Alarm

O americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a širších souvislostech tohoto činu jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s politologem Radkem Bubnem. Podpořte vznik dalších epizod v probíhající kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Málokdo by čekal, že zrovna ministryně financí přijde s odhalením, že celý náš stát je v podstatě fikcí simulující jiné fikce. Ve svém projevu ke stavu financí se takto rozhodla demaskovat rozpočet předchozí vlády, když ho označila za simulakrum. Navzdory posměchu celkem přesně popsala nejen předchozí vládní rozpočet, ale v podstatě fungování celého státu, jehož je ona a její strana nedílnou součástí. A tento stát se vznáší v simulakru globálního řádu, který cupuje na kusy pološílený prezident Spojených států. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

O fenoménu ubytoven jsme v Plzni hovořili s terénním specialistou pro výzkum Viktorem Davídkem a antropologem a terénním pracovníkem Viktorem Rumpíkem. Podpořte vznik dalších epizod v naší aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Koukat do prázdna, ohmatat si beton, nechat na sebe působit oheň. Divadlo jako moment prožitku a napojení, na sebe i na diváka. Kontakt, který sociální sítě a jejich nekonečný obsah nabídnout nemohou. V době souběžných krizí může divadlo fungovat jako bezpečný prostor, kde se potkáváme s pocity, na které v běžném životě často nemáme sílu ani čas. Jak ale o takových osobních prožitcích psát? Jak se o nich bavit, a jak z nich vytvářet nosnou divadelní kritiku? Kritiku, která není jen hodnotícím soudem, ale uměleckým dílem sama o sobě. Kritiku, která pomáhá orientovat se ve vlastních stavech, nabízí alternativní pohled, a někdy je prostě jen pozvánkou na další představení, která s námi rezonovat nemusí. Nechme se do prostor, promluv, loutek i nálad ponořit, mohou nám přinést víc zpráv o tom, kdo v tomto světě jsme a co chceme, než bychom čekali. Jaké je současné divadlo? Co dnes nabízí a jaké výzvy před ním stojí? Jakou roli v divadelní kritice hrají mladí lidé a jak mluvit o hraném i loutkovém divadle? A jaké to je pozorovat prázdný prostor? O tom je nový díl podcastu Moshpit, natočený živě na studentském divadelním festivalu Old Stars. Hostkami byly Kristýna Vinařová z divadelně-kritické Rubriky Spora a Karolína Plicková, předsedkyně Akademického senátu DAMU, festivalová dramaturgyně a kurátorka zaměřující se na současné alternativní a loutkové divadlo. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

V sobotu 3. ledna unesly bezpečnostní složky Spojených států prezidenta Venezuely Nicoláse Madura. Jak tuto akci chápat v kontextu Trumpovy strategie America First? Jaké cíle americký prezident sleduje? A jaká je budoucnost mezinárodního společenství? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Magdalena Dušková. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Je tu definitivní konec roku 2025 a konečně i postmoderny. Na tom jsme se shodli během speciálního nahrávání bilančního kulturního podcastu. S literárním TL;DR se při této příležitosti nepotkává nikdo jiný než filmový podcast Hodný, zlý, kritický. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani Alarmu https://komunita.denikalarm.cz/

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 9:30 - 19:20 🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918) 💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922 🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939) 🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918 ⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě! 🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine Hlavní téma 19:45 - 2:00:10 Sociální péče, politika a stát 24:55 – 36:13 Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem 1:01:00 – 1:11:55 Rozhovor s Jakubem Raškou 1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Pro mnoho lidí jsou nadcházející svátky krásných pár dní, které stráví s milovanou rodinou. A pro mnoho dalších je to nepříjemný a stresující čas. Často plný hádek, nedorozumění i bolesti. Jak upozorňuje řada feministických autorek, uzavřená nukleární rodina nás může ochránit a pomoci nám, když je nám nejhůře, ale taky způsobit trauma na celý život. Pro mnoho lidí není proto vůbec jednoduché sedět u společného stolu, smát se, dávat si dárky a předstírat rodinné štěstí. Politicky angažované čtenářstvo se mezi bramborovým salátem a stromečkem zároveň jen těžko vyhýbá ožehavým tématům. Od utrpení kaprů přes zbytečný konzum až ke genocidě v Gaze. Témata, na kterých se nemusíte s rodinnými příslušníky shodnout, jsou na každém rohu. Co tedy dělat, pokud má vaše rodina jiné politické přesvědčení? Máte raději mlčet, nebo být za každou cenu potížistky? A jaké diskuze ještě mají smysl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://komunita.denikalarm.cz/

V literárním podcastu TL;DR jsme se tentokrát vrhli na knihu Silvie Federici Kaliban a čarodějnice. Český překlad jedné z přelomových knih v pohledu na raný novověk vychází v těchto dnech. https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Do závěrečného dílu druhé série podcastu Raut jsme si pozvaly umělkyni, aktivistku a pedagožku Ivu Davidovou a Lucii Králíkovou, spoluzakladatelku květinového ateliéru Efemér. Společně se bavíme o setkávání se a mezidruhové vzájemnosti, o slunovratu a adventu, o víře a aktivismu. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Pavel Šplíchal se ve Studiu Alarm bavili o nastupující oligarchické krajně pravicové vládě. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kamapni: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/ https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Hostkou Kolapsu byla Eva Lehotská, komunitní organizátorka z ostravské osady Bedřiška. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

nakladatelství tranzit.cz právě vyšel v českém překladu memoár newyorské autorky a psycholožky hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky. V devátém díle podcastu Raut se bavíme s malířkou Paulou Gogolou, jejíž díla najdeme na obálce knihy, a s autorem doslovu, básníkem, režisérem a libretistou Richardem L. Kramárem. Věnujeme se metafoře muzea, identitární politice i queer opeře. Kniha tematizuje užívání ketaminu, disociativní psychoaktivní látky oblíbené nejen mezi trans lidmi, proto jsme si na závěr pozvaly doktorku Evu Kozákovou, která na psychedelické klinice Psyon působí jako terapeutka v rámci ketaminem asistované psychoterapie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Literární podcast TL;DR letos už podruhé přichází s historickým dílem. Zatímco v létě jsme si četli o šedesátých letech, listopad byl příležitostí podívat se, jak psal o 17. listopadu třeba Bohumil Hrabal v Listopadovém uragánu z roku 1989. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Co je náplní genderových studií? Kde se genderová studia vzala a jak vznikla? Opravdu se jedná o propagandistický výmysl moderní doby? Hostka epizody socioložka Kateřina Nedbálková srozumitelně vysvětluje, proč je tento obor relevantní a není jen aktivistickou pavědou a na své práci ukazuje, co a jak může sociolog*žka se zaměřením na gender zkoumat. kapitoly: /1:06 Co znamená gender ze sociologické perspektivy? Kde se vzal obor genderových studií? Jak to s ním bylo a je u nás? /24:40 Kateřina Nedbálková mluví o svých sociologických pracích, převážně o výzkumu Spoutaná rozkoš, kde zkoumala ženskou věznici skrz perspektivu genderu. Jak se ženy ve věznici prezentují? Jaké utvářejí vztahy? V čem se liší ženské věznice od těch mužských? ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Pavel Tykač se rozpovídal v podcastu Štěpení o svém uhelném impériu a mediálních plánech. Mluvil se o svém malém fosilním impériu, ve kterém ždímá maximum zisku ze zastaralých technologií a jakmile je vyčerpá, nabízí je za korunu státu nebo neziskovým organizacím, ať se o ně postarají. Mafru pak koupil proto, aby umlčel své kritiky, za něž považuje levici, idealisty a ekologické organizace. Má hromady peněz ze spalování planety a životů budoucích generací a považuje za svou povinnost zaplatit si z nich zachování současného stavu. Oligarchii se nepřizpůsobíme. Nejvyšší čas podpořit Alarm: https://komunita.denikalarm.cz/

Těsně před 17. listopadem si Pavel Tykač koupil polovinu akcií společnosti Mafra a výrazně vstoupil na český mediální trh. Nyní mu bude patři polovina z třetiny mediálního trhu, ale jeho neformální vliv bude ještě větší. Třetinu mediálního trhu vlastní už delší dobu Daniel Křetínský a s nástupem nového generálního ředitele Hynka Chudárka se objevují hodně znepokojivé zprávy i z České televize. Zbývají v Česku ještě nějaká média, na která nemají oligarchové vliv? A co se dá s touto situací dělat? O tom povídají Jan Bělíček, Saša Uhlová a Stanislav Biler v dnešním Studiu Alarm. Podpořte Alarm v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap otevřely jedno z témat, které nám jsou blízké, ale ne úplně snadno se o nich mluví tak, aby to dávalo smysl. Tímto tématem jsou omyly, chyby a nezdary. Ovládá nás kultura výkonu? Mají ženy větší sklony k perfekcionismu? A z jakých LinkedInových příspěvků se nám kroutí prsty u nohou? Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.

Hudební podcast Soundsystém je u vytržení z nové desky katalánské popové hvězdy, která nikdy nevstoupila dvakrát do stejné řeky.

O aktuální atmosféře v Poslanecké sněmovně, nastupující vládě Andreje Babiše a politických prioritách nových zelených poslankyň jsme se ve Studiu Alarm+ bavili s Irenou Ferčíkovou Konečnou.

Doprava v Praze kolabuje, protože je v ní příliš mnoho aut. Vzjed do města je zdarma, parkování prakticky taky. Město dělá všechno pro to, aby v něm lidé měli auta a aby do něj auty jezdili. Výsledný dopravní kolaps je toho nevyhnutelným důsledkem. Bez drastického omezení aut, od jejich vjezdu přes parkování až po samotné vlastnictví se situace nemůže zlepšit. Lidé musí mít možnost jezdit na kole, využívat MHD a chodit pěšky, bezpečně a kamkoli. Auto je dopravní prostředek jen pro výjimečné situace. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V první reportáži série Neříkejte tomu ezo se věnujeme alternativní medicíně a jejím přínosům i rizikům, která s sebou přináší.

Další díl reportážní série Neříkejte tomu ezo se věnuje prolnutí alternativní spirituality, ultrapravice a konspiračního myšlení.

Další reportáž ze série Neříkejte tomu ezo se věnuje snaze o proměnu sebe sama a cestě z násilného prostředí do světa psychedelické spirituality.

Začíná série Neříkejte tomu ezo, ve které mapujeme podoby a implikace současné alternativní spirituality. Podpořte vznik knihy na kampani na Donio: https://donio.cz/poridte-si-novou-knihu-o-ezu

S Lálou Mysl (on*a/oni) - aktivist*kou, uměl*kyní a spoluzakladatel*kou kvír kolektivu Plusko+, otevíráme téma nebinarity. Lála se zasadil*a, mimo jiné, o český překlad knihy Beyond the Gender Binary od Alok Vaid-Menon, která srozumitelně předává zkušenost autorstva s jejich dospíváním jakožto nebinární osoby. kapitoly: /4:49 co to znamená být nebinární? jak nám ubližuje genderová binarita? /33:34 proč je důležité být aktivní a mluvit o své nebinaritě? /44:55 jak nás ovlivňují stereotypy ohledně vzhledu a jaký mají vliv na genderový projev? /49:20 o knížce Beyond gender binary, proces vzniku a proč by sis ji mělx přečíst i ty? zdroje a odkazy pro vás: https://www.databazeknih.cz/knihy/za-hranice-genderove-binarity-515856 (kniha Za hranice genderové binarity) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

S odborovým organizátorem z Resetu Jakubem Ortem o odborech, organizování se, ale i o tom, jak metody, které známe z vyjednávání o pracovních podmínkách, používat v dalších oblastech života.

Nová vláda poruší programové prohlášení dřív než nastoupí k moci. V rozpočtu údajně chybí desítky miliard na stavbu dálnic. Babišova vláda chce proto seškrtat investice do vysokorychlostních tratí a všechno utratit za asfalt. Veřejně o tom mluví Karel Havlíček. Místo do budoucnost budeme investovat do minulosti a rychlovlaky budou okolo Česka leda objíždět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla polsko-čínská hudebnice usazená dlouhodobě v Praze, která aktuálně vydává album I´ve Been a Body. Tematizuje na něm mimo jiné svoji zkušenost s mateřstvím.

Ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, Karel Veselý a Standa Biler nedávný 17. listopad. Jedním z nejbizarnějších výjevů byla procházka Filipa Turka rozvášeněným davem, kde dokonce vyhrožoval, že někomu zahajluje do ksichtu. Spolu s ním soupeří o první místo ekonom Tomáš Sedláček, který vystoupil jako první z řečníků na Staroměstském náměstí v roli ředitele Knihovny Václava Havla. Vystřihl si patetický a naprosto prázdný projev, v němž do omrzení vršil fráze o smyslu a pravdě a lásce. Hosté se také pobavili o nových výzvách, kdy tou hlavní je ovládnutí země partou miliardářů.

Podcast Kolaps se vrací po půlroční odmlce. Hostem byl Radek Kubala, jeden ze spoluorganizátorů prostestů proti Petru Macinkovi, dlouholetý klimatický aktivista a také expert působící v platformě Reset. Povídali jsme si zejména o vlivu oligarchů na českou politiku a samozřejmě také na přicházející a odcházející vládu, Motoristech, Václavu Klausovi i Institutu Václava Klause, popírání klimatické vědy, Pavlu Tykačovi a Danielovi Křetínském a mnoho dalším.

Tento díl literárního podcastu TL;DR o próze Medúzy spisovatele Jakuba Stanjury jsme na streamovacích platformách původně zveřejnili už ve čtvrtek večer. Po intenzivní vnitroredakční diskuzi jsme se ho ovšem rozhodli hned v pátek dopoledne stáhnout, protože se v něm objevily výrazy necitlivé k chronicky nemocným lidem. V diskuzi nad knihou jsme si neuvědomili, že nemluvíme jen o knize a jejích fiktivních postavách, ale že současně mluvíme i o reálných zdravotních potížích a onemocnění lidí, pro které musela být naše slova zraňující a velmi necitlivá. Kritiku, která po publikaci podcastu zazněla, bereme velmi vážně a chápeme, že některé výroky, které z naší strany zazněly, mohou být zraňující a přispívají k dalšímu tabuizování a stigmatizaci tématu chronických nemocí (nejen) trávicího ústrojí, byť to nebylo našim záměrem. I v naší redakci jsou jednotlivci, kteří trpí podobnými problémy, a vzájemná debata nám pomohla lépe pochopit, proč promluvy ve zmiňovaném díle na lidi s jinou životní zkušeností tak negativně zapůsobily. Došlo nám to bohužel příliš pozdě, mrzí nás to a všem se za to omlouváme, včetně autora... Problémům, na které naráží chronicky nemocní lidé i lidé s postižením, se na našich stránkách pravidelně věnujeme a považujeme je za důležité. O to víc nás mrzí, že jsme tyto lidi svými necitlivými výroky ranili. Omlouváme se. Zároveň chceme ovšem také razantně odmítnout nenávistné útoky na naši redaktorku Evu Klíčovou. Útoky na její osobu se neustále opakují a netýkají se jen zmiňovaného dílu. Tyto útoky jsou často za hranou toho, co je ve veřejném prostoru akceptovatelné. Věříme, že chybovat je lidské, tak jako je lidské svou chybu uznat a omluvit se za ní. Na podobně necitlivé výroky už v našich podcastech a článcích určitě nenarazíte a bylo by fér, aby ustaly i útoky na Evu Klíčovou – zvlášť když se za své výroky omluvila a chápe, proč vyvolaly takto negativní reakce.

Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren’t Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar. Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti? A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna. Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza. Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Nový starosta New Yorku vyhrál volby s programem, který slibuje dostupnější bydlení, potraviny i hromadnou dopravu a také vyšší zdanění superbohatých. Za jeho úspěchem nestojí jen program, ale i široké sociální hnutí, které se vytvořilo na jeho podporu. Političtí oponenti se snažili Mamdaniho očerňovat a někteří boháči investovali velké prostředky, aby jeho vítězství zabránili. To se jim nepodařilo a nový starosta tak stojí před výzvou, jak realizovat svůj program, když potřebuje součinnost guvernérky státu New Yorku Kathy Hochul, která už se k některým bodům programu vyjádřila kriticky.

S amerikanistkou, aktivistkou a překladatelkou Jamie Rose (ona/one) cestujeme do minulosti po stopách trans* lidí. V poslední době často slýcháme, že trans identity jsou výmyslem moderní společnosti. Je to ale opravdu tak? Nebo tady trans* lidé byli a budou vždycky? kapitoly: /1:15 co znamená pojem trans v historickém kontextu? kde všude a v jakých kulturách se objevovali trans* lidé? a jaké role zastávali? /25:24 jak sexuologie v 19. a 20. století přistupovala k trans* lidem? a proč už je v dnešní době jako obor překonaná? /38:15 tranzice v minulém století vs. dnes? proč se v dnešní době víc lidí identifikuje otevřeně jako trans*? proč už se termín transsexualita nepoužívá? /51:23 proč je v dnešní době trans* tématika tak kontroverzní? jak nás v tomto ohledu ovlivňuje dění v USA? a proč se nesmíme nechat ovládnout strachem? zdroje a odkazy pro vás: https://institutuzkosti.cz/transistorie-1-epizoda-trans-prehistorie/ (podcast transistorie) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Startuje nová textová série o sociálním státu s názvem Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu. V úvodním textu se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V programovém prohlášení se hodně šermuje pragmatismem a racionálním přístupem. Neznamená to nic jiného, než pragmatické podřízení přírody zájmům fosilních miliardářů a Agrofertu. Sliby o záchraně spalovacích motorů mají pouze odvést pozornost od smutné reality, že Česko nemá plán co dělat, až tento průmysl definitivně zkolabuje. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nová vláda představila programové prohlášení. V něm je opakovaně zdůrazněno, že se stát bude starat o zisky a zájmy miliardářů. Za veřejné nepřátele jsou naopak označeni ekologové a lidé z neziskového sektoru.

Soundsystém si tentokrát posvítil na novinku West End Girl, v níž britská zpěvačka rekapituluje konec vztahu se svým partnerem.

Podle rad investorů by si měli mladí lidé začít na svůj první byt spořit ideálně ještě před svým narozením. Prvních čtyřicet až padesát let života nechodit do kaváren a odkládat si stranou každou korunu. Jenomže jsou tady jiné možnosti. Třeba konec spekulantů, masivní výstavba bytů vlastněných městy a regulace nájmů. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nové Hysterii sdílíme naši zkušenost ze sociálních sítí a povídáme si o světě za zrcadlem. Proč je tak jednoduché přejít na druhou stranu? A nejsou nám konspirátoři blíž, než si myslíme?

S výzkumníkem Andreou Stašek (ona/on/oni) probíráme proč je stále důležité dávat lgbt+ tématům prostor a pozornost, tentokrát ve spojitosti s duševním zdravím. Třetina kvír lidí v česku je podle výzkumu ohrožena úzkostnými poruchami a 40% diagnostikovatelnou depresivitou. Pětina kvír lidí se denně setkává s nenávistnými projevy na internetu. Jaké to má dopady? A co s tím? kapitoly: 2:45 jak jsou na tom kvír lidé s duševním zdravím v česku? jak ovlivňuje depresivita a úzkostnost mladé i starší kvír lidi? kam se ozvat pokud potřebuji pomoc? jak jsou homofobií ovlivněny a ohroženy děti? 28:03 co se s tím dá dělat? kde se můžou vzdělávat vyučující? jak ovlivňuje duševní zdraví nastavení společnosti? 40:55 jakou roli v tom hraje předsudečné násilí? a jak je časté? 50:31 jak můžeme všichni vytvářet bezpečné prostředí pro kvír lidi? co můžou sami kvír lidé udělat pro svoje duševní zdraví? zdroje a odkazy pro vás: https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/qz23_report (výzkumná zpráva o kvír zdraví) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 7:16 - 31:20 📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle 💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions 🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď! Hlavní téma 32:05 - 59:30 Německá selská válka 1:00:45 - 1:34:30 Rozhovor s Lyndal Roper ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nejnovější epizodě literárního podcastu TL;DR se jako skeptici a vyznavači pošmournosti divíme nekonečným ambicím bestselleristy Dana Browna v jeho novém románu Tajemství všech tajemství. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Hostkou mini podcastové série Neříkejte tomu ezo byla Lucie Strachová, autorka podcastu Zmagořená. Lucie je vysokoškolsky vzdělaná žena, která strávila většinu svého života ve společenství okolo léčitele Richarda z Kutné Hory. Společně mluvíme o tom, jaký je rozdíl mezi „sektou“ a alternativní spiritualitou, kde jsou hranice léčitelství a manipulace a také o tom, jaká byla v kutnohorském společenství spirituální nauka. Podcast vznikl díky podpoře NFNZ.

V novém dílu podcastu Pay Gap jsme diskutovaly platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak ta práce vlastně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí? O těchto a dalších tématech jsme mluvily s velmi erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarella. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem). Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc nebo dokonce vůbec nic? Pokud si svůj vztah k digitálním platformách chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.