Týdeník Respekt

Vládneme, nerušit #27: Ať už vzejde z říjnových voleb jakákoliv vládní koalice, většině Čechů se zřejmě nebude příliš zamlouvat. Z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas totiž vychází, že největší podporu by měla menšinová vláda hnutí ANO, kterou by podporovalo 41 procent Čechů, tedy ani nejideálnější varianta nemá podporu většiny obyvatel. Co to může znamenat pro skládání příští vlády? A jak jsme se dostali do tohoto stavu? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři František Trojan a Filip Zelenka společně s šéfredaktorem Erikem Taberym.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Od zemětřesení na jihovýchodě Afghánistánu uplynuly více než dva týdny. Během několika dní přišla řada silných otřesů, které si podle vládnoucího hnutí Tálibán vyžádaly víc než dva tisíce obětí, další tisícovky osob byly zraněny. „V prvních dnech byla koordinace pomoci pod organizací The Afghanistan National Disaster Management Authority (ANDMA), kteří fungují překvapivě dobře," říká ve Výtahu Respektu regionální ředitel pro Blízký východ z Člověka v tísni Tomáš Kocian. „Není to jako v prvních měsících, kdy se do úřadu dostávali lidé, kteří žádnou kompetenci kromě dlouhého vousu, zacházení s kalašnikovem a čtení z koránu neměli. I Tálibán se učí vládnout. V prvních dnech tedy naskočili okamžitě, hodně se angažovala i armáda. Vláda se soustředila na tu bezprostřední pomoc tam, kam humanitární organizace nedosáhnou," vysvětluje s tím, že největší problém je v současnosti se zapojením ženských doktorek: „Obecně v Afghánistánu je jich málo a situace bude jen horší, protože zakazují ženám nejen pracovat v některých oborech, ale především studovat," doplňuje Kocian. Je naděje, že by se situace žen a dívek v Afghánistánu zlepšila? Jak v zemi mohou fungovat humanitární organizace? A jaký vliv mělo zastavení americké pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa?

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Na Slovensku se v úterý konaly protivládní protesty, které svolala nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo kolem osmnácti tisíc lidí, další tisíce protestujících byly v jiných městech napříč sousední zemí. Důvodem byl návrh nového konsolidačního balíčku, který má dopadnout hlavně na živnostníky a zaměstnance. Kritice však vláda Roberta Fica čelí z více stran. Kvůli sblížení Slovenska s Ruskem i Čínou, ale také kvůli tlaku na instituce a omezování svobody médií, bude jeho Smer vyhozen ze Strany evropských socialistů, která chce v říjnu definitivně ukončit členství nejsilnější slovenské vládní strany. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, pro Slovensko oslabení v Evropském parlamentu není dobrou zprávou. Co ale vyhazov znamená pro Smer? Proč se kvůli slovenské vládě přeli europoslanci a europoslankyně na plenárním zasedání ve Štrasburku? A hrozí sousední zemi nějaký postih ze strany EU?

Ženy XYZ #11: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata.Dánská premiérka a její grónský protějšek se omluvili inuitským ženám za to, že jim dánské úřady od 60. let nuceně nasazovaly antikoncepci, aby zastavily rozrůstání grónské populace. Nezávislí vyšetřovatelé shromáždili 350 takových případů. Podle odhadů ale žen, které proti své vůli dostaly nitroděložní tělísko či antikoncepční injekci, mohlo být až 4500. Ve hře je i vyplacení odškodného. O finanční kompenzaci si mohou od roku 2021 žádat ženy, převážně Romky, které byly nuceně sterilizovány v Československu a v Česku mezi lety 1966 až 2012. Kde všude úřady v minulosti zasahovaly do reprodukčních práv příslušnic etnických menšin? Jsou to praktiky z dob dávno minulých, nebo bychom se před nimi měli mít na pozoru i dnes? V jedenáctém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?

Debata Respektu v Olomouci s Pavlem Šaradínem a Karlem Páralem o tom, co rozhodne volby, a co bude rozhodující po nich. Moderuje Tomáš Brolík.„Tomio Okamura má své voliče jisté bez ohledu to, jak se mu povede kampaň. Žádnému jinému lídrovi se teď ale nespí dobře. ANO potřebuje co nejvyšší zisk a 31 procent jim nestačí. SPOLU chtělo dosáhnout 25 procent a od toho jsou zatím v průzkumech daleko. STAN zůstává zhruba na svých a v zádech má velkého konkurenta v podobě Pirátů. Komunisté se drží někde kolem 6 procent, ale s ohledem na očekávatelný obrovský finiš ANO, pro ně může být nakonec 5 procent velký sen, kterého nedosáhnou. A Motoristé mají zatím spaní zatím asi nejhorší,“popisuje politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S tímto hodnocením souhlasí i jeho univerzitní kolega Karel Páral z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky: „Andrejovi Babišovi se teď rozhodně dobře nespí. A důvodem není to, že ho možná ještě pobolívá v zátylku po ráně holí. Po volbách může být ve velmi komplikované situaci. A SPD se povedl majstrštyk spojením s dalšími třemi subjekty,“ Jak se před volbami usíná představitelům různých stran? K čemu se jednotlivá uskupení pár týdnů před volbami upínají a co čekat od nové Poslanecké sněmovny? Nejen o tom debatovali v Divadle na cucky se zástupcem šéfredaktora Týdeníku Respekt Tomášem Brolíkem.

Výtah Respektu s Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou o vývoji kolem kauzy Čapí hnízdo, slabých místech lídra ANO i možných variantách příští vlády. Moderuje Štěpán Sedláček.Do jaké pozice se tři týdny před volbami dostává Andrej Babiš s ohledem na podrobné znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, který uznal Babiše vinným z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU? A jaká povolební spolupráce se rýsuje ve světle posledních průzkumů veřejného mínění? Nejen o tom debatuje Ondřej Kundra a Filip Zelenka ve Výtahu Respektu se Štěpán Sedláčkem.Doporučujeme k přečtení také článek: Rozsudek vrchního soudu nad Babišem: jednal účelově, aktivně prováděl trestnou činnost a manipuloval s fakty. Nebyl důvod ho neodsoudit

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělnícikultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Magdalena Fajtová debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo, co je baví a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Benny Safdieho Mlátička, Jamese Gunna Strážci Galaxie, Roba Reinera Stůj při mě a Spike Jonze Onaseriály Dexter: Vkříšení, Peacemaker, The Paper, Kancl výstavu Striking fotografky Mary McCartney festival Jesnění (Jeseník)kapelu Mezi patry klid knihu Lei Ypi Indignity hru Valiant Hearts: The Great War

Vládneme, nerušit #26: Ačkoliv volební preference naznačují, že hnutí ANO směřuje k říjnovému vítězství, Andrej Babiš má cestu k premiérskému postu mnohem složitější. V cestě mu stojí zejména jeho střet zájmů, kauza Čapí hnízdo a prezident Petr Pavel. Ve stejnou chvíli dvojka hnutí ANO Karel Havlíček v jistém ohledu už nyní vystupuje jako kandidát na předsedu vlády. O šancích Andreje Babiše na návrat do premiérského křesla v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka.

Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

Září a říjen by se daly nazvat měsíci duševního zdraví. Zatímco na 10. září připadá Světový den prevence sebevražd, přesně o měsíc později je Světový den duševního zdraví. Národní ústav duševního zdraví a Ústav zdravotnických informací a statistiky při této příležitosti upozornily, že sebevražednost je v Česku nad průměrem EU. Upozornily však na mezery v datech. V čem spočívají? Kdo si v Česku nejčastěji bere život? Na koho se lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím nebo jejich blízcí, kteří jim chtějí pomoct, mají obrátit? A proč je důležité, že se prezident Petr Pavel zapojil do osvětové kampaně s názvem To chce odvahu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Silvie Lauder.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

V české společnosti stále přežívá řada stereotypů o domácím násilí: obětí se prý nemůže stát člověk vzdělaný, je snadné z toxického vztahu kdykoliv odejít, násilí znamená zejména použití hrubé fyzické síly. A nemá je jen laická veřejnost, při rozhodování kauz s nimi operují i některé tuzemské soudy. Jako třeba sedmý senát Nejvyššího soudu, který se zastal muže, jež 14 let kontroloval, ponižoval a vydíral svoji partnerku. Podle soudců NS Josefa Mazáka a Romana Vicherka nešlo o týrání, mimo jiné proto, že oběť měla možnost odejít a šlo o ženu vzdělanou a svéprávnou. Tento výklad ovšem ostře odmítl Ústavní soud. Na čem je založen výrok soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové, jak týrání definuje zákon a jaké následky mohou oba výroky mít? V desátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.

Přesně za měsíc budou volby do Sněmovny, přičemž podle posledního volebního modelu Ipsos by s více než 32 procenty zvítězilo ANO, za kterým je s 21,5 procenty Spolu a třetí je s 11,5 procenty SPD. Následují Starostové, Piráti se Zelenými a Stačilo! se SOCDEM s tím, že do dolní komory by se dostali i Motoristé. Právě Stačilo! však podle krajského soudu v Brně ale porušilo zákon. Důvodem je, že přestože vystupuje jako hnutí, ve skutečnosti jde o nepřiznanou koalici. Ohrozí to kandidaturu uskupení, ve kterém jsou mimo jiné i komunisté? Jak vyhrocené jsou kampaně stran a hnutí napříč politickým spektrem? Co od politiků a političek čekat v příštích týdnech a jak by se v nich mohlo posunout rozhodování voličů? I o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery.

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

„Chtěl bych vám říct, abyste tento školní rok zkusili být příkladem vy některým dospělým. V tom, že se k sobě budete chovat slušně, budete si pomáhat, naslouchat a snažit se pochopit, že i ten druhý může mít sem tam nějaký problém," řekl letos prezident Petr Pavel na začátku školního roku směrem k prvňákům. Těch letos do lavic usedlo bezmála 118 tisíc. S jejich nástupem navíc vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší hned několik legislativních změn. Týká se to zpřísnění pravidel pro odklad školní docházky, možnosti vyučovat podle nových vzdělávacích programů, ale také převodu placení nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Jak přesně mají změny fungovat v praxi popisuje v pondělním Výtahu Respektu Markéta Plíhalová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Martin Štorkán a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Hodina zmizení, Hříšníci, Superman, Thunderbolts a Fantastická 4: První krokydruhé řady seriálů Wednesday, Hra na oliheň a Sandman (Netflix)reality show Ano, šéfe! (Prima)Album private music od Deftonesvystoupení Tresky jednoskvrnné, Pasti a mata213 na festivalu Povalečtelemost Woodyho Allena s filmovým festivalem v Moskvěvýstavu Lucie Hoškové Jsme jenom dunící kov (Hidden Gallery)knihu Lucie Hlavinkové Barabizna (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

„Topka“ je v dlouhodobém úpadku. Strana, která mívala pět ministrů nebo pozici nejsilnější pravicové strany v Parlamentu dnes nemá jistotu, že by se do dolní komory samostatně probojovala. Její dlouholetá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová navíc ve své pozici končí a navíc už ve volbách nekandiduje. Přesto ve své funkci zatím zůstala. Kdo přijde po ní? A má šancí na to, že stranu vrátí nad pět procent? Nejen o tom ve čtyřiadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školkách a jejich související knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček. Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

V kauze takzvané Kutnohorské sekty, kolem níž se pohybovala zhruba třicítka lidí a několik z nich přišlo o život, včetně vůdce Richarda Šiffera, došlo k dalšímu posunu. Státní zástupce obžaloval šest lidí, kteří se měli podílet na lesních rituálech, po nichž po mučení zemřel jeden z členů sekty. Informaci přinesl Český rozhlas s tím, že obžalovaní se budou zpovídat z trestných činů vydírání a neposkytnutí pomoci. O co přesně v tomto konkrétním případě šlo? Jak pokračuje soudní proces se členkami sekty Irenou a Magdou, které měly podle obžaloby vůdce Šiffera usmrtit? A v čem je kauza takzvané Kutnohorské sekty v Česku bezprecedentní? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Martin Štorkán.

Ženy XYZ #8: Přeplněným českým věznicím má odlehčit, že trest odnětí svobody bude nově za neplacení výživného hrozit jen v nejzávažnějších případech. I organizace pomáhající sólo rodičům upozorňovaly, že uvěznění neplatiče vedlo akorát k tomu, že dluh dále narůstal, a děti se peněz stejně nedočkaly. Jaké mohou být efektivnější cesty, jak rodiče přimět platit? Jak pomohou změny v rozvodech, které začnou platit od ledna? A proč si část společnosti mylně myslí, že alimenty neputují dětem, ale rozhazovačným matkám? V osmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že s okamžitou platností odvolává z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cook. Reaguje tím na obvinění, že se měla dopustit hypotečního podvodu. Cook namítá, že k jejímu odvolání šéf Bílého domu nemá žádnou pravomoc a že neodstoupí, dokud k tomu Trump neprokáže dostatečný důvod. Snaha o její odvolání je nicméně dalším z prezidentových zásahů proti složení centrální banky, s jejímiž některými členy má spor kvůli výši sazeb. Americká média upozorňují, že pokud by Cook byla odvolána, jejím nahrazením by Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu. Centrální banka však není jedinou institucí, kde se Trump snaží centralizovat moc. Tu se navíc snaží získat i v některých městech, která mu ve volbách nebyla příliš nakloněna a v pondělí tak například oznámil, že by americká armáda mohla být nasazena k potlačení zločinu v Chicagu. Tam přitom kriminalita klesá. Čeho tím chce Trump dosáhnout? Může jeho posilování pravomocí někdo zastavit? I o tom mluví v úterní epizodě podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?

Dělníci kultury #20 Pavel Turek a Jan H. Vitvar diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: portrét kapely Bibione a její nové EP Paprikatraumbrötchen album Wishbone od Conana Graye knihu Michaela Špirita Filip Topol 99727 znaků včetně mezer (Revolver Revue) dokumentární film Mátého Körösiho Divas výstavu Alice Nikitinové, Hany Puchové a Jana Kostohryze Mám se zout? (Galerie MeetFactory) sedmdesáté výročí poslední Velké ceny Antonína VitvaraKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #23: Kampaň se blíží do finále, už i poslední opozdilci představují své programy a v politickém zákulisí se pomalu začíná mluvit o tom, kdo po volbách zasedne ve Strakově akademii. Podaří se současné vládě zázrak a obhájí své posty? Nebo se některá ze stran současné vládní koalice obětuje pro demokracii a složí vládu s hnutím ANO, se kterým si nyní nemohou přijít na jméno? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Vrchní soud v Praze měl do konce srpna lhůtu na to dopsat své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě šéf ANO Andrej Babiš a europoslankyně stejného hnutí Jana Nagyová. Seznam Zprávy ale ve středu přišly s informací, že odvolací soud už rozhodnutí dopsal a případ se tak vrací k Městskému soudu, který v minulosti oba již dvakrát zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott se nicméně tentokrát bude muset řídit pokyny Vrchního soudu, podle jehož důkazů se Babiš i Nagyová dopustili dvou trestných činů, a to dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. „Téměř se nemůže stát, že by nebyli odsouzení. Musíme nechat nějaký prostor, ale je to velmi málo pravděpodobné. Jsme tak v situaci, že volby s největší pravděpodobností vyhraje a vládu bude sestavovat člověk, který bude odsouzený za spáchání trestného činu," říká ve Výtahu Respektu Erik Tabery, podle kterého rozsudek přijde nejspíš až po volbách, které připadají na první říjnový víkend. Co by to znamenalo pro Andreje Babiše coby možného předsedu vlády? Mohlo by jeho případné odsouzení ovlivnit voliče ANO? A je tu možnost, že by příští kabinet vedl někdo jiný z tohoto hnutí?

Jižní Evropa zažívá jednu z nejhorších sezon lesních požárů za poslední dvě dekády. Například Pyrenejský poloostrov požáry sužují už dva týdny. V případě Španělska jde hlavně o severozápad země, kdy ještě v úterý navečer hasiči evidovali na 40 ohnisek. Situaci řeší i centrální vláda v Madridu, která plánuje na zasažených místech vyhlásit stav mimořádné události civilní ochrany a v příštím měsíci předložit plán boje proti klimatickým změnám. „Zemřelo i několik lidí. Za 24 hodin tam shořela stejná plocha jako za celý loňský rok. Z dat EFFIS vyplývá, že jen ve Španělsku, napříč několika regiony, spálil oheň plochu čítající 400 tisíc hektarů. Jak píše agentura Reuters, to je jako by shořela celá Mallorca," říká ve Výtahu Respektu Štěpán Sedláček, který dodává, že extrémní požáry jsou také v Portugalsku. Jaká je tam situace? Jak se s požáry doposud vypořádávalo sousední Španělsko a jaký by mohl být budoucí plán boje s klimatickou změnou? A jak vlastně klimatologové hodnotí letošní léto v Česku?

Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem.

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

Protesty v Srbsku vypukly před asi devíti měsíci. Začalo to zřícením nově zrekonstruovaného přístřešku v Novém Sadu, při kterém přišlo o život 16 lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek. Na některé demonstrace kvůli tomu přišly statisíce lidí, následně padla vláda. Přesto i po devíti měsících nyní protivládní protesty v Srbsku eskalují a čím dál častěji dochází ke střetu pro a protivládních demonstrantů i policie. Srbský prezident Aleksandar Vučič navíc prohlásil, že stát je plně odhodlán využít vše, co je k dispozici, aby obnovil pořádek. Uvedl, že to bude velmi odlišné od toho, co jsme doposud viděli. „Lidé, kteří se účastní protestů čekají, že dojde ještě k větší brutalitě ze strany policie, nebo se k ní přidají jiné ozbrojené složky. Asi to ale neznamená nic dobrého pro protestující a především občanskou společnost," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. O občanskou válku podle ní ale zatím nejde. Co přesně se v Srbsku v posledních týdnech děje? Co víme o provládních demonstrantech? A jak tamní dění pokrývají srbská média?

Ústřední postava v takzvané bitcoinové kauze, Tomáš Jiřikovský, dál zůstává ve vazbě. Do té ho v neděli poslal Městský soud v Brně. Podle žalobců je to kvůli obavám z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Stalo se tak po čtvrtečním policejním zásahu u Jiřikovského doma v Břeclavi, ke kterému došlo za poměrně dramatických okolností, u nichž vyvstává otázka, zda skutečně nebylo možné Jiřikovského zatknout jinak. Jak ve Výtahu Respektu říká Martin Štorkán, z pohledu policie mohlo jít o taktiku: „Podle našich informací se policie snaží Tomáše Jiřikovského přesvědčit ke spolupráci. Monitorovali ho i když byl v zahraničí. Možná mu teď chtějí dát najevo, že to ne vždy půjde po dobrém." Jaké jsou další varianty důvodu teatrálního zátahu? Jak nyní k tzv. bitcoinové kauze přistupuje ministerstvo spravedlnosti? A kdy by mohl resort zveřejnit slibovanou časovou osu událostí?

Žádný jiný hudební styl se na polistopadové změny nenaladil tak dobře jako shoegaze. Ohlušující kytarové zkreslení příznačně doprovázelo čerstvě nabytou svobodu. Atmosféru unikátní doby a svébytné hudební scény zachycuje nová kniha Šeptej nahlas Miloše Hrocha. A právě s ním se bude Pavel Turek bavit o tom, jak vypadaly tehdejší první hudební kontakty Východu se Západem a také o tom, proč kapely jako Ecstasy of St. Theresa, Here nebo Sebastians nechtěly navazovat na nic z předrevolučního undergroundu, ale místo toho si vybudovaly svoji vlastní tradici.

V 19. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: šedesáté výročí koncertu The Beatles na newyorském Shea Stadium album Willoughby Tucker, I´ll Always Love You od Ethel Cain seriál Philippa De Scheppera Arkádie nominaci na Oscary dokumentu Kláry Tasovské a Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být nominaci na studentského Oscara animovaného filmu Philippa Kastnera Vlček knihu Ulinky Rublack Atronom a čarodějnice. Boj Johannese Keplera o svoji matku (Argo) talk show Chi Chi na Gauči představení Ostinato souboru Akoreacro na festivalu Letní Letná výstavy Jízlivá něha Naděždy Plíškové (Galerie Lázně Liberec), Martina Mrkvy ...pomalu obracíš se v prach (Regionální muzeum a galerie v Jičíně) a Karolíny Netolické Vlnění (Nová síň) film Teda Kotcheffa Rambo: První krevKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #22: Prázdniny se překlopily do poslední čtvrtiny a blíží se ostrá fáze kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš neúnavně objíždí sever Moravy a premiér Petr Fiala z ODS odjel na dovolenou. Jaký je to signál pro voliče? Má Spolu ještě šanci? A jak si vedou další reprezentanti trojkoalice? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.

Do schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zbývá jediný den. Konat se má v půl desáté večer středoevropského času, a to na Aljašce. Právě toto místo přitom nahrává ruské propagandě, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Vybrali ho zřejmě Američané, ale je otázkou proč. Ruská propaganda okamžitě začala tvrdit, že to je historicky ruské území a že se schůzka bude konat na jejich půdě. V tom jim pomohlo i to, že se Donald Trump dvakrát přeřekl a prohlásil, že pojede do Ruska. Z toho si propaganda udělala další materiál." V čem je Aljaška pro páteční summit strategická? Co vlastně od jednání Trumpa s Putinem čekat? A proč se setkávají bez ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?

Když vláda Petra Fialy z ODS před čtyřmi lety zveřejnila programové prohlášení, na Občanské demokraty poměrně překvapivě slibovala mimo jiné vyhlášení Národního parku Soutok, CHKO Krušné hory, a taky Národní park Křivoklátsko. Zatímco soutok Soutok byl vyhlášen začátkem července a druhé jmenované vznikne do příštího roku, vyhlášení NP Křivoklátsko do konce volebního období s největší pravděpodobností nevyjde. Snahy vyhovět odborníkům a ochranářům přírody přitom nepodkopává jen opozice, ale také poslanci z ODS, říká ve Výtahu Respektu Marek Švehla: „Strana má dlouholetou tradici nesouhlasu s přísnou ochranou přírody. Hodně se to projevuje na Šumavě, kde lokální skupiny členů ODS mají své obchodní zájmy a snaží se, aby zákon neobsahoval usnesení, že ochrana přírody má přednost před soukromými zájmy. Docházelo třeba k tomu, že lidé z ODS z jižních Čech organizovali cesty odpůrců národního parku ze Šumavy do Křivoklátska, aby jim tam vykládali, jak je život v NP hrozný. Ta koalice si za to může sama," uzavírá. Čím je Křivoklátsko tak unikátní? Co by zřízení národního parku znamenalo pro okolní obyvatele a chalupáře? A jak je na tom Česko s národními parky ve srovnání se sousedními státy?

Ženy XYZ #6: Anketa Sexistické prasátečko, kterou organizace Nesehnutí proměnila tuzemský pohled na reklamu, sice skončila už v roce 2018, kandidátů na anticenu by bylo stále dost. Sexistická reklama, v níž je ženské tělo redukováno na propagační předmět, už v mainstreamu není téměř k vidění. Zároveň na ni stále sázejí nejrůznější řemeslníci či dodavatelé autodílů, ale i velký obchodní dům či druholigový fotbalový klub. Pořád ale platí, že bez odpovídajícího kontextu je podobná propagace na štíru se zákonem o reklamě. O příkladech sexistické reklamy z poslední doby i o tom, o čem vypovídá povyk kolem reklamy na džíny s herečkou Sydney Sweeney v hlavní roli debatovaly v šestém díle svého podcastu redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?

Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?