Týdeník Respekt

Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem.

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

Protesty v Srbsku vypukly před asi devíti měsíci. Začalo to zřícením nově zrekonstruovaného přístřešku v Novém Sadu, při kterém přišlo o život 16 lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek. Na některé demonstrace kvůli tomu přišly statisíce lidí, následně padla vláda. Přesto i po devíti měsících nyní protivládní protesty v Srbsku eskalují a čím dál častěji dochází ke střetu pro a protivládních demonstrantů i policie. Srbský prezident Aleksandar Vučič navíc prohlásil, že stát je plně odhodlán využít vše, co je k dispozici, aby obnovil pořádek. Uvedl, že to bude velmi odlišné od toho, co jsme doposud viděli. „Lidé, kteří se účastní protestů čekají, že dojde ještě k větší brutalitě ze strany policie, nebo se k ní přidají jiné ozbrojené složky. Asi to ale neznamená nic dobrého pro protestující a především občanskou společnost," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. O občanskou válku podle ní ale zatím nejde. Co přesně se v Srbsku v posledních týdnech děje? Co víme o provládních demonstrantech? A jak tamní dění pokrývají srbská média?

Ústřední postava v takzvané bitcoinové kauze, Tomáš Jiřikovský, dál zůstává ve vazbě. Do té ho v neděli poslal Městský soud v Brně. Podle žalobců je to kvůli obavám z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Stalo se tak po čtvrtečním policejním zásahu u Jiřikovského doma v Břeclavi, ke kterému došlo za poměrně dramatických okolností, u nichž vyvstává otázka, zda skutečně nebylo možné Jiřikovského zatknout jinak. Jak ve Výtahu Respektu říká Martin Štorkán, z pohledu policie mohlo jít o taktiku: „Podle našich informací se policie snaží Tomáše Jiřikovského přesvědčit ke spolupráci. Monitorovali ho i když byl v zahraničí. Možná mu teď chtějí dát najevo, že to ne vždy půjde po dobrém." Jaké jsou další varianty důvodu teatrálního zátahu? Jak nyní k tzv. bitcoinové kauze přistupuje ministerstvo spravedlnosti? A kdy by mohl resort zveřejnit slibovanou časovou osu událostí?

Žádný jiný hudební styl se na polistopadové změny nenaladil tak dobře jako shoegaze. Ohlušující kytarové zkreslení příznačně doprovázelo čerstvě nabytou svobodu. Atmosféru unikátní doby a svébytné hudební scény zachycuje nová kniha Šeptej nahlas Miloše Hrocha. A právě s ním se bude Pavel Turek bavit o tom, jak vypadaly tehdejší první hudební kontakty Východu se Západem a také o tom, proč kapely jako Ecstasy of St. Theresa, Here nebo Sebastians nechtěly navazovat na nic z předrevolučního undergroundu, ale místo toho si vybudovaly svoji vlastní tradici.

V 19. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: šedesáté výročí koncertu The Beatles na newyorském Shea Stadium album Willoughby Tucker, I´ll Always Love You od Ethel Cain seriál Philippa De Scheppera Arkádie nominaci na Oscary dokumentu Kláry Tasovské a Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být nominaci na studentského Oscara animovaného filmu Philippa Kastnera Vlček knihu Ulinky Rublack Atronom a čarodějnice. Boj Johannese Keplera o svoji matku (Argo) talk show Chi Chi na Gauči představení Ostinato souboru Akoreacro na festivalu Letní Letná výstavy Jízlivá něha Naděždy Plíškové (Galerie Lázně Liberec), Martina Mrkvy ...pomalu obracíš se v prach (Regionální muzeum a galerie v Jičíně) a Karolíny Netolické Vlnění (Nová síň) film Teda Kotcheffa Rambo: První krevKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #22: Prázdniny se překlopily do poslední čtvrtiny a blíží se ostrá fáze kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš neúnavně objíždí sever Moravy a premiér Petr Fiala z ODS odjel na dovolenou. Jaký je to signál pro voliče? Má Spolu ještě šanci? A jak si vedou další reprezentanti trojkoalice? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.

Do schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zbývá jediný den. Konat se má v půl desáté večer středoevropského času, a to na Aljašce. Právě toto místo přitom nahrává ruské propagandě, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Vybrali ho zřejmě Američané, ale je otázkou proč. Ruská propaganda okamžitě začala tvrdit, že to je historicky ruské území a že se schůzka bude konat na jejich půdě. V tom jim pomohlo i to, že se Donald Trump dvakrát přeřekl a prohlásil, že pojede do Ruska. Z toho si propaganda udělala další materiál." V čem je Aljaška pro páteční summit strategická? Co vlastně od jednání Trumpa s Putinem čekat? A proč se setkávají bez ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?

Když vláda Petra Fialy z ODS před čtyřmi lety zveřejnila programové prohlášení, na Občanské demokraty poměrně překvapivě slibovala mimo jiné vyhlášení Národního parku Soutok, CHKO Krušné hory, a taky Národní park Křivoklátsko. Zatímco soutok Soutok byl vyhlášen začátkem července a druhé jmenované vznikne do příštího roku, vyhlášení NP Křivoklátsko do konce volebního období s největší pravděpodobností nevyjde. Snahy vyhovět odborníkům a ochranářům přírody přitom nepodkopává jen opozice, ale také poslanci z ODS, říká ve Výtahu Respektu Marek Švehla: „Strana má dlouholetou tradici nesouhlasu s přísnou ochranou přírody. Hodně se to projevuje na Šumavě, kde lokální skupiny členů ODS mají své obchodní zájmy a snaží se, aby zákon neobsahoval usnesení, že ochrana přírody má přednost před soukromými zájmy. Docházelo třeba k tomu, že lidé z ODS z jižních Čech organizovali cesty odpůrců národního parku ze Šumavy do Křivoklátska, aby jim tam vykládali, jak je život v NP hrozný. Ta koalice si za to může sama," uzavírá. Čím je Křivoklátsko tak unikátní? Co by zřízení národního parku znamenalo pro okolní obyvatele a chalupáře? A jak je na tom Česko s národními parky ve srovnání se sousedními státy?

Ženy XYZ #6: Anketa Sexistické prasátečko, kterou organizace Nesehnutí proměnila tuzemský pohled na reklamu, sice skončila už v roce 2018, kandidátů na anticenu by bylo stále dost. Sexistická reklama, v níž je ženské tělo redukováno na propagační předmět, už v mainstreamu není téměř k vidění. Zároveň na ni stále sázejí nejrůznější řemeslníci či dodavatelé autodílů, ale i velký obchodní dům či druholigový fotbalový klub. Pořád ale platí, že bez odpovídajícího kontextu je podobná propagace na štíru se zákonem o reklamě. O příkladech sexistické reklamy z poslední doby i o tom, o čem vypovídá povyk kolem reklamy na džíny s herečkou Sydney Sweeney v hlavní roli debatovaly v šestém díle svého podcastu redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?

Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?

V podcastu Redakční kuchyňka tentokrát vystupuje filmová kritička Jindřiška Bláhová. S šéfredaktorem Erikem Taberym si povídá mimo jiné o kouzlu Arnolda Schwarzeneggera, objevování nových talentů či potřebné aroganci mladí.

S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?

Dělníci kultury #18 Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - výstavu Views 2.0 (The Chemistry Gallery, Praha) - koncert Načevy- knihy Vládci jídla od Stefana Libertiho a Monika od Daniela Clowese - fenomén slovenského punk rapu: Fvck_kvlt, Berlin Manson, Dušan Vlk- filmy Barb Wire (1996), Bláznivá střela (2025), Papírový měsíc (Peter Bogdanovich, 1973), Poslední filmové představení (Peter Bogdanovich, 1971), Amélie z Montmartru (2001).- album Archives Vol. 2. Music To Films By František Vláčil, 2025- audioknihu Pavel Juráček, Deník (1959–1974) - seriály Pobřežní hlídka (1989 - 2001) a Pam a Tommy (2022)- podcast You Must Remember This (2014-2025) Amélie z Montmartru Doporučujeme také článek: Nová Pamela: Sexsymbol devadesátek zkouší přepsat svůj příběh

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě? Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.

Internetová služba Booking.com, která zprostředkovává rezervace ubytování, čelí další kontroverzi. Konkrétně hromadné žalobě, ke které se přidalo víc než deset tisíc evropských hotelů, a to včetně těch českých. Požadují odškodné za cenová omezení mezi lety 2004 až 2024, ke kterých se při využívání služby musely zavázat. Mají ale na peníze nárok, když na podmínky přistoupili dobrovolně? Jakým dalším žalobám Booking.com čelí? A může to službě, která je na trhu dominantní, poškodit reputaci? I o tom ve čtvrtečním Výtahu Respektu mluví Clara Zanga.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

Ženy XYZ #5: Světové ekonomické fórum vydalo další Global Gender Gap Report, tedy žebříček, který na základě dat ve čtyřech kategoriích porovnává 148 zemí světa podle toho, jak se jim daří narovnávat rozdíly mezi muži a ženami. Česko z podobných analýz obvykle nevychází jako premiant, ale že bychom byli třetí od konce v Evropě a na globální úrovni za Etiopií či Ázerbajdžánem? Jakou metodikou se žebříček sestavuje a je vůbec možné na základě omezeného počtu ukazatelů realisticky posoudit situaci v té které zemi? Výsledky reportu probírají pátém díle feministického podcastu redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Do sněmovních voleb zbývají méně než dva měsíce a zdá se, že horkým tématem kampaně bude klimatická politika. Konkrétně emisní povolenky, které by se od roku 2027 měly rozšířit i na domácnosti. Na jejich schvalování se od roku 2019 podílela jak předchozí vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak také současný kabinet Petra Fialy z ODS. Obě vlády se přitom nyní od emisních povolenek distancují. Filip Zelenka navíc ve Výtahu Respektu zdůrazňuje, že politici a političky nedostatečně vysvětlují význam emisních povolenek i to, jak by to s nimi mělo být v praxi: „Ohledně veškerých klimatických politik je ta komunikace příšerná jako u žádného jiného tématu. Z toho, co politici říkali posledních šest let, to pro nikoho nemohlo být pochopitelné. A není to o jedné straně, která by to dělala špatně, týká se to všech." Co přesně jsou tedy emisní povolenky? Jak konkrétně by se od roku 2027 měly dotknout domácností? A dostanou ty nízkopříjmové nějakou podporu od státu?

S režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou o ztvárnění politiky v seriálech. Moderuje Jindřiška Bláhová. Je tuzemská politika „měkká“ a provinční na dynamický žánr politického thrilleru a nabízí spíš náměty na komedie? Nebo minisérie Moloch, Bez vědomí, Rédl či vznikající Naši lidé ukazují, že i tady se mu může dařit? Jaká politická témata se tu nabízejí, jak pracovat se skutečností nebo napsat důvěryhodné hrdiny? A jak vůbec vypadá dobrý seriál o politice? Debata Jindřišky Bláhové s režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

V podcastu Redakční kuchyňka pokračuje rozhovor s Jaroslavem Spurným, který tentokrát vzpomíná na první roky svobodného Československa, začátky investigativní novinařiny a popisuje, jaké to je potkávat kolegy a kolegyně, kteří jsou téměř o půl století mladší.

Bonusová epizoda Vládneme, nerušit s debatou na LFŠ Uherské Hradiště.Debata s politickými reportéry Respektu, autory podcastu Vládneme, nerušit. Jakou šanci má dnes mladá generace vstupovat do veřejného prostoru? A skrze jaké prostředky? Je dnes jednodušší prosadit své názory a postoje, nebo je to naopak?

S filmaři Peterem Bebjakem a Rudolfem Biermannem o aktuální situaci v jejich zemi, kde se vláda snaží zlikvidovat občanskou společnost debatuje Jan. H. Vitvar na LFŠ Uherské Hradiště.Jak se daří slovenským umělcům a umělkyním vzdorovat autoritářské vládě symbolizované ministryní kultury Martinou Šimkovičovou? A může se něco podobného stát i u nás po volbách?

Dělníci kultury #17 z LFŠ v Uherském Hradišti o tom, co v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo Jana H. Vitvara, Pavla Turka, Jindřišku Bláhovou.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a osvé aktuální práci. Tentokrát došlo v živém vysílání na LFŠ vUherském Hradišti na:změny v kulturní sekci deníku The New York Timesseriály The Puppet Show a Star Trek: Podivné nové světydesku Gianta Clawa Decadent Stress Chamberkoncert Mata213 na LFŠknihy Constance Debré Love Me Tender (Tranzit) a H. Lenoir Felikracie (Baobab)filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Dužana Duonga Letní škola, 2001, Petra Kotka Kdy, když ne teď a Anny Cazanave Cambet Love me TenderKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.

Čtení s Repesktem: Rozhovor se švédským filosofem a transhumanistou o možných dopadech nástupu obecné umělé inteligence a superinteligence, smyslu života i možnosti, že všichni žijeme v nějakém matrixu i jeho nejnovější knize Deep Utopia: Life and Meaning in a Solved World (Hluboká utopie: Život a smysl v vyřešeném světě) Moderuje Štěpán Sedláček.Přepis rozhovoru si můžete přečíst zde: Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

Americká společnost Gilead Sciences, ve které je viceprezidentem český virolog a biochemik Tomáš Cihlář, před časem představila novou injekci na prevenci viru HIV. Slibuje účinnost vyšší než 99%, přičemž hlavní výhodou oproti dosavadním způsobům prevence je to, že její podání stačí jednou za šest měsíců. Lék už prošel Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a ke schválení ho na konci července doporučila i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Co ještě musí následovat, aby se injekce dostala k pacientům? Na jakém principu funguje? A co by mohla znamenat pro celosvětový boj s virem HIV, kterým je podle odhadů nakažených více než 40 milionů lidí? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Martin Uhlíř.

Česko se zařadilo mezi pár zemí napříč světem, které zlegalizovaly léčebné využití psilocybinu. Psychoaktivní látky přítomné například v lysohlávkách. Výzkum jeho účinků započal už před desítkami let, následně byl ale v rámci takzvané protidrogové války omezen a psilocybin zařazen na seznam zakázaných látek. Až po roku 2000 vědci a vědkyně znovu začali zkoumat jeho potenciál, přičemž data ukazují, že pomáhá u pacientů třeba s depresí, traumaty, OCD nebo poruchami příjmu potravy. V České republice byl psilocybin doteď mimo výzkum zakázán. Trestní novela, která umožňuje jeho využití ve zdravotnictví, už ale prošla celým legislativním procesem a má vejít v platnost v lednu příštího roku. Podle terapeutky Jany Tylš Adámkové z pražské psychedelické kliniky Psyon, která je členkou České psychedelické společnosti, a psychiatra, psychoterapeura a neurovědce Filipa Tylše, který je zakládajícím členem CZEPS a Psyonu, kdy působí také v NÚDZ a na 3. LF UK, je ale od zlegalizování psilocybinu k jeho bezpečnému využití v psychoterapii, kde by mohl pomáhat pacientům a pacientkám s duševními obtížemi, ještě dlouhá cesta. Je na to systém připravený? Jak překvapivé bylo schválení novely? A je vůbec v Česku dost odborníků, kteří by psilocybin mohli podávat? Moderuje Zuzana Machálková.

Obvodní soud pro Prahu 9 opět posunul projednávání kauzy Dozimetr. Projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku, ve kterém figuruje například zlínský podnikatel Michal Redl nebo bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, v té době z hnutí STAN, by tak mělo začít ve druhé polovině září, tedy jen zhruba dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny. Už teď je tak jisté, že kauza Dozimetr bude jedním z předvolebních témat, a to zejména ze strany opozice, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Není žádný důkaz, že by se na těch korupčních zakázkách jakkoliv podílel šéf Starostů Vít Rakušan. Ale když Andrej Babiš z ANO po milionté řekne, že Vít Rakušan je zkorumpovaný a doloží, že se toho případu účastnil důležitý představitel pražských Starostů, tak pak spousta lidí, když to zaregistruje klidně jen formou titulku, se dál nezabývá větším detailem. Odnesou si z toho, že je Vít Rakušan zkorumpovaný." Proč vůbec soud projednávání Dozimetru odložil? V jaké fázi projednávání kauzy momentálně je? A jak dlouho by se případ ještě mohl táhnout?

Ženy XYZ #4: Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje, vždycky ho zkomplikuje sexuální přitažlivost. Jak popsal The Economist, nejenže toto tvrzení není tak docela pravda, ale navíc ve společnostech, kde se ženy i muži mohou už od dětství přátelit a poznávat, slábnou genderové stereotypy a sexismus. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve čtvrtém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, jestli je přátelství dobrým základem pro partnerství, jak mohou z kamarádství se ženami profitovat muži a proč by společnosti prospělo, kdyby školáci a školačky měli společné hodiny tělocviku.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na úterý vyžádaly minimálně dvacet obětí a desítky zraněných, informovaly o tom ukrajinské úřady. Stalo se tak jen den poté, co americký prezident Donald Trump při setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku oznámil, že padesátidenní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, zkrátí na deset až dvanáct dní. Co by pak následovalo? Co výrok šéfa Bílého domu znamená pro Ukrajinu a pro Rusko? Jaká je momentálně situace na frontě a otřásly ukrajinskou vládou nějak nedávné události, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal, a následně zase odvolal zákon oslabující nezávislost některých protikorupčních organizací? I na to ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu odpovídá Tomáš Brolík.

S Hanou Müllerovou o novém pohledu na povinnosti a odpovědnost zemí za boj se změnou klimatu ve světle přelomových závěrů Mezinárodního soudního dvora.Státy se na světových konferencích OSN každoročně shodnou, že je třeba chránit klima a zastavit postupující zahřívání planety. Emise skleníkových plynů ovšem zatím celosvětově stále rostou - a spolu s tím i globální teplota. Mnohé sílící dopady ovšem nejsou po světě rovnoměrně rozložené a často více ohrožují chudší a rozvíjející se státy. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu 23. července vydal přelomové stanovisko, v němž vyjasnil, jak se to má s klimatickými závazky zemí z pohledu mezinárodního práva a jaké právní důsledky můžou nést země, které působí škody klimatickému systému. Jaký dopad to může mít na klimatickou politiku i související soudní procesy, přibližuje Hana Müllerová, které vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR, v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem. Mimo jiné uslyšíte, jak jednomyslné rozhodnutí soudního orgánu OSN mění pohled na dobrovolnost klimatických závazků, a proč mají v kontextu mezinárodního práva státy povinnost chránit klima, i pokud nejsou podepsané pod Pařížskou dohodou jako například Spojené státy. V neposlední řadě se dozvíte, jak nové stanovisko může podnítit žaloby států a otevřít cestu ke klimatickým reparacích, ale uslyšíte také o přímé souvislosti s českou klimatickou žalobou, kterou právě vyhodnocuje Ústavní soud.

Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?

Dalším hostem podcastu Redakční kuchyňka je jeden za zakladatelů Respektu, investigativní reportér, někdejší signatář Charty 77 Jaroslav Spurný. V prvním díle podcastu si s ním Erik Tabery povídá o jeho vzpouře na střední škole, rozhodnutí být svobodným člověkem v nesvobodné době, šíření samizdatu a porevolučním zakládání Respektu.

V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Ozzyho Osbourna dokument Sally Rose Griffiths Totální provar: American Apparel seriály Willa Smitha Slow Horses, Leny Dunham Trochu moc a Leny Dunham Girls katalog výstavy National Portrait Gallery v Londýně The Face: Culture Shift audio výběr ČRo z knihy Carla Gustava Junga Vzpomínky, sny, myšlenky výstavy Update (Bold Gallery), Kateřina Ondrušková: Fialová voní nejvíc (Trafo Gallery) a Kashinath Chawan: Živé vize z prachu ulice (Galerie Art Brut Praha) knihu Umberta Eca Baudolino (Argo) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Prezident - toho času v půlce mandátu - nedávno navštívil Německo, teď je v Japonsku. Česko reprezentuje odhodlaně. Blíží se ale parlamentní volby a po nich bude muset Petr Pavel zvládnout vyjednávání o příští vládě. Bude to pro něj asi nejtěžší zkouška z domácí politiky. Dá se na nějakých příkladech ukázat, jak by se k ní mohl postavit? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #19 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina. Trump už opakovaně prokázal, že dokáže přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení. Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Princ temnoty, jeden ze zakladatelů legendární britské kapely Black Sabbath a člověk s tak pestrým a kontroverzním životem, že se jednou nechal slyšet, že by ho nikdo nedokázal popsat ani v případě, že by byl nejlepším spisovatelem na světě. V týdnu rodina Ozzyho Osbourna oznámila, že v šestasedmdesáti letech zemřel. Stalo se tak zhruba dva týdny po jeho posledním koncertu, který se uskutečnil v jeho rodném Birminghamu, a kde se kapela Black Sabbath dala dohromady. A také na beznadějně vyprodaném koncertu, na který přišlo čtyřicet tisíc lidí a další milion ho sledoval online, vystoupila. V podcastu Výtah Respektu Pavel Turek shrnuje, jak se Ozzy Osbourne k hudbě dostal, v čem pro něj bylo zásadní setkání s jeho ženou a manažerkou Sharon, ale také co za sebou nejen ve světě hudby nechává.

Už u malých miminek se projevuje nebezpečný stereotyp: pláč malých chlapců považují lidé napříč gendery za závažnější, než ten dívčí. Když pak dospělá ženy přijde do gynekologické ordinace a stěžuje si na bolest nebo jiné nepohodlí, nezřídka se setká s odpovědí, že je to normální nebo že se jedná o psychosomatický problém. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve třetím díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, proč k největšímu znevažování dochází právě na gynekologii, jak to souvisí s lékařskými studiemi a farmaceutickým průmyslem nebo zda je možné se bránit proti nelegálním poplatkům za preventivní gynekologická vyšetření.

Vyšetřování loňských výhružek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku pokračuje. Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust zkraje týdne informoval o zadržení člověka, který je z vyhrožování podezřelý, přičemž jde o případ, na kterém spolupracovala česká, slovenská, lotyšská a ukrajinská policie. Vyjádření úřadu přišlo až několik dní poté, co o věci na sociálních sítích informovali slovenští policisté, kteří tak nejenže ohrozili bezpečnost svých kolegů z Česka, ale také tím porušili žádost státního zástupce Pavla Zemana, který má případ na starosti. Jak nicméně ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, i po útocích slovenských politiků na Bezpečnostní informační službu a jejího šéfa Michala Koudelku se zbylé strany snaží zachovat klid a pokračují ve snahách rozkrýt ruskou stopu, kterou sousední země nezmínila. Proč by ale Slovensko případ komplikovalo? Mohlo by vyšetřování probíhat i bez něj? A jaké komplikace by mohlo přinést, kdyby se v Česku na podzim vyměnily strany a hnutí, které vládnou?

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Dělníci kultury #15 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Larryho Davida Larry, kroť se, Nathana Fiedlera Zkouška, Ronana Bennetta Den Šakala a Philippa Kässbohrera a Matthiase Murmanna Jak prodávat drogy přes internet (rychle) nové album kapely Lvmen Amen lifestylový časopis 032c knihy Daniely Richterové Watching the Jackals (Georgetown University Press), Samira Hausera Vyvrhel (Okraj) a Marka Tomana Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu (Albatros) výstavu Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld (Galerie Václava Špály)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Dva se spojují, jeden pořádá krizový sněm. Kandidátky se musejí do konce července uzavřít. Tomio Okamura se (zatím) udobřil s Jindřichem Rajchlem a Kateřina Konečná se dohodla s Janou Maláčovou. Motoristé sobě mají nízké preference a o víkendu budou řešit, co s tím udělat. O tom všem spolu mluví Filip Zelenka a František Trojan v novém díle podcastu #18 Vládneme, nerušit.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek zvolil novou premiérku. Stala se jí ekonomka a vicepremiérka a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko. Ve funkci nahradila Denyse Šmyhala, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády od osamostatnění Ukrajiny v roce 1991. „Prezident Zelenskyj cítí, že je potřeba něco udělat. Denys Šmyhal byl taková extrémně nevýrazná politická postava," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Chtěli tam dát někoho, kdo má elán, což Svyrydenko nejspíš je. Prezident si ji údajně vybral proto, že je velmi loajální, hlavně k šéfovi prezidentské kanceláře. Možná je jejím úkolem mnohem efektivněji než Denys Šmyhal prosazovat to, co si přeje hlava státu." Co se od nové premiérky očekává? Může změna vlády po víc než třech letech nějak ovlivnit válku? A jak si vlastně před Ukrajinci a Ukrajinkami momentálně stojí Volodymyr Zelenskyj?