Alarm

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně. Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají. Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí. Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.

Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.

How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads. Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa. The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:22 - 19:25 Výstava Mosty v Ústí nad Labem Bailey Stone - Women in the Great European Revolutions Boris Moskovič - Po Titovi - Tito! Hlavní téma 19:30 - 1:47:30 Kapitalismus v dějinách 35:52 – 50:15 Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část 1:19:46 – 1:38:04 Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku. zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…) https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/