Studio N

V článku Petra Koubského uslyšíte o vývoji vakcíny proti covid-19, který je dnes největším vědeckým bojem na světě. Počítají se minuty, koncentrace protilátek, počty mrtvých a miliardy dolarů. Druhým tématem je ocenění generála Radovana Procházky. Ten měl ve středu posmrtně obdržet Cenu Bezpečnostní rady státu, jeho rodina to však odmítla, což vysvětluje osobností premiéra a šéfa rady Andreje Babiše.

Andrej Babiš si pochvaluje výsledky jednání o evropském rozpočtu. Kromě většího balíku peněz získá česká vláda také větší volnost, jak s penězi naloží. Podivný muzikál Tomáše Vorla Kouř vznikl přesně na rozhraní dvou režimů a drží si pověst díla, které hodně zbožňuje relativně malá skupina diváků. Podle filmového kritika Kamila Fily je také jediným kultovním filmem po revoluci.

Příběh Lukáše Kaliny, který za krádež pěti kusů pečiva v nouzovém stavu dostal trest rok a půl vězení. Třikrát se neúspěšně léčil ze závislosti na alkoholu, trpí schizofrenií, jeho budoucnost je v mlze. Věnujeme se také posunutí olympijských her, které si většina Japonců nepřeje hostit ani v roce 2021. Jejich zrušení by však přišlo pořádně draho.

Česko nyní bojuje s koronavirem méně účinně než na jaře, navíc s velkými ekonomickými a morálními škodami. Na Karvinsku přibývá pozitivně testovaných setrvalým tempem, hygienická stanice však zasáhla nečekaně zostra a Ostravu tak možná čekají první velké koronavirové protesty v Česku. V druhé části podcastu se věnujeme sexuálnímu obtěžování. Co to vlastně je a jak ho poznáme?

Světe div se, i lidé s mentálním či fyzickým postižením chtějí mít a mají vztahy a sex. Je možné jim vůbec připravit vhodné podmínky? Jak se u nás změnil přístup ke vztahovosti lidí s handicapem? A také o tom, jak je někdy složité, ale naprosto nezbytné, naplnit vztahové i sexuální potřeby lidí s postižením, si povídáme s Petrem Eisnerem, předním odborníkem na toto téma.

Cestování po Evropě se s omezeními vrací do původní podoby a velká část Čechů se může opět setkávat se svými blízkými ze zahraničí. Přesto zůstávají nejméně desítky párů a rodin, které své milované neviděly už měsíce. A nehodlají už dál nečinně čekat. Příběhy rozdělených rodin líčí Eva Mošpanová. V dalším tématu se věnujeme strojvedoucím, kteří si stěžují na dlouhodobou přetíženost. Pomoci v tom mělo omezení jejich pracovní doby, které ale nakonec z loňského návrhu zákona vypadlo.

Vláda schválila ústavní právo na obranu se zbraní, proti němuž přitom sama měla řadu námitek. Podle komentátora Jana Moláčka však návrh přináší jen rizika. V druhé části podcastu uslyšíte o dostavbě elektrárny Dukovany. Peníze na ni energetické společnosti ČEZ poskytne bezúročně stát.

O Donaldu Trumpovi vyšlo mnoho knih. Autorka té nejnovější, prezidentova neteř Mary Trumpová, má ale oproti pisatelům předchozích publikací dvě přednosti: je členkou nejužší rodiny a zároveň klinickou psycholožkou. Do knihy nahlížíme v článku Jany Ciglerové. Ve druhé polovině uslyšíte o odchodu šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska do ústraní.

Západ prožívá revoluci, v jejímž čele stojí mladá generace. Mají pravdu obránci zvyklostí, nebo drzí útočníci? Petr Koubský v rozsáhlém textu komentuje provolání světových intelektuálů a spisovatelů a vysvětluje, jak se liberálové stali pro mladé překážkou pokroku.

Co si z rodinných vazeb přenášíme do současných vztahů? A proč se vyhýbáme společné terapii s našimi rodiči? Na to v nové epizodě podcastové série My a mýty odpovídá psycholožka Eva Richterová, která se ve své praxi věnuje rodinnému poradenství.

Česká republika se podílí na financování firem, které mají vysoké reputační riziko nebo na jejich činnost upozorňují zpravodajské služby. Vyplývá to z dokumentů, které má Deník N k dispozici. V druhé části přinášíme reportáž z druhého přírodního hřbitova v Česku, který vznikl v brněnské Líšni. Další podobné projekty, které se snaží poslední rozloučení organizovat neformálněji a šetrněji k přírodě, jsou v běhu.

Po koronavirové krizi se začala na politické scéně výrazně řešit stavba paralelní ranveje na pražském letišti v Ruzyni. Vedení Prahy je proti plánovanému rozšiřování. Ministerstva však namítají, že dostavba je z pohledu ekonomiky nutná. A na hlavní město mají páky. V článku Petry Procházkové se věnujeme příběhu Ivana Safronova - novináře, kterého dnes zatkla ruská tajná služba FSB kvůli podezření z vlastizrady. Proti jeho zatčení demonstrovali i novináři z médií, která jsou jinak loajální Kremlu.

Stovky společností, mezi kterými jsou i známé globální značky, začaly kvůli šíření nenávisti stahovat z Facebooku svou inzerci. Jejich bojkot, zdá se, nebude mít prozatím pro společnost fatální důsledky, odhalil ale některé zásadní problémy, které se největší sociální sítě týkají. V druhé části si připomeneme italského skladatele Ennia Morriconeho. Řekne-li se „hudba k westernovým filmům“, většině diváků se hned vybaví jeho motiv foukací harmoniky z klasiky Tenkrát na západě.

"Každý má právo na tajemství. Neustálá komunikace nezajistí, že ve vztahu pocítíte jistotu." Psycholog a párový terapeut Pavel Rataj boří v první epizodě nové podcastové série mýtus o konceptu neustále šťastného vztahu. "Lidé si představují jako zdravý vztah ten, ve kterém je permanentní štěstí. Štěstí v něm budou partneři zažívat do té doby, než jim tento koncept naruší komplikace. Něco jiného je koncept celistvého vztahu. Ten má ohromnou výhodu. V tomto vztahu jsme také šťastní a spokojení, ale zároveň víme a uvědomujeme si, že do něj patří i frustrace, napětí, oddálení a hádky," říká psycholog.

V Česku v posledních letech roste zájem o registrovaná partnerství. Stejnopohlavním párům však nadále komplikuje život právní vakuum, ve kterém se nacházejí jejich děti. V druhé části podcastu popisujeme změny v ruské ústavě. Provládní média budí dojem, že Rusové jako jeden člověk hlasují pro doživotní prezidentství Vladimira Putina. Kdo se ale uchýlil na sociální sítě, zjistil, že mnoho Rusů nechce žít 36 let pod vládou jedné pevné ruky.

Dnes přinášíme článek Petra Koubského o 5G síti, kterou spouští O2 prvního července v Praze a Kolíně. K dispozici je běžným zákazníkům, pokud mají správný telefon. V druhé polovině uslyšíte příběh o penězích, které hrají roli ve válečné žurnalistice. V zápalu honu na co nejatraktivnější záběry jsou mnozí novináři ochotni platit třeba za útok na vojenský konvoj i na vesnici plnou civilistů. Někdejší válečná zpravodajka Petra Procházková popisuje osobní zkušenosti své i kolegů.

Posaďte se na gauč, nasaďte si sluchátka a poslechněte si terapii, jež má ambice vyvrátit zažité stereotypy, které našim partnerským, rodinným a přátelským vztahům škodí. Psychoterapeut Honza Vojtko si zve špičky v oboru a na konkrétních příkladech z terapeutovny společně rozebírají mýty, které nám okolí podává jako obecný fakt. Nové epizody podcastové série Studia N My a mýty najdete každý pátek po celé prázdniny v podcastových aplikacích a na webu Deníku N.

S posledními červnovými dny se uzavírá neobvyklý školní rok, během kterého strávila většina žáků a učitelů tři měsíce doma. Na pondělí a úterý vyhlásila většina škol ředitelské volno, a děti si tak pro vysvědčení šly už v pátek. Většina z nich na něm našla opět známky, přestože ministerstvo školství vyzvalo učitele, aby letos ohodnotili žáky spíš slovně. Co si české školství může z celé krize odnést a jaké problémy naopak obnažila, popisuje učitel a člen organizace Otevřeno Daniel Pražák.

Polsko čekají v neděli prezidentské volby. O znovuzvolení usiluje současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně konzervativní strany Právo a spravedlnost. Pokud vyhraje, mohla by podle některých kritiků země nastoupit cestu Maďarska. Předvolební situaci byl přímo v Polsku zmapovat reportér Deníku N Kirill Ščeblykin.

Místopředseda vlády Jan Hamáček tvrdí, že zesnulý šéf Senátu Jaroslav Kubera nečelil kvůli cestě na Tchaj-wan tlaku Číny a Hradu, ale samotných senátorů. To podle ministra vnitra „přispělo k tomu, v jakém psychickém stavu byl“. Kuberův nástupce Miloš Vystrčil takové spekulace důrazně odmítl. Více s reportéry Bárou Janákovou a Jakubem Zelenkou.

O málokteré knize se tolik mluvilo ještě před jejím vydáním. Mohou si za to trochu i literární badatelé, protože až dosud jsme si museli vystačit bez biografie jednoho z nejznámějších českých spisovatelů – Milana Kundery. Jan Novák žádným literárním vědcem není. Přesto se na několik let ponořil do Kunderova života a přinesl o něm víc detailů, než byste možná chtěli znát. Víc s vedoucím kulturní rubriky Deníku N Ivanem Adamovičem.

Původně měla velká vojenská přehlídka na Rudém náměstí ctít tradiční, památné datum – 9. května. Jenže koronavirus plány Kremlu překazil. I když epidemiologové zrovna nejásají, prezident Putin, vrchní velitel ozbrojených sil Ruské federace, rozhodl, že nebezpečí pominulo. A tanky po Rudém náměstí pojedou. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Pavla Němcová v pátek krátce po půlnoci napsala českému premiérovi e-mail, ve kterém apeluje na vyřešení jeho problému se střetem zájmů. V sobotu jí z premiérova e-mailu přišla odpověď: „Pokud považujete za normální, že nám pomatená německá poslankyně Hohlmeier diktuje, co máme v České republice dělat, tak mě to mrzí. Doporučuju si o ní něco přečíst – zkorumpovaný parazit, který se živí politikou. Na ty lži zbytečné evropské instituce, která nás stojí ročně 55 miliard a je plná líných parazitů a zelených fanatiků, kteří ohrožují náš průmysl, je zbytečné reagovat." Andreje Babiše i členy jeho PR týmu jsme několikrát požádali o reakci. Nikdo dodnes neodpověděl. Jaký je dnes vztah Andreje Babiše k Evropské unii? Téma pro komentátora Honzu Moláčka.

Václav Moravec poskytuje rozhovory jen sporadicky. "Existují ale okamžiky, kdy je nutné, aby novinář vysvětlil, jak uvažuje," říká. Poslechněte si, jak vnímá situaci v České televizi, proč v poslední době reaguje ostře na sociálních sítích a kdo podle něj parazituje na jménech známých novinářů.

S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly tepelné ostrovy, tedy horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější. Jaké je řešení? Odpovídá redaktorka Adéla Skoupá.

KLDR proměnila hrozby v činy. Včera ve 14.49 poslala k zemi styčný úřad s Jižní Koreou. Pchjongjang se rozhodl Jihokorejcům „uštědřit lekci“ a vše nasvědčuje tomu, že lekce ještě neskončila – na hranici už míří severokorejští vojáci. Jihokorejská armáda varuje, že tvrdě odpoví. Eskalaci konfliktu na Korejském poloostrově popisuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha světových městech lidé demonstrují proti policejnímu násilí a rasismu. Ten se v tomto případě týká především Afroameričanů. K protestům se v různých podobách přidávají i Češi. Někteří demonstrovali na Staroměstském náměstí, spousta lidí vyjádřila sounáležitost s Afroameričany přidáním černé fotky na sociální sítě nebo heslem #BlackLivesMatter. Fungují ale podmínky, za které se celosvětově demonstruje, v České republice? Dokázali jsme se vypořádat se systémovým rasismem? Na to odpovídají sociolog Daniel Prokop a reportérka Jana Ustohalová.

Zatímco situace v amerických ulicích se zklidňuje, palčivé souboje vyvstávají jinde: mezi těmi, kdo zprávy přinášejí ostatním, tedy v redakcích. Jednou z nich je deník New York Times, kde kvůli ostrému názorovému textu od republikánského senátora 800 lidí pohrozilo odchodem, a šéf komentátorského oddělení dokonce přišel o místo.

Slovenská televize JOJ v pondělí odvysílala další epizodu zábavné show Inkognito. Je to ten typ soutěže, ve které známé osobnosti hádají profese hostů a na konci odhalí jejich identitu. Během závěrečných titulků se v sestřihu objevily i záběry, na nichž se herec Maroš Kramár dotýká prstem zadku maskérky, která je k němu otočená zády. Co je toto za signál pro společnost, proč má Maroš Kramár pocit, že se nikomu omlouvat nemusí, a kde začíná sexuální obtěžování, o tom debatují slovenské novinářky, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují – Ria Gehrerová z Denníku N a Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME.

Německo je pro podnikání Agrofertu vedle Česka a Slovenska klíčová země. Koncern zde má významné podniky – mimo jiné chemickou továrnu SKW Stickstoffwerke Piesteritz a pekárny Lieken. V Německu už je také dávno v provozu registr skutečných majitelů, který musejí všechny členské země EU zavést na základě evropské směrnice. Honza Moláček zjišťoval, jaké údaje Agrofert v německém registru uvádí.

Ricinová kauza vypadala na začátku jako velká bomba, která plně zaměstnávala policii, novináře a hlavně zpravodajské služby. Nakonec se ale ukázalo, že za jednou z největších zpravodajských afér v Česku stála s největší pravděpodobností nevraživost mezi dvěma pracovníky ambasády – z nichž jeden poslal anonymní udání české Bezpečnostní informační službě. To také v pátek oznámil premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba Rusové navíc spolupracují s ruskými tajnými službami. Potkali se s nimi naši reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal a v podcastu vám popíšeme, jak takové schůzky vypadají.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Ta by se měla uskutečnit od 30. srpna do 5. září. Vystrčil počítá s tím, že ho bude doprovázet podnikatelská delegace. A připojit by se měla i vdova po jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Senát totiž podle svého předsedy zůstal reprezentantem českého sebevědomí. Jaké dopady může mít tato cesta pro Česko, probereme s Hankou Mazancovou a Jakubem Zelenkou.

Ministerstvo financí nabídlo Deníku N exkluzivní rozhovor se šéfkou resortu Alenou Schillerovou. Posléze však vyšlo najevo, že se jeho mluvčí spletl: monotematické interview chtěl nabídnout Lidovým novinám z premiérova svěřenského fondu. Termín rozhovoru pro Deník N pak z časových důvodů zrušil. Po několika dalších odkladech přestal komunikovat úplně.

Česká vláda sáhla k nečekanému a velmi ostrému kroku. Vyhostila ze země dva ruské diplomaty, na odjezd jim dala 48 hodin. Oba muži podle informací českých úřadů pracují pro ruské tajné služby. Popisujeme podrobnosti akce, na níž se podíleli diplomaté i tajné služby.

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je nepřehledná. Ale především – a to si řekněme zcela jasně – žádný lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který podle svých slov preventivně bere americký prezident Donald Trump. Světovou cestu za lékem sleduje náš vědecký editor Petr Koubský.

Česko by se v budoucnu mohlo obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Tento dokument má Deník N k dispozici a pročetl ho ekonomický redaktor Michal Tomeš.

Karanténa vyhlášená kvůli koronaviru uvrhla řadu lidí do nucené samoty. Výzkumy ukazují, že izolaci nebo vyloučení ze skupiny, které nejsou dobrovolným hledáním chvíle samoty, evoluce tvrdě trestá – úzkostí, depresí, vysokým tlakem, nespavostí a pocity podobnými fyzické bolesti. Téma pro Evu Mošpanovou.

Při policejním zásahu v Minneapolisu ve státě Minnesota zemřel Afroameričan George Floyd. Záběry, jak na něm tři policisté klečí a z toho jeden z nich, běloch Derek Chauvin, na krku skoro devět minut, natočila svědkyně a zveřejnila je na Facebooku. Od té doby se hněv afroamerické komunity – a nejen té – ve Spojených státech – a nejen tam – nedá zastavit. Dnes je to přesně týden. O rasových nepokojích mluvíme s bývalou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a Janem Benešem z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

ÚZIS je státní institucí, spadá pod ministerstvo zdravotnictví a funguje částečně jako úřad, částečně jako vědecká instituce, jde o to, ze které strany se na něj díváte. V krizi mu přibyla třetí funkce, která se dá pojmenovat jako centrální mozek krizového řízení. Jestli se vláda, města, obce a Prymulův tým měly rozhodovat aspoň trochu kvalifikovaně, potřebovaly data a jejich interpretaci. ÚZIS byl a dosud je jediný, kdo je může dodat. Přinejmenším proto, že má zákonem daný exkluzivní přístup k informacím, k nimž se jiní analytici nedostanou. Tím pádem také značnou odpovědnost. Poslechněte si, co všechno ÚZIS o koronaviru ví a neřekl nám to. Hostem je Petr Koubský.

Dolní komora obsadila zbývající tři místa do Rady ČT. V tajné volbě uspěli ekonomka Hana Lipovská, novinář Pavel Matocha a moderátor Lubomír Xaver Veselý. Jak bude vypadat kontrola nad veřejnoprávní televizí pod dohledem nových členů Rady a co to může znamenat pro nezávislost ČT? „Volba radních ukázala zájem mocenského konglomerátu v čele s Andrejem Babišem. Volbu uvítali i nevládní politici, kteří mají na likvidaci televize stejný zájem, jako premiér“ říká ve Studiu N Jan Moláček.

Pokud se vše podaří, zapíše se 27. květen 2020 do dějin lidstva. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má dnes odstartovat raketa Falcon 9. Cíl: oběžná dráha a na ní Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Čínská strana přitvrzuje a České republice dochází trpělivost. V úterním podcastu rozebíráme diplomatické problémy mezi oběma zeměmi.

Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o národní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Téma pro zahraniční redaktorku Magdalenu Slezákovou.

Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Kvůli této informaci, kterou Deník N zveřejnil už koncem března, hrozí kancléř Vratislav Mynář naší redakci žalobou. Nové okolnosti popisují reportéři Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

Jméno nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho není příliš známé. Kdo je muž, který se díky rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana stal na deset let jednou ze špiček české justice, popisuje reportérka Hanka Mazancová. Další komentář přidává bývalá šéfka Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová, která upozorňuje, že způsob jmenování nahrává spekulacím a působí jako politizace funkce.

Po ukrajinském majdanu přišla razantní odpověď Ruska v podobě okupace Krymu a napadení východní Ukrajiny. Rusko navíc tvrdě zakročilo proti těm, kteří s jeho kroky nesouhlasili. Mezi ně patřil i krymský rodák, filmový režisér Oleh Sencov. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho v roce 2015 poslali na 20 let do ruského vězení. Tam držel bezmála půlroční hladovku, během níž vznikly jeho unikátní Deníky. Ty se v průběhu loňského propuštění podařilo propašovat ven a v září poprvé vyjdou knižně rusky a ukrajinsky, v češtině je na podzim vydáme v Deníku N v naší knižní edici. Co se v nich dočtete a jaký je příběh tohoto disidenta, popisuje reportérka Petra Procházková.

Zatímco se pozornost v posledních týdnech zaměřuje na rozvolňování restrikcí a angličtinu Aleny Schillerové, tak trochu pod radarem prošla vládou opatření k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z nich by přitom mohlo mít zásadní dopad na výběr budoucího dodavatele zakázky s obrovským geopolitickým i ekonomickým významem. Její cena se zatím odhaduje na 160 miliard, ale podle zkušeností ze zahraničí se může výrazně prodražit i prodloužit. Se stavitelem by se tak stát dostal do užšího vztahu, než by v některých případech mohl chtít. Víc s editorem ekonomické rubriky Honzou Pavcem a investigativním reportérem Lukášem Prchalem.

Když Hospodářské noviny upozornily na slabou angličtinu ministryně financí Aleny Schillerové, kvůli které podle listu ignorovala klíčové videokonference s ostatní evropskými ministry, reagovala velmi ostře: „Obyčejná lež,“ napsala si na Twitteru. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám.“ A novináře logicky zajímalo, kdo lže. Ministryně, nebo noviny? Reportéři CNN Prima News a České televize otestovali, jak Alena Schillerová mluví anglicky. Přístup novinářů hodnotí mediální analytik Filip Rožánek a šéf Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP Petr Orság.

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Teď se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných akademiků a vznikla mimo jiné petice, která vyzývá k radikální změně systému. O opomíjeném tématu, které se možná jednou bude týkat nás všech, mluví reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nebýt toho, že se několik lidí vzbouřilo a zburcovalo veřejnost, stát by měl o další nemocnici méně. Příběh občanské revolty v Litoměřicích může posloužit jako návod pro ty, kdo se rozhodnou změnit politické rozhodnutí ve své obci. V rámci seriálu Česká inspirace přinášíme audio reportáž, která ukazuje občanskou statečnost.