Alarm

Živý díl podcastu Moshpit z festivalu Beseda u Bigbítu v režii Kláry Bělíčkové se věnuje novinářskému projektu Okraj a novinařině v Moravskoslezském kraji. Hostkou totiž byla Klára Filipová z redakce Okraje. Existuje něco jako novinařina na okraji nebo v regionech? Jaké jsou nedostatky a problémy života v regionech, ale také specifické potřeby místních? Co taková práce obnáší? Co je to Bedřiška a co v Ostravě znamená pro bydlení a komunity? O tom a mnohém dalším v živém nahrávání podcastu Moshpit přímo ze stage! Klára Filipová je datová novinářka Českého rozhlasu, dříve pracovala v redakci Reportérů v České televizi. Vystudovala žurnalistiku a politologii. Je spoluzakladatelka nové redakce Okraj působící v Moravskoslezském kraji. A ve svém biu na instagramu píše, že má ráda smažák. Podpořte vznik dalších dílů Moshpitu: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

O změnách uvnitř Pirátské strany a jejích šancích na volební úspěch v nadcházejících volbách jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem. Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

K výročí srpnové okupace Československa jsme natočili živé vydání literárního podcastu TL;DR. Vybrali jsme si proto dvě dobové knihy, které se vztahují k pražskému jaru: Sekyru Ludvíka Vaculíka a Vabank Alexeje Pludka. Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Umělecký dračák je jako laboratoř emocí: anto_nie a Orin o hrách, které nás učí být spolu. „Dračák” je kolektivní vyprávění, které hráčstvu umožňuje společně fabulovat lepší přítomnost, v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace, jako je úmrtí nebo různé formy diskriminace, nebo ohledávat způsoby jak vystupovat ze společenských norem. Herní principy prosakují do výtvarného umění i divadla a na uměleckých akademiích fungují ateliéry herního designu. Poslechněte si rozhovor s Orin Rodriguez a Antonií, kteří*é deskové hry propojují s uměleckou praxí. Tento díl podcastu Raut je letní speciál – druhou polovinu dvouhodinové epizody tvoří audio záznam z průběhu role-playingové deskové hry Potvory, kterou spolu-vytvořila anto_nie společně s Maximem Shchapovem v rámci své diplomové práce na vídeňské akademii. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V pátek na Aljašce došlo po čtyřech letech k prvnímu setkání amerického a ruského prezidenta. Američané pro ruského diktátora rozvinuli červený koberec a Donald Trump nešetřil potleskem a úsměvy. K čemu toto setkání ale vlastně povede? A o čem si Donald Trump povídal se Zelenskym a evropskými politiky ve Washingtonu? Tomu všemu jsme se v novém dílu pořadu Studio Alarm+ věnovali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou, ředitelem výzkumného centra Peace Research Center Prague, který momentálně působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Podpořte naši redakci v kampani Alarm neškrtnou: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Nová strana bývalého předsedy Labour Party Jeremyho Corbyna a Zarah Sultany ještě ani nevznikla, a už má stovky tisíc registrovaných podporovatelů. Její zakladatelské duo se netají ambicí vyhrát příští britské volby. Může nový projekt porazit vládu establishmentu i sílící krajní pravici? Proč je Británie v tak tristním stavu? O tom jsme v dalším díle Studia Alarm+ mluvili s odborářem a bývalý členem Labour Party Hynkem Halakucem. Alarm neškrtnou. Podpořte naší redakci pravidelným příspěvkem https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

O temném zákulisí pražské politiky, aktivitách reklamní agentury Advertes i o možnostech zlepšování pražského veřejného prostoru mluvíme s pražskou zastupitelkou Kristýnou Drápalovou. Podpořte vznik dalších pořadů v aktuální kampani Deníku Alarm: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách. I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 7:34 - 17:05 ☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch ⛴️ John Darwin - Unlocking the World 💥 John Foot - Red Brigades Hlavní téma 17:10 - 1:10:05 Ženy cestovatelky v 19. století Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

V literárním podcastu TL;DR se kromě obvyklého servisu a zábavných vsuvek tentokrát věnujeme nonfikci, knize Richarda Seymoura Disaster Nationalism: The Downfall of Liberal Civilization (2024). Seymour analyzuje globální rozklad liberálního řádu nejen s pomocí socioekonomických a politických souvislostí, ale například také psychoanalýzy.

O spolupráci Zelených s Piráty před parlamentními volbami a o možnostech zelené politiky v Česku vůbec jsme si dnes povídali s politikem Zelených a zastupitelem na Praze 3 Matějem Michalkem Žaloudkem. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V novém dílu podcastu Moshpit si Hugo, Klára a Maťko povídají s umělcem Vladimírem Tunerem, který se pohybuje mezi dokumentárním filmem, angažovaným uměním, uměním ve veřejném prostoru, které zahrnují technické performance objektovou instalaci a intervenci s přesahem do aktivismu. S Turnerem si povídáme o jeho novém filmu Veřejně prospěšné práce, gentrifikaci, legalitě protestu a jak si vzít svoje město zpátky. Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Česká politická scéna je stále rozdělená na dva masivní bloky. Piráti, kteří se snaží tvářit jako třetí cesta, přitom nedávají voličstvu jediný důvod se domnívat, že představují reálnou alternativu. „My tady ve studiu máme štěstí, že si stranu vybírat nemusíme. Můžeme kritizovat jak Babiše, tak Fialu,“ uvádí nový díl Studia Alarm šéfredaktor Jan Bělíček. Společně se Standou Bilerem a Magdalenou Duškovou tentokrát rozebírají, jaká je kondice takzvaného demokratického bloku, jak probíhají kampaně pro mladé a také to, zda jsou voličky a voliči ANO, SPD a Stačilo! hloupí, jak naznačují někteří političtí komentátoři. Alarm neškrtnou. V těžkých časech potřebujeme každého z vás https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Podcast Soundsystém pitvá čtvrté album novozélandské zpěvačky nazvané Virgin. „Popová mystička“ na něm mluví o pasti dospělosti nebo vnímání svého genderu. Podpořte vznik nových dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

„Jsi líná jako veš!“ říkali nám rodiče během dospívání. A dodnes se zdánlivý nedostatek aktivity pojí s odsouzením a opovržením. V novém díle Hysterie proto sdílíme, jaké máme zkušenosti se zahálením, odpočinkem i „ztrácením času“. Nemohla být pasivita ve škole spíš důsledkem špatného kolektivu? A máme z odkládání úklidu nebo byrokracie nějaký požitek, nebo spíš další stres? Za líné bývají koneckonců označovány i feministky, které odmítají pracovat druhou směnu nebo levice, která odmítá nedůstojné pracovní podmínky. Ministr Jurečka by dle svých slov nemakačenkům nejraději za lenost neplatil, protože kdo nepracuje, ať nejí. Je to ale opravdu lenost, když někdo není schopný vydělat dostatek peněz v dnešním světě? A pokud ano, kde se bere všechno to morální povýšení nad línými lidmi? Proč jsme pohoršeni, když někdo nemaká? Pokud máte rádi naši práci, podpořte vznik dalších dílů na portálu Darujme: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

O možné předvolební spolupráci SOCDEM a Stačilo! si ve Studiu Alarm povídali Jan Bělíček, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump má vždy pravdu. Kdo s tím má problém, bude deportován do Salvadoru. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nejnovějším dílu literárního podcastu TL;DR, který se odehrál živě na brněnském festivalu Obrfest, se věnujeme novele Constance Debré Love Me Tender. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Se Sašou Uhlovou o její nové reportážní knize a vztahu české společnosti k ukrajinským běžencům. Kde se bere nenávist vůči uprchlíkům a jak s ní pracovat? Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Z české politiky zmizel zájem o klima dříve než se v něm vůbec objevil. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Jak se funguje ženám ve vysoké politice? S jakými bariérami se musejí potýkat, s jakými útoky se setkávají a co naopak je v jejich práci povzbuzuje? A jak se do politiky vlastně dostaly? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly se dvěma poslankyněmi, Lucií Potůčkovou (STAN) a Klárou Kocmanovou (Pirátská strana).

V nové epizodě MOSHPITu Klára, Jakub a Hugo probírají s Alicí a Atillou současnou podobu uměleckého vzdělávání, aktuální problémy, kterým čelí umělecká scéna a rostoucí vliv umělé inteligence v umění. Dokážeme ještě rozlišit lidskou tvorbu od té, kterou generuje AI? Co čeká umělce v blízké budoucnosti – a co se právě teď děje v kulturní scéně? Podcast Moshpit přináší druhou část minisérie Umění v časech neklidu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nepokoje v ulicích amerických měst, zadržování opozičních politiků i vraždy zákonodárců ve státě Minnesota. Americká politika má za sebou hodně divoký týden a začíná se propadat do spirály politického násilí. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O izraelských útocích na Írán a následné reakci íránského režimu jsme si v dnešním Studiu Alarm Plus povídali s arabistou Jakubem Koláčkem. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Děkan Fakulty sociální studií Stanislav Balík potopil v Senátu asistenty pro děti v prvních třídách i zrušení známkování. Místo sociálních věd si vystačil s ideologickými poučkami. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pavel Blažek hrál roli bodrého trouby z Brna tak dlouho a tak intenzivně, až s ní zcela zplynul. To neznamená, že netušil co dělá, že by to snad byla polehčující okolnost nebo že by snad za své kroky v bitcoinové kauze neodpovídal. Nejen o tom hovořili ve Studiu Alarm Magdaléna Dušková a Stanislav Biler spolu s Janem Bělíčkem. Probrali okolnosti kauzy, kličkování Blažka, Stanjury i premiéra Petra Fialy nebo kompetence Evy Decroix. Došlo také na servilní rozhovor Zlámalové a Dimuna s Blažkem v Infu.cz a nakonec i na vyhlídky ODS a koalice Spolu v blížících se volbách. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V novém dílu Hysterie rozebíráme, kdo všechno prodává naše data, jak se rozejít s telefonem i jestli je podle nás dobrý nápad pořídit si AI holku. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Současný úprk velké části společnosti na správnou stranu dějin vyvolává kontroverze v táboře propalestinských aktivistů. Ke změně postojů bychom měli být otevření. Audioverze textu od Saši Uhlové.

Hudební podcast Soundsystém si všímá umlčování hudebníků za názory týkající se genocidy v Gaze i používání symbolů odporu. Došlo i na nové nahrávky Adrianne Lenker, Kali Uchis nebo Smerz. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Kauza „darované miliardy“ není jen o Blažkovi. Celá událost se mohla odehrát jen díky naprosté nekompetentnosti celého státního aparátu, jehož čelní představitelé neví, co se děje, a ani je to nezajímá. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Babička© Ivany Gibové, která nyní vychází v českém překladu, se stala slovenskou literární událostí roku 2023. Svou prozaickou Babičku ale vloni vydal i básník Pavel Novotný. Podivuhodné literární synchronicitě se věnujeme v nejnovějším díle literárního podcastu TL;DR.

O kauze Pavla Blažka, Tomáše Jiříkovského a miliardách v bitcoinech, které směřovaly na ministerstvo spravedlnosti s ekonomickým antropologem Martinem Tremčínským. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo dar ve výši jedné miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, který strávil několik let ve vězení za provozování nelegálního tržiště Sheep Market, na němž se prodávaly zakázané komodity včetně tvrdých drog a mnoha jiného. Pavel Blažek poměrně rychle na svou ministerskou pozici rezignoval a od té doby se média, politici, ale i veřejnost dohadují, co se to sakra vůbec stalo! A právě v tom jsme si chtěli v pořadu Studio Alarm+ udělat jasno s ekonomickým antropologem Martinem Tremčinským, který se ve své práci zaměřuje na analýzu kryptoměn. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Počet míst na soukromých gymnáziích je v Praze stejný jako na těch veřejných. To nahrává movitým a vytváří v nejbohatším českém městě kastovní systém. Audioverze textu od Stanislava Bilera.

Česká veřejnoprávní média relativizují válečné zločiny v Gaze. Příkladem je David Borek v ČT a Jan Fingerland v České rozhlase. Ten považuje desítky tisíc zabitých za jakési obrazy a narativy, které prý zbytečně komplikují debatu. Podpořte vznik nových dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Piráti v pondělí na pražském Smíchově zahájili svou předvolební kampaň, v níž se budou snažit udržet se v Poslanecké sněmovně a pokusí se získat zpět ztracenou důvěru voličů. A to s novým předsedou Zdeňkem Hřibem, který vystřídal Ivana Bartoše. Pirátský program, podobu kampaně i spolupráci se Zelenými probral Jan Bělíček s dalšími dvěma redaktory Alarmu – Sašou Uhlovou a Pavlem Šplíchalem.

V dalším dílu podcastu Pay Gap hovoříme o takzvané neformální péči a o situaci neformálně pečujících. Co je to neformální péče a kdo jsou neformálně pečující? Neformální péči lze definovat jako „péči poskytovanou osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejích blízkých rodinných příslušníků, příbuzných nebo známých, bez ohledu na to, zda a který nástroj ze systému sociální péče je v dané situaci relevantní“. Neformálně pečujeme o své blízké, typicky starší příbuzné, zejména v rámci tzv. sendvičové generace, nebo o děti se zdravotním hendikepem. Tento typ péče je v naší společnosti čím dál důležitější, a jak společnost stárne, potřeba a význam neformální péče nepochybně ještě poroste. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Kariérní newsletter. Letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Knižních lázních. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Napište nám Stále nás také zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří. Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.com Více o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V novém dílu Moshpitu jsme uvítali hned tři výrazné postavy současné česko-slovenské hudební scény: Adama Draguna z formace Berlin Manson, zpěvačku Mary April, která nedávno debutovala se svým albem Tangerines, a elektro producentku Mari. Společně otevíráme témata, která rezonují nejen v hudebním světě. Jak vypadá proces tvorby nové hudby? Do jaké míry může (a má) být hudba politická? Jakou odpovědnost s sebou nese role umělce v dnešní neklidné době? Autenticitu, angažovanost i osobní pohledy – to vše najdete v této nabité epizodě. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Když z české politiky odstraníme bizarní prvky, nic dalšího už z ní nezbyde. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O Filipu Turkovi je v posledních týdnech slyšet asi víc, než by se samotnému Filipu Turkovi a Motoristům líbilo. Nejprve se Turek vyfotil na dálnici v rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, následně přišlo datařské duo Kateřina Mahdalová a Michal Škop s článkem o Turkově závodění. Turek se chvástal tím, že je automobilový závodník, ale jeho zářezy opravdu nejsou nijak impozantní. V několika případech závodil sám proti sobě, párkrát jen proti jednomu protivníkovi a zásadní je samozřejmě jeho vítězství nad patnáctiletým chlapcem a oblastním lékařem. Co na tyto poslední kauzy říkají členové redakce Alarmu? A mají tyto aféry potenciál trochu zpomalit Turkův nástup do vrcholné politiky? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si knihu Až skončí práce: https://eshop.denikalarm.cz/az-skonci-prace/

Před necelým měsícem vydal rapper Edúv Syn nové album Mrdky mrdky je to kletba!, na kterém je slyšet úzkost a naštvanost z politické situace na Slovensku, ale třeba také nečekaně otevřené vyznání milostného citu. Bývalý pankáč se na desce také vrací ke své lásce k punku. Nahrávku provází skity s punkovými miniaturami a album končí coververzí klasiky Punk a pogo od skupiny Hrdinové nové fronty. Bavili jsme se ale i o tom, jak ho někdejší punková scéna svazovala a jak je rád, že rap je ve spoustě věcí mnohem otevřenější. „Zkoušel jsem zlomit kód toho, jak napsat rapový track, ale pokaždé jsem ho napsal jen, když jsem to vzdal,“ přiznává v rozhovoru Edúv Syn, který si na novou desku pozval Fvck_Kvlta, Cringe Prince nebo THC Luna G. Mrdky mrdky je to kletba! je pro něj stejně jako všechny předchozí desky jen shrnutím určitého období a věcí, které v něm prožíval, a teď už se dívá do budoucnosti na další nahrávku. Proč má Edúv Syn rád kočky a proč naopak nejí rajčata? Co říká na aktuální dění na Slovensku a co přinesly do rapu holky? Poslechněte si rozhovorový speciál podcastu Soundsystém s Karel Veselým a Norou Třískovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu. Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Divadelní režisérka a herečka Daniela Špinar procházela v letech 2021 až 2024 náročným obdobím, které zachytila v deníkové knize Zápisky z tranzice. Nakumulovaný stres ve funkci umělecké šéfky činohry Národního divadla i iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU byly z velké míry zapříčiněny přetrvávajícím lidským a uměleckým konzervatismem českého divadla a společnosti, jenž se Daniele z velké míry personifikuje v osobě šéfa ND, pedagoga DAMU a také chladného manipulátora Jana Buriana. Pod profesním tlakem se navíc v Daniele prolomily věci, které svým workoholismem dosud vytěsňovala a nepřipouštěla si je. Totiž, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. Na více než čtyřech stech stránkách sledujeme bouři hledání sebe sama, svého pravého já, dosud skrytého pod různými strachy i traumaty, a taky autorčinu druhou pubertu – doslova na vlně nástupu ženských hormonů. Na konci textu se potkáme se skutečnou Danielou a nikoliv Danielem, stromem, který uschl, jak lze symbolicky použít jednu z terapeutických představ, popisovaných v knize. Podpořte vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm

V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc. Podpořte vydání dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:50- 13:07 🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946 🌻 Evergreen talkshow 📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power 📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War Hlavní téma 13:15 - 1:38:25 💥 Vzpomínání na druhou světovou válku Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779