Studio N

Při policejním zásahu v Minneapolisu ve státě Minnesota zemřel Afroameričan George Floyd. Záběry, jak na něm tři policisté klečí a z toho jeden z nich, běloch Derek Chauvin, na krku skoro devět minut, natočila svědkyně a zveřejnila je na Facebooku. Od té doby se hněv afroamerické komunity – a nejen té – ve Spojených státech – a nejen tam – nedá zastavit. Dnes je to přesně týden. O rasových nepokojích mluvíme s bývalou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a Janem Benešem z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

ÚZIS je státní institucí, spadá pod ministerstvo zdravotnictví a funguje částečně jako úřad, částečně jako vědecká instituce, jde o to, ze které strany se na něj díváte. V krizi mu přibyla třetí funkce, která se dá pojmenovat jako centrální mozek krizového řízení. Jestli se vláda, města, obce a Prymulův tým měly rozhodovat aspoň trochu kvalifikovaně, potřebovaly data a jejich interpretaci. ÚZIS byl a dosud je jediný, kdo je může dodat. Přinejmenším proto, že má zákonem daný exkluzivní přístup k informacím, k nimž se jiní analytici nedostanou. Tím pádem také značnou odpovědnost. Poslechněte si, co všechno ÚZIS o koronaviru ví a neřekl nám to. Hostem je Petr Koubský.

Dolní komora obsadila zbývající tři místa do Rady ČT. V tajné volbě uspěli ekonomka Hana Lipovská, novinář Pavel Matocha a moderátor Lubomír Xaver Veselý. Jak bude vypadat kontrola nad veřejnoprávní televizí pod dohledem nových členů Rady a co to může znamenat pro nezávislost ČT? „Volba radních ukázala zájem mocenského konglomerátu v čele s Andrejem Babišem. Volbu uvítali i nevládní politici, kteří mají na likvidaci televize stejný zájem, jako premiér“ říká ve Studiu N Jan Moláček.

Pokud se vše podaří, zapíše se 27. květen 2020 do dějin lidstva. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má dnes odstartovat raketa Falcon 9. Cíl: oběžná dráha a na ní Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Čínská strana přitvrzuje a České republice dochází trpělivost. V úterním podcastu rozebíráme diplomatické problémy mezi oběma zeměmi.

Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o národní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Téma pro zahraniční redaktorku Magdalenu Slezákovou.

Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Kvůli této informaci, kterou Deník N zveřejnil už koncem března, hrozí kancléř Vratislav Mynář naší redakci žalobou. Nové okolnosti popisují reportéři Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

Jméno nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho není příliš známé. Kdo je muž, který se díky rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana stal na deset let jednou ze špiček české justice, popisuje reportérka Hanka Mazancová. Další komentář přidává bývalá šéfka Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová, která upozorňuje, že způsob jmenování nahrává spekulacím a působí jako politizace funkce.

Po ukrajinském majdanu přišla razantní odpověď Ruska v podobě okupace Krymu a napadení východní Ukrajiny. Rusko navíc tvrdě zakročilo proti těm, kteří s jeho kroky nesouhlasili. Mezi ně patřil i krymský rodák, filmový režisér Oleh Sencov. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho v roce 2015 poslali na 20 let do ruského vězení. Tam držel bezmála půlroční hladovku, během níž vznikly jeho unikátní Deníky. Ty se v průběhu loňského propuštění podařilo propašovat ven a v září poprvé vyjdou knižně rusky a ukrajinsky, v češtině je na podzim vydáme v Deníku N v naší knižní edici. Co se v nich dočtete a jaký je příběh tohoto disidenta, popisuje reportérka Petra Procházková.

Zatímco se pozornost v posledních týdnech zaměřuje na rozvolňování restrikcí a angličtinu Aleny Schillerové, tak trochu pod radarem prošla vládou opatření k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z nich by přitom mohlo mít zásadní dopad na výběr budoucího dodavatele zakázky s obrovským geopolitickým i ekonomickým významem. Její cena se zatím odhaduje na 160 miliard, ale podle zkušeností ze zahraničí se může výrazně prodražit i prodloužit. Se stavitelem by se tak stát dostal do užšího vztahu, než by v některých případech mohl chtít. Víc s editorem ekonomické rubriky Honzou Pavcem a investigativním reportérem Lukášem Prchalem.

Když Hospodářské noviny upozornily na slabou angličtinu ministryně financí Aleny Schillerové, kvůli které podle listu ignorovala klíčové videokonference s ostatní evropskými ministry, reagovala velmi ostře: „Obyčejná lež,“ napsala si na Twitteru. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám.“ A novináře logicky zajímalo, kdo lže. Ministryně, nebo noviny? Reportéři CNN Prima News a České televize otestovali, jak Alena Schillerová mluví anglicky. Přístup novinářů hodnotí mediální analytik Filip Rožánek a šéf Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP Petr Orság.

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Teď se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných akademiků a vznikla mimo jiné petice, která vyzývá k radikální změně systému. O opomíjeném tématu, které se možná jednou bude týkat nás všech, mluví reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nebýt toho, že se několik lidí vzbouřilo a zburcovalo veřejnost, stát by měl o další nemocnici méně. Příběh občanské revolty v Litoměřicích může posloužit jako návod pro ty, kdo se rozhodnou změnit politické rozhodnutí ve své obci. V rámci seriálu Česká inspirace přinášíme audio reportáž, která ukazuje občanskou statečnost.

Vyvracet či dokazovat cokoliv v největší české špionážní kauze posledních desetiletí, říkejme jí pro zjednodušení ricinová, je prakticky nemyslitelné. I ty nejdivočejší verze jsou totiž v tomto případě možné. Probíráme je s reportérkou Petrou Procházkovou.

Po celém světě utrácejí nejbohatší lidé miliardy korun za boj proti koronaviru. Výjimkou není ani Česko, kde miliardáři poslali na vývoj vakcíny víc než vláda. Přesto v porovnání se zahraničím v míře pomoci vůči svému bohatství zaostávají. Zjistil to reportér Jakub Zelenka.

Byť se prezident i viceprezident Spojených států nechávají testovat každý den a nepustí k sobě nikoho, kdo by testy neprošel, koronavirus se dostal do prezidentova nejbližšího okolí. Od demokratického hoaxu, přes uznání pandemie, až po vpichování čistícího prostředku do těla. Jak se vyvíjí Trumpovy názory na koronavirus, popisuje reportérka Jana Ciglerová.

„Naše politická reprezentace není ochotná nebo schopná jednat v souladu s tím, co jí říkají vlastní bezpečnostní odborníci,“ tvrdí expert na propagandu Jakub Kalenský. „Zčásti v tom hraje roli smutná sestava, která sedí na Hradě a jedná pouze v žoldu Ruska a Číny. Premiér není ochotný se této skvadře pracující v zájmu cizích, nepřátelských mocností postavit. A vláda jako celek není schopná hájit bezprecedentní situaci, kdy musí mít tři naši demokraticky zvolení zástupci ozbrojenou ochranu kvůli výhrůžkám z Ruské federace.“

Studie kolektivní imunity odhalila, že promořenost Čechů je nízká. Ze skoro 27 tisíc lidí jich měla protilátky zhruba stovka. Nejméně nakažených na 100 tisíc obyvatel bylo v Brně, nejvíc pak na Litovelsku. Co nám studie ukazuje, popisuje editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Česko se přidalo k celosvětovému závodu ve vývoji vakcíny proti nemoci covid 19, zatím je ale teprve na startu. Pokud vše půjde hladce, očkovací látka by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla být na světě nejdříve za rok. V Británii a Německu už přitom začínají testovat vakcíny na lidech a doufají, že budou na podzim dostupné veřejnosti. Téma pro Adélu Skoupou.

Reportéři Deníku N se už několik týdnů snaží sepsat souhrnný text o tom, za jakých okolností ministerstva nakupovala roušky a další ochranné materiály. Kdykoliv se ale do tématu ponořili, vypadla na ně spousta pochybných kontraktů. Tu firma s utajeným vlastníkem v daňovém ráji, tu spící firma bez tržeb, tu firma, jejíž jednatel má několik exekucí. Jak podle dílčích zjištění stát nakupoval, popisuje investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

V oficiálních statistikách ministerstva zdravotnictví si můžeme všimnou dvou hlavních křivek. Jedna je označená vínovou barvou a klesá – to je počet oficiálně pozitivních. Druhá je zelená a roste – ta ukazuje počet vyléčených podle údajů krajských hygienických stanic. Znamená to, že je epidemie na ústupu, nebo to není tak jednoduché? A na jaká čísla má smysl se teď zaměřit? To je téma pro Petra Koubského z vědecké rubriky.

„To, co teď v České televizi prožívám, je pro mě novinářsky vůbec největší zkušenost,“ říká moderátorka Linda Bartošová. „Je to extrémní směska pocitů. Prožívám stres, vděk a taky trochu depku z toho jednoho tématu. Jsem vděčná, že můžu být u toho.“

Na Letiště Václava Havla přicestoval začátkem dubna muž s ruským diplomatickým pasem. Po přistání nastoupil do připraveného auta, které ho odvezlo na ruskou ambasádu v pražské Bubenči. Jak už dříve upozornil týdeník Respekt, právě kvůli tomuto člověku dostal policejní ochranu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který se od té doby ukrývá na neznámém místě. Kromě něj policie hlídá i pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Víc s investigativním reportérem Deníku N Lukášem Prchalem.

Z Čečenska přicházejí další alarmující zprávy, které popisují vraždění gayů, leseb a dalších členů LGBT+ komunity. Ze země se ozývá volání o pomoc, svět však nad pácháním těžkých zločinů zavírá oči. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Vláda Andreje Babiše se na svém čtvrtečním jednání rozhodla zmírnit některá zavedená opatření. Uvolnila zákaz pohybu, urychlila i otevírání obchodů. Vypořádat se musela také s rozsudkem soudu, který zrušil některá nařízení ministerstva zdravotnictví. V reakci na něj se vláda rozhodla prodloužit nouzový stav do 25. května a dnes o to požádá Sněmovnu. Novinky shrneme s analytikem Honzou Tvrdoněm.

V Česku se dnes rozběhla robustní studie, která má zodpovědět, kolik lidí se v Česku s koronavirem skutečně setkalo a vytvořilo si protilátky. Kde všude se můžete nechat otesovat, jak to probíhá a nakolik jsou výsledky relevantní, na to odpovídá reportérka Adéla Skoupá a editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Po šesti letech se znovu objevila zpráva, že vůdce KLDR zradilo zdraví. Stejně jako tehdy hned v několika verzích: od střízlivějších zpráv o operaci srdce po vulgární tvrzení jako „Kimův mozek je po zpackané operaci kaput“. A stejně jako tehdy platí, že je třeba brát to s rezervou. Podrobnosti přidává Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce, která se v Deníku N zaměřuje na Korejský poloostrov.

Ropa poprvé v historii ztratila za jediný den veškerou svou hodnotu. Květnový kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate klesl o 306 procent a prodává se za minus 37,63 dolaru. To znamená, že kdo chce ropu prodat, musí za ni ještě zaplatit. Proč se to stalo a jak se to dotkne Česka, vysvětluje editor ekonomické rubriky Honza Pavec. Na závěr epizody si můžete poslechnout skladbu Hudbou se to nepřenáší, kterou exkluzivně Studiu N poskytla v plné kvalitě Janáčkova opera. Deník N děkuje všem umělcům za to, že nám i v těžkých časech nepřestávají přinášet podněty k zamyšlení, stále nás baví, uvolňují, podněcují kreativitu a vybouzejí emoce.

Z úst vládních politiků neustále slyšíme, že si Česko v boji s koronavirovou nákazou vede v porovnání s ostatními státy skoro nejlépe. „Jsme o krok napřed,“ prohlašoval na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Koupili jsme si čas, abychom se na epidemii lépe připravili – jako jednotlivci a jako celý stát. Teď se teprve ukáže, zda byl dobře využitý, říká editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský ve Studiu N.

Zemědělská firma Zemos patřící do koncernu Agrofert začala obdělávat lokalitu u Uherčic na Břeclavsku, kde byl donedávna zhruba sedmihektarový mokřad. Vytvořil se na poli během posledních několika let a stal se významným místem pro vzácné ptáky a obojživelníky. Jak ale o Velikonocích upozornila Česká společnost ornitologická, mokřad někdo vysušil. Jeho zmizení vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí. Jak Deník N na místě zjistil, firma Agrofertu začala pozemek okamžitě připravovat pro setbu. Hostem podcastu je reportér Honza Moláček.

Uprostřed koronavirové krize se chystá výměna ředitele pražských hasičů. „Generální ředitel mě požádal, abych se nechal vystřídat šéfem hasičů Libereckého kraje Luďkem Prudilem a přijal jinou pozici. Řadě mých kolegů vadí některé moje kroky a píšou na vedení anonymní dopisy,“ říká Roman Hlinovský v otevřeném rozhovoru pro Studio N. „Jsem tady pět let a umím si představit, že jsem mohl udělat některé věci rychleji. Ne všechno je ideální, nejsem superman. Požádal jsem ale generálního ředitele, abych mohl ve funkci zůstat.“

Už přes patnáct let se pohybuje Petr Kostka v Senátu v nejtěsnější blízkosti předsedy horní komory parlamentu. Vedl kancelář zesnulému Jaroslavu Kuberovi a teď i předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Nyní se rozhodl vystoupit, aby uvedl výroky kancléře Vratislava Mynáře o původu výhrůžného čínského dokumentu na pravou míru. Hrad doposud Senátu, Poslanecké sněmovně i médiím odmítá odpovědět, jak se papír s razítkem Hradu i čínské ambasády dostal do Kuberovy tašky. Petr Kostka mluvil exkluzivně s reportéry Deníku N.

Pokud jsou zprávy z Číny správné, začínají se město Wu-chan a provincie Chu-pej, v níž leží, po dvouměsíční karanténě postupně vracet do normálního života. Problém však je, že zprávám přicházejícím z Číny se příliš věřit nedá. Odborníci to sice tvrdí již řadu let, ale nic z toho, na co upozorňovali a pro co trpělivě a pečlivě shromažďovali důkazy, nemělo takovou sílu jako epidemie koronaviru, se kterou se svět potýká. Hostem úterního podcastu je politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud jde o další vývoj epidemie a její důsledky, vyhýbali jsme se v redakci do poslední chvíle předpovědím. Zůstáváme zdrženliví, ale máme za to, že některá fakta už lze shrnout a oddělit tak to málo, co je víceméně jisté, od všeho ostatního, co zůstává v mlze. A od toho máme v redakci editora vědecké rubriky Petra Koubského, který je hostem čtvrtečního podcastu.

Karanténa Wu-chanu, jedenáctimilionové metropole středočínské provincie Chu-pej a epicentra koronavirové pandemie, skončila. Trvala dlouhých 76 dní. Úderem půlnoci se začala otevírat dosud zablokovaná doprava a silnicemi znovu začala projíždět auta. Dění ve Wu-chanu už od počátku pandemie sleduje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce, která je hostem podcastu.

Na první pohled to vypadá jako soucit. Jako obava a snaha pomoci. Při podrobnějším zkoumání ruských vládních médií se ale ukazuje, že jde o cílenou dezinformační kampaň. Co je cílem? Ukázat, jak se hroutí svět, který se ještě nedávno Rusku posmíval. Propagandu Kremlu za časů koronaviru analyzujeme s reportérkou Petrou Procházkovou.

V souvislosti s následky šíření koronaviru v Česku vláda v posledních dnech vyhlašuje různá ekonomická opatření, která mají omezit drtivé dopady na české hospodářství. Jednání o některých bodech se přitom neúčastní premiér Babiš, a to kvůli Agrofertu. Některá z přijatých opatření totiž pozitivně ovlivní i ekonomickou sílu jeho holdingu. Víc probereme s politickou reportérkou Hankou Mazancovou.

Dočkali jsme se. Hradní kancléř Vratislav Mynář se po čtyřech dnech, kdy on i mluvčí Jiří Ovčáček odmítali odpovědět na otázky Deníku N, vyjádřil k dokumentu, ve kterém Čína hrozí Česku kvůli plánované cestě někdejšího šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Naši reportéři zjistili, že si tento „výhrůžný dopis“ vyžádal u čínské ambasády právě prezidentův kancléř Mynář. Proč Hrad v prohlášení neodpovídá na naše otázky? Jak se k tomu vyjádřila čínská strana? A jakou politickou dohru může celá kauza mít? To probereme s reportérem Jakubem Zelenkou.

Evolučně jsou lidé specialisty na nespecializovanost. Umíme zvládnout bouřky, hladomory, stejně jako epidemie, říká ve velkém rozhovoru pro podcast Studio N kněz a biolog Marek Orcho Vácha. „Jsou druhy, které jsou velmi specializované – například mravenečník. Když vyhynou mravenci, tak už toho moc nezmůže. Podobně jako lev, pokud mu vymřou pakoně a zebry. My nejsme tak rychlí jako gepardi, dobří ve šplhání jako opice, moc toho neumíme, ale jsme velmi univerzální. Podobně to má potkan. Není v ničem specialista, ale přežije všude.“ Jak jde dohromady práce kněze a evolučního biologa? Promlouvá Bůh k člověku skrze bolestné události, jako je globální epidemie? A proč má česká katolická církev problém s homosexuály? Poslechněte si celý podcast.

Rozšíření nákazy seniorů v LDN, úmrtí zdravotní sestry, která pečovala o pacienta nakaženého koronavirem. Z pražské Thomayerovy nemocnice v poslední době nechodí pozitivní zprávy. Vedení ale odmítá s médii komunikovat, a tak zůstávají některé otázky nezodpovězené. Například to, co měly sestry na sobě, když ošetřovaly pacienta s koronavirem, od kterého se nakazily. Otázkou také zůstává, jak jsou zdravotníci v nemocnici chráněni teď. Víc probereme s redaktorkou Ivou Bezděkovou.

Dokument, v němž Peking hrozí odvetou kvůli plánované cestě zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, si u čínské ambasády vyžádal Hrad. S diplomaty o vzniku materiálu jednal přímo kancléř Vratislav Mynář. Zjistili to reportéři Deníku N Jakub Zelenka a Lukáš Prchal. V podcastu se dozvíte více o jejich pátrání.

Zatímco se oči české veřejnosti upínaly k „leteckému mostu“ s ochrannými pomůckami z Číny, vyvstala otázka, nakolik soběstační umíme být při výrobě různých prostředků pro boj s koronavirovou nákazou. Možnosti nacházející se na českém území jsou značné, pokud je úřady dobře zkoordinují. Spočítali to reportéři Deníku N. A ještě jedno téma. Strážníci městské policie eskortovali v neděli odpoledne z Dětské nemocnice v Brně matku, která přišla na návštěvu za svým dítětem. Lékaři a sestry ji nepustili ani na oddělení. Argumentovali nařízením vedení, podle kterého nesmí do areálu žádné návštěvy. Vládní nařízení ale stanoví pro rodiče výjimku, protože mají jako zákonní zástupci právo být se svým dítětem kdykoliv. Jana Ustohalová natočila přístup nemocnice.

Stav pacienta, který tři dny dostává lék remdesivir, se podle Všeobecné fakultní nemocnice zlepšil. Muž byl odpojen od mimotělního oběhu. Jak funguje lék na koronavirus? A bude dostupný i pro běžné pacienty? Odpovídá biochemik Jan Konvalinka.

Vláda ohlásila novou strategii boje s koronavirem. Nazvala ji chytrou karanténou. Je to smělý a nezbytný krok, o jehož úspěchu rozhodnou doposud nevyřešené detaily. Jiná cesta není, ale úspěch zaručit nelze. Téma probereme s redaktorkou Eliškou Černou.

Počátkem března přišla premiérovi i některým ministrům zpráva tajných služeb, že čínská ambasáda začala v Česku skupovat zdravotnické potřeby a vyváží je do Číny – tajné služby se obávaly, že by se zboží mohlo v Česku stát nedostatkovým. Šlo o respirátory či roušky, které jsou potřeba v boji proti koronaviru a jež nyní naopak celá Evropa včetně Česka z Číny ve velkém dováží. I my nakupujeme, kde se dá, reaguje ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zjištění Deníku N popisuje v podcastu reportér Lukáš Prchal.

Minulý týden, tedy v době nouzového stavu kvůli koronaviru, schválila vláda kontroverzní novelu o Vojenském zpravodajství, které, pokud návrh schválí Sněmovna a podepíše prezident, dostane pravomoci monitorovat český internet. Poslechněte si, jaký dopad na soukromí všech lidí v Česku to může mít. Hostem podcastu je reportér Jakub Zelenka.

Miloš Zeman řekl ve svém čtvrtečním projevu, že herci, kteří si stěžovali, že nemají kšefty, by udělali nejlépe, kdyby navštívili domovy důchodců a přinesli tam trochu radosti. Herečka Iva Pazderková odmítá, že by divadelníci přestali bavit lidi. "Spíš mě mrzí, že v dnešní době technických vymožeností tomu nebohému panu prezidentovi nezavedou do Lán internet a nepodají mu příslušné informace o tom, jaké chování a jednání je v rámci ochrany seniorů doporučeno. To znamená, že se k němu asi nedostalo, že se za nimi nemá chodit. Mrzí mě to a myslím si, že by si jako hlava státu tyto informace zasloužil." Poslechněte si rozhovor, kvůli kterému už možná Iva Pazderková podle svých slov nikdy nedostane práci.

Studie, kterou zveřejnil tým z londýnské Imperial College, hledá odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Dochází k závěru, že jsou zapotřebí velmi tvrdá opatření, a to na delší dobu než měsíc či dva. Možná mnohem delší. Studii pročetl editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Ve Spojeném království se začíná velmi dramaticky vyvíjet situace s nákazou koronaviru. Ještě o víkendu nabádal kabinet premiéra Borise Johnsona, aby se lidé po sedmdesátce nevydávali na luxusní výlety na obřích zaoceánských lodích. V pondělí večer už dostalo skoro 9 milionů Britů na penzi od vlády doporučení, aby zůstali doma, nevycházeli a omezili kontakty v rodinou. A teď z Londýna přicházejí zprávy, že se chystá úplná karanténa města. Překotný vývoj na britských ostrovech sleduje spolupracovník Deníku N v Londýně Ivan Kytka.

Do České republiky dorazí z Číny desítky milionů roušek a miliony respirátorů pro boj proti koronaviru. Deník N zjistil pozadí vyjednání této pomoci, která má dorazit tento týden. O zákulisí objednávky mluví v podcastu reportér Jakub Zelenka. A ještě jedno téma. V Lovosicích se našel poklad. V průmyslové zóně objevili celníci při kontrole skladu skoro 700 tisíc roušek a bezmála 30 tisíc respirátorů. Česko přitom při nynější epidemii koronaviru trpí nedostatkem těchto pomůcek, chybějí v nemocnicích, ordinacích i v domovech seniorů. Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že šlo o zásah policie proti spekulantům s rouškami. Firma, která je měla dodat zdravotníkům, se podle něj na poslední chvíli snažila navyšovat cenu. Přímo v Lovosicích se byl podívat náš reportér Honza Moláček.