Studio N

Ceny panelových bytů v Praze rostou v průměru rychleji než v novostavbách. Zrekonstruovaný panelový byt 3+1 poblíž metra stojí už mezi pěti až šesti miliony korun. Za podobnou cenu se přitom dá v Praze sehnat i stejně velký byt v novostavbě nebo ve staré cihlové zástavbě. Co může za zdražování paneláků a kdo si může vlastní byt dovolit, popisuje redaktorka Iva Bezděková. A ještě jedno téma. Dočkáme se změny exekučního zákona? Odborníci i politici se shodují na tom, že je to potřeba. Dnes spolu exekutoři soutěží o vymáhání pohledávek na volném trhu. A to je problém. Pomoct by mohla jejich územní příslušnost. Honza Moláček vysvětluje, proč je současný stav problém a jak by mohla nová pravidla omezit exekutorský byznys.

Deník New York Times získal pozoruhodný soubor dat. Tvoří jej údaje o geografické poloze uživatelů mobilních telefonů. Data se týkají dvanácti milionů Američanů. Celkový počet datových bodů v souboru je však přes padesát miliard! V průměru tedy na jeden telefon připadá asi 4200 údajů o poloze, posbíraných během několika měsíců v letech 2016 a 2017. Co všechno o sobě dobrovolně prozrazujete? Odpovídá Petr Koubský. A ještě jedno téma. Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo těsně před Vánoci půlmilionovou zakázku s advokátní kanceláří Císař, Češka, Smutný, kde současná ministryně Marie Benešová roky pracovala. Jestli se jedná o střet zájmů, zjišťoval reportér Lukáš Prchal.

První letošní Studio N se věnuje v současné době nejsledovanějšímu mezinárodnímu napětí. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem popisují někdejší zpravodajka v Americe Jana Ciglerová a redaktor Jan Wirnitzer, který se v Deníku N zabývá armádními tématy. A ještě jedno téma. Rusové poprvé od roku 1989 zaplatili za užívání pozemků na území České republiky, které používají na základě dohod z dob komunismu, ale nikdy za ně nehradili nájem. K průlomové dohodě je donutily ministerstvo zahraničí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je téma investigativního novináře Lukáše Prchala.

Poslední epizodu podcastu v roce 2019 věnujeme momentům, kdy se příliš nedařilo. Uslyšíte přeřeky, projevy zoufalství i peprná slova, která z epizod musela být vystřižena. Teď je ten jediný den v roce, kdy můžeme odsunout profesionalitu stranou a poskytnout prostor pro to, abyste se pobavili na náš účet.

Studio N přináší poslední letošní epizodu. Se šéfredaktorem Pavlem Tomáškem bilancujeme uplynulý rok z pohledu novinářů. O jakých kauzách byste měli vědět? A bude příští rok dobrý pro nezávislá média? V pátečním podcastu se věnujeme také boji o přízeň i zdraví posledních bojovníků druhé světové války, který se odehrává ve světě válečných veteránů. Jeho důležitým aktérem je Jaroslav Syrový, mocný šéf Československé obce legionářské v Praze 2. Toho kritici obviňují z neomaleného chování, i z toho, že poslední žijící hrdiny z druhé světové války, především válečného stíhače Emila Bočka přetěžuje tím, že jim vymýšlí náročný program. Téma Honzy Wirnitzera.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů Den památky obětí invaze v roce 1968. „Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomohou úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí. Co stojí za diplomatickým sporem, vysvětluje editor Michael Švec. A ještě jedno téma. V Praze 1 se rozpadá koalice. Uskupení My, co tady žijeme vypovědělo koaliční smlouvu a strany tak mají měsíc na to, aby krizi vyřešily. Lokální zpráva začíná mít zajímavé obrysy. Rozpad koalice přišli na jednání zastupitelstva podpořit vyhazovači. A primátor města mluví o hrozbě návratu mafiánských praktik. Situaci v Deníku N sleduje Prokop Vodrážka.

Janek Rubeš se podvodníkům a porušování zákonů v pražských směnárnách věnuje už několik let. Teď své pátrání posunul zase o kus dál. Společně s Honzou Mikulkou začal vydávat investigativní minisérii, která rozkrývá, jak tento byznys opravdu funguje. Nejen že některé směnárny dál cizincům nevydávají účtenky, lžou o skutečných kurzech a odmítají klientům v případě reklamace vydat zpátky peníze, ale podle posledních zjištění Seznam Zpráv není ani jasné, kdo jsou majitelé problematické sítě. Janek Rubeš v podcastu popisuje, jak je reportérská práce dovedla až na jih Slovenska, do vesnic, kde žije jen pár stovek obyvatel.

Moderátor a majitel TV Barrandov Jaromír Soukup za sebou má mimo jiné i působivou kariéru v profesionálním boxerském ringu, vždyť ze 26 zápasů prohrál pouze jediný. Soukupovy duely ale podle zdrojů Deníku N nebyly vždy fér: moderátor měl jistotu, že zápas neprohraje. Sportovní redaktor David Janeczek oslovil některé tehdejší Soukupovy soupeře. Co říkají? Poslechněte si celé Studio N. A ještě jedno téma. Nad naší planetou už bezmála půl roku krouží první česká soukromá družice. Sestrojil ji dvaatřicetiletý astronom Jaroslav Laifr. Celý systém vznikal u kuchyňského stolu v pražském paneláku. Jak satelit vznikal a co umí, popisuje redaktorka Deníku N Adéla Skoupá.

Finanční skupina Penta je na Slovensku spojená s největším případem politické korupce. Její byznys sousední stát naprosto opanoval. A vliv Penty roste i v Česku. Eliška Hradilková Bártová několik týdnů pracovala na tom, aby rozklíčovala strukturu Penty a nahlédla do zákulisí fungování téhle finanční skupiny. A ještě jedno důležité téma. Od loňského roku, kdy hnutí ANO získalo zásadní vliv ve zdravotnictví, raketově stouply platby zdravotnickým zařízením ze svěřenského fondu Andreje Babiše. Deník N zjistil, že firmy prosperují hlavně v oblasti léčby těžce nemocných lidí. Užívají totiž léky, za které pojišťovna platí centrům zbytečně velké peníze. Tématu se věnuje Iva Bezděková.

Ruské zástupkyni v Radě vlády pro národnostní menšiny, kterou vede premiér Andrej Babiš, vyhrožují, nadávají a chtějí ji i „věšet na kandelábr“. Prokremelské ruské organizace v Česku i hnutí SPD chtějí, aby proevropsky smýšlející Eugenie Číhalová v důležité funkci skončila. Jakému čelí tlaku a proč, popisuje v podcastu Petra Procházková. A ještě jedno téma. Vysoká škola finanční a správní požaduje od senátora Marka Hilšera omluvu za to, že kritizoval její Konfuciův institut, který je napojený na čínskou vládu. Před instituty varuje FBI a šéfa toho bruselského vyhostili z Schengenu za špionáž. Vysoká škola chce od senátora omluvu za to, že institut nazval špiónským a kritizoval i úroveň školy. Podrobnosti přidává Jakub Zelenka.

Velká Británie a s ní i celá Evropa si už bezmála čtyři roky kladou otázku, jestli země zůstane v Unii, nebo ji opustí. Plánovaný brexit vyvolal na ostrově několik politických krizí. Teď Britové hledají vyústění skrze předčasné volby. V Deníku N je sleduje šéf zahraniční redakce Honza Kudláček. A ještě jedno téma. Poslanec Václav Klaus na svém Facebooku sdílel pro Trikolóru lichotivý průzkum k víkendovým volbám do strakonického zastupitelstva. Ten však nesplňuje základní požadavky a není ani jasné, kdo je jeho autorem. Klaus průzkum, který straně přisoudil šestnáct procent, podle svých slov našel na Facebooku. Podrobnosti přidává politická reportérka Hanka Mazancová.

Ministr obrany Lubomír Metnar je ve Spojených státech kvůli podpisu největšího armádního kontraktu za dlouhá léta – nákupu armádních vrtulníků za 14,5 miliardy korun. Tendr se v uplynulých měsících pokusili zastavit komunisté. Lze předpokládat, že další vrtulníky Česko v následujících letech dokoupí. Podrobnosti v podcastu přidává Honza Wirnitzer. Ve druhé části podcastu přinášíme komentář Jakuba Kalenského, analytika amerického think tanku Atlantic Council, který se věnuje ruské dezinformační kampani: Faktickým uznáním Krymu jako součásti Ruska učinila společnost Apple něco, co zatím udělala jen hrstka autokratických či diktátorských režimů na světě, například Severní Korea, Súdán a Sýrie.

Na povrch vyvstala další kauza týkající se vlivu komunistické Číny na území Česka. PR agentura placená Home Creditem, který patří Petru Kellnerovi, ovlivňovala českou společnost pomocí sítě odborníků, novinářů a politiků. Vyplývá to z dokumentů, které získalo Aktuálně.cz. Ve Studiu N popisuje celou kauzu novinář Lukáš Valášek. Deníku N se podařilo zjistit, že ve společnosti, která vydává zpravodajský web Info.cz, končí po uveřejnění informací jeden z dosavadních jednatelů Tomáš Jirsa. Podrobnosti přidává náš reportér Jakub Zelenka. Podrobně pak probíráme zprávu, která dnes přišla z Ostravy. Krátce po sedmé hodině ráno se ve Fakultní nemocnici v Ostravě ozvaly výstřely, šest lidí zemřelo, několik dalších je zraněných. Pachatelem byl podle policie 42letý muž z Opavska, který se na útěku střelil do hlavy. Adam Hecl celý den sleduje nejnovější vývoj a shrnuje ho v úterním Studiu N.

Čtyři cizince podezřelé z neoprávněného pobytu na území Česka zajistila minulý týden cizinecká policie v jednom z domů, které v pražské Bubenči užívá ruská ambasáda. Jak Deník N dříve informoval, tyto budovy podle katastru patří českému státu a podle vzájemných smluv nesmí být pronajímány třetím osobám. Kvůli netransparentním pronájmům musel už v létě z Česka odejít diplomat Alexandr Těrentěv, který měl byty na starosti. Ani jeho nástupce ale zjevně na této praxi příliš nezměnil. Podrobnosti přidává Petra Procházková. A ještě jedno téma. Deník N přinesl v předchozích týdnech k 30 letům svobody deset rozhovorů s lidmi, kteří se narodili po roce 1989. Renata Kalenská se jich ptala, jak hodnotí totalitní minulost, svobodnou přítomnost a hlavně nejistou budoucnost. Co mají společného? Dozvíte se v pondělním Studiu N.

Moje texty vznikají ve chvílích, kdy cítím nespravedlnost. Musím si vzít okamžitě papír a tužku, ještě když cítím hněv. Pak mají moje básně náboj, říká Robert Netuka, jedna z nejvýraznějších tváří české slam poetry scény. Tukan, jak mu odjakživa říkají přátelé, se specifickému básnickozpívanému přednesu, který je spojený také s výrazným pohybem na jevišti, začal věnovat před třemi lety. Jeho největším publikem bylo čtvrt milionu lidí na demonstraci proti Andreji Babišovi na Letné. „Slam poetry je angažované umění,“ říká v rozhovoru pro Studio N Tukan. „Chci vyjadřovat své politické postoje. Šel jsem tak do toho od začátku. Snažím se totiž v lidech vyvolávat reflexi.“ V podcastu uslyšíte přednes jednoho z jeho politicky angažovaných textů, tentokrát o Bělorusku.

Deník N má k dispozici celou závěrečnou zprávu auditorů Evropské komise z 29. listopadu, podle které je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jak dokument vypadá, co z něj vyčteme a jak náročné bylo jej získat, se dozvíte v podcastu Studio N od Jakuba Zelenky. A ve čtvrtečním podcastu přinášíme ještě jedno téma. Reportérka Deníku N Jana Ustohalová se poslední tři roky intenzivně věnuje tématu romských osad. Nedávno navštívila jedno z největších ghett na Slovensku. Poslechněte si, jaké problémy trápí lidi ve vyloučených lokalitách a proč se je nedaří řešit.

Premiér Andrej Babiš a bývalá členka představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová jsou znovu stíháni. Rozhodl o tom nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V podcastu se dozvíte, proč tak rozhodl a co bude dál. Analyzuje Jan Moláček. Andrej Babiš nemá moc dobrý týden. Kvůli posledním událostem mu věnujeme i druhou část podcastu. Evropská komise totiž v závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše požaduje, aby Česká republika vrátila stamiliony korun z unijních dotací, které byly přiděleny holdingu Agrofert. Vyplývá to z textu auditu, který dorazil do Česka minulý týden a jehož část má Deník N k dispozici. Podrobnosti se dozvíte od Jana Pavce.

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný má za sebou podle svých slov životní rozhovor. Rozruch vyvolal svou obhajobou pomníku vlasovcům v ruské státní televizi. Na sociálních sítích i ve své městské části za to sklidil převážně potlesk. Podle některých komentátorů ale udělal přesně to, co ruská propaganda chtěla. Jak to vnímá on sám? Poslechněte si podcast Studio N.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová pro Deník N přiznala, že na ministerstvo dorazila závěrečná zpráva o evropském auditu střetu zájmů Andreje Babiše. Ministerstvo to přitom dosud popíralo. „Rozhodně nejde o finální podobu auditní zprávy,“ napsal týdeníku Respekt mluvčí úřadu Vilém Frček. Co je tedy definitivně definitivní, a co ne? Dozvíte se v pondělním podcastu s Honzou Tvrdoněm a Honzou Moláčkem. A ještě jedno téma. Před čtyřiceti lety se v dějinách světové hudby objevila nová kapitola. 30. listopadu 1979 vyšlo dvojalbum britské rockové skupiny Pink Floyd The Wall a pak následovalo turné s dosud nevídanou jevištní show. Příběh rockera Pinka se zapsal mezi nejprodávanější alba všech dob. Ohlasy publika a zásadní zlomy v kariéře kapely přibližuje šéf zahraniční redakce Honza Kudláček.

Miloš Zeman se nezměnil, je pořád stejný, jen jsme ho neuměli prohlédnout. V životě ho vždycky hnala touha uspět a zlikvidovat nepřítele, tvrdí investigativní novinář časopisu Reportér a autor nové knihy Rudý Zeman Jaroslav Kmenta. "Je to pragmatik, který rozehrává šachové partie. A i když se zamiluje do královny, tak ji - v případě, že mu přestane vyhovovat - dokáže za tři minuty odklidit."

Společnost Facebook koupila české studio Beat Games, které vyvinulo velmi úspěšnou hru pro virtuální realitu Beat Saber. Pro amerického giganta může být tuzemská firma a její vývojáři pilířem pro rozvoj aktivit na poli virtuální reality. Jak může hra pomoct? Dozvíte se v dnešním podcastu od Jakuba Zelenky. A ještě jedno téma. Světová i česká média oběhla zpráva o českém vědci Petru Plecháčovi, který údajně rozklíčoval, že zhruba polovinu shakespearovského díla Jindřich VIII. nenapsal samotný William Shakespear, ale dramatik John Fletcher. Zprávu ověřila a další podrobnosti přinesla Adéla Skoupá.

Naše planeta směřuje k oteplení o 3,2 °C na konci tohoto století. Upozorňuje na to nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí. A vyzývá státy, aby ve snahách o snižování emisí přitlačily. Dokument pročetla Adéla Skoupá a jeho závěry se dozvíte v dnešním podcastu. A ještě jedno téma. Redakce Deníku N získala aktuální verzi Národního investičního plánu České republiky, který chtěl premiér Andrej Babiš zveřejnit do Vánoc. Dokument zahrnuje tisíce projektů za biliony korun. Čtyři pětiny z investic, které mají ekonomiku posunout z pasti středního příjmu, jsou ale zaměřené na dopravní investice. V čem je dokument problematický, popisuje náš ekonomický redaktor Honza Pavec.

Čínské zpravodajské aktivity loni v Česku sílily a ohrožovaly naše zájmy i bezpečnost, varuje ve dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2018 kontrarozvědka BIS. Na českém území působili také agenti všech ruských tajných služeb, jejich činnost se ale podle BIS podařilo oslabit vyhoštěním tří zpravodajských důstojníků v reakci na kauzu Novičok. Podrobnosti v podcastu popisuje investigativní reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Slovenský miliardář Milan Fiľo zvýšil tlak na získání pražského domu U Hybernů, který má jeho společnost Eco-Investment v dlouhodobém nájmu. Firma pozvala na středeční zápas fotbalové Ligy mistrů mezi Slavií Praha a Interem Milan radní Státního fondu kultury, kteří o prodeji objektu spolurozhodují. Podle organizace Transparency International může jít o uplácení. Víc se dozvíte v úterním Studiu N.

Státní zástupkyně poslala bývalého novináře MF Dnes Marka Přibila k soudu za pomluvu. Důvodem je článek o „výbušné výpovědi“ čtyř policistů, kteří údajně tvrdili, že exministr vnitra Milan Chovanec ovlivňoval kauzu Čapí hnízdo. To se nakonec nepotvrdilo. Kauzu v podcastu popisuje investigativní reportér Deníku N Jakub Zelenka. A stihneme ještě jedno téma. Z mediální gramotnosti se v posledních letech stalo zaklínadlo, zmiňované často jako recept na problematiku řetězových e-mailů a dezinformací. Nová analýza ale ukazuje, že snaha o zvyšování mediální gramotnosti ve společnosti má úskalí, která na první pohled nejsou vidět. Jaké poznatky přinesla nová studie, popisuje redaktor Jan Wirnitzer.

Dá se kritickému myšlení naučit jako každé jiné praktické dovednosti? Petr Ludwig si myslí, že ano. Mladý konzultant a podnikatel, který si udělal jméno na knize o prokrastinaci, se teď snaží učit lidi přemýšlet a nenaletět na každou hloupost. Za tím účelem například pořádá konference s pěkným názvem Krimyš. Bývají vyprodané, což je na jednu stranu velký úspěch, jenže na druhou – nepřicházejí tam jen ti, kdo vlastně žádné poučení nepotřebují?

Premiér Andrej Babiš si zpětně nezjišťoval, kdo jsou prokremelští aktivisté z Ruskem okupovaného Krymu, se kterými se fotil 28. října na Pražském hradě. „Nevím, jestli to je bezpečnostní riziko. Já s těmi dámami nešel na pivo, tak jsem se necítil ohrožený,“ řekl v reakci na dotazy reportérky Deníku N Petry Procházkové v závěru brífinku během návštěvy Ukrajiny. V podcastu vám pustíme celý rozhovor. V další části podcastu nabízíme analýzu spolupracovníka Deníku N v Londýně Ivana Kytky, který sleduje poločas předvolební kampaně ve Velké Británii. Zatím vedou konzervativci, kteří slibují voličům vábničků rychlého brexitu. Dohodu o něm prý stačí „ohřát v mikrovlnce“. Další zajímavosti uslyšíte v dnešním Studiu N.

Je to nejdražší český film, ale nikdy se nenatočil. Policie ukončila vyšetřování vzniku snímku Poslední z Aporveru, který dosud stál 240 milionů korun, zjistil Deník N. Kvůli dotačnímu podvodu chce před soud poslat tři fyzické osoby, mezi nimi producenta Jiřího Košťála a režiséra Tomáše Krejčího. Hrozí jim až deset let vězení. O čem měl být nejdražší tuzemský snímek? Poslechněte si v podcastu Hanu Mazancovou a Báru Janákovou. A ještě jedno téma. Zatímco se obyvatelé Gazy čas od času ocitají v první linii boje mezi džihádisty a izraelskou armádou, ve východním Jeruzalémě bojují o právo žít v rodném městě. Náš reportér Kirill Ščeblykin sledoval dění v Izraeli, poslechněte si jeho reportáž.

Po šesti dnech v noci na včerejšek skončila okupační stávka Univerzity Karlovy. Studenti z iniciativy Univerzity za klima se s vedením školy dohodli na tom, že univerzita bude aktivní při řešení problémů spojených s klimatickou změnou. Požadavky na odstoupení rektora a na přijetí uhlíkové neutrality nakonec studenti vypustili. Adéla Skoupá sledovala poslední momenty okupace rektorátu a vyjednávání s vedením školy. V průběhu rozhovoru dorazil do Studia N i investigativní reportér Deníku N Jakub Zelenka. Proč? Poslechněte si celý podcast. A v úterním Studiu N uslyšíte také komentář redaktorky Evy Mošpanové k argumentačním faulům Andreje Babiše namířeným proti Mikuláši Minářovi, který v sobotu podruhé za půl roku stanul před čtvrtmilionovým davem, aby dal premiérovi ultimátum – pryč s Agrofertem a Marií Benešovou, nebo pryč z vlády.

Číňané se opakovaně obraceli na prestižní české univerzity a chtěli na nich zřizovat Konfuciův institut, který je spojený se špionáží i omezováním akademických svobod. Univerzita Karlova i Vysoká škola ekonomická nabídku asijské velmoci odmítly. Institut se nakonec v Praze otevře na univerzitě sponzorky prezidenta Miloše Zemana a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO). Víc se dozvíte v podcastu s investigativním reportérem Deníku N Jakubem Zelenkou. A ještě jedno téma. Ač se o tom tolik nemluví, v pádu minulého režimu a listopadových událostech sehrálo nemalou roli jedno silné společenské pnutí: nespokojenost se stavem přírody. Komunistické vlády ve znamení pětiletky, honby za kilowatty, tunami uhlí nebo úrodou z velkých lánů bezhlavě drásaly krajinu, což už se nedalo přehlížet. Lidé se začali bouřit hlavně v „černém trojúhelníku“ severních Čech, ale nejen tam. Mluví o tom redaktorka Adéla Skoupá.

Eva Holubová poskytla k třicátému výročí od pádu režimu rozhovor podcastu Studio N. Sametovou revoluci si herečka připomene v pražských ulicích, pád komunismu považuje za vítězství nad strachem. Sama se narodila do uvolněné atmosféry 60. let a v období totality pozorovala, jak režim bral lidem sny i naději. „Normalizace brala lidem duši, brala jim touhu jít za svým snem, odvahu chtít něco dokázat. Místo toho v nás vzbuzovala malověrnost, že to stejně nemá cenu. To je asi největší nebezpečí lidské pospolitosti. A nejsilnější zbraň té temné síly,“ říká herečka v rozhovoru pro podcast Deníku N.

Třetí americký impeachment v historii odhaluje pozadí Trumpova tlaku na Ukrajinu. Dva špičkoví američtí diplomaté včera v budově amerického Kongresu téměř šest hodin popisovali, co se dělo v zákulisí kauzy. U příležitosti třicátého výročí sametové revoluce se Deník N v sérii článků věnuje Prognostickému ústavu – instituci, jejíž role za minulého režimu je opředená řadou mýtů. Naši reportéři mluvili s přímými aktéry a prostudovali také dosud málo známé dokumenty v Archivu Akademie věd ČR. Jan Moláček v podcastu popisuje vznik, fungování i zánik ústavu, jeho dědictví v polistopadové politice i konspirační teorie s ním spojené.

„Tradice boje za lidská práva v Česku visí jen na vlásku,“ říká reportérka Petra Procházková. Že naše země přestává platit za baštu lidských práv, můžeme pozorovat na reakcích (nebo spíše mlčení) významných představitelů státu k posledním událostem v Rusku. Tamní ministerstvo spravedlnosti na svém webu oznámilo, že zařadilo Člověka v tísni na seznam organizací, které jsou na ruském území nežádoucí. Proč už nemůže česká humanitární organizace v zemi pracovat, probíráme ve středečním podcastu. A ještě jedna otázka. Víte, kde končí Sluneční soustava? Podle toho, co jsme se učili ve škole, bychom za její okraj mohli pokládat třeba oběžnou dráhu nejvzdálenější známé planety, tedy buď Pluta, nebo Neptunu, podle toho, co se vám víc líbí. Jenže tak to není. Poslechněte si také vysvětlovnu s Petrem Koubským, který sleduje i čerstvé zprávy z vesmíru.

V ten den nenapsali slovo vražda ani jméno Ján Kuciak. Přesto se ve zprávách mezi mafiánem Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou objevují signály, které si vyšetřovatelé a prokurátoři vysvětlují tak, že s vraždou souvisí. Píší si o vypadávaní zubů, což ve snáři podle Zsuzsové znamená smrt. Zprávy v aplikaci Threema, které se týkají objednané vraždy Jána Kuciaka, rozplétají nejen vyšetřovatelé, ale i novináři. Přístup k nim mají i naši kolegové ze slovenského Denníku N. Šéfredaktor Matúš Kostolný mluví nejen o nich, ale také o zabezpečení redakce, o důvěře v policii a stát a o lustraci novinářů.

29. ledna 2015 zavítala na Pražský hrad delegace KLDR. Vedl ji elegantní postarší muž v tmavém obleku, s lesklou šedou kravatou a pečlivě sčesanými vlasy. V klopě saka měl zapíchnutý nezbytný odznak s portrétem vůdce. Kim Pchjong-il, z jehož rukou Miloš Zeman toho dne převzal jmenovací listiny a který se tím oficiálně stal severokorejským velvyslancem v České republice, má za sebou desetiletí praxe. Jako diplomat zastupující barvy KLDR strávil v Evropě dlouhých třicet let. Teď se vrací zpátky do země. Co se stalo, probíráme s Magdalenou Slezákovou. A ještě jedno téma. Řada sněmovních stran ruší nebo utlumuje své e-shopy s propagačním zbožím. Upozorňuje na to politická reportérka Deníku N Bára Janáková. Lidé o oblečení, propisovačky či hrnečky s politickými logy nemají příliš zájem, pořizují si je většinou jen nejvěrnější voliči. Podle odborníka na politický marketing Češi ještě nejsou zvyklí za podobné věci platit.

Dlouhodobé styky prezidenta Miloše Zemana a rusínské organizace z Dašic na Pardubicku vyvolaly v posledních měsících několik diplomatických skandálů, které pak muselo hasit ministerstvo zahraničí. Deník N proto zjišťoval, kdo všudypřítomní rusínští aktivisté jsou a kam až sahají jejich mezinárodní kontakty. Je zřejmé, že jsou napojeni na špičky proruské i dezinformační scény nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích, říká v podcastu náš investigativní reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Starší seržant Rudé armády Michail Kalašnikov postavil roku 1946 zbraň pro budoucí válku – pro mnoho budoucích válek. Zbraň prozatím smrtonosnější než všechny jaderné arzenály lidstva. O AK-47 a o muži, který by letos v listopadu oslavil sté narozeniny, vypráví Petr Koubský.

„Tomio mi v dobré vůli nabízel, jestli nechci kandidovat za jeho hnutí. Zeptal jsem se, jestli nevadí, že jsem gay. A on říkal, že s tím nemá žádný problém, že to nevadí,“ říká v otevřeném rozhovoru architekt Osamu Okamura. Zeptal jsem se proto, jestli ohledně tohoto tématu jeho bratr veřejně nepřiživuje obavy u běžných lidí. „Ano, v některých případech mi to tak přijde. To ale neznamená, že přestává být mým bratrem.“ Osamu Okamura je děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Řeč proto přišla i na plánování měst a psychologii architektury. „Mnohem důležitější než smart cities jsou smart citizens,“ tvrdí Okamura. „Město proměňuje každý člověk, který se v něm pohybuje. Nenavrhují ho jen urbanisté, politici a developeři. Ovlivňujete ho i vy, a to tím, jak se v něm chováte. Když jezdíte ráno autem, za pár let se probudíte ve městě, kde stojíte v nekonečných zácpách.“

Favzíja Kufí se narodila před 34 lety v horské afghánské provincii Badachšán. Po pádu režimu Tálibů se zapojila do politiky, nejdříve jako tvář kampaně za navrácení dívek do škol. V roce 2005 poprvé kandidovala do parlamentu a byla zvolena. O pět let později byla zvolena znovu a v roce 2014 se stala jedinou ženou, která kandidovala v prezidentských volbách. Dnes boří představy o ušlápnutých muslimských ženách a despotických mužích. Mluvila s ní Petra Procházková. Deník N nedávno upozornil na to, že v celém Česku je jen jediná obec, které se podařilo zcela dostat všechny děti z ubytoven. A tou je Praha 7. Při pátrání po tom, jak se to městské části povedlo, se Jana Ciglerová dostala k jedné konkrétní rodině, které radnice pomohla k sociálnímu bytu. Příběh rodiny Břízových s osmi dětmi se ale odvíjel jinak, než to ze začátku vypadalo. Poslechněte si celý podcast.

Ve středu zřejmě potkáte spoustu naštvaných rodičů, kteří nebudou vědět, kam s dětmi. Učitelé se chystají stávkovat kvůli růstu platů. A nebude jich podle odborů málo. Připojit by se mělo zhruba šest tisíc škol. Andrej Babiš tvrdí, že je nechápe a že jeho vláda dává do školství nejvíce peněz. Co říkají skutečná čísla, zjišťovala Adéla Skoupá společně s Janem Tvrdoněm. Ve druhé části podcastu se věnujeme tajemnému příběhu obrazu, kterému se přezdívá československá Mona Lisa. Namaloval jej Jan Zrzavý a jde o portrét Pavly Osuské, manželky někdejšího československého velvyslance v Paříži. Zajímavé na tom všem je, že bezmála 80 let nikdo nevěděl, kde se dílo nachází. Osud obrazu zmapovala Eliška Černá.

Byl druhým nejmocnějším mužem v NATO. Doma prý moc nevelí. Má snížený práh zodpovědnosti, což se může stát důvodem, proč se vzdá klidu, který mu poskytuje vojenský důchod, a vytáhne do bitvy, s níž nemá moc zkušeností. Třeba o prezidentské křeslo. S generálem Petrem Pavlem mluvila v dlouhém rozhovoru Petra Procházková. Jeho názory a postoje analyzujeme v dnešním Studiu N. Ve druhé části podcastu se budeme bavit o klimatické změně. Vyplatí se s ní bojovat, i kdyby neexistovala, tvrdí Jan Moláček.

„Hodně mi chodí reakce, že jsem hnusná a ještě blbá. U ženy často hodnotí vzhled a inteligenci,“ popisuje své zkušenosti Olga Richterová, která se ve svých 34 letech může pyšnit několika tituly, včetně doktorky filozofie. S podobnými reakcemi se na sociálních sítích setkává celá řada dalších českých političek. Proč to ve většině případů neřeší? O tom se s nimi bavili reportéři Deníku N Bára Janáková a Jakub Zelenka. A ještě jedné téma. V posledních letech se Češi nejvíce ze všech evropských národů odklonili od pozitivního vnímání homosexuálů. Alespoň to vyplývá z nedávno zveřejněné studie, jejímiž výsledky o víkendu rozvířilo sociální sítě Rádio Svobodná Evropa. Podrobnější pohled na tuto studii i data od domácích agentur ale tento pohled přinejmenším narušují. Poslechněte si analýzu Jana Tvrdoně.

Málo významná krymskotatarská organizace, která vyjadřuje bezvýhradnou loajalitu Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, se chlubí velkým mezinárodním úspěchem – účastí na oslavách 28. října na Pražském hradě a podporou českého prezidenta Miloše Zemana. Ten podle spolku uznal Krym za součást Ruska. Hrad toto tvrzení ani po opakovaných dotazech nerozporoval. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se kvůli zjištění našeho investigativního reportéra Lukáše Prchala dokonce rozčílil a přestal plnit svoji práci a odpovídat na dotazy novináře. Ve druhé části podcastu vám chceme představit naše nové knihy Věda podle abecedy a Americký deník v trochu netradiční podobě. Co v nich chybí, se dozvíte v rozhovoru obou autorů – Petra Koubského a Jany Ciglerové. Ta po Filipovi na dva dny převzala kormidlo a provede vás celým podcastem.

„Kdybych měl bodovat běžné komerční firmy, které dbají na bezpečnost, dostaly by osm bodů z deseti. Na stejné škále by státní správa České republiky dostala dva body,“ říká kyberspecialista Miloslav Lujka. „Když se podíváte do kanceláří ministerstev, pošt a dalších úřadů, uvidíte, co tam používají za systémy. A je to nebezpečné. Války se dnes nevedou konvenčně, ale skrze informace. Například Rusko používá velmi vyspělou techniku. A jestli si někdo myslí, že to, co říká kontrarozvědka, není pravda, tak se velmi mýlí. Ty věci se tu děly, dějí a budou se dít ještě ve větší míře.“ Miloslav Lujka v sobotu vystoupí se svým příspěvkem na konferenci TEDx. Ještě předtím dorazil do Studia N. Poslechněte si celý rozhovor.

„Když se řekne tiskový mluvčí, lidem se jako první často vybaví Jiří Ovčáček. Já u něj cítím aroganci a sebestřednost,“ říká mluvčí a šéf vyšetřovatelů pražských hasičů Martin Kavka. „Takový by být mluvčí nikdy neměl.“ V polovině října si Kavka na slavnostním ceremoniálu odnesl skleněnou sošku, na které je vyrytý nápis Nejlepší mluvčí veřejného sektoru. Mezi novináři je znám tím, že je na příjmu prakticky nonstop a aktuality zveřejňuje co pár minut na twitterovém účtu pražských hasičů.

Dříve než v roce 2021 v Evropské unii jarní a podzimní střídání času neskončí. Není ale zatím jasné, jestli potom ano. Členské státy se mezi sebou zatím nedohodly, jaký z časů si ponechat celoročně. Kdo chce co? Mapu Evropy prosvištíme se šéfem zahraniční rubriky Deníku N Honzou Kudláčkem. Noci plné nenávistných duchů, hory obývané masožravou babicí i vody, kde číhají vodníci a krvelačné hadí ženy. Ale také tajuplné příběhy, které vás udiví i rozesmějí: to je svět japonských strašidel. Podle autora knihy Júrei: japonský duch Zacka Davissona je Japonsko nejstrašidelnější zemí na světě. Je tomu opravdu tak? To probereme s redaktorkou Magdalenou Slezákovou.

Andrej Babiš v minulosti skoupil téměř 175 hektarů státní půdy. Podle zjištění Deníku N se většiny pozemků zbavil a za částku více než trojnásobně vyšší je prodal jedné ze svých firem. Přišla na to investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová. Ve druhé části podcastu se podíváme do Kanady. Jana Ciglerová zhodnotí volební úspěch premiéra Justina Trudeaua, který v posledních volbách ztratil část podpory.

Teror mafií, výkupné ze zajetí, nesvoboda a tvrdá dřina bez lékaře i volna. Ukrajinci popsali reportérce Deníku N Petře Procházkové nelidský život mezi vlastí a Českou republikou. A ani druhé téma dnes není nikterak příjemné. Nebezpečný fenomén nenávisti na internetu se týká i špiček české justice. Výhružné e-maily, urážky v diskusích i přání znásilnění. To je něco, s čím se mimo jiné setkávají také ústavní soudci. Téma u nás zpracovaly Hana Mazancová a Jana Ustohalová. Druhá z nich výhrůžky popisuje ve středečním Studiu N.

Největším rizikem pro Česko jsou zpravodajské služby Číny a Ruské federace. Řekl to ve Sněmovně šéf BIS Michal Koudelka. Z těchto dvou je v současnosti podle něj nebezpečnější Čína, protože Rusko má velké problémy s ekonomickými sankcemi, které na něj uvalily západní státy. Špionské praktiky popisuje investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal. Úterní podcast nabízí ještě jedno téma. Opoziční středopravé strany v posledních měsících společně hledají strategii i kandidáta pro další prezidentské volby. Inspiraci našly na Slovensku. Úspěch liberální prezidentky Zuzany Čaputové má podle návrhu opozice pomoci zopakovat agentura Arona Shaviva, který je prošetřován z financování puče v Černé Hoře. Mluvíme o tom s dalším investigativním reportérem z redakce Deníku N Jakubem Zelenkou.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie má mimořádně velké nesrovnalosti ve financování kampaně před posledními sněmovními volbami. Zjistil to Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který jej několik měsíců zkoumal. Z protokolu o kontrole, který má Deník N k dispozici, vyplývá, že hnutí Tomia Okamury porušilo zákon nejméně čtrnáctkrát. Pochybení ve Studiu N popisuje redaktorka Bára Janáková. Ve druhé části podcastu si můžete poslechnout esej filozofa a pedagoga Václava Němce o tom, že až kapitalismus a komunismus udělaly z práce fetiš. Člověka ale odvádí od něčeho mnohem důležitějšího. Co to je? Dozvíte se v dnešním vydání Studia N.

Sestřih jízlivých poznámek Studia N. Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webu a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

O tom, proč není dnešní člověk odvážný. O tom, že ontologickou nouzí trpíme všichni, i britská královna. A o tom, jak najít svůj vlastní pramen a být šťastný. Poslechněte si celý rozhovor s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou, která se zabývá fenomenologií.