Alarm

Od ledna je redakce Alarmu přítomná na Mostecku, kde zakládá svou první regionální pobočku. S naší novou šéfovou regionální redakce Ester Klimeckou si v novém díle Studia Alarm povídali Saša Uhlová a Jan Bělíček. Proč má smysl sledovat politické a společenské pohyby právě na Mostecku? A proč má smysl rozvíjet právě regionální žurnalistiku? Jakými problémy trpí lidé v tomto regionu a jak může kvalitní informování o dění v regionech zlepšit důvěru v demokracii a zvýšit kvalitu rozhodování obyvatel v každodenním životě? Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706 Tento audiozáznam byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.

Touha posluchačstva po slasti bez výčitek a přijetí zatracované identity, to je podle podcastu Soundsystému klíčem k úspěchu Rohonyho nové desky Superfly. Divoký mix vesnického hardrocku, současného rapu a brakové elektroniky je podle Soundsystému skvělým příkladem umělecké metody, se kterou hyperpop překódoval populární hudbu posledních let. Smíchal vysoké a nízké a naučil nás milovat věci, které jsme kdysi nenáviděli. Lednový Soundsystém si všímá také dění na Slovensku, kde ve velkém začala řádit národovecká klika na ministerstvu kultury. Smutně sledujeme i dění kolem webového magazínu Pitchfork, který jeho majitelé sloučili s pánským časopisem GQ, vyhodili půlku redakce a patrně ho nečeká nic dobrého. Hudební blog má kořeny ještě v devadesátých letech, na přelomu nultých a desátých let nového tisíciletí se stal etalonem dobré hudební publicistiky a arbitrem hipsterského vkusu. Panování Pitchforku jako nejdůležitější nezávislé hudební publikace končí v roce 2015, kdy přešel pod mediální konglomerát Condé Nast. Teď se možná přiblížil jeho definitivní konec. Playlist: Kali Uchis - Orquídeas Rebe - es que acaso no me oyes??? Marika Hackman - Big Sigh Kim Gordon - Bye Bye Rohony - Superfly Bols/Slob - Esoteric Garden Habitat Ensemble - Habitat Ensemble ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Jak se žije a tvoří umělkyním, kterým město začalo být těsné a i když samy nevyrůstaly na venkově, na nově nabytý prostor a vzduch si rychle zvykly. Vede cesta do Krkonoš a Mirošovic přes Londýn nebo Tchaj-wan? Čtvrtý díl podcastu o střetu umění s realitou přináší reportáž o dvou umělkyních, které z měst přesídlily na venkov. Jsou vzduch, ticho nebo prostor zdroje, pro které se vyplatí opustit město? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Dlouhou dobu jsme byli u nás i v Evropě zvyklí chápat změnu klimatu jako něco, co se odehrává někde jinde, co se děje někomu jinému nebo je záležitostí vzdálené budoucnosti. Česko přece není ostrovním státem uprostřed oceálnu, který by se měl obávat o to, že se jednoho dne ocitne pod mořskou hladinou vlivem tání ledovců. Podíváme-li se na situaci dnes, vypadá to, že se Evropa ze svého pohodlného spánku probouzí a dochází jí, že ani ona nestojí stranou klimatické krize a pociťuje dopady změny klimatu na vlastní kůži. Tím prozatím nejvýraznějším dopadem jsou rekordní sucha a vlny veder, které jim často předchází. Zvlášť během uplynulé dekády jsme v Česku zažili zcela nebývalou epizodu sucha, která měla komplexní a dalekosáhlé dopady jak na místní ekosystémy, tak i zemědělství a další oblasti lidské činnosti. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Roman Radkovič přišel do ústavu v dospělosti a na pobyt ve velké instituci plné neznámých lidí si zvykal jen pomalu a těžko. Neměl si tam s kým povykládat. Několikrát se odhodlal k útěku a nebýt kamarádů, kteří ho nakonec přiměli zůstat, možná by se dodnes toulal po kopcích a lesích Vysočiny. Byli to kamarádi, kdo Romana přesvědčili, aby neodcházel, protože oni ho přece potřebují. Kromě přátel, kteří Romanovi rozmluvili plán na útěk, mu život v ústavu ulehčuje i vlastní umělecká tvorba. Po večerech, když ostatní v ústavu spí, píše básně a písňové texty, a skládá písničky, které je ochoten zahrát a zazpívat každému, kdo je ochoten poslouchat: „vychovatelkám“ a „klientům“ v ústavu, přátelům u ohně, a nebo, doprovázen noisovou kapelou Roman Radkovič Collective, návštěvnicím a návštěvníkům koncertů a festivalů alternativní hudby. Každému, kdo je ochoten naslouchat, je Roman připraven zazpívat o křehkém světě, který se může každou chvíli rozpadnout pod tíhou válek, násilí a ekologických katastrof, kterému možná nezbývá mnoho času, ve kterém ale přesto zůstává naděje. Naděje, že Sandokan nakonec přeci jen zvítězí, Drákula zatančí svůj poslední tanec a děti se už nikdy nebudou muset bát. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Román Kim de l'Horizon narušuje mnoho zautomatizovaných samozřejmostí, jež si spojujeme s literaturou. Nebinární autorstvo dekonstruuje jazyk inkluzivní gramatikou, neologismy, mnohojazyčností i umělou inteligencí. Ve vyprávění, které je především hledáním sebe a rozrušováním generických identit etnických, sociálních i genderových, se kříží estetika campu, baroka, rustikality, neumělé zápisky o perzekuci čarodějnic se tu prolínají s rekonstruováním vzpomínek na dětství i současnými často sexuálně explicitními pasážemi. Více o možná jedné z nejneuchopitelnějších knih, které jsme tu zatím četli, v novém díle podcastu TL;DR. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 13:00 📕 Kim de l'Horizon - Kniha krve: 13:30 - 1:03:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Martina Šimkovičová zaujala i za hranicemi své země. Její neschopnost vyjádřit jednu smysluplnou větu hraničí se svéprávností. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Klára a Hugo pozvali do studia Kateř Tureček, autorstvo několika dokumentárních snímků jako Iluze (2018), Proč se cítím jako kluk? (2019), nebo Lidi (2022). V tomto díle jsme se snažili více zjistit, jak vzniká dokument, co dělá filmařstvo filmařstvem, jak vypadá prostředí na FAMU, nebo před jakými výzvami stojí současné filmařství? Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Pokud nám chcete s jeho dalším vývoje pomoci, přispějte v aktuální crowdfundingové kampani.

Okupace, největší věznice pod otevřeným nebem, sekuritizace, genocida, nebo apartheid - to jsou výrazy, které se běžně používají v souvislosti s tím, co se dnes děje na Západním břehu nebo v Pásmu Gazy. Co přesně tyto termíny znamenají a jak se projevují v praxi? Jak fungují jednotlivá území na Západním břehu, ale i checkpointy a zdi obemykající palestinská území? O tom všem s námi mluvil antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Po několika letech nadějí, že by Ron DeSantis mohl představovat novou tvář posttrumpistické republikánské strany, skončila jeho prezidentská kampaň fiaskem. V prvním primárkovém státě skončil sice druhý, ovšem se ztrátou téměř třiceti procentních bodů na Trumpa. V dalších primárkách v New Hampshire mu hrozil výsledek okolo šesti procent, a než aby se zostudil, ukončil DeSantis kampaň a podpořil právě Trumpa. Jaká cesta floridského guvernéra dovedla k tomuto nezdaru a proč si vůbec v uplynulých letech mnozí mysleli, že to může dopadnout jinak?

Jako národ se často popisujeme coby mírumilovné holubičí povahy. Pravda je taková, že jakkoliv sami vůči uzurpátorům především taktizujeme v rámci každodennosti, cizí konflikty máme rádi. Především pak čeští zbrojaři. Právě jejich lobby, která ožívá v souvislosti s aktuálními změnami v zákonu o zbraních, se pokusily zmapovat Saša Uhlová, Magdalena Dušková a Eva Klíčová. Ve Studiu se vrací nejen k českým militaristickým tradicím, jejichž reziduum nacházejí mezi současnými argumenty zbrojařů pro zachování velmi snadného přístupu ke zbraním pro širokou veřejnost. Mapují také pestrý vějíř tzv. debilních argumentů, které například spojují širokou dostupnost zbraní se svobodou a lidskými právy nebo feminismem. Pro změnu například myslivci s jejich nehodami tu pak slouží jako experimentální vzorek segmentu společnosti, která se zbraněmi ne úplně šťastně manipuluje i mimo střelnici. Právě v dostupnosti zbraní přitom patříme mezi světovou špičku, jíž kralují USA nebo středoamerické státy. A také některé z nejvyspělejších států jako Švýcarsko nebo Finsko. Přesto jsou rozdíly v počtech mrtvých střelnou zbraní v jednotlivých zemích propastné. Záleží totiž nejen na legislativě, ale i na tom, v jaké společnosti působí. Ta česká z toho nevychází nejlépe – nemáme ani dostatečnou psychologickou péči a podporu, panuje tu laxnost vůči zákonům a ekonomické nejistoty ani mezinárodní situace, v jejímž důsledku nákupy zbraní rostou, rozhodně nepřispívají k psychické odolnosti a životní stabilitě občanů. V debatě tedy dojde i na náklady na bezpečnostní opatření, psychickou odolnost nebo sociální soudržnost, které by musely narůstat v přímé úměře ke zbrojařským ziskům. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706

Poslechněte si pátý díl naší tematické série zaměřující se na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. Tentokrát je řeč o mírových dohodách z Osla, o tom, co jim předcházelo a co po nich následovalo. Ve dne 13. září 1993 byla ve Washingtonu v Bílém domě podepsána takzvaná Mírová dohoda z Osla, v níž došlo k dohodám mezi Organizací pro osvobození Palestiny a izraelskou vládou. OOP díky tomu poprvé uznala existenci státu Izrael a Izrael naopak uznal OOP jako zástupce palestinského lidu. Proč k této dohodě dochází právě v tento moment? Co jí předcházelo a jak na ní reagovala palestinská i izraelská strana? O tom si budeme v dnešním Kolapsu povídat s Břetislavem Turečkem, bývalým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě a dnešním vysokoškolským pedagogem na pražské Metropolitní univerzitě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

O historii izraelské pravice od kolektivistických padesátých let až po současnost, zejména o straně Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua, mluvila v Kolapsu antropoložka věnující se židovským studiím Anna Fontánová. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podle Babiše by sněmovna měla řešit důležitější věci než je korespondenční volba. A tak ji na týden zablokoval, aby nemohla řešit vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady další pokračování speciálu našeho podcastu Kolaps, ve kterém se zaměřujeme na historické souvislosti aktuálního konfliktu v Pásmu Gazy. V dnešním díle se podíváme na aktivity Organizace pro osvobození Palestiny, Hamásu, ale i radikálních uskupení na izraelské straně. Pokusíme se pochopit dynamiku těchto radikálních, ozbrojených skupin a zrekonstruovat širší dějinný a společenský kontext, který v české debatě často chybí. Hostem aktuálního dílu je politolog Marek Čejka, který se dlouhodobě specializuje na dění na Blízkém východě a speciálně pak v Izraeli a Palestině. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Druhá část šestidílného Kolaps speciálu o historii izraelsko-palestinského konfliktu se zaměří na reakci arabského světa na vznik státu Izrael. O co šlo v jednotlivých konfliktech a válkách a jak existence Izraele ovlivnila politiky arabských států? Jak vypadalo soužití Arabů a Židů před rokem 1948 a jak se změnilo po vyhlášení nezávislosti? O tom všem jsme mluvili s politoložkou a expertkou na islámské myšlení a arabskou politiku Zorou Hesovou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected] ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Jsou letošní republikánské primárky zbytečné, nebo se ještě může něco změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa?

Na rozdíl od vrcholového sportu, práce v továrně nebo v kanceláři je sex work ve společnosti tabuizované a stigmatizované téma. Legislativa, internet nebo covidová pandemie mění jeho podobu i provoz, ale ne podstatu. Stále je to transakce za účelem vyvolat konkrétní pocit a uspokojení. „Na školu jsem nastoupila poměrně mladá, rok po maturitě. V tu dobu, pokud nemáte silné téma, které můžete používat jako zdroj pro své klauzurní práce, stanete se zdrojem vy sami, je to úplně logické,“ píše autorka autobiografického eseje. Její identita zůstane skrytá, ale její text velmi otevřeně zachycuje cestu mladé umělkyně nejen k sebepoznání. Studium vysoké umělecké školy doprovázené potřebou se uživit, ale zároveň mít prostor pro tvorbu autorku přivedlo k sugardatingové platformě. Zpětně se na svou zkušenost dívá v kontextu znásilnění, o jehož podstatě se stále vedou diskuze, a to i na legislativní úrovni. Podobně nejasná je otázka odměny za sexuální služby a stále chybí také status umělce/umělkyně, což významně přispívá ke kritické finanční a psychické nejistotě. Sophia Giovannitti v knize Working Girl (Pracující dívka, 2023) ukazuje, že oba světy – umění a sexuální práce – jsou naplněny podvody, nejasnými právními obrysy a vykořisťováním. Varování: podcast obsahuje popis znásilnění, který může být pro někoho zraňující. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí je nebo distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Fotografie rodičů a sourozenců, keramické busty řádových sester, svaté obrázky i pár starých holínek, ve kterých kdysi přišel do ústavu, posloužily Jaroslavu Stránskému jako osnova životního příběhu a plán cest na místa, na která se chtěl vrátit. Ačkoli tam v dětství zažil „hrozné“ věci, chtěl navštívit rodný a babiččin dům a zajít na hrob rodičů. Díky Životním příběhům mohl na cestu přizvat svoje sestry, které jinak nemá možnost vídat, a spolu s nimi navštívit i další příbuzné, aby mu pomohli jeho vyprávění doplnit. Jarda cestuje rád a všechna pracovní setkání výzkumné skupiny spojuje s dlouhými vycházkami po pamětihodnostech. Jedna z jeho oblíbených tras vede do Štěkně na Strakonicku, kde po odchodu z Maxova žije Hedvika, řádová sestra, které „se chytil hned“ poté, co do maxovského ústavu přišel. Byli přibližně stejně staří, spojovalo je nucené vystěhování do zdevastovaných Sudet a nezbylo jim, než se společně snažit, aby v opuštěných budovách vznikajícího ústavu sociální péče mohli žít co nejlépe. Jardovo vyprávění o konkrétních podobách osobních a občanských přátelství vyzývá ke spekulacím o takových verzích přátelství, které by lidem v potížích umožnily žít jinde než ve vzdálených a odloučených ústavech. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Máme za sebou dvacet let debat o jednotné měně. Energii k přijetí už nemá nikdo a tak budeme i nadále platit národními groši. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected] ► postprodukce: Mikuláš Odehnal