Týdeník Respekt

S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Ženy XYZ #15: Tradiční průvod protipotratového a antigenderového Hnutí pro život má konkurenta. Prahou o víkendu prošel stejnojmenný Pochod pro život, jehož účastníci naopak požadují, aby byl přístup k interrupcím ještě širší než dnes, a poukazují na to, že "pro život" jen těžko může být někdo, kdo chce rozhodnutí jít na potrat ženám vzít, čímž je - jak ukazují tragické případy z USA či Polska - mnohdy na životě ohrožuje. Co můžeme v tomto ohledu čekat od nové sněmovny a vlády? Je pravděpodobné, že se právo na interrupci objeví v Ústavě? Nebo naopak musíme být na pozoru před pokusy o jeho omezení? O tom v 15. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.Doporučujeme také články:Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice

S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.

V sedmadvacátém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:výběr nové hlavy ministerstva kulturyreality show Naked Attractionnovinkách tanečnice Miřenky Čechové Co já? Co ty? (Paseka) a Rukojmí (Palác Akropolis)film Siratpřehlídku Designblokalba Za 5 dvanáct od 58G a Silver Bleeds the Black Sun... od AFIvýstavu ZEB ONE: End to End (Platforma 15)knihu editorky Denisy Šťastné Jana Preková: Radost až na kost (Institut umění – Divadelní ústav)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S politology Jakubem Janegou a Jakubem Lyskem o sestavování vlády a možných scénářích dalšího vývoje. V olomouckém Divadle na cucky moderoval Tomáš Brolík.Můžou být SPD a Motoristé stabilní koaliční partneři? A co když ne? Fungoval ve volbách antifiala a antibabiš? Jaké méně viditelné faktory pomohly Babišovi k vítězství a jak se Pirátům podařilo „povstat z popela“? Co může přinést víc žen ve vysoké politice? A jak pravděpodobné je, že dojde na slovenský scénář? Nejen na to hledali odpovědi politologové z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Janega a Jakub Lysek v Debatě Respektu se zástupcem šéfredaktora Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

Vládneme, nerušit #30: Ačkoliv se mohlo zdát, že Andrej Babiš složí novou vládu hned první týden po volbách, tak se ukazuje, že vyjednávání mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy má své úskalí. Obsazení jednotlivých resortů je problematické a mění se každý den, ambice jednotlivých stran a politická nezkušenost celé vyjednávání komplikuje. Jak probíhá skládání nové vlády? O tom se bavili v 30. dílu podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenk a Ondřej Kundra.

Ani ne týden po sněmovních volbách už se začíná rýsovat, kdo v příští vládě zasedne do čela jednotlivých ministerstev. Pravděpodobný budoucí premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce mít jasněji do pátku. Scénář je ale zatím takový, že zdravotnictví, finance nebo vnitro by si nechalo právě ANO. Ministrem zahraničí by mohl být Filip Turek, ministr životního prostředí Petr Macinka, obranu by mohlo dostat SPD, stejně jako šéfa Sněmovny, a například kulturu by mohl mít Oto Klempíř za Motoristy, který se nechal slyšet, že by to v případě nabídky přijal. Jak ve Výtahu Respektu říká vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, je velkou otázkou, co od tohoto dvaašedesátiletého muže, který se doposud pohyboval jak ve světě kultury, tak i politického marketingu, očekávat: „Od července funguje status umělce, se kterým Motoristé mají problém. Záleží tedy, co s tím Oto Klempíř udělá. Pak máme otázku veřejnoprávních médií, se kterými mají problém všechny ty strany. Klempíř je zatím hájil, zároveň jsou ale Motoristé velmi radikální, takže on by nebyl jasná záruka toho, že se jako ministr kultury postaví tlakům, které jdou hlavně ze strany ANO a SPD. Tam to může být velký hukot. Zároveň, tím, že sleduju výtvarné umění, není žádným tajemstvím, že Andrej Babiš měl velký problém se šéfkou Národní galerie, to může být jedna z věcí, které teď spolu řeší." Jakou kariéru za sebou Klempíř má? Jak se vyjadřuje ke kultuře? A s jakými jinými politickými subjekty před Motoristy spolupracoval?

Vyjednávání o vládě se začíná komplikovat. Poté, co šéf SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí má zájem mimo jiné o ministerstvo vnitra a dodal, že pokud by se tak stalo, SPD by usilovalo o výměnu policejního prezidenta kvůli Okamurovu stíhání kvůli loňským předvolebním rasistickým plakátům, šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že policejní prezident se měnit nebude. A jak ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, Okamurovo hnutí tak nejspíš definitivně přišlo o vnitro: „Jestli k té změně dojde, ministerstvo by téměř jistě připadlo hnutí ANO, což je ale taky problém. Máme tady případ Čapího hnízda, střetu zájmů, takže ani toto není dobré řešení. U této vlády vlastně není žádné dobré řešení na obsazení pozice ministra vnitra, protože jednotliví představitelé budoucích zřejmě vládních stran mají různé problémy, včetně pana Turka z Motoristů." Proč chtěl ale Tomio Okamura odvolat policejního prezidenta Martina Vondráška, který o trestním stíhání politika nerozhoduje? Jaký jiný resort by SPD dostalo a co by s ním zamýšlelo? A jak Sněmovna rozhodne o případném vydání Okamury?

(3/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pátek a sobota. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(2/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - středa a čtvrtek. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(1/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pondělí a úterý. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

Ženy XYZ #14: Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně poprvé dosáhlo jedné třetiny, což je podle odborníků také důležitá psychologická hranice. Nestojí zatím však systematická podpora politických stran, ale aktivita liberálních voličů, kteří ženám hojně udělovali preferenční hlasy. Reakce na některé zvolené poslankyně přitom kopírují ty nejprimitivnější stereotypy včetně těch o údajné toxicitě ženských kolektivů. Bojí se politici vůle voličů projevené kroužky? A co mužští voliči liberálních stran, nebudou se teď cítit odsunutí na druhou kolej? Ve 14. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová, Silvie Lauder a Clara Zanga.

Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?

Prezident Petr Pavel během neděle a pondělí mluvil se všemi lídry stran a hnutí, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Zkraje týdne potvrdil, že nový kabinet může vznikat na půdorysu hnutí ANO, Motoristů a SPD. Otázkou ale zůstává, jak by si rozdělili vládní posty. „Motoristé usilují o zahraničí, kde si představují Filipa Turka. Ve hře je i životní prostředí pro Petra Macinku. Případně je tu zdravotnictví a ministerstvo sociálních věcí pro Borise Šťastného, které chce ale hnutí ANO. U zdravotnictví Andrej Babiš nechce slevit, vidí tam Adama Vojtěcha. SPD by chtělo vnitro nebo obranu," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, který potvrzuje prezidentova slova, že klíčové bude i složení Sněmovny. Do jejího čela by totiž teoreticky mohl nastoupit Tomio Okamura. Co by to v praxi znamenalo? Čím by hnutí SPD mohlo Babišovi posloužit? A k jakým dalším politickým posunům od víkendových voleb došlo?

Vítězství ANO ve sněmovních volbách není nijak překvapivé. Rozdíl mezi hnutím Andreje Babiše a doposud vládnoucí koalicí Spolu je však šokující. Tvoří totiž jedenáct procentních bodů. Znamená to konec uskupení, které tvoří ODS, TOP 09 a lidovci? Jak se bude skládat příští kabinet a kdo by mohl být v jeho čele? V čem se liší politika ANO, Motoristů a SPD, kteří by příští vládu mohly sestavit? Co se Sněmovnou udělá rekordní počet zvolených žen a jak to vlastně bude fungovat s postojem Motoristů? I na tyto otázky odpovídá ve speciálním povolebním podcastu redakce Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

V dalším díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury #26 spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:druhou řadu seriálu 1670vliv popkultury na turismus (knihy Dana Browna a seriálové hity Bílý lotos, Emily in Paris nebo Lupin)příspěvky Zdeňka Svěráka a Robina Kvapila k volbámfilm Jedna bitva za druhourozhovor s Ericem Kaplanem, scenáristou Teorie velkého třesku či Futuramyautorskou inscenaci Adama Draguna Alex (premiéra 17. listopadu v Arše+)výstavu Kateřiny Vincourové Skin Care (Galerie Rudolfinum)knihy Jana Douši Žít, jako by šlo o život – Bob Krčil (1952-1992) (Torst) a Lukáše Skupy Jednou nebudeme malí – český hraný film pro děti 1945-1993 (NFA)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #29: Zbývá už jen pár hodin do vyhlášení výsledků voleb, které rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny na další čtyři roky. Co si budeme pamatovat z letošní kampaně? Bude stačit životní výkon Petra Fialy k dalším čtyřem rokům vládnutí? A co může za zmrtvýchvstání Pirátů? O tom se v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit baví redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi. Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila. Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil. František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?

Ženy XYZ #13: Představa o ženách udržujících oheň v jeskyni a mužích na lovu je v popkultuře tak zakořeněná, že se využívá k ospravedlňování neférového rozdělení péče, špatné orientace mužů v supermarketu i rozdílech v odměňování. Výzkum z posledních let ale ukazuje, že taková představa paleolitu je naprosto mylná. Nejnovější metody analýzy proteinů a DNA dokládajé, že ženy lovily stejně často a se stejnou vervou jako muži. Studie také naznačují, že anatomie žen může být pro některé druhy lovu dokonce lépe uzpůsobená. Odkud se nepřesný obraz prehistorie vzal a co přesně se o pravěkých ženách zjistilo? Ve třinácté epizodě podcastu Ženy XYZ debatují Silvie Lauder a Clara Zanga.

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

V 25. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Petr Horký a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:obnovení talk show Jimmy Kimmel Live!knihy Andrzeje Sapkowského Zaklínač – Rozcestí krkavců (Leonardo) a Vratislava Brabence Kůň mimochodník (Maťa)StarDance Tourúčast filmů Nevděčné bytosti a Kafka na festivalu v San Sebastiánuseriály Černý králík, Zaklínač a Bluey retrospektivu Aleše Veselého Alešville a výstavu Dominika Adamce na Chalupeckého ceně (obě Veletržní palác NGP)tvorbu malířské dvojice Convict (Conrad Eric Armstrong a Viktor Valášek)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #28: Do voleb zbývá týden. Co ukazují průzkumy? Mají ještě vládní strany šanci na úspěch, nebo vyhraje ANO a další opoziční strany? Která ze stran se nakonec dostane do sněmovny a bude mít STAN pět procent, nebo patnáct? O tom všem byla další speciální epizoda podcastu Vládneme, nerušit. Hosty byli výzkumníci Tereza Friedrichová (NMS), Pavel Ranocha (Kantar) a Martin Kratochvíl (STEM).

„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky. Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.

Obvodní soud pro Prahu 9 se v pondělí začal zabývat případem rozsáhlé korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku. Jde o hlavní líčení, ve kterém se zpovídá osm lidí, mezi nimiž je například zlínský podnikatel Michal Redl, bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který byl dříve v hnutí STAN, anebo podnikatel Pavel Kos, který u soudu přiznal vinu. Redl a Hlubuček ji nadále odmítají. „Oceňuju, jak ke kauze přistoupila policie. Tři roky ty lidi sledovala, odposlouchávala, získávala informace, státní zástupce to posvětili. Odvedli vrcholně profesionální práci, která pořád ještě přináší nová odhalení," říká ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Byť je kauza Dozimetr velká a jde o rozsáhlou korupci, neukazuje to selhávání státu. Ukazuje to selhání jednotlivců, to je pro mě největší poznání," uzavírá. Kde má kauza Dozimetr kořeny? Jaké politické strany a hnutí do ní byly zapleteny a jak se s tím vypořádaly? A v jakém smyslu budou v podobných případech rozhodující nadcházející sněmovní volby?

Do sněmovních voleb v Česku zbývají méně než dva týdny. Záříjový průzkum agentury Median pro Radiožurnál a iRozhlas.cz ukázal, že nejpřijatelnější vládou by byl pro Čechy a Češky jednobarevný kabinet hnutí ANO, pro což se vyslovilo více než čtyřicet procent lidí. Na druhém místě skončila s podporou sedmatřeceti procent koaliční vláda ANO a SPD s tím, že na třetím se umístila někdejší pětikoalice Spolu, STAN a Pirátů. Jaké scénáře Českou republiku od října čekají? Jaká je pravděpodobnost, že by se ČR vydala stejným směrem, jako Slovensko po zvolení současné vlády Roberta Fica? A v čem má společnost v těchto turbulentních časech hledat sílu? Nejen o tom mluví v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor Respektu Erik Tabery, novinář a spisovatel Martin M. Šimečka a novinářka slovenského Denníku N Monika Tódová. Moderuje Zuzana Machálková.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je vuplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:zrušení talk show Jimmy Kimmel Live!úmrtí Roberta Redfordaseriály Charlieho andílci a Někdo, někdefilmy Franz a Drobná nehodavýstavy Wonded Bodies (Kolbenova vila), Sídliště a Planeta Hlava (Kulturní stanice Galaxie)účast studia Immortal Workers na Designbloku (Matěj Neubert a Jakub Křelina)knihy ⁠S.d.Ch⁠. Gejša (Officina Praga) a Marie Mžykové Hynais (Academia, Galerie Kodl)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #27: Ať už vzejde z říjnových voleb jakákoliv vládní koalice, většině Čechů se zřejmě nebude příliš zamlouvat. Z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas totiž vychází, že největší podporu by měla menšinová vláda hnutí ANO, kterou by podporovalo 41 procent Čechů, tedy ani nejideálnější varianta nemá podporu většiny obyvatel. Co to může znamenat pro skládání příští vlády? A jak jsme se dostali do tohoto stavu? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři František Trojan a Filip Zelenka společně s šéfredaktorem Erikem Taberym.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Od zemětřesení na jihovýchodě Afghánistánu uplynuly více než dva týdny. Během několika dní přišla řada silných otřesů, které si podle vládnoucího hnutí Tálibán vyžádaly víc než dva tisíce obětí, další tisícovky osob byly zraněny. „V prvních dnech byla koordinace pomoci pod organizací The Afghanistan National Disaster Management Authority (ANDMA), kteří fungují překvapivě dobře," říká ve Výtahu Respektu regionální ředitel pro Blízký východ z Člověka v tísni Tomáš Kocian. „Není to jako v prvních měsících, kdy se do úřadu dostávali lidé, kteří žádnou kompetenci kromě dlouhého vousu, zacházení s kalašnikovem a čtení z koránu neměli. I Tálibán se učí vládnout. V prvních dnech tedy naskočili okamžitě, hodně se angažovala i armáda. Vláda se soustředila na tu bezprostřední pomoc tam, kam humanitární organizace nedosáhnou," vysvětluje s tím, že největší problém je v současnosti se zapojením ženských doktorek: „Obecně v Afghánistánu je jich málo a situace bude jen horší, protože zakazují ženám nejen pracovat v některých oborech, ale především studovat," doplňuje Kocian. Je naděje, že by se situace žen a dívek v Afghánistánu zlepšila? Jak v zemi mohou fungovat humanitární organizace? A jaký vliv mělo zastavení americké pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa?

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Na Slovensku se v úterý konaly protivládní protesty, které svolala nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo kolem osmnácti tisíc lidí, další tisíce protestujících byly v jiných městech napříč sousední zemí. Důvodem byl návrh nového konsolidačního balíčku, který má dopadnout hlavně na živnostníky a zaměstnance. Kritice však vláda Roberta Fica čelí z více stran. Kvůli sblížení Slovenska s Ruskem i Čínou, ale také kvůli tlaku na instituce a omezování svobody médií, bude jeho Smer vyhozen ze Strany evropských socialistů, která chce v říjnu definitivně ukončit členství nejsilnější slovenské vládní strany. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, pro Slovensko oslabení v Evropském parlamentu není dobrou zprávou. Co ale vyhazov znamená pro Smer? Proč se kvůli slovenské vládě přeli europoslanci a europoslankyně na plenárním zasedání ve Štrasburku? A hrozí sousední zemi nějaký postih ze strany EU?

Ženy XYZ #11: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata.Dánská premiérka a její grónský protějšek se omluvili inuitským ženám za to, že jim dánské úřady od 60. let nuceně nasazovaly antikoncepci, aby zastavily rozrůstání grónské populace. Nezávislí vyšetřovatelé shromáždili 350 takových případů. Podle odhadů ale žen, které proti své vůli dostaly nitroděložní tělísko či antikoncepční injekci, mohlo být až 4500. Ve hře je i vyplacení odškodného. O finanční kompenzaci si mohou od roku 2021 žádat ženy, převážně Romky, které byly nuceně sterilizovány v Československu a v Česku mezi lety 1966 až 2012. Kde všude úřady v minulosti zasahovaly do reprodukčních práv příslušnic etnických menšin? Jsou to praktiky z dob dávno minulých, nebo bychom se před nimi měli mít na pozoru i dnes? V jedenáctém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?

Debata Respektu v Olomouci s Pavlem Šaradínem a Karlem Páralem o tom, co rozhodne volby, a co bude rozhodující po nich. Moderuje Tomáš Brolík.„Tomio Okamura má své voliče jisté bez ohledu to, jak se mu povede kampaň. Žádnému jinému lídrovi se teď ale nespí dobře. ANO potřebuje co nejvyšší zisk a 31 procent jim nestačí. SPOLU chtělo dosáhnout 25 procent a od toho jsou zatím v průzkumech daleko. STAN zůstává zhruba na svých a v zádech má velkého konkurenta v podobě Pirátů. Komunisté se drží někde kolem 6 procent, ale s ohledem na očekávatelný obrovský finiš ANO, pro ně může být nakonec 5 procent velký sen, kterého nedosáhnou. A Motoristé mají zatím spaní zatím asi nejhorší,“popisuje politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S tímto hodnocením souhlasí i jeho univerzitní kolega Karel Páral z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky: „Andrejovi Babišovi se teď rozhodně dobře nespí. A důvodem není to, že ho možná ještě pobolívá v zátylku po ráně holí. Po volbách může být ve velmi komplikované situaci. A SPD se povedl majstrštyk spojením s dalšími třemi subjekty,“ Jak se před volbami usíná představitelům různých stran? K čemu se jednotlivá uskupení pár týdnů před volbami upínají a co čekat od nové Poslanecké sněmovny? Nejen o tom debatovali v Divadle na cucky se zástupcem šéfredaktora Týdeníku Respekt Tomášem Brolíkem.

Výtah Respektu s Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou o vývoji kolem kauzy Čapí hnízdo, slabých místech lídra ANO i možných variantách příští vlády. Moderuje Štěpán Sedláček.Do jaké pozice se tři týdny před volbami dostává Andrej Babiš s ohledem na podrobné znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, který uznal Babiše vinným z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU? A jaká povolební spolupráce se rýsuje ve světle posledních průzkumů veřejného mínění? Nejen o tom debatuje Ondřej Kundra a Filip Zelenka ve Výtahu Respektu se Štěpán Sedláčkem.Doporučujeme k přečtení také článek: Rozsudek vrchního soudu nad Babišem: jednal účelově, aktivně prováděl trestnou činnost a manipuloval s fakty. Nebyl důvod ho neodsoudit

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělnícikultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Magdalena Fajtová debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo, co je baví a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Benny Safdieho Mlátička, Jamese Gunna Strážci Galaxie, Roba Reinera Stůj při mě a Spike Jonze Onaseriály Dexter: Vkříšení, Peacemaker, The Paper, Kancl výstavu Striking fotografky Mary McCartney festival Jesnění (Jeseník)kapelu Mezi patry klid knihu Lei Ypi Indignity hru Valiant Hearts: The Great War