Prostor X

Kromě samotných bojovníků je Ondřej Novotný nejvýraznější tváří českého MMA. Spolumajitel a spoluzakladatel Oktagonu se v rozhovoru v Prostoru X s Martinem Bartkovským rozhovořil hlavně o zápase v pražském Edenu. Tam se v rámci „Odvety století“ utkají před 35 tisíci diváky Karlos Terminátor Vémola a Attila Végh. Jak složité je takovou akci naplánovat? Jak bude vypadat Oktagon, až skončí Karlos Vémola? Jak se dá na MMA vydělat? A co si myslí o Clash of the Stars? Nejen to zjistíte v rozhovoru v úvodu článku. UPOZORNĚNÍ: Rozhovor se natáčel minulý týden, tedy ještě před oznámením, že v Edenu nebude bojovat zraněný Patrik Kincl.

Lubomír Zaorálek kandiduje do Evropského parlamentu jako lídr kandidátky SOCDEM, což je nová zkratka pro ČSSD. Své programové priority vidí v domácí i v zahraniční politice. Tam by podle něj mělo dojít ke změnám dosavadní evropské politiky. Jaká témata je podle něj důležité řešit na evropské úrovni? Kde ve světě by Evropa měla hledat nové spojence? Kdo má podle Lubomíra Zaorálka největší slovo v Evropském parlamentu?

Lídryně Starostů ve volbách do europarlamentu Danuše Nerudová chce v Bruselu pozvednout především evropskou ekonomiku: „Evropská unie už deset let zaostává, její podíl na HDP stále klesá. Máme nadmíru regulací,“ říká Nerudová. „V každém předpisu, který EU přijímá, se píše, že bude mít malý dopad na ekonomiku. Jenže když si to sečtete, tak je ten efekt velký,“ dodává lídryně Starostů v podcastu Prostor X. Jak Nerudová vnímá komentovat spekulace o tom, zda bude eurokomisařkou? A proč i po kauze Dozimetr věří právě Starostům? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu.

Lídryně Zelených ve volbách do europarlamentu Johanna Nejedlová je přesvědčená, že česká společnost bere vážně klimatickou změnu. "Zelená témata se dostala do programu některých stran, ale někdy mi to přijde jako greenwashing, pro ekologizaci a modernizaci nic moc nepředvedli," říká v rozhovoru v podcastu Prostor X. Myslí si také, že green deal není nutné nijak opravovat, ale naopak přidat a stát se dříve uhlíkově neutrálním kontinentem. Je také přesvědčená, že transformace nebude znamenat významné zchudnutí lidí v Evropě. "Elektrouauta budou brzy levná, lidé si je budou moct koupit v bazaru," dodává zakladatelka organizace Konsent, která nyní vstupuje do politiky. "To, že byly drahé energie, nebylo zapřičiněné emisními povolenkami, ale tím, že jsme byli závislí na fosilních palivech od autokratů," myslí si Nejedlová. Jak by měl green deal dál postupovat a proč mají v Česku Zelení dlouhodobě problém dostat se přes pět procent? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejedlová v podcastu Prostor X.

Kandidátku SPD a Trikolory do evropských voleb vede ekonom Petr Mach. Ten už europoslancem v minulosti byl za Stranu svobodných občanů. Myslí si, že Evropská unie funguje na principu přehlasování a že jsou nám z Bruselu vnucovány nesmysly, které bychom si sami nevybrali. Jakou měrou se Česko podílí na evropské legislativě? Jak by podle Petra Macha měla fungovat mezinárodní spolupráce mimo Evropskou unii? A proč by podle něj do EU neměla vstoupit Ukrajina?

Marcel Kolaja se z pozice lídra kandidátky Pirátů do Evropského parlamentu bude snažit obhájit svůj mandát europoslance. A nejen to. Nově je také svou stranou prezentován jako kandidát na českého eurokomisaře. Co se mu za minulé volební období v Bruselu podařilo prosadit? Kde spatřuje největší hrozby pro Evropskou unii? A jak si představuje další integraci České republiky do unijních struktur?

Lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra má v evropských volbách ambiciózní a jasný cíl: vyhrát. Překážkou k tomu dle něj nebudou ani neshody ve SPOLU, především s lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Na tom, že lidská činnost způsobuje změny klimatu, se však shodnou: „Já se k dekarbonizaci hlásím. Ale musíme to dělat tak, aby Evropa nezaostávala za Čínou a Amerikou,“ říká Vondra v podcastu Prostor X. Válka na Ukrajině dle něj neskončí vítězstvím ani jedné strany, ale dohodou. „Války zpravidla nekončí 10:0, ale nějakým kompromisem. Ale naše role není dláždit cestu nějakým překreslováním hranic. Naše role je zastavit Putina v té agresi. Musí to být mír trvalý,“ dodává Vondra. Jak by měla vypadat klimatická transformace EU a kdo by měl být český eurokomisař? Nejen na tyto otázky odpovídá Alexandr Vondra v rozhovoru.

Deset měsíců se léčil s vážnými problémy se zády a chvíli to vypadalo i na možný konec kariéry. Profesionální bojovník smíšených bojových umění (MMA) David Dvořák je teď ale fit a připraven vrátit se do nejlepší organizace na světě. Spolu s Jiřím Procházkou je aktuálně druhým Čechem, který má to privilegium patřit do světa UFC. I když před zraněním absolvoval po třech výhrách tři porážky v řadě, teď, podle svých slov, nemá co ztratit a v kleci nechá už brzy všechno. Kdy to bude? A proč se před návratem do UFC porve s velitelem vojenských výsadkářů? Nejen to zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského s Davidem Dvořákem v pořadu Prostor X.

Trvalo to šest let, ale fanoušci jedné z nejlepších českých her posledních let Kingdom Come: Deliverance se letos dočkají pokračování. Druhý díl vyjde na konci roku a bude opravdu obrovský. V některých aspektech možná až moc. Dočkáme se nového soubojového systému, zbraní, prvních pušek a hlavně nových map, kde budeme moct obdivovat přírodu Českého ráje i dobývat tamní tvrze. Chloubou bude dobová Kutná Hora, která se neomezí jen na město, ale i široké okolí. Jaká hra je? Nejen o tom si v rámci pořadu Prostor X povídal Martin Bartkovský s Viktorem Bocanem, design directorem z Warhorse Studios, které za hrou stojí.

perex Dnes s odstupem dvaceti let bereme naše členství v Evropské unii takřka za samozřejmé, ale byly momenty, kdy mnoho nechybělo a vstupovali bychom později nebo za jiných podmínek. Své o tom ví Pavel Telička, který tehdy vedl český vyjednávací tým. Od sepsání samotné přihlášky si prošel roky složitých jednání s unijními institucemi, stávajícími členskými zeměmi, a především s českou politickou reprezentací. Ta totiž často brala vstup do Unie na lehkou váhu a jednání svou laxností či naopak tvrdohlavostí notně komplikovala.

perex

Přemíra reklam v ulicích, dopravního značení a vůbec všech vizuálních vjemů je fenoménem, který se týká celé republiky. Souhrnně lze označit za vizuální smog a je to něco, co má neblahé dopady na fungování člověka ve městě. Podle designérky Veroniky Rút Fullerové by se měly vizuální prvky ve veřejném prostoru regulovat, což se třeba v zahraničí daří, ale v Česku k tomu zatím chybí vůle.

Tou sbírkou žije momentálně celé Česko i Slovensko. Zatímco vládní představitelé mluví v Bratislavě o tom, že na Ukrajinu nepošlou ani jeden náboj, obyčejní Slováci založili sbírku, ve které za necelé dva dny vybrali 2 miliony eur na nákup munice pro Ukrajinu. Tedy zhruba 50 milionů korun. S tím, aby peníze skončily na správném místě a byl za ně největší možný užitek, pomůže spolku Mier Ukraině, který sbírku pořádá, česká vláda i české organizace, které se pomoci Ukrajině dlouhodobě věnují. Více o sbírce zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, který vedl s jednou ze zakladatelek iniciativy Zuzanou Izsákovou.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku ukazuje, že většina slovenské společnosti nikdy nepřijala za svůj západní způsob života, říká v pořadu Prostor X slovenský spisovatel a komentátor Arpád Soltész. „Lidé na Slovensku chtějí jen materiální výdobytky západu, chtějí jen ty mercedesy, ale ne pravidla,“ myslí si Soltész, který se loni po volbách do parlamentu přestěhoval do Česka. Premiér a budoucí prezident Slovenska jsou dle něj spíše pragmatičtí spojenci. „Fico a Pellegrini mají velmi špatný vztah. Fico Pellegrinim určitým způsobem pohrdá, Pellegrini se jeho zase bojí,“ komentuje vztah lídrů dnešního Slovenska. V Česku dle něj vývoj podobný Slovensku nehrozí. „Andrej Babiš není Robert Fico, to je častý omyl, že jsou si podobní. Babiš má všechny své ekonomické zájmy na západě,“ dodává. Jak Arpád Soltész zpětně hodnotí přestěhování do Čech? A proč jsou dle něj Slováci podobní spíše Maďarům než Čechům? I na tyto otázky odpovídá v podcastu Prostor X.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil spolupracuje již s šestou vládou, a čím dál více pociťuje frustraci, protože se nedaří prosadit správnou protidrogovou politiku. Na jedné straně jsou data a zkušenosti, na straně druhé politická hesla, a zabetonovaná státní správa. Proč se nedaří prosazovat rozumnou protidrogovou politiku? Kdo má zájem na tom, aby drogy proudily do Evropy a Ameriky? A kdy bude legální konopí?

Letošní přijímací zkoušky na střední školy by neměly přinést podobný kolaps, jaký nastal před rokem. „Předpokládá se, že 90 % dětí se dostane na jednu z prvních třech škol, které si vybraly,“ říká v pořadu Prostor X Miroslav Hřebecký z institutu EDUin. Dle něj je do budoucna nutné změnit strukturu středoškolských oborů, kde chybí především ty všeobecné. „Dívejme se u řemesel na to, kolik lidí po absolutoriu tu práci dělá, to jsou zlomky," dodává Hřebecký. Ačkoli by Česko potřebovalo více všeobecných oborů na úrovni středních škol, naopak víceletých gymnázií je dle Hřebeckého příliš a nejsou pro vzdělávací systém efektivní. „Víceletá gymnázia vůbec neměla vzniknout. Když vznikala po revoluci, byla to spíš taková nostalgie po první republice. Způsobuje to růst nerovností. Vadí to mimo jiné proto, jak potom vypadají druhé stupně. Pokud chceme kvalitní druhý stupeň a budeme z něj vyzobávat rozinky, tak to spíš kvalitu zhoršuje." komentuje gymnázia programový ředitel společnosti EDUin. Proč si Hřebecký myslí, že školství není pro Fialovu vládu priorita? A za co oceňuje ředitele CERMATu Miroslava Krejčího? Nejen na tyto otázky odpovídá Hřebecký v podcastu Prostor X.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil vládě svou reformu penzí. Na tom, že je potřeba modernizovat důchodový systém, panuje ve vládní koalici shoda. Reforma by se měla během několika týdnů objevit ve sněmovně a ministr by byl rád, kdyby se stihla projednat do prázdnin. Podaří se stabilizovat penzijní systém? A v kolika letech půjdeme do důchodu? I na tyto otázky odpovídá ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Na pohřbu byl někdy skoro každý. Většinou to vypadá podobně – smuteční síň nebo krematorium, květiny a proslov. Situace je často neosobní a hektická. Takhle ale pohřeb vypadat nemusí a možnosti toho, jak může poslední rozloučení vypadat, jsou takřka neomezené. Proč je důležité smrt a pohřeb správně prožít a zpracovat, vysvětluje pohřební průvodce Oleg Vojtíšek.

Advokáti ex offo, kteří hájí zranitelné oběti trestných činů, za svou práci leckdy nedostávají řádně zaplaceno. Soudy často advokátům snižují odměny pod rámec zákonného tarifu. Advokátka Lucie Hrdá se svou kanceláří z tohoto důvodu přestává od ledna 2024 oběti obhajovat ex offo. Proč advokáti nedostávají dostatečně zaplaceno a jak to ovlivňuje oběti trestných činů jsme probrali v rozhovoru Prostor X.

Slovenský premiér Robert Fico v minulém týdnu vzbudil rozruch svými slovy o Ukrajině. Dle ředitelky Centra pro informovanou společnost Andrey Michalcové je proti-ukrajinská rétorika na Slovensku populární, protože Slováci u Ruska hledají národní identitu: „Jedním z důvodů je idea panslavismu, že jsme Slované a proto tam vždy byla velká inklinace k Rusku,“ říká v pořadu Prostor X. Dalším důvodem proruských postojů slovenské společnosti je podle ní uherská historie Slovenska. „Rozdíl mezi Českem a Slovenskem je, že Slováci byli tisíc let součástí Velkého Uherska. Ta idea národní identity u Slováků chybí. Proto nikdy tolik nepřemýšleli, kdo jim vládne, stačila jim populistická hesla,“ popisuje východiska slovenské společnosti. „Určitě je tam také velký vliv ruských informačních operací,“ říká ještě Michalcová. Jak můžou situaci na Slovensku změnit prezidentské volby? A proč se Robert Fico tolik změnil z politika, který byl kdysi pro-evropský a chválil si přijetí eura na Slovensku? Na to odpovídá Andrea Michalcová v podcastu.

V současnosti probíhají dva ostře sledované konflikty, válka na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt. V obou s největší pravděpodobností dochází k válečným zločinům. Bude někdy možné je vyšetřit a potrestat viníky? A mohou národy, jež si provedly hrozné činy, znovu někdy najít porozumění a mír? I na tyto otázky odpovídá bývalý vyšetřovatel válečných zločinů a šéf Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN Vladimír Dzuro.

V Česku žije více než pět let. Ruská novinářka Ekaterina Kanakova pracovala pro rádiovou stanici Echo Moskvy, než ji Vladimir Putin po útoku na Ukrajinu zakázal. Kdyby se vrátila do Ruska, skončí minimálně na 15 let ve vězení. O své rodné vlasti mluví drsně a bez příkras. S Rusy v Česku se prakticky nestýká, před Ukrajinci se stydí projevovat smutek i radost. Jak vnímá válku na Ukrajině, jak se jí žije v Česku a vrátí se někdy do Ruska? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Ekaterina Kanakova hostem Martina Bartkovského.

Před rokem se ujala vlády nová koalice na pražském magistrátu. Spojení na vládním půdorysu předcházelo zdlouhavé jednání, teď ale koalice funguje, říká v rozhovoru náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Za jednu z priorit Hřib považuje reformu parkování, které je dle něj moc levné. „Dotujeme to více než MHD, kterou jsme se zavázali prioritizovat,“ říká v pořadu Prostor X bývalý primátor za Piráty. Hřib také tvrdí, že dopravu v Praze nelze řešit jen dostavbou okruhů kolem města. „Neexistuje žádný odborník, který by byl ochoten se někam postavit a říct, že dopravu v Praze vyřeší okruh," myslí si pražský lídr Pirátů. Proč by měla Praha zdražit rezidentům parkování? A co se bude dít s Libeňským mostem, jehož část je opět mimo provoz? Nejen na to odpovídá Zdeněk Hřib v rozhovoru.

Poslanec za TOP 09 Ondřej Kolář spolu s bývalými diplomaty Vladimírem Votápkem a Michalem Žantovským připravili návrh zákona, který by umožnil vyvlastnit nemovitosti cizích států v České republice, pokud tyto státy znamenají bezpečnostní hrozbu. Za jakých podmínek by proběhlo vyvlastnění? O jaké státy a nemovitosti by se jednalo? A skutečně se tak sníží bezpečnostní rizika pro Českou republiku? Na otázky k tématu odpovídá poslanec Ondřej Kolář.

Odvolací soud zrušil zprošťující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Případ se tak vrací zpět k Městskému soudu v Praze, který jej začíná znovu projednávat tento týden. Proč byl prvoinstanční verdikt zrušen? Jaké budou nové důkazy? A můžeme se dočkat zásadní změny v rozsudku? I na tyto otázky odpovídá advokát Jiří Kučera, který se kauzou dlouhodobě zabývá.

V USA probíhají primárky, ve kterých Demokraté i Republikáni, vybírají kandidáty do prezidentských voleb. Ačkoliv se konaly zatím jen v několika státech, jeví se na obou stranách kandidáti poměrně jasně a vypadá to, že se bude opakovat souboj Donalda Trumpa a Joe Bidena. Jsou letošní primárky jen formalita? Zakáže soud Trumpovi kandidovat na prezidenta? A připadá v úvahu do Bílého domu někdo další? I na tyto otázky odpovídá redaktor serveru Voxpot Matěj Schneider.

Vládní návrh na korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí zřejmě není v rozporu s ústavou, jeho načasování na parlamentní volby ale působí ale jako účelové, říká profesor ústavního práva Jan Kysela. „Tajnost voleb je garantovaná méně, než když jdete hlasovat za plentu,“ uznává jednu z častých výhrad. Dodává však, že významnější je dle něj princip všeobecnosti voleb, který bude naopak posílen. Ostře odmítá používání pojmu nová totalita ze strany Andreje Babiše. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné. Ze znaků totalitního režimu nenajdete v České republice nic,“ dodává poradce prezidenta Pavla v rozhovoru v podcastu Prostor X s Oliverem Adámkem. Jak se zpětně dívá na zavedení přímé volby prezidenta? A směřuje Česko k situaci z USA, kdy část společnosti neuznává výsledky voleb? Nejen na to odpovídá Kysela v rozhovoru.

Veronika Ivanets je Češka, která se kvůli manželovi přestěhovala během zuřící ruské války na Ukrajinu. Ve výškové budově v Kyjevě, ve které nyní bydlí, se snaží žít normální život, který ale v žádném aspektu normální není. Ruské rakety a letadla mohou přiletět prakticky kdykoli, a oni tak žijí v permanentním strachu. Paradoxně má ale větší strach, když je na otočku zpátky v Česku. Proč? Nejen to se dozvíte v Prostoru X, kde byla Veronika Ivanets hostem Martina Bartkovského.

Společnost ČEPRO, kde je jediným akcionářem ministerstvo financí, koupila za 4,5 miliardy síť 75 čerpacích stanic společnosti Robin Oil. Kolem transakce bylo nebývalé ticho a mezi vládními ministry panuje nesoulad v tom, kdo o nákupu věděl. Šedá místa rozkryl Jan Novotný z e15. Proto byl hostem Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, kde rozebírá všechny detaily státního nákupu. Bylo to pro stát výhodné a kolik to nakonec celé stálo? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Tento týden opět začíná kampaň Suchej únor, která vyzývá lidi, aby si zkusili měsíc žít bez pití alkoholu. Přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský říká, že i měsíc abstinence může člověku zdravotně prospět, například zlepšit spánek. Naopak rezolutně odmítá, že by zdravý mohl být alkohol, a to ani sklenička piva či vína za den: „Všechny ty studie, které za tím stály, jsou vycucané z prstu,,“ říká v pořadu Prostor X. Poukazuje i na to, že zmíněné studie byly sponzorovány výrobci alkoholu: „Bavíme se o studiích, do kterých šly prostředky alkoholového průmyslu. Dnes už není tajemstvím, že velká část kolegů z různých oborů se nechávala uplácet a korumpovat, měli placené různé kongresy, případně nadstandardně placenou výzkumnou činnost,“ dodává Miovský. Proč není alkohol zdravý v žádném množství? A jak člověk sám u sebe pozná, že se může stát závislým? Na to odpovídá Michal Miovský v podcastu Prostor X.

Můžete ji vidět ve druhé řadě seriálu Dobré ráno, Brno! nebo v novém filmu Aristokratka ve varu. Hraje v seriálu Zlatá Labuť, má několik rolí v divadle a zrovna dokončuje DAMU. Herečka Simona Lewandowska zažívá úspěšný rozjezd kariéry. Na kterém projektu se jí pracovalo nejlépe? Jakou roli by si chtěla zahrát a na co si ještě netroufá? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Prostor X.

Před čtyřiceti lety vydala společnost Apple první generaci počítače Macintosh. Ten tehdy přinesl revoluční uživatelské rozhraní a do značné míry předurčil, jak počítače vypadají dnes. Ostatně řada Mac existuje stále. Co stojí za globálním úspěchem společnosti Apple? Jakými produkty dokázali a možná ještě dokážou změnit svět? A jak budou vypadat počítače v budoucnosti? I na tyto otázky odpovídá fanoušek technologií a Applu Petr Mára.

Celé Česko momentálně žije příběhem Aničky. Tehdy nezletilou dívku roky systematicky znásilňoval její otčím. Ten si své jednání natáčel a vyhrožoval jí zveřejněním. Když se případ dostal konečně k soudu, násilník odešel s podmínkou. Důvod? Musí živit rodinu a Anička si z jeho jednání neodnese trvalé následky. Jenže si je odnesla a pokusila se potřetí o sebevraždu. Nejen o tomto případu, ale hlavně o tom, co by mohl změnit, mluví v rozhovoru v Prostoru X Michaela Studená.

Část lidí ho miluje a část nenávidí. Chce mít doma ty největší a nejdivočejší zvířata, na ženách obdivuje ta největší prsa a v MMA, kterému se věnuje polovinu života, chtěl vždy patřit k nejlepším. Tak by se dal shrnout zápasník Karlos Vémola a totéž o něm říká i dokument Karlos, lvi žerou první, který míří 25. ledna do tuzemských kin. Proč je v dokumentu víc Ivo Rittiga než jeho vlastního otce? Co bude dělat po konci kariéry? A proč si neužil svou první svatbu s manželkou Lelou? Nejen to zjistíte v rozhovoru v pořadu Prostor X, kde Karlose Vémolu zpovídá šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.

Patnáctého ledna začínají v Americe primárky. Během nich strany vybírají kandidáty na prezidenta. Nehledě na tyto volby se však zdá jisté, že se v prezidentské volbě utkají minulí rivalové, a sice úřadující prezident Joe Biden a Donald Trump. Může se situace předních kandidátů ještě nějak změnit? Jak s kandidaturou Donalda Trumpa zahýbají jeho četné soudy? A budou doprovázet volební výsledky násilné protesty jako v minulosti? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Již jsou známy údaje o státním hospodaření za minulý rok. Byl naplněn plánovaný schodek rozpočtu, ale podrobný rozpis příjmů a výdajů vzbuzuje mnohé otázky. Stejně tak i novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který poměrně nečekaně hovořil o přijetí eura. Proč prezident o euru mluvil? Co přispělo k dodržení schodku státního rozpočtu? A má vláda vizi ekonomické prosperity? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Nedávná tragédie na Filozofické fakultě zasáhla duševní zdraví mnoha lidí, nejen jejích studentů a učitelů. Jak se s takovým traumatem lze vypořádat a jak dlouho to potrvá? „Po takovém zážitku může stres v těle přetrvávat. Lidé můžou vnímat napětí, mít poruchy spánku, vnímat střípky z těch událostí, kterým byli vystaveni,“ říká psycholog Tomáš Holcner v pořadu Prostor X. Dle něj je také důležité, aby se studenti do prostor fakulty vraceli společně. Podpořit je mohou i rituály, jako bylo symbolické obejmutí budovy. Čím si v takto těžkých chvílích mohou lidé pomoct? Jaké další kroky by mohly pomoct studentům k návratu do fakultní budovy? A jakými metodami dnešní psychologie léčí posttraumatickou stresovou poruchu? Na tyto a další otázky odpovídá Tomáš Holcner v podcastu Prostor X.

V České republice žije v soukromých chovech více velkých kočkovitých šelem než v zoologických zahradách. Dle řady dat jsme chovatelská velmoc a to v kontextu nelegálního obchodu s ohroženými druhy zvířat není zrovna lichotivý údaj. Jak vypadá černý trh s chráněnými druhy? Jaké kuriózní záchyty se podaří české inspekci životního prostředí? A jaké ilegální přírodniny můžete mít doma, aniž byste o tom měli tušení? I na tyto otázky odpovídá vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES Jindřich Novák.

Střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zavraždil 14 lidí a další desítky zranil. Bezprecedentní útok vyvolal řadu otázek. Mimo jiné také jak v obdobné situaci minimalizovat riziko a jak se útočníkovi ubránit. Jak se má zachovat jednotlivec a jak celá společnost? A jaký by měl být správný přístup médií? I na tyto otázky odpovídá instruktor sebeobrany a kriminolog Pavel Houdek.

Její život se odvíjel spokojeně. Dostala přidáno v práci a těšila se na skvělou budoucnost. Jenže ruská invaze na Ukrajinu tyhle sny zničila. Anastasia Sihnaievska musela 24. února všechno ve svém životě změnit. Po 14 dnech pomoci na Ukrajině musela po raketovém útoku, kterému jen zázrakem unikla, uprchnout do Česka. Tady už dva roky vede iniciativu Hlas Ukrajiny a pomáhá rozkrývat podíl vlivných Rusů v českých firmách i to, jak obcházejí sankce. Podívejte se na rozhovor s ní v pořadu Prostor X, který moderuje Martin Bartkovský.

V příštím roce se odehrají dvoje důležité prezidentské volby. V USA a v Rusku. Každé tyto volby budou jiné, nicméně obě mohou mít potenciál zahýbat globální politikou. Válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Palestinou, ale i vnitrostátní pnutí, jsou tématy, které se těchto voleb bytostně týkají. Proč je americká společnost polarizovaná? Jak se bude lišit tamní předvolební kampaň od reálné politiky? A jaká budoucnost čeká Vladimira Putina? I na tyto otázky odpovídá publicista Jefim Fištejn.

Poslanci připravují regulaci energetických nápojů, které se negativně podepisují na zdraví dětí a dospívajících. Návrh má podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, a tak se dá očekávat, že bude uveden v platnost. Jaké dopady na děti má nadměrné užívání energetických nápojů? Jak bude regulace vypadat? A bude mít reálný dopad na zdraví mládeže? I na tyto otázky odpovídá poslankyně za TOP 09 Martina Ochodnická.

Dva měsíce po útoku Hamásu na Izrael konflikt v Gaze stále pokračuje. Podle ředitele Centra pro studia Blízkého východu Metropolitní univerzity Břetislava Turečka se Izraeli daří ničit vojenské kapacity Hamásu, zároveň ale nezvykle silně zasahuje i civilisty: „61 % mrtvých Palestinců jsou civilisté, to uvádějí sami Izraelci a to je nebývalé,“ říká Tureček v pořadu Prostor X. Česká vláda dle něj nekritickým přístupem ke konfliktu nepomáhá paradoxně ani samotnému Izraeli. Dohodu mezi Izraelem a Palestinci však podle Turečka výrazně oddálil také masakr ze strany teroristického hnutí Hamás. Kdy naposledy Izraelci i Palestinci věřili, že by konflikt mohl skončit dohodou? A jak současná situace ovlivní rovnováhu sil v dalších zemích na Blízkém východě? Na tyto a další otázky odpovídá bývalý zpravodaj Českého rozhlasu z Izraele Břetislav Tureček v rozhovoru.

„Čekal jsem, že politici, kteří čekali na vstup do vlády osm let, se lépe připraví,“ říká o Fialově vládě poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v pořadu Prostor X. Koalice podle něj válcuje opozici a vysmívá se demonstrantům: „Není možné legitimně demonstrovat proti vládě, aniž by byl protest diskvalifikován tím, že to jsou dezoláti, proruští trollové, že nemají zuby,“ komentuje protivládní protesty. Odmítá také, že by hnutí ANO bylo populistické. Jak se Nacher zpětně dívá na dobu covidu a časté střídání ministrů? A v čem podle něj média škodí současné opozici a naopak pomáhají koalici? To a mnohé další říká v rozhovoru s Oliverem Adámkem v Prostoru X.

Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické zrušila klasické bakalářské práce. Podle vedení fakulty jejich dosavadní forma není ideální způsob testování schopností absolventů bakalářského oboru. Mimo to je ale i důvodem pro zrušení bakalářských prací rozmach umělé inteligence, se kterou lze při psaní práce podvádět. Co nahradí zrušené bakalářské práce? Jak se na studium vysoké školy podepisuje umělá inteligence? A jak se dá podvodům s umělou inteligencí na školách bránit? I na tyto otázky odpovídá děkan FPH VŠE profesor Jiří Hnilica.

Josef Maršálek se na vrcholu popularity vrhl mimo komfortní zónu a stal se možná největším překvapením soutěže Stardance. Populární cukrář se jako outsider dostal mezi pět nejlepších, má zástupy věrných fanoušků, na sociálních sítích se však dočítá i nenávistné komentáře. „Co lidé píšou na sítě, to je jejich realita. Z mé strany k nim cítím jen lítost,“ říká Maršálek. Svou cestou prý předvádí, jak lze překonávat běžné limity: „Nejsme dokonalí. A já lidem ukazuju, že nemusíte vypadat jako bůh tance a můžete jít do soutěže. Aspoň to zkusit, to není málo." Mluví také o rozdílu mezi životem v luxusu obchodního domu Harrods a jihočeské vesnice, i jak přišel na to, že už v životě „nechce řešit sr*čky." Co Maršálka ve StarDance překvapilo a proč se z ruchu velkoměsta odebral na jihočeský venkov, vypráví v rozhovoru Olivera Adámka v pořadu Prostor X.

České zdravotnictví se potýká s málo známými fenomény, které však zásadně ovlivňují život lékařů i pacientů. Podle lékařů z mezinárodní iniciativy Choosing Wisely dochází k nadužívání léků i diagnostických prostředků. Proč k takové praxi dochází a jak může nadměrné užívání léků a vyšetření ohrozit pacienty? I na tyto otázky odpovídá lékař internista Dan Rakušan.

Hnutí Univerzity za klima minulý týden opět pořádalo studentskou stávku. „Každý systém si zaslouží kritiku. Musíme směřovat k alternativám, které budou spravedlivější," říká v pořadu Prostor X mluvčí studentského hnutí Jan Voves. Co studenti kritizují na oslavách 17. listopadu a jak by měla vypadat alternativa dnešního ekonomického systému? A proč jsou i radikální formy protestu jako polévání obrazů či blokáda dopravy dle aktivistů legitimní? Na tyto a další otázky odpovídá Voves v rozhovoru.

Ještě týden po 17. listopadu měla armáda připraveny scénáře zákroku proti demonstrantům. V tom nejhorším možném scénáři bylo velitelství připraveno nasadit přes 14 tisíc vojáků a 155 tanků. Jak moc reálný tenhle scénář byl? Báli se v listopadu 1989 lidé armády? V jaké kondici byla naše vojska a co si o revoluci myslela sovětská okupační armáda? Nejen na to odpovídá v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.