Týdeník Respekt

Československý podcast: Na začátku roku se v Bratislavě sešli slovenský premiér Robert Fico s českým protějškem Andrejem Babišem a dohodli se mimo jiné na tom, že země obnoví mezivládní konzultace. Šéf ANO také Slovensku přislíbil pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu, a to v reakci na rozhodnutí EU postupně ukončit dovoz ruského plynu. K Rusku přitom Slovensko dál tíhne, česká vláda se ale za proruskou označit nedá, říká v lednové epizodě Československého podcastu spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym debatují o tom, jak obě vlády přistupují k pomoci Ukrajině, jak své občany připravují na možnou válku, před kterou varuje například i šéf NATO Mark Rutte, ale také jak najít hranici mezi zodpovědností státu a vyvoláváním paniky. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně druhým dnem pokračují v jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše z hnutí ANO. Ve středu řečnický pult obsadila hlavně opozice, která uvádí důvody, proč kabinet její důvěru nezíská, přičemž kritiku si vysluhovala zejména zahraniční politika ANO, SPD a Motoristů. Nejen s jejich politiky, ale i těmi opozičními, mluvili v kuloárech dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří v úterní epizodě zpravodajského podcastu popisují, proč je ve vládní koalici určité napětí, v čem se jednání pod Babišovou vládou liší od té Fialovy, ale také jaký by mohl být další vývoj schůze. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #27: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataMěla by partnerka českého prezidenta dostávat odměnu za své veřejné vystupování, nebo by pak byla vyžírkou, jak se na adresu současné první dámy Evy Pavlové vyjádřil šéf Motoristů sobě Petr Macinka? Partneři, typicky spíš partnerky prezidentů nemají u nás ani ve světě jasně vymezenou oficiální roli. Tradičně se od nich ale očekává, že opustí svou kariéru, založí charitu a budou hlavu státu při výkonu funkce doprovázet. Není tento přístup přežitý? Jak může vypadat role prvního gentlemana? A kdo chce být Lady Dianou? O tom ve feministickém podcastu Ženy XYZ debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Dva americké státy, konkrétně Minnesota a Illinois, zažalovaly administrativu Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům. Reagují tím na incident, při kterém imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou Američanku René Nicole Good, ale také na dvojnásobnou střelbu v Portlandu, což vyvolalo ještě rozsáhlejší protesty napříč USA. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím do Minnesoty vyslalo stovky dalších federálních úředníků, aby pomohli s ochranou agentů ICE. Co jsou ale vlastně jejich pravomoci? Je vyšetřování tragických událostí, které řeší FBI, nezávislé? A jak mohou protesty ovlivnit Trumpovu migrační politiku? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

V noci na pondělí se ve Spojených státech předávaly Zlaté glóby, čímž začala další sezóna předávání filmových cen, která vyvrcholí v březnu vyhlášením Oscarů. Tentokrát bodoval převážně snímek Thomase Pynchona s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, a to film Jedna bitva za druhou. Ten poukazuje mimo jiné na rozdělenou americkou společnost, která konflikty řeší zbraněmi. Jde o téma, které by vzhledem k událostem minulého týdne, kdy imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou matku tří dětí René Nicole Good, mohlo, zvlášť pak v USA, rezonovat. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Jindřiška Bláhová, na Zlatých glóbech se tak příliš nedělo. Politika šla stranou. Tedy jen částečně. Jaká témata byla na slavnostním večeru vyzdvihována? Kdo na něm obdržel sošku? A má ještě smysl Zlaté glóby sledovat?

V 37. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- ohlédnutí za seriálem Stranger Things a televizní novinku Metoda Markovič: Straka- úmrtí maďarského režiséra Bély Tarra-album písničkářky Pivoňka Co se stalo na obloze nikomu neřeknem-nominace na Ceny české filmové kritiky-film Sorry, Baby a seriál Židle-singl Motůrek kapel Hihihahaholky a Past-složení náměstků na ministerstvu kultury-výstavy Martina Salajky Nebula (Trafo Gallery) a Umění aktivismu (GHMP)-knihy Camerona Crowea The Uncool (4th Estate) a kolektivu autorů a autorek Hostinec U Černého vola (Pražské příběhy)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #42: Kabinet Andreje Babiše se ujal moci teprve nedávno, ve vztahu k Ukrajině už toho ale stihnul poměrně hodně. Pro napadenou zemi klíčová muniční iniciativa, kterou kritizoval Babiš i jeho koaliční partner Tomio Okamura, přetrvá. Česko ale na ní nebude přispívat. Mezitím zástupci SPD zpochybňují legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i to, jestli muniční sklad ve Vrběticích odpálili ruští agenti. Jak se bude vztah k Ukrajině vyvíjet za nové vlády? O tom diskutovali v novém díle podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a redaktorka Kristýna Jelínková.

Iniciativa Chraňme pražskou noc spustila petici, kterou doposud podepsalo více než pět tisíc lidí, jež požaduje ukončení výměny sodíkových výbojek veřejného osvětlení v hlavním městě za LED svítidla s bílým světlem. Například publikace, kterou v říjnu loňského roku zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že právě bílé světlo je společně s tím modrým „v nočním prostředí nejméně přirozené a nejzásadněji narušuje cirkadiánní rytmus živých organismů i člověka a jeho schopnost se regenerovat a odolávat civilizačním onemocněním." Společnost Technologie hlavního města Prahy, která má osvětlení v hlavním městě na starosti, namítá, že výměna sodíkových výbojek vyplývá z evropské legislativy. Určuje ale, jestli mají být použita právě LED svítidla s bílým světlem? Jaké jsou argumenty pro jejich použití? A je šance, že by město od tohoto kroku ještě ustoupilo? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Výtahu Respektu František Trojan.

S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovaly rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi

Déle než týden trvající protesty v Íránu si doposud vyžádaly přes tři desítky obětí, a to včetně několika dětí. Informovala o tom lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech, která shromažďuje informace od své sítě aktivistů a aktivistek v Íránu. Původně protesty začaly v reakci na rekordní propad íránské měny, následně se k nim ale přidali například i studenti a demonstrace získaly i politický motiv. Americká prezident Donald Trump varoval, že pokud íránský režim bude pokračovat s vražděním demonstrantů, USA proti němu tvrdě zasáhnou. Vedoucí zahraniční rubriky Tomáš Lindner ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje, co by to pro Írán znamenalo, jak na tom momentálně tamní režim je i jak reálný je v současnosti jeho pád. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #26: Ještě před koncem roku 2025 se odehrál “moderní souboj pohlaví” mezi tenistkou Arynou Sabalenko a jejím kolegou Nickem Kyrgiosem - a utkání skončilo porážkou ženské světové jedničky. Proč sportovní akci kritizují současné i bývalé tenistky? Má smysl v dnešní době porovnávat mužskou a ženskou sílu? A jak by vypadala sportovní disciplína ideálně navržená pro ženy? O tom ve feministickém podcastu Ženy XYZ debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

V Paříži se v úterý odpoledne sešli lídři zemí takzvané koalice ochotných, kteří jednali mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Česko tam poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš z ANO, který je přitom ve vládě s SPD, jehož politici v posledním týdnu nešetřili kontroverzními výroky vůči této válce zasažené zemi a jejímu vedení. Šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura například ve svém novoročním projevu mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty", Radim Fiala z SPD zase zpochybnil, že by za výbuchem skladu ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Jak k tomu zbytek koalice přistupuje? Čím jsou některé aktuální kroky vlády problematické? A co očekávat od hlasování o důvěře, které je naplánováno na příští týden? Nejen o tom mluví v další epizodě Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček. Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West’s Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It’s Too Latehttps://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chanceDalší čtení a poslech k tématu na Respekt.czRozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelatDavid French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolouhttps://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madurahttps://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Flores byli v pondělí přepraveni z věznice v newyorském Brooklynu do budovy federálního soudu na Manhattanu. Americké úřady je obvinily z řady trestných činů, a to včetně narkoterorismu nebo spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států. Děje se tak po víkendových útocích USA na Caracas, které si vyžádaly desítky obětí. Americký prezident Donald Trump bez dalších podrobností uvedl, že jsou to právě Spojené státy, které nad Venezuelou drží kontrolu, a to i přesto, že řízením země byla pověřena viceprezidentka Delcy Rodríguez, která je podporovatelkou autoritáře Madura. V pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová vysvětluje, proč k moci nebyla připuštěna venezuelská opozice, zda kroky USA skutečně mohou vést k pádu režimu ve Venezuele, ale také jestli jsou slova šéfa Bílého domu o tom, že americké společnosti budou moct díky událostem těžit víc zásob venezuelské ropy, uskutečnitelné. Moderuje Zuzana Machálková.

Vládneme, nerušit #41: Vláda začala propouštět úředníky a k tomu její poslanci připravili zákon, který by měl pomoci propouštění usnadnit. Odborníci nicméně kritizují jeho nekoncepčnost a nedostatečnou argumentaci daty. Co se přes Vánoce s úředníky dělo? A je vláda připravená vládnout od prvního dne, jak slibovala? O tom mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #25: V poslední letošní epizodě feministického podcastu odpovídaly Silvie Lauder a Clara Zanga na otázky posluchačstva. Padl dotaz na ženy, které se realizují po padesátce a nemají tak čas na vnoučata, nedostatek dámských toalet na veřejných místech i někdejší idoly autorek, které musely zavrhnout kvůli jejich přístupu k ženám. Každá z novinářek také vybrala pět pozitivním událostí za rok 2025 z oblasti ženských práv.

Od 1. ledna v Česku vchází v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který přináší desítky změn. Prodejci zbraní například budou muset hlásit podezřelé obchody a držitelé zbraní podstupovat lékařskou prohlídku nikoliv po deseti, ale po pěti letech. Nová pravidla prošla sněmovnou na konci ledna roku 2024, tedy jen pár týdnů po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, změny byly plánovány už dříve: „O tom zákonu se debatovalo roky, současná podoba vznikla za vlády Petra Fialy (ODS). Ta střelba na FF UK urychlila schválení," upřesňuje s tím, že změny jsou hlavně formální. „I po těch změnách bude mít Česko jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní civilisty v demokratických zemích. Naprosto zásadní změna je, že vznikne digitální centrální registr zbraní, do kterého bude mít přístup policie i tajné služby." Co se ale s novými pravidly změní v praxi? Proč se v Česku nezohledňuje etická rovina držení zbraní? Kolik lidí je má vlastně legálně? A v čem se oproti většině Evropy budeme lišit i s novým zákonem?

S Janem Švecem a Markem Ruttnerem proměně lidských činností pod vlivem velkých jazykových modelů a o tom, kam vývoj AI spěje. Máme se bát AI a co čekat od dalšího vývoje generativní umělé inteligence? Nejen o tom diskutovali Jan Švec z Katedry Kybernetiky Západočeská univerzity v Plzni a Marek Ruttner z neziskové vzdělávací organizace Nvias. Debatu Respektu v Moving Station Plzeň moderovala Dominika Perlínová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.

S historičkou Dagmar Hájkovou o osudech Emanuela Vosky, který v USA i jinde po světě pomáhal Masarykovi založit Československo, od jehož narození uplynulo sto padesát let. Emanuel Voska (1875-1960) pocházel z Kutné Hory, kde si letos v listopadu připomínali kulaté výročí narození tohoto pozapomenutého dobrodruha a účastníka tří odbojů. V poměrně útlém věku přišel o otce. Vyučil se kameníkem a nedlouho poté už tento mladý socialista a volnomyšlenkář s pár dolary v kapse seděl na zaocenském parníku, který plul do Spojených států. V New Yorku se zpočátku živil umýváním nádobí a výrobou těžítek. Postupně si splnil americký sen mnoha přistěhovalců a stal se úspěšným a movitým podnikatelem. Také se ovšem angažoval v krajanských spolcích i médiích a během první světové války investoval nemalé úsilí i peníze do snah o vznik samostatného Československa. Pomáhal T. G. Masarykovi č bratrům Benešům, působil jako špion a organizátor informátorů i propagandista. V roce 1917 také odcestoval do Petrohradu na důležitou misi s britským spisovatelem a zpravodajcem Williamem S. Maughamem krátce před nástupem bolševiků k moci.„Voska je vždy ve správný čas na správném místě. Byla to kuriozní mise připravovaná Angličany a Američany, která měla zamezit bolševické revoluci,“ říká historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Posléze se stal Voska kapitánem americké vojenské zpravodajské služby. Na jakých špionážních aktivitách má Emanuel Voska zásluhy? A co jsou naopak mýty? Proč měl Masaryk tohoto Čechoameričana za "fantastu"? Jaké byly podle autorky knihy Emanuel Voska Špionážní legenda první světové války (Academia, 2014) další osudy tohoto Čechoameričana po vzniku Československa? Co o něm říkali a psali pamětníci? A jak se s odstupem ohlíží za letošním otevřením obálky se vzkazem T. G. M., v němž jako historička sehrála jednu z ústředních rolí? Nejen o tom mluví Dagmar Hájková v podcastu Čtení s Respektem.

Rok 2025 v Česku by se dal velmi zjednodušeně rozdělit do dvou částí. Konkrétně přípravy na sněmovní volby a povolební dění. Nejen o klíčových událostech z těchto období, ale také o tom, jak se Česká republika posunula v řadě společenských otázek nebo jak je na tom ke konci roku ekonomicky, debatují ve speciálním vydání Výtahu Respektu Kristýna Jelínková, Silvie Lauder, František Trojan a Filip Zelenka. Moderuje Zuzana Machálková.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

V 36. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury se spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar ohlížejí za rokem 2025 a mluví mimo jiné o: slovenské vlně punk rapu a slovenském divadle čelícím Ficově vládě vítězství Nneny Kalu v Turnerově ceně filmech Drobná nehoda, Tajný agent, Sbormistr, Na druhé straně léta, Hurikán a Kámen osudu koncertech FKA twigs ve Foru Karlín a Viktora Oriho v Bike Jesusu rozhovorech se zpěvačkou Adélou a herci Oldřichem Kaiserem a Ivanem Trojanem proměně Galerie HYB4 na studentské ateliéryKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vánoční díl podcastu Vládneme, nerušit se tentokrát věnuje otázkám od posluchačů, kteří se ptali například na trvanlivost nové vládní koalice, pravděpodobnost kandidatury Andreje Babiše v roce 2029 nebo se kterým z politiků se dělá těžko rozhovor. Zbyl ale také čas na lehkou rekapitulaci důležitého volebního roku - kdo z politiků autory podcastu nejvíce překvapil? A kdo je v jejich očích největší smolařem, průšvihářem nebo skokanem roku? O tom se bavili tradičně redaktoři Respektu Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Jen co se nová vláda Andreje Babiše z ANO, ve které jsou kromě jeho hnutí i SPD a Motoristé, v pondělí ujala moci, hned druhý den na prvním řádném zasedání prosadila celou řadu změn. Přišlo avizované odmítnutí unijního systému emisních povolenek ETS 2 či odmítnutí migračního paktu, ale také schválení nového stavebního zákonu nebo odvolání dozorčí rady České pošty a předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Kromě toho stát na základě rozhodnutí vlády od příštího roku zcela převezme financování podporovaných zdrojů energie. Kde na to ale vláda vezme peníze? Skutečně je možné jen tak odmítnout unijní směrnice a legislativu? A jaké kroky chystá kabinet hned zkraje příštího roku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Filip Zelenka.

Ženy XYZ #24: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.“Dospělost je, když si uvědomíš, že všechno to vánoční kouzlo byla jen práce tvojí mámy,” říká ve videu jeden internetový tvůrce. Popisuje tím skutečnost, která se v anglosaském prostředí označuje jako Holiday Gap, tedy že na ženách v období svátků leží neúměrně více fyzické i mentální a emoční práce. Jaké všechny podoby na sebe Holiday Gap bere, ale také jak si spravedlivější rozdělení úkonů v rodině a ve vztahu vykomunikovat, probíraly ve 24. díle feministického podcastu Ženy XYZ Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

V poslední epizodě Československého podcastu roku 2025 debatují šéfredaktor Respektu Erik Tabery a šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný nejen o tom, jak se svojí rolí naložil během sestavování nové české vlády prezident Petr Pavel nebo jaké riziko představují Filip Turek či Petr Macinka z Motoristů, ale také o tom, proč slovenský parlament schválil návrh vlády na zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a podpořil vytvoření nové instituce, během čehož došlo ke slovním i fyzickým potyčkám mezi politiky a političkami, jak do toho zasáhl prezident Peter Pellegrini, a v neposlední řadě i o tom, kam obě země směřují a v čem se vzájemně přibližují. Moderuje Zuzana Machálková.

Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková

Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Dělníci kultury #35: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vánoční Literární přílohu Respektu Jenom ne strach!miliardovou investici studia Disney do společnosti OpenAIoscarovou kampaň k dokumentu Ještě nejsem, kým chci býtúmrtí fotografa Martina Parraseriál The Beatles Anthology (Disney+)koncert rappera Bladeeho ve Foru Karlínknihy francouzské filozofky Manon Garcii Mit Männern Leben (Suhrkamp Verlag) a Petry Brandejsové Tomsové a Tomáše W. Pavlíčka Cesta kolem světa – Zatopený fotografický deník Jiřího Viktora Daneše (Academia, Masarykův ústav)italského skladatele barokní hudby Giovanniho Alberta RistorihoKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #39: S nastupující novou vládou Andreje Babiše se otevírá otázka, jak se změní postoj Česka k válce na Ukrajině. Nově bude na nejvyšším postu ministerstva obrany nominant SPD, generálporučík Jaroslav Zůna, a stále přetrvávají výhrady hnutí ANO k muniční iniciativě, díky které se na Ukrajinu dostávají potřebné prostředky pro obranu napadené země. Jak to dopadne? Kdo bude mít konečné slovo? A jaký vliv bude mít na celou záležitost vztah premiéra Andreje Babiše s ostatními zbrojaři? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

Americký prezident Donald Trump je proslulý mimo jiné i výroky vůči ženám, hlavně pak z řad novinářek a političek, které jsou v lepším případě nevhodné, v horším naprosto za hranou. Jen za poslední dobu jich přibylo hned několik. Připomeňme například situaci, kdy novinářka z The New York Times Katie Rogers napsala článek o jeho stáří a možné ztrátě energie, za což ji označil za novinářku třetí kategorie, která je ošklivá uvnitř i vně, nebo když se ho jiná novinářka, Catherine Lucey z Bloomberg News, zeptala na kauzu Jeffreyho Epsteina a možnost zveřejnění dokumentů, na což Trump zareagoval slovy: "Quiet, quiet, piggy", která se dají přeložit doslova jako „mlč, mlč, prasátko". Další příklady jeho výroků uvádí ve čtvrtečním Výtahu Respektu Dominika Perlínová, přičemž Silvie Lauder doplňuje, proč je problém, že takto mluví nejmocnější muž světa, jak bývá šéf Bílého domu označován: „Jeho chování je do nějaké míry normotvorné a legitimizuje chování běžných lidí. To jsme mohli vidět i v Česku na některých prezidentech, specificky na Miloši Zemanovi. Nebezpečné je to v tom, že je potom obtížné být překvapen, že se běžní lidé chovají útočně a nepřátelsky, což se pak může stupňovat k nějakému agresivnímu chování na ženách." Proč terčem útoku bývají právě ženy, zvlášť pak některé? A jak tomu čelit?

Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?

Napojte se na svou ženskou energii a necpěte se do té mužské, radí influencerky, samozvané koučky i známé osobnosti v médiích. Esoterické termíny se v poslední době dostávají do diskuse o genderu a mezilidských vztazích stále víc. Někdy se překvapivě propojují i s některými feministickými myšlenkami. Proč jsou tyto proudy dnes tak populární? Jaké argumenty použít, když někdo představě dvou odlišných “energií” propadl? A není “návrat k ženské energii” jen snahou uniknout společenskému tlaku na výkon? O tom se ve 23. díle feministického podcastu Ženy XYZ bavily Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Šedesát šest dní po volbách jmenoval prezident Petr Pavel šéfa ANO Andreje Babiše premiérem. Do křesla vlády se tak vrací po čtyřech letech. Protože vládu hlava státu jmenuje o necelý týden později, konkrétně 15. prosince, dosluhuje ještě kabinet Petra Fialy z ODS, ač tedy v demisi. Česko tak má na pár dní dva premiéry. Protože ale ten nově jmenovaný přinesl na Pražský hrad seznam ministrů a ministryní bez jména Filipa Turka, zůstává otázkou, kdo usedne do čela ministerstva životního prostředí. Je to pro čestného prezidenta Motoristů konečná, nebo má ještě šanci? Co vlastně čekat od Andreje Babiše coby premiéra? Bude v něčem jiný, než před čtyřmi lety? A do čeho se chce jeho vláda pustit hned co převezme moc? Nejen na to se Zuzana Machálková ptá Františka Trojana v úterní epizodě Výtahu Respektu.

S antropologem Davidem Platilem a historikem Martinem Dolejským o tom, jak se v metropoli žilo na pariferiích před sto lety, paralelách se současností a jejich související knize.S prudkým rozvojem Prahy a přibývajícím počtem obyvatel po roce 1918 byl spojený nedostatek vhodného a především levného bydlení. Důsledkem byly přelidněné byty a takzvané nouzové kolonie, kde lidé žili v různých barácích ze dřeva či plechu, železničních vagonech a dalších provizorních obydlích. V jistých obdobích takto žily i desítky tisíc obyvatel hlavního města. Některé z těchto kolonií nenávratně zmizely, jiné se z části dochovaly až do současnosti. Kniha Nouzové kolonie (Paseka, 2025) s využitím dobových snímků a dalších obrazových materiálů s komentáři ukazuje desítky takových míst napříč metropolí. Autoři v podcastu Čtení s Respektem přibližují mimo jiné to, jak se v těchto koloniích na tehdejší periferii Velké Prahy žilo, jejich politický význam i to, jaké postoje k nim zastávalo město, které se snažilo bytovou krizi aktivně řešit. V čem vidí paralely s dneškem? A co je motivuje k mapování dějin pražské periferie? Odpovídají historik Martin Dolejský a sociální antropolog David Platil, který také založil a spravuje webovou databázi kolonií bahnoprahy.cz.

S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za zhruba 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.

S Respektem o budoucí české vládě s politology Jakubem Janegou a Jakubem Lyskem. Debatu V olomouckém Divadle na cucky moderoval Tomáš Brolík. Co vláda? Co Babiš? Co Pavel? Co Motoristi? Co Okamura? Politologů z Univerzity Palackého v Olomouci se ptal na rozehranou politickou partii o sestavení nového koaličního kabinetu zástupce šéfredaktora Týdeníku Respekt

V 34. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Theodora Pištěka hudební true crime The Black Rider (Divadlo Komedie) úmrtí dramatika Toma Stopparda rozhovor s malířem Janem Knapem a jeho knížku Betlém je vážná věc (Jan Šícha) dokument John Candy: Mám se rád (Prime Video) knihu Václava Vokolka Okolím města Luny (Malvern) novelu Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci výstavy Veroniky Richterové Marry Maschrooms (Galerie Havelka) a Karla Pauzera Biosphaera (Museum Kampa) koncert kapely The Raveonettes (MeetFactory)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #38: Jednání o vládě se chýlí ke konci. Na začátku byla velká neznámá: zvládne (politicky) nezkušený Petr Pavel svou největší výzvu? Jak tedy obstál? Zvládl jednání s Andrejem Babišem, svou komunikaci s veřejností a jak si poradí s Filipem Turkem, který podle něj ve vládě být nemá? To vše probírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovější epizodě Vládneme, nerušit.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.