Studio N

„Nedá se nikam dovolat, nemám žádné informace a nikdo se v mém případě nestará o to, aby se šíření koronaviru zabránilo,“ říká Jakub z Prahy, který se minulou středu dozvěděl, že je nakažený. Pět dnů ho nikdo z hygieny nekontaktoval, aby vytipoval lidi, na které mohl virus přenést. Na pražskou stanici se nemohl dovolat a v místě trvalého bydliště mu řekli, že je zajímají pouze kontakty v Moravskoslezském kraji. Situace se změnila až po dotazech Deníku N. „Veřejně si lžeme, že něco funguje, ale situace je jiná,“ tvrdí Jakub. Poslechněte si jeho příběh v nové epizodě podcastu. Reportérka Barbora Janáková přidává reakce institucí, které jsme s jeho zážitkem konfrontovali.

V běloruských prezidentských volbách zvítězila dosavadní hlava státu. Poslední evropský diktátor Alexandr Lukašenko získal podle Ústřední volební komise Běloruska přes 80% hlasů. Kandidátka opozice Svjatlana Cichanouská skončila podle oficiálních výsledků s 9,9%. Volby v ulicích provázely srážky policie s demonstranty. Běloruské bezpečnostní jednotky zadržely stovky lidí a nejméně jeden člověk zemřel. Podrobnosti přidává reportérka Petra Procházková.

Věrnost je hodnotou a vyjádřením monogamie. Prožívání nevěry je ohromná rána. Tlak, který přijde do vnitřního světa podváděného je enormní, říká psycholog Pavel Rataj. "S terapeutickou pomocí ale může být v některých vztazích katalyzátorem hlubšího pouta." Poslechněte si, proč v tomto tématu často selhávají samotní terapeuti.

V Poslanecké sněmovně už víc než dva roky leží návrh zákona o stejnopohlavním manželství. Poslanci a poslankyně ho zatím neposunuli ani do druhého čtení a z různých důvodů se mu vyhýbají dál. Manželství pro všechny přitom podle lednového průzkumu agentury Median podporuje 67 % Čechů a Češek. Z loňské studie úřadu ombudsmana o diskriminaci navíc vzešlo, že zpřístupnění takových sňatků by podle drtivé většiny LGBT+ lidí zlepšilo jejich situaci ve společnosti. Co si o manželství pro všechny myslí ta nejmladší a starší generace? Na to jsme se pokusili odpovědět se šesti hosty různého věku a názoru na debatě iniciativy Jsme fér a festivalu Prague Pride v Divadle U Valšů.

V libanonském Bejrútu došlo v úterý k masivnímu výbuchu. Exploze si vyžádala víc než 100 mrtvých a tisíce zraněných. Pátrací týmy na místě a v přilehlém okolí stále ještě pracují. Většina bejrútského přístavu byla srovnána se zemí a poškozeno bylo i mnoho dalších budov ve městě. Co se na místě stalo, komentuje šéf vyšetřovatelů pražských hasičů Martin Kavka a další podrobnosti přidává reportérka Petra Procházková.

Kresba linií na psím čenichu je stejně jedinečná jako kresba na bříškách lidských prstů. Toho využila čínská vývojářská firma, která Pekingu pomáhá rozpoznávat lidské tváře a přišla s první čtečkou čenichů. Slibuje najít zatoulané mazlíčky i trestat nezodpovědné chovatele. Jaká rizika může nová technologie přinést? Poslechněte si rozhovor s Magdalenou Slezákovou ze zahraniční redakce.

Policisté nevědí, jestli můžou spolupracovat s politickými stranami. V zákoně je to podle policejních odborů nedostatečně vysvětleno a dochází kvůli tomu k různým sporům. Vedení odborů se proto rozhodlo, že zaplatí služby advokáta, který se obrátí na Ústavní soud, aby část zákona zrušil a nechal napsat znovu. Víc s reportérem Lukášem Prchalem.

O genderu už toho hodně víme. Psychologie se mu věnuje desítky let. Víme o sociálním konstuktu. Víme, že penis a vulva z nás nedělají muže a ženu. Přesto s tím stále jako společnost neumíme pracovat. Proč jsou v nás stereotypy tak zažrané? A jak fungují páry, které s genderem umí pracovat? Na to odpovídá psycholog a terapeut Jiří Procházka.

Plzeňská městská policie v únoru přijala do svých řad několikrát odsouzeného neonacistu. Když jeho barvitou minulost počátkem léta odhalila, nabídla, aby odešel sám. Ten to ale odmítl a městská policie mu prý sama výpověď dát nemůže. V analýze Martina Šebeni nahlížíme do Hongkongu: Tím se po zavedení zákona o státní bezpečnosti šíří šok, ticho i koronavirus. Namísto protestů v ulicích teď Hongkonžané vyplňují formuláře k emigraci.

Čtyři možné speciální nástroje mají podle ministerstva vnitra zajistit, aby i lidé v karanténě mohli volit. Voliči by k urnám mohli dorazit v autech, mohli by hlasovat skrze prostředníka nebo by k nim přišla mobilní komise. Ministerstvo zdravotnictví v neděli výrazně upravilo statistiky ohledně koronaviru. Náhlé snížení počtu aktuálně nemocných o 1775 lidí ministerstvo zdůvodnilo přetížením krajských hygienických stanic. Podle hygieniků však změnu způsobil i nový systém počítání nemocných.

Duševních problémů dětí a mladých v koronavirové krizi přibylo. Pomoc ale není vždy dostupná. Odborníci, kteří by se jim věnovali, schází jak v ordinacích, tak ve školách. Problémem je také nedostatečná prevence. V druhé části se věnujeme plánu, jak skrze inzerci v českých médiích podpořit tuzemský cestovní ruch. Podle oslovených odborníků je však dvoumiliardová investice přemrštěná a většina Čechů stejně dovolenou v zahraničí neplánuje.

Každý rok onemocní boreliózou více než 4000 lidí. Nejméně u desetiny z nich přitom probíhá choroba komplikovaně. Často kvůli tomu, že se neodhalí včas. Přinášíme příběhy pacientů, kteří mají kvůli pozdě léčené nemoci celoživotní následky. Uslyšíte také o evropské směrnici, která měla i Andreji Babišovi znemožnit skryté vlastnictví firem. Zatím se však ukazuje jako bezzubá.

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity přinesli výzkum, podle nějž se lidé ve Spojených státech seznamují nejčastěji online. "Pro Česko data v takové míře nemáme, ale tento trend je jasný i u nás," říká socioložka Markéta Šetinová. "V některých skupinách, například v rámci sexuálních menšin, je online prostředí pro seznamování tím hlavním způsobem už delší čas."

V článku Petra Koubského uslyšíte o vývoji vakcíny proti covid-19, který je dnes největším vědeckým bojem na světě. Počítají se minuty, koncentrace protilátek, počty mrtvých a miliardy dolarů. Druhým tématem je ocenění generála Radovana Procházky. Ten měl ve středu posmrtně obdržet Cenu Bezpečnostní rady státu, jeho rodina to však odmítla, což vysvětluje osobností premiéra a šéfa rady Andreje Babiše.

Andrej Babiš si pochvaluje výsledky jednání o evropském rozpočtu. Kromě většího balíku peněz získá česká vláda také větší volnost, jak s penězi naloží. Podivný muzikál Tomáše Vorla Kouř vznikl přesně na rozhraní dvou režimů a drží si pověst díla, které hodně zbožňuje relativně malá skupina diváků. Podle filmového kritika Kamila Fily je také jediným kultovním filmem po revoluci.

Příběh Lukáše Kaliny, který za krádež pěti kusů pečiva v nouzovém stavu dostal trest rok a půl vězení. Třikrát se neúspěšně léčil ze závislosti na alkoholu, trpí schizofrenií, jeho budoucnost je v mlze. Věnujeme se také posunutí olympijských her, které si většina Japonců nepřeje hostit ani v roce 2021. Jejich zrušení by však přišlo pořádně draho.

Česko nyní bojuje s koronavirem méně účinně než na jaře, navíc s velkými ekonomickými a morálními škodami. Na Karvinsku přibývá pozitivně testovaných setrvalým tempem, hygienická stanice však zasáhla nečekaně zostra a Ostravu tak možná čekají první velké koronavirové protesty v Česku. V druhé části podcastu se věnujeme sexuálnímu obtěžování. Co to vlastně je a jak ho poznáme?

Světe div se, i lidé s mentálním či fyzickým postižením chtějí mít a mají vztahy a sex. Je možné jim vůbec připravit vhodné podmínky? Jak se u nás změnil přístup ke vztahovosti lidí s handicapem? A také o tom, jak je někdy složité, ale naprosto nezbytné, naplnit vztahové i sexuální potřeby lidí s postižením, si povídáme s Petrem Eisnerem, předním odborníkem na toto téma.

Cestování po Evropě se s omezeními vrací do původní podoby a velká část Čechů se může opět setkávat se svými blízkými ze zahraničí. Přesto zůstávají nejméně desítky párů a rodin, které své milované neviděly už měsíce. A nehodlají už dál nečinně čekat. Příběhy rozdělených rodin líčí Eva Mošpanová. V dalším tématu se věnujeme strojvedoucím, kteří si stěžují na dlouhodobou přetíženost. Pomoci v tom mělo omezení jejich pracovní doby, které ale nakonec z loňského návrhu zákona vypadlo.

Vláda schválila ústavní právo na obranu se zbraní, proti němuž přitom sama měla řadu námitek. Podle komentátora Jana Moláčka však návrh přináší jen rizika. V druhé části podcastu uslyšíte o dostavbě elektrárny Dukovany. Peníze na ni energetické společnosti ČEZ poskytne bezúročně stát.

O Donaldu Trumpovi vyšlo mnoho knih. Autorka té nejnovější, prezidentova neteř Mary Trumpová, má ale oproti pisatelům předchozích publikací dvě přednosti: je členkou nejužší rodiny a zároveň klinickou psycholožkou. Do knihy nahlížíme v článku Jany Ciglerové. Ve druhé polovině uslyšíte o odchodu šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska do ústraní.

Západ prožívá revoluci, v jejímž čele stojí mladá generace. Mají pravdu obránci zvyklostí, nebo drzí útočníci? Petr Koubský v rozsáhlém textu komentuje provolání světových intelektuálů a spisovatelů a vysvětluje, jak se liberálové stali pro mladé překážkou pokroku.

Co si z rodinných vazeb přenášíme do současných vztahů? A proč se vyhýbáme společné terapii s našimi rodiči? Na to v nové epizodě podcastové série My a mýty odpovídá psycholožka Eva Richterová, která se ve své praxi věnuje rodinnému poradenství.

Česká republika se podílí na financování firem, které mají vysoké reputační riziko nebo na jejich činnost upozorňují zpravodajské služby. Vyplývá to z dokumentů, které má Deník N k dispozici. V druhé části přinášíme reportáž z druhého přírodního hřbitova v Česku, který vznikl v brněnské Líšni. Další podobné projekty, které se snaží poslední rozloučení organizovat neformálněji a šetrněji k přírodě, jsou v běhu.

Po koronavirové krizi se začala na politické scéně výrazně řešit stavba paralelní ranveje na pražském letišti v Ruzyni. Vedení Prahy je proti plánovanému rozšiřování. Ministerstva však namítají, že dostavba je z pohledu ekonomiky nutná. A na hlavní město mají páky. V článku Petry Procházkové se věnujeme příběhu Ivana Safronova - novináře, kterého dnes zatkla ruská tajná služba FSB kvůli podezření z vlastizrady. Proti jeho zatčení demonstrovali i novináři z médií, která jsou jinak loajální Kremlu.

Stovky společností, mezi kterými jsou i známé globální značky, začaly kvůli šíření nenávisti stahovat z Facebooku svou inzerci. Jejich bojkot, zdá se, nebude mít prozatím pro společnost fatální důsledky, odhalil ale některé zásadní problémy, které se největší sociální sítě týkají. V druhé části si připomeneme italského skladatele Ennia Morriconeho. Řekne-li se „hudba k westernovým filmům“, většině diváků se hned vybaví jeho motiv foukací harmoniky z klasiky Tenkrát na západě.

"Každý má právo na tajemství. Neustálá komunikace nezajistí, že ve vztahu pocítíte jistotu." Psycholog a párový terapeut Pavel Rataj boří v první epizodě nové podcastové série mýtus o konceptu neustále šťastného vztahu. "Lidé si představují jako zdravý vztah ten, ve kterém je permanentní štěstí. Štěstí v něm budou partneři zažívat do té doby, než jim tento koncept naruší komplikace. Něco jiného je koncept celistvého vztahu. Ten má ohromnou výhodu. V tomto vztahu jsme také šťastní a spokojení, ale zároveň víme a uvědomujeme si, že do něj patří i frustrace, napětí, oddálení a hádky," říká psycholog.

V Česku v posledních letech roste zájem o registrovaná partnerství. Stejnopohlavním párům však nadále komplikuje život právní vakuum, ve kterém se nacházejí jejich děti. V druhé části podcastu popisujeme změny v ruské ústavě. Provládní média budí dojem, že Rusové jako jeden člověk hlasují pro doživotní prezidentství Vladimira Putina. Kdo se ale uchýlil na sociální sítě, zjistil, že mnoho Rusů nechce žít 36 let pod vládou jedné pevné ruky.

Dnes přinášíme článek Petra Koubského o 5G síti, kterou spouští O2 prvního července v Praze a Kolíně. K dispozici je běžným zákazníkům, pokud mají správný telefon. V druhé polovině uslyšíte příběh o penězích, které hrají roli ve válečné žurnalistice. V zápalu honu na co nejatraktivnější záběry jsou mnozí novináři ochotni platit třeba za útok na vojenský konvoj i na vesnici plnou civilistů. Někdejší válečná zpravodajka Petra Procházková popisuje osobní zkušenosti své i kolegů.

Posaďte se na gauč, nasaďte si sluchátka a poslechněte si terapii, jež má ambice vyvrátit zažité stereotypy, které našim partnerským, rodinným a přátelským vztahům škodí. Psychoterapeut Honza Vojtko si zve špičky v oboru a na konkrétních příkladech z terapeutovny společně rozebírají mýty, které nám okolí podává jako obecný fakt. Nové epizody podcastové série Studia N My a mýty najdete každý pátek po celé prázdniny v podcastových aplikacích a na webu Deníku N.

S posledními červnovými dny se uzavírá neobvyklý školní rok, během kterého strávila většina žáků a učitelů tři měsíce doma. Na pondělí a úterý vyhlásila většina škol ředitelské volno, a děti si tak pro vysvědčení šly už v pátek. Většina z nich na něm našla opět známky, přestože ministerstvo školství vyzvalo učitele, aby letos ohodnotili žáky spíš slovně. Co si české školství může z celé krize odnést a jaké problémy naopak obnažila, popisuje učitel a člen organizace Otevřeno Daniel Pražák.

Polsko čekají v neděli prezidentské volby. O znovuzvolení usiluje současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně konzervativní strany Právo a spravedlnost. Pokud vyhraje, mohla by podle některých kritiků země nastoupit cestu Maďarska. Předvolební situaci byl přímo v Polsku zmapovat reportér Deníku N Kirill Ščeblykin.

Místopředseda vlády Jan Hamáček tvrdí, že zesnulý šéf Senátu Jaroslav Kubera nečelil kvůli cestě na Tchaj-wan tlaku Číny a Hradu, ale samotných senátorů. To podle ministra vnitra „přispělo k tomu, v jakém psychickém stavu byl“. Kuberův nástupce Miloš Vystrčil takové spekulace důrazně odmítl. Více s reportéry Bárou Janákovou a Jakubem Zelenkou.

O málokteré knize se tolik mluvilo ještě před jejím vydáním. Mohou si za to trochu i literární badatelé, protože až dosud jsme si museli vystačit bez biografie jednoho z nejznámějších českých spisovatelů – Milana Kundery. Jan Novák žádným literárním vědcem není. Přesto se na několik let ponořil do Kunderova života a přinesl o něm víc detailů, než byste možná chtěli znát. Víc s vedoucím kulturní rubriky Deníku N Ivanem Adamovičem.

Původně měla velká vojenská přehlídka na Rudém náměstí ctít tradiční, památné datum – 9. května. Jenže koronavirus plány Kremlu překazil. I když epidemiologové zrovna nejásají, prezident Putin, vrchní velitel ozbrojených sil Ruské federace, rozhodl, že nebezpečí pominulo. A tanky po Rudém náměstí pojedou. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Pavla Němcová v pátek krátce po půlnoci napsala českému premiérovi e-mail, ve kterém apeluje na vyřešení jeho problému se střetem zájmů. V sobotu jí z premiérova e-mailu přišla odpověď: „Pokud považujete za normální, že nám pomatená německá poslankyně Hohlmeier diktuje, co máme v České republice dělat, tak mě to mrzí. Doporučuju si o ní něco přečíst – zkorumpovaný parazit, který se živí politikou. Na ty lži zbytečné evropské instituce, která nás stojí ročně 55 miliard a je plná líných parazitů a zelených fanatiků, kteří ohrožují náš průmysl, je zbytečné reagovat." Andreje Babiše i členy jeho PR týmu jsme několikrát požádali o reakci. Nikdo dodnes neodpověděl. Jaký je dnes vztah Andreje Babiše k Evropské unii? Téma pro komentátora Honzu Moláčka.

Václav Moravec poskytuje rozhovory jen sporadicky. "Existují ale okamžiky, kdy je nutné, aby novinář vysvětlil, jak uvažuje," říká. Poslechněte si, jak vnímá situaci v České televizi, proč v poslední době reaguje ostře na sociálních sítích a kdo podle něj parazituje na jménech známých novinářů.

S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly tepelné ostrovy, tedy horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější. Jaké je řešení? Odpovídá redaktorka Adéla Skoupá.

KLDR proměnila hrozby v činy. Včera ve 14.49 poslala k zemi styčný úřad s Jižní Koreou. Pchjongjang se rozhodl Jihokorejcům „uštědřit lekci“ a vše nasvědčuje tomu, že lekce ještě neskončila – na hranici už míří severokorejští vojáci. Jihokorejská armáda varuje, že tvrdě odpoví. Eskalaci konfliktu na Korejském poloostrově popisuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha světových městech lidé demonstrují proti policejnímu násilí a rasismu. Ten se v tomto případě týká především Afroameričanů. K protestům se v různých podobách přidávají i Češi. Někteří demonstrovali na Staroměstském náměstí, spousta lidí vyjádřila sounáležitost s Afroameričany přidáním černé fotky na sociální sítě nebo heslem #BlackLivesMatter. Fungují ale podmínky, za které se celosvětově demonstruje, v České republice? Dokázali jsme se vypořádat se systémovým rasismem? Na to odpovídají sociolog Daniel Prokop a reportérka Jana Ustohalová.

Zatímco situace v amerických ulicích se zklidňuje, palčivé souboje vyvstávají jinde: mezi těmi, kdo zprávy přinášejí ostatním, tedy v redakcích. Jednou z nich je deník New York Times, kde kvůli ostrému názorovému textu od republikánského senátora 800 lidí pohrozilo odchodem, a šéf komentátorského oddělení dokonce přišel o místo.

Slovenská televize JOJ v pondělí odvysílala další epizodu zábavné show Inkognito. Je to ten typ soutěže, ve které známé osobnosti hádají profese hostů a na konci odhalí jejich identitu. Během závěrečných titulků se v sestřihu objevily i záběry, na nichž se herec Maroš Kramár dotýká prstem zadku maskérky, která je k němu otočená zády. Co je toto za signál pro společnost, proč má Maroš Kramár pocit, že se nikomu omlouvat nemusí, a kde začíná sexuální obtěžování, o tom debatují slovenské novinářky, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují – Ria Gehrerová z Denníku N a Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME.

Německo je pro podnikání Agrofertu vedle Česka a Slovenska klíčová země. Koncern zde má významné podniky – mimo jiné chemickou továrnu SKW Stickstoffwerke Piesteritz a pekárny Lieken. V Německu už je také dávno v provozu registr skutečných majitelů, který musejí všechny členské země EU zavést na základě evropské směrnice. Honza Moláček zjišťoval, jaké údaje Agrofert v německém registru uvádí.

Ricinová kauza vypadala na začátku jako velká bomba, která plně zaměstnávala policii, novináře a hlavně zpravodajské služby. Nakonec se ale ukázalo, že za jednou z největších zpravodajských afér v Česku stála s největší pravděpodobností nevraživost mezi dvěma pracovníky ambasády – z nichž jeden poslal anonymní udání české Bezpečnostní informační službě. To také v pátek oznámil premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba Rusové navíc spolupracují s ruskými tajnými službami. Potkali se s nimi naši reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal a v podcastu vám popíšeme, jak takové schůzky vypadají.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Ta by se měla uskutečnit od 30. srpna do 5. září. Vystrčil počítá s tím, že ho bude doprovázet podnikatelská delegace. A připojit by se měla i vdova po jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Senát totiž podle svého předsedy zůstal reprezentantem českého sebevědomí. Jaké dopady může mít tato cesta pro Česko, probereme s Hankou Mazancovou a Jakubem Zelenkou.

Ministerstvo financí nabídlo Deníku N exkluzivní rozhovor se šéfkou resortu Alenou Schillerovou. Posléze však vyšlo najevo, že se jeho mluvčí spletl: monotematické interview chtěl nabídnout Lidovým novinám z premiérova svěřenského fondu. Termín rozhovoru pro Deník N pak z časových důvodů zrušil. Po několika dalších odkladech přestal komunikovat úplně.

Česká vláda sáhla k nečekanému a velmi ostrému kroku. Vyhostila ze země dva ruské diplomaty, na odjezd jim dala 48 hodin. Oba muži podle informací českých úřadů pracují pro ruské tajné služby. Popisujeme podrobnosti akce, na níž se podíleli diplomaté i tajné služby.

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je nepřehledná. Ale především – a to si řekněme zcela jasně – žádný lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který podle svých slov preventivně bere americký prezident Donald Trump. Světovou cestu za lékem sleduje náš vědecký editor Petr Koubský.

Česko by se v budoucnu mohlo obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Tento dokument má Deník N k dispozici a pročetl ho ekonomický redaktor Michal Tomeš.

Karanténa vyhlášená kvůli koronaviru uvrhla řadu lidí do nucené samoty. Výzkumy ukazují, že izolaci nebo vyloučení ze skupiny, které nejsou dobrovolným hledáním chvíle samoty, evoluce tvrdě trestá – úzkostí, depresí, vysokým tlakem, nespavostí a pocity podobnými fyzické bolesti. Téma pro Evu Mošpanovou.