naopak jste stále s někým kontaktu? Kulturní antropoložka Sabina Vassilevou, která se v rámci svého etnografického výzkumu nechala zaměstnat jako kurýrka, nám představila základní parametry své práce již v minulé epizodě. Tentokrát půjde hlouběji, dozvíte se, v čem platformy mystifikují a jak to tedy doopravdy je s tou kýženou flexibilitou a možností pracovat, kdy se Vám zachce. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Soundsystém: Lady Gaga na nové desce Mayhem smiřuje všechny své identity by Alarm

Jaké jsou feministické vize budoucnosti? Audioverze textu Magdaleny Duškové. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Výhružky Evropě, snaha o anexi Grónska, Panamského průplavu nebo napjaté vztahy s Kanadou i Mexikem – tak aktuálně vypadá geopolitické působení nového kabinetu Donalda Trumpa. Je za ním nějaká koherentní strategie? Jaký sleduje Trumpův kabinet cíl a co od něj můžeme očekávat? Na domácí půdě se opozice zatím spíše hledá, zatímco represe rostou. Vzpamatuje se Demokratická strana z druhého Trumpova zvolení a jakou bude mít strategii? O aktuálních otázkách domácí i zahraniční americké politiky mluvil v Kolapsu amerikanista Jan Hornát, který aktuálně působí na Katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Trump ukazuje, že je možné změnit úplně všechno. Místo cen vajec bychom mohli zachránit planetu. Termíny reálné a nereálné ztratily smysl. Podpořte vznik dalších dílů. https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Když nemáte výsledky, zkuste bránit hodnoty. Koalice Spolu nabarvila staré tváře novými barvami. Pod nimi se však loupou staré fráze a dávno vyhořelé duše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Partu kolem podcastu Moshpit v novém dílu doplnili Vojtěch Michal z Iniciativy nájemníků a nájemnic a Klára Polívková, která pochází z Chlumce nad Cidlinou, ale dnes žije na jedné z pražských kolejí. Co si mohou pronajímatelé k nájemcům dovolit? Jaké jsou tipy a triky při stěhování se do nových bytů? Co dělá Iniciativa nájemníků a nájemnic a jak se do ní zapojit? Proč moderátoři nejsou schopní vypočítat základní matematické počty? A měli bychom mít právo v bytech kouřit? Dozvíte se v novém Moshpitu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Zdravý životní styl byl do velké míry ukradený značkami proteinových nápojů, předraženého oblečení nebo trendy nedostupných fitness center (kde občas hraje i techno). Jenže sport může být obrovsky nápomocný, když vše okolo vypadá temně. Endorfiny se vyplavují nehledě na politický systém, což pomáhá autorkám podcastu Hysterie zůstat v dnešní době alespoň částečně funkční. Jak ale sportovat, abychom nenaskakovaly na fatfobní narativy dokonalé postavy? A existuje něco jako antikapitalistický přístup ke cvičení? Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nástup fašismu v Irsku, dezorientovaná liberálka i dinosauří zápasy v bahně. To všechno obsahuje aktuální díl literárního podcastu TL;DR. Nepomíjíme žhavé kauzy českého literárního prostoru jako pokus o vyloučení Egona Bondyho z piedestalu undergroundu nebo výchovu chlapců k fotbalu a sexuálními zneužívání dívek. Podrobně se věnujeme románu Paula Lynche Píseň proroka, který v roce 2023 získal Bookerovu cenu a který popisuje nástup totality a občanskou válku v Irsku. Nakonec, že literární je politické, ví každý pravidelný posluchač TL;DR. A nezapomněli jsme ani na Brno, jemuž by slávu mohla vrátit už jen obnova mokřadu, jímž kdysi bylo. Posloucháte rádi naše podcast? Podpořte finančně naši práci https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

V této epizodě jsme se rozhodly věnovat pozitivním stránkám ženského leadershipu, konec konců o tokenkách i o včelích královnách už jsme mluvily v jiných epizodách a hodně prostoru jim věnujeme i v knížce. Samy máme zkušenosti rozmanité a stejně rozmanité jsou jak představy, tak zkušenosti našeho posluchačstva. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Moc nás těší, že se kniha dostala do nominací na cenu Magnesie Litera v kategorii publicistika. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Hostkou dalšího speciálního dílu, kam si posádka podcastu Soundsystém zve lidi z hudební sféry, byla pražská hudebnice a producentka Amelie Siba. Přišla nám představit své nejnovější album This May Be The Only Way 2 Heaven. Bavili jsme se o udržovaní duševního zdraví, o stigmatizaci i romantizaci smutku, vztahu k vlastnímu tělu i sexualizaci ženského vzteku. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Administrativa Donalda Trumpa zásadně mění, jak v Evropě uvažujeme o obraně a bezpečnosti. Trumpova nevypočitatelnost, schopnost příjemně si popovídat s Vladimirem Putinem a řeči o tom, že by si brzy rád zabral Grónsko, Evropany přivádí k otázce, jestli se stále mohou spolehnout na svého tradičního vojenského partnera ze Spojených států. O tom, v jakém stavu je toto spojenectví a v jakém stavu jsou evropské armády, jsme si povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Peace Research Center Prague. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Generální ředitel Jan Souček, který před rokem a půl vystřídal Petra Dvořáka, je často obviňován z normalizování instituce a tupení kritické publicistiky a investigativy. Nedávno dostal od Rady české televize důtku, což jeho pozici dál oslabuje. Pravděpodobný vítěz podzimních sněmovních voleb a tedy i příští premiér Andrej Babiš hodlá Českou televizi i Český rozhlas zásadně zreformovat, zrušit koncesionářské poplatky a financovat je ze státního rozpočtu, tedy fakticky ji dostat pod kontrolu státu. Spolu s tím chce zrušit tvorbu zábavných pořadů s odůvodněním, že konkurují komerčním stanicím. Nejen o budoucnosti České televize, o její nezávislosti a smyslu si ve Studiu Alarm povídali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Platforma Re-set nedávno vydala svou studii o pojišťovnách ve střední a východní Evropě. Pojišťovny mohou podle této organizace hrát zásadní roli při našem přechodu na čistější zdroje energie, které nebudou přispívat k oteplování zemského klimatu. Kromě pojišťoven se ale v rozhovoru dostaneme ještě k druhému tématu, jemuž se Re-set dlouhodobě věnuje, a to jsou podnikatelské aktivity nejbohatšího českého miliardáře Daniela Křetínského. Do studia za námi dorazili Katarína Kováčová a Radek Kubala z Re-setu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Do druhého dílu podcastové série Platformy na hraně si socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella pozvaly hostku, která ví o platformové práci úplně všechno, zvenku i zevnitř. Sabina Vassileva je kulturní antropoložka, která několik měsíců pracovala jako kurýrka pro rozvoz potravin. Její zkušenost vyvrací mýty o flexibilní a autonomní práci s dobrým výdělkem. Barvitě popíše stres a uspěchanost, blikající appku, nekonečné klikání - a taky dny, které sice strávíte za volantem, ale kvůli srážkám si nevyděláte skoro nic. Jak je to možné? To se dozvíte, pokud si pustíte tento díl podcastové série Platformy na hraně. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Druhý nástup Donalda Trumpa do prezidentské funkce otřásl nejen s domácí americkou politikou politikou, ale s celým mezinárodním řádem a výrazně zasáhl i Evropu. Zejména o scénářích pro Evropu jsme si povídali s politoložkou Zorou Hesovou z Ústavu politologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jak by vypadal svět bez peněz? A je opravdu nemožný? Audioverze textu Magdaleny Duškové, Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Odpůrci klimatických opatření si vymysleli nový bič proti záchraně planety. Kupodivu je nenapadlo škrtat věci, které mají rádi, ale klidně si je můžeme odpustit. Třeba více dálnic nebo jaderných reaktorů. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Streamovací služby se tváří, že po éře ilegálního stahování zachránily hudební průmysl. Ve skutečnosti ale hudbu zapletly do dalších problematických vztahů, které degradují její význam. Třeba je řešením návrat k fyzickým nosičům. Audioverze textu Karla Veselého.

Už čtyři měsíce probíhají v Srbsku protesty studentstva a občanské společnosti proti současné vládě Aleksandara Vučiće. Rozbuškou byla tragická událost v Novim Sadu, kde se zřítila část nedávno zrekonstruované budovy vlakového nádraží. Od té doby takřka nepřetržitě pokračují protesty, odstoupil předseda vlády a na sobotu se plánuje velká demonstrace přímo v Bělehradě, která znervózňuje vládní představitele. V novém Studiu Alarm si o těchto událostech povídáme s Ninou Djukanović, doktorandskou výzkumnicí na univerzitě v Oxfordu, která se zaměřuje na protesty proti těžbě lithia v Srbsku, a analytičkou klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V Okně na západ Pavly Horákové se potkaly dva koncepty: jednak téměř katalogizační zachycení reálií dětského života na pražském sídlišti v druhé polovině osmdesátých let, jednak dynamika dvou postav, Davida a Marty, které symbolizují vítěze a poražené roku 1989. Jak to funguje a jestli to něco říká o povaze normalizace a také následující transformace, řešíme v aktuálním vydání podcastu TL;DR. Nechybí ani obvyklé rubriky včetně cyklofašistického okénka, knižních tipů a tentokrát se po nějaké době bude také hlasovat! ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Kare Veselý ► znělka Jonáš Kucharský

Jak se na východě Asie realizují sny o utopii s pomocí technologického pokroku a kam nás to může zavést? Audioverze textu Karla Veselého. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Část českých politiků nekriticky oslavuje Donalda Trumpa, další část zatím hledá svoji pozici a události posledních týdnů nekomentuje. To ovšem neznamená, že se v Česku nic neděje – koaliční vláda vedená ODS dál vládne, schvaluje zákony a zavádí opatření, která budou mít dopad na životy lidí v této zemi. Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Magda Dušková si povídali o asociálních opatřeních stávající české vlády i samospráv z poslední doby. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jak vypadaly „ekotopie“ od úsvitu ekologického uvědomění po solarpunk? A zachrání nás úprk na zahrádky? Audioverze textu Karla Veselého ze série Sny o utopii. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stifung v Praze.

Začátkem prosince došlo V Sýrii po několika dekádách ke svržení vlády diktátora Bašára Asada a do čela státu se dostali někdejší islamističtí povstalci z organizace Hajját Tahrír al-Šám. V pozici hlavy tohoto státu je dnes bývalý člen al-Kájdy známý pod přezdívkou Abú Muhammad al-Džaulání. O Sýrii se dnes ovšem mluví hlavně kvůli kvůli násilným střetům. Některé články naznačují, že dochází k mučení a vraždění syrských alavitů, tedy příslušníků menšiny, která podporovala režim diktátora Bašára Asada. Jak vypadá situace v této zemi čtvrt roku po převratu? O tom si povídáme s bezpečnostním analytikem a odborníkem na dění na Blízkém východě Janem Daniele z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě UK v Praze. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tématem první epizody podcastu Platformy na hraně je znevýhodnění. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella se bavily o tom, v jakých oblastech se platformy využívají, jaká úskalí, ale třeba i výhody může práce pro nějakou z nich znamenat. Na tyto a další otázky odpovídala politoložka Kateřina Smejkalová z think thanku Friedrich Ebert Schtiftung. V této epizodě se dozvíte, proč lidé chtějí pracovat pro platformu a do jaké míry je to volba svobodná. Jak to v praxi vypadá, když někoho řídí algoritmus? Platformová ekonomika totiž podle Kateřiny není to samé jako ekonomika sdílená. Přináší totiž značná rizika, která nesou na bedrech především pracující. Chcete vědět proč? Pusťte si první díl naší nové edice o platformové práci.

Posádka hudebního podcastu Soundsystém kromě nových desek řeší i možností hudební kariéry v závislosti na společenském postavení. Až bude prostor populární hudby přístupný jen bohatým, bude to strašná nuda. Po vyhlašovacím ceremoniálu Brit Awards na začátku března pogratuloval britský publicista Simon Price na sociální síti Bluesky vítězům a zároveň připomněl, že Charli XCX, AG Cook nebo Last Dinner Party shodně navštěvovali soukromé školy, jejichž školné do příspěvku také vložil. „Děkuji, že jste nám ukázali, že lidé z obyčejných poměrů mohou dosáhnout na vrchol populární hudby, té nejvíce rovnostářské umělecké formě,“ dodal ještě publicista sarkasticky. Neoliberální politika posledních čtyř dekád v Británii úspěšně rozložila systém státního školství, který umožnil vzdělání inovátorům britského popu od Johna Lennona přes Davida Bowieho po Pulp. Dnešní mladí muzikanti z chudých poměrů takové štěstí už nemají. Podle průzkumu média Youth Music je zastoupení nižších společenských tříd v popových žebříčcích ve srovnání se sedmdesátými léty poloviční. Znamená to, že hudbu už od nynějška budou dělat jen bohatí? Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Turek v podstatě netuší, co se okolo něj děje. Zmatenost maskuje opakováním vět po čínském velvyslanci, Donaldu Trumpovi nebo Muskovi. Větší přehled o světovém dění má i leták z Penny marketu. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Události spojené s prezidenstvím Donalda Trumpa zahlcují všechno a všechny. V pátek v Oválné pracovně vyvrcholila roztržka Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jen dva týdny před tím byla většina evropské politické reprezentace otřesena projevem viceprezidenta Spojených Států J. D. Vancem. K tomu Trump zavádí cla na všechny strany a další ještě mají přibýt. Na domácí půdě pak výrazně úřaduje DOGE, tedy Muskova agentura pro efektivitu, která se pokouší o brutální osekání státu. Ve studiu Alarm komentují poslední kroky Donalda Trumpa Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779