Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavního soudu, který tak zamítl návrh víc než dvou desítek senátorů na zrušení právní úpravy. Vadilo jim, že je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Kritizovali také, že šlo o protiústavní přílepek. Paragraf chce navíc zrušit i vládní koalice, která to má i v programovém prohlášení. Podle Ústavního soudu však o přílepek nejde a zdůraznil navíc, že jde o obranu demokracie. V Česku navíc v lednu došlo k prvnímu využití paragrafu, kdy policie obvinila muže z neoprávněné činnosti pro cizí moc, konkrétně pro čínskou zpravodajskou službu. Nevyužívají ale stejný argument i v autoritářských zemích? Proč má vlastně vládní koalice s tímto paragrafem takový problém? A v čem je verdikt klíčový? V další epizodě Výtahu Respektu odpovídá Jaroslav Spurný.

Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí.

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů se v pondělí nedostavil do pražského divadla Palace, kde na něj čekali umělci a umělkyně, kteří naopak odmítli jeho pozvání na rezort s tím, že vhodnější je debatovat veřejně. Klempíř namítal, že se s nimi chtěl bavit o kultuře, nikoliv o politice, a do divadla odmítá přijít nejen kvůli jednání vlády, ale také proto, že by byl v defenzivě. Dá se jeho pozvání vnímat jako vstřícný krok, nebo je to jasné pozvání na kobereček? Je dobře, že moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka na ministerstvo nakonec šli? Proč se vůbec Oto Klempíř setkal se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a jaké finanční škrty čekají tuzemské kulturní instituce? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Jan H. Vitvar.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se tento týden začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho předložila se schodkem 310 miliard korun. Přesto ministerstva budou muset ve svých rozpočtech škrtat. To ostatně avizoval i ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů, podle kterého to pocítí především neziskové organizace zaměřující se na enviromentální témata či oblast podpory lidských práv a občanské společnosti v zahraničí. Kolik neziskovky doposud od státu dostávaly, kolik mu naopak dávaly a co se má změnit? Proč vůbec ANO, SPD a Motoristé jdou proti neziskovým organizacím? A mohla by je zachránit Evropská unie? V pondělní epizodě odpovídá František Trojan.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je vuplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:filmy Marie Lukáčové Orla a Ryana Cooglera Hříšnícinávštěvu Martiny Šimkovičové u Oty Klempíře a protestní výstavu Slobodná národná galéria. Príbeh jedného zápasu (GHMP) divadelní představení K sobě (Kulturní stanice Galaxie)knihu a výstavu Devade. Architektura Prahy mezi přístností a diskotékou (IPR, CAMP)knihu a výstavu Argonauti ideálu. Liberecká výtvarná scéna první poloviny 20. století (Arbor Vitae, Galerie Lázně Liberec)promítání pásma avantgarních československých filmů na festivalu v Rotterdamuvýstavu Dagmar Ultzenové a Františka Štorma Rozkvetlý smutek (Galerie Recesse)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #46: Uplynulý týden se nesl ve znamení jednání o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Opozice jej vyvolala poté, co prezident Petr Pavel zveřejnil komunikaci mezi ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou a poradcem hlavy státu Petrem Kolářem, kterou označil za vydírání. Situace přinesla do veřejného otázku, zda má Babiš situaci pod kontrolou a zda je silným či slabým předsedou vlády. To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Výtah Respektu: Je tomu víc než rok, kdy v Sýrii padl režim Bašára Asada, který uprchl do Moskvy. Po skoro čtrnácti letech tak v zemi skončila občanská válka. Do čela země se postavil bývalý vůdce HTS Ahmad Šara, který se snaží zbavit nálepky extremisty a usiluje o sjednocení země i obnovení diplomatických vztahů se Západem. V lednu Sýrii navštívila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Poválečný vývoj a snahy o sjednocení však komplikují vztahy s některými menšinami, třeba s alavity nebo s Kurdy. A právě konflikt s druhými jmenovanými je jedním z nejkomplexnějších bodů syrské krize. Syrští Kurdové totiž dlouhodobě usilovali o plnou autonomii. Šara zase o sjednocení Sýrie. V lednu tak několik týdnů trvaly boje, které vyústily v klíčovou dohodu, kterou se Kurdům rozplynul sen o autonomii, ale vůbec poprvé získali oficiální kulturní uznání. Jaký je na tom zájem Turecka, USA i Evropy? A je to krok k demokracii v Sýrii? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Po úterní dvanáctihodinové debatě, kdy se u řečnického pultu střídali převážně vládní poslanci a poslankyně, pokračuje Sněmovna v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu přihlášených se k hlasování dostanou nejspíš až třetí jednací den. Politických schůzí se ale ve středu konalo víc. Ráno se premiér Andrej Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se shodli na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat, jak dříve v Otázkách Václava Moravce uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Toho nejspíš nepotěší, že předseda vlády potvrdil, že Filip Turek je ze hry a prezident ho ministrem opravdu nejmenuje. Jak se k tomu šéf Motoristů na plénu vyjádřil? Jakým způsobem se rozhodl provokovat? A proč se jednání Bezpečnostní rady státu účastnil i Petr Pavel? Kristýny Jelínkové se na to přímo ve sněmovně ptá Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #30: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Kolik bolesti se může schovávat za bezdětností? Jak se změnily romantické vztahy a očekávání mužů i žen? Chtějí se ještě lidé seznamovat přes mobilní aplikace nebo se raději vrátí do reálného světa? A budou to umět? Ve 30. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom poprvé živě diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. V brněnském divadle Reduta svou debatou navázaly na novou inscenaci Changes německé autorky Maji Zade ze života jednoho manželského páru.

Československý podcast: „Považuju to za klíčový spor, který definuje, jestli se Česko odevzdá do rukou barbarům, násilníkům a hulvátům, nebo někdo slušný bude zákonným způsobem říkat: ne, takto to nebude," říká k bezprecedentnímu konfliktu ministra zahraničí a životního prostředí Petra Macinky z Motoristů s prezidentem Petrem Pavlem šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v další epizodě debatují mimo jiné o tom, jaký je rozdíl mezi tlakem na českou hlavu státu a vydíráním slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové, jak by se do jejich obrany měla zapojovat opozice, ale také jestli demonstrace, které se v obou zemích konají, mají smysl, anebo jsou jen přesvědčováním již přesvědčených. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia’s Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Výtah Respektu: „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného. Už ji nikdy nebudu vlastnit. Nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu," řekl na začátku prosince šéf ANO Andrej Babiš, který tím měl naplnit požadavek prezidenta Petra Pavla, aby před jmenováním premiérem veřejnosti vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Přestože to Babiš plánoval provést do třiceti dnů od jmenování, tedy do 9. ledna, doposud se tak nestalo. S převodem akcií holdingu Agrofert do svěřenského fondu totiž ještě čeká na souhlas dvou států. Jaké máme o tomto fondu informace? Skutečně se tím Babiš zbavuje vlivu na holding? A nehrozí, že se na Česko opět zaměří Evropská komise? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo bezpečnosti koncem uplynulého týdne zveřejnilo nové dokumenty v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Veřejnost má nově přístup k více než třem milionům stran, dvěma tisícům videí a sto osmdesáti tisícům fotografií. Kromě již známých jmen, jako například prezidenta USA Donalda Trumpa nebo britského prince Andrewa, v dokumentech figurovalo i jméno budoucí norské královny nebo bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění Miroslava Lajčáka. Ten do víkendu působil jako poradce premiéra Roberta Fica, po zveřejnění dokumentů k Epsteinově kauze ale rezignoval. Jak se s Epsteinem znal? Jaké další informace se objevily? A dá se očekávat další zveřejnění? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

Debata s týdeníkem Respekt: Co zatím ukázala a dokázala nová česká vláda? Hosty byli politologové Karel Páral a Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Moderuje Tomáš Brolík.

V 40. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: světovou premiéru divadelní adaptace románu Michela Houllebecqa Zničit v Divadle Komedie nové album Robbieho Williamse Britpop zmatky v hlavě ministra kultury Oty Klempíře dokumentární filmy Miroslava Janka Olga a Bretta Ratnera Melania autobiografii Patti Smith Chléb andělský (Dokořán) čtvrtou řadu seriálu Sektor (HBO) portrét malířky Kláry Hartlové výstavy Terezy Mátlové Mezi zimou a létem (Hidden Gallery) a Kláry Korbelové Nebe-peklo-ráj (Platforma 15)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #45: Petr Macinka vyhrožuje prezidentovi Petru Pavlovi vleklou bitvou, pokud nebude jmenován Filip Turek na post ministra životního prostředí. To hlava státu odmítá, dá se tak očekávat, že spor mezi Hradem a Černínským palácem bude pokračovat. Jakéhosi mediátora by rád hrál Andrej Babiš, otázkou je, jak dlouho to může vydržet. Co znamená soupeření mezi prezidentem a vládou pro opozici? Jaké možnosti má Petr Macinka? A jak se může situace dále vyvinout? O tom v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit debatovali Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Erik Tabery.

Debata s Respektem: s Kateřinou Nedbálkovou, Sandrou Silnou a Matějem Hollanem o proměně naší země za 25 let. Moderuje Petr Horký.Čtvrtina 21. století je za námi, což je příležitost k bilancování. Mimo jiné se nabízí k úvaze, jestli se změnilo za tu dobu Česko k lepšímu. Otázka je to jednoduchá, ale když se nad ní člověk poctivě zamyslí, nemá po ruce jednoduchou odpověď. Podle čeho jde vlastně zkoumat, zda se máme lépe než před 25 lety? Proč si nevystačíme s objektivními statistickými údaji, jako je růst průměrné mzdy nebo prodloužení průměrné délky života obyvatel? A když se ptáme, zda se máme lépe, koho vlastně myslíme tím my? Právě tyto otázky byly tématem debaty Respektu v brněnském Institutu Paměti národy, do které si redaktor Petr Horký pozval jako hosty socioložku Kateřinu Nedbálkovou, evangelickou farářku Sandru Silnou a bývalého politika a občanského aktivistu Matěje Hollana.

Výtah Respektu: Historický průlom, partnerství mezi největšími demokraciemi světa, matka dohod či dohoda, která se nepodobá žádné jiné - tak mluví evropští a indičtí politici o obchodní dohodě, kterou EU uzavřela s nejlidnatější zemí světa. Podle komise to vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí a posílí to hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době geopolitického napětí. Podle očekávání by se měl vývoz z EU do Indie zdvojnásobit, cla na víc než 90 procent exportu unijního zboží totiž budou snížena nebo zcela zrušena. Podle Evropské komise by z toho mohl těžit hlavně automobilový průmysl. Jaké další oblasti by díky dohodě mohly prosperovat? Jak EU uvažuje o uzavírání dohod se státy, které jsou problematické v otázkách dodržování lidských práv nebo životního prostředí? A proč se sedmadvacítka sbližuje s Indií, která je spojencem Ruska a Číny? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.

Čtení s Respektem: s Lukášem Sedláčkem o životě mezi mýty a realitou v zrcadle umělé inteligence, pocitu americké výjimečnosti, výzvách pro Evropu a jeho knize Nazí v AI době.Debata o nástupu a rozvoji AI často osciluje mezi utopickými a dystopickými vizemi: Umělá inteligence otevře lidstvu blahobytnou budoucnost plnou převratných možností a vesmírných obzorů; vyřeší veškeré problémy; bude vševědoucím mentorem a posune nás na zcela novou úroveň bytí. Nebo nás tento džin vypuštěný z lahve ovládne, zotročí na různých úrovních z pozice jakéhosi božstva a možná nás nakonec vyhubí.Není pochyb, že se děje něco bezprecedentního. Rychlé změny se dotýkají mnoha věcí a oblastí, které jsme donedávna pokládali za výhradně lidské. Ale nemusí hned dojít na radikální konce lidské civilizace. Otázkou je, jak se s převratnou technologií lidé popasují a jak nás promění. A právě nad tím, jaký je vztah generativní AI k lidské identitě a naší bytostné touze či potřebě nacházet ve světě smysl přemýšlí ve své knize Nazí v době AI (Muza books, 2025) Lukáš Sedláček.„Budeme si uvědomovat, že jsme nedokonalí, zatímco AI se bude jevit čím dál dokonalejší. S tím souvisí třeba i tlak na krásné snímky a videa. Ale odkrytí vlastní „nahoty“ není nic špatného. Neměli bychom se bát toho, že je král nahý. Může nám to zpřístupnit hlubší identitu a navodit klid i pocit větší vyrovnanosti,“ říká zakladatel Týdne inovací a šéf vzdělávací platformy ELAI Lukáš Sedáček, který vystudoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Ve své knize rozebírá mimo jiné právě spojitost mezi rozvojem umělé inteligence a zakořeněnými mýty, náboženskými představami a tužbami, ale také související vliv Spojených států s jejich puncem dějinné výjimečnosti. Jak hledat a nacházet smysl lidské existence ve věku generativní AI? Co může přinést další rozvoj těchto technologií do budoucna? V čem nachází naději? Jak hodnotí současný geopolitický vývoj a doktrínu Donalda Trumpa z pohledu absolventa Evropských studií? A co říká na varovnou výzvu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, podle nějž může nástup AI ve výsledku znamenat konec lidských dějin? Nejen o tom mluví Lukáš Sedláček v podcastu Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden schválila návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, který chce kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové poslat do Sněmovny v pondělí. Zatímco Schillerová se odvolává na to, že rozpočet zdědila po předchozí vládě, v současnosti opoziční poslanci namítají, že to, co s ním provedl Babišův kabinet, je doslova dluhovým sešupem a porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti. Že k tomu došlo ve středu potvrdila i Národní rozpočtová rada, ačkoliv šéfka resortu financí to nadále popírá. Jak nicméně ve Výtahu Respektu upozorňuje Filip Zelenka, ve výsledku je to vlastně jedno, protože takových zákonů je hned několik. Co se v něm s novou vládou změnilo? Kdo za schodek ve skutečnosti může? A co bude s návrhem rozpočtu dál?

Ženy XYZ #29: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Šéfem poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se stal Jan Gregor, právník a dosavadní místopředseda ultrakonzervativní Aliance pro rodinu. Gregor působil i v minulé vládě, teď má ale pozici mnohem bližší ministrovi a také s ním sdílí mnohé názory. V čem jsou Gregorovy postoje problematické a jaké riziko jeho angažmá představuje? Jak je Aliance pro rodinu navázaná na zahraniční antigenderové organizace? A jak to souvisí s globálním posilováním autoritářství? Ve 29. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které uvedl, že se ho ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pokouší vydírat a podá proto podnět bezpečnostním složkám a obrátí se na právníky, aby posoudili, jestli se skutečně nejedná o trestný čin vydírání. Reaguje tak na textové zprávy, které Macinka poslal v nočních prezidentovu poradci. Šéfredaktor Erik Tabery v úterní epizodě rozebírá nejen obsah zpráv, ale upozorňuje také, že za téměř třicet let, kdy se novinářsky věnuje politice, podobný spor a tlak na prezidenta nezažil. Co to říká o postavení Petra Macinky? V čem se dá prezidentův postup hodnotit jako silný a v čem udělal chybu? A hrozí, že se zcela rozpadne vztah vlády a hlavy státu?

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

Výtah Respektu: Ode dne, kdy imigrační agenti z ICE zastřelili sedmatřicetiletou matku tří dětí a americkou občanku Renée Nicole Good neuplynuly ani tři týdny a nedaleko od místa, kde k události došlo, o víkendu zastřelili dalšího amerického občana. Tentokrát sedmatřicetiletého Alexe Prettiho. Zdravotního bratra na jednotce intenzivní péče, který se staral o válečné veterány a k protestům proti ICE se připojil po zastřelení Good. I u něj zvolili federální úředníci i Bílý dům stejné vysvětlení, jako u předchozí oběti, tedy že agenti byli v ohrožení a jednali tak v sebeobraně. Jak lze vysvětlit brutalitu jejich zásahu, která je patrná z videí pořízených svědky incidentu? Proč k němu došlo opět v Minnesotě? Dá se přístup k tomu, co se v ní děje, i nadále rozdělit na republikánský a demokratický? A co by vlastně mohlo Donalda Trumpa v jeho pomstě, ke které dochází, zastavit? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

V 39. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- návrat filmu Věry Chytilové a Boleslava Polívky Dědictví aneb Kurvahošigutntag do kin- nominace na České lvy a Oscary- inscenaci Goldoniho Sluhy dvou pánů v Činoherním studiu Ústí nad Labem- film KPop Demon Hunters a seriál Loudermilk- výstavy Oty Prouzy Takhle to prostě je!!! (Galerie Art Brut Praha) a Terezy Tomanové Překlenutí (Karpuchina Gallery)- knihy Neige Sinno Smutný tygr (Paseka) a Za oponou Stínadel: Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jiřího Gruse (Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #44: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouČesko má čtyři nejvyšší ústavní činitele. Dva z nich, Miloš Vystrčil a Petr Pavel, zastávají jedno názorové spektrum zahraniční politiky. Na opačném konci je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. A někde mezi nimi pak poslední z nich, tedy premiér Andrej Babiš. Výsledek? Pro názorové rozdíly i kompetenční spory nepůsobí česká zahraniční politika jednotně v čase, kdy se mění světový řád. Jak dlouho to může trvat? A jaké to bude mít dopady? O tom v podcastu Vládneme, nerušit mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: s Tomášem Lindnerem o grónském snu amerického prezidenta i možné snaze konkurovat OSN. Moderuje Štěpán Sedláček.Evropa nesmí být vydíratelná. Musí být připravená na to, že se Spojené státy v příštích letech nemusejí chovat jako spojenec,“ komentuje situaci Evropské unie poté co americký prezident Donald Trump vyšponoval své požadavky na převzetí Grónska a hrozil sankcemi, aby pak v Davosu své výhružky vzal nečekaně zpět. Co ho přesvědčilo? Co z toho plyne pro Evropany a co si Bílý dům slibuje od nové Rady míru, které předsedá Donald Trump. Nejen o tom mluví vedoucí zahraniční rubriky ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Táňou Zabloudilovou, Petrem Fohlem a Mikolášem Opletalem o cestách, jak zajistit v Česku dostupnější bydlení za jedno volební období. Debatu moderuje Clara Zanga.Do roku 2026 nevstupuje Česko co se týče podmínek pro bydlení v dobré kondici, shodli se během debaty Respektu novinářka Táňa Zabloudilová, Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení a Petr Fohl z Fondu dostupného bydlení. Řešení, která by se mohla projevit i během jednoho volebního období, přitom existují. Patří mezi ně cílená výstavba dostupného nájemního bydlení, úprava daňového systému, ale i tlak občanské společnosti. Celou diskuzi, která se konala v plzeňské Moving Station, si můžete poslechnout jako podcast.

Výtah Respektu: Evropská komise připravuje nové sankce na Írán. V Evropském parlamentu to v týdnu oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, a to v reakci na brutální potlačování protivládních protestů v zemi, které si vyžádaly tisíce obětí, přičemž údaje o přesném počtu se výrazně liší. Tomáš Lindner proto ve středeční epizodě Výtahu Respektu vysvětluje nejen to, jak se v nich orientovat, ale také které autory a autorky s íránskými kořeny je možné pro hlubší vhled sledovat, jak je to s rizikem další eskalace nebo proč do dění v Íránu nezasahují okolní arabské státy. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #28: Filmový průmysl je místem, kde se setkávají ageismus, sexismus, silný tlak na ženský vzhled i mládí a kde ženy zároveň zastávají velmi málo mocenských pozic. Redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder v další epizodě popisují, jak tyto tlaky dopadají na konkrétní herečky, jak se pokoušejí mu bránit, ale i to, že nerealistický obraz žen, který předkládá Hollywood, ovlivňuje životy běžných lidí. V jakých aspektech se situace ve filmu zlepšuje a v čem naopak stagnuje?

Výtah Respektu: Koaliční rada, tedy zástupci ANO, SPD a Motoristů, se zkraje týdne shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle premiéra Andreje Babiše by se Česko od roku 2027 mohlo stát osmnáctou zemí EU, která veřejnoprávní média financuje ze státního rozpočtu. V tom na to přitom, jak ve Výtahu Respektu upozorňuje František Trojan, nejsou peníze: „Už teď se mluví o tom, že by mohlo dojít k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Kdyby se k tomu přidala ještě další položka devíti či desíti miliard na média veřejné služby, tak ty peníze tam jednoduše nejsou. Podle mě jde spíš o dojem, že se člověku z účtu každý měsíc nestrhne nějaká konkrétní částka." Jak by financování mělo podle nové vlády vypadat? Proč ho chce vlastně měnit? A v čem konkrétně by to mohlo ohrozit nezávislost ČT a ČRo, jak tvrdí opozice?

Zeitgeist #3 S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Google DeepMind slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Rusové v posledních týdnech intenzivně útočí na ukrajinskou energetiku. V posledních dnech jsou ve velkých mrazech bez dodávek elektřiny či tepla stovky tisíc lidí napříč Ukrajinou. Podle ministra energetiky Denyse Šmyhala země kvůli ruským útokům nemá ani jednu plně funkční elektrárnu a nedokáže pokrýt víc než třetinu energetických potřeb. Situace výrazně dopadá především na Kyjev, kde jsou až do 1. února zavřené školy. Město navštívili i Tomáš Brolík a Ondřej Kundra, kteří ve Výtahu Respektu popisují, jak se metropole s útoky na energetickou infrastrukturu vypořádává, co se během několika let války změnilo i to, jak Ukrajinci a Ukrajinky reagují na návštěvy českých politiků či vyjednávání se Spojenými státy. Moderuje Zuzana Machálková.

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Dělníci kultury #38 mimo jiné o plánu zrušit koncesionářské poplatky, portrétu Timothéeho Chalameta, knize Dvojnice od Naomi Klein nebo desku Atheny Chlebové Vodsrdce.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - nápad ministra kultury zrušit koncesionářské poplatky - desku Atheny Chlebové Vodsrdce - klauzurní výstavu na AVU - portrét herce Timothéeho Chalameta - román Ilony Ferkové AMEN (Kher) - rozhovor s archeologem Jiřím A. Svobodou o jeho knize Paleolit českých zemí (Academia) - knihy Naomi Klein Dvojnice (Alarm) a Zbigniewa Rokity Odřanie (Absynt)- album Secret Love londýnské čtveřice Dry Ceaning- filmy Věry Chytilové Panelstory aneb Jak se rodí sídliště a Faunovo velmi pozdní odpoledneKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #43: Andrej Babiš podruhé ve své politické kariéře získal důvěru poslanecké sněmovny a může se konečně naplno pustit do vládnutí zemi. Jednání trvalo rekordních 26 hodin, nepřineslo ale žádné zásadní zvraty. I možná kvůli tomu, že opozice teprve vymýšlí, jakým způsobem reagovat na překotné kroky nového kabinetu. Jak vypadalo jednání o důvěře? Co se dělo v kuolárech? O tom se bavili v podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Teplický okresní soud se ve čtvrtek zabýval případem exposlance TOP 09 Dominika Feriho, který je od předloňského května ve vězení za dvě znásilnění a jeden pokus. Poté, co si polovinu trestu odpykal, žádal propuštění na podmínku, to ale soudce zamítl. Feri dle něj sice splnil podmínky, které určuje zákon, ale neproběhla u něj dostatečná sebereflexe vůči tomu, čeho se dopustil vzhledem k obětem. „Ten posun se neprojevil. Trvá na tom, že skutky se nestaly tak, jak je ve spise, neomluvil se. On se snaží dokázat, že se změnil, ale zároveň nemění svůj postoj k tomu, čeho se dopustil," vysvětluje ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. Feriho, který se proti rozhodnutí soudu odvolal, nicméně čeká ještě další soud. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ho totiž tento týden obžalovala z dalšího znásilnění. O jaký případ jde? Mění něco ve Feriho kauze novela trestního zákoníku, která platí od nového roku? A v čem je dění kolem exposlance i nadále přelomové?

Československý podcast: Na začátku roku se v Bratislavě sešli slovenský premiér Robert Fico s českým protějškem Andrejem Babišem a dohodli se mimo jiné na tom, že země obnoví mezivládní konzultace. Šéf ANO také Slovensku přislíbil pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu, a to v reakci na rozhodnutí EU postupně ukončit dovoz ruského plynu. K Rusku přitom Slovensko dál tíhne, česká vláda se ale za proruskou označit nedá, říká v lednové epizodě Československého podcastu spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym debatují o tom, jak obě vlády přistupují k pomoci Ukrajině, jak své občany připravují na možnou válku, před kterou varuje například i šéf NATO Mark Rutte, ale také jak najít hranici mezi zodpovědností státu a vyvoláváním paniky. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně druhým dnem pokračují v jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše z hnutí ANO. Ve středu řečnický pult obsadila hlavně opozice, která uvádí důvody, proč kabinet její důvěru nezíská, přičemž kritiku si vysluhovala zejména zahraniční politika ANO, SPD a Motoristů. Nejen s jejich politiky, ale i těmi opozičními, mluvili v kuloárech dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří v úterní epizodě zpravodajského podcastu popisují, proč je ve vládní koalici určité napětí, v čem se jednání pod Babišovou vládou liší od té Fialovy, ale také jaký by mohl být další vývoj schůze. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #27: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataMěla by partnerka českého prezidenta dostávat odměnu za své veřejné vystupování, nebo by pak byla vyžírkou, jak se na adresu současné první dámy Evy Pavlové vyjádřil šéf Motoristů sobě Petr Macinka? Partneři, typicky spíš partnerky prezidentů nemají u nás ani ve světě jasně vymezenou oficiální roli. Tradičně se od nich ale očekává, že opustí svou kariéru, založí charitu a budou hlavu státu při výkonu funkce doprovázet. Není tento přístup přežitý? Jak může vypadat role prvního gentlemana? A kdo chce být Lady Dianou? O tom ve feministickém podcastu Ženy XYZ debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Dva americké státy, konkrétně Minnesota a Illinois, zažalovaly administrativu Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům. Reagují tím na incident, při kterém imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou Američanku René Nicole Good, ale také na dvojnásobnou střelbu v Portlandu, což vyvolalo ještě rozsáhlejší protesty napříč USA. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím do Minnesoty vyslalo stovky dalších federálních úředníků, aby pomohli s ochranou agentů ICE. Co jsou ale vlastně jejich pravomoci? Je vyšetřování tragických událostí, které řeší FBI, nezávislé? A jak mohou protesty ovlivnit Trumpovu migrační politiku? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

V noci na pondělí se ve Spojených státech předávaly Zlaté glóby, čímž začala další sezóna předávání filmových cen, která vyvrcholí v březnu vyhlášením Oscarů. Tentokrát bodoval převážně snímek Thomase Pynchona s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, a to film Jedna bitva za druhou. Ten poukazuje mimo jiné na rozdělenou americkou společnost, která konflikty řeší zbraněmi. Jde o téma, které by vzhledem k událostem minulého týdne, kdy imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou matku tří dětí René Nicole Good, mohlo, zvlášť pak v USA, rezonovat. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Jindřiška Bláhová, na Zlatých glóbech se tak příliš nedělo. Politika šla stranou. Tedy jen částečně. Jaká témata byla na slavnostním večeru vyzdvihována? Kdo na něm obdržel sošku? A má ještě smysl Zlaté glóby sledovat?

V 37. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- ohlédnutí za seriálem Stranger Things a televizní novinku Metoda Markovič: Straka- úmrtí maďarského režiséra Bély Tarra-album písničkářky Pivoňka Co se stalo na obloze nikomu neřeknem-nominace na Ceny české filmové kritiky-film Sorry, Baby a seriál Židle-singl Motůrek kapel Hihihahaholky a Past-složení náměstků na ministerstvu kultury-výstavy Martina Salajky Nebula (Trafo Gallery) a Umění aktivismu (GHMP)-knihy Camerona Crowea The Uncool (4th Estate) a kolektivu autorů a autorek Hostinec U Černého vola (Pražské příběhy)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #42: Kabinet Andreje Babiše se ujal moci teprve nedávno, ve vztahu k Ukrajině už toho ale stihnul poměrně hodně. Pro napadenou zemi klíčová muniční iniciativa, kterou kritizoval Babiš i jeho koaliční partner Tomio Okamura, přetrvá. Česko ale na ní nebude přispívat. Mezitím zástupci SPD zpochybňují legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i to, jestli muniční sklad ve Vrběticích odpálili ruští agenti. Jak se bude vztah k Ukrajině vyvíjet za nové vlády? O tom diskutovali v novém díle podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a redaktorka Kristýna Jelínková.

Iniciativa Chraňme pražskou noc spustila petici, kterou doposud podepsalo více než pět tisíc lidí, jež požaduje ukončení výměny sodíkových výbojek veřejného osvětlení v hlavním městě za LED svítidla s bílým světlem. Například publikace, kterou v říjnu loňského roku zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že právě bílé světlo je společně s tím modrým „v nočním prostředí nejméně přirozené a nejzásadněji narušuje cirkadiánní rytmus živých organismů i člověka a jeho schopnost se regenerovat a odolávat civilizačním onemocněním." Společnost Technologie hlavního města Prahy, která má osvětlení v hlavním městě na starosti, namítá, že výměna sodíkových výbojek vyplývá z evropské legislativy. Určuje ale, jestli mají být použita právě LED svítidla s bílým světlem? Jaké jsou argumenty pro jejich použití? A je šance, že by město od tohoto kroku ještě ustoupilo? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Výtahu Respektu František Trojan.

S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovaly rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi