Alarm

Téma této epizody opravdu není příjemné, ale právě proto je o něm potřeba mluvit. Se sexuálním obtěžováním se v práci setkáváme častěji, než bychom si chtěli připustit. Co nám o tomto jevu říkají výzkumy? Jaké formy se objevují nejčastěji? Vychází klasická představa šéfa obtěžujícího sekretářku z reality? A jaké strategie bychom měli a mohli zaujmout? Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z RILSA - Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální oběžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Před německým parlamentními volbami i po nich je o předsedovi německých lidovců Friedrichu Merzovi hodně slyšet. Jeho rozhodnutí prosadit tvrdší protimigrační politiku společně s krajně-pravicovou AfD spustilo obří protesty po celé zemi. Merz každopádně kontroverze vzbuzuje dál a těsně před volbami například o politicích sociální demokracie a zelených mluvil jako o „levicových bláznech“. V podcastu Studio Alarm jsme se o jeho politickém stylu bavili s politoložkou Kateřinou Smejkalovou, která Merze považuje za velmi prchlivého a nediplomatického politika. Největším překvapení voleb byl však úspěch levicové strany Die Linke, která výrazně bodovala u mladších voličů. Tuto stranu volila více než třetina mladých německých žen, zatímco necelá čtvrtina mladých mužů volila nejčastěji AfD. Die Linke měla velmi svěží předvolební kampaň zaměřující se na pozitivní budoucnost Německa a tematizující celou řadu tradičně levicových politik. Její největší hvězdou byla volební lídryně šestatřicetiletá Heidi Reichinnek, která se zapsala do německé veřejné debaty především plamenným projevem proti spolupráci Friedricha Merze s AfD. Die Linke tak nabídla lákavou antifašistickou politiku pro vzdělanější voliče s velkých německých měst. Otázkou pak zůstává, kdo dokáže oslovit méně vzdělané a neprivilegované voliče s německých periferií. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Politici se v posledních týdnech zaklínají mantrou, že se svět změnil a my musíme realitu přijmout. Se zjištěním, že by realitu mohli sami měnit si neví rady. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Místo silného Česka nabízí Babiš vizi podřízené kolonie. Tleská všem Trumpovým krokům a tvrdí, že on je spojenec amerického prezidenta v Česku. Spojenec vládce, jehož cílem je devastace evropského kontinentu. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Před třemi lety začala válka Ruska proti Ukrajině. Do Česka zamířily statisíce Ukrajinek a Ukrajinců. Česká podpora Ukrajině je často uváděna jako jedna či dokonce jediná pozitivní věc na současné vládě. Ve srovnání s předchozí migrační krizí byl český přístup prakticky opačný a často vzbuzoval až pocity blížící se hrdosti. Nicméně během tří let postupně chladla podpora veřejnosti i vlády a právě na tyto změny v přístupu v uplynulých letech a na výhled do budoucna se zaměřilo redaktorstvo ve Studiu Alarm ve složení Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Standa Biler. Statisíce příchozích z Ukrajiny lidí zdůraznily všechny slabiny českého státu, jako je zoufalý nedostatek bydlení, chybějící místa ve školách a sociální systém, který je pro Ukrajince rovnou nedostupný. Díky tomu, že pracují, platí daně a nemají nárok takřka na nic, se stát může chlubit tím, že na válečných běžencích dokonce dokáže vydělat. S koncem války se však automaticky změní i status statisíců lidí a budoucnost je i s ohledem na blížící se změnu vládu nejasná pro všechny. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump má čím dál šílenější výroky o válce na Ukrajině, obvinil Ukrajinu z rozpoutání války, Volodymyra Zelenského nazval diktátorem, který nechce ve své zemi volby. Každému asi musí být jasné, že Spojené státy už nejsou naším spojencem a že by Evropa měla urychleně jednat. Pokud by někdo sledoval dění ve světě skrz reakce českých politiků, moc by se toho nedozvěděl. Převážně o tomto rozpačitém mlčení bylo další studio Alarm. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:02- 20:10 📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War 📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960 Hlavní téma 20:20 - 52:20 🧠 Husitství v historiografii a popkultuře 💬 Rozhovor s Martinem Šormem 52:30 - 1:25:20 Co si přečíst k tématu? František Šmahel - Husitská revoluce František Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku Petr Čornej - Jan Žižka Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pozice samotných platforem je dobře známa, protože jejich reklamy nelze ve veřejném prostoru přehlédnout: nabízejí svým „partnerům“, nezávislým kontraktorům, flexibilní, autonomní a dobře zaplacenou práci. Perspektivu samotných pracujících však slyšíme zřídka, zpravidla jen při občasných protestních akcích. Proto pro vás Alarm připravil sérii článků a podcastů o skutečných podobách platformové práce. Audioverze textu Markéty Švarcové a Alžběty Mangarelly. Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Posádka Podcastu Soundsystém startuje vedle toho klasického ještě nový formát, do nějž si bude zvát na rozhovory hudebnictvo, které má co říct. Úplně první hostkou byla rapperka Arleta, jež na konci ledna vydala své debutové album Toxic Rodeo a tak se otázky točily hlavně kolem něho. Naše oblíbené kočky tedy nahradily koně a rapový lifestyle zase dostihy a rodeo, i když všechno zmíněné k sobě zase nemá tak úplně daleko. Arleta na desce představuje unikátní country-rapovou fúzi, ještě o něco zajímavější ale jsou témata, o kterých mluví ve svých písních. "Přijde mi, že ta nejvíc feministická věc, kterou můžu udělat, je mluvit o všem otevřeně, tak jako to dělala Samantha Jones," říká Arleta s odkazem na seriál Sex ve městě. Dá se z Prahy vrátit ke klidnému životu na maloměsto? Kde jsou hranice feministických pouček a jak přežít, když se z života stane rodeo? To všechno se dozvíte v rozhovoru s Arletou. Arleta svoji desku pokřtí 19. února v pražském klubu Bike Jesus.

Po sérii dílů literárního podcastu TL;DR o českých prózách přišel čas na time-out a tedy non fikci. Sáhli jsme po novince německého novináře a autora veleúspěšné a šokující knihy o drogách ve třetí říši Totální rauš. Novinka Na tripu: Nacisté, CIA a úsvit psychedelického věku mapuje o něco známější historii LSD a také magických hub a psilocybinu. Ohler napsal opět velmi čtivou knihu, v níž popisuje souvislosti, které budou dost možná nové i pro zasvěcenější psychonauty. Kromě filmových a literárních tipů také zmiňujeme další případ pokusu o rozklad kulturní instituce na Slovensku. Tentokrát jde o Slovenské literární centrum a jeho nového ředitele Gustáva Murína, aktuálně jednu z tváří slovenské dezinfoscény, která se ocitla ve vedení kulturní instituce. DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku je pak jedna z jeho novějších knih, jíž se v podcastu podivujeme. Zatímco Murín je přesvědčen, že demokratické politiky uměle vyrábí americká zpravodajská služba CIA, Ohler pro změnu popisuje jednu z možných motivací atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho – a obecně tažení CIA proti psychedelikám a zároveň jejích pokusů o ovlivňování politické situace v některých zemích, a to kupodivu s pomocí LSD. V podcastu jsme se tak bezděčně dostali na hranici infa a dezinfa, což našim posluchačům s dobrou pamětí mohlo připomenout díl o Doppelgangerovi Naomi Klein. Právě Klein v této knize, jejíž překlad pod názvem Dvojnice zanedlouho vyjde v Alarmu, popisuje letitou praxi zatajování a překrucování informací ze strany oficiální politiky i byznysu jako určité know-how, které antisystémové struktury jen převzaly a rozvinuly – cynik by řekl do absurdní dokonalosti. https://donio.cz/podporte-ceske-vydani-knihy-naomi-klein

Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování. Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně? 📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Britská hvězda FKA Twigs žila několik měsíců v Praze a chodila na techno do klubů, jako jsou Ankali nebo Bike Jesus. Zažila zde taneční osvícení, které podle svých slov vtělila do nové, velmi očekávané desky Eusexua. Ta je plná sci-fi beatů a basových linek, které mají odrážet transcendentální rozměr zážitku klubové noci. Když ale v rozhovorech mluví o pražských akcích jako o „úžasných techno ravech ve skladištích Východního bloku“, posádka Soundsystému v tradičním složení Michaela Peštová, Nora Třísková a Karel Veselý se samozřejmě trochu ošívá. Posádka Soundsystému dále popisuje své koncertní zážitky ze začátku roku, výrazné lednové desky a také singlové hity v rubrice Jednohubky. Rubrika Co nás sere? vám v souvislosti s jednou aktuální kauzou připomene, že lidé na alternativní hudební scéně by se k sobě měli chovat tolerantně bez ohledu na zásluhy nebo šediny – nakonec všichni jsme na tom v dnešní bídě zhruba stejně. Jaký lék ordinuje FKA Twigs na traumata? Jak se Míša snaží vylepšit zimu své kočce, co zažila Nora v Athénách a proč utrácí Karel svoji výplatu za tranceové desky z devadesátých let? Poslouchejte nejnovější vydání hudebně-kočičího podcastu Soundsystém. Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Mezi nadšené příznivce autoritáře Donalda Trumpa patří senátor ODS Hraba. Kdykoli se někde objeví návrh koketující s ultrapravicí, Hraba bude stát minimálně poblíž. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Přinášíme další text ze série Dohánění Západu skončilo – tentokrát o fungování maďarského autoritářského neoliberalismu. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history. We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory. It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War. Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain. This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.

Klimatické modely hrají zásadní roli v současném porozumění probíhající klimatické změně a tím zasahují i do politického rozhodování. Přesto se ve veřejné debatě o klimatických modelech, jak fungují, jakou mají historii a podobně, příliš nemluví. S Beatricí Cointe jsme tedy probrali, jakou mají historii různá globální modelování a na jaké různé kategorie modelování můžeme v klimatické problematice narazit nebo jaká mají omezení. Podíváme se na klimatické modely založené na termodynamice, modely biosféry či modely vycházející ze systémové teorie. Právě na kategorii modelů vycházející ze systémové teorie, které se nazývají „integrované vyhodnocovací modely“ se Beatrice Cointe zaměřuje. V podcastu shrne jejich historii, ale i debaty kolem problematických aspektů modelování. Nebo třeba to, že práce na nich pokračovala napříč železnou oponou i v době tuhé studené války. Beatrice Cointe se také dotkne toho, kde se v Pařížské dohodě vzal cíl 1,5 °C a proč má poněkud jinou historii cíl kolem 2 °C a jak souvisí s osudem malých ostrovních států. Podíváme se blíže i na to, co jsou to emisní scénáře, kolik jich je a co všechno obsahují. Podcast vzniká za podpory nadace Heinrich Böll Stiftung.

Na začátku autoritářské vlády maďarského Fideszu byl neoliberální rozvrat, paradoxně vedený levicí. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Média veřejné služby dlouhodobě selhávají při referování o dění v Izraeli a Palestině. Českou veřejnou debatu tak nekultivují, ale naopak přispívají k dehumanizaci Palestinců a normalizaci kolektivní viny. Audioverze textu Saši Uhlové.

První text ze série Dohánění Západu skončilo věnované ekonomikám současné visegrádské čtyřky. Polsko jako mnohem větší a v roce 1989 mnohem chudší země za posledních víc jak třicet let ekonomicky Českou republiku skoro dohnala a v některých ukazatelích dokonce předehnala. Co se stalo na severu jinak? A šlo to i u nás? Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Audioverze textu Ondřeje Bělíčka. Chtěli byste poslouchat více audioverzí textů, které vychází na našem webu? Podpořte Alarm v právě probíhající kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti#informace

Čtvrtý rok své existence zahajuje podcast TL;DR rozpravou nad románem Miroslava Hlauča Letnice. Zatímco za okny hajluje nejbohatší člověk planety a jeho prezident se v obklopení poněkud netradiční administrativy pokouší rozbít geopolitický řád, který platil do minulého týdne, TL;DR se noří do světa, kde je všechno naopak po staletí neměnné, a nadto ještě méně komplikované než v pohádce pro nejmenší. Letnice se odehrávají v mytickém časoprostoru prostoupeném jemným erotičnem, alkoholem a mazlivými vlky, kam si čtenář může přijít odpočinout nejen před nastupujícím digitálním fašismem, ale i dalšími znejišťujícími jevy současného světa. A podle všeho tak nejeden čtenář činí více než ochotně. Jde skutečně o tak kvalitní literární sedativum? ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Čeští politici rádi mluví o slabé Evropě. Je to přitom jejich jediná politika. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Některé ženy v USA vyhlašují celibát. Je to funkční strategie? A co jiného dělat v době, kdy sledujeme masové omezování našich práv? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal debatovali o inauguraci Donalda Trumpa a reakcích z české politiky. Ze samotné inaugurace vypíchnul Standa Biler klobouk Melanie Trump a výšku Barona Trumpa vyčnívajícího z davu. Jan Bělíček v souvislosti s přímým přenosem okomentoval výběr hostů ve studiu ČT, kde si notovali ultrakonzervativec a homofob Roman Joch s pravicovým liberálem Michaelem Žantovským. Tuto nepříliš pestrou skladbu ve studiu doplnil, krom amerikanisty Jana Beneše na telefonu, Marek Koten z “naprosto nezávisle” znějící organizace Republicans Overseas nebo Dušan Neumann, jehož hlavní kvalifikací nejspíš bylo, že nějaký čas žil ve Spojených státech. Česká televize tím podle Pavla Šplíchala připomněla svoji strategii zvát hosty relativizující ultrapravici, kterou si zkusila už v létě po francouzských volbách do sněmovny, kdy si i moderátorka zaspekulovala, jestli Národní sdružení není už spíš normální pravicovou stranou. Nejsmutnější však je, že česká reprezentace se raduje z vítězství někoho, kdo otevřeně říká, že chce Evropu ponížit a rozvrátit. Bez sjednocené Evropy zůstanou hlasy jednotlivých států v mezinárodním měřítku slabé a neschopné se prosadit. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Současná italská pravice rámuje vzpomínání na druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Cílem je ukončit údajnou hegemonii levice. Audioverze textu Davida Brodera, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Mark Zuckerberg ohlásil konec cenzury a kontroly faktů na sítích spadajících pod společnost Meta, a to ve prospěch svobody dezinformací a krajní pravice. Nejedná se jen o projev oportunismu. Kdysi liberální Silicon Valley se zradikalizovalo a minimálně jeho nejbohatší členové vlastnící sociální sítě a investiční fondy se výrazně posunuli doprava. Jak k tomu došlo a jaké to může mít následky? O tom v novém Studiu Alarm diskutují Karel Veselý, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Pokud rádi posloucháte naše podcasty, podpořte nás v aktuální kampani! https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Babiš nabízí fúzi komunismu s kapitalismem pomocí ezoteriky, Fiala sází na manifestační techniky koučů a prodejců hrnců. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti. Audioverze textu Martina Jelínka která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven? Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria. pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu. Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.

Uplynulý rok byl v domácí politice v podstatě unylý a bezbarvý. Dramatičtější bylo dění v zahraničí, kde vedle pokračování války Ruska proti Ukrajině a genocidy v Gaze byl hlavní událostí návrat Donalda Trumpa. Co to pro svět může znamenat, jsme rozebírali zvláště v části týkající se nového roku. Žijeme v časech, kdy je možné cokoli. Budoucnost je nejasná a ve veřejném prostoru politici říkají věci, které bychom ještě před pár lety považovali za nemožné. Jednou z nich je, že nastupující americký prezident Donald Trump vyhrožuje okolním zemím podobně, jako to dosud dělal Vladimir Putin. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn. Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé. Jednohubky 2024 Edúv syn – No Future Klara Wodehn / badfocus – tancovat for hours La Goony Chonga – Attitude Top 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí) Petr Bursa – Heart’s Halo Rafael Toral – Spectral Evolution DJ Anderson do Paraiso – Queridao Nadine Shah – Filthy Underneath Astrid Sonne – Great Doubt Chanel Beads – Your Day Will Come Kim Gordon – Collective Berlin Manson – Poor But Sexy GbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of It Charli XCX – Brat Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu. ✏️ Tipy: Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků Alan P. Marcus - Confederate Exodus 📚 Co si přečíst k tématu? Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu Julian Jackson - France on Trial Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right ❤️ Děkujeme za Vaši podporu Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today? In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.

Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.

V novém dílu Moshpitu si Klára, Hugo a Jakub pozvali do studia dvě modelky. Renata Sasková z Brna mluví o svém snu stát se modelingovou ikonou, touze po pozornosti a o tom, jak se z nuly dostává na vrchol modelingové scény. Oproti tomu Barbora Tomcová se svým spíše skeptickým pohledem mluví o tom, jak ji agentura naskautovala na koncertu, kam šla se svou maminkou. Jak se liší jejich pohledy? Jaké jsou v této branži peníze? A jak se v modelingovém světě přistupuje k lidskému tělu? Stereotypní modelingové snídaně a mnohem více, to všechno najdete v novém dílu Moshpitu! Posloucháte rádi naše podcasty? Staňte se našimi pravidelnými podporovateli https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Stanford University's leading climate expert Paul N. Edwards on the IPCC, climate change, and today's biggest threats. Is the greater existential threat nuclear war, AI, climate change, or pandemics?

S předním klimatickým expertem ze Stanfordovy univerzity Paulem N. Edwardsem o IPCC, klimatické změně a největších hrozbách dneška. Je větším existenčním ohrožením jaderná válka, AI, klimatická změna, nebo pandemie? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Vražda ředitele americké pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona otřásla začátkem prosince internetem, a nejen jím. Obžalovaný z vraždy Luigi Mangione okamžitě získal masovou podporu. V online sbírce se na něj již vybralo v přepočtu více než tři miliony korun, internet zaplavují memy a firmy začínají vyrábět merch deklarující podporu obžalovanému. Ačkoli u sebe podle americké policie Mangione měl dopis, v němž odsuzoval pojišťovny a jejich fungování, jeho vina nebyla zatím dokázána a právník šestadvacetiletého absolventa prestižní americké univerzity jeho vinu popírá. Solidarita s Mangionem nicméně nevznikla proto, že by lidé věřili, že čin nespáchal. Naopak. V posledních týdnech lidé zveřejňují mrazivé příběhy o tom, co jim UnitedHealthcare jako pojišťovna, jíž pravidelně platili příspěvky, provedla. V USA je systém zdravotního pojištění zcela privatizovaný a k pojištěným se pojišťovny chovají často tak, jak je to pro ně finančně nejvýhodnější. Například UnitedHealthcare v průměru zamítá třetinu pojistných zákroků, a to i když jde o nutné procedury plně pojištěných osob. Tato praxe má za následek, že lidé – nejen z nižší, ale i střední třídy – často upadají do dluhů a jejich zdravotní stav se zhoršuje, neboť pojišťovny žádosti o odvolání bez soucitu odmítají. Na tomto systému zavražděný Thompson vydělával v přepočtu 20 milionů korun měsíčně. Právě proto je jeho vražda pro mnoho lidí odpovědí na utrpení a frustraci americké společnosti. Čin, z něhož je Mangione obžalovaný, je otevřeně politický. V novém dílu Hysterie probíráme, jak na politické násilí v minulosti pohlížely anarchistky, marxistky a feministky. Je totiž jednoduché říct, že „všechno násilí je špatné“ nebo že „vražda není nikdy legitimní“. Mnoho lidí si však takovou pozici zkrátka nemůže dovolit. Jak připomíná mimo jiné Rafia Zakaria, každý emancipační boj má jiné strategie, závislé na kontextu a na situaci. A mnoho takových bitev v minulosti obsahovalo také politické násilí, například boj o volební právo sufražetek. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Oligarcha Tykač se v novém rozhovoru zasnil nad „odsviněným“ světem, zatím jen v případě univerzit. Jeden z nejbohatších lidí v zemi má pocit, že svět kvůli jeho hamižnosti málo trpí a rozhodl se pole zkázy rozorat i v dalších oblastech. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti Pořiďte si nový román Standy Bilera: https://eshop.denikalarm.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi/

Nedostupné a drahé bydlení pro velké skupiny lidí je už v Česku evergreen. V Praze jsou jedny z nejdražších bytů v Evropě a zároveň lidé žijící v nájmech se netěší prakticky žádné ochraně. Přesto z médií slyšíme hlavně o neplatičích a problémech, které údajně způsobují. V posledních týdnech se hodně mluvilo o tom, že vláda by ráda ještě urychlila vystěhovávání případných neplatičů a zavedla tzv. rozkazy k vystěhování. O postavení nájemníků a nájemnic a taky o tom, že ve zlepšování podmínek nájemníků se nemusíme spoléhat pouze na stát, jsme si povídali Michaelem Polákem z Iniciativy nájemníků a nájemnic - INN. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Hostem podcastu Na rozcestí byl politolog Mukul Sharma. Hovořili jsme o tom, co mohou do debaty o klimatické spravedlnosti přinést zkušenosti nejnižších indických kast. Jak souvisí dotek, chuť a čich s klimatickou spravedlností? Proč nejnižší indické kasty nemají rády environmentalisty? Jak si hinduističtí konzervativci přivlastnili ekologická témata a proč se na rozdíl od západní pravice zapojili do boje proti klimatickým změnám? A může být jóga skutečně lékem na klimatickou krizi? O tom všem, ale i o tom, jak provádět výzkum mezi nejnižšími kastami z pozice privilegovaného intelektuála, mluví v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Mukul Sharma (Mukul Šarma). Mukul Sharma je profesor environmentálních studií na indické Ashoka University. Dříve také pracoval jako novinář a angažoval se v občanském sektoru. Jako vědec vydal například monografie Green and Saffron: Hindu Nationalism and Indian Environmental Politics (2012), Caste and Nature: Dalits and Indian Environmental politics (2017), nebo aktuální Dalit Ecologies: Caste and Environmental Justice (2024). Podcastová série Na rozcestí / Crossroads vzniká v rámci programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Aktuální díl moderoval Jiří Krejčík.

Přestože byli kolaboranti s nacistickým Německem na Slovensku poraženi a část představitelů režimu byla popravena, ľudácká propaganda dodnes přežívá. Audioverze textu od Martina Posche ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Série vznikla díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

„Jsem už tak unavená ze zpívání lovesongů,“ stěžuje si v jedné písni z nové desky My heart is bigger than the grief inside of it pražská zpěvačka vystupující pod pseudonymem GbClifford. Její nová deska místo opěvování romantického vzplanutí hledá odpověď na to, jak žít v dlouhodobém vztahu. Hudebnice originálně míchající noiseové koláže a intimní písničkářství nabízí na desce brutální emoční upřímnost – věci jsou skvělé, jen se někdy prostě potřebuje vykřičet. „Jedna z českých desek roku,“ shoduje se posádka podcastu Soundsystém. „Vůbec to není hladivý, je to vlastně docela dost znepokojující, ale zároveň mám pocit, že tomu nechybí nějaká lehkost a humor,“ konstatuje Michaela Peštová a Nora Třísková si všímá, že anonymita hudebnice pro ni může být osvobozující a dovoluje jí zcela se na desce otevřít. Kromě novinky anonymní hudebnice z kolektivu Pocahontas řeší hudebně-kritický podcast Alarmu také informaci o pozastavení činnosti organizace SoundCzech nebo oprávněné hejty na službu Spotify. Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Maďarsko se při vstupu do Evropské unie zavázalo také k tomu, že se vyrovná s vlastním dílem viny na holokaustu. To by ale znamenalo odsoudit vzývanou meziválečnou nacionalistickou vládu Miklóse Hortyho za podíl na vyvraždění Židů. Audioverze textu Borbala Klacsmann ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě. Sérii podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Eva Klíčová, Jan Bělíček a Pavel Šplíchal debatovali ve Studiu Alarm o sobotním srazu strany Motoristé sobě. Nabízí Petr Macinka něco jiného než nově naleštěný klausismus? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti