Studio N

Původně měla velká vojenská přehlídka na Rudém náměstí ctít tradiční, památné datum – 9. května. Jenže koronavirus plány Kremlu překazil. I když epidemiologové zrovna nejásají, prezident Putin, vrchní velitel ozbrojených sil Ruské federace, rozhodl, že nebezpečí pominulo. A tanky po Rudém náměstí pojedou. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Pavla Němcová v pátek krátce po půlnoci napsala českému premiérovi e-mail, ve kterém apeluje na vyřešení jeho problému se střetem zájmů. V sobotu jí z premiérova e-mailu přišla odpověď: „Pokud považujete za normální, že nám pomatená německá poslankyně Hohlmeier diktuje, co máme v České republice dělat, tak mě to mrzí. Doporučuju si o ní něco přečíst – zkorumpovaný parazit, který se živí politikou. Na ty lži zbytečné evropské instituce, která nás stojí ročně 55 miliard a je plná líných parazitů a zelených fanatiků, kteří ohrožují náš průmysl, je zbytečné reagovat." Andreje Babiše i členy jeho PR týmu jsme několikrát požádali o reakci. Nikdo dodnes neodpověděl. Jaký je dnes vztah Andreje Babiše k Evropské unii? Téma pro komentátora Honzu Moláčka.

Václav Moravec poskytuje rozhovory jen sporadicky. "Existují ale okamžiky, kdy je nutné, aby novinář vysvětlil, jak uvažuje," říká. Poslechněte si, jak vnímá situaci v České televizi, proč v poslední době reaguje ostře na sociálních sítích a kdo podle něj parazituje na jménech známých novinářů.

S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly tepelné ostrovy, tedy horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější. Jaké je řešení? Odpovídá redaktorka Adéla Skoupá.

KLDR proměnila hrozby v činy. Včera ve 14.49 poslala k zemi styčný úřad s Jižní Koreou. Pchjongjang se rozhodl Jihokorejcům „uštědřit lekci“ a vše nasvědčuje tomu, že lekce ještě neskončila – na hranici už míří severokorejští vojáci. Jihokorejská armáda varuje, že tvrdě odpoví. Eskalaci konfliktu na Korejském poloostrově popisuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha světových městech lidé demonstrují proti policejnímu násilí a rasismu. Ten se v tomto případě týká především Afroameričanů. K protestům se v různých podobách přidávají i Češi. Někteří demonstrovali na Staroměstském náměstí, spousta lidí vyjádřila sounáležitost s Afroameričany přidáním černé fotky na sociální sítě nebo heslem #BlackLivesMatter. Fungují ale podmínky, za které se celosvětově demonstruje, v České republice? Dokázali jsme se vypořádat se systémovým rasismem? Na to odpovídají sociolog Daniel Prokop a reportérka Jana Ustohalová.

Zatímco situace v amerických ulicích se zklidňuje, palčivé souboje vyvstávají jinde: mezi těmi, kdo zprávy přinášejí ostatním, tedy v redakcích. Jednou z nich je deník New York Times, kde kvůli ostrému názorovému textu od republikánského senátora 800 lidí pohrozilo odchodem, a šéf komentátorského oddělení dokonce přišel o místo.

Slovenská televize JOJ v pondělí odvysílala další epizodu zábavné show Inkognito. Je to ten typ soutěže, ve které známé osobnosti hádají profese hostů a na konci odhalí jejich identitu. Během závěrečných titulků se v sestřihu objevily i záběry, na nichž se herec Maroš Kramár dotýká prstem zadku maskérky, která je k němu otočená zády. Co je toto za signál pro společnost, proč má Maroš Kramár pocit, že se nikomu omlouvat nemusí, a kde začíná sexuální obtěžování, o tom debatují slovenské novinářky, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují – Ria Gehrerová z Denníku N a Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME.

Německo je pro podnikání Agrofertu vedle Česka a Slovenska klíčová země. Koncern zde má významné podniky – mimo jiné chemickou továrnu SKW Stickstoffwerke Piesteritz a pekárny Lieken. V Německu už je také dávno v provozu registr skutečných majitelů, který musejí všechny členské země EU zavést na základě evropské směrnice. Honza Moláček zjišťoval, jaké údaje Agrofert v německém registru uvádí.

Ricinová kauza vypadala na začátku jako velká bomba, která plně zaměstnávala policii, novináře a hlavně zpravodajské služby. Nakonec se ale ukázalo, že za jednou z největších zpravodajských afér v Česku stála s největší pravděpodobností nevraživost mezi dvěma pracovníky ambasády – z nichž jeden poslal anonymní udání české Bezpečnostní informační službě. To také v pátek oznámil premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba Rusové navíc spolupracují s ruskými tajnými službami. Potkali se s nimi naši reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal a v podcastu vám popíšeme, jak takové schůzky vypadají.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Ta by se měla uskutečnit od 30. srpna do 5. září. Vystrčil počítá s tím, že ho bude doprovázet podnikatelská delegace. A připojit by se měla i vdova po jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Senát totiž podle svého předsedy zůstal reprezentantem českého sebevědomí. Jaké dopady může mít tato cesta pro Česko, probereme s Hankou Mazancovou a Jakubem Zelenkou.

Ministerstvo financí nabídlo Deníku N exkluzivní rozhovor se šéfkou resortu Alenou Schillerovou. Posléze však vyšlo najevo, že se jeho mluvčí spletl: monotematické interview chtěl nabídnout Lidovým novinám z premiérova svěřenského fondu. Termín rozhovoru pro Deník N pak z časových důvodů zrušil. Po několika dalších odkladech přestal komunikovat úplně.

Česká vláda sáhla k nečekanému a velmi ostrému kroku. Vyhostila ze země dva ruské diplomaty, na odjezd jim dala 48 hodin. Oba muži podle informací českých úřadů pracují pro ruské tajné služby. Popisujeme podrobnosti akce, na níž se podíleli diplomaté i tajné služby.

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je nepřehledná. Ale především – a to si řekněme zcela jasně – žádný lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který podle svých slov preventivně bere americký prezident Donald Trump. Světovou cestu za lékem sleduje náš vědecký editor Petr Koubský.

Česko by se v budoucnu mohlo obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Tento dokument má Deník N k dispozici a pročetl ho ekonomický redaktor Michal Tomeš.

Karanténa vyhlášená kvůli koronaviru uvrhla řadu lidí do nucené samoty. Výzkumy ukazují, že izolaci nebo vyloučení ze skupiny, které nejsou dobrovolným hledáním chvíle samoty, evoluce tvrdě trestá – úzkostí, depresí, vysokým tlakem, nespavostí a pocity podobnými fyzické bolesti. Téma pro Evu Mošpanovou.

Při policejním zásahu v Minneapolisu ve státě Minnesota zemřel Afroameričan George Floyd. Záběry, jak na něm tři policisté klečí a z toho jeden z nich, běloch Derek Chauvin, na krku skoro devět minut, natočila svědkyně a zveřejnila je na Facebooku. Od té doby se hněv afroamerické komunity – a nejen té – ve Spojených státech – a nejen tam – nedá zastavit. Dnes je to přesně týden. O rasových nepokojích mluvíme s bývalou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a Janem Benešem z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

ÚZIS je státní institucí, spadá pod ministerstvo zdravotnictví a funguje částečně jako úřad, částečně jako vědecká instituce, jde o to, ze které strany se na něj díváte. V krizi mu přibyla třetí funkce, která se dá pojmenovat jako centrální mozek krizového řízení. Jestli se vláda, města, obce a Prymulův tým měly rozhodovat aspoň trochu kvalifikovaně, potřebovaly data a jejich interpretaci. ÚZIS byl a dosud je jediný, kdo je může dodat. Přinejmenším proto, že má zákonem daný exkluzivní přístup k informacím, k nimž se jiní analytici nedostanou. Tím pádem také značnou odpovědnost. Poslechněte si, co všechno ÚZIS o koronaviru ví a neřekl nám to. Hostem je Petr Koubský.

Dolní komora obsadila zbývající tři místa do Rady ČT. V tajné volbě uspěli ekonomka Hana Lipovská, novinář Pavel Matocha a moderátor Lubomír Xaver Veselý. Jak bude vypadat kontrola nad veřejnoprávní televizí pod dohledem nových členů Rady a co to může znamenat pro nezávislost ČT? „Volba radních ukázala zájem mocenského konglomerátu v čele s Andrejem Babišem. Volbu uvítali i nevládní politici, kteří mají na likvidaci televize stejný zájem, jako premiér“ říká ve Studiu N Jan Moláček.

Pokud se vše podaří, zapíše se 27. květen 2020 do dějin lidstva. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má dnes odstartovat raketa Falcon 9. Cíl: oběžná dráha a na ní Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Čínská strana přitvrzuje a České republice dochází trpělivost. V úterním podcastu rozebíráme diplomatické problémy mezi oběma zeměmi.

Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o národní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Téma pro zahraniční redaktorku Magdalenu Slezákovou.

Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Kvůli této informaci, kterou Deník N zveřejnil už koncem března, hrozí kancléř Vratislav Mynář naší redakci žalobou. Nové okolnosti popisují reportéři Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

Jméno nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho není příliš známé. Kdo je muž, který se díky rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana stal na deset let jednou ze špiček české justice, popisuje reportérka Hanka Mazancová. Další komentář přidává bývalá šéfka Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová, která upozorňuje, že způsob jmenování nahrává spekulacím a působí jako politizace funkce.

Po ukrajinském majdanu přišla razantní odpověď Ruska v podobě okupace Krymu a napadení východní Ukrajiny. Rusko navíc tvrdě zakročilo proti těm, kteří s jeho kroky nesouhlasili. Mezi ně patřil i krymský rodák, filmový režisér Oleh Sencov. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho v roce 2015 poslali na 20 let do ruského vězení. Tam držel bezmála půlroční hladovku, během níž vznikly jeho unikátní Deníky. Ty se v průběhu loňského propuštění podařilo propašovat ven a v září poprvé vyjdou knižně rusky a ukrajinsky, v češtině je na podzim vydáme v Deníku N v naší knižní edici. Co se v nich dočtete a jaký je příběh tohoto disidenta, popisuje reportérka Petra Procházková.

Zatímco se pozornost v posledních týdnech zaměřuje na rozvolňování restrikcí a angličtinu Aleny Schillerové, tak trochu pod radarem prošla vládou opatření k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z nich by přitom mohlo mít zásadní dopad na výběr budoucího dodavatele zakázky s obrovským geopolitickým i ekonomickým významem. Její cena se zatím odhaduje na 160 miliard, ale podle zkušeností ze zahraničí se může výrazně prodražit i prodloužit. Se stavitelem by se tak stát dostal do užšího vztahu, než by v některých případech mohl chtít. Víc s editorem ekonomické rubriky Honzou Pavcem a investigativním reportérem Lukášem Prchalem.

Když Hospodářské noviny upozornily na slabou angličtinu ministryně financí Aleny Schillerové, kvůli které podle listu ignorovala klíčové videokonference s ostatní evropskými ministry, reagovala velmi ostře: „Obyčejná lež,“ napsala si na Twitteru. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám.“ A novináře logicky zajímalo, kdo lže. Ministryně, nebo noviny? Reportéři CNN Prima News a České televize otestovali, jak Alena Schillerová mluví anglicky. Přístup novinářů hodnotí mediální analytik Filip Rožánek a šéf Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP Petr Orság.

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Teď se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných akademiků a vznikla mimo jiné petice, která vyzývá k radikální změně systému. O opomíjeném tématu, které se možná jednou bude týkat nás všech, mluví reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nebýt toho, že se několik lidí vzbouřilo a zburcovalo veřejnost, stát by měl o další nemocnici méně. Příběh občanské revolty v Litoměřicích může posloužit jako návod pro ty, kdo se rozhodnou změnit politické rozhodnutí ve své obci. V rámci seriálu Česká inspirace přinášíme audio reportáž, která ukazuje občanskou statečnost.

Vyvracet či dokazovat cokoliv v největší české špionážní kauze posledních desetiletí, říkejme jí pro zjednodušení ricinová, je prakticky nemyslitelné. I ty nejdivočejší verze jsou totiž v tomto případě možné. Probíráme je s reportérkou Petrou Procházkovou.

Po celém světě utrácejí nejbohatší lidé miliardy korun za boj proti koronaviru. Výjimkou není ani Česko, kde miliardáři poslali na vývoj vakcíny víc než vláda. Přesto v porovnání se zahraničím v míře pomoci vůči svému bohatství zaostávají. Zjistil to reportér Jakub Zelenka.

Byť se prezident i viceprezident Spojených států nechávají testovat každý den a nepustí k sobě nikoho, kdo by testy neprošel, koronavirus se dostal do prezidentova nejbližšího okolí. Od demokratického hoaxu, přes uznání pandemie, až po vpichování čistícího prostředku do těla. Jak se vyvíjí Trumpovy názory na koronavirus, popisuje reportérka Jana Ciglerová.

„Naše politická reprezentace není ochotná nebo schopná jednat v souladu s tím, co jí říkají vlastní bezpečnostní odborníci,“ tvrdí expert na propagandu Jakub Kalenský. „Zčásti v tom hraje roli smutná sestava, která sedí na Hradě a jedná pouze v žoldu Ruska a Číny. Premiér není ochotný se této skvadře pracující v zájmu cizích, nepřátelských mocností postavit. A vláda jako celek není schopná hájit bezprecedentní situaci, kdy musí mít tři naši demokraticky zvolení zástupci ozbrojenou ochranu kvůli výhrůžkám z Ruské federace.“

Studie kolektivní imunity odhalila, že promořenost Čechů je nízká. Ze skoro 27 tisíc lidí jich měla protilátky zhruba stovka. Nejméně nakažených na 100 tisíc obyvatel bylo v Brně, nejvíc pak na Litovelsku. Co nám studie ukazuje, popisuje editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Česko se přidalo k celosvětovému závodu ve vývoji vakcíny proti nemoci covid 19, zatím je ale teprve na startu. Pokud vše půjde hladce, očkovací látka by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla být na světě nejdříve za rok. V Británii a Německu už přitom začínají testovat vakcíny na lidech a doufají, že budou na podzim dostupné veřejnosti. Téma pro Adélu Skoupou.

Reportéři Deníku N se už několik týdnů snaží sepsat souhrnný text o tom, za jakých okolností ministerstva nakupovala roušky a další ochranné materiály. Kdykoliv se ale do tématu ponořili, vypadla na ně spousta pochybných kontraktů. Tu firma s utajeným vlastníkem v daňovém ráji, tu spící firma bez tržeb, tu firma, jejíž jednatel má několik exekucí. Jak podle dílčích zjištění stát nakupoval, popisuje investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

V oficiálních statistikách ministerstva zdravotnictví si můžeme všimnou dvou hlavních křivek. Jedna je označená vínovou barvou a klesá – to je počet oficiálně pozitivních. Druhá je zelená a roste – ta ukazuje počet vyléčených podle údajů krajských hygienických stanic. Znamená to, že je epidemie na ústupu, nebo to není tak jednoduché? A na jaká čísla má smysl se teď zaměřit? To je téma pro Petra Koubského z vědecké rubriky.

„To, co teď v České televizi prožívám, je pro mě novinářsky vůbec největší zkušenost,“ říká moderátorka Linda Bartošová. „Je to extrémní směska pocitů. Prožívám stres, vděk a taky trochu depku z toho jednoho tématu. Jsem vděčná, že můžu být u toho.“

Na Letiště Václava Havla přicestoval začátkem dubna muž s ruským diplomatickým pasem. Po přistání nastoupil do připraveného auta, které ho odvezlo na ruskou ambasádu v pražské Bubenči. Jak už dříve upozornil týdeník Respekt, právě kvůli tomuto člověku dostal policejní ochranu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který se od té doby ukrývá na neznámém místě. Kromě něj policie hlídá i pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Víc s investigativním reportérem Deníku N Lukášem Prchalem.

Z Čečenska přicházejí další alarmující zprávy, které popisují vraždění gayů, leseb a dalších členů LGBT+ komunity. Ze země se ozývá volání o pomoc, svět však nad pácháním těžkých zločinů zavírá oči. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Vláda Andreje Babiše se na svém čtvrtečním jednání rozhodla zmírnit některá zavedená opatření. Uvolnila zákaz pohybu, urychlila i otevírání obchodů. Vypořádat se musela také s rozsudkem soudu, který zrušil některá nařízení ministerstva zdravotnictví. V reakci na něj se vláda rozhodla prodloužit nouzový stav do 25. května a dnes o to požádá Sněmovnu. Novinky shrneme s analytikem Honzou Tvrdoněm.

V Česku se dnes rozběhla robustní studie, která má zodpovědět, kolik lidí se v Česku s koronavirem skutečně setkalo a vytvořilo si protilátky. Kde všude se můžete nechat otesovat, jak to probíhá a nakolik jsou výsledky relevantní, na to odpovídá reportérka Adéla Skoupá a editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Po šesti letech se znovu objevila zpráva, že vůdce KLDR zradilo zdraví. Stejně jako tehdy hned v několika verzích: od střízlivějších zpráv o operaci srdce po vulgární tvrzení jako „Kimův mozek je po zpackané operaci kaput“. A stejně jako tehdy platí, že je třeba brát to s rezervou. Podrobnosti přidává Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce, která se v Deníku N zaměřuje na Korejský poloostrov.

Ropa poprvé v historii ztratila za jediný den veškerou svou hodnotu. Květnový kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate klesl o 306 procent a prodává se za minus 37,63 dolaru. To znamená, že kdo chce ropu prodat, musí za ni ještě zaplatit. Proč se to stalo a jak se to dotkne Česka, vysvětluje editor ekonomické rubriky Honza Pavec. Na závěr epizody si můžete poslechnout skladbu Hudbou se to nepřenáší, kterou exkluzivně Studiu N poskytla v plné kvalitě Janáčkova opera. Deník N děkuje všem umělcům za to, že nám i v těžkých časech nepřestávají přinášet podněty k zamyšlení, stále nás baví, uvolňují, podněcují kreativitu a vybouzejí emoce.

Z úst vládních politiků neustále slyšíme, že si Česko v boji s koronavirovou nákazou vede v porovnání s ostatními státy skoro nejlépe. „Jsme o krok napřed,“ prohlašoval na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Koupili jsme si čas, abychom se na epidemii lépe připravili – jako jednotlivci a jako celý stát. Teď se teprve ukáže, zda byl dobře využitý, říká editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský ve Studiu N.

Zemědělská firma Zemos patřící do koncernu Agrofert začala obdělávat lokalitu u Uherčic na Břeclavsku, kde byl donedávna zhruba sedmihektarový mokřad. Vytvořil se na poli během posledních několika let a stal se významným místem pro vzácné ptáky a obojživelníky. Jak ale o Velikonocích upozornila Česká společnost ornitologická, mokřad někdo vysušil. Jeho zmizení vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí. Jak Deník N na místě zjistil, firma Agrofertu začala pozemek okamžitě připravovat pro setbu. Hostem podcastu je reportér Honza Moláček.

Uprostřed koronavirové krize se chystá výměna ředitele pražských hasičů. „Generální ředitel mě požádal, abych se nechal vystřídat šéfem hasičů Libereckého kraje Luďkem Prudilem a přijal jinou pozici. Řadě mých kolegů vadí některé moje kroky a píšou na vedení anonymní dopisy,“ říká Roman Hlinovský v otevřeném rozhovoru pro Studio N. „Jsem tady pět let a umím si představit, že jsem mohl udělat některé věci rychleji. Ne všechno je ideální, nejsem superman. Požádal jsem ale generálního ředitele, abych mohl ve funkci zůstat.“

Už přes patnáct let se pohybuje Petr Kostka v Senátu v nejtěsnější blízkosti předsedy horní komory parlamentu. Vedl kancelář zesnulému Jaroslavu Kuberovi a teď i předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Nyní se rozhodl vystoupit, aby uvedl výroky kancléře Vratislava Mynáře o původu výhrůžného čínského dokumentu na pravou míru. Hrad doposud Senátu, Poslanecké sněmovně i médiím odmítá odpovědět, jak se papír s razítkem Hradu i čínské ambasády dostal do Kuberovy tašky. Petr Kostka mluvil exkluzivně s reportéry Deníku N.

Pokud jsou zprávy z Číny správné, začínají se město Wu-chan a provincie Chu-pej, v níž leží, po dvouměsíční karanténě postupně vracet do normálního života. Problém však je, že zprávám přicházejícím z Číny se příliš věřit nedá. Odborníci to sice tvrdí již řadu let, ale nic z toho, na co upozorňovali a pro co trpělivě a pečlivě shromažďovali důkazy, nemělo takovou sílu jako epidemie koronaviru, se kterou se svět potýká. Hostem úterního podcastu je politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud jde o další vývoj epidemie a její důsledky, vyhýbali jsme se v redakci do poslední chvíle předpovědím. Zůstáváme zdrženliví, ale máme za to, že některá fakta už lze shrnout a oddělit tak to málo, co je víceméně jisté, od všeho ostatního, co zůstává v mlze. A od toho máme v redakci editora vědecké rubriky Petra Koubského, který je hostem čtvrtečního podcastu.