Týdeník Respekt

V 48. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: plán ministra kultury Oty Klempíře ovládnout Státní fond audiovize demonstraci Velká kulturní mobilizace v centru Bratislavy seriál Harry Hole (Netflix) premiéru inscenace Služebnictvo v Dejvickém divadle seriál Soul Power: The Legend of the American Basketball Association (Prime Video) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Čtení s Respektem s Janem Háblem o navazování na C. S. Lewise a dopisy pekelníků, boji dobra a zla, jeho knize S ďáblem se nebavím i nadčasových lekcích Jana Amose Komenského. „Ve vztahu k ďáblům se lidé mohou dopustit dvou stejně závažných chyb. První z nich by bylo nevěřit v jejich existenci. Tou druhou by bylo v ně věřit a současně o ně mít příliš nezdravý zájem,“ píše C. S. Lewis ve své knize Rady zkušeného ďábla, která v anglickém originále vyšla v roce 1942. Tato křesťanská kniha se sestává z dopisů pokušitele Zmarchroba adresovaných synovci Tasemníkovi, v nichž mu radí různé rafinované metody, jimiž má svést svého lidského „klienta“ na cestu do pekla.„Když se rozhlédnete po našem světě, tak vidíte lidi, kteří mají spíše tendenci vás sežrat jako ďáblové, nebo vám naopak pomoct. Buď člověku pomáháte stávat se lepším, nebo horším. A v přítomnosti některých lidí je vám dobře a vedle jiných lidí pociťujete pravý opak, protože se vám snaží legitimizovat různé křivárny,“ říká Jan Hábl, profesor pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové, komeniolog a kazatel Církve bratrské. Loni mu vyšla útlá kniha S ďáblem se nebavím (Pavel Mervart, 2025) v níž volně navazuje na Lewisovy slavné Rady a pokračuje v korespondenci pokušitelů, kteří mají nově v repertoáru i algoritmy nebo sociální sítě.Jak Jana Hábla napadlo dílo napsat a co si při jeho tvorbě uvědomil? Jak vnímá boj dobra a zla v člověku v kontextu děl C. S. Lewise ale i Jana Amose Komenského a jeho představ o edukaci člověka? A jak reflektuje nástup AI na základě svých pedagogických zkušeností z univerzity? Nejen o tom mluví Jan Hábl ve Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Vládneme, nerušit #54: Maďarsko čekají parlamentní volby a maďarský premiér Viktor Orbán, kterého Petr Macinka označil za Michelangela, může podle odhadů skončit. Slovensko zatím parlamentní volby nečekají, za to tamní vláda znovu rokuje s tou českou. Jsou právě Maďarsko a Slovensko naši nejbližší spojenci? Nebo je česká zahraniční politika sofistikovanější? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Výtah Respektu: Ústavní soud v týdnu vydal verdikt k česko-vatikánské smlouvě, přičemž uvedl, že dva články jsou v rozporu s českým ústavním pořádkem. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by katolickou církev zvýhodňovalo oproti zbytku společnosti, a také přístup k církevním archivům, který by se smlouvou mohl pro badatele omezit. Takzvaný konkordát prosadila ještě vláda Petra Fialy z ODS, který uvedl, že rozhodnutí ÚS respektuje, ale že je to škoda, protože by smlouva sloužila české společnosti. Jak konkrétně? A co s ní bude dál? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové se český producent a držitel Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi Radovan Síbrt mimo jiné vrací ke slavnostnímu ceremoniálu. Mluví o tom, že lidé kolem filmových cen jsou velmi kritičtí vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a že paradoxně současná politická situace v USA filmu pomohla. Popisuje také, jak zásadní součástí kinematografie je etika. Co vzkázal tvůrcům filmu Sbormistr proti kterému se jako bratr jedné z obětí ohrazuje? Co pro něj znamená možnost zastavit se v chaosu který nás obklopuje? A jak vzpomíná na cestopisy, které točil pro cyklus Na cestě? ——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: V Bratislavě v úterý proběhla demonstrace kvůli zásahům do kultury. Organizovala ji občanská platforma Otevřená kultura a zúčastnilo se jí kolem 14 tisíc lidí. Požadovali například odvolání ministryně kultury, vedení veřejnoprávního dotačního fondu i veřejnoprávní STVR. Jak totiž ve středeční epizodě upozorňuje Erik Tabery, současné dění zavání normalizací: „Děje se toho strašně moc. Jen v posledních týdnech jsme byli svědky bezprecedentního útoku na policejní vyšetřovatele. Pak unikly nahrávky o tom, jak docházelo k ovlivňování a spolupráci na ose Maďarsko, Slovensko a Rusko. Došlo k dalším vyhazovům z veřejnoprávních médií. Propouští se z různých kulturních institucí. Jdou cíleně i do lokálních kulturních institucí typu muzeum. Nedává to logiku, ale vláda to seká, jak může." Co přesně aktuálně ohrožuje slovenské kulturní projekty? Jaké jsou motivace tamních politiků a političek? A jaká je paralela s politickým děním v Česku? Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #38: Známý fakt, že se ženy pohybují po městě jinak než muži, zvláště pokud jde o noční přesuny, potvrdila další studie, tentokrát z Brigham Young University. Ukazuje, že zatímco muži se na potemnělé cestě dívají hlavně rovně před sebe, ženy skenují periferie a temná zákoutí. Ženy platí takzvanou bezpečnostní přirážku, která může nabývat různých forem: dražší způsob dopravy, delší trasa, plánování, koupě pepřového spreje nebo třeba i placení dražšího nájmu v bezpečnější čtvrti. Ve feministickém podcastu o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s Nadiiou Ivanovou z Člověka v tísni o ohrožení neziskových organizací chystanou změnou legislativy.Podle Nadiii Ivanove, ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, je povinný registr neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který prosazují vládní poslanci, drastickým zásahem do jejich fungování. Stejně jako v Rusku nebo Gruzii by úřadům mimo rozhodování soudů umožňoval vysokými pokutami zastavovat jejich činnost; může jít přitom jen o první krok k omezení občanské společnosti. Co proti tomu chtějí její zástupci dělat? A myslí si, že nakonec zákon skutečně projde? Odpovídá v podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundry.

Výtah Respektu: s Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Výtah Respektu s Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

Dělníci kultury #47 Pavel Turek a Jan H. Vitvar rozebírají rušení Českých center nebo výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění v Jízdárně Pražského hradu.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: rušení Českých center ministrem zahraničí Petrem Macinkou projev ministra kultury Oty Klempíře v Národní galerii Praha výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění (Jízdárna Pražského hradu) rozhovor s herečkou roku Magdalenou Sidonovou výstavu Helmut Lang. Séance de Travail 1986-2005 (vídeňské MAK) album U hudebnice underscores Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #53: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Filipem Zelenkou a Erikem TaberymVláda Andreje Babiše má za sebou prvních 100 dnů vlády, v současné době už tak lze odhadovat jakým směrem bude chtít kabinet ANO, SPD a Motoristů zemi vést. Jedním z prvních vypovídajících kroků je, že Babišova vláda po vzoru slovenských nebo maďarských vlád tlačí na nezávislá média a neziskové organizace. Co dalšího nám první měsíce nové vlády prozradily? Jaký vztah je mezi Andrejem Babišem a Tomio Okamurou? A jak zvládá svou roli nová opozice? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Erik Tabery.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Ženy XYZ #37: Keňská metropole Nairobi nedávno zavedla menstruační volno pro všechny ženy pracující ve veřejném sektoru. V různých podobách jej ženám poskytují i další státy, jako je Jižní Korea, Španělsko a Japonsko. Provedení ale často pokulhává - ženy si jej moc nevybírají. Proč tomu tak je a jaká jsou pro a proti podobných opatření? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Od nástupu vlády ANO, SPD a Motoristů uplynulo 100 dní. Během více než tří měsíců stihli nejenom prosadit celou řadu změn, ale také otevřený konflikt s prezidentem a čelili ke kabinetu v mnohém kritické demonstraci, které se účastnilo 250 tisíc lidí. Jaké nejzásadnější kroky vláda Andreje Babiše zatím udělala? V čem posunula zahraniční politiku? A změnila se nějak dynamika tří uskupení, které kabinet tvoří? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Pokud Írán neumožní otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zahájí útoky na íránské elektrárny a srovnají je se zemí. Tak znělo ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, které na své sociální síti Truth Social zveřejnil o víkendu. Vypršet mělo v noci na úterý. V pondělí po poledni nicméně šéf Bílého domu otočil a oznámil, že nařídil pětidenní podmínečné odložení jakýchkoliv útoků na íránské elektrárny a jadernou infrastrukturu. Podle něj k tomu přispěla jednání z posledních dnů, které USA vedly se zástupci Íránu. Teherán, který Spojeným státům v případě útoku vyhrožoval nazpět, ovšem taková jednání popřel. Znamená to, že se Trump zalekl, nebo co mohlo mít na oznámené odložení vliv? Jak významný byl Hormuzský průliv před začátkem války na Blízkém východě a co se v něm děje od 28. února? Co by znamenalo jeho úplné uzavření, kterým Írán hrozí, pro zbytek světa? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62 s náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?