Kulturák

Podcast Kulturák rozebírá americko-kanadský dokument Erupce lásky. Jde o vizuálně fascinující výpravu za vulkány, ale také do hlubin tragicky ukončeného vztahu.Dokument Erupce lásky režisérky Sary Dosa v českých kinech už nějakou dobu běží, ale podle Kulturáku rozhodně stojí za to na něj zajít. Film poskládaný z archivních záběrů, které pořídili slavní francouzští vulkanologové Maurice a Katia Krafftovi, vypráví nejen strhující příběh o sopkách a lávě, ovšem také o nevšedním vztahu dvou lidí, kteří zasvětili svůj život vědeckému výzkumu – což se jim nakonec také v roce 1991 stalo osudným.Atraktivní záběry sopečných erupcí a proudů žhavé lávy ale neskrývají, že v centru toho všeho je partnerská dvojice Krafftových – a vztah mezi nimi (byť spíš jen naznačený) může být pro diváky stejně fascinující a tajemný jako samotné vulkány.„Strašně se mi na tom líbilo to vytržení z pohodlí, setkání s něčím, co tě opravdu masivně přesahuje. Nejlépe to pro mě vystihuje věta, která tam zazní – že miluješ to, co znáš, ale ještě více miluješ to, co neznáš a přitahuje tě to,“ myslí si Jonáš Zbořil. „Tváří v tvář těm nelidským vulkanickým silám zůstává ten film ale strašně lidský. Je pochybující, nejistý, domýšlející si a ve vztahu dvou vědců pátrá podobně jako v podzemí sopek a lávy.“„Mě moc bavily drobné momenty humoru, které o obou vulkanolozích prozrazují, jak hraví byli. Scény, kde Krafftovi tančí u kráteru aktivní sopky v ochranných oblecích nebo si na rozžhavených vulkanických kamenech smaží vajíčka,“ doplňuje Jana Patočková.Proč padáme do pasti síťového marketingu?Kulturák přináší i jedno podcastové doporučení. Americká série The Dream ve své první sezoně vypráví vrstevnatý příběh síťového marketingu. Jak zmiňuje Jana Patočková, jde o jakousi zvukovou koláž, která se zaměřuje na nejrůznější aspekty multi-level marketingu. Od jeho historie přes velké soudní procesy, které ho provázely, až po napojení na americkou politickou scénu.Hlavní linka podcastu sleduje putování autorky jejím rodištěm, městečkem v Michiganu, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost a nejrůznější MLM firmy tu bují jako houby po dešti. Zpovídá tam svoje známé i rodinné příslušníky, kteří mají s byznysy fungujícími na principu pyramidy osobní zkušenost.„Oceňuju ten empatický přístup, který se opravdu snaží ukázat, jak je lehké do těchto pastí spadnout,“ popisuje Jana Patočková a vypichuje díl věnovaný pyramidovým hrám, které bujely v New Yorku v osmdesátých letech.Čím štval Maurice Krafft svou manželku? Jaké jsou vlastně limity bezpečnosti práce vulkanologů? A dá se síťovým marketingem opravdu vydělat, nebo je to celé opravdu jen podfuk? To zjistíte, když doporučíte podcast Kulturák svým deseti přátelům. Nebo si ho prostě jen pusťte!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Praha je plná divočiny, říkají tvůrci nového dokumentu o přírodě v hlavním městě. Potenciál originální myšlenky ale zůstal nevyužitý. Proč, to řeší nová epizoda podcastu Kulturák, ve které dojde také na recenzi nové desky Beyoncé.„Dokument Planeta Praha hledá divočinu na místech, kde bychom ji nečekali. Je krásně natočený, ale také hodně konvenční. Vypadá stejně jako filmy, které jsme vídávali u babičky v roce 1996. Má přitom zajímavou tezi: že příroda v Praze je možná rozmanitější než ta mimo města,“ říká Jonáš Zbořil o dokumentu, ve kterém tvůrci v pražských ulicích sledují život kosů, plchů, nutrií, ale i křižáků nebo mravenců.Dokument se v mnoha ohledech dívá na přírodu i na člověka docela neotřelým způsobem. Hned v úvodu filmu také zazní důležitá myšlenka, že člověk má rád zvířata, ale jen když jsou poslušná a nic po něm nechtějí.Tvůrci dokumentu Planeta Praha se ale nakonec dopouštějí podobného hříchu, na který sami upozorňují. „Zase vyprávíme zvířecí příběhy lidskou optikou. Bavilo by mě, kdyby existoval způsob, jak tohle alespoň částečně narušit,“ myslí si Jana Patočková, podle níž Planeta Praha své zvířecí protagonisty zbytečně polidšťuje.Jonášovi to ale nevadí. Na film se budou podle něj dívat rodiny s dětmi, ne plchové: „Vím, že je důležité vědět, že ne všechno se řídí lidským světem, že zvířata mají svou vlastní agendu. Ten dokument ale spoustu věcí pojmenovává tak dobře, že to pochopí i děti.“Ještě větší divočinaV novém vydání Kulturáku nedošlo jen na městskou divočinu, ale také na nové album americké zpěvačky Beyoncé, které nabízí divočinu klubovou. Renaissance je totiž deska určená na taneční parket.„Myslím, že to album symbolizuje návrat ke komunitě. Zejména k černošské queer komunitě,“ vysvětluje Jana Patočková. „Vychází z undergroundové kultury diska a ze scény ballroomů, kde se scházely marginalizované skupiny a mohly tu beze studu a bez hrozby trestu konečně projevit svou osobnost, mít svůj svět.“Čím to, že Beyoncé dokáže už tolik let vystihnout aktuální nálady ve společnosti? Máte radši plcha, nebo křižáka? A jakou knihu byste si měli přečíst, pokud pociťujete závislost na internetu? Poslechněte si celou epizodu Kulturáku!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Kulturák se poprvé vydal před živé publikum. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti jsme debatovali o mladém českém filmu s režiséry Adamem Sedlákem a Šimonem Holým a producentkami Dagmar Sedláčkovou a Julií Žáčkovou.Diskuse se dotkla nejrůznějších aspektů filmové tvorby tak, jak ji vnímá a zažívá mladá generace tvůrců a tvůrkyň, a především toho, jak z jejich pohledu funguje český filmový průmysl. Jaká témata protežuje a jaká naopak opomíjí?Režisér a scenárista Šimon Holý, autor manifestu Tady a teď, který se zamýšlí nad stavem současné tuzemské kinematografie, říká, že se u nás netočí současné filmy pro současné diváky.„Bylo by super, kdybychom přestali točit jen oslavné pomníky historických osobností, na kterých se shodneme. Jako třeba že někdo běhal a byl v tom dobrý,“ říká Holý.Producentku Julii Žáčkovou nebaví tendence českého filmu ke stereotypizaci ženských postav.„Jediný cíl žen ve filmu je najít si dobrého manžela. Vnímám absenci odvahy a snahy experimentovat i formálně. A hodně se tu podceňují také diváci. Vyrábějí se jednoduché komedie - a to je škoda, protože diváci nejsou takhle jednoduší,“ tvrdí Žáčková, která má s filmem Okupace na svém kontě Cenu české filmové kritiky za nejlepší film roku 2021.Společně s producentkou Dagmar Sedláčkovou založila českou pobočku iniciativy Girls in Film, jež se snaží propojovat a motivovat tuzemské filmařky.„To, že se snažíme mimo jiné v naší platformě dávat příležitost ženským filmařkám, pro diváka ve finále může znamenat, že uvidí nějaké filmy, kde se setká s jinými pohledy na svět a objeví témata, ke kterým by se jinak třeba těžko dostal,“ vysvětluje Sedláčková.Devadesátkové dědictví a nová zranitelnostPodle Adama Sedláka, autora filmu Domestik a letošní novinky Banger, je nejpalčivějším problémem současného filmu jeho financování, ale také mentoring.„Starší generace Hřebejků a Svěráků na filmech vydělala neuvěřitelné peníze a diváci si pak myslí, že se filmaři topí v penězích z grantů. Možná se v nich topila ta starší generace, ale my ne. Vnímám jako problém, že ta starší generace nedokázala lidem vysvětlit, jak vlastně filmový průmysl funguje. Zdědili jsme prostředí, kde s diváky chybí dialog,“ popisuje Sedlák.Proč je pro Adama Sedláka i po 15 letech nejvýraznějším českým filmem Gympl Tomáše Vorla? A proč Šimon Holý obvykle pracuje se ženským štábem? Poslechněte si v podcastu záznam celé debaty z Letní filmové školy v Uherském Hradišti!---KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Nevím, jestli tohle je forma, která vzbudí kýžený efekt,“ myslí si Anežka Bartlová, šéfredaktorka Artalk.cz, o aktivistech přilepených na Botticelliho obraz. V podcastu Kulturák s ní ale probereme i aktuální výstavy nebo umělce, kteří environmentální a jiné důležité problémy řešili už v devadesátých letech.Které výstavy v Česku i v zahraničí byste neměli minout? Třeba Heroin Crystal, přehlídku mapující českou uměleckou tvorbu devadesátých let.„Jmenuje se podle díla Jiřího Černického - je to křišťálová sada na přípravu aplikace heroinu,“ vysvětluje Jonáš Zbořil. „To dílo je pro devadesátá léta typické. Je jednoduché, dobře pochopitelné, zároveň trochu provokativní,“ popisuje křišťálové zátiší s injekční stříkačkou Anežka Bartlová.„Na začátku devadesátých let nastoupila nová generace umělců a umělkyň, kteří najednou potřebovali najít nový jazyk, kterým by mluvili k co nejširšímu publiku a zároveň pojmenovávali problémy kolem sebe. Například Jiří Černický pochází ze severu Čech, takže tam pravděpodobně viděl jak drogové, tak environmentální problémy z první ruky,“ popisuje kunsthistorička.Co všechno řešili umělci, kteří v devadesátých letech vystavovali v pražském Domě U Kamenného zvonu? Kromě drog třeba taky náhlý příval reklamy, sexualizaci ženského těla nebo fascinaci nadcházejícím miléniem. „Už tehdy se řešily například environmentální a sociální problémy. Na té výstavě je dobře vidět, kam jsme se za třicet let neposunuli,“ shrnuje lakonicky Anežka Bartlová.Z heroinu cukrCo zajímá umělce v roce 2022, můžete prostudovat třeba na další pražské výstavě Bienále ve věci umění. „Určitě se v současnosti řeší podobné věci, byť dnes se daleko víc otevírají třeba feministická témata, otázky identity a násilí. Jedna instalace třeba řeší násilí, které - jak je zmapováno - stojí za tak běžnou komoditou, jakou je cukr,“ říká Anežka Bartlová. „Z devadesátkového heroinu je teda dnes cukr,“ podotýká Jana Patočková.Proč v současnosti vidíme tolik uměleckých kolektivů? Urazí někoho Květinová Unie tak, jako to kdysi dokázal David Černý se svou Entropií? A k jakému uměleckému dílu bychom se v Kulturáku nejraději přilepili? Poslechněte si další vydání podcastu o všem důležitém a novém ve světě kultury - a dozvíte se, na jaké další výstavy doporučujeme zajít v Brně i mimo Česko.KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Podcast Kulturák si připravil průlet historií letních hitů a prolistoval román Klára a Slunce, na kterém se ukazuje, že seriály ještě pořád nevyhrály nad literaturou. Řešíme ale také nominace Emmy nebo Harryho Stylese.Je vedro, čas letních hitů. Odkud se ale vlastně tenhle kulturní fenomén vzal? „Od nultých let máme letní hitovky spojené právě s taneční kulturou: léto na pláži, párty, drinky, pohoda, přátelé. Prostě léto jako z videoklipů na MTV,“ popisuje Jana Patočková a dodává, že hudební a kulturní publicisté, ale i samotní hudebníci se shodují na receptu, který takový hit musí dodržet, aby se stal úspěšným.„Musí vyjít ideálně začátkem léta, musí být velmi jednoduchý, až nablblý, a tím pádem zapamatovatelný, a důležité je i téma. Mělo by se to týkat nějakého letního kolektivního zážitku, který má co největší počet lidí právě s tímhle ročním obdobím spojený. Nebo by mělo jít o příslib toho, co to letošní léto společně zažijeme – letní lásky, večírky s přáteli. A na jedné věci se shodují snad všichni odborníci, na které jsem v rámci svojí rešerše k tématu narazila. Letní banger je song, který si zpíváte, když jste navátí,“ vysvětluje Jana Patočková.A jaký je tedy největší letní hit letoška? Co třeba Beyoncé a její nový singl Break My Soul? „Text téhle skladby je stejně povzbuzující jako její housové beaty. Zpívá se v něm o nezlomnosti ducha, otáčí mi celou tuhle kategorii hitovek na hlavu. Díky Break My Soul věřím, že i letní bangery nám můžou něco důležitého sdělit,“ tvrdí Jonáš Zbořil.Letní hity podle Kulturáku si můžete pustit i v samostatném playlistu!Když je robot lidštější než myV češtině vyšla nová próza Kazua Ishigura, Klára a slunce. Ishiguro se narodil v Japonsku, ale už jako malý s rodiči přesídlil do Velké Británie. Hlavním motivem generačního souputníka autorů, jako jsou Ian McEwan, Martin Amis nebo Julian Barnes, je zkoumání lidského svědomí: „Jeho hrdinové provedli něco špatného. Chystají se čtenářům vyprávět svůj příběh s odstupem, pak se ale začnou prozrazovat. Potřebují se vypovídat ze svých chyb. Mně se ta Ishigurova subjektivita, ve které je strašně důležité, kdo a jak ti ten příběh vypráví, velice líbí,“ popisuje Jonáš Zbořil.Ishiguro skoro libovolně střídá žánry, umí napsat sci-fi i historické romány, vždy jsou ale u něj důležité limity vyprávění: nespolehlivá paměť, to, co postavy samy sobě namlouvají, čemu nerozumí. Svou roli tahle omezení podle Jonáše hrají i v příběhu Kláry a Slunce: „Klára je android, který existuje v nějaké blíže neurčené budoucnosti, kde se roboti využívají jako společníci pro děti a dospívající. Klára takhle pomáhá vážně nemocné holčičce. Jako čtenářka máš zase tu omezenou perspektivu androida, který ti neřekne všechno. Ishiguro se pohledem robota ptá na to, co je vlastně lidské.“Je nový singl Beyoncé bangerem roku? Může se v letním hitu zpívat německy? A proč si přečíst Ishigurovu novinku v hlavní roli s androidkou a nepodívat se místo toho třeba na Westworld?KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Podcast Kulturák se tentokrát podrobně věnuje hlavně krizi financování české audiovizuální tvorby. Ale máme pro vás i přehled vítězů MFF v Karlových Varech a čerstvé filmové a knižní tipy. Kultura totiž (zatím) stále žije!Událostí týdne je bezesporu oznámení, že HBO končí s produkcí originálních českých projektů. Společnost se pro tento krok rozhodla nejen u nás, ale také v další zemích střední, východní i severní Evropy, pro další tvorbu si ponechává pouze francouzský a španělský trh.„Může to možná znít jako malá věc, ale je důležité podívat se na kontext. Bojujeme s inflací, stoupají ceny energií, takže kulturní instituce mají problém se uživit a zároveň lidi mají míň peněz, které by do kultury investovali. Šetřit musí samozřejmě i Česká televize, největší koproducent originální české tvorby, no a teď přichází toto oznámení,“ popisuje situaci Jonáš Zbořil.HBO od roku 2013 totiž přinášelo svěží vítr a samozřejmě také potřebné finance projektům, které by možná jinak neuspěly. Ať už šlo o přelomovou minisérii Hořící keř v režii Agnieszky Holland, nebo o temný seriál Pustina, právě HBO zvedalo laťku kvality a pomáhalo v tuzemském prostředí pěstovat zdravou konkurenceschopnost.Co dělat, když padá letadlo?Filmový producent Pavel Strnad v souvislosti s nedávným příchodem další streamovací platformy Disney+ do ČR připomněl fakt, že neexistuje podpora domácí audiovize. Narážel tím na evropskou směrnici o audiovizuálních službách, přezdívanou lex Netflix, která mimo jiné umožňuje členským státům uložit globálním streamovacím platformám povinnost odvádět peníze do fondů kinematografie a stanovit minimální investice do nákupu lokálních programů.Evropský parlament tuto směrnici přijal v listopadu 2018, ale Česko s její implementací otálelo tak dlouho, že ho Evropská komise spolu s dalšími čtyřmi členskými státy zažalovala a požádala Soudní dvůr EU o stanovení pokuty z prodlení.„Nechápu, proč není Česko schopno zavést tuhle směrnici,“ komentuje Jonáš Zbořil. „A nechápu, proč se už dávno neřeší zvýšení koncesionářských poplatků. Jasně, všechny ty projednávané změny zákona o České televizi jsou fajn, ale na druhou stranu to je asi jako bys v padajícím letadle místo toho, abys všem nandala kyslíkové masky a dala energetickou tyčinku pilotovi, šla řešit, jestli je správně postavené křídlo a motor.“ Ministr kultury Martin Baxa (ODS) před několika dny zvyšování koncesionářských poplatků opět odmítl.A nejde jen o audiovizuální průmysl, protože škrty se dotknou celého kulturního sektoru – i přesto, že ještě v lednu ministr předesílal, že do kultury půjde celé 1 % ze státního rozpočtu.Jak funguje systém tzv. pobídek pro filmaře a dotknou se rozpočtová rozhodnutí i jeho? O kolik přišla kvůli osekaným grantům česká literární scéna? A co divadla? A jaké dvě novinky z produkce A24 doporučuje Jana Patočková a Jonáš Zbořil ke zhlédnutí? Poslechněte si celou epizodu!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Podcast Kulturák se vydal na do Karlových Varů. Jaký film by Vám z festivalu neměl uniknout? A o jakém snímku se hodně mluví, ale neměli byste s ním ztrácet čas? Pusťte si díl z terasy hotelu Thermal se speciálním hostem – filmovým publicistou Vítkem Schmarcem.Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary letos uvedou dvě stě filmů. Spolu s Vítem Schmarcem jsme vybrali pár snímků, které opravdu stojí za vidění. Třeba Trojúhelník smutku švédského režiséra Rubena Östlunda, držitele letošní Zlaté palmy z Cannes. „Östlund je takový sociolog. Natočil třeba Play, vůbec nejlepší film o multikulturalismu ve Švédsku, a jeho poslední snímky, Čtverec a Trojúhelník smutku, jsou už metafory současnosti, které řeší pokrytectví, ve kterém žijeme, ale zároveň to jsou divácky strašně vděčné filmy,“ říká Schmarc. „Narozdíl od Vítka jsem se u toho filmu nejen smála, ale také se v jednom momentě rozplakala,“ přiznává moderátorka Kulturáku Jana Patočková. „Skvělá scéna nastává třeba ve chvíli, kdy si marxistický kapitán v podání Woodyho Harrelsona a ruský oligarcha na palubě jachty vyměňují slavné levicové a pravicové citáty za pomoci Wikipedie v mobilním telefonu. Tyhle detaily Östlund umí,“ dodává.„Tenhle švédský režisér má jednu skvělou vlastnost. Dovede promlouvat o složitých tématech jako je současná společnost, rozdělené bohatství. Je obrovský skeptik, tvrdí, že se nikdy nedovedeme shodnout. Ale má dar tyhle věci dělat tak, aby bavily tak trochu každého. Najdeš si v tom něco, ať už jsi reaganovec, nebo levičák,“ vysvětluje Schmarc. Mezi filmy, které společně s Janou Patočkovou doporučuje, je i maďarská nepravděpodobná romance jménem Něha, jejíž hlavní hrdinkou je kulturistka. Schmarc také zve na islandskou filmová báseň jménem Zapomenutá země, ve které režisér Hlynur Pálmason vykresluje hutnou atmosféru severské divočiny na konci 19. století. Hodně diskutovaným českým snímkem letošního ročníku je Slovo Beaty Parkanové. Ten staví na oblíbené kostře — malá rodina čelí velkým dějinám. Bohužel to nefunguje, shodují se Patočková i Schmarc.„Slovo ukazuje, v čem spočívá krize současného českého filmu. Máme pár zálibných tezí, které v těch filmech ilustrujeme, ale nedokážeme je oživit, vytvořit v nich živá dilemata,“ myslí si publicista. „Český film tohle zoufale neumí a utíká k patetickým formulacím.“Přesto se v Kulturáku našly české filmy, které stojí za pozornost – třeba dokument Adély Komrzý a Tomáše Bojara Zkouška umění o přijímacím řízení na Akademii umění nebo snímky Šimona Holého a Tomasze Wińskiho. Vzniká v českém filmu nové tvůrčí vzepětí? Poslechněte si speciální díl podcastu Kulturák z Karlových Varů a dozvíte se také, u kterých filmů se nejlépe usíná nebo kterou knihu si určitě musíte vzít na dovolenou. KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Komedie plná exkrementů, tělních tekutin, ale i empatie. V dalším vydání podcastu Kulturák chválíme letní komedii Párty Hárder: Summer Massacre. A probíráme také romány, které se snaží přijít na kloub čím dál komplikovanějšímu světu. Film Martina Pohla známého pod rapovým alter egem Řezník nebo kreslířským profilem Martyho Frky na první pohled působí jako sbírka toho nejodpornějšího, co jde dnes ve filmu vidět. Ve skutečnosti je ale láskyplnější než většina domácí filmové produkce. „Paradoxně je Párty Hárder nekorektní hlavně tím, jak nepřiměřeně empatický je ke všem outsiderům,“ myslí si Jonáš Zbořil, jeden z moderátorů podcastu Kulturák. „Je to jako Prci, prci, prcičky na steroidech,“ dodává moderátorka Jana Patočková. Zápletka filmu je prostá. Tři kamarádi jedou k Máchovu jezeru a doufají, že zažijí léto plné nespoutaného sexu. Místo toho musí řešit krvavé otevřené zlomeniny, anální prolapsy i jiné lapsy. „Je to teenage komedie, ve které se hází klacky pod nohy všem. I vozíčkářům.“„Pokud je to v něčem teenagerská komedie, tak v tom, jak ad absurdum ukazuje, jaké to je být nechtěný. Zkušenost osamělosti a zároveň posedlosti vlastním tělem nebo těly lidí kolem tebe, tu dokáže Marty Pohl přivést k dokonalosti,“ říká Zbořil.Od zadnic k chapadlůmDruhým tématem Kulturáku je kniha V chapadlech murmuru. Její autor Jan Bělíček, v ní píše o románech, které reflektují dnešní čím dál komplikovanější svět. „Murmur je původně slovo z francouzštiny, které by šlo přeložit jako šelest, nespokojené mručení. Dnešní svět je takového mručení plný. V roce 2022 se nacházíme v environmentální i lidskoprávní krizi,“ tlumočí Jonáš Zbořil úvodní tezi knihy v Chapadlech murmuru.Které romány se ono mručení krize snaží přehlušit? Třeba Normální lidi irské spisovatelky Sally Rooney, v níž lásku dvou lidí komplikují nepřekonatelné třídní rozdíly, Serotonin Francouze Michela Houllebecqa, který pod provokativními sexuálními scénami schovává strach z toho, že láska je v dnešním světě čím dál nedostupnější zboží.Který rybí člověk stojí za tím, že v Kulturáku probíráme nechutné komedie? Jaká česká kniha nám přijde překvapivě aktuální? A proč byste si měli okamžitě pustit Hříšný tanec? Poslechněte si celý Kulturák.KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Co s letošním létem? Zkuste festivaly, které vás úplně nepřeválcují, dočtěte knihy, které jste nestihli. Nebo sáhněte po staré sci-fi klasice. V Kulturáku nabízíme letní kulturní tipy od nás i od řady osobností.První tip nového vydání podcastu Kulturák? Metronome aneb konečně dobrý hudební festival v Praze. Jeho dramaturgové letos do Prahy přivážejí nejen Nicka Cavea nebo taneční legendy Underworld, ale po dlouhých třiceti letech se do Česka vrací i americký písničkář Beck.Toho proslavil devadesátkový hit Loser, legendou se stal ale hlavně díky tomu, jak trpělivě ohýbá žánrové definice a sám sebe pravidelně ponouká k novému hudebnímu slovníku. Beck vrátil outsiderství do kurzu.Jste spíš fanoušky menších akcí a hlubších prožitků? Ve stejnou dobu jako Metronome, 23. — 26. 6., se koná Luhovaný Vincent. „Ten festival je zajímavý v tom, jak skvěle splyne s lázeňským prostředím Luhačovic. Nemáš tu pocit stísněnosti jako na Colours, kde se vyhýbáš davům lidí. Vincent je daleko menší a skvěle pracuje s tím, co už ve městě má,“ říká o multižánrové akci Jonáš Zbořil v Kulturáku. Kdo se neobjeví ve Varech, jako by nebyl. Vyrážíme na ně s Kulturákem v plné zbroji, ve které nechybí ani uklidňující léky a papírový sáček. Letošní festivalovou výzvou je totiž ve Varech shlédnout bizarní dokument De Humani Corporis Fabrica. „Podle ohlasů z Cannes z něj diváci odcházeli po pár desítkách minut, zvracející v šoku a hyperventilující,“ říká Jana Patočková o filmu, který se celý odehrává uvnitř lidského těla. A co si s sebou vzít za knihy v létě? „Já věnuju tyhle měsíce teorii,“ plánuje Jonáš Zbořil. „Rád bych dočetl Hudbu ohně od publicisty Karla Veselého, která popisuje dějiny černé hudby a její masivní vliv na současnou popkulturu.“ Jaký knižní tip na pláž nabízí Jana Patočková? Proč byste měli dát šanci i starým rozhlasovým adaptacím sci-fi klasiky? A jaké zážitky doporučuje umělkyně Ester Geislerová nebo spisovatelka Bianca Bellová? Poslechněte si letní speciál Kulturáku.KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Tentokrát se Kulturák podíval na zoubky dinosaurům z Jurského světa a na novou knížku povídek Haruki Murakamiho. Snad neprozradíme příliš, když řekneme, že ani jedno Jonáše s Janou příliš nenadchlo.„Já musím přiznat, že mě dinosauři nikdy nezajímali,“ krčí rameny Jana Patočková na úvod diskuze o filmu Jurský svět: Nadvláda. „Mám to podobně, klonil bych se dokonce spíš k tomu, že je latentně nesnáším. Hlavně to, co z nich lidstvo udělalo,“ dodává Jonáš Zbořil.Obří plazi s mozkem o velikosti oříšku postrádají v (doufejme) závěrečném dílu dinosauří franšízy jakékoli tajemství. Nejsou strašidelní ani zajímaví. Prohánějí se uličkami na ostrově Malta, jako by to byli agenti povolaní zabít Jamese Bonda či Jasona Bournea.Nikoho tak charismatického nebo zábavného ale ve filmu nepotkáte. A to ani přesto, že režisér Collin Trevorrow přizval i herce z legendární první série. Sam Neil, Laura Dern i Jeff Goldblum se snaží film pozvednout z bídných bažin podprůměrnosti. Kazí jim to Chris Pratt, který na prériích loví vyděšené dinosaury, aby je pak uklidnil okouzlujícím pohledem a napřaženou rukou jako profesionální zaříkávač koní. Jistou omluvou pro jeho výkon může být, že scénář mu zkrátka mnoho možností nedal. „Prostě je hezký a dělá oči na dinosaury,“ shrnuje Jana.Dvě hodiny bezduchého blockbusteru moderátory Kulturáku vůbec nebavily. Nenadchla je ani šablonovitá dějová linka, nelogická zápletka ani CGI dinosauři. „Mě ty dvě hodiny víceméně udržel v pozoru kostým Laury Dern. Doteď přemýšlím, co to měla za boty a že je chci taky,“ uzavírá Jana.Jonášův verdikt? Jurský svět je film studený jako dinosauří čumák. „S žádnou postavou se neztotožníš. Nikomu nefandíš. Nejsympatičtější v Jurském světě je hejno hořících zmutovaných kobylek.“ Jurský svět: Nadvláda je výsledkem choroby, která Hollywood trápí už dlouhých deset let — posedlost recyklací. V roce 2021 se mezi deseti nejnavštěvovanějšími filmy objevil pouze jeden originální příběh. Všechno ostatní? Prequely, rebooty, spin-offy. Novou (pop)kulturu aby člověk pohledal.Muž ze starého světaPo exkurzi do filmové paleontologie jsme se podívali do Japonska, do světa, který je pro nás Středoevropany a Středoevropanky neméně exotický, a to prostřednictvím poslední knihy Haruki Murakamiho — První osoba jednotného čísla, která vyšla v nakladatelství Odeon. „Ta kniha se vrací k autorově mládí, už názvem k tomu jasně odkazuje,“ uvádí Jonáš druhé téma Kulturáku.„V První osobě se často vypráví o holkách, které Murakami v různých fázích života potkal, jde o vzpomínání starého muže na zdánlivě banální okamžiky, ze kterých ale on dokáže vytáhnout něco hluboce symbolického. A mě už to moc nebaví. Přijde mi to jako přednáška stárnoucího profesora, kterému je vlastně úplně jedno, jestli v přednáškovém ještě vůbec někdo sedí a má chuť ho poslouchat,“ hodnotí Murakamiho novou knihu Jonáš.„Jestli mě na tom něco bavilo, tak to, že jsem si občas propojovala některé jeho popisy míst se svým mentálním archivem z vlastní návštěvy v Japonsku, ale asi nic moc víc. Jeho témata mi přijdou strašně neaktuální,“ přitakává Jana a přiznává, že jestli jí něco zajímá ještě míň než Murakami samotný, je to jeho oblíbený jazz.Oba moderátoři podcastu se shodují, že mají po přečtení Murakamiho knih pocit zvláštního prázdna — o čem že vlastně japonský spisovatel celou dobu píše? Ví to někdo? „Mám neblahé tušení, že Murakami je ve skutečnosti nadýchané prázdno,“ myslí si Jonáš.Je Haruki Murakami přeceňovaný? Píše celou dobu jen jednu knihu? A co vy - taky recyklujete? Poslechněte si celou epizodu Kulturáku!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Mileniálové mají v květnu televizní žně. Kulturák řeší dva nové seriály z produkce Netflixu a HBO o komplikovaných vztazích a démonech z paralelních světů.„Docela ti závidím, žes ten seriál ještě neviděla,“ říká v podcastu Jonáš Zbořil Janě Patočkové o Stranger Things, sci-fi senzaci z produkce Netflixu, která se poprvé představila v roce 2016 a stala se nepravděpodobnou vlajkovou lodí této streamovací platformy.„Ospalé městečko Hawkins v americké Indianě ohrožují paranormální jevy, zachránit ho musí parta děcek na kolech. Jestli máš ráda Stevena Spielberga, Stephena Kinga nebo Johna Carpentera, jsi na správné adrese. Není to ale jen amalgám osmdesátkové popkultury. Hlavní postavy si člověk zamiloval podobně jako hrdiny z Harryho Pottera,“ představuje Jonáš Stranger Things.Jaká je čtvrtá sezóna seriálu, která se na Netflixu objevila koncem května? Megalomanská. Rozpočet třicet milionů dolarů na jeden díl, to si může dovolit málokdo. Tvůrci o čtvrtých Stranger Things říkají, že je to „jejich Hra o trůny“. Každá epizoda má přes hodinu a člověk v ní musí usledovat až pět příběhových rovin — nutno dodat, že ne všechny jsou stejně zábavné.„Už tam není ta kondenzovaná atmosféra ospalého, tajuplného městečka, která připomínala true crime podcasty,“ myslí si Jonáš. O nových Stranger Things se říká, že jsou hororovější. Démon Vecna je ale daleko méně děsivý než traumata, kterým musí čelit dospívající hrdinové. Důležité je, že jím čelí pospolu. „Pro mě je Stranger Things seriál, který mi připomíná přátelství ve všech fázích mládí. A dělá to skvěle,“ říká Jonáš a zmiňuje i nejdojemnější scénu nové série, na jejíž síle má podíl také skladba britské zpěvačky Kate Bush z roku 1985, Running Up That Hill.Láska přes MessengerJak vypadá kamarádství v podání seriálu Konverzace s přáteli? O dost komplikovaněji. Konverzaci s přáteli možná znáte jako knihu — bestseller z roku 2017 od irské spisovatelky Sally Rooney.„Zápletka sleduje čtyři hlavní postavy, nejlepší kamarádky Frances a Bobby, které se seznámí se spisovatelkou Melissou a jejím manželem, hercem Nickem. Frances se zamiluje do Nicka, Bobbi trochu balí Melissu. Zní to vlastně jako harlekýnka,“ popisuje seriál Jana Patočková a dodává:„Nejde tu jen ovšem o sex, ale i o emocionální rovinu. O hledání možností a nemožností vztahu v jiných podobách než je ta konvenční: muž, žena.“Zaslouží si Sally Rooney trochu pejorativní nálepku autorky pro mileniály? Záleží, jak se na to díváte. Pro někoho může být mileniálská svou přecitlivělostí hraničící s ukňouraností nebo orientací na prostředí privilegovaných kruhů vysokoškolsky vzdělaných lidí.„Podobně jako jsi glosoval, že Top Gun je film o krásných dopravních prostředcích, Konverzace s přáteli je seriál o krásném domě,“ myslí si Jana. „Přes to všechno je to příjemně pomalý seriál se skvěle zahranými postavami. Když budete mít náladu na něco obyčejného, co vás ale chytne za srdce, bude se vám líbit.“Umí Sally Rooney mužské postavy? A co Demogorgony? Poslechněte si novou epizodu, slibujeme, že kauzu Depp vs Heard v ní (skoro vůbec) nezmiňujeme!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Kultovní gagy Štěpána Kozuba a jeho ostravské party Tři tygři míří do kinosálů. Jestli tam mají co dělat, to probíráme v nové epizodě Kulturáku. A je nová deska rappera Kendricka Lamara párty, nebo psychoanalytický sedánek?„To ‚ostravství‘ je v podání Tří Tygrů, kteří jsou tedy vlastně čtyři, spíš taková kategorie k politování, jejich postavy jsou prostě takoví blbci. Ale blbci jsou v tom filmu i všichni ostatní,“ přemýšlí Jana Patočková nad snímkem Tři tygři ve filmu: JACKPOT, který má podle ní kromě krkolomného názvu i nesmyslně dlouhou stopáž. Ačkoli některé internetové skeče Tří Tygrů fungují, například parodická postava Pražáka v Ostravě v Kozubově podání, kterou oceňuje Jonáš Zbořil, jejich převedení do filmu podle Patočkové tak docela nevyšlo.„Nemám nic proti tomu používat ve skečích určité archetypy, ale říkám si, že je to vlastně to úplně nejjednodušší, co jako komik a autor můžete vymyslet. Mám za to, že Štěpán Kozub má na víc než hrát postiženého prosťáčka, který šilhá,“ říká v novém dílu podcastu Kulturák.Film kombinuje akčňák i crazy komedii. Svým laděním nabízí srovnání s diváckým hitem Vyšehrad: Fylm. Podle osazenstva Kulturáku je ovšem i přes všechny své mouchy Vyšehrad o krok před Tygry, minimálně se totiž nesměje lidem, ale s nimi, a postava jednoduchého fotbalisty je rozhodně propracovanější a lépe vymodelovaná než Kozubův šilhající řidič tramvaje.Deska jako osobní terapie10. října vystoupí v Praze Kendrick Lamar, jeden z největších rapperů současnosti. Turné doprovází jeho novou desku Mr. Morale & the Big Steppers, která se od vydání už stačila vyšplhat na přední příčky hudebních žebříčků.„Lamar je rapper, jehož skladby se skandovaly při demonstracích Black Lives Matter. Zároveň má strašně moc literárních kvalit, jeho desky jsou pečlivě komponované, umí pracovat s postavami a zároveň dokáže napsat až biblická podobenství,“ říká Jonáš Zbořil. „Jeho poslední deska je pro mě takový bildungsroman, kde on sám prochází duševním očistcem.“Na novém albu se posluchačům zpovídá ze svých slabostí a nedokonalostí a přiznává, že není žádný spasitel. Naopak, spoustu věcí si potřebuje sám vyjasnit: tematizuje třeba svou posedlost sexem nebo domácí násilí. Spíš než o večírkovou hitovku jde zkrátka o desku, která vyžaduje ucelený, soustředěný poslech.„Vžít se do toho alba prostě chvíli trvá, podobně jako trvá na hodinách psychoterapie, než na něco důležitého přijdete,“ shrnuje Jonáš Zbořil a dodává, že ač je nová deska povedená, rozhodně není Lamarovou nejlepší.Kde jsou hranice humoru nejen Tří Tygrů a vyprodá Kozub na podzim O2 Arénu? Vyprodá ji i Kendrick Lamar? A koho Vladimir 518 týrá tím, že jde podél D1? Poslechněte si celou epizodu Kulturáku!KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Mohou v roce 2022 někomu učarovat naleštěné stíhačky? Mohou! A co jeptišky? První díl nového podcastu Kulturák probírá film Top Gun: Maverick a román Bílá Voda.„Je to propaganda,“ říká Jana Patočková o filmové novince Top Gun: Maverick, „ale propaganda trochu jinak. Nepřítel je tu neznámý.“Akční film plný velkých stíhaček a malého Toma Cruise je ze všeho nejvíc propagandou starých dobrých časů. Časů americké kulturní hegemonie, na kterou má z dětství vzpomínky Jonáš Zbořil.„Každou sobotu večer dávali akční film s Tomem Cruisem, Arnoldem Schwarzeneggerem a Nicholasem Cagem a já se cítil v bezpečí,“ svěřuje se. Top Gun: Maverick sice přichází do kin v době, kdy USA svou kulturní nadvládu pomalu ztrácejí, přesto se mu daří vyvolat ducha zašlé slávy. Top Gun: Maverick přitom není jenom odkazy napěchovaná nostalgie.„Věci, které řeší nový Top Gun, se vůbec netýkají armády nebo geopolitické situace. Myslím, že to, co tvoří ústřední motivy filmu, je z ranku emocí a konkrétně pak mužských citů,“ říká Jonáš Zbořil. „Řekl bych, že je to vztahovka plná stíhaček.“„Je to film plný krásných dopravních prostředků, nejen stíhaček, ale i nádherných motorek, veteránů,“ přidává se Jana Patočková.„Kromě Toma Cruise jsou ve filmu i elitní piloti a pilotky, to je velká změna oproti původnímu Top Gunu. Ale jinak je zápletka úplně učebnicová. Top Gun: Maverick prodává hlavně obraz současné Ameriky, plné krásných lidí a velkých gest,“ dodává.Sedm set stran o ženské pospolitostiV Kulturáku došlo i na literární událost roku 2022. Olbřímí román Kateřiny Tučkové jménem Bílá Voda. Sedm set stran dlouhé vyprávění zabralo české spisovatelce deset let, rukopis třikrát přepsala. Přesto se nakladatelství Host nebálo, Bílou Vodu vydalo v neuvěřitelném nákladu 100 tisíc výtisků. Jako by vědělo, že půjde opět o bestseller.„Není to lehké čtení,“ konstatuje Jonáš Zbořil, ale dodává, že čtenářská obtížnost knihy nejspíš nijak neohrozí prodeje. Bílá Voda pokračuje v trendu knih o ženské zkušenosti. Je jedno, že Tučková vypráví o historii katolických jeptišek v zapomenutém klášteře u Rychlebských hor. Jejich zkušenosti budou zajímat všechny ženské čtenářky — a nejen je.„Mně jsi to prodal,“ hodnotí na závěr Jana Patočková.Má smysl, aby se na Top Gun: Maverick koukali i dnešní dvacátníci, které první díl minul? A jak vlastně vypadá ženské přátelství? Poslechněte si první díl podcastu Kulturák s porcí kulturních tipů na závěr.KulturákO kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Hoďte popkorn do mikrovlnky, pohodlně se posaďte a zapínejte Kulturák. Nový podcast s Jonášem Zbořilem, editorem kulturní rubriky Seznam Zpráv, a publicistikou Janou Patočkovou. Poslouchejte každé úterý na Seznam Zprávách, na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.